ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8aca8c50-6602-11dc-bdd7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 107, place 73, org 12, work 6
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. března 1901. Císlo 68.
4 article
úmyslně rozsévá nedůvěru. Strana Wolfovato není, jak dokazuje dnošní úvodník »Ostd. Rundsch.« Pisatel stati doznává tu otevřeně, že hospodářské ústupky, slibené české delegaci a týkající se Prahy a kraje skoro výhradně če- ského, nebudou na škodu Němců, naopak že zplavnění Labe a kanalisování Vltavy s připo- jením k Dunaji povznese ještě více německá přístavní místa na Labi v severních Čechách, usnadní styky rakouských Němců s říší a ze- jmena s Hamburkem, k němuž český obehod tíhne nepoměrně silněji, než k Terstu. Poku pak se týče příspěvku na pražskou assanaci, ani proti tomu nelze prý důvodně ničeho namí- tati, neboť stát nemá jen právo velká měst potravními daněmi vyssávati, nýbrž také povin- nost o jich blaho se starati. Přispějíli konečně zamýšleně investice k povznesení blahobytu če- ského lidu, bude to Němcům na prospěch, po- něvadž přestane stěhování českých dělníků do severních Čech a »počešťování tamních ryze německých okresů.« Jak se zdá, jsou na nejkrajnějším něme ckém křídle lépe informováni o stajných úmlu- vách« s vládou, než v táboře liberálním a protc je na onom krajním křídle nedůvěry nejméně. Z Černovců, 6. března. (V y še t ro- vání úřadníků pro volby.) Někteř soudní úřadníci v Bukovině neřídili prý se při posledních říšských volbách pokynem, jakěhož se jim dostalo s vyšších míst, a volili- kandi- dáty stran národních. Nyní se proti těmto úrad- níkům zavádí disciplinární vyšetřování.
Němec Pok Praha Vltava Dunaj Čechy Hamburk Terst Černovec Bukovina
5 article
Ze Zádru, 7. března. (Srbové n ú stupu.) Dnes konaly se ve volebních okre- sích drnišském a šibenickém doplňovací volby do zemského sněmu dalmatského, poněvadž bý- vali poslanci za tyto okresy, vesměs přivržen i radikální strany srbské, vzdali se mandátů, protože při volbách do říšské rady kandidatur dra. Baljaka byla odmítnuta. Dnešní volby vy- padly však vesměs na prospěch Chorvatů. V okrese drnišském, jenž voli dva poslance, byl zvolen přívrženec strany práva dr. Buič a člen chorvatské strany národní. M. Skelin, oba 50 hlasy, kdežto Srbové dr. Baljak a Pugliesi obdrželi po 47 hlasech. Týmž počtem hlasů zvolen v okrese šibenickém člen národní strany chorvatské Josef Mazzura proti Srbovi dru. Jos. Smodlakovi. Ze Lvova, 6. března. (P oslanec Ku- bik.) přívrženec P. Stojalovského, jenž spol s ostatními svými soudruhy vstoupil do Šuster- šičova klubu, byl — jak sděluje »Předsvite — z něho vyloučen, protože souhlasil s dotazem Eisenkolbovým a sliboval, že sám také dokáže škodlivou činnost kněží při missiích. Ke slo u se nedostal jen proto, že debata byla dríve zavřena. V Praze, 7. března. (K (řetí m sjezdu slovanských novinářů, jenž se bude o velkonocích konati v Dubrov. níce, dějí se všestranné přípravy. Redakce split- ského »Jedinstva« oznámila resoluci, týkající se hlaholské bohoslužby a bude na sjezdě žádat zástupce slovanských listů, aby propagovali my- šlenku slovanské bohoslužby místo dosavadni latinské. — V Krakově utvořil se, místní výbor, jenž si vzal za úkol působiti, aby sjezd byl eo nejčetněji obeslán polskými novináři. Předsedou výboru je redaktor »Czasu« Chylinský, jednatel Vlad. Levický a red. Prokeš.
Srba Chorvat doktor Buič M Skelin Baljak Pugliesi Mazzura P Stojalovský Eisenkolbův Czas Chylinský Vlad Prokeš Zádr Lvov Šuster Praha Krakov
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. března. Bojovnost v Bulharsku. Dne 7. t. m. oslavili v Bulharsku výročn den míru svatoštěpánského. Makedonský ko mitét se přičinil, aby letošní ostava byla ob zvláště skvělá a stala se demonstrací velkobul- hurskou. Orgán p. Sarafova, »Reformy«, na- psal: Zmučená a krví synů svých zbrocená země chystá se k zoufalému boji nejkrvavějšímu v nových ději nách. A neodvislá »Večerna Pošta«: V ta- kových okamžicích rady k pokoji a rozvaze mají málo ceny, byť přicházely ze všech světa úhlů. Ten, komu všechno bylo uloupeno a kte- rému se vlastní zití zhnusilo, m álo se s t a ra Stávalo se v minulých letech, že deporto- vaní a hlavně zlatokopové minusinského kraje hloubějí vnikajíce do hor a pralesů na jih, dále se odváživše, více se nevrátili. Časem stalse zjev konečně podezřelým, doma zbylé ženy příbuzní neustávali všelijaké domněnky vyslovo- vati. Zůstávalo však při starám. Pojednou došlc z Pekina vládní sdělení, že podle řeky Jeniseje Rusové do země Uranchaid nájezdy činí, do- bytek odhánějí a jiné násilnosti pášou. Nebylo déle otáleti a brzo si klestil silný sbor kozácký cestu krajinami dosud neznámými k sídlu sběhů. Jaké bylo překvapení komandanta, když objevila se mu osada nikomu neznámá, již asi 200 oby- vatel čítající, a přece nijak od jiných ruských vsí se nelišící.
Rus Praha Bulharsko Jenisej
7 article
Ivan Afanasič, starešina sekty kdysi na jihu ruském se šířivší a na Sibiř dovezený, provo- zoval zde s několika svými pravou hrůzovládu. Jako prorok nové víry dedukoval své násilnosti z libovolných biblických citátů. Každého ei- zince, jenž sem zabloudil, zavedl dříve do les »na pokání«, dal jej přivázati na místě odlehlém ke stromu a nechal umříti hladem, aby nemoh jejich úkrytu prozraditi. Byl s hlavními vinníky v okovy spoután v katorgu dodán. Objevením rýžovišť zlata, přibylo nových živlů do osady, a poměry se tak změnily, že vy- stačuje nyní 6 kozáků udržeti pořádek. Mimo obec jest v okruhu každý odkázán sám na sehe. Manželství neuznávají, žijíce spolu a rozcházejíce se opět. Také záměna žen jest obvyklá. »Považte, stává se, že muž i žena maj tutéž familiu (přijmní) i otěčestvo!« (oteov jmeno) sdělovala mi choť zástupce náčelníkova. Ruská vláda, odstranivši výstřednosti nej- horší, nevměšuje se do soukromého života osad- níků. Přivírajic obě oči, vyčkává času. Jestto moudře uváženo. V krajinách tak odlehlých. jichž kolonisace jest vládě vitána, nebylo b, radno nátlakem buditi předčasně živel nespo- Úsinská vysoká planina má v teplé roční době přímo idešlní klimatické poměry, ale ř zima prý je tu zdravá a příjemná. Třicetipötistupnové lehlivy o všeobecný mir. Dilem jeho je po- msta a jeho svatý boj je posvěcen všemi nebe skými i zemskými zákony. Evropa ustrne nad naší sebeobranou. Zrovna tak mluvili před pěti lety Arméni a dospěli k tomu, že je Turecko ochromilo na několik desítek let, snad na vždy. Bulharšu vlastenci by měli především chladnokrevně uvá- žiti, nevězí-li příčina těžké jejich krise v nich samých.
Afanasič Armén Sibiř Evropa Turecko
8 article
Rusové proti Němcům. Uzavření spolku anglo-německého sprave- dlivě vyvolalo v Rusku rozmrzení proti Něm- cům, jemuž všechny noviny dávají výraz. Tak píše »Poccig«: Německo ukázalo se nevděčným k Rusku. Rusko vypěstilo Německo jako chův a kdyby nebylo ruské přízně, Německo nebylo by dnes velkým, nebylo by zvítězilo ani nad Dánskem, ani nad Rakouskem, ani nad Francil. A za to vše Rusko se dožívá, že totéž Něme- cko vede celý trojspolek do spolku s Anglií proti Rusku, aby bylo ochromeno na nějakýeh dvacet let. Němci opojili se učením Nietzscho- vým a považují se za jakýsi nadnárod, jenž má nepopíratelné právo na světovládu, k niž chtějí si dopomoci násilím nad jinými národya státy. Rusko naproti tomu vede politiku ideál- nou, ono neporobuje, nýbrž osvobozuje národy. je silno hmotně tak, že mu netřeba nikoho se báti, ale nespokojuje se tím a chce býti silno také mravně. To je všecko pravda. Ale Rusko si nesmí tajiti, že politika přízně k Německu byla chybou a nikoli zásluhou.
Rus Němec Rusko Německo Dánsko Rakousko Anglie
9 article Makedonie.
Makedonie. V Makedonii také Turci utvořilí tajný spolek po způsobu bulharského Makedonského komitétu. Počátek učinil už r. 1898 Sadedin paša, jeden z nejkrutějších tureckých úřadníků, kteři kdý v Makedonii zlořády tropili. Tajný spolek turecký má za účel podporovati akci vojenskou k za- chováni míru a rozbíti tajnou organisaci bul harskou. Ale ve své prostotě Turei nedovedou rozeznati nevinného od vinného a pronásledují všechny křesťany šmahem. Domy jejich vypa- lují, ženy a divky unášejí, drancují, mučí. Tím sami připravují ne pokoj, nýbrž občanskou vá Pk u. V Bitolji byla předsevzata domovní pro- hlídka u ředitele bulharského gymnasia Stefa- nova, jenž prohlásil, že je Rus, protestoval prot prohlídee á požádal ruského konsula za ochranu. Ruský konsul přišel, Stefanova se ujal a pro- blidku zmařil. Poláci pod německým jhem. Polšké listy zjištují, ze poštovní úřa dní i němečií, kteři netrpí na adresách jediného pol- ského slova, byť bylo v závorce a přeškrtáno. nejednaji z vlastní horlivosti, nýbrž na vyšší rozkaz. V polských zemích pod pruským jhem neni jediné školy polské, jsou jen školy německé. navštěvované dětmi polskými, které jsou vyučo- vány jen německy a jsou trestány, promluví-li třeba jen mezi sebou slovíčko polské. Němcům to všechno nedostačuje. Jakýsi W. Rein píše v »Tägliéhe Rundschau«, že škola v Poznaňsku jest polská, protože učitelé jsou Poláci. Žádá, aby vláda uchopila se ráznějších prostředk k poněmčení Polá ků. Vyrábitel pohlednie v Poznani, Němec Ant.
Turek Stefanov Polák Němec W Rein Němec Antonín Makedonie Rus Poznaňsko Poznaň Tägliéhe Rundschau Sadedin paša Stefanova
10 article
Rose, byl tamním soudem odsouzen k pokutě 30 m. za to, že dal zhotoviti pohlednici, n níž bylo vidno něco podobného polskému orlu. Rozsudek odůvodněn tak, že by prý pohled na takový lístek mohl v Polácích vzbuditi touhu po »odtržení od Prus jistě části země« Ve městech polských konají se každou ne- děli shromáždění lidová, na nichž Poláci prote- stují proti hakatismu. Minulou neděli konal se v Berlí ne polský meeting, jejž navštívilo přes 1000 osob. Předsedal pan Wróbel, vydavatel »Dzen. Berl.«. Mluvilo 12 řečníků. Všichni důrazně napomínali všechny polské vlastence, aby štřili mezi polským lidem národní uvědomění a při (R) mrazy jsou sice všední, avšak za nieh panuje úplně klidný vzduch a většinou modré nebe. Chřipky a tuberkulosy šťastní tuzemci vůbec neznajt. Náčelníka okruhu nebylo doma, odplul n voru po řece Us a pak po Jeniseji do Minu- sinska. Měl se za několik dnů teprve vrátiti cestou, pó níž jsem já přijel. Jeho zástupce však přijal mne velmi přívětivě a s nevšední ochotou mi mnohých úsluh prokázal. Hlavní cestou pro dovoz i vývoz je řek Jenisej. V létě dopravují Usinští prodejné suro- viny, zvláště kravské a jiné kůže a kožešiny do Minusinska po vorech, zimou pak přivážejí si odtamtud po zamrzlé řece na sáních zboží sobě potřebné. Pro parníky neb loďky není ta část Jeniseje tuze splavna, jednak pro četné prahy, jednak i pro přilíš dravý tok. I vorům jest při spoušti s prahů velké obtíže překonávati. Pro osoby věci choulostivě zřízena je uprostřed voru budka na silných trámech, 4 metry vysokých (balagán).
Polák Prus Wróbel Ddit Berl Jenisej Min
11 article
Vor pod prahem hluboko pod ječící proud se noři. Pltaři se proto k voru přivazují a vše na voru dobře připevňují. Zimou je sice cesta z Minusinska do Usu po ledě delší, trvá asi 10 dní, za to však ne- srovnatelně pohodlnější a bezpečnější. Do úzkých sání zapřáhnou tři koně po jednom za sebou a ježto výjezd z Minusinska děje se vždy spo- lečně na mnohých saních, vznikne brzo dobrá sanice, jíž pak všechny další partie přesně se drží. Větší počet osob zmenšuje nebezpečí na- padením vlky, a přesnoc tráví se v chatách (zimově), rozestavených cestou na vzdálenost jednodenní jízdy, dostatečně zásobených i piei pro koně. V uslnské obci není ženy, jež by neuměl po mužsku jezditi na koni. I stařeny viděl jsem jezdecky ubrané: Výsvětluji to poměry. “ Role Usinských jsou až na 20 km daleko od obce. Jezdkýně nosí široké spodky a svrehu řasnatou, holené bot částečně zakrývající sukni. Půdal zde není tak dobrá jako v Minusinsku. Obilí miotika jsouli dražsl. pravovali jej k zákonné obraně proti pokusům, směřujícím k jeho odnárodnění a ožebračení. Socialisté chtěli schůzi rozbíti, ale upokojili se, když jim předseda pohrozil odstraněním ze sálu. Přijatá resoluce obsahuje také protest proti zá- měru německé vlády, zvýšiti cla na průmy- slové tovary »Dz. Pozn.« oznamuje, že asi před dvěma měsíci byl přečten všemu vojsku, ležícímu v Po- znahi, denní rozkaz, kterým přikázáno všem vo- jínům, aby i své soukromé potřeby kupovali jen od kupcův a řemeslníků německých.
Usinský Dz Minusinsko km
12 article
Němei nebojí se nikoho — kromě Rusů. »Honoe Bpevra« dovídá se z Berlína, jaký poplach způsobilo tam prohlášení orgánu ru- ského ministerstva financi, že Rusko nedá se od Německa exploatovat a že má prostředký, kterými může Německo donutit k slušnosti. Čiánek »Toproo-poémo Tazerne postavil do pravého světla leži německých agrár- níků, tvrdieích, jako by si Rusko samo přálo, aby Německo zvýšilo clo na jeho zemědělske výrobky. V prvé, chvili agtárolci byli jako hro- mem poraženi. Byli ták zmafení, že vyslovoval i domněnku, že hr. Bülow objednal si ten článek v Petrohradě. Bülow ovšem dopustil se chyby, že agrárníkům učinil sliby. Chyba t bude míu smutně následky pro něj samého i pro jeho poliliku. Dostal se již tak do úzkých, že na otevřenou mluvu ruského listu ani neví co odpovědět. Ruský článek silně ochladil německé agrárníky a jejich noviny. Krolně toho přiměje hr. Bülowa, aby lépe stuďoval hospodářské po- měry Německa k Rusku. On snad neví, že by Německu nebylo se podařilo ani nynější ob- chodní smlouvu s Ruskem uzavříti, kdybyse byl do věci nevmísil sám císař Vilém.
Rus Tazerne Bülow Vilém Berlín Rusko Německo Petrohrad Honoe Bpevro
13 article Francouzský rozpočet.
Francouzský rozpočet. Francouzský rozpočet činí ohromný obno 4 milliard a 30 millionů. Jesti to rozpočel »hodný nového stoleti«. Srovnáme-li rozpočeo z roku 1801, kterýsčinil 836 millionů franků. s rozpočtem dnešním, lze konstatovati roční zvý- šování o 32 milliony oisben Kniha Dreyfasova: »Bulletin offeiel de la Librairiek sděluje, že bývalý kapitán Alfred Dreyfus vydá knihu u Fasquella s názvem »Pět let mého života« Jsou to zápisky z Dábelského ostrova, kde, jak známo, Drevfus pykal svůj (resl, Kniha vyjde v dubnu.
Librairiek Dreyfus Drevfus Dreyfasov u della
14 article Pražské ústřední nádraží, kanali- sace Vltavy a přistav holešovický.
Pražské ústřední nádraží, kanali- sace Vltavy a přistav holešovický. Včerejší týdenní schůze spolků architektů a fn- ženýrů v král. českém zabývala se otázkou praž ského ústředního nádraží ve spojen s provedením klanalisace Vltavy a pří- stavu bolešovického, jež jsou pro Prahu otázkami vskutku životními. Úkolnost tato měla tak za následek, že sehůze, jež konala se ve velké dvo raně Měšťanské besedý pražské, byla velice četně navštívena. Dostavilo se do ní zejmena hojně hosti. mezi nimi: starosta král. hl. města Prahy p. dr. Srb s náměstky drem. Fričem a inž. Neubor tem a měst. radními drem. Podlipným a dv stavit. Terebou, za ministerstvo železnic insp. Neumann, za místodržitelství vrch. stav. rada Rytíř a Jos. Svoboda, za zem. výbor stavební radové Landa, st. r. Fiala, baron Spens-Bo- den a Kostlivý, za zemědělskou radu stav. rada Antonín Němec, za městskou radu na Král. Vino- hradech inž. Bob. Staněk, za, ústřední společnost hospodářskou pro král. české J. Šusta, ředitel vel- kostatku v. v. a V. Krob, vrch. inž. kn. Schwar zenberga v Praze, za živnostenskou komoru pp. posl. Václ. Němec a JUDr. Jes. Gruber, za měst. radu na Smíchově inž. Tykač, za c. k. stát. dráhy vrch. insp. Růžička, cís. radové Kopista, Jeti m ar, Sedlák, revident Maršálek, insp. Ja r sc h vrch. inž. Pražák, za buštěhradskou dráhu cen- trální insp. Pleler a insp. Seidl, za společnost státní dráhy vrch. inspektor cís. rada Ruth, insp. O sner a přednosla Buda, za severozáp. dráhu vrch. inž. Fabian a inspektor Sixta, za komisi pro kanalisování Vltavy ředitel M razí k, vrch. inž. Rubin, dále rektor techniky Hráský, baron P - L. Rieger, posl. inž. M aterna, cís. r. K ři ž í k. okr. hejtman smíchovský Pokorný, dv. rada Ko- řístka, za pražské elektrickě podniky chefinženýr Pelikán a vrch. inž. Svoboda atd.
Srb Frič Ing Podlipná Rytíř Jos Fiala Antonín Němec Král Bob Staněk Šust V Krob Václ Němec JUDr Jes Gruber Růžička Kopista Sedlák Seidl Ruth Fabián Sixt Rubin Hráská P L Rieger Pokorná Pelikán Svoboda Vltava Praha Smíchov spolek architekt Land hospodářský pro král . český J státní dráha vrch přednoslo Budo rada ko SpenBo
15 article
Schůzi zahájil o 1/88. hodině večer předseda spolku cís. rada p. inž. Richard J ahu uvítáním hostů. Sděliv některé spolkové záležitosti, udělil slovo referentu p. vrchní inž. Ant. S mrčko vi Pan vrchní inž. Smrček poukázal k neustá- lému vzrůstu Prahy a jejích předměstí, který pokra- čoval by ještě ve mnohem větší míře, kdyby měla řádnou komunikaci po zemi i po vodě a stala se překladištěm střední Evropy. Vzrůstu Prahy před 50 až 60 lety nikdo se nenadál, neboť nebyl by se ná- dražím státní dráhy v Bubnech odřízl celý polo- ostrov v délce 1000 metrů; kdo by byl také při stavbě severozápadní dráhy tušil, že bude tratí podél Vltavy do Libně poškozen vývoj Karlína atd. Čo však pro- dělává ve příčině této Praha, prodělávají i jiná města. Na tyto závady komunikační dlužno pouká- zati v době, kdy jedná se o řešení velkých olázek, zejmena také otázky ústředního nádraží. Poukázal, že rozdíl výšky tří nádraží pražských nad mořem — státní dráhy 195 m, severozäpadní 190 m. a Frant. Josefa 210 m. — činí plných 20 m. Mluví-li se, které z nich mělo by se přeměniti n ústřední, prohlašuje, že severozápadní nádraží se k tomu naprosto nehodí, ani ne nádraží státní dráhy poněvadž by se musily pro ně zabrati i bloky domu mezi Hybernskou ulicí a Poříčí a Poříčí a Fiorencí, což řečník zevrubně na vyvěšených plánech ob- jasňuje. Kromě toho by ani pak nádraží toto nevy- hovovalo, poněvadž nemělo by dostatečné šířky. jakou mají ústřední nádraží jinde. Z nádraží Františka Josefa dalo by se udělati ústřední, ale spojeno bylo by to s velkými obětmi.
Ing Čo František Josef František Josef Praha Evropa Bubno Vltava Libeň Karlín hybernský ulice Poříčí spolek cís . rada p
16 article
Lze do něho vydstiti dráhu státní z Buben i severo západní dráhu po rožšířeném viäduktu dráhy státní. Na nádraží tomto bylo by však nutno zříditi pod- zemní tunel a chůze jím a sestupování a vystupo- vání na jednotlivé perrony by pro obecenstvo pří- jemným zajistě nebylo. Dalo-li by se zříditi nádraž ústřední v ohledu perronů a kolejí, nestačí pro n nynější budova se svými úzkými chodbami, která nedostačuje ani na nádraží lokální, A přece jest důležito, by Praha ústřední nádraží měla. V tě příčině nemůže se řečník shodnouti s dosa- vadními návrhy a navrhuje ústřední nádraží na Štvanici. Neprojektuje při tomi nic, nežli co jinde již provedeno. Nádraží toto mělo by nádražní budovu směrem k mostu Františka Josefa a rozprostíralo by se na ostrově Velkých Benátek, Rohanském a Korunním. mezi nimiž zrušila hy ze ramena Vltavy. Karlínský přístav napájel by se kanálem. Při projektu řečník využívá se i vodní síly zregulované Vltary v míř velikě, čímž uleviti by se mohto zejmena pražské ústřední elektrické centrále, k čemuž připojovalo by se v hlavním řečišti komorové plavidlo a jez. Pod tím navrhuje na zvýšeném ostrově Velkých Benátek ústřední nádraží ve výši nynějšího viaduktu státní dráhy asi s osmerými až desaterými kolejemi v délce 260 metrů a síce tři koleje pro vlaky státnt dráhy, jedna pro dráhu buštěhradskou, tří- pro- dráhy státní (2 nádraží Františka Josefak, po jedné pro s- verozápadní a severní dráhu. Nynější trať severo- západní dráhy z ostrova Velkých Benátek do Libně by se zrušila a vedla z Libně přes Maniny. Přeložením dráhy severozápadnís na levý břeh vystavěním asi metr vysoké hráze na pravém břehu Vitavy z Libně do Karlína a uzavřením karlínského přístavu vraty byl by pravý břeh Vltavy od Karlova mostu až po Libeň vodě z ní uzavřen.
František Josef Josefak Bubno Praha Benátky Vltava Libeň Maniny Karlín Karlov most
17 article
Řečník doufá, že stát, který jinde provedl práce podobné sám, příspěje i v Praze na ústřední nádraží (Veselost) a že přispějí na ně také všecky v Praze ústlcí dráhy, rovněž i Praha a okolní obce. K žádosti předsedy cís. rady p. R. Jahna vysvětluje p. vrch. inž. Smrček souvislost svého projektu ústředního nádraží s provedením kanalisace Vitavy v obvodu Prahy a změnami v přístavu hole- šovickém. Praví, že Vltava vedla by se jediným ramenem podél břehu bubenského a že řečiště rozšířilo by se hluboce do ostrova Velkých Benátek. Ostatní ramena Vltavy mezi ostrovy Rohanským a Korunním by se zrušila a na získaně prostoře, ovšem zvýšené, stálo by ústřední nádraží. Čtvrt svatopetrská byla by tím před velkou vodouc úplně chráněna. Vysvětliv i další výhody svého projektu v ohledu regulačním a assanačním, končí řečník za potlesku. Cís. rada pan Ruth, vrchní inspektor společ- nosti státní dráhy, pravi, že společnost tato má ná- draží, že ohecenstvo nemůže si přáti lepšího. Ná- draží toto, rovněž i ostatnl, jsou ve středu města. Erase o centrálním nádraží není v Praze ničím a za nynějších poměrů jest toto v Praze nemožným a neního také třeba. Navrženým nádražím na Velkých Benát- kách by se obyvatelstvu neposloužilo, neboť většina cestujících jest chudší lid, který nejezdí na nádraží povozem. Referentem projektované nádraží s 8—10 kole- jemi v dělce 260 m. nevyhovuje a musilo by býti půläruhého až dva kilometry dlouhé. Ústřední ná- draží na Velkých Benátkách s touto délkou zřídii se nedá. Za to nádraží státní dráhy zříditi by se dalo v žádoucí dělce bez příbrání zmíněných bloků domů jen odstraněním budov, jež se na něm nalezaji Nádraží Františka Josefa se pro velké ústřední ná draží rovněž nehodí.
R Jahn Ing Ruth František Josef Praha Vltava Velká Benátky Benátky
18 article
Ostatně zřízení ústředního nádraží vyžadovalo by nákladu 40 millionů korun, na který náklad sou- kromé dráhy náležitě přispěti nemohou a stát, který má na zřeteli v první řadě stavbu nádraží v Plzní, rov- něž ho nevystaví. Proto studium pana referenta jes velmi zajímavé, ale zůstává velkým ideálem. (Souhlas.) Zástupce ministerstva železnic inspeštor pan Neumanu prohlašuje, že ústřední nádraží v Praz jest skoro naprosto vyloučeno. Z nynějších nádraží dá se sice jedho nebo sruhé zaříditi, raby měloka- rakter ústředního nádraží osobního, ale nádraží, by se v něm soustředila vozba vlaků osobních i ná- kladních, provésti nelze a návrh referenta ve směru tom nevybovuje. Přisotázce centrátního nádraží musí se vzíti z základ doprava a uváží li se, že by se- na něm mu- silo vypraviti a přijati denně 180 vlaků, nelzet provéstí na nádraží přojektovaném referentem, jež bylo bý na periferii města. Tim trpěla by i návště cizinců.
Neuman Plzeň
19 article
Jednolnému nádraží ve Vídni se přeje, by zří- dílo se přímé spojení severu s jihem a dojde k němu, jakmile se sestátní tratě společnosti státní dráhy Gía rada p. Ruth: To se nestane). Až přestaví se nádraží Františka Jozéfa, bude účelu svému vy- hovovati. Stavební rada severozápadní dráhy p. Rybář děkuje referentu, že pustil se do studia věci, která týka se dráh. (Výborně ! Potlesk). oRečník zabývá se vývody referenta v příčině severozápadní dráhy a popírá, že by její tratí poško- zován byl Karlín. Roku 1845 dostoupila voda ve Vltavě na metr pod úroveň náspu tratě její do Libně a kdyby se tedy trať tato zrušila, musila by se na pravém břehu výstavěti hrázove stejné výši. Z přeložení trati na Maniny neměla by dráha zisku, protože by holešovického přístavu za překla- diště nepoužívala, jelikož doveze-li zboží na překla- diště v Mělníce, vydělá na něm vůči přístavu hole šovickému 4 K 20 ho na tuně.
Ruth Jozéf Rybář Jednolný nádraží Vídeň Karlín Vltava Libeň Maniny Mělník státní dráha
20 article
Referent vrchní inž. p. Smarček v závěrečném stovu praví, že řečníci, mluvíce měli přiležitosti řádně se o něm informováti. Navržená délka nádraží by stačila, poněvadž vlaky seřaďovaly by se v nádraží holešovickém. Nádraží v Kolíně n. . má délku kolejí jen asi 170 metrů. Dosavadní nádraží pražská se nezruší, nýbrž zů- stanou a mohly by se z nich vypravovati lokální vlaky. Ani nádraží severo-západní dráhy nemusí se zrušiti, ač nová jeho trať přiblížila by se holešovi- ckému přístavu. Jinde staví se ústřední nádraží hodně daleko od města a návštěvě cizinců to neškodí. Nechť odborníci sami vysloví se o otázce ústřed- ního nádraží a předloží své projekty. (Výborně Potlesk.) Předs. cís. rada p. B. J a h n praví, že v návrhu p. vrch. inž. Smrčka jest mnoho zajímavého a pr Prahu důležitého. Proti němu vyslovili se náhodou jen odpůrci konkurenti a jest tudíž přirozeno, že h žádný z nich nechválil. Přítomní jsou však zájem- níci, kteří ve svých názorech se snad rozcházejí, ale v určitých směrech a detailech výklady referenta roz- hodně by podporovali. (Souhlas.) Věc není ještě holova, ani připravena, ale refe- rentu musí se vyslovili uznání, že při svém obtíž- ném povolání obětoval tolik času, že o otázce ústřed- ního nádraží uvedl velice zajímavý materiál. (Vý- borně !) Jelikož otázka tato zasluhuje, by byla připra- vena a doplněna, jest povinností předsednictva spolku, by se předmětem tímto zabývalo a nadejde zajisté doba, kdy předsednicívo záležitost předloží ve stádiu hotovém. (Výborněl) Předseda děkuje zeferentu, řečníkům i hostům za jejich přítomnost a končí schůzi o 3/4 na 10. hod.
Ing Smrčka Kolín Praha
22 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Klub svobodomyslných lidových poslanců českých koná schůzi v pon- dělí dne 11. března o 4. hod. odpolední. Parlamentní komise klubu svobo- domyslných lidových poslanců če- ských má poradu v pondělí o 3. hod. od- polední. — Rozčilení Němci. Zlé svědomí Němeů leká se dnes každého vánku, každého šelestu. Nejen každé slovo i každé hnutí je rozčiluje. Jsou něrvosní do té míry, že za pomínají vděku, kterým jsou nynějšímu regimu povinni a že naň útočí. Neboť čím by dnes byli, kdyby odvretila se od nich opět přízeň vlády ? »Neue Freie Presse« dnem i nocí o tom uvažuje, jaká to je asi cena, za niž poslanci češti se odhodlali do Velikonoc odstaviti obstrukci a svolili, aby projednány býti mohly zákon o rekrutech a o dani kořaleční. Tvrdí se, uvažujo t list ten, že o nie jiného nejde při tom, než- o jisté ústupky hospodářské. Kdyby prý oty pouze se jednalo, Němci by ničeho nenamítali i kdyby výhody tyto prospěly jen českému kraji a českému obyvatelstvu. Však »Neue Fr. Presse« nemůže tomu uvěřiti, neboť jinak prý by se s tím nedělalo tolik tajností, věc má prý asi nějaký háček a proto prý se musí míti Němci na pozoru. Tvrdí prý se, že mezi c koncesemi nalezají prý se také koncese »kulturní« a o těchto k národním a politickým není prý daleko. Však prý se voskuloárech již o těch tajných úmluvách, jež zná prý pouze 15 zasvěcencův, hlasitě mluví. Jedni tvrdí, že mezi koncesemi nalezá se zřízení zvláštního ministeria veřejných prací, kterýžto portefeuille dostal by se posl. Kaftanovi. Druzi zase, že zavítá eísař k vysvě- eeni nového mostu císaře Franliška do Prahy. A»N. Fro Pr. «o dlezcelého tenoru článku jejího by žtuto návštěvuí pokládalan zal koneesi, které
Němec Neue Kaftan N Fro Francie . Presse Praha Neue Frei Presse
23 article
by se Němci opříti musili. Chtějí tedy před- pisovati císaři i koho má navštíviti a kam zajet a kam ne. »Něco velkého, tajuplného , musí být, co mezi vládou a Čechy ujednánoe, kalkuluje »N. Fr. Presse« a hrozí pro te případ, že by bylo to proti Němcům, hroznjn výbuchem německého vzdoru. Proto prý Něm tak dlouho nestrádali a nebojovali. Kdyby ae ukázalo, že vláda v tomto směru učinila Čechůn ústupek, rázem by se všechny německé strany srazily a polem vytáhly proti Čechům. — Uznáváme, že to je strašná situace, v níž na- lezá se německý tisk a zejmena »N. Fr. Presse«, která dosud byla zpravena o všem dřív, nek. nejvlastnější interessenti, nepomůže-li jí zráda, musí ale ještě nějakou dobu míti strpení. — Opposice zdánlivá. Páni národní so- cialisté učinili společně s agrárníky ve středové schůzí vídeňského parlamentu prohlášení, v němi nazývají opposici ostatních českých poslanců n radé ríšské pouze zdánlivou i osobují si právo, prohlašovati sebe za jediné opravdové zástupce lidu českého podle smýšlení jeho a cítění. Posl. dr. Brzorád hned na to pány požádal, aby byli poněkud skromnějšími a v uvěžení, jakou v ná- rodě zaujímají posici, mírnili svá veliká slova.
Němec Čecho Posl doktor Brzorád Německo
24 article
A je věru na čase, aby bujnost těchto pánův byla opět trochu zbrzděna. Páni agrárníci byl voleni do parlamentu s programem zcela urči- tým a přesným a také bohatým. Je to řada po- žadavků, jež zavázali se tito páni na říšské radě provésti, nechť tedy uvažují o tom, zdali k realisaci požadavků lidu selského dospějí par- lamentní methodou, ve které se zlibilo panu Fresslovi. Co se týče pánů národních socialistů. splnilo se plnou měrou to, co prozíravější poli- tikové hned z předu prorokovali. Oporou neb pod- porou strany svobodomyslné neb jejím slevým křidlem« se nestali. V politice vděk neplatí, v té rozhoduje interes. Že by ale to byl interes národa, nebo jimi zastoupených vrstev, jejž do- sud hájili, o tom nemůže býti pochybnosti. Po pondělním výstupu, jehož smutným hrdinou byl pan Fressl, nevěděli páni nic moudřejšího, nel obrátiti se ke sněmovně s nešikovným prohl áše- ním, že proto užili násilí, poněvadž předseda nešetří jednacího řádu. Při tom jim nenapadlo, že kdo na jiném žádá zákonnost, především sám ji musí respektovati. Na tom však nepřestali; prohlášení je zároveň též variací nadávek páné
Fressl
25 article
Fresslových, »protože se ho 54 českých po- slanců« neujalo. Škoda, že prý je jich tak málo. kdyby národ český vyslal do Vídně více Fresslů a Sehnalů, jinak by to s ním dopadlo. Tvrzení to je zjevem psychopatickým a nelze proto s ním se obtrati. Nejdříve si dát potupně nabít a potom se dostavit do sněmovny s prohlášením, že ke pání s ranami, jež dostal pan Fressl, obrátí na — národ. Národ a jeho zástupci mají s těmi pány vůbec jisté řízení. Pan Aug. Sehnat na přiklad byl zvolen s tou podminkou, ze p ři: činí se, aby zřízen byl ve Vrdni společný klub všech poslancův a kdyby seto nepodařilo, že vstoupí do klubu, v němz soustředěna bude většina poslanců, nebo že složi mandát. Sehnal byl vůbec zvolen na kandi- dátní listinu mladočeskou a jako stoupenec strany té. Vsak dnes týž člověk opovažuje se vytýkat zástupcům lidu českéhro, ze zvolent byli k ty mem, na místo aby jako slušný člověk, ne- může-li vstoupiti do klubu, mandátu se vzdal, neboť zřízení klubu společného se nezdařilo. A kdyby byli tušili voliči, co v panu Fresslovi vězl, nebyl by na Plzeňsku dostal ani tři hlasy.
Fresslový Sehnal Fressl Aug Vídeň Plzeňsko
26 article
— Bídáctví. Důvěrníci poslanců českých, již vyjednávali s vládou o ústupcích, za kte- rých ochotní by byli připustiti, aby mohla byt předloha o rekrutech a o dani kořaleční parla- mentně projednána, zavázali se k absolutnímu mlčení o těchto věcech a proto nesdělili ani- poslaneckému klubu tyto poďmínky, obmezivše se pouze na povšechnou zprávu o vyjednávánl. A právě tak jako členové komise par- lamentni, tak i členové klubu zavázali se všickni bez výjimky čestným slo- vem k zachování úplného tajem- ství. Co ale zatím se stalo? Nalezl se český list, jemuž bylo známo, že diskretnost v tomto případě je zárukou zdaru a jenž bez ohledu na prospěch národa otiskl, co dopiso- vateli jeho bylo o ujednáních sděleno a co mu nemohl nikdo jiný prozraditi, než poslane c, jenž o věci věděl a jenž učinil tak porušením čestného slova. O věci té jednáno bylo v minulé schůzi klubu a vysloveno ne pouze největší rozhořčení nad tímto jednáním, jež ani kvalifikovati se nedá, nýbrž zvolena zvláštní komise, aby věc vy- šetřila. Komise ta je ostatně již na stopě toho, kdo bídáctví toho se dopustil. — K otázce úpravy platů učitelských.
27 article
Jak známo, bylo sněmem král. českého uloženu zemskému výboru, aby do zasedání nejbliže příštiho vypracoval osnovu zákona v příčině úpravy platů učitelských. Dle tohoto rozkazu vypracoval referent zemského výboru pro záleži- tosti školské prof. dr. Pražák tři osnovy zá- konů. Pryní osnova obsahuje ustanovení: 1. že nejnižší dvě třídy platů učitelských (Iv. a V. tř.) na školách obecných a IV. třída na školách měštanských se zrušují a že základní služné nynějších učitelů obecných škol IV. a a V. tř. činiti má 1200 K, učitelů IV. třídy měšťanských škol 1600 K, 2. že roční služné učitelek industriálních činí 900 K, 3. že za- tímní podučitelé mají míti odměny 900 K a podučitelé se zkouškou způsbbilosti 1000 K, v I. tř. pak 1100 K, 4. mimo to obsahuje osnova některé změny ohledně příbytečného ředitelů měšťanských škol a správců škol obec- ných. — Druhá osnova týče se doplnění § 26. zák. o právních poměrech učitelstva. Zejmena obmezuje se pojem »nepůsobil dle povinnosti«, který je dosud rozhodujícím pro zvýšení služného, na případy dísciplinárního trestu. Zvýšení služného může býti dle nové osnovy odepřeno při písemné domluvě pouze. na 1 rok, při jiných trestech nejvýše na 3 a 5 roků; toto zadržení nemá míti žádného vlivu na den nápadu následujících zvýšení služného. — Třeti osnova obsahuje částečné změny pensijních předpisů. V tomto směru druží se osnova úplně k návrhům školské komise, v mi nulém zasedání sněmu učiněným a otištěným ve zprávě zemského výboru, v prosinci 1900 sněmu předloženým a formulovainým. Referent odůvodňuje návrhy své tím, že vzhledem m nedostatek prostředků finančních prozatím bra
profesor doktor Pražák Iva učitel obecný škola Iva