1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 56. ze dne 26. února 1903.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Pohřešovaný polární badatel. Přinesli jsme
onehdy zprávu o polární výpravě barona Tolla, jejíž
část vrátila se loni v letě z polárních končin k ústí
Leny, kdežto bar. Toll s několika soudruhy odebral
se do země Bennettovy. Očekávalo se, že během zimy
vrátí se přes led do Sibiře, avšak dosud nedošlyo
něm žádné zprávy. Carská akademie věd v Petro-
hradě svěřila poručíku Kolčakovi, jenž se súčastni
výpravy bar. Tolla a vrátil se zatím do Petrohradu
úkol, aby bar. Tolla a jeho soudruhy vyhledal. Před-
pokládá se, že následkem hnutí ledu bylo bar. Tol-
lovi nemožno, vrátit se ze země Bennettovy k ostro-
vům Nové Sibíře a že se tudíž odhodlal, přezimovat
na zemi Bennettově. V tom směru hodlá pátrati po-
ručík Kolčak, jenž v průvodu šesti mužů v nejbliž-
ších dnech z Petrohradu vydá se na cestu.
= Sirena neuillyská. Z Paříže se oznamuje
Znamenitý lov učinila pařížská policie jedné z posled-
ních noci. Krádeží cenných papírů, nedávno spáchanou
přivedena byla na stopu záhadné obyvatelky býva-
lého šlechtického domu v samém centru Paříže, která
asi před šesti měsící zde se usídlila a dle pověsti
sousedů s nikým nemluvila; za to přijímala v noci
četné návštěvy mužů i žen. Policejní komisař za-
hájil tedy pátrání v tajné této záležitosti. Dal stře-
žiti pozdě do noci vchod do domu a když detekti-
vové mu hlásili, že přišlo nejméně deset lidí a že
dvéře domu uzamčeny na klíč, dal komisař zámeč-
níkem dvéře otevříti a s četou ozbrojených policistů
vnikl do domu. Temnou a úzkou předsíní, po toči-
tých a všelijak se proplétajících schodech a laby-
rintu chodbiček dostali se policisté až ke dveřím bez
Toll
Leno
Bennettův
Kolčak
Sibiř
Petra
Petrohrad
Tolo
Paříž
akademie věda
Bennettův
4
article
kliky. Komisař, který náhodou byl při vypátrání dílny
penězokazů v ulici Gordone, věděl, že dveře dají se
otevříti jen ze vnitř na určité znamení. Užil tedy lsti
a napodobil přede dveřmi mňoukání kočky. Skutečně
dvéře se ve chvíli rozletěly a někdo chtěl kočku
odehnati. Ale v támž okamžiku vnikl komisař a po-
licisté s revolvery do ozářené, světlými tapetami vy
šňořené jídelny, kde sedělo osm mužů a dvě ženy
při hodování. S voláním, aby se nikdo nehnul ani
z místa, vrhli se policisté na omráčené stolovníky,
kteří se nepokusili ani o to, klásti odpor, Jen když
jeden ze strážníků chtěl jednu »dámu« ze společ-
nosti zatknouti, vyřítil se náhle z vedlejšího pokoje
mladý muž, jenž s nabitým revolverem v ruce volalá
»Chraňte se dotknouti se Sireny z Neuilly, nebo vás
postřílím.« Revolver byl mu však odňat a všichni
přítomní svázáni. Když celá společnost byla učiněna
bezbrannou, zahájeno prohledávání domu, jež po-
skytlo sensačního překvapení. V jednom z vedlejších
kumbálků u jídelny, na polním lůžku ležela mladá
žena s obvazem na obličeji. Když jí byl sňat, shle-
dáno, že má rozstřelený nos ranou z revolveru.
O poschodí výše nalezen byl skvostně takořka
v hedvábu zařízený byt, vyzdobený uměleckým
malbami a rozmanitými předměty. Jeden pokoj
tohoto poschodí změněn byl v operační síň. Uprostřed
nalezen operační stůl nejnovější soustavy, ve skří
ních řada medikamentů, obvazů, desinfekčních pro-
středků, jakož i cenných operačních nástrojů. Další
místnosti byly zásobárnami naloupených předmětů.
Gordon
Neuilly
5
article
Mezi nimi nalezena nejpestřejší směsice všech po-
myslitelných věcí, počinaje starými botami až do
oltářní monstrance. Po prohlídce místností vyslýchai
komisař zatčené. »Hostitelka« udala, že se jme-
nuje Marie Terezie Gourdonova, že je 19 let stará a
že jest náčelnicí loupeživé družiny, které udílí roz-
kazy, jež tato vykonává. Tak prý označovala jen, kdo
má býti přepaden, oloupen nebo zabit a její „lidé“
práci tuto vykonávali. Muž, který chtěl chrániti Sirenu
z Neuilly, sluje Louis Karel a jest 21 let stár. Byl ná-
čelníkem bandy, která prováděla rozkazy. Žena s roz-
bitým nosem sluje Leonie Couchartova, zvaná Poly-
pem; střelnou ránu utržila při šarvátce na náměstí
d'Aligre. Ránu tu léčil jakýsi Louis Vaselin, jemuž
říkali „doktor“; týž tvrdí, že jest lékařem. Celá spo-
lečnost dopravena do vězení. Avšak nejdůležitější
nález učiněn ve psacím stole »sirenině«: všeliké
poznámky se jmeny a adressami lidí, kde »společ-
nost« měla pracovat. Tak na příklad bylo psáno o
staré paní Plaisanceové, u níž spáchána ona krádež
75.000 fr.: »Krásný podnik«, stará paní, bázlivá, od-
souzena k smrti, postaví-li se na odpor. Ale pokud
možno, vystříhat se této nebezpečné krajnosti.«
= Zavátý vlak. Z La Porte, Ind., se oznamuje
Blíže tohoto města zavát byl vlak dráhy Erie č. 22,
jedoucí do Indianapolis, o páté hodině, když byl v
závějích uvázl a dostal se na zdejší nádraží teprve
druhého dne. Cestující musili v něm čekati o mrazu
a hladu celon noc a teprve ráno o 9. hodině dostalo
se jim pomoci od zvláštní výpravy, která přijela na
saních a cestující odvezla. Když vlak uvázl, byl mu
poslán z Peru na pomoc parní pluh, ale ten násled-
kem silných závějí vyskočil z kolejí a musil čekati,
až mu přišel na pomoc zdvihací vůz s jeřábem.
Gourdonův
Louis Karel
Couchartův
Pol
Louis Vaselinum
Plaisanceová
Neuilly
Erie
Indianapolis
Peru
d ' Aligre
Le Port
6
article
Teprve potom mohl pokračovati v cestě. Z Michigan
City vypraven k zavátému vlaku vlak výpomocný,
ale také ten uvázl asi čtyry míle cesty od místa
toho a nemohl se hnouti plných 6 hodin. Na vlaku
bylo na štěstí jen čtrnáct cestujících, ale ti zkusili
mnoho, ačkoli mužstvo snažilo se udržeti oheň a ji-
nak vypomáhalo. Palivo brzo došlo. Mezi cestujícími
byly čtyry ženy, z nichž jedna se následkem nastu-
zení těžce roznemohla a musila ulehnouti v La Porte.
Celá tato sekce dráhy Erie byla následkem zasněžení
bez dopravy až do šesté hodiny večer.
Michigan Cita
Erie
7
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 21. února 1903: Maršík Václav, syn tru-
hláře, 7 měsíců, 1150—II. Phdr. Studnička František,
c. k. universitní professor, 66 roků, 1504—II. Peštová
Josefa, soukromnice, 77 roků, 83—VI. Pinkasova
Anna, dcera úřadníka, 5 hodin, 504—VII. Hořínek
Vojtěch, jednatel, 50 roků, 643—II. — Vevšeobe-
né nemocnici: Kytková Aloisie, manželka obchod-
níka, 62 roky. Stružovský Jan, sluha, 84 roky. — u
Milosrdnýcb sester: Kohoutova Kateřina, služ-
ka, 47 roků.
Dne 22. února 1903: Sochor Jan, syn dělnice
4 neděle, 818—I. Čápová Anežka, manželka obchod-
níka, 31 rok, 604—II. Dvořák Václav, kamnář, 66 roků,
652—II. Harlas Jan, obchodník, 61 rok, 81—VIII.
Petržilka Bedřich, kovář, 22 roky, 276—VIII. Doví-
nova Vlasta, dcera sluhy, 10 měsíců, 665—VII. —
Ve všeobecné nemocnici: JUDr. Fleischmann
Jan, advokát, 62 roky. Burda František, nádenník
54 roky. Nováková Josefa, vdova po nádenníku, 74
roky. Nussbaum recte Nussbaumer František, obch.
sluha, 38 roků. Šnaidrová Anna, vdova po slévači.
66 roků, Schneidrova Anna, švadlena, 22 roky. Ve-
selkova Marie, služka, 21 rok. — V měst. chudo-
binci: Kovářová Barbora, vdova po zámečníku, 81
rok. Zářická Marie, vdova po dělníku, 87 roků
Maršík
Phdr
Studnička
František
Peštová
Josef
Pinkasův
Anna
Hořínek
Vojtěch
I Čápová
Anežka
Dvořák
Václav
Harlas
Jan
Petržilka
Vlasta
Fleischmann
Burda
Nováková
Nussbaum
Nussbaumer
Schneidrův
Marie
Kovářová
Zářická
Praha
Vevšeobe
Stružovský Jan
Šnaidrová Anno
kytkový Aloisie
Kohoutův Kateřina
Sochor Jan
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 26. února.
128. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
9
article
Louisa.
Hudební román o pěti obrazech. Slova i hudbu složil
Gustav Charpentier. Text přeložil V. J. Novotný.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Louisa, A. Slavíkova. Matka, M. Klánová.
Irma, M. Kubátova. Camilla, M. Drozenova j. h. Ger-
truda, K. Fabianova. Učennice, V. Hájková. Elisa. B.
Bláhová. Blanche, M. Kodetova. Suzanne, A. z To-
warnických. Metařka, H. Feldenova. Malá hadrářka,
R. Škvorova. Ředitelka, H. z Towarnických. Mlékařka,
A. Havránkova. Skládačka novin, V. Hassmannova.
Uhlířka, A. Mattasova. Marguerita, B. Friedová. Ma-
deleina, E. Volfova. Uličník, A. Bláhová. Tanečnice,
A. Korecká. Pletačka židlí, A. Ludikarova. Zelenářka,
A. Rážová. Jiná zelenářka, M. Janská. Prodavačka
žabince, J. Vildová. Julien, R. Figar. Otec, V. Kli-
ment. Noční tulák, B. Pták. Hadrář, E. Pollert. Správ-
kář, A. Hlaváček. Písničkář, B. Bohuslav. Malíř, P.
Šír. Mladý básník, A. Krössing. Filosof, R. Polák.
Jiný filosof, J. Žižka. Student, K. Váňa. Strážník, K.
Pulc. Jiný strážník, J. Richter. Sochař, J. Havelský.
Vetešník, H. Švejda. Zelenář, J. Neumann. Brusič, K.
Kindl. Hudebník, J. Karásek. Zedník, V. Žintl. Kočí,
J. Loos. Domovník, F. Gerlický. — Pouliční proda-
vači. Kuchařky. Dělníci a dělnice. Bohemové. Šičky.
Darmošlapové. Trhaní. Uličníci. Sousedé z Montmar-
tru. Lid. — Děj se hraje v době přítomné v Paříži.
Ve 4. obraze: Korunovace Musy montmartreské.
Po prvním a třetím obraze přestávka.
Začátek o 7. hod.
Louisa
Charpentier
V J Novotná
Kovařovic
Robert Polák
M Klánová
Irma
M Kubátův
M Drozenův
K Fabianův
V Hájková
Elisa
B Bláhová
M Kodetův
Suzanne
H Feldenův
R Škvorův
A Havránkův
V Hassmannův
A Mattasův
Marguerita
Friedová
E Volfův
A Bláhová
A Korecká
A Ludikarův
A Rážová
J Vildová
Julien
R Figar
Pták
E Pollert
A Hlaváček
Bohuslav
P Šír
A Krössing
J Žižek
K Váňa
K Pulc
J Richter
Vetešník
H Švejda
K Kindl
J Karásek
V Žintl
J Loos
F Gerlický
Kuchařka
Slavíkov
Gera
Ma
Tanečnice
Montmar
Paříž
Musa
10
article
Konec po 1/211. hod.
11
title
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Praha
lidový divadlo
12
article
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 26. února.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch režiséra p. B. Kováře.
Novinka. Poprvé: Krejčí kavalír.
Fraška se zpěvy o 3 jednáních. Napsal K. Hora.
Konec před 10. hodinou
Fraško
K Hora
13
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve čtvrtek 26. února.
Začátek o 7. hod.
56. hra v předplacení (čtvrteční). 4508
Pohostinská hra pí. Mař. Zieglerové.
Taky jedna „taková“.
(Maison Tamponin.)
Vaudeville o 3 jedn. Napsali R. Toché a E. Blum.
Přel. V. Hübner. Hudba od K. Weinbergra. Režisér
K. Lier.
Ziegler
E Blum
V Hübner
K Weinbergr
K Lier
Smíchov
Švandův divadlo
Maison Tamponin
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehreeen
Pištěkovo lidové divadlo vnehreeen
na Král.
Ve čtvrtek 26. února.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana J. Píseckého.
Poprvé: Darmojedka.
4481
Činohra o 5 jedn. Napsal Iljo Alexandrovič Salco.
Autorisovaný překlad od K. Štěpánka.
336 —
Král
J Písecký
Alexandrovič Salco
K Štěpánek
Pištěkův lidový divadlo
15
article
jsem mu o sobě a on také svěřil se mně se vším. Se-
díme jednou večer u stolu, častujeme se, hostí jest
mnoho, Rebeka zpívá a najednou mně praví — zrovna
tak, jako vy tenkráte, jak se snad pamatujete — proč
byste zde zůstávala, když se vám nechce? — Co mám
dělat? pravím. — Zejtra za svítání, praví ke mně, naše
»Estrella« odpluje do Bayu-Blanka a chceš-li, já tě tam
odvezu. — Zmocnila se mne tehdáž bezpochyby zoufa-
lost. Dobře, pravím, odvezte mne. — Souhlasíš? — Sou-
hlasím, pravím. — Tož tedy zejtra o čtvrté hodině bud
na nároží ulice, tam, kde jest almasen. Budu čekati na
tebe. — A co si myslíte, Alexandře Petroviči? Jakmile
odešel — byla již asi jedna hodina a hostí bylo mnoho
— řekla jsem, že mě bolí hlava a odešla jsem do svého
pokojíka. Ležím a nespím a stále přemýšlím o tom, jak
bych se odtud dostala a sice již navždy, abych pak za-
hájíla nový život. Uvažuji takto a myslím si: oklame mne
a ani mu nenapadne, aby přišel. Odjede na moře a bude
pryč. Nelitovala jsem jeho, ale sebe; ležela jsem, stále
jsem přemýšlela, ale nic kloudného nemohla jsem vy-
mysliti.«
Vstala se stoličky, na níž seděla vedle mne u stolu
a začala v rozrušení procházeti se po světnici.
»Nic z toho nebude, nastane zejtřek a budu zase
pokračovati v dřívějším proklatém, odporném životě. Le-
žím takto a slyším, jak hlasy se ztišují: nebylo ani
zpěvu, ani hudby. Konečně ztichlo všechno úplně. Vy-
skočila jsem a podívala se na hodiny: bylo půl čtvrté.
V hlavě mně zabušilo. Co stalo se se mnou, sama věru
nevím. Shodila jsem se sebe šat, který měla jsem na
sobě, oblékla jsem velice jednoduchý, černý oblek, hlavu-
ovázala jsem si šátkem, deset rublů, které měla jsem
Rebeka
Petrovič
Bayu
Blanco
16
article
Milý, ubohý hochu!
Dopis Petrova živě mně ho připamatoval. Jest pře-
plněn radami mně a Lěvšovi, jak máme hospodařiti, sta-
věti atd. atd.; byly to plány více méně skvělé, jež se-
stavil pro sebe i Knopa. Avšak psáti nemohu. Puňilhué
tahá mne za rukáv a prosí mne, abych mu koupil šaty.
Odcházíme.
Dne 5. května. Ravson. Dnes stala se událost,
kterou nucen jsem zaznamenati.
Ztrávil jsem v Ravsonu asi měsíc a chystal jsem
se již k odjezdu, ale byl jsem zadržán jistými formál-
nostmi, jež týkaly se potvrzení pozemkových plánů.
Oznámili mně konečně rozhodně, že všechny dokumenty
obdržím pozejtří. Nemohl jsem nic dělat. Nezbývalo mně
nic jiného, nežli toulati se městem.
Ravson jest dosti veliké a čisté městečko s obyva-
telstvem dle úřadních dat asi padesát tisíc, bohaté a s či-
lým obchodem. Nehledě na to, že ceny některých výrobků,
následkem vzdálenosti od centra, jsou nepoměrně vysoké,
přece žije se v něm patrně v blahobytu. Práce platí se štědřea
takové závody, jako jest cukrářství a různé dílny, posky-
tují pěkný důchod.
Takž procházel jsem se městem, zastavoval jsem se
u oken krámů, prohlížel jsem si vystavené věci a kupo-
val jsem různé drobné věci, když najednou, odcházeje
z krámu, zaslechl jsem, jak volá mne ženský hlas:
»Alexandře Petroviči, jste to skutečně vy ?«
Udiveně jsem se ohlédl a spatřil jsem Basju. Velice
se změnila, zhubeněla a sestárla. Po dřívějším buclatém
obličeji s důlky na tvářích nebylo ani stopy. Celá stala
se jaksi vyšší a hubenější; výraz její tváře byl intelli-
-Zápisky emigranta.“
— 333 —
Petrův
Knop
Petrovič