Ze soudní síně.

něvadž hostě ti byli velice nepokojní, pöžádal je ho- stinský p. Josef Pley, aby opustili místnost. Když hu- lákali dále, poslal hostinský pro policistu. Mezitím hlučné chování hoštů rozčililo hestinskou pí. Fran- tišku Plevovou tak nesmírně, že pojednou klesla zemřela. Byli sice za nedlouho povoláni dva lékaři. jichž přispěni bylo však bezúčelné. Paní Pleyová ze- iiřela ochrnutím sřdce. Oba hostě byli zatčeni. — Sklenicí do hlavy. Takovým způsobem umí se bavit 22letý obchodní sluha Josef Crha. Týž dlel na zábavě v hostinci „U labutě“ na Poříčí, na „plese lumpů“, kde po 4. hod. ranní bez jakékoli příčiny hodil půllitrovou sklenici na hlavu 22letěmu“ úzenářskému pomocníku Josefu Švadlenkovi z Novomlýnské ulice č. 9. Zraněnému poskytňuto bylo lékařské pomoci na strážnici a pachatel odveden do separace bežpeě- nostního oddělení — Vraždá. Dne 22. t. m. popijel 42letý továřn dělnik František Vašíček v Ochožu ü Brná a dů kladně přebřal. Domů do nedalekých Ubcí dopro- vodil jej pak Antonin Kocman z Ochoze. Druhého dne o 8. hodiné ranni byl Vašíček nalezen Annou Blažikovou frtvý v žumpě asi půl metru hluboké žamrzle. Při prohlídée shledáno ná mřivole několik poratění. Po soudní pítvě a prohlídce mnísta, kde Vašíčkova mrtvola nalezena, zatčeny byly jeho man- želka Majdalena Vašíčková a Anna Blažíkova a do- přáveny do vazby k zemskému soudu v Brné. Va- šíčková odvedena tám se svým, 6 měsíců stařým synáčkem.

— Zatvrzelý kandidát sehsvraždy. Domkář Fuch z Pobuče u Zábřehu nebyl milovníkem rodinného ži- vota a vzav si od manželky svých 500 zl., opustil děti a odešel do světa, kde pitím se peněz záhy zbavil. V neděli zavítal do Mohelnice a najmuv si pokoj v hostinci »u bílého koníčka«, uvažovalo svém životě a když seznal, že nemá, co by v něm ještě hledal, uchopil střelnou zbraň a střelil se do žela. Učinil to však tak nedovedně, že se jen zranil. Aby se bezpečně se světa zprovodil, umínil si, že se oběsí a šel se na to posilnit do výčepu hostince čtvrtkou červeného vína. Ve výčepu přítomní lidé, spatřivše na jeho čele krev a vytékající mozek a nedostavše od umírajícího sebevraha již žádné odpovědi, odběhli do jeho pokoje, kde se jim záhadný jeho stav vy- světlil. Nalezli v něm odložený řevolver a úplně tož- bitá kamna, jež zoufalec ve smrtelných Bolestech rozházel. — Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame- riky 47 osob z Belovaru, 56 ž Krosha a 38 z Husja- tina.

Dvacetimillionový podvod se zlatými dolý ve Švýcarsku. Ze Ženevy še oznamuje: Právě býl zatčen zdejší soukromnik a boháč Jiří Perret, který v po- sledním dvacetiletí založil něměně než čtyřicet ban- kovních podniků a akciových společností, jež zpeně- žovaly vynálezy pochybné jakosti anebo měly za účel dobývati zlato v Alpách a severní Italii. Jest sice pravdou, že nacházejí se stopy zlata v Alpách všude, ale v tak nepatrném množství, že nestojí za téžení Jistý inženýr, jenž na žádost Perretem založené spo- lečnosti zkoumal místa, kde mělo býti zlato, přišel na to, že před prohlídkou byla na četná mnísta uložena směs zlata rozpuštěného ve rtuti. Resultát jeho zkou- mání byl však zatajen a vyhledán inženýr nový, jenž kenstatoval dvacateronásobné množství zlata ve zmí- něném obvodu, než ho tam skutečně bylo. Za doby bursko-anglické války dal Perret do světa pověst, že Angličané dobývají z Monte Rosa celé hrudy zlata.

Zprávy o „pokladech“ Alp ukládal Perret v pařížskémn časopise „Mines et Carrires des Alpes“, jež měly za účel finanční jeho operace podporovati. Švindle jež způsobem tímto způsobeny, páčí se na dvacet millionů = Skandál ve vévodství Mecklenbursko-Zvěřín- ském. Ze Zvěřína se píše časopisu »La Patrie« Osoba, o níž se jedná, jest velkovévodkyně matka, Anastazie Michajlovna z Mecklenburka-Zvěřína, ro- zená velkovévodkyně ruská, císařská výsost. Naro- zena jest 28. července 1860 a byla provdána dne 24. ledna 1879 za velkovévodu Jindřicha Františka III. Ovdověla r. 1897. Dle zpráv dobře informovaných stala se tyto dni matkou. Skandál jest ohromný a přirovnává se obecně ke skandálu na saském dvoře. Velkovévodkyně Anastazie měla mimo panujícího velkovévodu dvě děti, velkovévodkyni Alexandrinu, nar. 24. prosince 1879 a vévodkyni Cecilii, nar. r. 1886. = Skandál v Římě. Bývalá milenka krále Hum- berta pokračuje ve vymáhání peněžního odškodnění na vychování syna, jejž měla s králem Humbertem. Zajímavé podrobnosti zaslal o tomto procesu zvláštní dopisovatel časopisu »La Patrie«. Před dvaceti léty v r. 1883 komtessa Ercolani byla patnáctiletou. krásnou, ale chudobnou dívkou. Živila se poctivě vyučováním hře na piano. Její krása byla zpozoro- vána . . . jak to říci? intendantem tajných zábav krále Humberta, jenž na ni krále upozornil a ji na výslovné přání králi představil. Komtessa Ercolani se králi zalíbila — a konec lze snadno uhodnouti. V roku 1884 narodil se komtesse syn. Narození jeho neoddálilo krále od komtessy. Byl stále zamilován do té míry, že se dopouštěl s ní opravdových neopatrností.

Svědčí o tom tento případ: Jistého dne byl král Humbert v Miláně s královnou Margueritou. Žádostiv spatřiti svoji milenku, vzkázal jí do Říma, aby jej navštívila v paláci a přijal ji jako pianistku — král Humbert zbožňoval vždy tento nástroj. Královna Marguerita, jež o celé záležitosti byla zpravena, způ- sobila bouřlivou scénu, v níž vyčítala svému králov- skému manželi, že přívádí své milenky do jejího bytu a konečně v rozčilení spolíčkovala před ním kontessu Ercolaniovou. Tato, jak ujišťuje dopisovatei »La Patrie«, je dnes velmi hrdou na onen vznešený políček, jenž ostatně tvoří pro ni v dnešních po- měrech důkaz pravdy jejího tvrzení a jejích reklamac. Později se naskytla komtesse Ercolani příležitost se provdat za knížete B. Král Humbert však nedal k tomu své svolení, avšak jako náhradou komtesse slíbil ji písemně, že se postará o budoucnost jejía jejího dítěte. Pozdějí styky krále Humberta s jeho milenkou ochladly a v náhradu zapřádala komtessa

nové milestně pöměry, jež 6statně säma Goznává. Z těchto poměrů se narodily děti: dcera s knížetem B..., druhá dcera s impresariem, jehož nabídku komtessa přijala a třetí dcera s poslancem, o němž se praví, že jest dnes jedním z královskýchi mihistrů Vzdoř těmto peměrům, o nichž kral Humbert věděl, nepřerušil styky se svojí milenkou a komtessa uji šťuje, že v den, kdy byl na křále podniknut attentát, v Monze, obdržela od něho rozkaz, by ihned za ním přijela, avšak když kupovala na římském nádraží jízdní lístek, obdržela telegram, v němž byla vyzvána od cesty upustit. O tyto události opírá komtessa své nároky. Ona přý nežádá, aby byla část dědictví po králi vyplacena jí a jejímu synovi, nýbrž žádá aby nynější král předložil závěť krále Humberta, by se přesvědčila, zda žesnulýjejí milenec neučinil dle svého slibu pro ni a syna jejího v závěti nějakého üstanovení.

Žádá, aby se křál viašský ujal jejího sýna a poskyti jí prostředký k přesídlení d6 Vídně. Syn komtessy Ereolani jest dozorcem v jedné z největších kavářen v Římě, v níž zároveň vystupuje jako zpěvačka jeho sestra, dcera knížete B., prý velice krásná, ale též velice počestna. — Podvody ve finančním ministerstvu rümun- ském. (Pův. dopis „N. L.“ z Bukuřešti.) Očekává se další sensační zatčení vyššího úřadníka při finančním ministerstvu. „Bally“ jest těžce nemocen a musil býti dopraven do sanatoria „Olcovschi, kde jest ošetřován, za přísné policejní dohlídky. Očekává se příjezdv Nizze zatčenelio bankéře, žida Albaharya. Vlžda fran- couzská vydala tohoto výtečníka a italská i rakouská dovolila průchod.

Dvá lupiči ukryti v kufrech. Přítel našeho listu v Oděsse nám píše: Nedaleko stanice Meževé, kate- řinské železné dráhy, přijeli dne 18. února ke statku bohatého sedláka Aksutina dva neznámí muži s po- vozem. U vrat zastavili a navštívili sedláka, jemuž se představili jako obchodníci s obilím. Dohodli se, že koupí od něho osm vagonů pšenice, dali mu také ně- kolik rublů závdavku a chystali se odjeti dále do nej- bližší vesnice nakupovat. Před odjezdem žádali Aksu- tina, aby jim uschoval dva veliké kufry prý s prádlem a šatstvem, které nechtějí s sebou tahat, poněvadž za den neb dva se vrátí. Aksutin s ochotou svolil a dai do neobydlené světnice svého statku oba kufry, uza- vřené na klíč, uschovati. Oba obchodníci s obilím na to se s ním rozloučili, slíbivše, že za den nebo dva při- jedou. V podvečer téhož dne přišli do statku Aksuti nova dva Tataři škatuláři, prosíce jej o nocleh. Ho- spodář dal je spáti do světnice, kde byly kufry. Asi o půlnoci strhli Tataři povyk a ze světnice utekli, že prý v kufrech něco straší. Aksutin ozbrojil svou če- ládku puškami a vidlemi a dal kufry otevříti. Tu obje- vilo se překvápující divadlo zrakům přítomných.

V kufrech krčili se dva lupičové, výzbrojení od hlav až k patě. Byly na ně hozeny houně, aby se nemohi hýbati, na to vytažení z kufrů, odzbrojeni a svázáni Aksutin dobře tuše, že zde pracuje proti němu celá tlupa zlosynů, mezi nimiž jsou i oba obchodnici, kteří kupovali pšenici, přikázal, aby se v domě zachovalo úplné ticho a shaslo světlo. V jednu hodinu v noci přijel ke statku vůz, na kterém seděli dva muži. Jeden z nich přikradl se k otevřenému oknu, které byl Aksutin sám otevřel a šeptem se ptal: „Je to už ho- tovo?“ V odpověď statkář zašeptal: „Ano, hotovo!“ Na to domnělý obchodník vylezl na okno, avšak v týž okamžik Aksutin vystřelil a bandita skácel se mrtev do předsíně. Druhý lupič, nevěda, co se děje, vyskočil též na okno a byl druhým výstřelem raněn. Raněného svázali a všechny lupiče střežili do rána. Ráno pak Aksutin posial pro četníky, kteří bandity odvězli do Pavlogradu. = Vražda v ulici Teatrului. (Pův. dopiš „N. L. ž Bukurešti.) Ačkoliv dědicové zavražděné paní Aga- pie Strachinescu cenu 10.000 franků na 20.000 franků pro výpátrání zvýšili, přece vyšetřování nevedlo k žádnému výsledku, a není naděje na dopadnutí vrahů Vyšetřování stížeho jest tími, že ani nejmenší známnky. jež by na stopu vrahů ukazovaly, nebyly žanechány a že více než 24 hodini minulo, než vražda zpozoro- vána

Šlechtické epopeje seřis čtvrtá. (Líčení den patnáctý.) V trestní věci Mejtského prohlášen byl dnes o 9. hod. dopolední rozsudek. Josef Mejtský uznán byl vin- ným 1. zločinem podvodu, spáchaného pa- děláním veřejných listin v slechtických záležito- stech: Karlikově, bratří Rožánků, Jana ryt. Ne- beského, Ferd. Böhma, Karla Záběhlického, Zik- munda Kozelky, Ant. Čejky, Emila Zedricha, Jiřího Haasa z Haasenfelsu, 2. zločinem nedo- konaného podvodu, spáchaného falšová- ním veřejných listin ve šlechtické věci Emila ryt. Lessa a bratří Etrichů, 3. přestupkem pod- vodu (oklamání mag. úřadníka Škáby), pře- stupkem proti veřejným zřízením a opatřením, 4. zločinem utrhání na cti dru. Rezkovi, vyšetř. soudci dru. Polákovi, soudnímu lékaři dru. Slavíkovi, 5. přestupkem urážky na cti dra. Poláka (při výslechu soudním), za to však sproštěn obžaloby pro zločin v příčině několika fals ve věci Rožánkovské, ve věci Ferd. Böhma a Emila Zedricha a sproštěn obža- loby pro zločin utrháni na cti, vznesené nan proto, že ve vyšetřování vinil dra. Rezka ústně . vůči adj. dru. Švorčikovi z vymyšleného zločinu a odsouzen do těžkého žaláře na dobu tř let, zostřeného každého čtvrt roku postema k náhradě nákladů trestního řízení. Mejtský po přohläšení rozsudku pre hlásil, že se necítí nijak vinným a že trest ne přijímá. Obhajce dr. Bouček ohlašuje zmateční stížhost a zářoveň prosí, aby obžalovaný, vzhle- dem na svou ehorobu a vzhledem na to, že není nebezpečí útěku, byl propuštěn na svobodu. Státní zástupce proti tomuto návrhu se ohradil a soud také návrh obhájeův za- mítl, prohlásiv, že nebezpečí útěku při větší výměře trestu skutečně existuje. Trestní líčení s Bertou Kuchtovou, obžalovaneu z vraždy dítek Alberta Riehtřa v Brně, kenati se bude před porotním soudem brněnským dne 6. a 7. března.

Tržní a hospodářské zprávy. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 23. února t. r. Oběh bankovek 1.469,344.000 K (+ 1,461.000 K), poklad kovový 1.480,014.000 K (+ 2,987.000 K), portef. směn. 178,174.000 K (— 4,804.000 K), lombard 40,974.000 k (— 693.000 K), záloha bankovek prostých daní 406,412.000 K (+ 1,580.000 K)

—n— V Praze, 26. února. (10 h. 15 m.) Pohotové franko Ústí a březen K 22.30. Nová kampaň říjen-prosinee 20.40 peníze. Baffnáda nezměsrěna K 84.— až 85.— ze stanice. První číslice peníze a druhá zboží. Z Hanburku, 26. ünora v 10 hod. do- poledne. (Pův. telegr.) Smýšlení mdlé. Na únor 16.65—16.80, na březen 16.55—16.60, na duben 16.65—16.75, na květen 16.80—16.90, na červen 16.90—17.00, na červenec 16.80 až 16.90 na srpen 17.20—17.25, na září 17.35—17.40, na říjen 18.30—18.40, na listopad 18.10—18.25, na prosinee 18.15—18.25, na leden 18.30—18.40. Počasí: déšt. M. Z Vídně, 26. února. (Počátečn bursa.) Znamenaly: marky 117.06, 20franky 19.07, květnová renta 100.80, rakouská kor. renta 101.—, stříbrná renta 100.80, rakouská zlatá renta 120.95, uherská zlatá renta 120.15, uheř. kor. řenta 99.45, kreditky 688.50, uher. kreditky 743.—, anglobanka 277.50, unionky 541.—, bankovní jedn. 482.—, länderbanka 414.—, státní dráha 693.75, jižní dráha 54.—, dráha Karla Ludvíka —.—, polabská dráha —.—, rak. zbrojovka —.—, tur. tabák. režie —.—, alpinky 390.—, rýmavsko-muráňské 484.—, pražské železářské společnosti —.—, mostecké uhel. —.—, turecké losy 120.50 pároplavební —.—, pozemkové —.—. Smýšlení: klidné. Všem, kteří si již dříve zakoupili některý spis Vymazalův k naučení se něměině, zvláště spis