Periodikum ALTO Viewer

1

Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 87. ze dne 29. března 1900.

2 title

Různé zprávy.

3 article

= Nekrvavý souboj mezi bankéři. »No- voje Vremja« vypravuje dle oděsských časopisů ná- sledující historku. Bankéř Susmann setkal se onehdy večer v domě jiného bankéře s dámami Chaissovou, Brodskou a Rabinovičovou a pozdravil je poklonou. Dvě z dam poděkovaly na pozdrav, kdežto třetí. paní Chaissová, snacha bankéře Alfreda Chaissa, ne- poděkovala. Touto nevšímavostí nanejvýš uražen, pravil Susmann k paní Brodské francouzsky: »Řek něte své sousedce, že jest špatně vychována.« Když paní Brodská odepřela opakovati tento výrok, opě- toval Susmann sám větu tak hlasitě, že ji paní Chais- sová musila slyšet. Poněkud upokojen, odebral se Susmann do herny, kdež usedl vedle A. Brodského. Zatím se byl dověděl Chaiss o urážce, způsobené jeho manželce, přiběhl rozčilen a rozhorlen a tázal se Susmanna německy: »Kterak jste si směl do- volit uraziti takovýmto způsobem moji manželku? To je drzost!« — Susmann odpověděl na tuto otázku ranou do tváře, ale Chaiss mu okamžitě políček vrátil. Počátkem ledna konán souboj na dači Brod- ského, na Velké Fontance. Na dané znamení jednoho ze svědků oba současně stiskli, ale pistole selhaly a podle stanovených podmínek byl tím souboj skon- čen. Těchto dnů měli se oba zodpovídati před sou- dem. Chaiss obviněn, že vyzval na souboj a Sus- mann, že souboj přijal. Oba obžalovaní přiznali se k vině. Okresní soud oděsský odsoudil Chaissa do vězení na tři dny a Susmanna na den. Soud uznal toliko faktum vyzvání k souboji a přijetí vyzvání. kdežto souboj považován, jakoby se nebyl udál. Vskutku také šlo o pouhou komedii, souboj na pi- stole bez výstřelu.

Susmann Brodská Rabinovičův Chaissová Chaissa Řek Chais A Brodskij dača Brod Vremja

4 article

= Opiový brloh v Paříži. Jakás paní Assi- mová, rodilá Francouzska, jež se před 12 lety pro- vdala za Číňana a na poslední světové výstavě měla pavillon, kdež prodávala čaj a jiné plodiny dalekého východu, byla po nějakou dobu majitelkou zvlášt- ního ústavu poblíže Arc de Triomphe, kdež hosté kouřili opium a popíjeli laudanu ze skleniček na likér. Zákaznictvo její skládalo se z dam vznešené společnosti, dámiček z polosvěta, urozených zaha- lečů, neurastheniků a bývalých úřadníků z osad, kteří se více nedovedou vzdáti jistých zvyků. Avšak policejní prefekt dozvěděl se o tomto opiovém sa- lonu věci ještě jiné, věci tak křiklavé, že náčelník policie bezpečnosti pan Cochefert onehdy odpoledne se svým tajemníkem a dvěma agenty podnikl u paní Assimové domovní prohlídku. V první síni v pří- zemí, kam neočekávaně vnikl, panovala temperatura 30 stupňů. Na divanech a rohožích leželo osm osob pánů a dam, z »nejlepší společnosti« a vypouštěli snivě dým, jejž ssáli z dlouhých rákosových trubic. ke stropu. Policejní úřadník probudil kuřáky z jich opojení, provedl s nimi výslech, zabavil množství věcí, jež zde nalezl, čínské obrazy a masky, lihové kahance, rákosové trubičky, dýmky, opiové koláčky, lahvice laudana atd. a dal ostatní nábytek, divany, pohovky, rohože, stoličky, stoly atd. naložiti do dvou nábytkových vozů a dopraviti do soudní budovy. = Ze vznešené společnosti londýnské. Z Londýna se oznamuje: Ve zdejší vznešené spo- lečnosti zdají se náležeti rozvody pro nepořádný ži- vot manželky takřka k dobrému tonu. Mine jedva den, aby časopisy neoznamovaly o nějakém procesu

Assi Číňan Triomph Cochefert Assim Min Paříž Londýn

5 article

před soudem pro rozvody, kde zpravidla vinnou stranou jest manželka. Tak na př. minulé středy prohlášeny ne méně než tři rozvody. Vrchní inženýr elektrotechnických závodů v Eastbournu dosáhl roz- vodu od své manželky, jež měla poměr s klavírním virtuosem. Spoluvinník její odsouzen byl k náhradě 250 1. st. podvedenému manželi a k náhradě soud- ních útrat. Ve druhém případě povolen rozvod vyso- kému železničnímu úřadníku, poněvadž manželka jeho měla milostný poměr s plukovníkem ve vý- službě, Henrym: Hodsonem. Důstojník musil rovněž zaplatiti 250 I. st. náhrady. Třetí cizoložnicí byla manželka jednoho obchodníka z Blackheathu, jež měla milostný poměr s jakýmsi majorem. Také v tomto případě byli vinníci odsouzeni ke značné náhradě a k zaplacení soudních útrat.

Henry Hodson Eastbourn

6 article

= Proces pro odepřené šaty. Podivný spor rozhodován těchto dnů v Oděsse. Jakás mladá dívka podala žalobu na vlastního otce, „poněvadž odepřel dáti jí udělat nové modré šaty. Žalobkyně dovozo- vala, že jako »intelligentní« dívka nemůže chodit prostě oděná, otec její však nechce se dát pohnout, aby jí dal udělat žádané modré šaty. Na žádost »ob- žalovaného« vyslechnuto několik svědků, kteří po- tvrdili, že žalobkyně utrácí velmi mnoho peněz na svoje toiletty, ačkoliv otec její v tu dobu jest bez výdělku. To však prý pochází od toho, že dívka hledá ženicha. Návrh soudcův, aby koupil dceři žá- dané modré šaty, odmítl obžalovaný prohlásiv, že dosud jí každoročně koupil trojí drahé šaty a při tom se uvedl skoro na mizinu. »Ale víte přece,« na- mítal soudce, »že vaše dcera hledá ženicha, snad ty vytoužené modré šaty přinesou jí štěstí a bude to snad poslední výdaj, jenž na vás žádán. Příště pak bude se musit o toiletty žalobkyně starati muž, je- hož takto dobyla.« Tento důvod konečně otce oblo- mil, slíbil, že přání dcerušky vyhoví a ruku v ruce s ní opustil soudní síň.

7 article

= Králík, jenž sedí na vejcích. Vážný pří- rodovědecký časopis londýnský »Nature« přinášív jednom ze svých posledních čísel následující podiv- nou zprávu. Do jednoho kurníku, jenž se nalezáv jednom z dvorů v jedné z nemocnie londýnských, přiběhl jednoho dne minulého roku zdivočelý králík. vyhnal odtud holubici, jež právě seděla na vejcích a usedl sám na obě holubí vejce a vyseděl je: Letos prý se tento případ opakoval, při čemž dozorci z ne- mocnice byli poněkud nápomocni. Dvě vejce trpa- sličí slepice položena do téhož hnízda, králík opět se ujal vajec a jal se na nich sedět tak pečlivě, jak by to lépe nedovedla ani nejstarostlivější kvočna. Byl-li králík vzat z hnízda a posazen na zem, vrátil se ihned zase k vejcím a opustil svoje místo vůbec jen na krátkou dobu, aby se nasytil. Nejzajímavější na celé té věci jest, že ji uveřejňuje časopis, požíva- jící takové vážnosti, jako »Nature«. = Nejroztržitější lidé na světě jsou New vorčané. V žádném městě světa nejsou lidé tak za- pomětliví jako obyvatelě metropole Spojených států. Aspoň je o tom pevně přesvědčen personál zvýšené dráhy manhattomské. Aniž by se musili starat o nej- novější zjevy v oboru literatury, vědí zřízenci a úřadníci kanceláře pro nalezené věci vždycky na určito, jaké pozoruhodné romány, novelly atd. v po- sledním týdnu byly vydány a především jsou vždycky poučeni o tom, který moderní spisovatel těší se toho času největší popularitě. Když autor

spojený stát Nature

8 article

románu »Prisoner of Zenda« nejvíce byl slaven, do dáno každého večera nejméně pět až šest výtisků jeho knihy do kanceláře pro nalezené věci. Hned na to přišel na řadu Hall Caine a pak Rudyard Kipling. V době nadšení pro Deweya plnila nejrůznější díla o hrdinovi manilském přihrádky kněh v kanceláři nalezených věcí. Nyní přišel na řadu Daudetův román »Sapho«, jenž zpracován na sensační drama, vzbuzuje v New-Yorku ohromnou pozornost. Romány Thackerayovy, Dickensovy, Stewensonovy a jiných známých anglických autorů, jsou stále v kanceláři v zásobě v počtu více než dostatečném. Počet mod- litebních kněh a zpěvníků, zanechaných v neděli ve vlacích, přesahuje v několika málo měsících tisíc. K nejpodivnějším nálezům, jež kdy učiněny, náleželo dvouměsíční nemluvně, jež vlastní jeho 18letá matka zanechala v kupé spící a s omluvou, »že je nemá ještě tak dlouho«, hlásila se o ně v kanceláři nale- zených věcí. Jeden z úřadníků odebral se s ní na nejbližší policejní komisařství, kdež nalezeno ne- mluvně, obklopené velkým počtem policajtů.

Cain Kipling Daudetův Sap Thackerayův Dickensův Stewensonův NewYork Prisoner of Zenda

9 article Král. české zem. divadlo v Praze.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Dnes ve čtvrtek 29. března. 179. hra v předpl. 3. čtvrtka. Poprvé vystoupí jako host pan Jiří Bittner. Pařížský román. Drama o pěti jednáních. Napsal Octave Feuillet. Pře- ložil Bedřich Frída. Vypravil režisér p. Edm. Chva- lovský. Osoby: Henry de Targy p. Slukov. Baron Chevrial p. Bittner. Doktor Chesnel p. Řada. Juliani, tenorista a impresario, p. Sedláček. Laubanére p. Focht. Ti- randel p. Havelský. Vaumartin p. Vávra. Ambroise, sluha barona Chevriala p. Mušek. De Villiers p. ze Steinsberku. Paní de Targy, matka Henryho, pí. Skle- nářová-Malá. Marcella de Targy, žena Henryho, pí. Benoniová. Theresa baronka Chevrialová pí. Danze- rová. Rosa Guerinova, operní zpěvačka, sl. Grégrova. Paní de Luce pí. Kolárová. Paní de Valmery sl. Híl- bertova. Marie, komorná, pí. Málková. Šlečny Gilletovy: první, druhá, třetí, Slečna Bertoldy, Slečna Lombar- dova, baletky, pí. Skrétová, pí. Archlebová, pí. Blá- hová, sl. Tippnerova, sl. Puldova. Začátek o 7. hodině. Konec o 3/410. hodině.

Král Bittner Frída Slukov Baron Chevrial Sedláček Focht Vávra Ambroise Chevrial Villiers jít Targ Henry Marcell Benoniová Theresa Chevrialová Danz Guerinův Grégrův Luce Kolárová Valmera Marie Málková Bertold Lombar Archlebová Blý Puldův Praha národní divadlo Šlečna Gilletův Henry jít Targ

10 article Švandovo divadlo na Smichově.

Švandovo divadlo na Smichově. Dnes ve čtvrtek 28. března. Začátek o 7. hod Ve prospěch art. správce a vrch. režiséra p. J. Kubíka. Jako host vystoupí sl. Heda Lounská. Divadelní pokus sl. Milči Kubíčkovy. Diblík, šotek z hor. 7077 Obraz ze života venkovského o 5 jedn. Dle Birch- Pfeiferové přel. J. V. Frič. (Režisér p. J. Kubík.)

J Kubík Heda lounský Kubíčkův Diblík Birch Pfeifer J V Frič Smichov Švandův divadlo

11 title

Pstrnhy

14 article

výše a výše a přicházelo blíže a blíže a každý krok, jak se blížil, jakoby udeřil Janovi do mozku. Došel do nejvyššího poschodí — přicházel po chodbě — zastavil přede dveřmi cely mrtvého. »Benedicamus Domino!« zvolal, avšak nedo- stalo se mu odpovědi. Zavolal opět a nastalo krátké, děsivé ticho. Jan Storm zatajil dech a naslouchal. Dle slabého cvaknutí zámku věděl, že byly otevřeny dvéře a že Otee Ministr vstoupil do cely. Ozval se temný výkřik a na to opět chvíli ticho a potom opět cvakl zámek. Dvéře se zavřely a Otec Ministr pokračoval ve své obchůzce. Když volal u dveří cely Jana Storma, ani zvuk jeho hlasu nedal na jevo, že se stalo něco neobyčejného. Zazněl zvon a bratři sestupovali v houfech se schodů. Náhle hluboký, bzučivý zvuk jejich hlasů za- létl z kaple, kde odříkávali hodinky. Avšak jedva služby skončily, ozval se opět krok Otce Ministra na schodech. Tentokráte šel někdo s ním. Byl to doktor. Vstoupili do bratrova pokoje a dvéře se za nimi zavřely. So druhé strany zdí sledoval Jan každé hnutí a každé slovo. »Tak konečně dokonal, ubohá duše !« nš»Je dlouho mrtev, doktore ?« 1 »Několik hodin, jistě. Tedy nikdo nebyl u něho? »Nepřál si nikoho. A potom, vy jste nám řekl, že se nemůže nic učiniti, a že může žíti ještě měsíce.« »Přece jen, umírající člověk, víte — Avšak jak podivně je uložen! A rovněž i ten kříž na prsou !« »Byl velmi oddaný a kající. Konal svou poslední modlitbu včera s takovou prudkou radostí, jaké jsem zřídka byl svědkem.«

Jan Storm

15 article

»Což nevidíte, co jsem hodlal učiniti? Chtěl jsem uvrhnouti soužení a potupu na vás, jako na svého spo- lečníka a pomocníka. K tomu člověk dojde, když satan —« »Avšak bůh chtěl jinak, bratře; nemluvme již o tom.« sl- »Vy mi tedy odpouštíte?« udíoláísz slbs ni »Odpouštím? Já měl bych prositi vás za odpuštění, a snad kdybych vám pověděl vše —« »Je zde cosi jiného. Poslyšte! Všemohoucí mne volá; nemohu mařiti čas.« »Avšak vy jste tak studený, bratře! Lehněte si na lůžko, přikryji vás pokrývkou. Oh, nebojte se; již nás nerozloučí. Kdyby byl Otec doma — je hodný a útlo- citný — ale to nevadí. Tak, tak !« »Budete mnou pohrdati a nenáviděti mne — vy, který jste tak svatý a šlechetný a vzdal jste se všeho a přemohl jste svět, ano zvítězil jste i nad, láskou samou !« »Nemluvte tak, bratře!« »Je to pravda, či ne? Každý ví, jaký svatý život žijete.« - »Pstle »Avšak já jsem nikdy nežil zbožný život vůbee a přišel jsem jako do útočiště před soudem a šibenicí a kdyby Otec nebyl —« »Až jindy, bratře.« »Ano, příběh, který jsem vyprávěl na policii, byl pravdivý a já jsem skutečně — »Tiše, bratře, tiše! Nechci vás poslouchati. Co jste vypravujete, patří před ucho boží jedině a necht Křesťan.