nepokoje. Švadrona opustila Ain Sefru ve 4 hodiny ráno. Koluje zpráva, dosud však ne- zaručená, že byly napadeny francouzské vojen- ské stráže. Z Paříže, 17. srpna. (C.-B.) Dnes bylo zahájeno zasedání generálních rad. Většinou přijat byl jednací pořad, v němž se ministerstvu k jeho kongregační politice blaho- přeje a zároveň se vyzývá, aby v této politice pokračovala. V některých generálních radách byly však usnesený také protesty proti vypově- zení řádů. Z Hnagu, 17. srpna. (C.-B.) Nizozemský vyslanec v Petrohradě jest zmocněn připojiti se k mocnostem, jež požádaly cara ruského, aby jmenoval z členů rozhodčího soudu tři soudce, kteří by tvořili rozhodčí soud v otázce 30proc. dovozných cel přiznaných Vene- zuelou. Z Washingtonu, 7. srpna. (C.-B.) Vyslanec Spojených států v Bogotě telegrafoval státnímu departementu, že kolumbijský senát z am ítl smlouvu o panamském kanále. Balkán. Z Bělehradu, 17. srpna. (C.-B.) »Stampa« oznamuje, že příští neděli bude se zde konati velký tábor na prospěch Srbů, žijícíeh ve Starém Srbsku a v Makedonii. Ze Sebastopolu, 17.srpna. (C.-B.) Eskadra černomořského loďstva, jíž vel contreadmirál Krüger, odplula dnes do tureckých vod. Z Cařihradu, 17. srpna. (C.-B.) Ve zdejších rozhodujících kruzích nespatřuje se ve vyslání eskádry ruského loďstva do tureckých vod nic hrozivého. Ze Sofie, 17. srpna. (C.-B.) Memoran- dum, dodané zástupcům velmocí, jež jest tónu velice vážného, omezuje se na uvedení po- drobností, ale nevyzývá mocnosti k zakročení. Na protest tureckého komisaře dala vláda upo- kojující prohlášení. Makedonií uspořádaná v neděli v Sof schůze přijala resoluci, že povstání dlužno po- važovati za národní věc Bulharů.

Řešení uherské krise. Včerejším dnem přišla teprv jak náleží do proudu akce, jejímž cílem jest odklizení parla- mentní a — lze říci — také státní krise uher- ské. Jednání začalo. Císař přijal včera o půl jedenácté hodině dopoledne následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda, jenž byl za tím účelem zvlášť z Ko- nopiště do Vídně přijel a kterýž potom, po skon- čené audienci, do říšského ministerstva války odejel a tam přes hodinu s ministrem Pitreichem a náčelníkem generálního štábu baronem Beckem konferoval. Po následníkovi měl ministerský předseda dr. Körber u císaře slyšení, jež celou hodinu trvalo. Po odchodu dra. Körbra byl k cí- saři povolán náčelník generálního štábu baron Beck a hned po něm říšský ministr války polní zbrojmistr Pitreich. Teprv o půl šesté ho- dině vrátil se císař nazpět do Schönbrunnu. Den svých narozenin ztráví císař v rodinném kruhu v Schönbrunnu a odjede ve středu dne 19. srpna do Pešti. Od pátku pak bude panovník v Pešti při- jímati vynikající politické osobnosti maďarské, aby vyslechl jejich mínění o stavu věcí ao způsobu, kterým by krise zažehnána býti mohla. Jsou to pánové: předseda panské sněmovny hrabě Albín Csaky, předseda poslanecké sně- movny hrabě Apponyi, bývalí ministerští před- sedové hrabě Julius Szapary, dr. Alexandr Wekerle, baron Desider Bánffy, Koloman šl.

Szell, dále hrabě Julius Andrassy, hrabě Štěpán Tisza a hrabě Alexandr Karolyi, bývalý ministr vnitra Karel šl. Hieronymi, poslanec Hodossya předseda strany lidové hrabě Jan Zichy. Po- slanci Košut a Barabáš dle tohoto seznamuo radu tázáni nebudou, což arci nikterak s podi- vením není, ačkoli ti dva nyní běh událostí určují; avšak je předvolávati bylo by zbytečno, neboť jmenovaní »dvora schopní« politikové postarají se už, aby bylo panovníkovi ztlumo- čeno a jakožto nezbytné ústupky ozna- čeno, co Košutovci za ústup od svojí, s větši nou poslanecké sněmovny přesně smlu- vené obstrukce žádají. Naprosto zbytečnou zvěst rozhlásila dnes v noci uherská jakási korrespondence, hlásíc, že dle ujišťování z venkova se navrátivších po- slanců také vládě přátelské okresy už pro známé opposiční národní požadavky ve věcech armádních se prohlašují. isouce odhodlány voliti na příště samé Kosu- tovce, kdyby požadavkům těmto nebylo vyho- věno. Kdo pak kdy o tom pochyboval ! Nevěděli bychom také, proč by byl vůbec který Madar proti vymáhání těchto požadavků, když už je jisto, že jim snahoře« bude vy- hověno! Jest zcela přirozeno, že veškeré Maďarstvo nyní jediný tábor tvoří a že jako bourací berany Košuta a Barabaše s jich pří- vrženstvem do předu žene: co Košutovci vy- mohou či vynutí, ostatní s povděkem, ba s r- dostí přijmou, vše to bude cenným ziskem ce- lého národa a úspěchem celého parlamentu. V tom spočívá veliký, ohromný rozdíl mez parlamentem uherským a rakouským, jejž ne- myslící lidé docela přehlížejí.

Dále zvěstují z Pešti, že tam včera přibyla většina opposičních poslanců a že hr. Khuen- Héderváry v zájmu příští vlády pověřen bude úkolem, aby s oppo- sičními skupinami vyjednával. Vy- jednávání to nebude asi těžké, leda že by oppo- siční strany na svém trvaly, že musí býti již nyní, to jest dokud císař František Josef pa- nuje, všechno získáno, čeho k zařízení samo- statné uherské armády bude potřebí. Avšak soudí se obecně, že opposiční sku- piny se umírní a se známými čtyřmi konces- semi spokojí, jenom když bude přijat a vážně také prováděn hlavní požadavek, aby u všech uherských pluků byli jenom maďarští důstojníci, neboť pak bude uherské vojsko skutečně v rukou maďarského národa. Tento požadavek bude v zásadě přijat, o tom není ani nejmenší pochybnosti, ale ohledně jeho provádění nastanou asi zajímavé spory a třenice, neboť zahájena již agitace, aby kon- cesse maďarských důstojníků pro uherské pluky provedena býti nemohla — pro nedostatek — už nikoli maďarských, nýbrž — uher- ských důstojníků. Poslední dobou, asi od čtr- nácti dnů totiž ueházejí prý se maďar- ští důstojníci u rakouských pluků šmahem orakouské státní příslu- šenství a bylo prý už několika stům tako- výchto žádostí ochotně vyhověno. Věc vy- světluje se ve vojenských kruzích tím, že prý se maďarským důstojníkům v rakouských posád- kách příjemněji slouží a tedy také lépe líbí, než by se jim sloužilo a libilo v garnisonních mě- stech uherských, hlavní město ovšem vyjímaje.

Potrvá-lí toto »hnutík ještě nějakou dobu. uebude prý ve společné armádě téměř žádných důstojníků, kteří by byli uherskými státními pří- slušníky . . Avšak maďarští politikové jsou dosti vyna- lezaví, aby i takovémuto ruchu meze položili — nějaký nový paragraf by asi věc odčinil. Ale třenice a spory z toho mohou vzejíti důkladné Zajímavé intermezzo ohlašuje pro příšt dni jeden ze včerejších peštských večerníků. Opposice uherské poslanecké sněmovny, přes- něji řečeno: strana neodvislosti rozhodla prý se, že podá praesidiu žádost, aby posl a ne- cká sněmovna na některý den pří- štího téhodne svolána byla. Schůze sněmovny má se konati v době, k dy císař v Pešti bude meškat, aby takto na panovníka, kdyby toho bylo vůbec potřebí, učiněn byl slavnostní nátlak. Svolavatelé odů- vodní prý svoji žádost tím, že jest potřebí, aby zpráva parlamentní komise o úplatkové afféře nutně projednána byla. Dle jednacího řádu uherské poslanecké sně- movny musí býti takovéto žádosti vyhověno, jakmile ji dvacet poslanců podepsalo. Optimisté, a těch je mnoho, soudí, že celá uherská krise hladce odklizena bude, ježto se Maďarům »dle možnosti« vyhoví; avšak jsou také pessimisté čili škarohlídi, kteří větří a před- povídají, že věci na šikmé ploše pospějou a ry- chle dospějou k situaci podobného stavu, jaký byl roku 1848, ba mluví se zase již o zamýšlené prý změně na nejvyšších místech .. Kdo lépe vidí a hádá, ukáže zajisté neda- leká budoucnosí.

Denní zprávy. — Poctivost — a kolínský pan farář. Tyto dva pojmy octly se v dnešním čísle realistického orgánu při sobě tak blízko, jako nikdy ve sku- tečnosti nebudou, čtemeť tu úvodní článek s nad- pisem „Boj o poctivost“ a s podpisem „Č. Dušek“. Pan Č. Dušek v úloze poctivce jakožto bojovník za poctivost! On, který ve čtyřnedělním zazdívání poctivosti vyko- nal takový kus práce! Poctivost, pravdu nelze bohudík, umlčeti, kdyby na hrob její třeba hlu- Boký až do středu země postavil celý Hraď, vy- soký až do nebe, a kdyby všichni klerikální kejklíři světa provozovali v tomto chrámu Iži ko- rybantskou, hlas pravdy nebesa rozrazi! Toť je známá věc, že poctivosti ústa nejplnější mívají poctivci rázu Duškova, který po pětinedělním zápasu našem opováží se napsat, že k „rejstříku vyvrácených lží „Nár. Listů“ připojuje nejdůle- žitější a sice: 1. Gustav Adolf-Verein není žád- ným všeněmeckým politickým spolkem, 2. Evang. Bund v Berlíně není žádným všeněmeckým po- litickým spolkem, 3. že ani Gustav Adolf-Verein ani Ev. Bund nepodporují hnuti „Los von Rom“ jako politické hnutí pro krále pruského. Ptáme se, kde jsme to tvrdili o Gustav Adolf-Vereinu? Pan farář Dušek jest podle svého udání služeb- níkem víry v duchu a pravdě, zavazujeme jej tímto duchem pravdy a vzhledem k jeho pokroči- lému věku a evangeliu, jež hlásá, opakujeme svou otázku, psali-li jsme o „Gustav Adolf- Ver- einu“ víc než že stoji v pozadí známého troj- spolku, pracujícího pro velkoněmeckou říši „Allg. deutsch. Schulverein“, „Verein für die Erhaltung des Deutschtums im Auslande“, „Ev.

Bund für die Wahrung der deutsch-protestanti- scher Interessen“), zdali jsme nemluvili vý- hradně o jeho podpůrné finanční čin- nosti a zdali jsme víc politického viděli na „G. A.-V.“, než co jsme shrnuli v slova: „Správa spolku vymlouvá se naproti příslušným výtkám, že podporuje jenom evangelické obce, již zalo- žené, což v ohledu politickém a ten v přední řadě pro nás rozhoduje, v ničem neliší se od jich zakládání.“ „Ev. Bund“- pokládáme ovšem za vše německý politický spo- lek v nejšírším a nejužším smyslu kat exo- chena comme ilfaut, a také jsme to do- kázali. Rozumí se ovšem, že ve spolkovém rej- stříku pruském není zapsán jakožto politický spolek všeněmecký (také veskrze politický ra- kouský Deutscher Schulverein nefirmuje jakožto politický a přece nikdo nemůže poctivě tvrdit, že politickým není.) „Ev. Bund“ založen k hájení německo-protestantských zájmů, a ty se na vlas kryjí s velkoněmeckými, se všeněme- ckými účely pro krále pruského a třebas by tisíe- krát pan farář Dušek, přes to, že jest knězem evangelia pravdy, tvrdil, že jsme to nedokázali, lže jako sluha Belialův, a nemůžeme nic jinak, leč odkázati jej znova na naše doslovné citáty z valných hromad „Ev. Bundu“, z předsedni- ckých proslovů a řečí členů tohoto Bundu, ryže pelitických, všeněmeckých, vášnivě agitačních přímo a nezahaleně mluvících o všeněmeckých cílech, totožných s cíli Eisenkolbů. Nebudeme tyto půlsloupcové výroky znova opakovati, nebot hodlá-li pan farář Dušek podle vzoru pověstných

Herbenových pohádek slyšeti pohádku o červené karkulce, jest nám věc, kterou hájíme, příliš váž- nou, než abychom vcházeli na takovou hru. Ne- ní-li „Ev. Bund“, jeho odnože a děti: Výber přo šíření evangel. v Rakousku a t. zv. Mezinár. výbor pro šíření evangelia bei den Czechen organisaeí všeněmeckou, politickou v nejpřiléhavějším smy- slu slova, ke komu potom obrátil se pan farář

Dušek se svým dopisem, podle svědectví faráře Molnára jedním ze sta a sta dopisů, jím psaných, pravíme, s dopisem, v němž se jednáo annexi zemí českých ke králov- ství pruskému výslovně jakožtoo příčině evangelisace Čechů,a o této jakožto důvodu k fešnému ekvipování městských sborů če- ských, aby se staly svůdnějšími pro české konvertity v případě annexe.... V té pří- čině mlčí milý pan farář Dušek jako hrob obí- lený. Pan farář neudal dosud jméno svého adre- sáta, ačkoli jej podezírá z věrolomnosti (kdo vy- dal na příklad „Germanii“ nevyvrácený dosud protokol mezinárodního výboru „Ev. Bundu“ pro šíření evangelia bei den Czechen?), byl by to krásný obrázek z nitra prusko-realistických sty- ků. Pan farář Dušek cynicky se přiznal k tomu dopisu, jinak nemoha, toť vše, dal obsah jeho kňouravě slitovným způsobem páně Molnárovým seslabovati a zlevňovati a dost! Nemluví se už o tomto skutku páně Duškově, ačkoli dopis jeho nezahaleně vyslovuje se o nejvšeněmečtější zá- ležitosti, o nejbližším velkoněmeckém cíli jakožto o samozřejmosti už nevyhnutelné. Nemluví se dnes už o schůzích annekčního výboru »realisticko-radikálně mladočeského«, ač- koli i orgán radikálně pokrokový a my sami naléhali jsme na vysvětlení této družiny poli- tického, ryze realistického zoufalství, o níž nám ani rad. pokrokářům neuráčil pan farář Dušek více sděliti, že poslední schůze její konala se »pod samým naším nosem«, dne 30. června! — Jistý německý verš praví: »Proč blou- diti v dáli, když dobro je tak blízko ? !« Takřk