holmě se dne 29. května prohlásilo, že k ode- pření sankce norvéžského zákona o konsu- látních dávkách připojí své podpisy, diktoval korunní princ-vladař k protokolu následující: »Dávám svůj souhlas, aby jak tento pro- tokol, tak také zápis o sezení státní rady ze dne 26.t. m. byl zaslán říšskému sněmu, výslovněvšak poznamenávám, že příslušná státní rada,učinil-li jsem způsobem ústav- ním usnesení, na všechen způsob je po- vinna, dle ústavy spolupodepsati protokoly. jež jest ve státní radě věsti.« Norvéžské od- dělení státní rady zrazovalo rozhodným způ- sobem prince-vladaře od této poznámky a projevilo, že s obsahem jejím, nesouhlasí. Poněvadž osoba králova je posvátnou, musí prý při každém projevu státi jeho zodpo vědní rádcové.n n u K poškození státních znaků v bu- dověské university. Z Pešti, 1. června. Uherská tel, kor. kancelář sděluje: Socháři Ladislav Veröa Ney včera večer v záležitosti poškození znaků konfrontováni s ženami, zaměstna- nými při čistění na chodbách universitní bu- dovy. Ženy ty prohlásily, že sochaři nejsou totožnými s mladíky, které označily jako pa- chatele.

Válka jiho-africká. Z Londýna, 1. června. (C.-B.) »West- minster Gazette« oznamuje: Večer proslýchalose v dobře zpravených kruzích, že presiden Krüger asi 6 mil za Pretorií by za j at. Z Londýna, 31. května. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« oznamuje z Kapskéh města: Po obsazení Johannesburgu vydá lord Roberts provolání, kterýmž záměry Anglie jakož i podmínky pro vzdání se budou známy uči- něny. Beztrestnost zaručí se všem nebojovní- kům a všem burgherům vyjma ty, kteři měl činné účastenství při podnícení války, v řízení válečných operací, v zabavování a drancování neb kteří se dopustili činů, jež civilisovanému způsobu válčení se příčí. Všem ostatním se do- volí, aby na své farmy se vrátili, odevzdají-l zbraň a složí-li přísahu, že nebudou dále bo- jovat. Sbukromý majetek bude chráněn, nebyl-li na místě poškozen žádný majetek an- glieký. Kdyby anglický majetek zlomyslně byl poškozen, budou vinníci přisně potrestáni. Úřady jež takovéto poškození dopustily, budou pohnány k zodpovědnosti. Z Londýna, 1. června. (C. -B.) Dl zprávy časopisu »Daily Express« z Laurenco- Marguezu ze dne 31. května nalezá se pre- sident Krüger v Middelburgu, kam dle sdělení listu »Daily Maile z Laurenco- Marquezu ze dne 31. května bylo přeloženo sídlo transvaalské vlády. Ve zprávě » Daily Mail praví se dále, že ve středu došlo u Raalfon- teinu, na poloviční cestě mezi Pretorií a Jo hannesburgem, k bitvě.

Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 469—472. — Česká »pakáž«. Místní vojenský plu- kovník šlechtic Ludvík Glotz (nikoliv Goltz, jak v ranním čísle omylem jest vytištěno) ráčil poctíti české obecenstvo, jež navštěvuje naše Národní divadlo, kulturním názvem »pakáž«. Roztomilý vojenský pán! Co zkusí v té české Praze, kde tou českou — »pakáží« ze všech stran je obklopen. Jen v německém divadle nebo v německém kasíně může si volně od- dychnouti. Tam »česká pakáž« nechodí a proto pan šlechtic Ludvík Glotz tyto místnosti pilně navštěvuje. Ta »česká pakáž« může být rada, poskytne-li se jí příležitosti, aby mohla svými daněmi a rozmanitými dávkami přispívat k tomu, aby vojenští pani, jakým jest pan plukovník, mohli se bezstarostně baviti, po případě své německonacionální přesvědčení manifestovati váž- nými projevy jako: česká pakáž! A měl věru příčinu dne 21. května t. r., aby ulevil svému pobouřenému německému srdci. Vizme jen, jak se věc přihodila: Vůz pražské elek- trické dráhy před 10. hodinou večerní příjel před musejní budovu a čekal tam na obecenstvo, které přijíti mělo z nového německého divadla po skončeném představení. Nával v germánském stánku muz nebyl toho dne patrně veliký, neboť přišel pan plukovník sám a sám. Konduktér čís. 128 salutováním uctivě ho po- zdravil. Byl kdysi vojákém a ví, co se sluší. Pan sl. Glotz nepoděkovav ani spustil hned,

rozumi se po německu, hezky zhurta, proč prý není uchystán vůz přímo od německého divadla. »Máme rozkázáno«, zněla uctivá od- pověď, »abychom čekali zde u musea a roz- kazu musíme se podrobiti.« »A pro tu če- skou pakáž mohou státi vozy u Národního divadla?« ulevil si místní vojenský velitel. Konduktér, uvědomělý Čech a muž v každém ohledu řádný, byl slovy vo- jenského hodnosty tak překvapen, udiven a za- ražen, že v první chvíli — tak vypravuje — nemohl ze sebe dostati slova. V očích se mu zajiskřilo, tělem jakoby projel horečný proud nesnesitelného pokoření a pohanění, zdvihal již pravou ruku — — ale vzpomněl prý si, že je zřízencem obecním a ve službě, která má svůj řád — — Nechal plukovníka volně odejíti. Znal ho dobře a pod dojmem pohany, která jako lavina ho tížila, oznámil afféru svému představenému inženýrovi a tento referoval o ní správní radě elektrických podniků. Co se stane nyní? Očekáváme, že pan Glotz, je-li opravdu kavalir, učiní, co mu káže povinnöst a vojenská čest. Mezi českou pakáží déle zůstati nemůže, ba on nemůže jako místní vojenský velitel stýkati se ve funkci úřadní se zástupci města, kde sídlí »česká pakáže, al se zástupci korporace, vi níž tato »česká pakáž« zasedáa rozhoduje. Očekáváme na určito, že pan plu- kovník dostojí této své čestné povinnosti dříve, než k tomu bude donucen. — Dr. Pfersche o Češích a o Němcích.

Representant pravé bavorské hospodské ob- strukce, která, jak známo, žádný spor nevyřídí bez nože, jinak univorsitní professor Pfersche, promluvil v »Bohemii« opětně o aktuální otázce O tom, jaký rozdíl je mezi Němci a námi Čechy v názoru politickém. A tu dospěl ku přesvěd- čení, že Němci jsou centralisté a my Čechové že jsme federalisté, či státoprávníci. Lidem, kteří politikou se tak trochu zabývají, zdá se snad, to že »pravda« poněkud staršího už datum. Možná. Jsou ale jisté věci, které — tak dojista soudí pan prof. dr. Pfersche — ani dost často nemohou se opakovat. Ano, pane Pfersche, v tom to vězí. Ve tragi- ckém osudu této říše, která jakkoli složena je v nejrůznějších částí ethnických, z národností nejrůznější kultury, nejrůznější minulosti a s nej- různějšími aspiracemi, chce mermocí státi se »jednotnou«. Jinými slovy: je to neblahá tere- ziánsko-josefinská tradice, která v oné době snad měla do sebe drobet oprávnění, která ale dnes je naprosto nemožnou. A poněvadž není ve Vídni vůle a energie, zhostiti se této tradice, poněvadž tam pořád ještě činí marné a věru té doby již směšné pokusy smísit oheň s vodoua centralisaci s oprávněnými požadavky vyspělých, po volném, plném životě prahnoucích národů, proto ta neskonalá bída, v níž nalezá se tento stát, proto přes 3 leta je Cislajtanie na posměch Evropě. Dr. Pfersche to vystihl. Zapomněl ovšem říci, z jakého důvodu jsou Němci centrálisty. Snad k vůli tomuto státu, jak předstírají. To to. Dva nejmocnější státy na světě jsou náhodou fede- ralistické: Německo a severoamerická unie.

Jsou pro centralistické Rakousko prostě z toho důvodu, že toto dle jejich soudu musí býti německé. Jak zlomit odpor proti centralismu? Dr. Pfersche není zvyklý daleko chodit. Sáhne prostě do kapsy a vytáhne z ní — nůž. Sáhl do arsenálu, v němž nalezají se zbraně politické, vyňal z něho — násill. To navrhuje. — Jak malicherný je náš domácí život patrno nejlépe z toho, že u nás pro každou titěrnost rozpřede se polemika. Těchto dnů na- vštívilo Prahu několik fešných dánských stu- dentů, kteří dojista nám všem byli milými hosty. Již jako synové národa, s nímž máme od věků společného odpůrce. Proto také jsme odbyli po- směšné poznámky »Bohemie«, jimiž provázela pražský pobyt těchto našich hostů, při tom ale jako rozumní lidé, jsme dovolili si několika slovy temperovati přilišné nadšení některých našich horko- krevných sportsmanův oproti chladným synům skandinavským a sice z toho důvodu, že pře- pínáním takovým stáváme se strašně malými v očích ostatního světa. U nás, kde extrémy proudí, zapomíná se namnoze, že u všech všudy nejsme již tací otrhánkové, abychom příčinu měli býti nad návštěvou sebe milejšího hosta ihned u vytržení jako poustevník, když král ho vyhledá. — Jinde zase nad tím se pozastavo- vali, že odvážili jsme se nazvati »football« hrou brutální. Proti gustu žádný disputát, my ale nechtěli jsme tím hru onu snad odsoudit, nýbrž pouze ji charakterisovat. A to nám připomíná, jak o ní vyslovil se blízký Dánům Ibsen, při návštěvě norského klubu

sportovního. Pravil: »Football je hra zajímavá, ale také namahavá a rozčilující. Ba řekl bych že brutální. Však naše ponurá kontempla- tivní letora velmi dobře snese ton hrubšt. Budí aspoň energii, učí vytrvalosti a způsobilejšími nás činí k zápasům života. Je ve výhodě ten, kdo dovede mizerii, jenž se mu na dráze životní v cestu postaví, důkladně — odkopnout.« — Nejsme tedy proti footballu, ale nikdo nás ne- přesvědčí, že by to byla hra — jemná. — Nové klerikální podniky na Moravě. Z Brna, 30. května. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Velké nebezpečí české věci v Olomouci chystají klerikálové. Před krátkem bylo oznámeno, že v Olomouci jedná se o založení klerikálního spolku, jenž by tam udržoval některé O školy, jako: utrakvistický ústav učitelský s, českou vzornou školou, školu měšťanskou a školy od- borné. Klerikální časopisy již ohlašují tyto škol- ské podniky a vyzývají české obecenstvo k hoj- nému jich podporování. V Olomouci zřídí se »Cyrillomethodějská Matice«, která tyto školy finunčně bude vydržovati. K jich řízení povo- láni budou školští bratří z německých zemí, lidě našim snahám naprosto cizí, pracu- jící k upevnění nadvlády zpátečnických živlů.

Pro českou věc v Olomouci znamená tento kle- rikální podnik vážné nebezpečí, neboť směřuje k oslabení českých posic. Zřízením nových utrakvistických škol odejmuto bude mnoho dětí obecným školám v Olomouci a Němcům na olomoucké radnici dána tím bude příležitost k agitacím proti českým školám obecným. Olo- moučtí Češi měli naději, že obecní zastupitel- stvo bude v nejbližší době přinuceno české školství rozmnožiti, však nemožnost uskutečnění těchto nadějí zpečetěna byla nyní podnikem kle- rikálním. Činnost olomouckých klerikálů po- divně dosud prospívala tamější české věci. Ve- škeré jejich spolky pěstují houževnatě utrakvis- mus, jejich předáci přičiňují se pilně, aby mezi českým lidem zavládla netečnost a lhostejnost v ohledu národním. Olomoučtí Čechové měli již dávno příčinu, aby proti těmto semeništím, z nichž jen duševní otrava a národní zkáza se šíří, chopili se nejostřejších prostředků. Nyní má tomuto otravování vydána býti na pospas škola. To značí, že je nejvýš nutno, aby všichni uvědomělí občané v městě i v kraji posťavili se proti snahám a podnikům, z nichž hrozí nám zkáza. — Bývalý ministr dr. ryt. Dunajewski odpověděl na blahopřání, jež mu dr. Škarda jmenem národní strany svobodomyslné zaslal, vřelým přípisem.

— Promoce. Pan JUDr. František Schil- ler ze Sezemic nad Loučnou byl dne 31. května 1900 na vysokém učení Karlo-Ferdinandově v Praze za doktora veškerých práv veřejně povýšen. —PanlUC. Josef Drachovský, finanční konceptní prakti- kant, bude v pondělí dne 11. června 1900 o 12. hod. polední v malé aule Karolina doktorem veškerých práv veřejně prohlášen. — V městské hospodářské komisi byla včera velmi pohnutlivá rozprava o způsobu zadá- vání dodávek sena a slámy do ústředních jatek. Obecní starší pan Červený zmínil se o tom, že mu bylo sděleno, jakoby pro jatky byla sláma ku- pována od obchodníků, ačkoliv hospodáři mohli by slámu dodávati mnohem levněji. Obecní starší pan Březnovský podotkl, že už jednou před delší dobou doporučoval, aby podobné potřeby byly ku- povány přímo u rolníků, ale návrh ten prapodivnou náhodou se ztratil. Řečník uvedl následující charak- teristický případ. Jistý rolník nabízel pro ústřední jatky dodávku slámy, která však byla odmítnuta, poněvadž prý jakost její nevyhovuje. Týž rolník prodal tutéž slámu obchodníkovi, jemuž dodávka byla svěřena a obchodník dodal pak onu odmítnutou- slámu do jatek. Tentokráte sláma vyhovovala, poně- vadž byla dražší. Tento úkaz jest překvapující. Po- divno jest, proč se pan inspektor jatek tak úzkostlivě přidržuje zásady, kupovati potřeby u obchodníků, když je může dostati přímo od rolníků mno- hem levněji. — Císařský rada pan Schwa rz pronesl ostrou kritiku o hospodářských spolcích Pravil, že ponejvíce pěstují politiku u džbánku a nestarají se o zvelebení odbytu plodin. Tím se stává, že všechno dobré skoupí obchodníci a každý je pak na ně odkázán. Pan Červený pravil, že věci této dotkl se jen z důvodů usporných a při- mlouval se za to, aby se o tom dále uvažovalo.

Vysloveno také přání, aby se prováděla kontrola dodaných potřeb pro ústřední jatky. Návrh na uva- žování o jiném způsobu zadávání dodávek byl pak schválen. — Výroční výstava v Rudolflně. Zejtra v sobotu otevřena bude umělecká výstava teprve o 1. hod. odpolední. — Přesídlení. První česká záložna stát. úřad- níků (zapsané společenstvo s ručením obmezeným) se sídlem v Praze, přesídlila dnem 15. května t.r. z Petrského nám. č. 3 na Havlíčkovo nám. č. 1375—II. naproti paláci Hypoteční banky. — Stav mostů, vedoucích na ostrov Velké Be- nátky, byl včera odpoledne komisionelně ohledán. Usneseno bylo u prostředního mostu zříditi vý- hybku, aby obecenstvo nalezalo se v bezpečí při ko- munikaci povozů.