2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. března 1901. Císlo 68.
4
article
úmyslně rozsévá nedůvěru. Strana Wolfovato
není, jak dokazuje dnošní úvodník »Ostd.
Rundsch.« Pisatel stati doznává tu otevřeně,
že hospodářské ústupky, slibené české delegaci
a týkající se Prahy a kraje skoro výhradně če-
ského, nebudou na škodu Němců, naopak že
zplavnění Labe a kanalisování Vltavy s připo-
jením k Dunaji povznese ještě více německá
přístavní místa na Labi v severních Čechách,
usnadní styky rakouských Němců s říší a ze-
jmena s Hamburkem, k němuž český obehod
tíhne nepoměrně silněji, než k Terstu. Poku
pak se týče příspěvku na pražskou assanaci,
ani proti tomu nelze prý důvodně ničeho namí-
tati, neboť stát nemá jen právo velká měst
potravními daněmi vyssávati, nýbrž také povin-
nost o jich blaho se starati. Přispějíli konečně
zamýšleně investice k povznesení blahobytu če-
ského lidu, bude to Němcům na prospěch, po-
něvadž přestane stěhování českých dělníků do
severních Čech a »počešťování tamních ryze
německých okresů.«
Jak se zdá, jsou na nejkrajnějším něme
ckém křídle lépe informováni o stajných úmlu-
vách« s vládou, než v táboře liberálním a protc
je na onom krajním křídle nedůvěry nejméně.
Z Černovců, 6. března. (V y še t ro-
vání úřadníků pro volby.) Někteř
soudní úřadníci v Bukovině neřídili prý se při
posledních říšských volbách pokynem, jakěhož
se jim dostalo s vyšších míst, a volili- kandi-
dáty stran národních. Nyní se proti těmto úrad-
níkům zavádí disciplinární vyšetřování.
Němec
Pok
Praha
Vltava
Dunaj
Čechy
Hamburk
Terst
Černovec
Bukovina
5
article
Ze Zádru, 7. března. (Srbové n
ú stupu.) Dnes konaly se ve volebních okre-
sích drnišském a šibenickém doplňovací volby
do zemského sněmu dalmatského, poněvadž bý-
vali poslanci za tyto okresy, vesměs přivržen i
radikální strany srbské, vzdali se mandátů,
protože při volbách do říšské rady kandidatur
dra. Baljaka byla odmítnuta. Dnešní volby vy-
padly však vesměs na prospěch Chorvatů.
V okrese drnišském, jenž voli dva poslance,
byl zvolen přívrženec strany práva dr. Buič a
člen chorvatské strany národní. M. Skelin, oba
50 hlasy, kdežto Srbové dr. Baljak a Pugliesi
obdrželi po 47 hlasech. Týmž počtem hlasů
zvolen v okrese šibenickém člen národní strany
chorvatské Josef Mazzura proti Srbovi dru. Jos.
Smodlakovi.
Ze Lvova, 6. března. (P oslanec Ku-
bik.) přívrženec P. Stojalovského, jenž spol
s ostatními svými soudruhy vstoupil do Šuster-
šičova klubu, byl — jak sděluje »Předsvite —
z něho vyloučen, protože souhlasil s dotazem
Eisenkolbovým a sliboval, že sám také dokáže
škodlivou činnost kněží při missiích. Ke slo u
se nedostal jen proto, že debata byla dríve
zavřena.
V Praze, 7. března. (K (řetí m
sjezdu slovanských novinářů,
jenž se bude o velkonocích konati v Dubrov.
níce, dějí se všestranné přípravy. Redakce split-
ského »Jedinstva« oznámila resoluci, týkající se
hlaholské bohoslužby a bude na sjezdě žádat
zástupce slovanských listů, aby propagovali my-
šlenku slovanské bohoslužby místo dosavadni
latinské. — V Krakově utvořil se, místní výbor,
jenž si vzal za úkol působiti, aby sjezd byl eo
nejčetněji obeslán polskými novináři. Předsedou
výboru je redaktor »Czasu« Chylinský, jednatel
Vlad. Levický a red. Prokeš.
Srba
Chorvat
doktor
Buič
M Skelin
Baljak
Pugliesi
Mazzura
P Stojalovský
Eisenkolbův
Czas
Chylinský
Vlad
Prokeš
Zádr
Lvov
Šuster
Praha
Krakov
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. března.
Bojovnost v Bulharsku.
Dne 7. t. m. oslavili v Bulharsku výročn
den míru svatoštěpánského. Makedonský ko
mitét se přičinil, aby letošní ostava byla ob
zvláště skvělá a stala se demonstrací velkobul-
hurskou. Orgán p. Sarafova, »Reformy«, na-
psal: Zmučená a krví synů svých zbrocená
země chystá se k zoufalému boji
nejkrvavějšímu v nových ději
nách. A neodvislá »Večerna Pošta«: V ta-
kových okamžicích rady k pokoji a rozvaze
mají málo ceny, byť přicházely ze všech světa
úhlů. Ten, komu všechno bylo uloupeno a kte-
rému se vlastní zití zhnusilo, m álo se s t a ra
Stávalo se v minulých letech, že deporto-
vaní a hlavně zlatokopové minusinského kraje
hloubějí vnikajíce do hor a pralesů na jih, dále
se odváživše, více se nevrátili. Časem stalse
zjev konečně podezřelým, doma zbylé ženy
příbuzní neustávali všelijaké domněnky vyslovo-
vati. Zůstávalo však při starám. Pojednou došlc
z Pekina vládní sdělení, že podle řeky Jeniseje
Rusové do země Uranchaid nájezdy činí, do-
bytek odhánějí a jiné násilnosti pášou. Nebylo
déle otáleti a brzo si klestil silný sbor kozácký
cestu krajinami dosud neznámými k sídlu sběhů.
Jaké bylo překvapení komandanta, když objevila
se mu osada nikomu neznámá, již asi 200 oby-
vatel čítající, a přece nijak od jiných ruských
vsí se nelišící.
Rus
Praha
Bulharsko
Jenisej
7
article
Ivan Afanasič, starešina sekty kdysi na jihu
ruském se šířivší a na Sibiř dovezený, provo-
zoval zde s několika svými pravou hrůzovládu.
Jako prorok nové víry dedukoval své násilnosti
z libovolných biblických citátů. Každého ei-
zince, jenž sem zabloudil, zavedl dříve do les
»na pokání«, dal jej přivázati na místě odlehlém
ke stromu a nechal umříti hladem, aby nemoh
jejich úkrytu prozraditi.
Byl s hlavními vinníky v okovy spoután
v katorgu dodán.
Objevením rýžovišť zlata, přibylo nových
živlů do osady, a poměry se tak změnily, že vy-
stačuje nyní 6 kozáků udržeti pořádek.
Mimo obec jest v okruhu každý odkázán
sám na sehe. Manželství neuznávají, žijíce spolu
a rozcházejíce se opět. Také záměna žen jest
obvyklá.
»Považte, stává se, že muž i žena maj
tutéž familiu (přijmní) i otěčestvo!« (oteov
jmeno) sdělovala mi choť zástupce náčelníkova.
Ruská vláda, odstranivši výstřednosti nej-
horší, nevměšuje se do soukromého života osad-
níků. Přivírajic obě oči, vyčkává času. Jestto
moudře uváženo. V krajinách tak odlehlých.
jichž kolonisace jest vládě vitána, nebylo b,
radno nátlakem buditi předčasně živel nespo-
Úsinská vysoká planina má v teplé roční
době přímo idešlní klimatické poměry, ale ř zima
prý je tu zdravá a příjemná. Třicetipötistupnové
lehlivy
o všeobecný mir. Dilem jeho je po-
msta a jeho svatý boj je posvěcen všemi nebe
skými i zemskými zákony. Evropa ustrne
nad naší sebeobranou.
Zrovna tak mluvili před pěti lety Arméni
a dospěli k tomu, že je Turecko ochromilo na
několik desítek let, snad na vždy. Bulharšu
vlastenci by měli především chladnokrevně uvá-
žiti, nevězí-li příčina těžké jejich krise v nich
samých.
Afanasič
Armén
Sibiř
Evropa
Turecko
8
article
Rusové proti Němcům.
Uzavření spolku anglo-německého sprave-
dlivě vyvolalo v Rusku rozmrzení proti Něm-
cům, jemuž všechny noviny dávají výraz. Tak
píše »Poccig«: Německo ukázalo se nevděčným
k Rusku. Rusko vypěstilo Německo jako chův
a kdyby nebylo ruské přízně, Německo nebylo
by dnes velkým, nebylo by zvítězilo ani nad
Dánskem, ani nad Rakouskem, ani nad Francil.
A za to vše Rusko se dožívá, že totéž Něme-
cko vede celý trojspolek do spolku s Anglií
proti Rusku, aby bylo ochromeno na nějakýeh
dvacet let. Němci opojili se učením Nietzscho-
vým a považují se za jakýsi nadnárod, jenž
má nepopíratelné právo na světovládu, k niž
chtějí si dopomoci násilím nad jinými národya
státy. Rusko naproti tomu vede politiku ideál-
nou, ono neporobuje, nýbrž osvobozuje národy.
je silno hmotně tak, že mu netřeba nikoho se
báti, ale nespokojuje se tím a chce býti silno
také mravně.
To je všecko pravda. Ale Rusko si nesmí
tajiti, že politika přízně k Německu byla chybou
a nikoli zásluhou.
Rus
Němec
Rusko
Německo
Dánsko
Rakousko
Anglie
9
article
Makedonie.
Makedonie.
V Makedonii také Turci utvořilí tajný spolek
po způsobu bulharského Makedonského komitétu.
Počátek učinil už r. 1898 Sadedin paša, jeden
z nejkrutějších tureckých úřadníků, kteři kdý
v Makedonii zlořády tropili. Tajný spolek turecký
má za účel podporovati akci vojenskou k za-
chováni míru a rozbíti tajnou organisaci bul
harskou. Ale ve své prostotě Turei nedovedou
rozeznati nevinného od vinného a pronásledují
všechny křesťany šmahem. Domy jejich vypa-
lují, ženy a divky unášejí, drancují, mučí. Tím
sami připravují ne pokoj, nýbrž občanskou
vá Pk u.
V Bitolji byla předsevzata domovní pro-
hlídka u ředitele bulharského gymnasia Stefa-
nova, jenž prohlásil, že je Rus, protestoval prot
prohlídee á požádal ruského konsula za ochranu.
Ruský konsul přišel, Stefanova se ujal a pro-
blidku zmařil.
Poláci pod německým jhem.
Polšké listy zjištují, ze poštovní úřa dní i
němečií, kteři netrpí na adresách jediného pol-
ského slova, byť bylo v závorce a přeškrtáno.
nejednaji z vlastní horlivosti, nýbrž na vyšší
rozkaz.
V polských zemích pod pruským jhem neni
jediné školy polské, jsou jen školy německé.
navštěvované dětmi polskými, které jsou vyučo-
vány jen německy a jsou trestány, promluví-li
třeba jen mezi sebou slovíčko polské. Němcům
to všechno nedostačuje. Jakýsi W. Rein píše
v »Tägliéhe Rundschau«, že škola v Poznaňsku
jest polská, protože učitelé jsou Poláci. Žádá,
aby vláda uchopila se ráznějších prostředk
k poněmčení Polá ků.
Vyrábitel pohlednie v Poznani, Němec Ant.
Turek
Stefanov
Polák
Němec
W Rein
Němec Antonín
Makedonie
Rus
Poznaňsko
Poznaň
Tägliéhe Rundschau
Sadedin paša
Stefanova
10
article
Rose, byl tamním soudem odsouzen k pokutě
30 m. za to, že dal zhotoviti pohlednici, n
níž bylo vidno něco podobného polskému orlu.
Rozsudek odůvodněn tak, že by prý pohled na
takový lístek mohl v Polácích vzbuditi touhu
po »odtržení od Prus jistě části země«
Ve městech polských konají se každou ne-
děli shromáždění lidová, na nichž Poláci prote-
stují proti hakatismu.
Minulou neděli konal se v Berlí ne
polský meeting, jejž navštívilo přes 1000
osob. Předsedal pan Wróbel, vydavatel »Dzen.
Berl.«. Mluvilo 12 řečníků. Všichni důrazně
napomínali všechny polské vlastence, aby štřili
mezi polským lidem národní uvědomění a při
(R) mrazy jsou sice všední, avšak za nieh
panuje úplně klidný vzduch a většinou modré
nebe. Chřipky a tuberkulosy šťastní tuzemci
vůbec neznajt.
Náčelníka okruhu nebylo doma, odplul n
voru po řece Us a pak po Jeniseji do Minu-
sinska. Měl se za několik dnů teprve vrátiti
cestou, pó níž jsem já přijel. Jeho zástupce
však přijal mne velmi přívětivě a s nevšední
ochotou mi mnohých úsluh prokázal.
Hlavní cestou pro dovoz i vývoz je řek
Jenisej. V létě dopravují Usinští prodejné suro-
viny, zvláště kravské a jiné kůže a kožešiny
do Minusinska po vorech, zimou pak přivážejí
si odtamtud po zamrzlé řece na sáních zboží
sobě potřebné.
Pro parníky neb loďky není ta část Jeniseje
tuze splavna, jednak pro četné prahy, jednak
i pro přilíš dravý tok. I vorům jest při spoušti
s prahů velké obtíže překonávati. Pro osoby
věci choulostivě zřízena je uprostřed voru budka
na silných trámech, 4 metry vysokých (balagán).
Polák
Prus
Wróbel
Ddit
Berl
Jenisej
Min
11
article
Vor pod prahem hluboko pod ječící proud
se noři. Pltaři se proto k voru přivazují a vše
na voru dobře připevňují.
Zimou je sice cesta z Minusinska do Usu
po ledě delší, trvá asi 10 dní, za to však ne-
srovnatelně pohodlnější a bezpečnější. Do úzkých
sání zapřáhnou tři koně po jednom za sebou
a ježto výjezd z Minusinska děje se vždy spo-
lečně na mnohých saních, vznikne brzo dobrá
sanice, jíž pak všechny další partie přesně
se drží.
Větší počet osob zmenšuje nebezpečí na-
padením vlky, a přesnoc tráví se v chatách
(zimově), rozestavených cestou na vzdálenost
jednodenní jízdy, dostatečně zásobených i piei
pro koně.
V uslnské obci není ženy, jež by neuměl
po mužsku jezditi na koni. I stařeny viděl jsem
jezdecky ubrané: Výsvětluji to poměry. “ Role
Usinských jsou až na 20 km daleko od obce.
Jezdkýně nosí široké spodky a svrehu řasnatou,
holené bot částečně zakrývající sukni. Půdal zde
není tak dobrá jako v Minusinsku. Obilí
miotika jsouli dražsl.
pravovali jej k zákonné obraně proti pokusům,
směřujícím k jeho odnárodnění a ožebračení.
Socialisté chtěli schůzi rozbíti, ale upokojili se,
když jim předseda pohrozil odstraněním ze sálu.
Přijatá resoluce obsahuje také protest proti zá-
měru německé vlády, zvýšiti cla na průmy-
slové tovary
»Dz. Pozn.« oznamuje, že asi před dvěma
měsíci byl přečten všemu vojsku, ležícímu v Po-
znahi, denní rozkaz, kterým přikázáno všem vo-
jínům, aby i své soukromé potřeby kupovali jen
od kupcův a řemeslníků německých.
Usinský
Dz
Minusinsko
km
12
article
Němei nebojí se nikoho
— kromě Rusů.
»Honoe Bpevra« dovídá se z Berlína, jaký
poplach způsobilo tam prohlášení orgánu ru-
ského ministerstva financi, že Rusko nedá se
od Německa exploatovat a že má prostředký,
kterými může Německo donutit k slušnosti.
Čiánek »Toproo-poémo Tazerne
postavil do pravého světla leži německých agrár-
níků, tvrdieích, jako by si Rusko samo přálo,
aby Německo zvýšilo clo na jeho zemědělske
výrobky. V prvé, chvili agtárolci byli jako hro-
mem poraženi. Byli ták zmafení, že vyslovoval
i domněnku, že hr. Bülow objednal si ten
článek v Petrohradě. Bülow ovšem dopustil se
chyby, že agrárníkům učinil sliby. Chyba t
bude míu smutně následky pro něj samého i pro
jeho poliliku. Dostal se již tak do úzkých, že
na otevřenou mluvu ruského listu ani neví co
odpovědět. Ruský článek silně ochladil německé
agrárníky a jejich noviny. Krolně toho přiměje
hr. Bülowa, aby lépe stuďoval hospodářské po-
měry Německa k Rusku. On snad neví, že by
Německu nebylo se podařilo ani nynější ob-
chodní smlouvu s Ruskem uzavříti, kdybyse
byl do věci nevmísil sám císař Vilém.
Rus
Tazerne
Bülow
Vilém
Berlín
Rusko
Německo
Petrohrad
Honoe Bpevro
13
article
Francouzský rozpočet.
Francouzský rozpočet.
Francouzský rozpočet činí ohromný obno
4 milliard a 30 millionů. Jesti to rozpočel
»hodný nového stoleti«. Srovnáme-li rozpočeo
z roku 1801, kterýsčinil 836 millionů franků.
s rozpočtem dnešním, lze konstatovati roční zvý-
šování o 32 milliony
oisben
Kniha Dreyfasova:
»Bulletin offeiel de la Librairiek sděluje,
že bývalý kapitán Alfred Dreyfus vydá knihu
u Fasquella s názvem »Pět let mého života«
Jsou to zápisky z Dábelského ostrova, kde, jak
známo, Drevfus pykal svůj (resl, Kniha vyjde
v dubnu.
Librairiek
Dreyfus
Drevfus
Dreyfasov
u della
14
article
Pražské ústřední nádraží, kanali-
sace Vltavy a přistav holešovický.
Pražské ústřední nádraží, kanali-
sace Vltavy a přistav holešovický.
Včerejší týdenní schůze spolků architektů a fn-
ženýrů v král. českém zabývala se otázkou praž
ského ústředního nádraží ve spojen
s provedením klanalisace Vltavy a pří-
stavu bolešovického, jež jsou pro Prahu
otázkami vskutku životními. Úkolnost tato měla tak
za následek, že sehůze, jež konala se ve velké dvo
raně Měšťanské besedý pražské, byla velice četně
navštívena. Dostavilo se do ní zejmena hojně hosti.
mezi nimi: starosta král. hl. města Prahy p. dr.
Srb s náměstky drem. Fričem a inž. Neubor
tem a měst. radními drem. Podlipným a dv
stavit. Terebou, za ministerstvo železnic insp.
Neumann, za místodržitelství vrch. stav. rada
Rytíř a Jos. Svoboda, za zem. výbor stavební
radové Landa, st. r. Fiala, baron Spens-Bo-
den a Kostlivý, za zemědělskou radu stav. rada
Antonín Němec, za městskou radu na Král. Vino-
hradech inž. Bob. Staněk, za, ústřední společnost
hospodářskou pro král. české J. Šusta, ředitel vel-
kostatku v. v. a V. Krob, vrch. inž. kn. Schwar
zenberga v Praze, za živnostenskou komoru pp. posl.
Václ. Němec a JUDr. Jes. Gruber, za měst. radu
na Smíchově inž. Tykač, za c. k. stát. dráhy vrch.
insp. Růžička, cís. radové Kopista, Jeti m ar,
Sedlák, revident Maršálek, insp. Ja r sc h
vrch. inž. Pražák, za buštěhradskou dráhu cen-
trální insp. Pleler a insp. Seidl, za společnost
státní dráhy vrch. inspektor cís. rada Ruth, insp.
O sner a přednosla Buda, za severozáp. dráhu
vrch. inž. Fabian a inspektor Sixta, za komisi
pro kanalisování Vltavy ředitel M razí k, vrch. inž.
Rubin, dále rektor techniky Hráský, baron P -
L. Rieger, posl. inž. M aterna, cís. r. K ři ž í k.
okr. hejtman smíchovský Pokorný, dv. rada Ko-
řístka, za pražské elektrickě podniky chefinženýr
Pelikán a vrch. inž. Svoboda atd.
Srb
Frič
Ing
Podlipná
Rytíř
Jos
Fiala
Antonín Němec
Král
Bob
Staněk
Šust
V Krob
Václ
Němec
JUDr
Jes
Gruber
Růžička
Kopista
Sedlák
Seidl
Ruth
Fabián
Sixt
Rubin
Hráská
P L Rieger
Pokorná
Pelikán
Svoboda
Vltava
Praha
Smíchov
spolek architekt
Land
hospodářský pro král . český J
státní dráha vrch
přednoslo Budo
rada ko
SpenBo
15
article
Schůzi zahájil o 1/88. hodině večer předseda
spolku cís. rada p. inž. Richard J ahu uvítáním
hostů. Sděliv některé spolkové záležitosti, udělil slovo
referentu p. vrchní inž. Ant. S mrčko vi
Pan vrchní inž. Smrček poukázal k neustá-
lému vzrůstu Prahy a jejích předměstí, který pokra-
čoval by ještě ve mnohem větší míře, kdyby měla
řádnou komunikaci po zemi i po vodě a stala se
překladištěm střední Evropy. Vzrůstu Prahy před 50
až 60 lety nikdo se nenadál, neboť nebyl by se ná-
dražím státní dráhy v Bubnech odřízl celý polo-
ostrov v délce 1000 metrů; kdo by byl také při stavbě
severozápadní dráhy tušil, že bude tratí podél Vltavy
do Libně poškozen vývoj Karlína atd. Čo však pro-
dělává ve příčině této Praha, prodělávají i jiná
města. Na tyto závady komunikační dlužno pouká-
zati v době, kdy jedná se o řešení velkých olázek,
zejmena také otázky ústředního nádraží.
Poukázal, že rozdíl výšky tří nádraží pražských
nad mořem — státní dráhy 195 m, severozäpadní
190 m. a Frant. Josefa 210 m. — činí plných 20 m.
Mluví-li se, které z nich mělo by se přeměniti n
ústřední, prohlašuje, že severozápadní nádraží se
k tomu naprosto nehodí, ani ne nádraží státní dráhy
poněvadž by se musily pro ně zabrati i bloky domu
mezi Hybernskou ulicí a Poříčí a Poříčí a Fiorencí,
což řečník zevrubně na vyvěšených plánech ob-
jasňuje. Kromě toho by ani pak nádraží toto nevy-
hovovalo, poněvadž nemělo by dostatečné šířky.
jakou mají ústřední nádraží jinde.
Z nádraží Františka Josefa dalo by se udělati
ústřední, ale spojeno bylo by to s velkými obětmi.
Ing
Čo
František
Josef
František Josef
Praha
Evropa
Bubno
Vltava
Libeň
Karlín
hybernský ulice
Poříčí
spolek cís . rada p
16
article
Lze do něho vydstiti dráhu státní z Buben i severo
západní dráhu po rožšířeném viäduktu dráhy státní.
Na nádraží tomto bylo by však nutno zříditi pod-
zemní tunel a chůze jím a sestupování a vystupo-
vání na jednotlivé perrony by pro obecenstvo pří-
jemným zajistě nebylo. Dalo-li by se zříditi nádraž
ústřední v ohledu perronů a kolejí, nestačí pro n
nynější budova se svými úzkými chodbami, která
nedostačuje ani na nádraží lokální,
A přece jest důležito, by Praha ústřední nádraží
měla. V tě příčině nemůže se řečník shodnouti s dosa-
vadními návrhy a navrhuje ústřední nádraží na
Štvanici. Neprojektuje při tomi nic, nežli co jinde již
provedeno.
Nádraží toto mělo by nádražní budovu směrem
k mostu Františka Josefa a rozprostíralo by se na
ostrově Velkých Benátek, Rohanském a Korunním.
mezi nimiž zrušila hy ze ramena Vltavy. Karlínský
přístav napájel by se kanálem. Při projektu řečník
využívá se i vodní síly zregulované Vltary v míř
velikě, čímž uleviti by se mohto zejmena pražské
ústřední elektrické centrále, k čemuž připojovalo by se
v hlavním řečišti komorové plavidlo a jez.
Pod tím navrhuje na zvýšeném ostrově Velkých
Benátek ústřední nádraží ve výši nynějšího viaduktu
státní dráhy asi s osmerými až desaterými kolejemi
v délce 260 metrů a síce tři koleje pro vlaky státnt
dráhy, jedna pro dráhu buštěhradskou, tří- pro- dráhy
státní (2 nádraží Františka Josefak, po jedné pro s-
verozápadní a severní dráhu. Nynější trať severo-
západní dráhy z ostrova Velkých Benátek do Libně
by se zrušila a vedla z Libně přes Maniny.
Přeložením dráhy severozápadnís na levý břeh
vystavěním asi metr vysoké hráze na pravém břehu
Vitavy z Libně do Karlína a uzavřením karlínského
přístavu vraty byl by pravý břeh Vltavy od Karlova
mostu až po Libeň vodě z ní uzavřen.
František Josef
Josefak
Bubno
Praha
Benátky
Vltava
Libeň
Maniny
Karlín
Karlov most
17
article
Řečník doufá, že stát, který jinde provedl práce
podobné sám, příspěje i v Praze na ústřední nádraží
(Veselost) a že přispějí na ně také všecky v Praze
ústlcí dráhy, rovněž i Praha a okolní obce.
K žádosti předsedy cís. rady p. R. Jahna
vysvětluje p. vrch. inž. Smrček souvislost svého
projektu ústředního nádraží s provedením kanalisace
Vitavy v obvodu Prahy a změnami v přístavu hole-
šovickém.
Praví, že Vltava vedla by se jediným ramenem
podél břehu bubenského a že řečiště rozšířilo by se
hluboce do ostrova Velkých Benátek. Ostatní ramena
Vltavy mezi ostrovy Rohanským a Korunním by se
zrušila a na získaně prostoře, ovšem zvýšené, stálo
by ústřední nádraží. Čtvrt svatopetrská byla by tím
před velkou vodouc úplně chráněna.
Vysvětliv i další výhody svého projektu v ohledu
regulačním a assanačním, končí řečník za potlesku.
Cís. rada pan Ruth, vrchní inspektor společ-
nosti státní dráhy, pravi, že společnost tato má ná-
draží, že ohecenstvo nemůže si přáti lepšího. Ná-
draží toto, rovněž i ostatnl, jsou ve středu města.
Erase o centrálním nádraží není v Praze ničím a za
nynějších poměrů jest toto v Praze nemožným a neního
také třeba. Navrženým nádražím na Velkých Benát-
kách by se obyvatelstvu neposloužilo, neboť většina
cestujících jest chudší lid, který nejezdí na nádraží
povozem.
Referentem projektované nádraží s 8—10 kole-
jemi v dělce 260 m. nevyhovuje a musilo by býti
půläruhého až dva kilometry dlouhé. Ústřední ná-
draží na Velkých Benátkách s touto délkou zřídii
se nedá. Za to nádraží státní dráhy zříditi by se
dalo v žádoucí dělce bez příbrání zmíněných bloků
domů jen odstraněním budov, jež se na něm nalezaji
Nádraží Františka Josefa se pro velké ústřední ná
draží rovněž nehodí.
R Jahn
Ing
Ruth
František Josef
Praha
Vltava
Velká Benátky
Benátky
18
article
Ostatně zřízení ústředního nádraží vyžadovalo
by nákladu 40 millionů korun, na který náklad sou-
kromé dráhy náležitě přispěti nemohou a stát, který
má na zřeteli v první řadě stavbu nádraží v Plzní, rov-
něž ho nevystaví. Proto studium pana referenta jes
velmi zajímavé, ale zůstává velkým ideálem. (Souhlas.)
Zástupce ministerstva železnic inspeštor pan
Neumanu prohlašuje, že ústřední nádraží v Praz
jest skoro naprosto vyloučeno. Z nynějších nádraží
dá se sice jedho nebo sruhé zaříditi, raby měloka-
rakter ústředního nádraží osobního, ale nádraží, by
se v něm soustředila vozba vlaků osobních i ná-
kladních, provésti nelze a návrh referenta ve směru
tom nevybovuje.
Přisotázce centrátního nádraží musí se vzíti z
základ doprava a uváží li se, že by se- na něm mu-
silo vypraviti a přijati denně 180 vlaků, nelzet
provéstí na nádraží přojektovaném referentem, jež
bylo bý na periferii města. Tim trpěla by i návště
cizinců.
Neuman
Plzeň
19
article
Jednolnému nádraží ve Vídni se přeje, by zří-
dílo se přímé spojení severu s jihem a dojde k němu,
jakmile se sestátní tratě společnosti státní dráhy
Gía rada p. Ruth: To se nestane). Až přestaví se
nádraží Františka Jozéfa, bude účelu svému vy-
hovovati.
Stavební rada severozápadní dráhy p. Rybář
děkuje referentu, že pustil se do studia věci, která
týka se dráh. (Výborně ! Potlesk).
oRečník zabývá se vývody referenta v příčině
severozápadní dráhy a popírá, že by její tratí poško-
zován byl Karlín. Roku 1845 dostoupila voda ve
Vltavě na metr pod úroveň náspu tratě její do Libně
a kdyby se tedy trať tato zrušila, musila by se na
pravém břehu výstavěti hrázove stejné výši.
Z přeložení trati na Maniny neměla by dráha
zisku, protože by holešovického přístavu za překla-
diště nepoužívala, jelikož doveze-li zboží na překla-
diště v Mělníce, vydělá na něm vůči přístavu hole
šovickému 4 K 20 ho na tuně.
Ruth
Jozéf
Rybář
Jednolný nádraží
Vídeň
Karlín
Vltava
Libeň
Maniny
Mělník
státní dráha
20
article
Referent vrchní inž. p. Smarček v závěrečném
stovu praví, že řečníci, mluvíce
měli přiležitosti řádně se o něm informováti. Navržená
délka nádraží by stačila, poněvadž vlaky seřaďovaly
by se v nádraží holešovickém. Nádraží v Kolíně n. .
má délku kolejí jen asi 170 metrů.
Dosavadní nádraží pražská se nezruší, nýbrž zů-
stanou a mohly by se z nich vypravovati lokální
vlaky. Ani nádraží severo-západní dráhy nemusí se
zrušiti, ač nová jeho trať přiblížila by se holešovi-
ckému přístavu. Jinde staví se ústřední nádraží hodně
daleko od města a návštěvě cizinců to neškodí.
Nechť odborníci sami vysloví se o otázce ústřed-
ního nádraží a předloží své projekty. (Výborně
Potlesk.)
Předs. cís. rada p. B. J a h n praví, že v návrhu
p. vrch. inž. Smrčka jest mnoho zajímavého a pr
Prahu důležitého. Proti němu vyslovili se náhodou
jen odpůrci konkurenti a jest tudíž přirozeno, že h
žádný z nich nechválil. Přítomní jsou však zájem-
níci, kteří ve svých názorech se snad rozcházejí, ale
v určitých směrech a detailech výklady referenta roz-
hodně by podporovali. (Souhlas.)
Věc není ještě holova, ani připravena, ale refe-
rentu musí se vyslovili uznání, že při svém obtíž-
ném povolání obětoval tolik času, že o otázce ústřed-
ního nádraží uvedl velice zajímavý materiál. (Vý-
borně !)
Jelikož otázka tato zasluhuje, by byla připra-
vena a doplněna, jest povinností předsednictva
spolku, by se předmětem tímto zabývalo a nadejde
zajisté doba, kdy předsednicívo záležitost předloží ve
stádiu hotovém. (Výborněl)
Předseda děkuje zeferentu, řečníkům i hostům za
jejich přítomnost a končí schůzi o 3/4 na 10. hod.
Ing
Smrčka
Kolín
Praha
22
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Klub svobodomyslných lidových
poslanců českých koná schůzi v pon-
dělí dne 11. března o 4. hod. odpolední.
Parlamentní komise klubu svobo-
domyslných lidových poslanců če-
ských má poradu v pondělí o 3. hod. od-
polední.
— Rozčilení Němci. Zlé svědomí Němeů
leká se dnes každého vánku, každého šelestu.
Nejen každé slovo i každé hnutí je rozčiluje.
Jsou něrvosní do té míry, že za pomínají
vděku, kterým jsou nynějšímu regimu povinni
a že naň útočí. Neboť čím by dnes byli, kdyby
odvretila se od nich opět přízeň vlády ? »Neue
Freie Presse« dnem i nocí o tom uvažuje, jaká
to je asi cena, za niž poslanci češti se odhodlali
do Velikonoc odstaviti obstrukci a svolili, aby
projednány býti mohly zákon o rekrutech
a o dani kořaleční. Tvrdí se, uvažujo t list
ten, že o nie jiného nejde při tom, než-
o jisté ústupky hospodářské. Kdyby prý oty
pouze se jednalo, Němci by ničeho nenamítali
i kdyby výhody tyto prospěly jen českému kraji
a českému obyvatelstvu. Však »Neue Fr. Presse«
nemůže tomu uvěřiti, neboť jinak prý by se
s tím nedělalo tolik tajností, věc má prý asi
nějaký háček a proto prý se musí míti Němci
na pozoru. Tvrdí prý se, že mezi c koncesemi
nalezají prý se také koncese »kulturní« a o
těchto k národním a politickým není prý daleko.
Však prý se voskuloárech již o těch tajných
úmluvách, jež zná prý pouze 15 zasvěcencův,
hlasitě mluví. Jedni tvrdí, že mezi koncesemi
nalezá se zřízení zvláštního ministeria veřejných
prací, kterýžto portefeuille dostal by se posl.
Kaftanovi. Druzi zase, že zavítá eísař k vysvě-
eeni nového mostu císaře Franliška do Prahy.
A»N. Fro Pr. «o dlezcelého tenoru článku jejího
by žtuto návštěvuí pokládalan zal koneesi, které
Němec
Neue
Kaftan
N Fro
Francie . Presse
Praha
Neue Frei Presse
23
article
by se Němci opříti musili. Chtějí tedy před-
pisovati císaři i koho má navštíviti a kam
zajet a kam ne. »Něco velkého, tajuplného ,
musí být, co mezi vládou a Čechy ujednánoe,
kalkuluje »N. Fr. Presse« a hrozí pro te
případ, že by bylo to proti Němcům, hroznjn
výbuchem německého vzdoru. Proto prý Něm
tak dlouho nestrádali a nebojovali. Kdyby ae
ukázalo, že vláda v tomto směru učinila Čechůn
ústupek, rázem by se všechny německé strany
srazily a polem vytáhly proti Čechům. —
Uznáváme, že to je strašná situace, v níž na-
lezá se německý tisk a zejmena »N. Fr. Presse«,
která dosud byla zpravena o všem dřív, nek.
nejvlastnější interessenti, nepomůže-li jí zráda,
musí ale ještě nějakou dobu míti strpení.
— Opposice zdánlivá. Páni národní so-
cialisté učinili společně s agrárníky ve středové
schůzí vídeňského parlamentu prohlášení, v němi
nazývají opposici ostatních českých poslanců n
radé ríšské pouze zdánlivou i osobují si právo,
prohlašovati sebe za jediné opravdové zástupce
lidu českého podle smýšlení jeho a cítění. Posl.
dr. Brzorád hned na to pány požádal, aby byli
poněkud skromnějšími a v uvěžení, jakou v ná-
rodě zaujímají posici, mírnili svá veliká slova.
Němec
Čecho
Posl
doktor
Brzorád
Německo
24
article
A je věru na čase, aby bujnost těchto pánův
byla opět trochu zbrzděna. Páni agrárníci byl
voleni do parlamentu s programem zcela urči-
tým a přesným a také bohatým. Je to řada po-
žadavků, jež zavázali se tito páni na říšské
radě provésti, nechť tedy uvažují o tom, zdali
k realisaci požadavků lidu selského dospějí par-
lamentní methodou, ve které se zlibilo panu
Fresslovi. Co se týče pánů národních socialistů.
splnilo se plnou měrou to, co prozíravější poli-
tikové hned z předu prorokovali. Oporou neb pod-
porou strany svobodomyslné neb jejím slevým
křidlem« se nestali. V politice vděk neplatí,
v té rozhoduje interes. Že by ale to byl interes
národa, nebo jimi zastoupených vrstev, jejž do-
sud hájili, o tom nemůže býti pochybnosti. Po
pondělním výstupu, jehož smutným hrdinou byl
pan Fressl, nevěděli páni nic moudřejšího, nel
obrátiti se ke sněmovně s nešikovným prohl áše-
ním, že proto užili násilí, poněvadž předseda
nešetří jednacího řádu. Při tom jim nenapadlo,
že kdo na jiném žádá zákonnost, především sám
ji musí respektovati. Na tom však nepřestali;
prohlášení je zároveň též variací nadávek páné
Fressl
25
article
Fresslových, »protože se ho 54 českých po-
slanců« neujalo. Škoda, že prý je jich tak málo.
kdyby národ český vyslal do Vídně více Fresslů
a Sehnalů, jinak by to s ním dopadlo. Tvrzení
to je zjevem psychopatickým a nelze proto s ním
se obtrati. Nejdříve si dát potupně nabít a potom
se dostavit do sněmovny s prohlášením, že ke
pání s ranami, jež dostal pan Fressl, obrátí na
— národ. Národ a jeho zástupci mají s těmi
pány vůbec jisté řízení. Pan Aug. Sehnat na
přiklad byl zvolen s tou podminkou, ze p ři:
činí se, aby zřízen byl ve Vrdni
společný klub všech poslancův a
kdyby seto nepodařilo, že vstoupí
do klubu, v němz soustředěna bude
většina poslanců, nebo že složi
mandát. Sehnal byl vůbec zvolen na kandi-
dátní listinu mladočeskou a jako stoupenec strany
té. Vsak dnes týž člověk opovažuje se vytýkat
zástupcům lidu českéhro, ze zvolent byli k ty
mem, na místo aby jako slušný člověk, ne-
může-li vstoupiti do klubu, mandátu se vzdal,
neboť zřízení klubu společného se nezdařilo.
A kdyby byli tušili voliči, co v panu Fresslovi
vězl, nebyl by na Plzeňsku dostal ani tři hlasy.
Fresslový
Sehnal
Fressl
Aug
Vídeň
Plzeňsko
26
article
— Bídáctví. Důvěrníci poslanců českých,
již vyjednávali s vládou o ústupcích, za kte-
rých ochotní by byli připustiti, aby mohla byt
předloha o rekrutech a o dani kořaleční parla-
mentně projednána, zavázali se k absolutnímu
mlčení o těchto věcech a proto nesdělili ani-
poslaneckému klubu tyto poďmínky, obmezivše
se pouze na povšechnou zprávu o vyjednávánl.
A právě tak jako členové komise par-
lamentni, tak i členové klubu zavázali se
všickni bez výjimky čestným slo-
vem k zachování úplného tajem-
ství. Co ale zatím se stalo? Nalezl se
český list, jemuž bylo známo, že diskretnost
v tomto případě je zárukou zdaru a jenž bez
ohledu na prospěch národa otiskl, co dopiso-
vateli jeho bylo o ujednáních sděleno a co mu
nemohl nikdo jiný prozraditi, než poslane c,
jenž o věci věděl a jenž učinil
tak porušením čestného slova.
O věci té jednáno bylo v minulé schůzi klubu
a vysloveno ne pouze největší rozhořčení nad
tímto jednáním, jež ani kvalifikovati se nedá,
nýbrž zvolena zvláštní komise, aby věc vy-
šetřila. Komise ta je ostatně již na stopě toho,
kdo bídáctví toho se dopustil.
— K otázce úpravy platů učitelských.
27
article
Jak známo, bylo sněmem král. českého uloženu
zemskému výboru, aby do zasedání nejbliže
příštiho vypracoval osnovu zákona v příčině
úpravy platů učitelských. Dle tohoto rozkazu
vypracoval referent zemského výboru pro záleži-
tosti školské prof. dr. Pražák tři osnovy zá-
konů. Pryní osnova obsahuje ustanovení:
1. že nejnižší dvě třídy platů učitelských (Iv.
a V. tř.) na školách obecných a IV. třída na
školách měštanských se zrušují a že základní
služné nynějších učitelů obecných škol IV. a
a V. tř. činiti má 1200 K, učitelů IV. třídy
měšťanských škol 1600 K, 2. že roční služné
učitelek industriálních činí 900 K, 3. že za-
tímní podučitelé mají míti odměny 900 K a
podučitelé se zkouškou způsbbilosti 1000 K,
v I. tř. pak 1100 K, 4. mimo to obsahuje
osnova některé změny ohledně příbytečného
ředitelů měšťanských škol a správců škol obec-
ných. — Druhá osnova týče se doplnění
§ 26. zák. o právních poměrech učitelstva.
Zejmena obmezuje se pojem »nepůsobil dle
povinnosti«, který je dosud rozhodujícím pro
zvýšení služného, na případy dísciplinárního
trestu. Zvýšení služného může býti dle nové
osnovy odepřeno při písemné domluvě pouze.
na 1 rok, při jiných trestech nejvýše na 3 a
5 roků; toto zadržení nemá míti žádného vlivu
na den nápadu následujících zvýšení služného.
— Třeti osnova obsahuje částečné změny
pensijních předpisů. V tomto směru druží se
osnova úplně k návrhům školské komise, v mi
nulém zasedání sněmu učiněným a otištěným ve
zprávě zemského výboru, v prosinci 1900
sněmu předloženým a formulovainým. Referent
odůvodňuje návrhy své tím, že vzhledem m
nedostatek prostředků finančních prozatím bra
profesor
doktor
Pražák
Iva
učitel obecný škola Iva