V Praze, v úterý dne 18. srpna.

K číslu 224 Číslo v Praze za 2n a na venkově za 3h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Ústupky pro Maďary. Z Vídné, 18. srpna. Studia, jež se ko- nala v ministerstvu vojenství o otázce, pokud mají býti požadavky maďarské splněny, měla — jak »Zeit« sděluje, — pro Maďar výsledek příznivý. Jenom v jedné otazce, totiž ve příčině maďarského ve- lení vojenská správa nechce ničeho povo- liti. Jinak byly v příčině všech ostatních po- žadavků poskytnuty značné ústupky. Protože zavedení maďarského velení prozatím by mělo ráz jenom akademický, ježto by se nedaló pro nedostatek ma ďarských důstojníků ihned provésti, možno dou- fati, že uherská opposice se spokojí ústupky, jež mají býti povoleny. Koncesse byly prý následující: Z ústupků, týkajících se maďar- ského jazyka, jest nejvýznamnější asi ten, který se týká zavedení maďarštiny u vojenských soudů. Jest totiž úmysl v každém sboru zříditi 14 vojenských soud ních dvorů, jichž presidenti mají býti maďar ského jazyka mocni a před kterými se bude jednati maďarsky. Ovšem, budou potřebna přechodní ustanovení, poněvadž nyní není dosti generálů a auditorů, mluvících maďarsky.

Jakmile mine přechodná tato doba, bu- dou úřadovati u uherských pluků jenom ma ďarští právníci jako auditoři. Obhájce bude si moci obžalovaný voliti z advokátů, kteří k tomu dostanou od vojenských úřadů kvalifikaci. Ve vojenských vyučovacích ústa- vech má v Uhrách býti vy učovací řečí maďarština a němčina. Vedle dosa- vadních ústavů má býti zřízena v Uhrách a kademie jezdecká. Vojenské hřeb- čince budou vzaty z oboru působnosti mini- stra vojenství a přiděleny uherskému mini- sterstvu zeměbrany, což bude míti za nasledek, že také pro personál v hřebčincích bude maďarština řečí služebnou. Přesazení uher ských důstojníků, v Rakousku disloko- vaných, bude urychleno. Nyní slouží asi 700 uherských důstoj níků v rakouských plucích, ze kterých asi 120 v poslední době požádalo zarakouské státní občanství aby se vyhnuli nebezpečí, že bu dou přesazeni do Uher a dalš ích 150 důstojníků z příčin rodin- ných nalehavě prosilo, aby ne- byli přeloženi do Uher. Následkem toho má býti na příště stanoveno, že žádný uherský důstojník nesmí býti přeložen do Rakouska. Při jednání o maďarských poža- davcích vyskytl se také plán, aby u 16 uherských pluků husarských, které jsou či- stě maďarské, v jistých mezích bylo zave- deno maďarské velení. O těchto předmětech se ještě vyjednává, avšak ve vojenských kruzích jest proti splnění tohoto přání silný odpor.

Otázka praporů bude rozřešena za- vedením nových praporů, které na bílém poli, olemovaném červeně-bíle-zeleným páskem, budou míti na jedné straně obraz Panny Marie jako ochránkyně Uher a na druhé straně rodinný znak Habsburků s uher- skou korunou. Obraz patronky Uher Panny Marie nachází se na historických praporech uherských ze 16., 17. a 18. století. Habs- burský znak ovšem by nebyl totožný s nynějším dvouhlavým orlem. Z řemenía čák byl by odstraněn dvouhlavý orel a byl by nahražen monogramem krále, který ostatně až do let 50. minulého století se vyskytoval na výzbroji vojenské. Zcela ukon- čena studia tato nejsou, ale resultát jejich bude brzo znám. Naproti tomu dovídá se z kruhů vlád- ních »Reichswehr«, že rakouská vláda je rozhodně proti dalším ústupkům pro Maďary. List v této příčině sděluje: »Rakouská vláda můžea musí státi jenom na stanovisku, že bez souhlasu říšské rady povolnost ve příčině uherských požadavků jest vyloučena. Názor čelných politiků předlitavských, že stálé povolování stoupajícím požadavkům maďar- ským musí vésti k rozbití dualismu, sdílí se také ve vládních kruzí ch. Následky bezpodmínečného podrobení se hr Khuena vůli Košutově nedaly na sebe dlouho čekati. Co obstrukčníci po pádu ministerstva Szellova a v nejsmělejších dnech svých neod- vážili se očekávati, teď bez práce padlo jim do klína. Proto nelze se diviti, že pan Ba rabáš, právě proto, že branná předloha byla Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

tak rychle odvolána, ihned zvýšil své poža- davky a že na jich splnění učinil závislým dělnost parlamentu. A za takových okolností by se měl někdo v Rakousku zasazovatio další uspokojování Maďarů? Ani na krok nesmí se jim jíti více vstříc ve věcech armády, ani haléř nesmí se více obětovati pro jed- notu říše. »Maďaři musí buď od svých požadavků upustiti, anebo se pokusiti vydržo- vat se z vlastních prostředkůa sami si musí platiti svůj národní spleen. Tak soudí rakouská vláda a není diffe- rence mezi názory jejími a vo- jenských činitelů.« Nezdařený výlet irredentistů. Z Tridentu, 18. srpna. Irredentisticko agitační výlet Italů do trentinského údolí fa- sanského se nezdařil. Výletníci byli uvítáni voláním »Sláva Rakousku!« a »Sláva Ty- rolsku!« Tridentská vojenská kapela byla vypískána. Mnoho četníků musilo tridentský vlak chrániti před násilím.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 18. srpna. (C.-B.) Císař propůj- čil velkoobchodníkovi s uhlím Richardovi An- dresovi v Praze titul císařského rady s pro- minutím tax. Císař propůjčil lesnímu správci v P - běžovicích Josefovi Horníkovi zlatý zá- služný kříž. sa Předseda ministerstva jako správce mini- sterstva vnitra schválil z měnu stanov usne- senou dne 3. května 1903 na valné schůzi akcionářů akciové společnosti »Sanatorium v Frankensteině—Rumburce.« Ministr orby potvrdil volbu professora vyšší mathematiky a fysiky na báňské akademiiv Příbrami dra. Josefa Theurera rektorem této vysoké školy pro studijní léta 1903—1904a 1904—1905. Z Kolína n. R., 17. srpna. (C.-B.) Dle zprávy »Köln. Volkszeitung« odevzdal p apež velkoslmužníkovi msgr. Constantinovi 100.000 lir pro chudé Říma. Z Ainu Sefry, 17. srpna. (C.-B.) 4. šva- drona 2. pluku chausseurů afrických dostala o půl noci rozkaz, aby se co nejrychleji vydala na nejzazší jih země, kde výpukly v áž né

FEUILLETON. První honorář- (Ze studentského života.)

Pan Kučera si myslil, že také dovede psáti. Sedl tedy a psal. „Obrana Xantipy“, zněl nadpis jeho prvního „díla“. Věrný jeho přítel Kotrbelec starý právník, měl podati svůj úsudek. Vzalsi tedy „práci“ tu domů a druhého dne přišel. aby pronesl zdrcující kritiku. Nebylo to nica k tomu ještě hodně školácky napsané, neboť pan Kučera byl si právě odbyl maturjtu. Tepal břitkou satirou celé středoškolské vyučování i s „kantory“ a zvláště byl rozzuřen na řečtinu, kteráž mu tak mnohou trpkou chvilku způsobila „Théma je dobré,“ pravil přítel Kotrbelec, „ale to zpracování!“ Po této nestranné, zdrcu- jící kritice uchopil p. Kučera svoji prvotinu a na tisíc kousků tu „zlou Xantipu“ roztrhal. — Kdo by myslil, že p. Kučeru tento nezdar nadobro odvrátil od dráhy „nastoupené“, velice by se mýlil. On byl neunavný, vytrvalý. Usedl ke druhé „práci“ a poněvadž mu přítel Kotrbelec řekl, že thémata sice umí voliti vhodná, ale že jim chybí náležité zpracování. dál si tentokráte až příliš záležeti na novém díle svém a již celých 14 dní trvalo, co stále „zpraco- vával“ svoji druhotinu. — Kotrbelec měl podati opět úsudek. Práce byla nyní velice vzletná, ale jenom dle nadpisu jenž zněl: „Život nad hvězdami“.

Tentokráte byl i přísný kritik Kotrbele nadšen a doporučil Kučerovi, aby „to“ dones do novin. Kučera hned s radostí sedl a kraso- pisně promítl na ministerský papír svoje my šlénky. Když byl hotov, vše pečlivě složil, aby nic nezamazal a s hrdostí kráčel tam, kde jsou „Národní Listy“. Na této triumfální cestě jej Kotrbelec do provázel a neustále těšil, že mu to vezmou. — Nesměle stoupal-p. Kučera do prvního po sehodí, aby tam udal plod svého ducha. Pak odešli s přítelem do sadů a usednuvše na la- vičku, rozhovořili se o „životě nad hvězdami“ „Nechtěl jsem tě opět zarmoutiti, proto jsemti řekl, že je to dobré, ale nevím, vezmou-l ti to,“ pravil Kotrbelec a rozebíral pak celou práci a kritisoval. Tím zkazil slavnostní náladu Kučerovu nadobro. Dřívější veselost Kučerova zmizelaa on celý ten den již nestál za nic. V noci pak nespal. Pilně hleděl do novin, zdali by snad ne- spatřil tučný nadpis: „Život nad hvězdami“, než marně. — Když se jeho „práce“ dlouho neobjevovala dospěl k témuž přesvědčení, jako Kotrbelec. Pak již nepsal nic a začal si vážit velice „oprav dovských“ spisovatelů. Opět „sestoupil“ do nízké všednosti. Jednou doprovázel přítele Kotrbelce, jenž jel ven na delší dobu. Mluvili o různých věcech. Když již sedal Kotrbelec do vlaku, zvolal se smíchem: „Ať mi zde nic nepíšeš!“

To zamrazilo p. Kučeru, považoval to za výsměch, znaje už svoji nedostatečnost a sla- bost. Uminil si, že to příteli vrátí, až přijede. — Cestou domů mu napadlo, že by se příteli pomstil nejlépe, kdyby skutečně něco napsal a kdyby to — uveřejnili. Jak přišel domů, hned chtěl psáti. Ale co? Měl náladu, vše rozsekat, rozbit. Pak se ale uklidnil a napsal v čelo archu silně: „Vzlet skřivánčí“. Nadpis již měl, ale co pod něj? Ten den udělal jenom několik vět, ale druhého dne jakoby jej zrovna sám duch sv. byl osvítil, psal a psal dobře. Třetího dne se již opět ubíral do nevděčných „Nár. Listů“. Mysli si, že bude opět odmítnut, ale tentokráte byla práce dobrá a byla uveřejněna. Pan Kučera zářil. — Kotrbelec přijel a dle úmluvy zašel do hostince „u literáta“, kdež byl již Kučera. Při shledání dělal p. Kotrbelec opět vtipy na „psaní“, ale Kučera se jen usmíval. Pozdě večer měl se Kotrbelec k odchodu, avšak přítel zadržel jej se slový: „Jen tady ještě zůstaň, dnes se pije za můj první honorář!“ Kotrbelec se rychle svlékl a dychtivě se vy- ptával na vše, vinil přítele z neupřímnosti, že mu to hned neřekl, ale okamžitě se zase usmíval nad tak milým překvapením. Ve svornosti a dobré vůli se potom bavili až do rána, až praskl — první honorář — T—r.