ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8ac55c30-6602-11dc-a54b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 23, person 53, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXX0xl.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 9. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 68.
4 article
Na ranní a odnol. přádls e Praze v adjiniplsli nřst : k n s dvojí donáško a něs ve sllalno kei roštou nnel sdvoji zásnli
Praha
5 title
Dnašní číslo pro Prahu Je o 10 stranáck.
Praha
6 title
Cís. jedn. Pr. I. b4
7 article Jmenem JehoVeličenstva císarel
Jmenem JehoVeličenstva císarel Čís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne března 1901 čís. Ss 49/1 takto právem;
Praha
8 article Obsah článku: »Říšská rada« v místech : »v
Obsah článku: »Říšská rada« v místech : »v výkladech onoho« až »jenom prospěje« v čísle 61 v Praze tištěného a vydávaného periodického tisko- pisu »Národní Listy« ranní vydání ze dne 2. března 1901 uveřejněného zabrnoje v sobě skutkovou po- váhu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu v § 300 z. tr. vylknutého. Zabavení periodického časopisu »Národní Listye, ranní vydání čís. 61 ze dne 2. března 1901, s schvaluje dle 8 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle 8 493 ř. tr. a nařizuje zmaření výtisků zabavených dle § 37. zk. o tisku. Důvody V naduvedených místech článku nahoře nazna- čeného omlouvá se čin v zákonech zapovězený Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelst vyhověno, jak shora uvědeno. V Praze, dne 6. března 1901. C. k. zemský jakotrestní oud v Praze dr. Wokaum. Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopisu »Národní Listy« v Praze. Otrávená politická studně a vzkříšení pravice.
doktor Wokaum Anýž Praha národní Listy 489
9 article
Když jsme ve středu na tomito míste upozornili na přílišný optimism vládních ča- sopisů, které z částečné dohody o pořadu jednání ve sněmovně poslanců si kouzlily mohutné pilíře, jimiž se zachytí nejen cha- trná budova skomírajícího parlamentu, ale i nových sil se dostane posavadní vládní soustavě, ani jsme ještě sami se nedomýšleli že vystřízlivění z onoho opojení dohodovéh dostaví se tak rychle! A hle, ještě neminu ani první týden, v němž se započíti mělo zá- zračné vyléčení naskrze zvrácených parla- mentních a ústavních poměrů, a již ozývá se ze sloupců »Fremdenbl.«, kterýž mívá zvláště důvěrné styky s ministerstvem za- hraničných záležitostí, tento úzkostlivý výkřik »0 politické situaci rozšiřují se ten- denční pověsti, jejichž zřejmým účelem jest stžiti situaci a nedopustiti nijakého polep- šení. Je to očividné politické otravování studní. Varujeme co nejdůrazněji před těmito pověstmi, kteréž maji jediný účel, šířiti ne- důvěru mezi stranami Nizádný starověký orakul nepřekonal b tajemnost tohoto poplašného signálu a zu stane zejmena mimorakouskému lidstvu ne srozumitelným bez zvláštního podrobného výkladu.
10 article
Ale my u náš v Praze známe vídeňské panstvo tak důkladně a podrobně, že čtem i tajemnou hrůzozvěst tuto jako texť nej- známější národní písně. Protože »Fremdenblatt«, či správněj řečeno, zasilatel jeho úpěnlivého vekřiku s neodvažuje ani z daleka naznačiti ony zlo myslníky, kteří do zkalených (až až běda politických studní cislajtánských sypou ješt otravné pověsti, tak že strany ve vídeňském parlamentu, kteréž po čtyři léta (vyjímaj ovšem poslance nováčky) podávaly svět přímo fenomenální ukázky, jak účinkuje nápoj z politických studní vídeňských na rozvoj svobod občanských i národních, jsou ohroženy ještě touto novou otravou, musíme se domnívati, že nynější traviči politických studní nemají ke svému konání příslusn úřadní koncesse — ale že náležejí do oněch
Praha
11 article
řad německých, před nimiž jest vídeňská politika na nepřetržitém ústupu od zrušení jazykových nařízení! Majíce tedy za nepochybno, že »Frem- denblattovi« traviči jsou tímto svým příslu- šenstvím chráněni, ačkoliv byli dopadeni při díle úžas jeho vzbuzujícím, podnikneme sami další pátrání, abychom vinníky zjistili. Pro upokojení myslí ihned připomínáme. že včerejší číslo zdejší »Bohemie« nenáleží naprosto do řady škůdců vzpomenutých »Bohemie« naopak dokazuje svým němečkům že všecky otravné pověsti, jakoby také ná- rodu českému se mohlo dostati na př. práv i článkem 19. stát. základních zákonů zaru- čených, náležejí naprosto do říše bájí. Ještě zajímavějším však jest, že mezi traviče politických studní cislajtánskýcha zvláště vídeňských nenáleží tentokráte ani orgán poslance Wolfa »Ostd. Rundschau«, kterýž zcela upřímně přiznává, že by přál Čechům i regulování a zplavnění Labe Vltavy a zřízení nutného průplavu, spojují- cího naše řeky s Dunajem, ba ani proti assanačním potřebám pražským nemá nija- kých námitek. Kde tedy vězí oni nebezpeční lidé. o nichž mluví »Fremdenblatt« a nejmenuje jich A v tom, co se takto ptáme, zabloudi naše oko do »N. Fr. Presse«, kteráž s dů- sledností, při onom listu přímo neslýchanou, neuprosně již od úterka pokračuje ve štvaní proti Čechům, svolávajíc za důkazy správ- nosti svých názorů všecky svědky posavadní činnosti rady říšské a tvrdíc, že to nenía nemůže býti pravda, aby nebyl v dohodě o pořadu jednacím nějaký tajný, neznámý pa- ragraf
Wolf Ostd Rundschau Čecho zplavněný Labe Vltava Dunaj Bohemia
12 article
Všecky své posavadní domněnky, na př. že tajnou cenou dohody oně jest zřízení university na Moravě, nebo že se zřídí nové ministerské křeslo, a když to ne, aspoň nové místo sekčního chefa v ministerstvu (čtenářové poznají zajisté ihned, jaká by to byla rána pro existenci Němců nejen v Evropě, ale i v Číně.) atd., sama opět odmítá, ale ihned dodává, že každá do- mněnka a každý výmysl v tom ohledu musí padnouti na úrodnou půdu, neboť nic nez nedůvěra nemůže ovládati německé strany. když prý přehlédnou dějiny bojů, kteréž dosud Počínaje punktacemi z roku 1890 až po koaliční ministerstvo a odtud opět až po Badena a Thuna, jest prý nepřetržitá řada jejich zklamání, nedodržených slibů a hru- bého zneužití důvěry. Každý pokus, končí »hrozivě« »Neue Freie Presse«, návratu k Taaffově soustavě ohrozil by opět všecko. Potom prý by o německých stranách platilo to, co pravil Bismark o celém národě ně- meckém, kdyby naň někdo chystal útoks vybuchly by jako podkop. A k věcem, dodává ve své marné vy- pravě po obsahu tajného paragrafu dohody, jimž jest se třeba nejvíce vyhnouti, proto že nejvíce ohrožují to, co dosud bylo (Němci získáno, náležejí především — všecky plány, jež hodlají obnoviti autonomisticko většinu neblahé paměti! Hinc illae lacrimae Můžeme v tomto ohledu upokojiti nejen »Neue Freie Presse«, ale i »Fremdenblatt«. Někdejší autonomická většina či bývalá pravice v minulých letech pohrbila veškery sympatie, jichž kdy v národě českém poží- vala. Jsou ovšem křivdy spáchané ve ve- řejném životě na našem národě skupinami vedly
Němec Baden Thun Taaffův Hinc Evropa Čína univerzita na Morava Neue Frei Presse
13 article
německými tak palčivé a veliké, že Němei sami musí se dovtípiti, proč je leká možnost že by mohla někdejší většina pravice slaviti opět své vzkříšení. Mají-li pánové ve »Fremdenblattu« na mysli svou otravou politických studní cislaj- tánských totéž, jako »Neue Freie Presse«, nuže, tuť je na snadě velmi prostý prostředek, kterýmž se nejen výtečně očistí a desinfikují politické vody cislajtánské, ale jímž jest rovněž hravě možno zažehnati i z mrtvých vstání bývalé pravice, jež vzbuzuje opět v »Neue Freie Presse« všecky hrůzy zjevení záhrobního — nechať i oni a s nimi všichni Němci zdejší konečně uznaji rovná práva jazyků a národů, nechať ponechají prováděním čl. 19. st. zákl. zákonů tutéž volnost práva ostatním národům, jaké se domahají pro Potom, ale jedině potom nebudouse musit lekati ani otrávených politických studní ani klerikálních strašidel! sebe.
Němec Neue Frei Presse
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze devatenáctá. (Půvo a tol. zpřáva » Nár. Listů «. ) Z Vídně, 8. března. Hrabě Moric Vetter z Lilie) Jindřich Prade a dr. Jan Žáček byli zvoleni dnes definitivně členy présidia na celé nynější šestileti. Čtyři neděle tomu, co byli zvoleni provi- sorně na dobu jednoho měsíce. Za ten čas mnoho se změnilo pro hr. Vettra. Nikoli však na jeho prospěch. Dvanáct dní po svěm na- stolení dal svůj známý »výklad« o neněmeckých dotazech a pozbyl rázem důvěry všech poslaneů českých, kteří mu poprvé dali svoje hlasy pamětlivi jsouce jeho minulosti. Pan hr. Vetter dokázal, že ji má za sebou a že náleží k oné kategorii vrtkavých lidí, kteří mění svoje pře- svědčení nabývajíce nového úřadu. Nikde se tak těžko nenabývá důvěry jako v životě politickém a parlamentním. Ale nikde se také tak rychle neztrácí. Tak rychle však, jako hr. Vetter, sotva kdo promarnil důvěru celé strany a celého národa. Hr. Vetter dne8. února dostal hlasy všech Čechů, dnes ne- dostal ani jediný. Bnlé lístky, kteréž ode- vzdali poslanci češti, jsou pro něj ekla- tantním projevem zklamání, ne- důvěry a nevole.
Vetter Jindřich Prade doktor Žáček Čecho Vídeň Hradec poslanecký sněmovna
15 article
Po prvě dostal ze 360 odevzdaných hlasů 344, dnes účastnilo se volby jen 237 poslanců a 47 hlasovacích lístků bylo prázdných. Hrabě Vetter měl hlasů 189 o 155 méně nežli při volbě provisorní. Takový úbytek měl býti hr. Vettrovi pobídkou ke skromnost. On však mluvil s velikou emfasí a pretensí o »nestrannosti a spravedlnosti«, na kterých se prohřešil svým rozhodnutím a na kterýchs prohřešuje co den. V jeho ústech byly tyto frase blasfemií, která vzbudila na českých l- vicích hlučný odpor. Všechen applaus, který mu vzdávala levice, nepřehluší pravdu, že je hr. Vetter škůdcem rovného práva jazykového a škůdcem práv parlamentních vůbec. Souhlu bývalé německé obstrukce je pouze svědectvím, že každé násilí dostane její approbaci, je - li na- mířeno proti nám. Hodně se umenšil počet hlasů pro posl. Prada odevzdaných. Klesl na 152. Naproti tomu dostal jich dr. Žáček 191, o dva více nežli president. Kdežto hr. Vettrovi ubyl 155 hlasů, dru. Žáčkovi jen 18. Zůstává však významným a pozoruhodným faktem, že čes ký
Vetter Žáček
16 article
člen presidia má více hlasů nežl president a německý vicepresi dent. Byl by měl hlasů 200, kdyby poslanci české frakce agrární a poslanci česko-sociální, počtem devět, se byli zúčastnili, když již de- monstrovali abstinencí při volbě Vettrově a Pra dově, volby dra. Žáčka. Může býti o to spor, jaká demonstráce je výdatnější, zdali nejti k volbě či odevzdati bilé listky, avšak o to ne- může býti spor, že postup českých dissidentu proti dru. Žáčkovi byl zcela bezdůvodným. Tín méně důvodným, že celá levice byla proti němu. Pochybujeme, že jest ambicí těchto separatist býti spojenci německých výstředníků proti če- skému zástupci v praesidiu. Sněmovna odročila se po dvouhodinné schůzi do pondělka. Na jednacím pořadu jes druhé čtení zákona o rekrutech.
Žáček
17 article
Schůze zahájena o 10.25 hod. dop. Nejprvé přečtený došlé spisy. Posl. Rataj Slavná sněmovno! Přesvědčivše se o strannickém. nespravedlivém a nepřátelském vystupování provi- sorního předsedy hraběte Veltra z Lilie v každém sezení, přesvědčivše se, že jednací řád sněmovní jakož i státní základní zákony systematicky a hrubě porušoval a ve své neschopnosti svobodu slova jed- notlivých řečníků obmezoval — dále těžce nesouce hrubě urážky způsobené národu českému v zavedení provisoria ohledně přijímání neněmeckých podánía konečně u vědomí, že nemůžeme volbě hraběte Veltra z Lilie za definitivního předsedu poslanecké sněmovny zabrániti, považujeme my poslanci české strany agrární a národně sociální za svoji povinnost prohlásití nejrozhodnější protest svůj protí volbě to- hoto největšího nepřitele českého národa. Z uvede- ných důvodů nezúčastníme se volby předsedy a vůbec celého praesidia. Rataj. Hrubý Em., Prášek, Klofáč, Černý, Zázvorka, Kubr, Fressl, Sehnal Aug. Šněmovna přechází k jednacímu pořadu. Odevzdávají se hlasovací lístky pro volbu předsedy.
Posl Rataj Prášek Klofáč Černá Zázvorka Kubr Fressl Sehnal Aug poslanecký sněmovna
18 article
Bylo odevzdána 237 lístků, z nichž bylo 47 prázdných Hr. Vetter byl poznovu zvoleh 198 hlasy. (Výborně ! Potlesk. Čeští radikálové prote stují. Předsedovi se z různých stran blahopřeje.) Předseda hr. Vetter děkuje za důvěru jemu znova prokázanou i ujišťuje, že bude vykonávati svůj úřad nestranně a spravedlivě. (Pochvala a po- tlesk. Čeští radikálové protestují. Opětný demonstra- tivný potlesk v celé sněmovně.) Předseda prohlašuje, že svými skromnými silami bude přispívati, abychom kráčeli vstříc lepší budoucnosti a aby parlamentní zřízení, které jest symbolem státní síly a moci, pro- budilo se také u nás ze strnulosti k novému plod- nému životu. Prosí za podporu sněmovny. Všechno obývatelstvo bude za to vděčno. (Opětná hlučná po- chvala. Odpor na lavicích českých radikálů.) Na lo vykonána volba I. místopředsedy Bylo odevzdána 200 hlasovacích lístků, z nichž 45 bylo prázdných.
Vetter Hradec
19 article
Zvolen byl opět posl. Prade 152 hl. (Pochval. Posl. Wolf cosi křičí.) Posl. Prade děkuje a ujišťuje, že bude konsti vždy svoji povinnost. (Pochvala.) Poslanci odevzdávají hlasovací lístky pro volbu II. místopředsed Bylo odevzdánp 232 hlasovacích lístků a zvolen byl opět posl. dr. Žáček 191 hl. (Hlučná pochvala v pravo a ve středu.- Mistopředseda dr. Záček děkuje a ubezpečuje, že bude vykonávati povinnosti svého úřadu přísně a neslranně. Předseda hr. Vetter odpověděl na včerejší dotaz posl. Bareuthra po nezodpovídaných inter- pellacich, že věc tu přednese předsedovi minister- stva, že však způsob zodpovídání dotazů ostavuje vládě. Příští schůze bude v pondělí o 12. hodině v poledne Ve vládní předloze o kutání uhlí stanoven jest pracovní doba horníků, v dolech pracu- jících, na 9 hodin denně. Pro dolování v alpských zemich může ministr orby vyjímečně dovoliti, aby celková pracovní doba v šachtách za týden při 10ho- dinné pracovní době denní nepřesahovala 60 hodin, vyžadují-li toho ohledy výrobní nebo hospodářské a zájem zachování pravidelné výroby. (Předioha tato jest úplně a ve všem totožnou s předlohou, kterou vláda již v posledním zasedání podala, jež tehdy ale zůstala nevyřízenou. Pozne red.)
Posl Wolf doktor Žáček Vetter Zvolen
21 article
Z parlamentních výborův a sdružení. Z Víd ně, 8. března. (Pavodní zpráva »Nár. Listůe.) Výbor pro vodní dráhy zvolil poslance dra. Mengra hlavním zpravodajem, referenty pro dunajsko vltavsko-labský průplav posl. Kaftana s Schreinera, pro dunajsko-oderský průplav posl. Primavosa a Síleného, pro dunajskn-viselský a viselsko dněsterský průplav posl. Mleruno- wicze a Rapapor ta. K návrhu posl. Kaflana a Koliszera předsed dr. Lueger slíbil pozvati vládu na povšechnou de- batu do výboru. Berní výbor usnesl se v dnešní schůzi k ná- vrhu ref. posl. dra. Steinwendra a ve shodě s vládou osvobodit od všeliké rentové daně dilčí dluhopisy úvěrních ústavů zem ských — také haličské jednoty pro úvěr pozem- kový — i úroky zástavních listů spoři- ttelních. V odboru poplatkového výboru prohlásil ministr financí dr. Böhm- Bawerk při rokování o poplatkové novelle, bude-li zákon přijat že povolí další ústupky, takže pro přestavby a nov stavby, podeži-li se sazba 21/2%, připustí se pro pře- nešení majetku 4letá lhůta. Víc prý povoliti ne- Odbor rokoval potom o poplatcích z dě dictví. Zejtra se bude v rokování pokračovati. může
Kaftan Schreiner doktor Lueger Böhm Bawerk
22 article
Z Vídně, 8. března. (C. B.) Poslanec dr. šl Fuchs zvolen byl jednohlasně za předsedu výbort pro kontrolu stätního dluhu.
doktor Fuchs Vídeň
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. března (Obrat ve sně- movně) nedává spáti levici a její orgánům, jež shledávají pravdě nepodobným, že by česká delegace upustila od opposice proti známým třem vládním předlohám jen za ústupky hospo- dářské. Vznikají domněnky a pověsti o tajné úmluvé vlády s českou delegací a pověsti ty se- ovšem ochotně zaznamenávají německým tiskem. »Noue Fr. Presse«, jež nejvic mluví o potřebě dělného parlamentu, ale ve svém nitru dělnosti nejvíce se obává, uvádí v dnešním čísle tři takové pověsti, jež pohouřily zlé svědomí le- vičáků. Běží prý o zřízení utrakyistické uni- versity v Olomouci; o zřízení nového oddělení pro veřejné práce při některém ministerstvu nob dokonce o zřízení nového mínisterstva pro tyto práce a jmenování jeho chefem známého če- ského odborníka; konečně o návštěvě panovní- kově v Praze v době otevření nového mostu v měsící květnu. Zvláště tato poslední do- mnělá »vymoženost české delegace« působí sta- rosti Němcům na levici a jeden z poslanců těto strany rozpisuje se dnes široce ve »Volks- Zeitunga« o tom, jaké následky pro Němce. může míti panovníkova návštěva v Praze. My ovšem máme důvody, abychom pověst tu po- kládalí za kachnu, která se výlihla v ustrašené fantasii některého vídeňského liberála se špatným svědomim. Nový most přes Vltavu v květnu hotov nebude a nemůže tedy býti o slavnostně otevřen za dnů svatojanských. Nakolik pak jsou odůvodněny ostatní pověsti, týkající se tajných úmluv s vládou, vysvítá z vložky dnešního
Němec Praha Olomouc Vltava VolkZeitung
24 article
»Fremdenblattu«, v níž se z kruhů vládě velice blizkých sděluje následující: »Od některé doby šíři se z určité strany o politickém stavu tendenční pověsti, kleré mají patrně za účel situaci ztížiti a nedopustiti nějakého zlepšení. Běžítu o zjevné politické otra vování studní. Varujeme co nejdůtkli- věji, aby se nevěřilo těmto pověstem, jež maji za účel rozsévati nedůvěru mezí stranami.« Škoda. že »Fremdenbi,« nejmenuje přímo onu »určitou«, jemu tedy známou stranu, jež
Fremdenbi
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze sibe. Podává J. Geisle r. ) V horách Sajánský ch. »Cas vstávat, Vaše blahorodí!« slyším rán Gurjanův hlas. Pojednou mu napadlo povýšiti mne na činovníka, jež prostý lid tak oslovuje. Spal jsem polooblečen. Lesní chlad mnou tak zatřásl, že bylo mi po opuštění lože, hřáti se po několik minut v kožichu u ohně. Sibířská šuba jest prostě sešita z koží dorostlých ovcl, zevně na černo zbarvených, bez sukna. Fová zmoklá šuba pouštěla barvu. Potřeboval jsem ráno plný kotlík teplé vody, nežli jsem se komi- nického vzezření zbavil. Za slunečného svitu jeli jsme dále. Brzo nastalo příkré stoupání do hory Kulumys, asi 1300 metrů vysoké. Téšil jsem se, že se tak zbavíme přímo již nesnesi- telné, bažinaté cesty. Avšak nebylo se čemu těšiti. Vjelí jsme do oblasti sibířských cedrů. slezka stisněna vysokým, hustým lesem. Kůň za- bořuje se tu do mazlavé mokré půdy, při svah většinou příkrém. Místy z balvanů stvořeny při- rozené) sehody i metr vysoké. Unavené zvíře hledíc si všelijak výstup ulehčiti, tiskne vást ke stromu, Jtu ke skále. Ani na okamžik otěží se spustiti nelze. Za tři hodiny byli jsme na prvním vrchol hory, s pěknou vyhlídkou na skupinu hory Irgaki. 2400 metrů vysoké. Zde stihli jsme první čerstve medvědí slopy. Ze živých čtvernožců, kromě bělek a »burunduků«, malých zvířátek, menších naší veverky, s dlouhým, ploským ocáskem, které rovněž na stromech žijí a pozemních hlodavců větších sysla, ničeho neviděti. »Burunduk kloktá, bude déšť,« prorokoval starik a splnilo se. Burunduk je pilný hospodář. Jinak, než ne- soucího chumáček trávy, jej nespatříš. Pečlivě ji po kořenech vývratů rozvěšuje a na seno suší. Tak si na zimu zásobu obstarává. Nelekne se. *) Víz »Národní Listy« ze dne 14. a 26. ledna a 13. února t.r.
Casa Gurjanův
26 article
byť sněhu na deset metrů vysoko napadlo. Ne- potřebuje ze svěho doupěte mezi kořeny dále pro potravu, nežli kam kořeny sahají. V lesích vůkol žije i mnoho tetřevů. Slyšeti neustále tře- pot křídel větších ptáků ve vrcholcích stromů. Do pralesa však obtížno za nimi vnikati. Starý tetřev je chytrák. Ostatně chutné maso má jen mladý a ten neprozrazuje intelligenci svých rodičů. Štěká-li pod stromem pes, nehne se mladý letřev nahoře s místa. Možno často dva až i kusy po sobě s téhož kmene sestřeliti. Náš pes nebyl z lájek útočivých. Štěkal sice též, ale většinou na nepravý strom, kde ni- čeho nebylo a zatím mi za zády tetřevi uletěli. Byl neustále okolo mne, kaze mi honitbu svou přítulností. Nebylo mi až do Usu popřáno, za- opatřiti výpravě každodenní pečínku. Jednou spatřím asi 50 metrů od cesty nal vrcholu stromu obrvsy velikého létavce. Podlézám opatrně, plížím se od stromu ke stromu. Jsem asi na poloviční vzdálenosti, po každém zaprasknutí pod nohou stát zůstávaje. Ještě zbývá dostoupiti jakésio vy- výšeniny půdy, abycb měl příležitý výstřel. V tom okamžiku propadnu se až po pás do nějaké pro- hlubně. Co to? Mechem zarostlý, úplně ztrouchni- vělý peň. Plák, rozumí se, nečekal.
27 article
Spustivše se po příkré stráni několik se metrů dolů, což jsem z polovice vykonal pěšky, nechtěje se na nebezpečných místech svěřovati koni, vystoupili jsme po kamenité cestě na pla- ninu druhého vrcholu hory, kde jsme nocovali. Uprostřed nevelké travnaté planiny, orosené hor- ským potůčkém, tři velikáni, prastaré cedry, fvoli hustými větvemi nepromokavou střechu. Toho večera chutnal mi již znamenitě t- tarský šašlík, malé řizky masa, nad uhlím na proutku opekané. Při šašliku netřeba k jídlu příprav ani přiborů. Proutek se zapíchne přiostře- ným spodním koncem do země a řízky s proutku stahují se prsty. Za desert v poledne i večer sloužily čerstvě pečené, velmi chutné cedrové oříšky. Třetí den dohonila nás pošta, muž s třem koňmi. Listy má v brašně u sedla, na druhém koni zásilky objemnější, třetího střídá. Sajotští konici dobre běží. Jeden k tomu denně bez břemena. Snadno nás »poštovní pacholík«do honil a předejel. Na Us dojíždí pošta vždy za tři týdny. N jaře, nežli sněhy stají a vody opadnou, i na podzim, kdy v horách je již plno sněhu a Je- nisej dosud řádně nazamrznul, postrádá usinský kraj ovšem dva až tři měsíce všehokoli i po- štovního spojení. Hůře ještě v severníi Sibiři. v oblastech tunder! Tam jsou místa, kam pošta pouze dva až třikráte do roka dojiždí. A to jen zimní doboui Od státního inženýra slyšel jsem následujíeí historku, prý zaručenou: Ve Vrchním Kolymské sešílel »náčalník«, úřadník vládu representující.
Sibiř
28 article
Ohlásil svým Jakutům, že jest bohem, dal s postaviti trůn a kázal, aby se mu klaněli. Uboz šamánští Jakuti byli asi trochu překvapeni, leč jsouce uvyklí poslušnosti, podrobili se ochotně rozkazu, přinášejíce novému božstvu po půl- druha roku oběti. Tak dlouho totiž, nežli vyšší úřady mohly obratem pošty nové božstv sesadili. *) Přebrodivše řeku Oju, nocovali jame toh dne u hory, s naší strany přesně pyramidného vzezření. Celou noc pršelo, hora však, ač ne- mnoho vyšší, byla ráno pokryta sněhem. Čivrtý den vystoupli jsme na horu u jezera Arga a odsud uzřel jsem konečně bazyrsukský hrbet. Pod námi hluboké údoli, na levo jiným ohromných rozměrů přeťatě a z toho po cel délce vystupuje roklemi rozbrázděná skalní sténa v mračném majestátu, věnčena mnohými hroty, z nichž nejvyšší (2400 m.) jehlanec tvoří. Vše nahá skála, leda v úžlabinách mezi hroty že snih se bělá. Překročili jsme bazyr- sukský hřbet, ve výší as 2000 metrů. Třikráte šlo to vzhůru a pak dolů. Misty sotva půl me- tru široká stezka přetiná srázný svah. Pohle do závratné hloubky není radostný a mimoděk kloní se tělo jezdce ve stranu opěry a oko bedlivě každý pohyb koně sleduje. Poslední, třetí sestup byl nejkrkolomější. Přes nakupené balvany nezbývá, než pěšky svá- děti koně, zdráhajíeího se provozovati ten polo-
bůh Oja Arga Pohl u hora
29 article *) Četlo se svého času již v listech. Pozn. re
*) Četlo se svého času již v listech. Pozn. re spouštěcí, poloskočný pohyb s balvanu na bal- van, až 1 a půl metru nižší. Pak to šlo dlouhým údolím, často přes potoky za sálajícího slunce. Často mihlo se n dozor se pasoucí srnči kolem.J Jednak dusot koní, jednak horlivost psa vše zaplašily. Vůkol plno zralých malin, meruzalek černých a rybízu neobyčejně velkého; všechny plody velmi aro- matické a chutné, mile v horku osvěžující. Z údoli vjeli jsme do hřbitova lesů. Vyho- řelý les!. Na sta čtverečních kilometrů prostírá se plocha, již lesní požár před devíti roky byí zpustošil. Půda dávno již opět pokryta travoua křovinami, zvláště lesním plodům se v přebytku světla výtečně daří, mlsal medvěd se zálibou zde se potuluje, zbylé kostry někdejšího stro- moví však dosud tyčí své černé pahýly smutně k nebesům. Občas praskot oznamuje, že někde neda- leko strom k zemi padá, a pádem snad druhý strhuje. Co chvíli najdeš stezku zatarasenu někdy skutečnými bařikádami. Bůh chraň před silněj ším větrém! Máš tu celé hodiny jizdy před sebou i za sebou, než bys dosáhl konce čer- ných od zeleného podrostu tak příšerně vzhůru trčicích oblud, a záchrány nikde. Po dlouhe klopotně jízdě pronikli jsme konečně večerem z vyhořelého lesa a nocovali na »nečistém po- toku«. Druhý den ještě s hory shlíželi jsme pod sebou do nekonečna se táhnoucí černý pruh.
30 article
Vzhůru jde cesta potokem po celé déli, plným kluzkých kamenů. Voda je sice tak čištá a výtečná jako všech tekoucích vod, ale má už takové jmeno. Bez dechu konečně vydrápali se koně druhého dne potokem na horu — poslední na cestě do Usu. Poslední noc v lesích ztrávili jsme u řeky Uat na místě již jen asi 25 km. od Usu vzdá- leném; a zde poprvé přerušen byl náš noční Po půl noci probudil mne zuřivý ště- kot psa. — Co je? tážu se svých lidí. — Nevime, možná vlk nebo medvěd, možná Sajoti jdou na koně .. kli — A nač máte pušky? Rychle dva tam) Ztráta koní nebyla by příjemným překvapením bývala. Nenašlo se nie. Koně pasou se klidně na straně opáčně. Pes jen vraceje se ze záletu, občas k lesu zaštěkal. Ráno našli jsme asi 40 kroků od ležení u padlého stromu stopu medvěda. Přebrodiv se. řekou, po stromě do lesa přešel. Velkolepým sosnovým a modřinovým lesem vyjeli jsme na vysokou planinu, kolem horami věnčenou, jejíž středem řeka Us proléká. Asi deset kilometrů od osady Us mimli jsme dvě velké ohrady pro marály. Marál (cervus elaphus) jelen našeho jeléna značně větší s parohy obrov- ských rozměrů, chová se v usinské osadě počtem asi 100 kusů. Marály chytají zimní dobou na lyžích, když sněhu v horách vysoko již napadlo.
Kona km
31 article
Sestoupivšího do nižších míst, štvou nejraději po čerstvě napadlém, nezmrzlém sněhu, do něhož. on se zabořuje, až únavou sklesne. Pak se chytí, sváže, a na sáňkách do ohrady dopraví. Zde pak na jaře koná se ukrutná procedura. Jakmile marál nasadil nové pahýly a ty počínají tvrdnouti, zaženou marála do klece, spoutají, a ostrou pilkou sřezují citlivé dosud, krve plné pahýly. Krvácející ránu zamažou blátem a ma- rála opět výpustí. Měkké ještě sříznuté pahýly ihned se vyvařují a prodávají čínským kupeům. Jeden marál dává tím způsobem dle svého věku a rozměru parohů 80 až 120 rublů ročně užitku. Činští lékárníci hotoví z pahýlové hmoty velmi hledaný lék — jediný pro poživatele opia. Má prý přímo zázračný účinek na oživení a vývoj červených krevních tělisek, jež požíváním opia se ničí. Mimo to starší lidé s neobyčejným úspěchem prý užívají téhož prostředku ku za- chování tělesné svěžesti. — Osada Us je vládním sídlem pohraničního okruhu, výměry přes 12.000 km2, tedy 2 bpskráte větší než naše Slezsko. Z 1200 obyvatel okruhu žije téměř 800 v osadě, zbytek na rýžovištích zlata v horách. Vládu representuje náčelník se svým zástupcem, exekutivu obstarává šest ko- záků. Obyvatelé jsou velkou většinou Rusové, ostatek Sajcti.
Rus km 2