ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 8ae47cf0-6602-11dc-a95c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 37 celkem · entity: person 129, place 51, org 18, work 4
1 masthead
9. března 1901
2 masthead
Přiloha „Národních Listn
3 masthead
k číslu Gg.
Gg
4 masthead
Stranao
5 title
Z literatury
6 article
Vědecké katechismy. 2 — Měl jsem již několikráte přiležitost na tomto místě promluviti o popularisaci vědy, vyložiti prospěšné i stinné její stránky a důrazně nkázati, jak je potřebí, aby vědecké poznávání více a prospěšněji se u nás rozšířilo. Thema toto posledním časem není zanedbáváno. Naše denníky, učitelskélisty, revue i časopisy odborn uznávají potřebu vědeckých knih všeobecně pří- stupných, volají po příručkách, jimiž by i laik mohl doplniti vědomosti své z různých obore vědních domácími spisy, aniž by odkázán byl na pomůcky cizojazyčné. Studia gymnasijní reální jsou přistupna jen malé části našich lidi a ostatní naše vrstvy společenské, jimž údělem je jednostranně vychování pro praktické potřeby životní, pociťuji mezery ve svém vědění a hled je vyplniti. Je úkolem všech našich vědeckých instituel. všecli intelligentů, kteří z povolání zabývají se vědou, i všech nakladatelů, jichž vliv na pro- dukci literární není nepatrný, aby snažili se pokud jim poměry dovolují, ukojiti tuto touht a podali obecenstvu dobrou a živnou stravu Prostředky mohou býti rozličně, ale nejúčin nějším z nich přece je dobrá kniha, populari sující poznatky vědecké.
7 article
Není snadno poříditi knihu takovou, aby vyhověla svému úkolu a vyplnila požadavky na ni kladené. Především její vědecký podklad musí býti spolehlivý a pečlivě vybraný. Třeba tu zkušené ruky a hlubokých znalosti odbornika. aby v celém oboru své vědy byl doma, a aby soustavně dovedl vybrati věci nejdůležitější, vy- hnouti se zbytečným podrobnostem a nezabihiati do oborů laikovi nepřistupných. Je k tomu (řeba nejen vědecké erudice speciální, ale též dokona- lého, stejnoměrného ovládání látky, jísté paeda- gogické vlohy, která leckdy i vědci na slovo vzatému schází. Forma, kterou látka je podána, musí býti jasná, snadně přístupná. Třeba zbou- rati všechno to pracně zbudované lešení, jež v knize přesně vědecké je nutno, aby možno bylo sledovati pracovní postup autorů a kontro- lovati spolehlivost nových poznatků, k nimž dospěl. Čtenář laik neptá se po důkazech, nen sehopen sledovati autora na trnité dráze, na níz dospívá ke svým výsledkům, spoléhá na jeho slovo, a žádá jen výsledky a návod, jak hudo- vati si z nich celkový názor světový.
8 article
Značná část úkolu spadá však i na vrub nakladatelů. Je třeba, aby kniha vypravena byla bohatě, úměrně cennému textu a úloze kterou má vykonati, bez ohledu na překážky technické a finanční. Nehledě ani k úpravě zevnější, vy žadujeme pečlivý a hojný výběr illustrací do- konalých, nových a zajímavých, těsně s textem souvisicích — měřitkem má tu býti účel knihy, ne nahodilé okolnosti, jako jsou na př. laciná elichés, odjinud přejatých illustraci. Žádáme-li však takto důstojnou výpravu knihy, klademe naopak rovněž tak důležitý požadavek — láci její. Má-li kniha proniknouti k nejširším vrstvám a hojným rozšířením doslci cíle, jenž jedině opravňuje její vydání, musí býti laciná — hodně laciná. Zdá se snad na pohled, že požadavky tyto vzájemně si odporují, že není možno z finanč- ních důvodů vydati knihu lacinou, když náklad na zjednání odborníků, na důstojnou výpravu atd. nesrovnává se s nízkou cenou knihy po- pulární. V tom však právě tkví zdar podobného podniku, aby nakladatel jen tehdy se ho od- vážil, kdy může míti pevnou nadějí na hojný odbyt a tím též odvahu, investovati v něm značnéjší kapitál. Není pochyby, že podnik takový je odvážný, a třeba k němu značné roz- vahy. To však nemůže býti důvodem, aby na- kladatel, těže z nálady, populárním vědeckým spisům příznivé, uchopil se vydávání jich, ne- splnil však požadavky, jež na knihu takovou jsme nuceni klásti. Často při nejlepší vůli nelze prověsti všechno to, čeho ji potřebí, kdo od- hodlá se popularisovati vědu, musí míti na pa- měti, že tím bere na sebe povinnost vůči vědě i vůči společnosti, a že, neplní-li úkol vytčený ubijí tím, často na dlouho, dobrou a prospěš nou myšlenku.
9 article
Tato úvaha připadla mi na mysl, když jsem dostal do rukou první číslo nové sbírky »lllu- strovaných katechismů naučných«, jež obsahuje první díl katechismu zeměpisného. Není zde místa, abych pouštěl se do věcného rozboru knížky, doufám pevně, že zeměpisci naši po zásluze a bez ohrádky vykonáji truchlivou tut práci, tolik však třeba říci, že úkolu svému naprosto nevyhovuje. Neni ani laciná, ani úpravná, ani přehledná, ani správná. Nevyhovi ani studentům, jako příručka, ani lidu, jako kniha v nejširší míře populární, ani intelligentům, jako soustavný soubor poznatků zeměpisných. Myšlénka laciných, populárně vědeckých knih není nová. Kdo chce ji prověsti, musi splniti to, co celá veřejnost má právo od něho očekávati. Nečiníli toho, zneužívá myšlénky na škodu dobré věci a naší povinnosti jest ukázati na tuto chybu. Doufejme, že nezdar prvního čísla sbírky není zlým znamením pro ná- sledující.
10 article České spisy.
České spisy. * Dr. Martin Křiž a Flotian Kou delka: Průvodce do moravských jeskyň. Díl I. Půnkva, Macocha, Sleup. Holštýn. Ostrov, Vilimovice a na Harbechu S četnými obrázky. Ždánice - Vyškov. Nákladem vlastním. Od čiyřiceti téměž let, od památného 18. srpn 1864, v němž spustil se ke dvoudennímu pobytu na dno propasti Macochy, jest dr. Martin Kříž přednín zástupcem archaeologicko-anthropologického bádání v sesterské Moravě a jediným badatelem, který s užitím rýze vědecké methody odhaluje a zkoume odvěké tajnosti devonského vápence, charaklerisující přírodní vlastnosti Svitavského poříčí a tající v sobě nejstarší sledy lidského života, sdruženého ještě se živolem tvorů dávno vyhynulých. mamuta a noso- rožce. Neůmornou pílí, náklady prestředky jednollivce značně převyšujícími a obdivuhodným důvtipem vyšinul se Kříž na prvou autoritu ve příčině zpyto vání moravských jeskyň, na autoritu, jíž podrobil se musili i slavný Virchov i mladší mnichovský jeho soudruh Ranke. Spisem svým »Kůlna a kostelíke podal r 1893 Kříž české veřejnosti monograíie » dvou částech jeskynného světa v severním ůkraji brněnském, rpisem pak, o němž zprávu podáváme. kodlá způsobem látku vyčerpávajícím shrnouti k obecnému prospěchu podati všechny vědomosti jicliž o jeskyních moravských dočinil se prací všeho tvého jinošství i mužného věku.
doktor Křiž I Půnkva Ranke Macocha Ždánice Vyškov Morava Flotian Kou
11 article
Způsobem prostým i srdečným, odtud zvláště se zamlouvajícím, mluví ze spisu svého Kříž, s mlad- ším spolupracovníkem Koudelkou združený, k če- skému lidu a předvádí mu tu vzácné přírodní tajnosti přístupně a srozumitelné toliko oku vlastním mnoho- letým pozorováním zkušenému, tu poučuje jej, kterak žil prvý člověk na této odvěké naší půdě. Způsol Křížův má při tom ve stálém zření povzbuzení. Ne- únavný badatel, který všemi cestami a s nemalým zdarem pokoušel se přírodě tajemství j-jí odlouditi má na mysli vzbuditi spisem svým následovníky. založiti si školu, která by jednou ve šlépějích jeho dále pracovala a bádala, neboť více než kdo jiný jest přesvědčen, co ještě vykonati zbývá, aby prozkou- mány byly sloje, ponikvy a propasti moravské cestami lidským silám přístupnými! Než on tak chce vzbuditi živý zájem, ba lásku krajanů svých k tajemným útvarům svitavského podsvětí, aby v nich spatřovali poklad přírodou svěřený Prvý dil vyhrazen poříčí pohorské říčky Půnkvy. po předě Macoše a soujmu jeskyň Sloupských.
Kříž Způsol Křížův Koudelka Macocha
12 article
Křlž těže z přebohatých svých zkušeností — odkazu jeme čtenáře zvlášlě k zajímavému líčení obou výprav, 3. srpna 1880 a 22. listopadu 1881, jež Kříž proti vodám Půnkvy pod zemi podnikl — podává návod k účelné návštěvě přírodních pamatnostu těchto a při tom pojednává s největší možnou úplnosti a zevrubností o všech momentech, jichž se vytrvalým bádáním, měřením, srovnáváním a oceňo váním dopátral. Četné fotografické snímky a plány na vlastních kresbách a měřeních založené, tex žádoucně dovršují. Spis Křížův jest určen též pro lid a proto ne přestává autor toliko na popalárním slohu, hojaým přirovnáním z obecného života osvěženém, nýbrž poučuje čtenáře o lidech a živočiších, podobných vyšetřeným prvým obyvatelům jeskynného světa moravského, a s pietou snáší vše, co vnímavá mysl lidu bájila a podnes bájí o Macoše a zjevích ji podobných. * V. Vrba, Rozváté listy. V Lounech 1901 — J. Skarlandt, Fragmenty. Verše 1889—1900 V Praze 1901, g.
těžit Křížův V Vrba J Skarlandt Louny Praha
13 article
Nerad píší o těchto hromádkách básní, vysýpaných rok za rokem hojněji z mladých trochu omrzelých trochu ctižádostivých, trochu naivních duší do na šeho literárního trhu, ale konečně, třeba registrovat tuto zbytečnou produkci, jež sice existencí svou pro kazuje, že naše literatura vyrůstá z úzkých svýc mezi a počíná se vyrovnávati cizině kvantem ne potřebného zboží, jež však na druhé straně svědč o malé autokritice, o slabém úsilí po dobrém, pevném podkladu duševním, jehož lze nabýti jen těžkým studiem cizích dokonalých plodů, ne vlastní ne- vyzrálou a ukvapenou tvořivostí. Vidím sice dobrou a poctivou snahu v tom závodním běhu těch více než nejmladších na Parnas, zdá se mi však, že by byl jim opravdivý závod v běhu, kopaná, lawn tennis šerm, krátce lělesný výcvik jak na zdraví, tak na duši prospěšnější, než takové předčasné literárnt cviky, jimiž zbytečně maří volný svůj čas. Čtenář. * Karolina Světlá, Prvni Češka. Sebrané spisy, sv. IX. Nakl. J. Otto. Kniha byla z prvních větších prací autorčinýšh a vzbudila hned při svém objevení značnou pozornost. Jest zajímava vzpomín- kami z mládí autorčina, ličením Prahy a společnost pražské před rokem čtyřicátýmosmým, rovněž tak jako svým dějem samým. A zajímavo jest, že v všech těch povidkách a románech, ličících doby, jež autorka sama prožila, jeví se život romantický mnohem hojnějí, než v jejích povídkáoh ze stoleti osmnáctého v povidkách z Ještědí — zpozoroval to zajiste každý, kdo četl spisy slavné autorky a tato charakte- ristická známka jeví se ve všech jejích pracích nechať povstaty na počátku či na sklonku její lite- rární činnosti.
Karolina Světlá Češka svatý . IX Otta Parnas Praha Ještědí
14 article
Ladislav Ouis, Třešně. Humoristická povídka. Druhé vydání. Posvícensvámte. Obrázel z dob vlasteneckých. Nakl. F. Topíč. Veršované povídky autorovy mají již svou ustálenou dobrou pověst v našem čtenářstvu. Ty poetické a přece lak životně pravdivé obrázky ze života českého venkova. lehká zvučná forma, tu a tam připomínajicí píser národní, svěží bodrý humor, to jsou vlastnosti, jež plně odůvodňují oblibu epických básní autorových. ať drobných ballad, ať delších povídek. »Třešně- dočkaly se již zaslouženého úspěchu a »Posvícenská mšo«, roztomilý to obrázek plný pěkně vypozoro vaných detailů a svěžiho humoru, zajísté bude při jata čtenářstvem se stejnou radostí. *Jaroslav Kvapil: Rusálka. Lyrická po hádka s budbou Ant. Dvořáka. Nakladatel F Topič. Autoru nešlo o to, napsati poubé libretto, chtě vytvořiti tyrickou pohádku poeticky cennou. Zvoliv sí látku tolikráte zpracovanou v literaturách cizích u nás, nevyhýbal se ve své práci úzkostlivě cizím motivům, ale zpracoval je samostatně a předevšín snažil se zúmyslně přímknouti se duchem i form u k nepřekonatelnému vzoru naší ballady, Erben ovi.
Ouis Topíč Kvapil Antonín Dvořák Erben
15 article
Autor v předmluvě ke své tříaktové pohádce sám po- ukazuje na některé zdánlivé shody s cizími pracemi, ale dokládá, že přes to v pohádce jeho jesí dost živlu lidově českého. Je to zajímavá práce, se zpěv- nými verši a důmyslně zosnovaným pohádkovým dějem. * Taras N. Ševčenko: Výbor básní Přeložila Růžena Jesenská. »Sborník světové poesie«, svazek 69. Nakladatel Alois Wiesner. Slavný maloruský básník, zrozený v nevolnictví. vyrostlý z duše Ukrajiny, poznal, procitil celou trp kost nevolnictví, žil a dýchal s tím lidem, z něhož vyšel, jsa částí jeho těla i duše, dovedl ve svých pisních tlumočiti rovněž silně jako nehledaně vroucně všecky stesky a bouře, žaly a lužby své Ukrajiny, kozackého srdce. Talent jeho překvapuje originálností a silou, celá jihoruská zádumčivost měkkost, jemnost a poetičnost jeví se v jeho básních.
N Ševčenko Jesenská Wiesner Ukrajina
16 article
Překlady jeho básní, k nimž překladatelka hodlá při- pojiti díl druhý, jsou plynné a pěkně vystihují cha- rakter poesie Sevčenkovy- * Jean Aicard: Duše dítěte. Se svolením špisovatele přeložil Boh. Ždímal, ředitel měšt divčí školy v Turnově. Nakladatel Alois Wiesne - Francouzský autor v tomto románku poukazuje na zvrácenosti ve fran ouzském vychovalelsiví, ze- jmena vychovávání mládeže v tak zvaných interná tech, jež nazývá vězeními dětství a přeje si výchovu svobodnou, založenou současně na energii a lásce, jež se současně doplňují. Toť základní myšlénka knihy, jež sice pojednává především o poměrech francouzských, ale také u nás jsou různé okolnosti ve vychování mládeže, jež by potřebovaly nápravy Dr. Ant. Frič: Cesty po Evropě a Ame rice Nakl. Ed. Beaufort. Autor, jenž po mnohá léta konal četné cesty do nejrůznějších zemí, aby sám se poučil a obohatil dle možnosti svými po znatky domácí kulluru a n vými akvisicemi roz- množil poučný materiál českého musea, všude vzpo míná a srovnává a tím jeho tíčení nabývá značné zajímavosti a ceny, jsouc prosto veškeré rozvláčnosti. V první části líčí svě cesty po Banátě, Chorvatsku, Dalmacii a na Černou Horu, poutá čtenáře líčením přírody a zkušenostmi lovce, sběratele a preparátora, při cestách do Londýna a zemi západních otvírá s nanejvýše zajímavá perspektiva do minulosti rozvoje pěstování věd přírodních u nás i v cizíně za posled ních desetiletí století devatenáctého.
Sevčenkův Aicard Ždímal Wiesne doktor Antonín Frič Beaufort Turnov Evropa Banát Chorvatsko Dalmacie Černá Hora Londýn
17 article
Spisy o nás. * Weltgeschichte, herausgegeben vom Han F. Helmolt. VII. Band. Westeuropa, Erster Teil. Lipsko a Vídeň, bibliografický institut (dříve Meyer) Prof. Helmolt v Lipsku, jeden z řídkých těch zjevů mezi moderními historiky německými, kteří výhost dávajíce chauvinismu národnímu, řídl se úvahách svých hlediskem ryze věcným, jal se vydá- vati ve spolku s mnohými odborníky všeobecný dějepis v osmi dílech, především tím důležitý, že opustil vydavatel hluboce již zaryté koleje Routekova a Schlossrova směru, odmíti třídění látky ve staro- věk, středověk i novou dobu a učinil podkladem anthropologii i příbuzenství kulturní. Dosud vyšly tři díly a čásť dllu čtvrtého, které však vzbudily obecnou pozornost, vedle samostatně pojaté vnitřní soustavy i seskupením látky v jednotlivých oddilech dle zásad zkoumání moderního. Politická stránk života národů jednotlivých není již předním úkolem dějepiscových úvah — jí se Helmolt zásadně vybýbá a ponechává ji spisům odborným anebo na uzší bi- storické dějiště omezeným, — nýbrž vývoj indivi- duality národů historických, při čemž bedlivěa duchaplně vystihují se zákony, jimiž kulturní význam těch i oněch jest podmíněn. Jako jednotlivec jedná a tvoří dle pevných základů, které ulkvívají v nilru
Weltgeschichte F Helmolt Meyer profesor Helmolt Lipsko Vídeň Erster Teil bibliografický institut
18 article
jeho, tak i národové jsou celky, svérázně založenými a v témž směru pokračujícími, při čemž ethnick příbuznost poji se se stejnými poměry přírodními podmínkami kulturními. Nám Čechům zajímavým jest zvláště sedmý dí ježto v prvé dotud vydané části pojednává se o ději- nách západoevropských, s nimiž nerozlučně souvisí i dějiny našeho národa. Radakce vzdavši se výhod obvyklého dotud bistorické látky roztřídění, kup úvahy své dle paterých myšlenkových hledisk: bo spodářské zvelebení Evropy po válkách křížových. renaissance, reformace a protireformace, západní křesťanství a missijní jeho činnost od dob reforma- čních, otázka sociální a vývoj velmocí — toť jsou přední otázky, k nimž Dějiny Helmoltovy podávají čtenáři poutavou, věcnou a ve mnohých věcech novou odpověd.
Čecho Evropa
19 article
Národ náš myšlenkovým svým směrem stals důležitým činitelem v dějinách západo evropských tužeb nábožensko-reformních, jimž dal i repraseen tanta nejznamenitějšího, proto také se zájmem pá tráme, jak dolíčeno jest světodějné jeho účastenstv v příslušné části dějin Helmollových. Spisovatel této stati, dr. Armin Tille, nejprvé pojednává o vládě Karla IV. v Německu, již objek tivně a s pravým porozuměním významu Karlovu doličuje, načež přechází k Václavu IV. I o tomto panovníku zní úsudek mnolíem spravedlivěji, než jak jsme uvykli slýchati z úst něuleckých. Vytýká s mu toliko náklonnost k nečinnosti, ale spolu pozna- menává spisovátel, že hmotné, ohledy, auri sacra fames, byly příčinou, proč němečtí knížata počali naň zanevírati. Také hanebné pletichy nejbližších příbuzných Václavových po zásluze ocenčny, ano Tille přímo prohlašuje, že sasazení Václava Iv. s trůnu německého a volha Ruprechtova nebyly státoprávně odůvodněny. Kutnohorský dekret nazyva sice i Tile »Schmach«, ale u věci Husově zaujímá stanovisko pozoruhodné. Dovodiv, že ještě v létě 1411 nebyl do Husa zdvižen porok kaeiřství, charak- terisuje vhodně Zikmundovo i papežovo jednání ve příčině Husova glejtu, v němž se strany Zikmundovy shledává se zjevná reservatio mentalis, a doznává, že proli papeži, k Husovi celkem objektivně se cho vajícímu, náleží vina zostřenísituace Husovu osob nímu nepříteli Michalu de Causis, který kardinály přiměl, že se k Husovi jako ke kacíři osvědčenému chovati počali. Zikmund neučinil nic s prospěchem Husovým.
Helmollový doktor Till Karel Iva Karlův Václav Iva Václavová Husův Hus Zikmundův Causis Zikmund Německo evropský tužba volha Ruprechtův
20 article
Husitské války dle soudu Tilleova zavinil Zik- mund, který způsobil ukrutnosti vrátislavské, dožáda se na papeži prvé výpravy křižové a byl odhodlán vésti proti Čechům boj bezohledný. Zajímavo jes. čím Tille dokládá, proč říše německá proti Čechům zdvihla války říšské. Ne snad proto, že byly Čechy za část říše pokládány, jak jednohlasně dovozují ně- mečtí badatelé za souhlasu pohříchu některých členo moderní historické školy české, nýbrž ze zájmu ply noucího z českého hlasu kurfürstského. Toť pravé stanovisko! Tento nešťastný hlas kurfürstský, který ve skutečnosti byl jedinou reálnou půskou, oba sou- sední státy spojující, ale neměl pražádných státo- právních důsledků, podobně asi jako anglická mar šálská hůl v rukou císaře německého, byl tudíž je diným titulem, kterým se kryly útočné řišské valky proti českým podobojím, po zásluze již Bezoldem odsouzené. Vyličení husitských válek jest objektivní. Spiso vatel nijak nezamlouvá veliké porážky Němců, které obyčejně v německých spisech utápějí se v obecn frási o skrvelacnosti« a o »pustošivosti Husitů«. O sice jnenuje s plným významem Žižku i Prokopa, jejž nazývá i Velikým, ale jinak Čechům nestraní, svých krajanech, zvláště o sobeckých tehdejších kní- žatech, pronáší soud až zdrcující. Spíše lze říci,že straní auktor králi Zikmundovi, bera jej v ochranu proti knížatům i církvi. Přece však dlužno doznati, že výklady dotčenými dosavadní němacké názoryo povaze a hnutí husitských válek podslatně jsou prospěchem historické pravdy zkorrigoväny. Rovněž i doba a konání krále Jiří z Poděbrad vylíčeny jsou mnohem pravdivěji než uvykli jsme shledávati ve spisech německých, učebnic školských nevyjímajíe.
Čecho Till Němec Žižek Prokop Zikmund Jiří Poděbrady
21 article
Vizme druhou významnou periodu české refor- mace, Rudolfinské totiž bouře a jejich následky Ani tu není lze vytýkati spisovateli stranivosti, jakkoli při navrženém po předě rozsahu díla jest přinucen sám přední události do rámce bistorického přibírati. Věcné nedopatření sice shledáváme ovšem při volb Ferdinanda II., kdež auktor praví, že byl tento arci- vévoda od katolických stavů za krále přijat, ne však zvolen, ale zeela správným jest jeho úsudek, že volba Ferdinandova byla casus belli pro stavy evangelické. Další líčení počátku českého povstání odsuzuje jednání bojovných katolíků, kteří — kdož by nevzpomněl, že mutatis mutandis užívá se té methody opět nyní proti nám — rušením Rudolfov majestátu evangelíky roztrpčovali a ku zjevnému boji provokovali. Zcela správně praví se, že evangelie teprve tehdy sáhli ke zbrani, když všechny zákonn kroky a všechny prosby byly oslyšány. Z českých listů. Čas od času vyskytuje se v našich listech zpráva, jež srdce našich spisovatelů neplní právě nadšením — spíše závistí. Tentokráte »Hiídka« roz- vinula závidění hodný obrázek honorářů, jimžse těší vynikající autoři v cizině. Čle se to jako po hádka, jako zprávy z moderní zaslibené země, ne- oplývající sice mlékem a strdím, kde však zlato teče potokem a roje bankovek kvapem se hrnou do širo- kých toholek šťastných autorů. V Anglii konečně je to pochopitelno, ač na příklad téměř 200.000 korun za jediný román, jež dostala slečna Humphry War- dova, zní přece trochu neobyčejně, zviáště když an to není ještě poslední mezí, tak že nový román vy- nest jí více než dvakráte tolik. Podivnější je, že iv
Ferdinand II Ferdinandov Rudolfov Anglie Humphry War
22 article
Německu, kde tolik se naříká, že belletristická litera- tura »nejde«, dosahují autoři závratných honorářů. tak že Freytag na příklad za svůj roman »Dal — má dáti« dostal celkem přes 1.200.000 korun. Že hono- ráře neřídí se úsudkem kriliky, svěděí úspěch Mariit- tové, jíž každý román vynesl 18.000 korun. Dá s to vysvětliti jen těmi statisíci a snad milliony vý- tisků, v jakých rozlétne se dílo oblíbeného antora. obratnou a podnikavou spekulací nakladatelů, kteří dovedou přizpůsobiti se způsobem vydání požadav kům obecenstva a nevnucují mu pilně čtené věci v drahých illustrovaných vydáních a nevšímané vý- robky v populárních knížkách. Škoda, že naše hono- rářové poměry nedostanou se tak snadno na veřej- nost. Bylo by to zajímavé a snad i trochu smutné čtení, a zkušenosti, jichž přední a hojně čtení autoř nabyli se svými dily, nejsou asi vždy nejrůžovějši * Z bohatého obsahu nového čísla »České myslie citují Krejčího referat o několika cizích »ůvodech do filosofie«, z nichž jeden přeložen byl právě do če- štiny. Mimo stručné sice, ale případné obsahy i charakteristiky jednotlivých knih poznamenáv referent několik pravdivých slov o tom, co třeba do češtiny překládati. Ukazuje, že úvody do filos fie vznikají v cizině jen z potřeby praktické, didaklické jako pomůcky pro studlum universitní a praví, že bylo by to svědectví chudoby naší filosofické litera- tury, »kdybychom cítili nutkavou potřebu překláda
Freytag Dal Krejčí Německo
23 article
Uvody do našeho jazyka«. Cituje pak české knihy a studie, jež našim studentům za úvod do filosofie dobře poslouží. Referent dotkl se tím na speciálním přpadě důležité otázky literární u nás, které by naše veřejnost měla podrobněji všimnouti. Od něja- kého času cítíme větší potřebu vědeckého člení, než dříve. A naši nakladatelé chopili se dobré myšlenky. publikovati dobré překlady dobrých věcí cizích. Je však o to, abychom v našich malých poměrech zby tečně nezásobovali se ničím, čeho nemáme po- třebí, a abychom myšlenku, v principu správnou, chvatným a nesoustavným prováděním zbylečně ne ubíjeli. Rok za rokem množí se překlady věcí, jichž potřeba nikterak není naléhavě prokázána, činí zby- tečnou konkurenci věcem opravdu dobrým a pro nás důležitým, zatím však co množství věcí, jichž těžce v naší literatuře postrádáme, nenalézá nakla- datele. Abych jen jeden příklad uvedl: byla pře ložena kniha o náboženství a nalezla hojného od- bytu. Hned na to objevoval se jeden překlad nábo ženských úvah cizích za druhým, ale jiné, mnohem závažnější věcí týchž autorů, z nichž překládáno. odpočívají ve stolcích překladatelů bez naděje, že na ně v brzku dojde (na př. Millova Logika). Bylo by na čase, aby povolaní odborníci ukázali studiemi v svých oborech vědních, které knihy cizí považuj v nich pro nás za nejdůležitější a potřebné a tím ukázali jednak obecenstvu, co má žádati a nakla- datelům, co třeba překládati.
Millův
24 article
* V Oznamovateli knihkupectví Bačkovského počala vycházeti »Úplná bibliografie česká dle od- borů«, jejíž první čislo obsahuje knihy vydáné o konce dubna do konce prosince 1900. Je to již nevím kolikátý podnik toho druhu, z nichž však žádný ne- dožil se dlouhého věku. V principu třeba však vítati každý opětovaný pokus takový jako známku, ž zájem pro jeden z nejnutnějších požadavků našeho literárního trhu přes všechny překážky, jež se mu naskýtají, nikterak neutuchá. Věcně však nemohu zapříti, že neslibuji si mnoho od podniků, jež za- loženy jsou na zájmu čístě knihkupeckém. Podklad bibliografie české, má-li opravdu vyhovovati, musí být hlubší, než je snaha po odbytu české knihy, sebe důkladnější titul podklad takový, řekl bych vědecký, nenahradí. Předně již k názvu: úplná bi- bliografie, položil bych otazník. S těmi pomůckami, jež dnes máme, s těží asi je možno poříditi b- bliografii úplnou, jejimž úkolem musilo by býti, aby zaznamenávala nejen produkcí běžného literárního trhu, kterou najdeme konečně pro praktickou potřeb ve všech o namovatelích jednotlivých knihkupců, ale právě ty massy lituratury méně známé, veřejnému trhu se vybýbající, přes to však značně ro zšířené do lidu pronikající, která kontrole veřejnosti uniká.
Bačkovský
25 article
Mimo to na příklad bibliografické potřebě nijak ne- prospívá, že u knih jednollivých scháší vesměs na- kladatel. Z knihkupeckého stanoviska je to ovšem vysvětlitelu, a'e seznam slává se tím právě »Ozna- movatelem« a ne »bibliogr fi!«. Přes tyto pochybnost však nelžej upřiti, že každý soupis českých knih. zvlášť bude-li soustavně dále veden a příhodně po odborech rozdělen, usnadňuje značně rozhled po českém písemnjctví a urovnává cestu budoucí bi Čtená. bliografii vědecké. Ze slovanských listů. * V Potrohradě zřizuje se nová společnos »Pycckoe Coópanie«. Účulem jejím bude pěstoval styky s ostatním slovanským světem, dbáti o vý- chovu mládeže v národním ruském duchu a zvláště pečovati o přesnost a čistotu ruského jagyka, v němž vlivem žurnalistiky počinají se rozmáhati četné novo- tvary a kazimluvy. Společnost zakládá p. A. Vasiljev se svými přáteli ze slovanského dobročinného spolku. Mezi obema korporacemi nemá býti řevnivosti, ale mají vedle sebe působiti v přátelskám poměru, aby činnost jejich vzájemně se doplňovala. Myšlénka po- dobného spolku uzrávala v ruské společnosti již ke konci let 80tých, ano vypracovány již stanovy »Pycckoň Bechaui«, jak spolek se měl nazývati, ten- krate však zakladatelé narazili na odpor ministerstva vnitřních záležitostí. * Ruské listy přinášejí občas nové podrobnost ze záhadného životopisu mladého spisovatele M.
A Vasiljev Pycckoň Bechaui Potrohrad Pycckoe Coópanie
26 article
Gorkého či správněji A. M. Pěškova. Dopiso- vatel »Caapeo Teri« líčí těžkou episodu ze ži- vota proslaveného nyní spisovatele, kdy tento uehá- zel se o místo na caricynské dráze. K vyzvání ně- kolika přátel, kteří se ho »uchytli«, Gorkij přijel žádal o místo vážného ve skladišti dráhy. Na cel trati nebylo však podobné místo uprázoněno. Ne zbývalo než obléci uniformu — portýra, aby hraženy byly nejnutnější potřeby životní. Gorskij s dostí ve- selou myslí opatřil si ze zálohy, již mu správa vy platila, odznaky své hodnosti a odebral se na místo svého určení. Odtud psal záhy svým přátelům: »Žii jako dříve dobře, se svými kollegy (hlídači) jsem se shodl, povinnosti své pochopil jsem dokonale konám je přesně. Přednosta stanice je mnou spo- kojen a na znamení své přízně a důvěry popřává mi každého rána vynášeti šplnu z jeho kuchyně. .« A po nějaké době horlivý služebník byl jmenován správcem — železničních košťat a jiného haraburdí Nedivme se pak, že si zvolil svůj výmluvný pseudo- nym a že líčí nejraději utrpení malých lidl * Jakýsi Chorvat zaslal řediteli hornického de partementu a publicistovi p. Skalkovskému. jenž nedávno slavil jubileum, blahopřejný— list, —ve kterém mu přeje dočkati se, aby každý učitel ruský měl služného 2 ruble denně a byt, jako má lepší dělník v ruských továrnách, a aby toto služné vy pláceno mu bylo správně; aby ruské političké časo- pisy měly stálé rubriky: slovanské země, škola. osvěta lidu a věda, jako mají nyní rubriky: divadlo sport a šachy. List obsahuje ještě 13 přání, mezi nim něsolik rázu politického, jako o rozšíření ruského vlivu a železnic do Malé Asié a Palestýny, o roz- dělení státních pozemků bezzemelným sedlákům a pod.
Gorký M Pěškův Caapeo Teri Gorkij Gorský Chorvat jít partement Skalkovský divadlo sport
27 article
* Komiae pro reformu středníbo škol- ství ruského za předsednictví kurátora kavkaz- ského učebného okruhu p. Janavského jest se svým elaborátem hotova a tento bude předložen státní radě. Dle ujednaně osnovy má se učiti latině až do třídy 3. a řečtině od třídy 5. Mimo to oběma jazy- kům ubráno značně hodin. Za to rozšířeny výklndy jazyka ruského, dějepisu, především ruského, země- pisu a zavedeny opětné výklady věd přírodních. Jazyk německý a francouzský budou nadále závaz- nými. Ze zkoušek podrženy pouze přijímací, pak přestupné jen pro předměty, v nichž žák během roku nevyhověl. * Petrohradská akademie udělila Slovinci Hostniku premii jmena hraběte A. D. Tolsteho za dílo »Grammatika slovinskago jazika«, jež vyjde současně s jeho »Slovinsko ruským slovníkeme * Srbské ženy měly počátkem tohoto roku 54 dobročinné spolky s 5000 členů.
Slovinec Tolste Grammaticus Slovinsko petrohradský akademie
28 article
Z cizích revuí- * Finnlaendische Rundsehau, nová čtvrtletní revu začala právě redakcí Ernsta Brause- wettéra vycházeti v Lipsku. Vydavatelé jsou velice upřímní: řeknou přímo, proč vydávají finskou revu v německém jazyku. Chtějí pomoci malému finskému národu v boji proti Rusku a chtějí se tak trochu vymstiti za repressalie, jichž vůči Němcům bylo nu- ceno Rusko použiti v baltických guberniích. Všechne to horování pro malé národy, trpící křivdu od sil- ného päna, čte se v revuí od n až do z a čte se velmi příjemně, jenom že třeba míti na zřeteli, ž Němci horují pro malé národy jen pokud oni nejsou v dosabu panovačnosti německé. Položte v člänku míslo slov »utiskovaní Finovés jmeno Poláků. Čechů, Dánů, Lužičanů atd. a ublídále. jaký to má smysl, volati »ke vzdělanému světu« po spravedlnosti národní —— po německu. Při této finské revui po německu psané, vyniká leda snaha Němců. shladiti si na nenáviděném Rusku trochu žáhu. A poněvadž nájezdy milé německé revue proti Rusku nejsou příliš omalené, nebude ona sama, možná, ani tuze vítána v samém Finsku. Z hlavních článků uvá dím: »Co chceme?«; »Náš kraje (J. L. Runeberg »Soudobý stav Finska« (Nestor); »Význam ma- lých národů« (W. van der Flugs): »Panruská theorie a finská praxe« (R. Euckeu): »K dějínám Finska za Alexandra I « (F. Arnheim), »Finské umění na pařížské výstavě« (J. Leclerg); »Juhani Aho, vlaste- necký a národní hásník a satirik« J(E. Brausowetter) * Poslední číslo Review of review s věno- váno jest většinou jen historii královny Viktorie vzpomínkám na ni a králi Edvardu VII. Studie obě provázeny jsou četnými, po většině skoro neznámým vyobrazeními.
Brause Němec Polák Čecho Dán Lužičan Runeberg R Euckeu J Leclerg Juhan Aho J E Brausowetter Edvard Lipsko Rusko Finsko Finnlaendische Rundsehau Viktoria Review of review
29 article
* Globus ve dvou sludiích obírá se t. zv.f gurami pomsty. První z nich jedná o japonské druhá o škotské a anglické pověře, dochované do dnešních dnů! Ukradne-li v Japonsku kdo nějakou drahou věc, chce zloději Japonka zameziti útěk tím. že obraz člověka zavěsí na stěnu hlavou dolů a při píchne mu nohy. Dokud špendliky tkvějí v nohou dotud prý zloděj nehne se z okolí domu toho. Skoro neuvěřitelno jest, že pověra taková uchovala se v Evropě, v Anglii a Škotsku. Tam když někdo chce zničiti koho, udělá z hlíny lidskou postavu a pro- bodá ji špendlíky. A tohoto dnes odporného zjevu zůčastnily se i v poslední době široké vrstvy angli- čké. Tak vypráví »Globus«, že za války anglicko burské pří dobročinném bazaru byla vystavena podo bizna Krügrova, již za 6 penci směl každý třem špendlíky probodnouti! * Od nového roku přibylo Španělsku několik no vých revul. Uvádíme tři hlavní: La Lectura, vě nována přehledu jiných revuí španělských i zahra- ničních, doprovázená illustracemi; podobný infor mační list jest Nuestro Tiempo, jenž v brzku zjednal si oblibu širokým rámcem a stručnými dobrými informacemi. José Echegaray rozepisuje s v něm o pokroku — mathematiky v XIX. stol. !; ko- nečně čistě literárně-belletristickou revui L a Patria de Cervantes, podobající se formátem i obsahem francouzské L.' Ermifagee.
Japonka Echegaray Cervantes L Ermifagee Evropa Anglie Skotsko Španělsko Krügrov Patria Le Lectura
30 article
* Professor H. Diels rozmlouvá v Deutsche Revue o světové řeči. Myšlénka všeobecné doro- zumívací řeči není nikterak nová. Už v 16. století pomýšleli učenci na problém světové řeči, leč marně. Rozřešení může být dvojí: buď přijmeme některou již existující a nejvíce rozšířenou řeč za světovou, dorozumivací anebo co takovou vyvolíme si nějakou novou, umělou řeč. Přirozenou řečí světovou mohila by býti jedna ze čtyř nejrozšířenějších řečí: něm- čina, ruština, frančina neb angličina, jež stále mezi sebou o vládu se rvou. Umělé řeči, jež činí nárok na řeč světovou, jsou »volapůk« faráře kostnického Schleyera, smodrá řeč« Léona Bollacka a nejlepší mezinárodní řeč Julia Lotta »Un lingue international pro le cultivat nations de tot mund«, jejíž základ jest v latině. Dle Dielsa bylo by nejlépe přijati za svě- tovou, dorozumívací řeč latinu, ovšem značně zmo- dernisovanou. * Björnsonovým dramatem »Nad naši sílu« obí rají se únorové »Preussische Jahrbüchere ve dvou studiích: M. Lorenze »Tragedie víry« a pak v obsáhlém referátu o představení v »Berlín- ském divadle.« První studie bude zajímati hlavně krásným rozborem díla Björnsonova.
H Diels Schleyer Léon Bollack Lott Dielsa Björnsonův M Lorenz Deutsche Berlín ský divadlo
31 article
* Originální článek otiskuje »Globus«: Do jaké míry stoupne počet obyvatelstva ve Spojených stá- tech severoamerických ve dvacátém a dalších sto lelích? Dle statistických tabulek bylo roku 1790 v Ametice (Spoj. státech) 4,012.000 obyvatel, v roce 1890 62,622.000 obyvatel. Dle jednotlivých stati- stických výkazů (vždy po 10 letech) sestavil ame- rický učenec Pritezett mathematickou formuli o pří- rostku obyvatelstva, jež skutečně v celku velmi málo se odchyluje od pravého stavu věcí. Tak pro desíti- letí 1880—1890 dle něho měl býti přírostek obyva- telstva 62,634.000 a byl 62.622.000, tedy jena 12.000 ob. rozdil. Dle této své formule tvrdí, že r. 1900 bude 77.472.000 ob., r. 1950 190,740.000 ob. r. 2000 385,860.000 ob., r. 2500 11.857,302.000 r. 2900 40.852,273.000 obyvatel! Tedy do r. 290 dostoupi obyvátelstvo Spojených států amerických Mr. Penn. závratného počtu 41 milliard!
spojený stý Ametice spojený stát
32 article
Bibliografle. * »Illustrované katechismy nauč né. Sv. I. Všeobecný zeměpis. Napsal dr. Eug Muška. Nákladem knihkupectví Hejda a Tuček Praze, 1901. Následovati maji katechismy občanského práva, chemie, národopisu a j. * Illustrované kalechismy naučné Rediguje V. J. Procházka, čís. 2. Občanské právo rakouské. Sepsal dr. Fr. Joklik. Nákl. Hejdy a Tučka. »Ženský Svět«, orgán Ústř. spolku českých žen. Roč. V. Rediguje Tereza Novákova. V Praze, 1901. Nákladem spolku. Rozhledy po všech oborech ženské práce a jich snah, články vzdělávací, filan- tropické, národohospodářské a sociální, krásná prosa * Domovské právo. Praktická, příruční kní- žka od J. Trávníčka, tajemníka městského ne Smíchově. Druhé, doplněué vydání. Nákladem F. Ši- máčka v Praze. Pomůcka úřadům samosprávným jednotlivcům o domovské právo v obci se ucháze- jícím. * »Dalekohled.« Sv. I. Chodové, stráž- cové českých hranic. Nákladem F. Šimáčka v Praze. Popolární knihovna, jež hodlá přibližovati čtenáři i nejvzdálenější obzory všech oborů lidského vědění a práce. * »Zelinářství«, ku potřebě hospodářům i ho- spodyním, žactvu hospodářských, zahradnickýcha hospodyňských škol. Sepsali František Suchý, te- ditel českého pomologického ústavu v Brně a Jaro- slav Tebich, tajemník českého odboru zemědělské rady moravské.
Eug Muška Hejda V J Procházka Tuček Novákův J Trávníček F ša F Šimáček Suchá Tebich Francie Praha Smíchov Tuček Praga český pomologický ústav v Brno český odbor zemědělský rada moravský
33 article
* Čechy, dílu XII. (Severní Čechy, 15) sešit 197 s kartony Turnov a Stok Velké a Malé Jizery pod Bukovou. V nákladu J. Otty. * Brehmův život zvířat. Třeti, nově pře- hlédnuté vydání. Dílu 1. (Ssavci) seš. 8. Nákladem J. Otty v Praze. * Globus. Příručka zeměpisná a statistická pro rok 1901. Sestavil dr. E. Muška. V Praze, Hejda Tuček. *Jaroslav Formánek: Kvalitativný rozbor spektrálných látek mineralných i organi- ckých. Se 646 obrázky v textu a šesti lilografova- nými tabulkami. Vydáno podporou České akademi *»Levné illustrované knihovny- roč. II., trilogie H. Sienkiewicze díl III. »Pan Vo- lodyjovski“, překlad J. J. Langnera a illustr. akad. mal. Věncesl. Černého. V Praze 1901. Nákl. E. Beauforta. * Otázky a názory, vydává Jan Laich- ter na. Král. Vinohradech. Prvá kniha: Stoika Epikteta »Rukověť mravních naučení«. Pře- ložil, poznámkami a úvodem opatřil Fr. Drtina V Praze 1901. * Dr. J. Císler: O sluchu, jeho chorobách a kterak je předcházeti. Se 2 vyobrazeními. Bibliotéky populárních spisů lékařských díl I. Red. dr. D. Panýrek. Nákladem Hejdy a Tučka Praze. Cena 1 K 10 h. Zahajuje řadu levných, ná- zorných pojednání z oboru hygieny a lékařství. *Mramorové ořízky. Nákladem »Českých knihařských listů« v Žižkově č. 323. »České kni- hařské knihovny« č. 1. Pojednává o všech druzích barevných ořízek. Vyobrazení pomůcekv textu a 20 tabulek přířaděných znázorňuje postup věd.
Čecho J Ott Brehmův Třeť doktor E Muška Hejda Tuček Formánek H Sienkiewicz Langner Černý E Beaufort Laich Král Epiktetos Drtina J Císler D Panýrek Hejda severní Čechy Turnov Malá Jizera Praha Francie Žižkov Tuček Praga Český kni
36 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Nové vládní hospodářské a sociální návrhy. Na své ministerské předchůdce pan Körber stěžovati si nemůže. Zanechali mu bo- haté zásoby hospodářských a sociálních návrhů. jemu, který si určil roli mesiáše sociální a ho- spodářské politiky tohoto státu a který také toho dědietví dovede hospodárně — využiti. Již v té ekonomii, jak předkládá zdědéné návrhy. pěkně po jednom, po dvou, aby hodně dlouho cizí prací vystačil, jest jistá nepopíratelná ho- spodářská kvalifikace. Tentokráte spatřily světlo světa zase dva návrhy: návrh zákona na podporu průmyslu a návrh zákon o statistice práce. O prvém zmínili jsme se již v čísle včerejším. Liší se od prvého svého předchůdce jen tím, že skytnuty vý- hody zdaňovací všem společno- stem k veřejnému účtování povin ným (mezi nimi i stavebním), kdežto v pů- vodním návrhu obmyšleny výhodou touto pouze banky. Návrh zákona o statistice pra- covní předložen celkem v té formě, jak byl kdysi již poslaneckou sněmovnou přijat. Schvá- lení panské sněmovny se však tenkráte osnova
Körber poslanecký sněmovna
37 article
tato nedočkala, nezbylo tedy než nové projed- nání. Zákonem tímto upravuje se post aveni statistického úřadu pracovníhe v ministeriu obchodu, poměr jeh k ostatním ministerstvům, pra- eovní sbor poradní atd. Co do pra- covní statistiky ukládá obecenstvu po- vinnost činiti potřebné údaje pro pracovně-statistická šetření, dává úřadním orgá- nům právo vstupovati do provozo- váren a pracovních mistností nahlížeti do určitých, s pracovním poměrem souvisících listini a dokladů (seznamy dělníků, knížky pracovní, řády pracovni, mzdové seznamy a p.). Ustanovení trestná jsou oproti staré osnově poslaneckou sněmevnou při- jaté poněkud změněna. Sněmovna rozdělila totiž přestupky do dvou skupin, z nichž jedna shrnovala zbraňování vstupu a p. a pod- léhala pravomoci soudní (vězení do 14 dnů nebo pokuty 10—200 K) druhá pak všecky ostatní přestupky, zvláště proti povinnosti úda- jové a spadala pod pravomoc pracovně-statisti- ckého úřadu (pořádkové tresty do 200 K). Nov