1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 79. ze dne 21. března 1900.
3
article
= Ze světové výstavy pařížské. Oddělení
Transvaalska vyhraženo místo v zahradách Trocadéra
poblíž staveb, určených osadám Anglie a Nizozemska.
Výstava, jejíž hlavní pavillon právě dostaven, bude
výstavou státní z národního a průmyslového stano-
viska a má representovati zemi v pravém jejím
stavu. Na pastorální obyčeje a znázornění jihoafri-
ckých dolů zlata soustředěna největší pozornost.
Sekce burské republiky se skládá se čtyř pavillonů
z nichž největší se vypíná na »Avenue de Jéna.
jít Jén
Anglie
Nizozemsko
4
article
Jeho přízemí tvoří prostorná síň s osmi ozdobnými
sloupy, které v prvním poschodí ponesou kolem do
kola vedoucí galerii. Na galerii vedou dvoje schody.
V prvním patře budou vystaveny všechny věci, které
se veřejného života Burů týkají. Fotografie, obrazy,
reliefy, plány atd. znázorní navštěvovatelům trans-
vaalská města a jednotlivé veliké farmy; správa dráh,
pošt a telegrafů, vyučování, orby a obchodu bude
zde zastoupena různými kollekcemi atd. Za hlavním
pavillonem vystavena malá farma jihoafrického se-
dláka; má doškovou střechu a pět zvláštních oddě-
lení s velmi primitivním nábytkem. Jediným přepy
chem je skvostné harmonium, které se v neděli při
rodinné pobožnosti na farmě rozzvučí a překrásně
vázaná bible »Staaten bijbel«, která v umělecky vy-
řezávané a zlatem a slonovinou vykládané ebenové
skřínce uschována. Od rohu »rue de Magdebourg« po
»Avenue du Trocadéro« bude galerie dolů, šachty s
fáracími stroji, rýžoviště, nástroje, tavírna, transvaal-
ská mincovna atd. Dle výroku generálního konsula
transvaalské republiky pana Piersona ustanoven ge-
neral Joubert předsedou zvláštní komise výstavní
která se právě, když válka vypukla, průpravnými
prácemi zabývala. Suma 500.000 franků »Volksraa-
dem« povolená, odevzdána panu Piersonovi, před-
seda a členové výstavní komise ale odtáhli do boje
Francouzský konsul v Pretorii pan Aubert převzal
s generálním konsulem Piersonem vedení a spravo-
vání výstavního oddělení, které přes všechny neoče-
kávané změny velmi zajímavým býti slibuje.
Magdebourg
Pierson
Joubert
Pretorius
Aubert
Staaten
5
article
= Podivné účinky chřipky. V jedné ko-
daňské restauraci seděl jakýs mladík a snídal. Vedle
něho usedl obchodník z venkova se svým známým
a vypravoval svému sousedu, že jakýs mladík, jehož
otce znal a jehož jmeno bylo Nielsen, od několika
neděl beze stopy zmizel a že jsou obavy, že se mu
přihodilo nějaké neštěstí. Venkovan si ani nepovšiml
mladíka, jenž vedle něho seděl a užasl nemálo,
když mladík povstal a pojednou, jakoby se probudil
ze sna, hlasitě zvolal: »Nielsen, ale to jsem já.«
A byl to vskutku on. Obchodník, jenž jej osobně ne-
znal, přesvědčil se záhy, že to skutečně syn jeho
přítele. As před třemi nedělemi opustil mladý Niel-
sen, jenž trpěl chřipkou, byt svého otce a od té
doby zmizel. Kterak se dostal do Kodaně, nemůže
se upamatovat, jakož se vůbec nepamatuje na nic,
co se dělo od té chvíle, kdy odešel z domova, až
potud, kdy v restauraci slyšel svoje jmeno. Obchod-
ník po té vzal mladíka s sebou domů, aby se na
novo neztratil. Kodaňští lékaři tvrdí, že podobné
případy, vyvolané chřípkou, přihodily se již častěji
a zejmena není takovou vzácností, že pacienti do-
časně úplně pozbývají paměti.
= Neznámý dobrodinec. Již po několik dní
přichází k městské noclehárně v New Yorku a sice
Nielsen
Kodaň
New York
6
article
ráno, v době, kdy nocleháři odcházejí, neznámý pán,
který každému odcházejícímu chuďasovi dá pěťák.
V neděli ráno rozdal 277 niklů a v předcházejících
dnech rozdal jich ještě mnohem více. Nikdo toho
pána nezná a jemu též hlavně o to jde, aby poznán
nebyl. Jak pravil, chce lidem úmožniti, aby mohln
použiti pouliční dráhy a mohli si snadněji nalézt
práci, nežli by je někdo předešel. Ostatně jest prý
nepřítelem veškeré okázalosti, a jakmile by seznal,
že jest jeho jmeno prozrazeno, ihned prý další pod-
poru zastaví a více již nepřijde.
= Indiáni na ulicích pařížských. Podivný
výjev udál se těchto dnů v nejživější a nejelegant-
nější části Paříže. Dva členové indiánské společnosti
Siouxů, jež právě pořádá představení v »Nouveau
Cirgue« užili volného odpoledne k návštěvě různých
vináren. Zajímavý tento párek »Černý Mrak«, mladík,
jenž býval kdysi členem společnosti Buffalo Billa a
»Zářící Oči«, jeho nevěsta, jedva sedmnáctiletá, byli
záhy ohnivým vínem spiti tou měrou, že se domní-
vali, že se nalezají ve vzdálené domovině uprostřed
nepřátelského kmene. A tak rudý jinoch se svou dív-
čicí odhodlaně se vydal na válečnou stezku v ulici
Saint-Honoré. S pravým indiánským řevem jaly se
děti prérie vrhati na klidné chodce svoje lassa a stří-
leti z pistolí, na štěstí nabitých jen na slepo. Již
hrozila vypuknouti paníka, když »Žářící Oči« srazily
se s omnibusem a těžce zraněny, doneseny do nej
bližší lékárny. »Černý Mrak« bez obtíží zatčen a zů
stal až do večera na policejní strážnici.
Indián
Paříž
SaintHonoré
Sioux
Nouveau Cirgue
Buffalo Billa
7
article
= Sloni na Borneu. »British North Borneo
Herald« oznamuje, že počtu slonů na Borneu, na
rozdíl od jiných zemí, kde pozvolna bývají vyhu-
bováni, spíše přibývá než ubývá a budou nyní
činěny pokusy, aby užíváno bylo těchto užitečných
zvířat, podobně jako v Indii, při pracích lesnických
a při zřizování telegrafů. Pokusy, krotit je, měly
dobrý úspěch. Sloni žijí dosti blízko anglických
osad a stáda pěti a více kusů jsou jižně od území
zálivu Sandaka obyčejným zjevem, kdežto v džun-
glích lze velmi často nalézti jednotlivé slony. Avšak
tito samotáři většinou nehodí se ke krocení. Lesní
hospodářství nyní často zápasí s obtížemi, poněvadž
kuliové, kteří mají odklízeti těžké kmeny, nemají
nijaké chuti k této práci. Kdyby se k tomu užívalo
slonů, šla by nejen práce značně rychleji, ale správa
by si ušetřila také mnoho zlosti a nákladu.
Borneo
Indie
British North Borneo Herald
8
article
= Kreslení plánů a fotografle. Od té doby,
co se při kreslení plánů užívá fotografie, stala se
operace tato nejen mnohem snadnější, ale i laci-
nější. Pařížská »Académie des Sciences« vyslechla v
poslední své schůzi velmi zajímavou přednášku plu-
kovníka Laussédata o znamenitých výsledcích, jichž
získali ruští inženýři při studiích železné dráhy,
která Tiflis a Kars prozatím, později však i Teheran
spojovati má a velmi hornatou krajinou povede.
Mapy plochy, asi 3000 čtverečních verst měřící, byly
jimi totiž za dobu asi jednoho roku sebrány a ne-
stály více než deset rublů za jednu čtvereční verstu,
to jest třetinu obvyklé dosavadní ceny.
= Přísný otec. »Rmoutí mne to, ale je-li vi-
nen, musí býti potrestán. Pranic na tom nezáleží, že
jest to můj syn.« — Tak zněla odpověď policisty Ba-
retta ze stanice v záp. 100. ul. v New Yorku, když
mu bylo sděleno, že byl jeho syn Neil pro spoluvinu
na krádeži zatčen. Mladík, který byl předveden u po-
lic. soudu pro západní stranu města, byl obviněn, že
Neil
Tiflis
New York
Académie desátník Science
9
article
společně s Thomasem Rossem odcizil z jednoho ex-
presního vozu dva vaky, náležející paní Markétě O.
Neilové. Kočí expresního vozu byl přítelem mladého
Baretta. Vaky byly pozdějí nalezeny na chodbě bytu
Barettova. Před soudcem udal zatčený, že z opatrnosti
vzal vaky k sobě, poněvadž byl North opilý. Soudce
této výmluvě uvěřil a oba obviněné propustil na
svobodu.
Zemřel v Praze.
Thomas Ross
Neilová
Barett
Vak
Barettův
North
Praha
10
article
Dne 14. března 1900: Žižkova Anna, sou-
kromnice, 73 roky, 552—-II. Drbohlav Antonín, krej-
čovský pomocník, 4 roky, 366—I. Müllerová Josefa,
vdova po rukavičkáři, 76 roků, 113—VI. Rožek Ka-
rel, syn kupce, 5 měsíců, 317—I. Eminger Josef,
bývalý ředitel advokátní kanceláře, 70 roků, 1937.II.
Horn Karel, syn majitele informační kanceláře, 5
roků, 854—II. Zelený Josef, pokryvačský pomocník,
47 roků, 33—V. Neveklovová Marie, soukromnice,
70 roků, 775—II. Lebenhardt Leopold, soukromník,
72 roky, 462—III. Zdrahalova Josefa, soukromnice,
80 roků, 231—III. Nussbaumova Marie, dcera pilni-
kářského pomocníka, 2 roky, 30—VI. Nechybova
Antonie, dcera dělníka, 14 neděl, 65—VII. — U mi-
losrdných sester: Zeman Vojtěch, zedník,
75 roků. Jindřich Jan, tesař, 73 roky. Nosková Marie,
žebračka, 80 roků. Benda Josef, žebrák, 77 roků.-
Vevšeobecné nemocnici: Müller Josef,
nádenník, 61 rok. Brožová Marie, manželka nožíře,
53 roky. Majko Josef, dráteník, 41 rok. Fajst Jan,
kočí, 40 roků.
Dne 15. března 1900: Kucharský Martin,
bývalý dozorce v továrně, 74 roky. Verbířova Anna,
býv. švadlena, 80 roků, 89—IV. Píša Stanislav, syn
topiče, 18 měsíců, 569—VII. Procházková Barbora,
manželka krejčího, 66 roků, 533—II. Křížová Josefa,
manželka maj. domu, 42 roky, 757—I. Borovička
Josef, tiskař, 88 roků, 427—II. — Ve všeobecné
nemocnici: Petráková Františka, posluhovačka,
52 roky. Šmejkalová Františka, manželka dělníka,
50 roků. Dvořákova Marie, krejč. pom., 51 rok. —
U Alžbětinek: Poslední Anna, dělnice, 30 roků.
Drbohlav
I Müllerová
Josef
I Eminger
Horn
Karel
V Neveklovová
Marie
Nussbaumův
Nechybův
Jindřich Jan
Nosková
Benda
Müller
Anna
Píša
Barbora
I Borovička
Šmejkalová
Dvořákův
Rožek Ka
Lebenhardt Leopold
Zdrahalov Josef
Fajst Jan
Alžbětinka
Žižkův Anno
Antonia
Zeman Vojtěch
Kucharský Martin
Petráková František
11
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Dnes ve středu 21. března. Začátek o 3. hodině.
Představení pro lid.
Certova stěna.
172. hra v předpl.
Začátek o 7. hodině.
4. čtvrtka.
Jako host vystoupí předposledně
paní Helena Marcellová, člen císařského divadla
ve Varšavě.
Cyprienn a.
Král
Certův
Marcellová
Praha
Varšava
národní divadlo
císařský divadlo
SF a
12
article
Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 1/28. hod
Ve středu 21. března.
Cyklus moderních dramat.
Ve prospěch lidových kniboven slezských a sloven-
ských, zakládaných Českoslovanskou jednotou.
Večer V.
Novinka.
Poprvé:
DOLLY.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal Henrik Christiern-
son. Přeložil Alb. Jaroslav Havránek. Režisér pan
Jan Kubík.
6527
Dollo
Christiern
Havránek
Kubík
Smíchov
Svandovo divadlo
13
article
»Uf! Genius, a pytlí v tábacnyckej krám! Můj
šena pro fás příte a otvede fás pryč. Ona je chodnej
šena, co fám šíct, to fy musíte udělat; ale ne muzikal
a natanej jako fy. Pámpu s námi! Spívat v netelný klub!
Víte, můj týte, fy máte lás, a talent, velký talent. Po-
čebuje cvičeny — ano. Ale co chtýt? Tady jsem já,
Kharl Koenig! Já mluvi ešte moc špatne, ale já umí
moc tobše učit musik. Já vás naučí jako učí jiné dámy,
kéry saplaty moc tolary. Víte kdo já jsem?«
Ano, věděla, kdo je — je varhaníkem u Všech
Svatých v Belgrávii.
»Pach ! Já bejt táky skladatel. Já píše pisne, a faše
krájany a krájanky je zpívat. Já mít táky sbor, pro tu
já fás počebuje. Já chodym do prvný doma v sémi,
k lordům, ministrům, princům. Fy pšídete se mnou. Fáš
las je sopranone, mezzosoprano — a bute vyrůst. Já ho
butu, naučovat, a až bute hotof, já fás fyvetu ven. Ale
ted pude pryč z týhle místa a nykda nepšíde zpátky,
nebo se já bute hněvat víc než dříf.«
Tu Glory vstala a on ji dovedl ke dveřím. Srdee
její bylo plno radosti a oči zářily. Aggie byla v buffetu.
Jsouc pro ten večer hotova, oblékla si opět obyčejný šat,
aniž by odstranila líčidlo a smála se vesele v tlupě mužů
a poštívala je proti Karlovi, který byl ještě rozbručen a
pil ve výčepu. Když se objevila Glory, škubala Aggie
rukavičku a řekla: »Nepůjdete nás doprovoditi domů,
Karle ?«
»Ne,« odpověděl Karel.
»Kam půjdete ?«
»Nikam, kam vy byste mohla jít.«
Aggiiny oči zvlhly, ukroutila knoflík, zasmála se
pouze a odpověděla. »Nemyslete, že se postavíme
eno
však
Karel
Ufa
Pearl Koenig
14
article
»Pravite, že ředitelé z dobrých míst přicházejí někdy
»Pravite, že ředitelé z dobrých míst přicházejí někdy
do těchto klubů ?«
»Často,« pravila Aggie, a bzučela si šantanový po-
pěvek, poskakujíc a křepčíc při tom.
»Ulice, jež byly tmavé a tiché, když přišly do Soha,
byly nyní ozářeny světly ve všech oknech, a hlučely
lidmí na chodnících. Poslední klub, jejž jim bylo navští-
viti, byl německý klub, a když se tam blížily, spatřily,
že nějaký muž stojí prostovlasý ve dveřích a vyhlíží
někoho.
»To je Karel,« řekla Aggie a lehce radostí posko-
čila. Avšak když k němu přišly, mrak zatemnil jeho za-
smušilou tvář a on pravil:
»Pozdě, jako vždy! Pro dva skvělé výstupy nepřišly.
a já vás vyhlížím nahoře a dole ve chladné ulici, každou
minutu a ještě častěji !«
Oči dívčiny zasvitly jakoby ji byl udeřil, avšak po
hodila pouze hlavou, a vyhrnula spodní ret, a děla:
»Již zase tupíte? Měl byste toho nechati, Charlie,
již k vůli společnosti.«
Na to zmizela v oblékárně, a Karel si vzal na sta-
rost Glory, razil jí cestu buffetem, a nabídl jí »skleničku
něčeho«, a se zřejmou pýchou, že jest v jeho držení,
představoval ji obdivujícím se známým jakou »svou pří-
telkyni«. »Je podle vašeho »gusta Karle,« řekl jeden
z nich. »Oh ano 1 To bych řekl!« děl Karel.
Průčelí jeviště bylo zahaleno proplétanými něme-
ckými a anglickými vlajkami, zdi byly ozdobeny olejo-
vými podobiznami císaře německého, jeho otce a děda,
Bismarka a von Moltke, a obecenstvo sestávalo hlavně
z brebentících mladých německých židů a židovek ve
Křescan.
Časta
Aggie
Karel
Charlie
Moltke
Soho