ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8ab2f640-7af6-11dc-a343-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 20 celkem · entity: place 25, person 27, org 2, work 1
1 masthead
Na »Národní Listy
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 23. listopadu.
Praha
3 masthead
K číslu 323.
4 masthead
Čislo v Praze za 21 a na venkově za 3h
Praha
5 article
ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
6 title
NARUDNÍ
7 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
8 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Kapucináda vládního orgánu. Z Vídně, 23. listopadu. Vládě barona Gautsche patrně zalíbilo se velice na věcech moravských, jak byly ve sněmu včera odroče- ném vyřízeny. Každou chvíli vybízí sněm krá- lovství českého, aby následoval příkladu sněmu moravského. Také dnes ve stati »Fremdenblattu« dává po té stránce psáti: »Poprvé v dějinách rakouského parlamentu možno zaznamenati obsáhlé národní vyrovnání, které nezůstalo v protokole, nýbrž vejde ve sku- tečný život. Poprvé byl podán důkaz, že Němei a Čechové nemusí býti v nepřátelství věčném. To dodává moravskému míru důležitosti, která sahá daleko přes hranice této jedné země ko- runní. V Čechách poměry pro doroz umění jsou daleko příznivější, ale pouze fatalistická víra, že národní boj jest cosi neodvratného, jenom nerozhodnost stran prolomiti zeď tenkou, která je dělí, zabránila dosud kroku rozhodnému. Nyní stane se příklad Moravy vzorem, nyní ustupují nedostatek odvahy a pessimismus, se kterým v Rakousku vždy bylo přistupováno k řešení národních olázek. Již oznamuje se z Prahy, že z tlaku brněnských událostí možno konstatovati sblížení názorů v otázee volebního práva a také officielním sděle- ním jest zjištěno, že dosavadní porady ve výboru umožňují naprostou shodu. Morava nemůže zůstati bez účinku na Čechy, také tam najde se východ ze zmatků jazykových a co vyšlo z říš- ské radý, bude jí měrou mnohonásobnou zase nahraženo,
Gautsch Němei Čecho Vídeň Čechy Morava Rakousko Praha
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věsiníku. Z Vídně, 23. listopadu. (C.-B.) „Wiener Zei tung“ oznamuje: Finanční ministr jmenoval účet- ního radu Josefa Wiesnera vrchním účetním radou a účetního revidenta Aloisa Hnátka účetním radou pro služební obvod zemského fi- nančního ředitelství v Praze. K návštěvě Jindřicha Pruského v Norsku. Z Kristianie, 22. listopadu. (C.-B.) „Morgen- bladet“ píše: S radostí byla asi v Norsku přijata zpráva, že se dostaví princ Jindřich Pru- ský ke slavnostnímu vjezdu královských man- želů. Princ Jindřich těší se od svých dří- vějších návštěv u obyvatelstva hlavního města velkým sympatiím. Dvojnásobně vřele bude však přijat, dostaví-li se k ojedinělé události v našich dějinách jako zástupce císaře Viléma II. a něme- ckého lidu. Norský národ projevoval po dlouhou řadu let císaři Vilémovi II. pocity, které se asi zřídka naleznou u některého národa vůči panov- níkovi jiné říše a jež mají svůj původ ve vřelém zájmu, který jevil císař Vilém vždy pro přírodu naší země a pro její historické památky, jakoži svou vřelou účastí, byla-li země naše postižena neštěstími. Princ Jindřich jest jako strýc královny Maud první příbuzný, kterého naše rodina královská v hlavním městě norském při- vítá. Kéž by to bylo dobrým znamením, že přá- telství a sympatieněmeckého císaře a německého národa budou v budoucnosti zachováný. Necht potrvají četné svazky na poli života duševního i obchodu, jež nás s německým národem spojují, i nadále ke zdaru pro oba národy.
Wiener Wiesner Hnátek Jindřich pruský Jindřich Pr Jindřich Vilém Vilém II Maud Vídeň Praha Norsko Kristiania Morgen královský man
10 article
Nový velký vévoda lucemburský. Ze zámku Hohenburgu. 22. listopadu. (C.-B.) Odpoledne vykonal lucemburský velký vévoda Vilém slavnostním způsobem přísahu na ústavu za přítomnosti ministra Eyschena, finanč- ního ministra Mongenasta, jakož i deputace sně- movny a dvořanstva. Složiv přísahu, přečetl velký vévoda adressu, ve kteréž svým jménem a jmé- nem svojí matky za četné projevy soustrasti dě- koval a Lucembursko svojí věrností a oddaností ujišťoval. Po vykonaném slavnostním obřadu při- jala velkovévodkyně, matka návštěvu a poklonu lucemburských poslanců. Gorický sněm pro všeobecné hlasovací právo. Z Gorice, 22. listopadu. (C.-B.) V dnešní schůzi zemského sněmu rokováno o návrhu zemského výboru na zavedení vše- obecného, rovného, tajného a pří- mého volebního práva proříšskou radu i zemský sněm. Bylo jedno- hlasně usneseno: Sněm vyzývá vládu, aby v tom smyslu říšské radě osnovu zákona předložila a ukládá zemskému výboru, aby vypracoval návrh zá- kona o změně zemského volebního řádu na základě všeobecného hlasovacího práva. Toto usnešení bylo četným, na galerii shromážděným obecenstvem pochvalou uvítáno.
Vilém Eyschen Mongenasta Hohenburg Lucembursko Gorica
11 article
Marocká záležitost.
12 article
Z Tangeru, 22. listopadu. (C.-B.) Německý vyslanec hrabě Tattenbach odcestoval dnes na palubě německého poštovního parníku. Vy- slanecký personál a zástupce sultána Mohameda el Torres doprovodili vyslance až k lodi. Námořní demonstrace proti Portě. Z Athén, 22. listopadu. (C.-B.) Lodi moc- ností určené pro námořní demonstraci přibyly do Pirea a vyměnily předepsané pozdravy.
Tattenbach Mohamed Torres Tanger Atény Pireus
13 article
Portugalský král v Paříži.
Paříž
14 article
Z Paříže, 22. listopadu. (C.-B.) Přijav po- klonu diplomatického sboru, odebral se král Carlos o 8. hodině večerní v uniformě portu- galského admirála do Elysejského paláce, v je- hož nádherně vyzdobené jídelně slavnostní ho- stina pro 216 osob byla připravena. Mezi hosty nalézali se kníže z Monaka, paní Loubetová, králova družina, členové diplomatického sboru, ministři se svými manželkami, četní senátoři, poslanci a vysocí státní funkcionáři.
Carlos Loubetová Paříž Monako Elysejský palác
15 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Láska. Napsal Jean Chapeau.
Láska Chapeau
16 article
O, milostivá, nikdy, nikdy, pravím vám. Byl to zjev přece jen více než neobyčejný odpíral-li pan Rolland názoru paní de Santěze. a to zvláště nyní, bylo-li lze pokládati je oba. pana Rollanda, onoho bodrého a veselého hocha. jehož hlavy hrozila již co nejdříve dotknouti se peruť čtyřiceti let, bezstarostného a vždy ducha- plného, s jeho padesáti tisíci franky ročních příjmů, a paní de Santěze, mladou a krásnou doposud, vdovu se všemi vnadami osmadvaceti let, po anglickém vicekonsulu, od jisté, nepříliš dávné doby, za snoubence, kteří se obdivovali druh druhu a kteří se také nepokrytě zbožňovali. Ach, strýče, pravil Lucyan, odpustíte zajisté mé neskromnosti: Zda i vy jste byl milován ta- kovým stylem lásky, který jest opakem láský pan dé Santěze?
Rolland Santěz
17 article
Ano, hochu, pravím ti ještě jednou, to nen pravá láska, poukázána-li na tichý krb rodinný a jeho fádní starosti, není-li tu zavření citů jako příval a bouře, třeba tajená a uzavřená, jež drtí a ničí. Ne, ne, láska není klid a mír, to je vášeň, široká a divoká, která se vssaje v před- mět vámi milovaný, jejž nelze opustiti, jejž nelze zátratiti při provinění druhu jakéhokoliv, jímž nelze povrhnouti nikdy a v žádných okolnostech, která vás provází od onoho kritického dne ne- úmorně a nezdolně, jako stín, padá-li nám slunce na široké poušti právě v zad. A láska ta zaniká posledním vzdechnutím bytosti milující,a odejde-li milovaný, usídlí se jako mohyla ne- štěstí, nad vaším rovem, zeleným a okrášleným, a vy neodcházíte z jejích vzpomínek a zničeného srdce nikdy a nikdy, a stále jako maják stkvíte se v opuštěné její duší, provždy a nerozlučně. Řekněte pak, strýče, doléhal opět Lucyan, zda byl jste též takovou láskou pronásledován? — Oh — to musí být strašnél Ano, pravil pan Rolland, jest tomu tak. Byl jsem tak milován, tak nevýslovně a úsilovně sžíhán tou nezdolnou silou vášně. A naposled jsem ji pak viděl v Morgue, prosáklou vodou Seiny, s nevýslovným bolem v tváři. Ach, jest tak truchlivé a smutné, vzpomenu-li ještě na to vše. Spočívá v tom mnoho zla, jež jsem já nepřímo zavinil a které se snažím, pokud možno, zažehnati. Společnost přála si zvěděti všechny podrob- nosti, a pan Rolland byl přinucen tolikerými prosbami odhodlati se ke větší sdílnosti.
Rolland Morgue Seina
18 article
Zdaž jste neznali Rollanda tehdy, před pat- nácti lety, onoho veselého a bezstarostného chla- píka, který vždy stál s úsměvem ve tváři v čele pařížské mládeže?! Nuže! A tehdy kypělo me srdce touhami a vášněmi, jež jsme všichni my mladí a lehkovážní rozněcovali ještě více v chan- tantech pochybného druhu a v předměstských divadlech za kulisami. Byl to vždy výhradně noční život, který nás opájel šampaňským a ko- lébal ve své smavé náruči. A tehdy všechno to vzalo svůj počátek. Ne- vím, kde již to bylo tehdy v noci, v níž jsme navštívili jakési Variété. Děvčátko, plné žalost- ného úsměvu ve svých chrpových očích, a v je- jichž vlasech zdála se ležeti noc, tak komicky ostýchavě nabízelo nám svou řetkvičku, že jsme propukli v bouřlivý smích. A maličká zdála se býti v takových rozpacích, že jsem neváhal vzíti si všechnu její řetkvičku. Oh, zdaž si kdo dovede představiti tu neskonalou vděčnost, již na mne vylily ony chrpové její oči. A tak jsme se spolu ihned jaksi spřátelili v tom jejím neštěstí.
Rolland
19 article
A pak jsme všichni pili na její štěstí. A snad tehdy, zapomenuvši na vše, byla poprvé šťastnou, v kruhu všech nás. A na to následovaly dny, jež pro ni byly palčivým hořem a bolem nevyslovitelným. Od té doby jsme se spolu častěji vídali v chantantech a jiných místnostech, kde vydělávala trpký a bo- lestný svůj chléb, aniž mi řekla, jak zoufale, ce- lým svým cítěním mne miluje. A všechnu tu její bolest, tajenou a sžíravou zřel jsem vždy v jejích očích, krásných a sesmutnělých, a ty mi více prozrazovaly, než k čemu se nemohla její růžová a malá ústa odhodlati. A tak tato láska její ulpěla na mně od onoho nešťastného dne, po celých patnácte let, stále stejně rozkvětlá, ba den ode dne se vzmáhající a zoufaleji volající. Byla šťastna, poštěstilo-li se jí nalézti mne ve společnosti soudruhů se veselícího a bujarého. A chopilo-li ji neštěstí, a nenalezla mne v žádném známém divadle, čekávala na mne u vrátného hotelu, v dešti a mrazu, po kolik ho- din, po všechny ty noci patnácti mých veselých a bezstarostných let. Oh, co bylo vždy smutku v jejích slovech: Nemohla jsem vás nikde nalézti.
20 article
Tu jsem vždy zkoupil všechen její drobný majetek. A tu se stalo před několika týdny, když už Rossita (to bylo její jméno) stávala se den ode dne starší a zasmušilejší, že jsme se vydali ně- kolik nás soudruhů, do Orleansu a vrátili se pozdě v noci, odebravše se ještě do klubu. Já pak k ránu vracel se teprve k domovu, vesel a rozjařen všemi dobrodružstvími svých soudruhů. A Rossita opět očekávala můj návrat, zoufale upí- rajíc zrak svůj do dálky, z níž mne očekávala. A taková bolest tajená a přece vyvěrající volala z jejích slov. Objavši moje kolena, v slzách mi pravila: Nemohla jsem vás nalézti — nikde —. A po celou noc jsem čekala na vás — po celou noc jsem čekala — protože vám musím říci — že — Oh, miluji vás, miluji, miluji, a milovala jsem vás plných patnáct let, bez slova a radosti, šťastna, zřela-li jsem vás a slyšela váš hlas. A vy, zdaž jste to tušil, u mne ubohé, zda jste to zřel v mých očích — — — co vám ústa moje neodvážila se říci po plných patnáct let? — — A dnes vám to říkám, říkám vám to naposled — miluji, miluji vás — — — — — — A druhý den odpoledne spatřil jsem ji naposled — v Morgue — — — Pant de Santěze setřela potají se svých krásných očích skryté slzy — — —
Santěz Orleans Morgue