V Praze, v pátek dne 1. června.

číslu 150 Čísle v Praze za 2b a na venkově za 3h

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —b ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou- na měsíc 3 K 80

NARUDN

Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Po vídeňských obecních volbách. Z Vídně, 1. června. Prazvláštní je dojem z výslediku v čerejších vo- leb v nové, IV. kuriivídeňské, o kterou závodily jenom dvě strany: kře- sťansko-sociální a sociálně-de- mokratická. Obě jsou totiž úplně s pokojeny. Antisemité, jak ve svých listech vykládají, hlavně z důvodů dvou: jednak že zvítěziliv nad spojenými svými třemi odpůrci, sociálními demokraty, liberály a německo-nacionálními radikály, jinak z té příčiny, že dosaženo úspěchů jejich v kurii lidové, a že tudíž podán byl důkaz, že nad- vláda této strany ve Vídni nespočívá pouze na kuriích přivilegovaných.e »Deutsche Zeitung« dává vý- sledku včerejšímu výklad také národní. Německá Vídeň prý volila antisemitsky; jen ve dvou okresích, kde obyvatelstvo české má procento největší, byli zvoleni sociální demokraté. Jmenovaný list však zapomíná, že pokud jde o němectví a jeho nepřátelství k českému národu, není žádného roz- dílu mezi německými skupinami vídeňský mi. »Arbeiter.Zeitung« slaví včerej- šek jako čestný den sociálně-demokratického dělnictva, ježto soustředilo se na kandidáty sociálně-demokratické 56.000 hlasů, a dva byli zvoleni. 43 procenta všech lidí, kteř přišli k volebnímu osudí, hlasovala sociálně- demokraticky.

Podle poměrného volebního práva by prý tudíž náleželo sociálním demokratům ze 158 mandátů, které čítati bude nová obecní rada vídeňská, 68. Týž list srovnává číselné výsledky voleb v V. kurii, na říšskou radu vykonaných r. 1897, s výsledky dne včerej- šího a dospívá k těmto závěrům: před 3 lety bylo osob k volbě oprávněných 277.918; hlasů odevzdáno 216.809. Z těch dostali antisemité 117.102, sociální demokraté 88.350 hlasů. Včera bylo osob k volbě oprávně- ných 228.491, hlasů odevzdáno 135.834, a z těch pro kandidáty antisemitské 77.608, pro sociální demokraty 56.306. Sociální demokraté se prý tudíž přiblížili ke svým odpůrcům o 7450 hlasů. Roku 1897 činila difference skoro 29.000, včera však jenom 21.000 hlasů. Přívrženstvo dra. Lue- gra) ve Vídni čítá 77.000 osob a má man- dátů 131; sociální demokraté, kteří mají pří- vrženců 56.000, mají však mandáty jen dva. Nejhlasitěji vedou si ve svých listech staří zkrachovaní liberálové. Zapomínají však že oni mají práva, ve Vídni mluviti, nejméně Bylo-li třeba k tomu ještě nějakého důkazu, včerejší den jej podal. e Veliký úpadek v Pešti. Z Pešti, 1. června. Velkou sensaci vzbudila zde insolvence firm y Adolf Haas, která trvá již asi 40 let. Zabývala se hlavně vykořisťováním lesůa spracováním lesních výrobků. Byla ve stá- lém styku s Německem, Rakouskema Francií. Úpadek způsoben byl ztrátami, které utrpěla firma Haasova u firmy druhé. Byla angažována na plodi- nové burse ve Vídni a v Ber líně a tam byly ztráty je jí velké. Passiva činí 4,500.000 K. Aktiva jsou dosti značná, ale nejsou ještě zjištěna. V nejbližší době požádá firma za mora- torium.

Císař Vilém do Vídně. Z Vídně, 1. června. Přes všechno vy- vracení udržuje se zpráva, že císař Vi- lém přece jen do Vídně přijede. Z Berlína se sem dnes sděluje, že tamější »Vossische Zeitung« oznamuje: Císař Vilém přibude do Vídně dne 18. srpna, aby navštívil císaře k jeho 70. narozeninám, a z té příčiny přeruší císař rakouský svůj po- byt v Išlu a přijede do Vídně. ib Pouliční projevy bosenské deputace. no Z Pešti, 1. června. Již podruhé se stalo, že obě bosenské deputace, dosud zde meškající, pokusily se pouličním projevem sympatií k císaři obrátit na sebe jeho po- zornost. Včera, zvěděvše, že císař odjíždí do Jedlové, kde se zdrží o svátcích svatodušních, očekávaly jej na silnici a když jel mimo ně, provolali mu »živio !«

Předpla cení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 1. června. (C.-B.) »Wiene Zeitung« sděluje: Císař udělil vrchnímu inženýru při státní stavební službě v Čechách Emanuelu šl. Scheureovi rytířský kříž řádu Františka Josefa. — Císař udělil vrch- nímu policejnímu komisaři Frant. Opel- tovi v Ústí n. L. zlatý záslužní kříž s ko- runou. Z Londýna, 31. května. »Reuterova kancelář« oznamujej z Tjencinu z dneš- ního dne: Anglické, americké, ital- ské, japanské a ruské vojsko, čí- tající 20 důstojníků a 334 muže, odjelo dnes odpoledne zvláštním vlakem do Pekingu. Z Cařihradu, 31. května. »Agence de Constantinople« oznamuje za úplně bez- podstatné zprávy francouzských listů o ne- pokojích v Dakově a o kvašení ve Vanu, jakož i zprávu německého časopisu o nepo- kojích v Sertě. Dvorská hostina v Berlíně. Z Berlína, 31. května. (C.-B.) Ačkoli paráda, ustanovená na dopoledne na tempel- hofské pláni, se nekonala, uspořádána byla o 6. hodině večer slavnostní dvorní hostina u císařských manželů. jíž se zúčastnili mimo císařské manžele také korunní princ řecký s chotí, přítomní zde princové a knížata, řecký vyslanec, turecký maršál Schakir paša, státní ministři a cizí vojenští příručí. V Číně. Z Londýna, 30. května. (C. B.) »Reu- terova kancelář« sděluje z Tjencinu: Oddíl ruského vojska minul dnes Forts Taku a očekavá se odpoledne v Tjencinu. Když včera ruští vojáci kruhem se blížili k Fortsu, za- hájili Číňané střelbu, načež Ru- sové couvli. Jak se vysvětlilo, neplatila střelba Rusům, nýbrž byla pouze pozdra- vem mandarinů. Také čety francouzské a italské, nalezající se mimo palubu válečných lodí, táhnou rovněž po Peiku vzhůru. Při- bylo sem 150 mužů anglického vojska. Korunní prine švédský a norvéžské oddělení státní rady. Z Christianie, 31. května. (C. - B.) Když norvéžské oddělení státní rady ve Štok-

FEUILLETON. Na Hasištejně. Vlak ubíhá od Ústí přes Teplice, Duchcov Most k Chomutovu, stále podél tmavé hradby Krušných hor. V první stanici za Chomutovem, v Německých Kralupech, vylezáme z vlaku obracíme se pěšky k horám. Lučina, potok, sad, les, dědina a nedalek za vsí vyhledá už ze stromoví věž Hasi štejna. i Sřícenína hradní pustla od r. 1630, kdy Švédové Hasištejn vypálili. V letech devadesá- tých našeho věku nákladně byla upravena, že pohodlně možno ji nyní prohlednouti. Vystupujeme na věž a rozhlížíme se po horách i k jihovýchodu, kde otvírá se úchvatná vyhlídka údolím do českého kraje zněmčeného. Maně nám, rozhlížejícím se po lesnatém a luči- natém okolí, napadají verše Bohuslava Hasištejn- ského, jimiž vítal na svůj hrad přítele: »Pohleď, jak zeleným se šatí tady půda kobercem; zde stromoví klene krov obrošeným lučinám.Onde i onde lesův se pnou k nebes obloze houště; tam vysoký s větrem dub ho- voří těkavým. Slyš, jak tu ztraceném hrdlička po soudruhu kvílí . a« Pan Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Jen vzpomeneme a už nás neopouští jeho obraz, ale provází všude hradem, nádvořím i šedým zdivem, které hostilo pánův kabine

mathematický, astronomický i přírodnický, nade vše vzácnou knihovnu. Zde žil žák geniálního Vlacha Petrarky nejjasnější hvězda humanismu v Čechách. Tady v zátiší a samotě, prostřed bohaté knihovny sbírek pracoval o svých spisech a snil o po- smrtné slávě svého jmena, jež mu byla vrcho- lem lidských tužeb. Žel, že český ten šlechtic latiny a řečtiny více si vážil než rodně své řeči české. Klassické ty jazyky byly mu modlou, že pan Bohuslav když latinské jeho verše zčeštil Řehoř Hrubý z Jelení, zle se horšil: »Národním jazy- kem kdosi vykládal moje básně; lid je teď čítá, panstvo i vladykové. Já se na dílo zlobím toho dvouhnátého oslíka, a vtip a Můsy své k zá- hubě odsuzuji. Neb tlumočena takovým i Ma- rónova pozbude síly řeč i veleslavný náhle utichne Homér... Aj, tím překladačem sla- vené naše básně severních po krajinách divně spotvořené hlaholí. Nechtěj víc, probůh, surový sprosťáku, na žeň mou brousiti srp; jelikož tobě my nepsali n ije !« Bohuslav Hasištejnský neměl té lásky k mateřštině jako družina českých humanistů, ku které patřil Řehoř Hrubý z Jelení, a jejímž původcem byl Viktorin Kornel ze Všehrd. *) Tojinak zní slova tohoto nadšeného hu- manisty: »A sami my ze všech národůvi bu- *) Viktorin Kornel ze Všehrd narodil se v Chru- dimi asi téhož roku (1460) jako Bohuslav Hasištejn ský. Zemřel r. 1520. Bohuslav skonal na Hasištejn roku 1512. e 10n

švětšvhn deme, kteří svůj (český) jazyk přirozený, dobrý, ušlechtilý, rozumný, ozdobný, bohatý a hojný, nám od boha daný potupíc, latinský nebo německý, obojím nevděk, sobě k posměchu vzdělávati budeme? Ačkoliv také mohl bych latině snad, tak jako jiní mně rovní psáti — ale věda, že jsem Čech, chci se lati ně učiti, ale česky i psáti i mluviti: aniž mi se zdá tak svou řeč přirozenou v ne- návisti míti, (ačkoliv někteří se za ni stydí),a tak ji nemilovati, abych všeho, což bych koli psáti chtěl, českým jazykem raději nežli latin- ským nepsal.« A zas oproti tomu dojímá, když cizinec, Vlach, Jeronym Balbus, poznav Čechy, nadše- nou básní je slaví (r. 1500), oslavuje Bohuslav Hasištejnského, ale tvrdou činí mu výtku ne- vlastenectví: ». . . Ty zpytuješ tajné všemohoucí přírody dílny, znáš, cokoliv se tady člověku po- znati dá. I vše jiné by Svrchovaný ti, Bohu- slave, popřál — vlídnější ke své jen kdybys otčině byll.. . K vlasti milost sama příroda káže.« Jinak mohl Bohuslav prospěti pracujev duchu národním. Než on byl pravým synem své doby, humanismu, snahy obroditi se vzdě- laností a krásou antickou. V bohaté knihovně hasištejnské nebylo jediné knihy české. On sám psal jenom latinsky. V tom připomenutí spočívá velká obžaloba humanismu, který jazykový vý- voj náš, Husem na zdravé základy postavený, zastavil, zvrátil a odvedl na dráhy nečeské, ne slovanské na dlouhý, dlouhý čas. Karel Heřmanovský.