Sokolský věstník.

málem. Od Jaroměře a Cernožic docházejí zprávy, že krajiny, minulou zácpou ledovou vymleté, opět jsou zaplaveny. U Polních Chrčic za Labským Týn- cem vystupuje voda na pole a louky a utvořivšis četné menší toky, odnáší ornici. U Kolína obce Starý Kolín, Veletov, Tří Dvory, obklopeny jsou je zerem, táhnoucím se k Záboři a k ústí Doubravky. Krajina kolem Poděbrad a Nymburka, Kostomlat, Lysé zaplavena; u Kostelce nad Labem nemohlo se vůbec začíti ani s hájením po velikých škodách ledy způsobených a opět nové nánosy hlíny a štěrku s tvoří. V průběhu čtvrtka voda ještě stoupá. — Voják se zastřelil. Pěšák František Vršek o 4. setniny zeměbraneckého pluku č. 8 včera odpoledne v kasárnách na Pohořelci ze služební pušky se zastře- lil. Příčina sebevraždy není známa. — Zjištěné jméno utonulé ženy. V mrtvole sta- řeny, vylovené včera v karlínském přístavu, poznal domovník Frant. Fejfar z čís. 1413—II. na Florenci v roce 1834 narozenou bývalou domovnici a vdovu Annu Malafovou, roz. Kyselovou ze Slapčic, která bydlela u Marie Topinkové v čís. 1413—II. — Vystěhovalci. Dnes ráno jely Prahou do Ame- roky 4 osoby z Karlína a 94 z Krakova, Lvova a Rze- szova.

= Sven Hedin v Pešti. Z Pešti, 26. února (C.-B.) Sven Hedin měl dnes v divadle „Uranii přednášku o svojí cestě. Přítomni byli arcivévoda Jose August s chotí, ministr vyučování dr. Vlasič, četn poslanci, magnáti a universitní professoři. = Purkmistrův náměstek v Raabu se zastřelil Z Raabu, 26. února. (C.-B.) Purkmistrův náměstek František Kiss dnes večer se zastřelil. Jakožto příčiny činu toho uvádějí se těžká nervová choroba a veliké hmotné ztráty. = Zatěen pro zemězradu. Ve Strassburku zatčen byl kreslič jménem Müller pro podezření ze zločinu zemězrady, jehož se prý dopustil tím, že francouz- skému ministerstvu války zaslal fotografie jisté pev nosti. = Zemětřesení ve Španělsku. Z Madridu se te- legrafuje ze včerejška: Na četných místech Španělska pozorováno včera odpoledne značné zemětřesení. v Elche byly otřesy tak silné, že kostel Panny Marie dostal trhliny. V Montvaru následovaly za sebou tři prudké otřesy a četné domy byly poškozeny. V Mon- fortu způsobena byla mezi obyvatelstvem hotová panika. Jubileum — chodníku. Dne 24. února bylo tomu — jak »Gaulois« sdéluje — právě sto let, co v Paříži a následkem toho v celém světě objevily se chodníky, k nemalému potěšení chodců. Arci byly již dřive pro pěší ponechány podél domu úzké ce- stičky, ale nebyly vyvýšeny a nebyly dlážděny.

Teprve za prefekta Frocheta objevil se v Rue Laffitte první chodník. Krátce na to opatřeny tímto zaří- zením Rues de la Chaussée d' Hutin, Richelieu a St. Lazare, odkud rychle zavedeny chodníky na třídy a do všech větších měst Evropy. = Krádež v kostele. Ze Špandavy se oznamuje že v noci na včerejšek vloupalí se neznámí zlosy. nové do melanchtonského kostela a vykradli odtud všecky cenné předměty. Má se za to, že jsou to titíž lupičové, kteří předevčírem vyloupili klenotni- cký závod. = Požár v dolech. Z Brunšviku se oznamuje V dolech hnědouhelné pánve brunšvické vznikl z ne- známých příčin požár, jenž zachvátil těžnou šachtu a nad ní stojící budovu. Škoda tím způsobená ob- náší na 300.000 marek. 80 horníků zachránilo se útěkem jinou šachtou = Pohřešované děvče nalezeno v klášteře mni- chů. Z Petrohradu sděluje se »P. Lloydu« velice zají- mavá zpráva: Před nějakou dobou ztratila se kupci Wal- leyovi v Moskvě jako obrázek hezká, 15letá dceruška Veškero pátrání po zmizelé bylo marným. Zarmoucený kupec vypsal na vypátrání její mrtvoly — protože se domníval, že nemožno, aby byla na živu — odměnu 1000 rublů. Policejní nějaký agent dal si práci a našel skutečně děvce, nikoliv však jako mrtvolu, nýbrž živou, ale v zajetí mnichů kláštera danilovského v Moskvě.

Děvče za několik měsíců bylo jak morálně tak tě- lesně vejmi sešlé. Když se zpráva o tom roznesla, zmocnilo se obyvatel veliké rozčilení; vzpomíná se záhadného zmizení jiného děvčete a pevně se věří, že i ono propadlo smyslným choutkám mnichů, jimž podlehlo a někde zahrabáno. S mnichy bylo zavedeno přísné vyšetřování. = Výbuch sopky Colima. Dle depeše z Quada- lajara v Mexiku udál se značný výbuch sopky Colima dne 24. t. m. Láva zničila četné farmy v nejbližším okolí; z přístavu v Manzanillo uprchli všichni zaměst- naní, obávajíce se přívalu vln. Panika jest veliká, nebol sopka chrlí ještě neustále spousty popela. Vzpomíná se výbuchu sopky Mont Pelée. benommen, indem er vor ihnen ausspukt, Schímptworte ausstiess, die nur auf sie sich beziehen konnten und dergl.« a stejně viní mne z nepočestných a trestních skutků dalšími s ovy: »Auch schon während seiner Dienstzeit in der Kammer hat Růžička fast keine Person durch das Bureau, in welchem er sass, durch- gehen lassen, ohne hinter ihrem Rücken Beleidigun- gen über sie auszusprechen.« Při výslechu u zem- ského co trestního soudu v Praze dne 2. ledna 1903 udal pak o mně žalovaný, že dle sdělení pana Frant.

Jandy jsem se prý před ním při různých rozhovorech vyjadřoval o Jeho Veličenstvu neuctivě, čímž vinil mne z jednání zločinného; mimo to při téže příleži- tosti vinil mne z nepočestného jednání, jehož prý měl jsem se dopustiti tím, že jsem »úřadníky př komoře zaměstnané různě insultoval, plival před nimi a pronášel poznámky, »to je špici«, že jsem prý i pře panem obžalovaným se »ostentativně« vyplivl a na Karlově náměstí kdys ho urazil. O uvedených urážkách dověděl jsem se teprve dne 9. ledna 1903, kdy u trestního soudu v Praze jako obžalovaný poprvé jsem byl vyslýchán. Důkaz o urážlivých těchto udáních vedu vyšetřovacími spisy trestního soudu v Praze, zejmena pak přiloženým v nich udáním na c. k. velitelství zeměbrany ze dne 11. prosince 1902 a protokolem svědeckým žalova- ného JUDra. Frant. Čuhela ze dne 2. ledna 1903a žádám, by spisy ty od trestního soudu dožádány byly Poněvadž lživým obviněním i udáním výše uve- deným značně na své cti uraženým se cítím a poně- vadž nad to vyzván jsem byl 8. sborovým velitelstvím v Praze, bych svou těžce uraženou čest před soudem hájil, žaluji a činím uctivý návrh na potrestání. K líčení dostavil se žalobce p. Růžička s práv- ním zástupcem svým drem. Stumpíem a obžalovaný dr. Čuhel s obhájcem p. drem. Zítkem. Při generaliích uvedl obžalovaný, že je 40 roků stár, evangelík, do Prahy příslušný, dosud zachovalý.

Soudce taj. p. Holmann sděluje, že veřejnost lí- čení bude vyloučena v těch připadech, kdy se bude jednati o urážce J. Vel. Strany pro ten případ jmeno- valy své důvěrníky. Fo přečtení žaloby prohlásil ob- žalovaný dr. Čuhel, že oznámení, které vojenskému úřadu zaslal, má za správné, poněvadž to slyšel o osob v kanceláři obchodní komory a subjektivně jest proto přesvědčen, že udání jeho jest správné. Pro- hlašuje, že neměl úmysl urážlivý, snažil se jen do- síci toho, aby rytmistr Růžička dostal napomenutí. Soudce tázal se obžalovaného, proč zrovna obrátil se na vojenské velitelství, když p. Růžička jemu nepodléhá? Vlád. rada dr. Čuhel odpovídá, že o tom nevěděl Měl za to, že jako důstojník podléhá jeho vlivu. A praví dále: Bylo to nešťastné rozčilení, v kterém jsem byl po urážce, když jsem psal, co mluvil o císaři. Já ho chtěl jen charakterisovat. Soudce: Ale jako právník musil jste přece tušit. jaké to bude mít následky. Obžalovaný: Já byl velice rozčilen. Úřadník Janda si stěžoval na Růžičku a zmínil se o tom, co rytmistr povídá o císaři. Já tedy vyzval Jandu, aby to napsal, načež jsem za několik dnů na to sepsal protokol a vyslechl dva úřadníky. Jeden z nich řekl. že ničeho neslyšel, druhý slyšel málo. Na to jsem řizení zastavil. Když pak mne pan Růžička urazil, použil jsem soukromého sdělení p. Jandy, které jsem si nechal pro všechen způsob k zabezpečení. Soudce: Přesvědčil jste se, že p. Janda mluvil pravdu?

Dr. Čuhel: Tázal jsem se ho, má-li proti ryt- mistrovi zášť, což on popřel a řekl, že sdělení své od- přísáhne. Já p. Růžičku uraziti nechtěl, ale mám za to, že jeho chování nebylo hodným důstojníka. Dále obžalovaný vyprávěl, jaké osobní urážky se mu staly. Když byl ministr Call v Praze a dr. Čuhel jel před ním v kočáře, stál rytmistr Růžička na chodníkua odplivl si. Dr. Čuhel vztahoval to na sebe. Dne 11 prosince šel dr. Čuhel prohlížeti si novou soudní bu- dovu na Karlově náměstí a když se obrátil, stál za ním Růžička, který řekl: „Proniíží si kriminál, kam dávno patří.“ Myslil, že to patří jemu. Zástupce žaiobce p. dr. Štumpf, táže se žalova- ného, proč uvedl v udání na velitelství, aby po pří- padě postoupilo spisy kompetentnímu úřadu? Dr. Čuhel odpovídá, že nezná kompetenci vo- jenského soudu, poněvadž vojákem nebyl. Dr. Štumpf podotýká, že rytmistra udal z činu který, jak všeobecně známo, byl amnestován. Dr. Čuhel: Právě proto jsem to oznámil, věda že z toho nemohou vzejít žádné následky. Na další dotaz odpovídá dr. Čuhel, že Janda umí málo česky a proto že oznámení sepsal po německu. Na to byl předvolán k výslechu rytmistr p. Karel Růžička, 46 roků starý, ženatý, katolík. Na dotaz soudce, zda je možno docíliti smíru, odpovídal zá- porně, poněvadž čestná rada vojenská si přeje, aby předložil rozsudek. Nějaké čestné prohlášení sotva b čestná rada přijala, poněvadž o věci jest již podána zpráva ministerstvu.

Vládní rada dr. Čuhel prohlašuje, že jest ocho- ten dáti čestné prohlášení, poněvadž jednal bona fide a praví, že by proti rytmistrovi byl nezakročil. Rytmistr Růžička vyprávěl, jaké měl svízele v obchodní komoře. Vše, co se o něm nepěkného povídá, je udáno jedině ze msty. I soukromý detektiv Chodounský byl najat proti němu. Vše co se stalo, bylo ze strašlivé nenávisti dra. Čuhela proti němu. Obchodní komoře podal dvě lékařské vysvědčení, že jest churav, ale to vše nestačilo a řeklo se mu, že je jen »zdánlivě« churav. Obhájce p. dr. Zítek nabídl provedení důkazu pravdy o tom, že žalobce dra. Čuhela i jiné opravdu urážel a žádal za předvolání svědků: Langa (o tom, že Čuhela nazval špiclem), Becka (o tom, že o něm řekl »moravský lump«), býv. presidenta Wohanky (o němž prý řekl posměšně »Taky jeden čestný muž«), dále svédků pp. Steina, Mottla a Ot. Very- cha, že za jejich zády rýtmistr urážky pronášel. Rytmistr p. Růžička tvrdí, že vše to je ne- pravdivé. Pan dr. Stumpf žádá opět za předvolání svědků pp. Labuťky, dra. Chaury a j., dále soukromého de- tektiva Chodnunského, který rytmistra špehoval zprávy dru. Čuheloví podával. Po prohlášení žalobce oznámil soudce, že po- stupuje spisy trestnímu soudu ke stíhání pro zločih utrhání na cti. Ze »Sokola« na Král. Vinohradech Dnes koná se v 8 hodin večer v tělocvičně řádná valná hromada. Bratři, dostavte sel

Tržní a hospodářské zprávy. Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Hoře Kutné na jmění Bohumila Vávry, obchodníka v Německém Brodě. Konkursní komisař přednosta okr. soudu v Německém Brodě, správce pan dr. Halík, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 10. března, přihlášky do 31. března, rok likvidační 15. dub na. Cu k r. (Poslední zpráva.) —n— V Praze, 27. února. (10 h. 15 m- nut.) Obchod se surovinou ustálený. Pohotové franko Ústí a březen K 22.50. Nová kampaň bez obchodu a bez záznamů. Raffináda nezměněna K 84.— až 85.— ze stanice. První číslice peníze a druhá zboží. Z Hamburku, 27. února v 10 hod. do- poledne. (Pův. telegr.) Smýšlení ustálené. Na únor 16.70—16.90, na březen 16.65—16.70, na duben 16.80—16.85, na květen 16.95—17.00, na červen 17.00—17.10, na červenec 17.15 až 17.25 na srpen 17.35—17.40, na září 17.45—17.55, na říjen 18.35—18.45, na listopad 18.20—18.25, na prosinec 18.30—18.40, na leden 18.45—18.50. Počasí: děšt. M. Z Vídně, 27. února. (Počáteč nt bursa.) Znamenaly: marky 117.07, 20franky 19.07, květnová renta 100.80, rakouská kor- renta 101.—, stříbrná renta 100.80, rakouská zlatá renta 120.95, uherská zlatá renta 121.15, uher. kor. renta 99 50, kreditky 684. 75, uher. kreditky 740.—, anglobanka 276.50, unionky 541.—, bankovní jedn. 482.—, länderbanka 413.—, státní dráha 690.75, jižní dráha 52.50. dráha Karla Ludvíka —.—, polabská dráhu —.—, rak. zbrojovka —.—, tur. tabák. režie , alpinky 388.50, rýmavsko-muráňské 488.—, pražské železářské společnosti —.— mostecké uhel. —.—, turecké losy 119.75. paroplavební —.—, pozemkové —.—. silniční A. —.—, silniční B. —.—, severní dráha —.— Poldina huť —.—, české báňské 1172.—, buště- hradské B. Schodnica —.—. Smýšlení klidné. Všem, kteří si již dříve zakoupili některý spis Vymazalův k naučení se němčině, zvláště spis

Ze soudní síně. Vládní rada dr. Čuhel pro denun- ciaci před soudem. Dnes po 9. hod. dopol. bylo v úřadovně radního tajemníka p. Hollmanna zahájeno líčení o žalobě p Karla Růžičky, c. k. rytmistra v. v. proti JUDru. Fr Čuhelovi, vladnímu radovi a bývalému tajemníku obchodní komory v Praze pro přestupek proti bez- pečnosti cti. Podnět žaloby jest všeobecně známý. Žaloba má toto znění: Dne 11. prosince 1902 podal žalovaný JUDr. Fr. Cuhel k c. k. velitelství zeměbrany v Praze ozná- mení proti mné, v němž mne viní ze zločinu urážky Veličenstva dle 8 63. tr. z. slovy: »Ja er hat . . selbst Seine Majestät den Kaiser nicht verschont, was für einen Officier gewiss charakteristisch ist« a dovolává se při tom k oznámení tomuto přilože- ného vysvědčení Frant. Jandy, úřadníka obchodní komory v Praze, v němž se tvrdí, že prý jsem sev jeho přítomnosti urážky J. V. dopustil. V témž ozná- mení viní mne mimo to žatovaný dr. Čuhel z nepo- čestného, opovržlivého a trestního jednání, uváděje o mne, že jsem »gegenüber einigen Beamtem, wennen ihnen auf der Gasse begegnet, ingassenbübischer Wense