1
masthead
9. března 1901
2
masthead
Přiloha „Národních Listn
3
masthead
k číslu Gg.
Gg
6
article
Vědecké katechismy.
2 — Měl jsem již několikráte přiležitost
na tomto místě promluviti o popularisaci vědy,
vyložiti prospěšné i stinné její stránky a důrazně
nkázati, jak je potřebí, aby vědecké poznávání
více a prospěšněji se u nás rozšířilo. Thema
toto posledním časem není zanedbáváno. Naše
denníky, učitelskélisty, revue i časopisy odborn
uznávají potřebu vědeckých knih všeobecně pří-
stupných, volají po příručkách, jimiž by i laik
mohl doplniti vědomosti své z různých obore
vědních domácími spisy, aniž by odkázán byl
na pomůcky cizojazyčné. Studia gymnasijní
reální jsou přistupna jen malé části našich lidi
a ostatní naše vrstvy společenské, jimž údělem
je jednostranně vychování pro praktické potřeby
životní, pociťuji mezery ve svém vědění a hled
je vyplniti.
Je úkolem všech našich vědeckých instituel.
všecli intelligentů, kteří z povolání zabývají se
vědou, i všech nakladatelů, jichž vliv na pro-
dukci literární není nepatrný, aby snažili se
pokud jim poměry dovolují, ukojiti tuto touht
a podali obecenstvu dobrou a živnou stravu
Prostředky mohou býti rozličně, ale nejúčin
nějším z nich přece je dobrá kniha, populari
sující poznatky vědecké.
7
article
Není snadno poříditi knihu takovou, aby
vyhověla svému úkolu a vyplnila požadavky
na ni kladené. Především její vědecký podklad
musí býti spolehlivý a pečlivě vybraný. Třeba
tu zkušené ruky a hlubokých znalosti odbornika.
aby v celém oboru své vědy byl doma, a aby
soustavně dovedl vybrati věci nejdůležitější, vy-
hnouti se zbytečným podrobnostem a nezabihiati
do oborů laikovi nepřistupných. Je k tomu (řeba
nejen vědecké erudice speciální, ale též dokona-
lého, stejnoměrného ovládání látky, jísté paeda-
gogické vlohy, která leckdy i vědci na slovo
vzatému schází. Forma, kterou látka je podána,
musí býti jasná, snadně přístupná. Třeba zbou-
rati všechno to pracně zbudované lešení, jež
v knize přesně vědecké je nutno, aby možno
bylo sledovati pracovní postup autorů a kontro-
lovati spolehlivost nových poznatků, k nimž
dospěl. Čtenář laik neptá se po důkazech, nen
sehopen sledovati autora na trnité dráze, na níz
dospívá ke svým výsledkům, spoléhá na jeho
slovo, a žádá jen výsledky a návod, jak hudo-
vati si z nich celkový názor světový.
8
article
Značná část úkolu spadá však i na vrub
nakladatelů. Je třeba, aby kniha vypravena byla
bohatě, úměrně cennému textu a úloze kterou
má vykonati, bez ohledu na překážky technické
a finanční. Nehledě ani k úpravě zevnější, vy
žadujeme pečlivý a hojný výběr illustrací do-
konalých, nových a zajímavých, těsně s textem
souvisicích — měřitkem má tu býti účel knihy,
ne nahodilé okolnosti, jako jsou na př. laciná
elichés, odjinud přejatých illustraci. Žádáme-li
však takto důstojnou výpravu knihy, klademe
naopak rovněž tak důležitý požadavek — láci
její. Má-li kniha proniknouti k nejširším vrstvám
a hojným rozšířením doslci cíle, jenž jedině
opravňuje její vydání, musí býti laciná —
hodně laciná.
Zdá se snad na pohled, že požadavky tyto
vzájemně si odporují, že není možno z finanč-
ních důvodů vydati knihu lacinou, když náklad
na zjednání odborníků, na důstojnou výpravu
atd. nesrovnává se s nízkou cenou knihy po-
pulární. V tom však právě tkví zdar podobného
podniku, aby nakladatel jen tehdy se ho od-
vážil, kdy může míti pevnou nadějí na hojný
odbyt a tím též odvahu, investovati v něm
značnéjší kapitál. Není pochyby, že podnik
takový je odvážný, a třeba k němu značné roz-
vahy. To však nemůže býti důvodem, aby na-
kladatel, těže z nálady, populárním vědeckým
spisům příznivé, uchopil se vydávání jich, ne-
splnil však požadavky, jež na knihu takovou
jsme nuceni klásti. Často při nejlepší vůli nelze
prověsti všechno to, čeho ji potřebí, kdo od-
hodlá se popularisovati vědu, musí míti na pa-
měti, že tím bere na sebe povinnost vůči vědě
i vůči společnosti, a že, neplní-li úkol vytčený
ubijí tím, často na dlouho, dobrou a prospěš
nou myšlenku.
9
article
Tato úvaha připadla mi na mysl, když jsem
dostal do rukou první číslo nové sbírky »lllu-
strovaných katechismů naučných«, jež obsahuje
první díl katechismu zeměpisného. Není zde
místa, abych pouštěl se do věcného rozboru
knížky, doufám pevně, že zeměpisci naši po
zásluze a bez ohrádky vykonáji truchlivou tut
práci, tolik však třeba říci, že úkolu svému
naprosto nevyhovuje. Neni ani laciná, ani
úpravná, ani přehledná, ani správná. Nevyhovi
ani studentům, jako příručka, ani lidu, jako
kniha v nejširší míře populární, ani intelligentům,
jako soustavný soubor poznatků zeměpisných.
Myšlénka laciných, populárně vědeckých
knih není nová. Kdo chce ji prověsti, musi
splniti to, co celá veřejnost má právo od něho
očekávati. Nečiníli toho, zneužívá myšlénky na
škodu dobré věci a naší povinnosti jest ukázati
na tuto chybu. Doufejme, že nezdar prvního
čísla sbírky není zlým znamením pro ná-
sledující.
10
article
České spisy.
České spisy.
* Dr. Martin Křiž a Flotian Kou
delka: Průvodce do moravských jeskyň.
Díl I. Půnkva, Macocha, Sleup. Holštýn.
Ostrov, Vilimovice a na Harbechu
S četnými obrázky. Ždánice - Vyškov. Nákladem
vlastním.
Od čiyřiceti téměž let, od památného 18. srpn
1864, v němž spustil se ke dvoudennímu pobytu na
dno propasti Macochy, jest dr. Martin Kříž přednín
zástupcem archaeologicko-anthropologického bádání
v sesterské Moravě a jediným badatelem, který
s užitím rýze vědecké methody odhaluje a zkoume
odvěké tajnosti devonského vápence, charaklerisující
přírodní vlastnosti Svitavského poříčí a tající v sobě
nejstarší sledy lidského života, sdruženého ještě se
živolem tvorů dávno vyhynulých. mamuta a noso-
rožce. Neůmornou pílí, náklady prestředky jednollivce
značně převyšujícími a obdivuhodným důvtipem
vyšinul se Kříž na prvou autoritu ve příčině zpyto
vání moravských jeskyň, na autoritu, jíž podrobil
se musili i slavný Virchov i mladší mnichovský jeho
soudruh Ranke. Spisem svým »Kůlna a kostelíke
podal r 1893 Kříž české veřejnosti monograíie
» dvou částech jeskynného světa v severním ůkraji
brněnském, rpisem pak, o němž zprávu podáváme.
kodlá způsobem látku vyčerpávajícím shrnouti
k obecnému prospěchu podati všechny vědomosti
jicliž o jeskyních moravských dočinil se prací všeho
tvého jinošství i mužného věku.
doktor
Křiž
I Půnkva
Ranke
Macocha
Ždánice
Vyškov
Morava
Flotian Kou
11
article
Způsobem prostým i srdečným, odtud zvláště
se zamlouvajícím, mluví ze spisu svého Kříž, s mlad-
ším spolupracovníkem Koudelkou združený, k če-
skému lidu a předvádí mu tu vzácné přírodní tajnosti
přístupně a srozumitelné toliko oku vlastním mnoho-
letým pozorováním zkušenému, tu poučuje jej, kterak
žil prvý člověk na této odvěké naší půdě. Způsol
Křížův má při tom ve stálém zření povzbuzení. Ne-
únavný badatel, který všemi cestami a s nemalým
zdarem pokoušel se přírodě tajemství j-jí odlouditi
má na mysli vzbuditi spisem svým následovníky.
založiti si školu, která by jednou ve šlépějích jeho
dále pracovala a bádala, neboť více než kdo jiný jest
přesvědčen, co ještě vykonati zbývá, aby prozkou-
mány byly sloje, ponikvy a propasti moravské
cestami lidským silám přístupnými! Než on tak
chce vzbuditi živý zájem, ba lásku krajanů svých
k tajemným útvarům svitavského podsvětí, aby
v nich spatřovali poklad přírodou svěřený
Prvý dil vyhrazen poříčí pohorské říčky Půnkvy.
po předě Macoše a soujmu jeskyň Sloupských.
Kříž
Způsol Křížův
Koudelka
Macocha
12
article
Křlž těže z přebohatých svých zkušeností — odkazu
jeme čtenáře zvlášlě k zajímavému líčení obou
výprav, 3. srpna 1880 a 22. listopadu 1881, jež Kříž
proti vodám Půnkvy pod zemi podnikl — podává
návod k účelné návštěvě přírodních pamatnostu
těchto a při tom pojednává s největší možnou
úplnosti a zevrubností o všech momentech, jichž se
vytrvalým bádáním, měřením, srovnáváním a oceňo
váním dopátral. Četné fotografické snímky a plány
na vlastních kresbách a měřeních založené, tex
žádoucně dovršují.
Spis Křížův jest určen též pro lid a proto ne
přestává autor toliko na popalárním slohu, hojaým
přirovnáním z obecného života osvěženém, nýbrž
poučuje čtenáře o lidech a živočiších, podobných
vyšetřeným prvým obyvatelům jeskynného světa
moravského, a s pietou snáší vše, co vnímavá mysl
lidu bájila a podnes bájí o Macoše a zjevích ji
podobných.
* V. Vrba, Rozváté listy. V Lounech 1901
— J. Skarlandt, Fragmenty. Verše 1889—1900
V Praze 1901, g.
těžit
Křížův
V Vrba
J Skarlandt
Louny
Praha
13
article
Nerad píší o těchto hromádkách básní, vysýpaných
rok za rokem hojněji z mladých trochu omrzelých
trochu ctižádostivých, trochu naivních duší do na
šeho literárního trhu, ale konečně, třeba registrovat
tuto zbytečnou produkci, jež sice existencí svou pro
kazuje, že naše literatura vyrůstá z úzkých svýc
mezi a počíná se vyrovnávati cizině kvantem ne
potřebného zboží, jež však na druhé straně svědč
o malé autokritice, o slabém úsilí po dobrém, pevném
podkladu duševním, jehož lze nabýti jen těžkým
studiem cizích dokonalých plodů, ne vlastní ne-
vyzrálou a ukvapenou tvořivostí. Vidím sice dobrou
a poctivou snahu v tom závodním běhu těch více
než nejmladších na Parnas, zdá se mi však, že by
byl jim opravdivý závod v běhu, kopaná, lawn tennis
šerm, krátce lělesný výcvik jak na zdraví, tak na
duši prospěšnější, než takové předčasné literárnt
cviky, jimiž zbytečně maří volný svůj čas.
Čtenář.
* Karolina Světlá, Prvni Češka. Sebrané
spisy, sv. IX. Nakl. J. Otto. Kniha byla z prvních
větších prací autorčinýšh a vzbudila hned při svém
objevení značnou pozornost. Jest zajímava vzpomín-
kami z mládí autorčina, ličením Prahy a společnost
pražské před rokem čtyřicátýmosmým, rovněž tak
jako svým dějem samým. A zajímavo jest, že v
všech těch povidkách a románech, ličících doby, jež
autorka sama prožila, jeví se život romantický mnohem
hojnějí, než v jejích povídkáoh ze stoleti osmnáctého
v povidkách z Ještědí — zpozoroval to zajiste
každý, kdo četl spisy slavné autorky a tato charakte-
ristická známka jeví se ve všech jejích pracích
nechať povstaty na počátku či na sklonku její lite-
rární činnosti.
Karolina Světlá
Češka
svatý . IX
Otta
Parnas
Praha
Ještědí
14
article
Ladislav Ouis, Třešně. Humoristická
povídka. Druhé vydání. Posvícensvámte. Obrázel
z dob vlasteneckých. Nakl. F. Topíč. Veršované
povídky autorovy mají již svou ustálenou dobrou
pověst v našem čtenářstvu. Ty poetické a přece lak
životně pravdivé obrázky ze života českého venkova.
lehká zvučná forma, tu a tam připomínajicí píser
národní, svěží bodrý humor, to jsou vlastnosti, jež
plně odůvodňují oblibu epických básní autorových.
ať drobných ballad, ať delších povídek. »Třešně-
dočkaly se již zaslouženého úspěchu a »Posvícenská
mšo«, roztomilý to obrázek plný pěkně vypozoro
vaných detailů a svěžiho humoru, zajísté bude při
jata čtenářstvem se stejnou radostí.
*Jaroslav Kvapil: Rusálka. Lyrická po
hádka s budbou Ant. Dvořáka. Nakladatel F
Topič.
Autoru nešlo o to, napsati poubé libretto, chtě
vytvořiti tyrickou pohádku poeticky cennou. Zvoliv
sí látku tolikráte zpracovanou v literaturách cizích
u nás, nevyhýbal se ve své práci úzkostlivě cizím
motivům, ale zpracoval je samostatně a předevšín
snažil se zúmyslně přímknouti se duchem i form u
k nepřekonatelnému vzoru naší ballady, Erben ovi.
Ouis
Topíč
Kvapil
Antonín
Dvořák
Erben
15
article
Autor v předmluvě ke své tříaktové pohádce sám po-
ukazuje na některé zdánlivé shody s cizími pracemi,
ale dokládá, že přes to v pohádce jeho jesí dost
živlu lidově českého. Je to zajímavá práce, se zpěv-
nými verši a důmyslně zosnovaným pohádkovým
dějem.
* Taras N. Ševčenko: Výbor básní
Přeložila Růžena Jesenská. »Sborník světové
poesie«, svazek 69. Nakladatel Alois Wiesner.
Slavný maloruský básník, zrozený v nevolnictví.
vyrostlý z duše Ukrajiny, poznal, procitil celou trp
kost nevolnictví, žil a dýchal s tím lidem, z něhož
vyšel, jsa částí jeho těla i duše, dovedl ve svých
pisních tlumočiti rovněž silně jako nehledaně
vroucně všecky stesky a bouře, žaly a lužby své
Ukrajiny, kozackého srdce. Talent jeho překvapuje
originálností a silou, celá jihoruská zádumčivost
měkkost, jemnost a poetičnost jeví se v jeho básních.
N Ševčenko
Jesenská
Wiesner
Ukrajina
16
article
Překlady jeho básní, k nimž překladatelka hodlá při-
pojiti díl druhý, jsou plynné a pěkně vystihují cha-
rakter poesie Sevčenkovy-
* Jean Aicard: Duše dítěte. Se svolením
špisovatele přeložil Boh. Ždímal, ředitel měšt
divčí školy v Turnově. Nakladatel Alois Wiesne -
Francouzský autor v tomto románku poukazuje
na zvrácenosti ve fran ouzském vychovalelsiví, ze-
jmena vychovávání mládeže v tak zvaných interná
tech, jež nazývá vězeními dětství a přeje si výchovu
svobodnou, založenou současně na energii a lásce,
jež se současně doplňují. Toť základní myšlénka
knihy, jež sice pojednává především o poměrech
francouzských, ale také u nás jsou různé okolnosti
ve vychování mládeže, jež by potřebovaly nápravy
Dr. Ant. Frič: Cesty po Evropě a Ame
rice Nakl. Ed. Beaufort. Autor, jenž po mnohá
léta konal četné cesty do nejrůznějších zemí, aby
sám se poučil a obohatil dle možnosti svými po
znatky domácí kulluru a n vými akvisicemi roz-
množil poučný materiál českého musea, všude vzpo
míná a srovnává a tím jeho tíčení nabývá značné
zajímavosti a ceny, jsouc prosto veškeré rozvláčnosti.
V první části líčí svě cesty po Banátě, Chorvatsku,
Dalmacii a na Černou Horu, poutá čtenáře líčením
přírody a zkušenostmi lovce, sběratele a preparátora,
při cestách do Londýna a zemi západních otvírá s
nanejvýše zajímavá perspektiva do minulosti rozvoje
pěstování věd přírodních u nás i v cizíně za posled
ních desetiletí století devatenáctého.
Sevčenkův
Aicard
Ždímal
Wiesne
doktor
Antonín
Frič
Beaufort
Turnov
Evropa
Banát
Chorvatsko
Dalmacie
Černá Hora
Londýn
17
article
Spisy o nás.
* Weltgeschichte, herausgegeben vom Han
F. Helmolt. VII. Band. Westeuropa, Erster Teil.
Lipsko a Vídeň, bibliografický institut (dříve Meyer)
Prof. Helmolt v Lipsku, jeden z řídkých těch
zjevů mezi moderními historiky německými, kteří
výhost dávajíce chauvinismu národnímu, řídl se
úvahách svých hlediskem ryze věcným, jal se vydá-
vati ve spolku s mnohými odborníky všeobecný
dějepis v osmi dílech, především tím důležitý, že
opustil vydavatel hluboce již zaryté koleje Routekova
a Schlossrova směru, odmíti třídění látky ve staro-
věk, středověk i novou dobu a učinil podkladem
anthropologii i příbuzenství kulturní. Dosud vyšly
tři díly a čásť dllu čtvrtého, které však vzbudily
obecnou pozornost, vedle samostatně pojaté vnitřní
soustavy i seskupením látky v jednotlivých oddilech
dle zásad zkoumání moderního. Politická stránk
života národů jednotlivých není již předním úkolem
dějepiscových úvah — jí se Helmolt zásadně vybýbá
a ponechává ji spisům odborným anebo na uzší bi-
storické dějiště omezeným, — nýbrž vývoj indivi-
duality národů historických, při čemž bedlivěa
duchaplně vystihují se zákony, jimiž kulturní význam
těch i oněch jest podmíněn. Jako jednotlivec jedná
a tvoří dle pevných základů, které ulkvívají v nilru
Weltgeschichte
F Helmolt
Meyer
profesor
Helmolt
Lipsko
Vídeň
Erster Teil
bibliografický institut
18
article
jeho, tak i národové jsou celky, svérázně založenými
a v témž směru pokračujícími, při čemž ethnick
příbuznost poji se se stejnými poměry přírodními
podmínkami kulturními.
Nám Čechům zajímavým jest zvláště sedmý dí
ježto v prvé dotud vydané části pojednává se o ději-
nách západoevropských, s nimiž nerozlučně souvisí
i dějiny našeho národa. Radakce vzdavši se výhod
obvyklého dotud bistorické látky roztřídění, kup
úvahy své dle paterých myšlenkových hledisk: bo
spodářské zvelebení Evropy po válkách křížových.
renaissance, reformace a protireformace, západní
křesťanství a missijní jeho činnost od dob reforma-
čních, otázka sociální a vývoj velmocí — toť jsou
přední otázky, k nimž Dějiny Helmoltovy podávají
čtenáři poutavou, věcnou a ve mnohých věcech
novou odpověd.
Čecho
Evropa
19
article
Národ náš myšlenkovým svým směrem stals
důležitým činitelem v dějinách západo evropských
tužeb nábožensko-reformních, jimž dal i repraseen
tanta nejznamenitějšího, proto také se zájmem pá
tráme, jak dolíčeno jest světodějné jeho účastenstv
v příslušné části dějin Helmollových.
Spisovatel této stati, dr. Armin Tille, nejprvé
pojednává o vládě Karla IV. v Německu, již objek
tivně a s pravým porozuměním významu Karlovu
doličuje, načež přechází k Václavu IV. I o tomto
panovníku zní úsudek mnolíem spravedlivěji, než jak
jsme uvykli slýchati z úst něuleckých. Vytýká s
mu toliko náklonnost k nečinnosti, ale spolu pozna-
menává spisovátel, že hmotné, ohledy, auri sacra
fames, byly příčinou, proč němečtí knížata počali
naň zanevírati. Také hanebné pletichy nejbližších
příbuzných Václavových po zásluze ocenčny, ano
Tille přímo prohlašuje, že sasazení Václava Iv.
s trůnu německého a volha Ruprechtova nebyly
státoprávně odůvodněny. Kutnohorský dekret nazyva
sice i Tile »Schmach«, ale u věci Husově zaujímá
stanovisko pozoruhodné. Dovodiv, že ještě v létě
1411 nebyl do Husa zdvižen porok kaeiřství, charak-
terisuje vhodně Zikmundovo i papežovo jednání ve
příčině Husova glejtu, v němž se strany Zikmundovy
shledává se zjevná reservatio mentalis, a doznává,
že proli papeži, k Husovi celkem objektivně se cho
vajícímu, náleží vina zostřenísituace Husovu osob
nímu nepříteli Michalu de Causis, který kardinály
přiměl, že se k Husovi jako ke kacíři osvědčenému
chovati počali. Zikmund neučinil nic s prospěchem
Husovým.
Helmollový
doktor
Till
Karel Iva
Karlův
Václav Iva
Václavová
Husův
Hus
Zikmundův
Causis
Zikmund
Německo
evropský tužba
volha Ruprechtův
20
article
Husitské války dle soudu Tilleova zavinil Zik-
mund, který způsobil ukrutnosti vrátislavské, dožáda
se na papeži prvé výpravy křižové a byl odhodlán
vésti proti Čechům boj bezohledný. Zajímavo jes.
čím Tille dokládá, proč říše německá proti Čechům
zdvihla války říšské. Ne snad proto, že byly Čechy
za část říše pokládány, jak jednohlasně dovozují ně-
mečtí badatelé za souhlasu pohříchu některých členo
moderní historické školy české, nýbrž ze zájmu ply
noucího z českého hlasu kurfürstského. Toť pravé
stanovisko! Tento nešťastný hlas kurfürstský, který
ve skutečnosti byl jedinou reálnou půskou, oba sou-
sední státy spojující, ale neměl pražádných státo-
právních důsledků, podobně asi jako anglická mar
šálská hůl v rukou císaře německého, byl tudíž je
diným titulem, kterým se kryly útočné řišské valky
proti českým podobojím, po zásluze již Bezoldem
odsouzené.
Vyličení husitských válek jest objektivní. Spiso
vatel nijak nezamlouvá veliké porážky Němců, které
obyčejně v německých spisech utápějí se v obecn
frási o skrvelacnosti« a o »pustošivosti Husitů«. O
sice jnenuje s plným významem Žižku i Prokopa,
jejž nazývá i Velikým, ale jinak Čechům nestraní,
svých krajanech, zvláště o sobeckých tehdejších kní-
žatech, pronáší soud až zdrcující. Spíše lze říci,že
straní auktor králi Zikmundovi, bera jej v ochranu
proti knížatům i církvi. Přece však dlužno doznati,
že výklady dotčenými dosavadní němacké názoryo
povaze a hnutí husitských válek podslatně jsou
prospěchem historické pravdy zkorrigoväny. Rovněž
i doba a konání krále Jiří z Poděbrad vylíčeny jsou
mnohem pravdivěji než uvykli jsme shledávati ve
spisech německých, učebnic školských nevyjímajíe.
Čecho
Till
Němec
Žižek
Prokop
Zikmund
Jiří
Poděbrady
21
article
Vizme druhou významnou periodu české refor-
mace, Rudolfinské totiž bouře a jejich následky Ani
tu není lze vytýkati spisovateli stranivosti, jakkoli
při navrženém po předě rozsahu díla jest přinucen
sám přední události do rámce bistorického přibírati.
Věcné nedopatření sice shledáváme ovšem při volb
Ferdinanda II., kdež auktor praví, že byl tento arci-
vévoda od katolických stavů za krále přijat, ne
však zvolen, ale zeela správným jest jeho úsudek,
že volba Ferdinandova byla casus belli pro stavy
evangelické. Další líčení počátku českého povstání
odsuzuje jednání bojovných katolíků, kteří — kdož
by nevzpomněl, že mutatis mutandis užívá se té
methody opět nyní proti nám — rušením Rudolfov
majestátu evangelíky roztrpčovali a ku zjevnému boji
provokovali. Zcela správně praví se, že evangelie
teprve tehdy sáhli ke zbrani, když všechny zákonn
kroky a všechny prosby byly oslyšány.
Z českých listů.
Čas od času vyskytuje se v našich listech
zpráva, jež srdce našich spisovatelů neplní právě
nadšením — spíše závistí. Tentokráte »Hiídka« roz-
vinula závidění hodný obrázek honorářů, jimžse
těší vynikající autoři v cizině. Čle se to jako po
hádka, jako zprávy z moderní zaslibené země, ne-
oplývající sice mlékem a strdím, kde však zlato teče
potokem a roje bankovek kvapem se hrnou do širo-
kých toholek šťastných autorů. V Anglii konečně je
to pochopitelno, ač na příklad téměř 200.000 korun
za jediný román, jež dostala slečna Humphry War-
dova, zní přece trochu neobyčejně, zviáště když an
to není ještě poslední mezí, tak že nový román vy-
nest jí více než dvakráte tolik. Podivnější je, že iv
Ferdinand II
Ferdinandov
Rudolfov
Anglie
Humphry War
22
article
Německu, kde tolik se naříká, že belletristická litera-
tura »nejde«, dosahují autoři závratných honorářů.
tak že Freytag na příklad za svůj roman »Dal — má
dáti« dostal celkem přes 1.200.000 korun. Že hono-
ráře neřídí se úsudkem kriliky, svěděí úspěch Mariit-
tové, jíž každý román vynesl 18.000 korun. Dá s
to vysvětliti jen těmi statisíci a snad milliony vý-
tisků, v jakých rozlétne se dílo oblíbeného antora.
obratnou a podnikavou spekulací nakladatelů, kteří
dovedou přizpůsobiti se způsobem vydání požadav
kům obecenstva a nevnucují mu pilně čtené věci
v drahých illustrovaných vydáních a nevšímané vý-
robky v populárních knížkách. Škoda, že naše hono-
rářové poměry nedostanou se tak snadno na veřej-
nost. Bylo by to zajímavé a snad i trochu smutné
čtení, a zkušenosti, jichž přední a hojně čtení autoř
nabyli se svými dily, nejsou asi vždy nejrůžovějši
* Z bohatého obsahu nového čísla »České myslie
citují Krejčího referat o několika cizích »ůvodech do
filosofie«, z nichž jeden přeložen byl právě do če-
štiny. Mimo stručné sice, ale případné obsahy
i charakteristiky jednotlivých knih poznamenáv
referent několik pravdivých slov o tom, co třeba do
češtiny překládati. Ukazuje, že úvody do filos fie
vznikají v cizině jen z potřeby praktické, didaklické
jako pomůcky pro studlum universitní a praví, že
bylo by to svědectví chudoby naší filosofické litera-
tury, »kdybychom cítili nutkavou potřebu překláda
Freytag
Dal
Krejčí
Německo
23
article
Uvody do našeho jazyka«. Cituje pak české knihy
a studie, jež našim studentům za úvod do filosofie
dobře poslouží. Referent dotkl se tím na speciálním
přpadě důležité otázky literární u nás, které by
naše veřejnost měla podrobněji všimnouti. Od něja-
kého času cítíme větší potřebu vědeckého člení, než
dříve. A naši nakladatelé chopili se dobré myšlenky.
publikovati dobré překlady dobrých věcí cizích. Je
však o to, abychom v našich malých poměrech zby
tečně nezásobovali se ničím, čeho nemáme po-
třebí, a abychom myšlenku, v principu správnou,
chvatným a nesoustavným prováděním zbylečně ne
ubíjeli. Rok za rokem množí se překlady věcí, jichž
potřeba nikterak není naléhavě prokázána, činí zby-
tečnou konkurenci věcem opravdu dobrým a pro
nás důležitým, zatím však co množství věcí, jichž
těžce v naší literatuře postrádáme, nenalézá nakla-
datele. Abych jen jeden příklad uvedl: byla pře
ložena kniha o náboženství a nalezla hojného od-
bytu. Hned na to objevoval se jeden překlad nábo
ženských úvah cizích za druhým, ale jiné, mnohem
závažnější věcí týchž autorů, z nichž překládáno.
odpočívají ve stolcích překladatelů bez naděje, že na
ně v brzku dojde (na př. Millova Logika). Bylo by
na čase, aby povolaní odborníci ukázali studiemi v
svých oborech vědních, které knihy cizí považuj
v nich pro nás za nejdůležitější a potřebné a tím
ukázali jednak obecenstvu, co má žádati a nakla-
datelům, co třeba překládati.
Millův
24
article
* V Oznamovateli knihkupectví Bačkovského
počala vycházeti »Úplná bibliografie česká dle od-
borů«, jejíž první čislo obsahuje knihy vydáné o
konce dubna do konce prosince 1900. Je to již nevím
kolikátý podnik toho druhu, z nichž však žádný ne-
dožil se dlouhého věku. V principu třeba však vítati
každý opětovaný pokus takový jako známku, ž
zájem pro jeden z nejnutnějších požadavků našeho
literárního trhu přes všechny překážky, jež se mu
naskýtají, nikterak neutuchá. Věcně však nemohu
zapříti, že neslibuji si mnoho od podniků, jež za-
loženy jsou na zájmu čístě knihkupeckém. Podklad
bibliografie české, má-li opravdu vyhovovati, musí
být hlubší, než je snaha po odbytu české knihy,
sebe důkladnější titul podklad takový, řekl bych
vědecký, nenahradí. Předně již k názvu: úplná bi-
bliografie, položil bych otazník. S těmi pomůckami,
jež dnes máme, s těží asi je možno poříditi b-
bliografii úplnou, jejimž úkolem musilo by býti, aby
zaznamenávala nejen produkcí běžného literárního
trhu, kterou najdeme konečně pro praktickou potřeb
ve všech o namovatelích jednotlivých knihkupců, ale
právě ty massy lituratury méně známé, veřejnému
trhu se vybýbající, přes to však značně ro zšířené
do lidu pronikající, která kontrole veřejnosti uniká.
Bačkovský
25
article
Mimo to na příklad bibliografické potřebě nijak ne-
prospívá, že u knih jednollivých scháší vesměs na-
kladatel. Z knihkupeckého stanoviska je to ovšem
vysvětlitelu, a'e seznam slává se tím právě »Ozna-
movatelem« a ne »bibliogr fi!«. Přes tyto pochybnost
však nelžej upřiti, že každý soupis českých knih.
zvlášť bude-li soustavně dále veden a příhodně po
odborech rozdělen, usnadňuje značně rozhled po
českém písemnjctví a urovnává cestu budoucí bi
Čtená.
bliografii vědecké.
Ze slovanských listů.
* V Potrohradě zřizuje se nová společnos
»Pycckoe Coópanie«. Účulem jejím bude pěstoval
styky s ostatním slovanským světem, dbáti o vý-
chovu mládeže v národním ruském duchu a zvláště
pečovati o přesnost a čistotu ruského jagyka, v němž
vlivem žurnalistiky počinají se rozmáhati četné novo-
tvary a kazimluvy. Společnost zakládá p. A. Vasiljev
se svými přáteli ze slovanského dobročinného spolku.
Mezi obema korporacemi nemá býti řevnivosti, ale
mají vedle sebe působiti v přátelskám poměru, aby
činnost jejich vzájemně se doplňovala. Myšlénka po-
dobného spolku uzrávala v ruské společnosti již ke
konci let 80tých, ano vypracovány již stanovy
»Pycckoň Bechaui«, jak spolek se měl nazývati, ten-
krate však zakladatelé narazili na odpor ministerstva
vnitřních záležitostí.
* Ruské listy přinášejí občas nové podrobnost
ze záhadného životopisu mladého spisovatele M.
A Vasiljev
Pycckoň Bechaui
Potrohrad
Pycckoe Coópanie
26
article
Gorkého či správněji A. M. Pěškova. Dopiso-
vatel »Caapeo Teri« líčí těžkou episodu ze ži-
vota proslaveného nyní spisovatele, kdy tento uehá-
zel se o místo na caricynské dráze. K vyzvání ně-
kolika přátel, kteří se ho »uchytli«, Gorkij přijel
žádal o místo vážného ve skladišti dráhy. Na cel
trati nebylo však podobné místo uprázoněno. Ne
zbývalo než obléci uniformu — portýra, aby hraženy
byly nejnutnější potřeby životní. Gorskij s dostí ve-
selou myslí opatřil si ze zálohy, již mu správa vy
platila, odznaky své hodnosti a odebral se na místo
svého určení. Odtud psal záhy svým přátelům: »Žii
jako dříve dobře, se svými kollegy (hlídači) jsem se
shodl, povinnosti své pochopil jsem dokonale
konám je přesně. Přednosta stanice je mnou spo-
kojen a na znamení své přízně a důvěry popřává
mi každého rána vynášeti šplnu z jeho kuchyně. .«
A po nějaké době horlivý služebník byl jmenován
správcem — železničních košťat a jiného haraburdí
Nedivme se pak, že si zvolil svůj výmluvný pseudo-
nym a že líčí nejraději utrpení malých lidl
* Jakýsi Chorvat zaslal řediteli hornického de
partementu a publicistovi p. Skalkovskému.
jenž nedávno slavil jubileum, blahopřejný— list, —ve
kterém mu přeje dočkati se, aby každý učitel ruský
měl služného 2 ruble denně a byt, jako má lepší
dělník v ruských továrnách, a aby toto služné vy
pláceno mu bylo správně; aby ruské političké časo-
pisy měly stálé rubriky: slovanské země, škola.
osvěta lidu a věda, jako mají nyní rubriky: divadlo
sport a šachy. List obsahuje ještě 13 přání, mezi nim
něsolik rázu politického, jako o rozšíření ruského
vlivu a železnic do Malé Asié a Palestýny, o roz-
dělení státních pozemků bezzemelným sedlákům
a pod.
Gorký
M Pěškův
Caapeo Teri
Gorkij
Gorský
Chorvat
jít partement
Skalkovský
divadlo sport
27
article
* Komiae pro reformu středníbo škol-
ství ruského za předsednictví kurátora kavkaz-
ského učebného okruhu p. Janavského jest se svým
elaborátem hotova a tento bude předložen státní
radě. Dle ujednaně osnovy má se učiti latině až do
třídy 3. a řečtině od třídy 5. Mimo to oběma jazy-
kům ubráno značně hodin. Za to rozšířeny výklndy
jazyka ruského, dějepisu, především ruského, země-
pisu a zavedeny opětné výklady věd přírodních.
Jazyk německý a francouzský budou nadále závaz-
nými. Ze zkoušek podrženy pouze přijímací, pak
přestupné jen pro předměty, v nichž žák během roku
nevyhověl.
* Petrohradská akademie udělila Slovinci
Hostniku premii jmena hraběte A. D. Tolsteho
za dílo »Grammatika slovinskago jazika«, jež vyjde
současně s jeho »Slovinsko ruským slovníkeme
* Srbské ženy měly počátkem tohoto roku 54
dobročinné spolky s 5000 členů.
Slovinec
Tolste
Grammaticus
Slovinsko
petrohradský akademie
28
article
Z cizích revuí-
* Finnlaendische Rundsehau, nová
čtvrtletní revu začala právě redakcí Ernsta Brause-
wettéra vycházeti v Lipsku. Vydavatelé jsou velice
upřímní: řeknou přímo, proč vydávají finskou revu
v německém jazyku. Chtějí pomoci malému finskému
národu v boji proti Rusku a chtějí se tak trochu
vymstiti za repressalie, jichž vůči Němcům bylo nu-
ceno Rusko použiti v baltických guberniích. Všechne
to horování pro malé národy, trpící křivdu od sil-
ného päna, čte se v revuí od n až do z a čte se
velmi příjemně, jenom že třeba míti na zřeteli, ž
Němci horují pro malé národy jen pokud oni nejsou
v dosabu panovačnosti německé.
Položte v člänku míslo slov »utiskovaní Finovés
jmeno Poláků. Čechů, Dánů, Lužičanů atd. a ublídále.
jaký to má smysl, volati »ke vzdělanému světu« po
spravedlnosti národní —— po německu. Při této finské
revui po německu psané, vyniká leda snaha Němců.
shladiti si na nenáviděném Rusku trochu žáhu.
A poněvadž nájezdy milé německé revue proti Rusku
nejsou příliš omalené, nebude ona sama, možná, ani
tuze vítána v samém Finsku. Z hlavních článků uvá
dím: »Co chceme?«; »Náš kraje (J. L. Runeberg
»Soudobý stav Finska« (Nestor); »Význam ma-
lých národů« (W. van der Flugs): »Panruská
theorie a finská praxe« (R. Euckeu): »K dějínám
Finska za Alexandra I « (F. Arnheim), »Finské umění
na pařížské výstavě« (J. Leclerg); »Juhani Aho, vlaste-
necký a národní hásník a satirik« J(E. Brausowetter)
* Poslední číslo Review of review s věno-
váno jest většinou jen historii královny Viktorie
vzpomínkám na ni a králi Edvardu VII. Studie obě
provázeny jsou četnými, po většině skoro neznámým
vyobrazeními.
Brause
Němec
Polák
Čecho
Dán
Lužičan
Runeberg
R Euckeu
J Leclerg
Juhan Aho
J E Brausowetter
Edvard
Lipsko
Rusko
Finsko
Finnlaendische Rundsehau
Viktoria
Review of review
29
article
* Globus ve dvou sludiích obírá se t. zv.f
gurami pomsty. První z nich jedná o japonské
druhá o škotské a anglické pověře, dochované do
dnešních dnů! Ukradne-li v Japonsku kdo nějakou
drahou věc, chce zloději Japonka zameziti útěk tím.
že obraz člověka zavěsí na stěnu hlavou dolů a při
píchne mu nohy. Dokud špendliky tkvějí v nohou
dotud prý zloděj nehne se z okolí domu toho. Skoro
neuvěřitelno jest, že pověra taková uchovala se
v Evropě, v Anglii a Škotsku. Tam když někdo chce
zničiti koho, udělá z hlíny lidskou postavu a pro-
bodá ji špendlíky. A tohoto dnes odporného zjevu
zůčastnily se i v poslední době široké vrstvy angli-
čké. Tak vypráví »Globus«, že za války anglicko
burské pří dobročinném bazaru byla vystavena podo
bizna Krügrova, již za 6 penci směl každý třem
špendlíky probodnouti!
* Od nového roku přibylo Španělsku několik no
vých revul. Uvádíme tři hlavní: La Lectura, vě
nována přehledu jiných revuí španělských i zahra-
ničních, doprovázená illustracemi; podobný infor
mační list jest Nuestro Tiempo, jenž v brzku
zjednal si oblibu širokým rámcem a stručnými
dobrými informacemi. José Echegaray rozepisuje s
v něm o pokroku — mathematiky v XIX. stol. !; ko-
nečně čistě literárně-belletristickou revui L a Patria
de Cervantes, podobající se formátem i obsahem
francouzské L.' Ermifagee.
Japonka
Echegaray
Cervantes
L Ermifagee
Evropa
Anglie
Skotsko
Španělsko
Krügrov
Patria
Le Lectura
30
article
* Professor H. Diels rozmlouvá v Deutsche
Revue o světové řeči. Myšlénka všeobecné doro-
zumívací řeči není nikterak nová. Už v 16. století
pomýšleli učenci na problém světové řeči, leč marně.
Rozřešení může být dvojí: buď přijmeme některou
již existující a nejvíce rozšířenou řeč za světovou,
dorozumivací anebo co takovou vyvolíme si nějakou
novou, umělou řeč. Přirozenou řečí světovou mohila
by býti jedna ze čtyř nejrozšířenějších řečí: něm-
čina, ruština, frančina neb angličina, jež stále mezi
sebou o vládu se rvou. Umělé řeči, jež činí nárok
na řeč světovou, jsou »volapůk« faráře kostnického
Schleyera, smodrá řeč« Léona Bollacka a nejlepší
mezinárodní řeč Julia Lotta »Un lingue international
pro le cultivat nations de tot mund«, jejíž základ jest
v latině. Dle Dielsa bylo by nejlépe přijati za svě-
tovou, dorozumívací řeč latinu, ovšem značně zmo-
dernisovanou.
* Björnsonovým dramatem »Nad naši sílu« obí
rají se únorové »Preussische Jahrbüchere
ve dvou studiích: M. Lorenze »Tragedie víry« a
pak v obsáhlém referátu o představení v »Berlín-
ském divadle.« První studie bude zajímati hlavně
krásným rozborem díla Björnsonova.
H Diels
Schleyer
Léon Bollack
Lott
Dielsa
Björnsonův
M Lorenz
Deutsche
Berlín
ský divadlo
31
article
* Originální článek otiskuje »Globus«: Do jaké
míry stoupne počet obyvatelstva ve Spojených stá-
tech severoamerických ve dvacátém a dalších sto
lelích? Dle statistických tabulek bylo roku 1790
v Ametice (Spoj. státech) 4,012.000 obyvatel, v roce
1890 62,622.000 obyvatel. Dle jednotlivých stati-
stických výkazů (vždy po 10 letech) sestavil ame-
rický učenec Pritezett mathematickou formuli o pří-
rostku obyvatelstva, jež skutečně v celku velmi málo
se odchyluje od pravého stavu věcí. Tak pro desíti-
letí 1880—1890 dle něho měl býti přírostek obyva-
telstva 62,634.000 a byl 62.622.000, tedy jena
12.000 ob. rozdil. Dle této své formule tvrdí, že
r. 1900 bude 77.472.000 ob., r. 1950 190,740.000 ob.
r. 2000 385,860.000 ob., r. 2500 11.857,302.000
r. 2900 40.852,273.000 obyvatel! Tedy do r. 290
dostoupi obyvátelstvo Spojených států amerických
Mr. Penn.
závratného počtu 41 milliard!
spojený stý
Ametice
spojený stát
32
article
Bibliografle.
* »Illustrované katechismy nauč
né. Sv. I. Všeobecný zeměpis. Napsal dr. Eug
Muška. Nákladem knihkupectví Hejda a Tuček
Praze, 1901. Následovati maji katechismy občanského
práva, chemie, národopisu a j.
* Illustrované kalechismy naučné
Rediguje V. J. Procházka, čís. 2. Občanské
právo rakouské. Sepsal dr. Fr. Joklik. Nákl.
Hejdy a Tučka.
»Ženský Svět«, orgán Ústř. spolku českých
žen. Roč. V. Rediguje Tereza Novákova. V Praze,
1901. Nákladem spolku. Rozhledy po všech oborech
ženské práce a jich snah, články vzdělávací, filan-
tropické, národohospodářské a sociální, krásná prosa
* Domovské právo. Praktická, příruční kní-
žka od J. Trávníčka, tajemníka městského ne
Smíchově. Druhé, doplněué vydání. Nákladem F. Ši-
máčka v Praze. Pomůcka úřadům samosprávným
jednotlivcům o domovské právo v obci se ucháze-
jícím.
* »Dalekohled.« Sv. I. Chodové, stráž-
cové českých hranic. Nákladem F. Šimáčka
v Praze. Popolární knihovna, jež hodlá přibližovati
čtenáři i nejvzdálenější obzory všech oborů lidského
vědění a práce.
* »Zelinářství«, ku potřebě hospodářům i ho-
spodyním, žactvu hospodářských, zahradnickýcha
hospodyňských škol. Sepsali František Suchý, te-
ditel českého pomologického ústavu v Brně a Jaro-
slav Tebich, tajemník českého odboru zemědělské
rady moravské.
Eug Muška
Hejda
V J Procházka
Tuček
Novákův
J Trávníček
F ša
F Šimáček
Suchá
Tebich
Francie
Praha
Smíchov
Tuček Praga
český pomologický ústav v Brno
český odbor zemědělský rada moravský
33
article
* Čechy, dílu XII. (Severní Čechy, 15)
sešit 197 s kartony Turnov a Stok Velké a Malé
Jizery pod Bukovou. V nákladu J. Otty.
* Brehmův život zvířat. Třeti, nově pře-
hlédnuté vydání. Dílu 1. (Ssavci) seš. 8. Nákladem
J. Otty v Praze.
* Globus. Příručka zeměpisná a statistická pro
rok 1901. Sestavil dr. E. Muška. V Praze, Hejda
Tuček.
*Jaroslav Formánek: Kvalitativný
rozbor spektrálných látek mineralných i organi-
ckých. Se 646 obrázky v textu a šesti lilografova-
nými tabulkami. Vydáno podporou České akademi
*»Levné illustrované knihovny-
roč. II., trilogie H. Sienkiewicze díl III. »Pan Vo-
lodyjovski“, překlad J. J. Langnera a illustr.
akad. mal. Věncesl. Černého. V Praze 1901. Nákl.
E. Beauforta.
* Otázky a názory, vydává Jan Laich-
ter na. Král. Vinohradech. Prvá kniha: Stoika
Epikteta »Rukověť mravních naučení«. Pře-
ložil, poznámkami a úvodem opatřil Fr. Drtina
V Praze 1901.
* Dr. J. Císler: O sluchu, jeho chorobách
a kterak je předcházeti. Se 2 vyobrazeními.
Bibliotéky populárních spisů lékařských díl I. Red.
dr. D. Panýrek. Nákladem Hejdy a Tučka
Praze. Cena 1 K 10 h. Zahajuje řadu levných, ná-
zorných pojednání z oboru hygieny a lékařství.
*Mramorové ořízky. Nákladem »Českých
knihařských listů« v Žižkově č. 323. »České kni-
hařské knihovny« č. 1. Pojednává o všech
druzích barevných ořízek. Vyobrazení pomůcekv
textu a 20 tabulek přířaděných znázorňuje postup
věd.
Čecho
J Ott
Brehmův
Třeť
doktor
E Muška
Hejda Tuček
Formánek
H Sienkiewicz
Langner
Černý
E Beaufort
Laich
Král
Epiktetos
Drtina
J Císler
D Panýrek
Hejda
severní Čechy
Turnov
Malá Jizera
Praha
Francie
Žižkov
Tuček Praga
Český kni
36
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Nové vládní hospodářské a sociální
návrhy. Na své ministerské předchůdce pan
Körber stěžovati si nemůže. Zanechali mu bo-
haté zásoby hospodářských a sociálních návrhů.
jemu, který si určil roli mesiáše sociální a ho-
spodářské politiky tohoto státu a který také
toho dědietví dovede hospodárně — využiti. Již
v té ekonomii, jak předkládá zdědéné návrhy.
pěkně po jednom, po dvou, aby hodně dlouho
cizí prací vystačil, jest jistá nepopíratelná ho-
spodářská kvalifikace. Tentokráte spatřily světlo
světa zase dva návrhy: návrh zákona na
podporu průmyslu a návrh zákon
o statistice práce. O prvém zmínili
jsme se již v čísle včerejším. Liší se od prvého
svého předchůdce jen tím, že skytnuty vý-
hody zdaňovací všem společno-
stem k veřejnému účtování povin
ným (mezi nimi i stavebním), kdežto v pů-
vodním návrhu obmyšleny výhodou touto pouze
banky. Návrh zákona o statistice pra-
covní předložen celkem v té formě, jak byl
kdysi již poslaneckou sněmovnou přijat. Schvá-
lení panské sněmovny se však tenkráte osnova
Körber
poslanecký sněmovna
37
article
tato nedočkala, nezbylo tedy než nové projed-
nání. Zákonem tímto upravuje se post aveni
statistického úřadu pracovníhe
v ministeriu obchodu, poměr jeh
k ostatním ministerstvům, pra-
eovní sbor poradní atd. Co do pra-
covní statistiky ukládá obecenstvu po-
vinnost činiti potřebné údaje pro
pracovně-statistická šetření, dává úřadním orgá-
nům právo vstupovati do provozo-
váren a pracovních mistností
nahlížeti do určitých, s pracovním poměrem
souvisících listini a dokladů (seznamy
dělníků, knížky pracovní, řády pracovni, mzdové
seznamy a p.). Ustanovení trestná jsou
oproti staré osnově poslaneckou sněmevnou při-
jaté poněkud změněna. Sněmovna rozdělila totiž
přestupky do dvou skupin, z nichž
jedna shrnovala zbraňování vstupu a p. a pod-
léhala pravomoci soudní (vězení do 14 dnů
nebo pokuty 10—200 K) druhá pak všecky
ostatní přestupky, zvláště proti povinnosti úda-
jové a spadala pod pravomoc pracovně-statisti-
ckého úřadu (pořádkové tresty do 200 K). Nov