1
article
nonstraci loďstva, kdyby vláda čínská se-
rvala ve zdráhání se potlačiti pobuřující
křesťanům nepřátelské strany.
Kabel mezi Cařihradem a Kostnicí.
Z Cařihradu, 20. března. (C. - B. )
Z německé strany obdržela Porta nedávno
pozvání by ustanovila východiště kabelu
Cařihrad-Kostnice, poněvadž bude kabel ten
už záhy východoevropskou společností v Ně-
mecku zřízen. Turecko dosud neodpovědělo.
Má se však za to, že potíže ve příčině po-
čátku kabelu jsou vyloučeny, ačkoliv smlouva
není dosud podepsána, poněvadž v jednom
iradé bylo položenf kabelu německým pod-
nikatelům povoleno, takže nebudou asi s to
námitky a protesty anglické The Eastern
něco změniti.
Port
Cařihrad
Turecko
the Eastern
2
article
Z jižní Afriky.
Z Kapského města, 20. března.
(C.-B.) Guvernér Milner vydal proklamaci
v níž uvádí ve známost, že říšská vláda ne-
uznává za platné prodeje území, bání nebo
drah v republice jihoafrické nebo ve státu
oranžském, jakož i zatížení koncessí, jež byly
povoleny vládami republiky jihoafrické neb
svobodného státu oranžského.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 20. března. (C.-B.) V te
legramu z Bloemfonteinu ze dne 19. t. m.
oznamuje lord Roberts, že obdržel již
odpověď na své, presidentům Krügrovi a
Steijnovi zaslané telegramy ohledně zneuží-
vání bílé vlajky a užívání třaskavých střel.
President Steijn, který odpověď podepsal.
prohlašuje, že by ho jednání, o němž
telegram lorda Robertsa mluví, hluboce za-
rmoutilo, že však se lord Roberts mýlí, An-
glické vojsko dopouštělo prý se samo ne-
správností, jež Burům se přičítají. Steijn
ujišťuje Robertsa, že třaskavých střel nebylo
ani nakoupeno, ani užíváno. Nepopírá ovšem,
že byly takovéto projektily v Cronjově tá-
boře nalezeny, ježto mu známo jest, že bylo
takovéto střelivo anglickému vojsku
od Burů odňato. Lord Roberts dodává
k tomu, že neuznává za dobré v korrespon-
denci pokračovati, ježto prý Steijnovo tvr
zení vyšetřováním zjištěno bylo jakožto bez.
podstatné.
Milner
Roberts
Krügr
Steijn
Robertsa
jižní Afrika
Londýn
Bloemfontein
3
article
Ostravské drama.
Ostravské drama.
V Moravské Ostravě, 20. března.
Veliký zápas malého člověka, ostravského
horníka, s velkokapitálem po jedenáctitýdenním
boji jest dobojován a poražen z něho vycház
horník.
Byl to boj zarputilý, vedený do všech kraj-
ností takřka, každá strana používala všech zbraní
aby protivníka potřela. Boj sice ještě ukončen
není, ozývá se stále třesk zbraní, a není vylou-
čena možnost, že vzplane ještě jednou dost
rudým plamenem, leč o konečném výsledku
není dnes už pochyby: kdo zvítězí, rozhodnuto
bylo už při zasedání dohodčího úřadu ve dnech
7. a 8. února m. m. v Těšíně.
moravský Ostrava
Těšín
4
article
A to všecko ve zřícenině třetiny brány dle
půdorysu a v šestině jejího prostoru
Do mohutného zdiva vedou ze silnice malá
dvířka; přívětivá paní bednářka ochotně ukáže
hluboké otvory do přesilného zdiva, v nichž
umístěny býti měly pece vojenské pekárny
uvnitř nahoře ve zdivu patrny jsou veliké díry
od stropních trámů, nesoucích vyšší poschod
brány.
A ty černě otvory jsou jako otevřené rány
v duši pozorovatelově, z nichž nezastavena
uniká čerstvá krev, a ta přeražená skruží zevně
zříceniny jako utatá ramena, nemohoucí zpět
dobýti práv ztracených.
Těžké myšlenky věší se do duše u paty
slavné zříceniny a pestré obrazy minulosti let
hlavou.
Zde stojí ten svědek zašlých dob, a větrá
a drobí se zdivo staré památky, pokud časy
ještě ji ostavily. Kde jest ostatní část její?
Ztroskotána ztratila se a zmizela v nových
hradbách, jimiž znova opevnili zmenšený Vyše-
hrad a stará brána Karlova nikdy již nepovstane
z rumu k předešlé slávě své a hnedle zmizí
i poslední zbytek její, kterýž viděl kolem sebe
ubírati se slavné průvody královské, byl svěd-
kem válečných hrůz i patriarchalního života na
starém Vyšehradě.
Divná, teskná duma leží v tomto zapadlém
koutě nynějšího předhradí vyšehradského, nej
méně ještě dotčeného »upravující« snahou nove
dobv.
Karlův
Vyšhrad
5
article
Stávkující prohráli na celé čáře a deseti-
tisíce horníků uvrženo v bídu a s nimi další
desetitisíce jejich příslušníků, členů rodiní A
což ještě horšího; horník bude nyní v daleko
větší porobě, nežli byl dosud. Nyní těžká, ne-
milosrdná ruka velkokapitálu dolehne na něj
silou mnohonásobnější.
Do poroby této, z níž nebude možno hor-
níkovi za dlouhou dobu se vyrvati, uvrhla
jej — dnes troufáme si to, co už 2 měsíce
vědělo celé Ostřavsko, veřejně říci — zcela
sprostá zrada strany sociálně-
demokratické!
Nepatrná příčina, která nijak nepadala ani
na váhu, podnítila tuto velikou stávku. Horníci
měli celou řadu nejnutnějších požadavků, které
nedocházely splnění a poněvadž ani naděje ne-
měli, že po dobrém splněny budou aspoň z malé
části, použili prvé příležitosti a stávku zahájili.
Tato během 14 dnů rozšířila se na celý revír
a měla následky takřka nedozírné. Horníci vy-
stihli, že chtějí-li něco vynutiti stávkou, tu že
musí stávkovati tehdy, kdy jest potřeba uhlía
ne v létě, kdy kope se uhlí do skladu. Takto
uvedena průmyslových podniků celá řada do ne-
snází, začaly váznouti ohromné hutě a železárny
vítkovické. Chance stávkujících stoupaly kaž-
dou hodinou a již 8. den stávky těžaří nabízeli
sice malé ústupky, ale přece nabízeli něco, co
bylo důkazem, že stávkou sáhnuto do živého.
Chanka
6
article
Nebylo nikoho, kdo by nebyl řekl, že hor-
níci nedosáhnou-li ničeho stávkou v zimě, v lednu
tedy nedosáhnou nikdy. Těžaři byli také pře-
svědčeni, že ustoupiti musí, ale dříve nežli
k tomu donuceni byli, pokoušeli se použíti ji-
ných zbraní.
Tu přišli agitátoři sociálně-demokratické
strany, hlavně sociálně-demokratičtí poslanci
Berner a Cingr, kteří jali se mezi hornictvem
agitovati proti stávce. Chtěli namluviti hor-
níkům, že není doba na stávku a hnali je do
práce. Každý nepředpojatý člověk žasl nad
tímto podivným jednáním tak zv. vůdců.
Stávkující však byli brzy se svým úsud-
kem o tomto podivném jednání svých vůdců
hotovi: vyhazovali dveřmi i oknem tyto své
»zástupce« ze schůzí.
Strana sociálně demokratická na Ostravsk
vidouc, že takto marně by bojovala proti vzbou-
řivším se masám, obrátila taktiku: pojednou,
přes noc, zahájila nejzuřivější agitaci pro stávku.
Chtěla donutiti i tak zv. stávkokaze, aby práci
zastavili. Schůze pořádána na schůzi — denně
až i přes 30 — a všude dokazována nutnost
generální stávky. Hornický lid dal se těmito
planými slovy opět unésti, a poslouchal po
většině na slovo »vůdce«.
Tak došlo ku schůzím dohodčího souduv
Těšíně ve dnech 9. a 10. února. Věci hornické
nestály tak zrovna špatně. Vláda činila na tě
žaře nátlak, a tito samotni, v zájmu vlastním
chtěli učiniti značnější ústupky.
Berner
Cingr
Těšín
7
article
Tenkráte měl už vedení stávky na Ostrav-
sku ve svých rukou známý vídeňský dr. Kar
pele,s takto syn millionáře a příbuzný majitele
uhelných dolů Guttmanna.
A právě tento Karpeles, za souhlasu vedení
sociálně demokratické strany, všechno toto zka-
zil, a tak horníkům nabídnuty sice mnoh
ústupky, které nebyly ale ve zhola žádném po-
měru s požadavky kladenými.
Leč vedení strany soc. demokratické ne
bylo přece jisto, spokojí-li se stávkující s těmito
malými ústupky a proto jim je zatajilo.
V Těšíně ujednáno, že všechny ústupky,
těžaři povolené — vrcholící ve 12%% přídavku
na mzdě, zdarma deputátní uhlí a světlo, mimo
jiné — budou vytištěny ve 30 tisících exem-
plárů česko-polsky, ihned mezi lid rozhozeny,
a mimo to, že v pondělí, dne 12. února na-
táborech lidu v Ostravě a Orlové ještě zvlášt
se oznámí, a stávkujícím ponechá se k volnému
odhlasování, zdali ústupky přijímají čili nic,
Nestalo se však ani jedno, ani druhé.
Plakáty, které ještě v sobotu v noci v Těšíně
vytištěny byly, nerozhozeny a lidu na táborech
prostě řečeno, že se bude stávkovati dále, a v tom
směru také agitováno.
Přesvědčili jsme se sami na táboru tom,
že horníci nemají ani tušení, že
dostali jakési ústupky a v do-
mnění, že jim nepovoleno zhola
ničeho, odhlasovali stávku další.
Nyní popustilo si vedení, strany sociálně-
demokratické úplně uzdu. Na schůzích házeny
do lidu nejdivočejší hesla, spiláno prostě kaž-
dému, kdo netančil, jak chtěli Karpeles, Berner
Krápka a Merta.
doktor
Kara pel
Guttmann
Karpeles
Berner
Krápka
Merta
Ostrava
Těšín
8
article
Agitace šly tak daleko, že na celé řadě
schůzí agitátoři onino ani nemluvili o stávce,
nýbrž o svém nejzajímavějším thématu, o če-
ských poslancích zvlášť a českém lidu vůbec.
Každý Čech jimi označován za darebáka. Na
žídy však nepadlo křivého slova. Stávkující tak
odvraceni od svého prvotního úkolu.
Z Vídně — prý — došly podpory, tisíce
korun, jichž původ není jasný, ty týdně rozdá-
vány jako podpory a když stávkující fanatisováni
a přímo ohloupeni, tu pojednou oznámeno jim,
že podpora se dál vypláceti nebude, aby šli do
práce! Ústupky povolené těžaři v Těšíně pro-
hlášeny za přijatelné, ač před pěti týdny, po jich
povolení, titíž » vůdci « nechtěli o nich ani
mluviti. e
rn
jn
Proč předáci sociálně-demokratičtí tuto ha-
nebnou komedi hráli, jest známo a jesno už
Sar0 0
moc dobře.
Horníci poznali zradu a na včerejším tá-
boru v Ostravě, jak bylo podrobně vypsáno,
ztrestali exemplárně aspoň čásť těch, kteří je
tak hanebně zradili.
Tábor tento jest historickým okamžikem,
neboť lid na Ostravsku, desetitisíce jeho, uká-
zal, že počíná viděti jasně, že počíná my-
slití.
Úhlavní nepřátelé dělnictva na Ostravsku,
úhlavní nepřátelé všeho češství a slovanství, zá-
kopníci germanisace, internacionální socialismus,
utrpěl dne 19. března t. r. na tak důležité půdě
ránu, že nebude s to se tak snadno vzpama-
tovati.
Poražení této internacionální sociální demo-
kracie musíme označiti jako vítězství češství
prvého řádu.
Vídeň
Těšín
Ostrava
Ostravsko
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 273—276.
— Zákonná úprava právních poměrů
úřadnictva samosprávného. Jak se doví-
dáme, připravil zemský výbor pro sněm
novou předlohu, týkající se úpravy právních
poměrů úřadníků při okresních zas'tu-
pitelstvech; starší osnova zákona byla
zjednodušena a přáním z kruhů samosprávy
vyšlým vyhověno, pokud to povaha věci při-
pouští. Jelikož úpravě poměrů obecních
úřadníků vadí značné překážky, rozhodl se
zemský výbor především upraviti orgány okres-
ních zastupitelstev, ježto měl za to, že snáze
bude lze řešiti poměry spletitější, když jedno-
dušší budou pevně upraveny.
— A opět nic. Zprávy, že předseda mi-
nisterstva dr. Körber odhodlán je sděliti účast-
níkům jazykových konferencí, jak si vláda před-
stavuje upravení jazykových poměrů při soudech
a úřadech v Čechách, se opět nepotvrdily. Mi-
nulo pondělí, minul úterek a pan Körber se se
svým elaborátem dosud nevytasil. Naopak, zdá
se dle všeho, že přes svůj určitý slib nehodlá
tak vůbec učiniti, neboť opakoval už zase, co
byl již tolikrát řekl, že by vláda byla nejšťast-
nější, kdyby obě strany samy se dohodly
o tom, jak to na příště v ohledu jazy-
kovém v Čechách a na Moravě vypadati má.
Hall Cain
Körber
Čechy
Morava
anglický spisovatel
10
article
Toto neustále obcházení vlastního jádra věci,
tato hra na schovávanou nemůže přece dlouho
trvat, vždyť v nejvlastnějším zájmu páně Kör-
brově a jeho vlády jest, aby zvěděla veřejnost
ještě před zahájením sněmu na čem jest. Zatím
ale patrnou indiskretností! — jež, mimochodem
řečeno, je charaktéristickou známkou mravní
úrovně, na niž vídeňský parlamentarismus po-
klesl — dostaly se do veřejnosti dva eventuální
návrhy, ze kterých patrno, jak si vláda před-
stavuje v hlavních rysech aspoň upravení jazy-
kové v národně rozděleném tomto království.
Především je patrno z elaborátu toho, že vláda
přijala za svůj starý návrh Němců vsunouti
mezi hejtmanství a místodržitelství, mezi okresní
zastupitelstva a zemský výbor novou instituci,
jinými slovy, vrátiti se ku starým krajům.
Za druhé — a to není konečně žádným pře-
kvapením akceptovala vláda rovněž něme-
ckou zásadu territoriálního upravení ja-
zykové otázky, jinými slovy, rozdělení této země
na různá pásma: jna české, německé a smíšené
většinou české a na smíšené většinou ně-
mecké. Pokud se týče národního rázu obce,
okresu neb kraje, přijalá za své ustanovení,
že správní neb soudní obvod, neb obec,
v nichž je méně než 20 obyvatelů druhé ná-
rodhosti, sluší pokládati zu jednojazyčné. —
Zásada, že při každém úřadě v tomto králov-
ství má se každému obyvateli dostati práva
v jeho jazyku a že proto každý úřadník v země-
ok o b
Kör