Z Paříže, 23. listopadu. (C.-B.) Při hostině v paláci Elysejském připil president Loubet králi portugalskému. Poděkoval nejprve opětně králi za přijetí, jehož se mu nedávno v Portu- galsku dostalo a prohlásil, že pocity oddané sympatie, se kterými Paříž krále přijala, platí stejnou měrou také královně portugalské, jíž skládá president republiky jménem svým vlast- ním i jménem Francie hold. President pak po- kračoval: Jsem jist, že mluvím také ve smyslu Vašeho Veličenstva, poukazuji-li na význam, který se smí Vaší návštěvě přikládati. Spatřuji ve Vaší návštěvě důkazy důvěryplných styků mezi oběma státy a naději na přátelství ještě užší. President pozvedl pak svůj pohár na blaho krále a královny, královské rodiny a zdars Francií spřáteleného národa portugalského. Král Carlos poděkoval ve své odpovědi presidentovi za jeho slova a pravil: Můžete býti jist, že přijetí, jehož se mně dostalo na půdě francouzské i přivítání dnešní, tak nad míru srdečné, dojalo mne velmi. Zachovám je v ne- pomíjející vzpomínce. Stejně jako vy doufám i já, že návštěva moje může býti považována za důkaz toho, že si přeji, aby přátelské styky mezi oběma státy byly stále a stále užšími, S těmito pocity upřímného přátelství připíjím blahu presidenta republiky a štěstí a zdaru s Portugalskem spřátelené Francie.

Události na Rusi. K situaci ve Varšavě. Z Varšavy, 22. listopadu. (Pův. zpr. »N. L.«) Po 30denních nepokojích revolučních, konstitučních a opět reakčních nastává zde ohromná stísněnost, bída a hlad, touha po klidu a práci. Drahota je zde velká; za 50 kg. uhlí platí se 2 ruble, housky pekařské již dlouho se neprodávají, nedostává se petroleje, také elektrárna nepracuje, svítí se i v kavárnách restauracích svíčkami. Společnost v čele s Adamem hrabětem Kra- siňským a knížetem Czetwertyňským zakoupila »Gazetu Polskou« za 300.000 K. Komise pro samosprávu v městech pracuje velice rychle. Zahájeny zde sbírky v prospěch chudých hlad trpících. Vychází zde nový socialistic ký denník »Nowe Žycie«. Humoristický tý- denník »Mucha« zastaven a redaktor Buchnen zatčen. Za autonomii Polska. Z Moskvy, 22. listopadu. (Pův. tel. » Nár. Listů.«) Všechny listy zdejší přimlouvají se za autonomii království polského, v níž se nevidí snaha po odtržení se od Ruska.

Polsko, Rusové a Němci. Z Petrohradu, 22. listopadu. (Pův. zpr. »N. L.«) Londýnský zpravodaj »Nového Vre mene« sděluje, že Angličané velíce litují ná- hlého přiostření polsko-ruských poměrů. Poklá- dají za naprosto zbytečné a oběma národům škodlivé sloužiti zájmům společného nepřítele, germánské politice. V klubech a salonech angli- ekých se praví, že Německo odhodlalo se svým vlivem nepřipustiti v království polském takové instituce, jež by mohli žádati také Poláci v Prusku, kteří prý bez toho dle Němců jsou prosáklí panslavismem. A tak převládá v Lon- dýně mínění, že německá vláda vůbec hledí za- držeti opravy v ruském Polsku, poněvadž prý uskutečnění konstituce v Rusku vyvolalo by v Německu touhu po skutečném omezení abso- lutistické vlády hohenzollernské. Konference v Carském Sele. Z Petrohradu, 23. listopadu. V Carském Sele rokuje konference, které předsedá can a v níž všichni ministři jsou súčastněni. Porada týká se nového zákona tiskového změny volebního řádu pro dumu. Revolucionář pop Gapon. Z Petrohradu, 22. listopadu. (Pův. tel. »Nár. Listů«.) V duchovních kruzích považuje se návrat Gaponův nyní za nemožný. Majetek Gaponův a byt byl úřadně zapečetěn a vše dán pod zvláštní dozor a správu. Školní stávka. Z Vilna, 22. listopadu. (Pův. tel. »Nár Listů«.) Konána zde schůze rodičů, na níž usneseno poslati hr. Vittemu depeši s prosbou, aby urychleny byly opravy v školách vilen- ských v duchu přání mládeže. Posléze přijato přerušiti školní stávku. Pobědonoscev. Z Petrohradu, 23. listopadu. Bývalý vrchní správce K. P. Pobědonoscev vydá se nyní d ciziny na zotavenou a k studiu školské otázky v cizině.

Rušlí zajatci v Japonsku. Z Paříže, 22. listopadu. (Pův. tel. »Nár. Listů«.) »Tribune russe« poukazuje k nespoko- jenosti mezi ruskými zajatci a sděluje provo- lání zajatých ruských důstojníků v Japonsku, v němž praví, že trpěli hlad, zimu a poranění, ale nejtěžší utrpení pocházelo z toho, že nevě- děli, proč Rusko žádá jejich životy. Nelze již déle snášeti stálou šalbu a klam dosavadní, prý- štící z nynější vládní soustavy, autokraciea byrokracie ruské. Jmenem armády žádají dů- stojníci svobodu politickou, svobodu slova, tisku, svobodu spolčovací a shromážďovací a osobní, jakož i rovnost všech národnosti v Rusku, slo- vem konstituci, jež by poskytovala co nej- širší svobody lidu. Sjezd zemstev a měst v Moskvě. Z Moskvy, 23. listopadu. (P. T. A.) K re- soluci byly při večerním rokování od 27 řečníků podány doplňky, načež předsednictvo odvolalo resoluci, aby ji zítra předložilo v nové úpravě Z provincií došly od různých institucí obecních. zemstevních atd. telegramy, žádající sjezd pod- porovati vládu a vysloviti se proti konstitučnímu shromáždění. Sesilená ochrana. Z Petrohradu, 23. listopadu. (P. T. A.) V gubernii Černikov, Tambov, Pensa, Kursk. v okresích Balašov, Serdobsk, Petrovsk, Atkorsk, Saratov a městě Saratově byl stav sesílené ochrany vyhlášen.

Denní zprávy. — Posl. dr. Herold vystupuje ze subkomi- tétu komise pro opravu zemského zřízení a vo- lebního řádu. Došel nás tento list: Slavná re- dakce! V dnešních ranních listech obsažena jest zpráva o jednání subkomitétu sněmovní komise pro opravu zemského zřízení a volebního řádu, jejížto redakce stala se bez mého jakéhokoliv spolupůsobení. Zpráva ta v mnohých směrech jest neúplná a může proto vzbuditi nesprávné výklady. Hned v první schůzi navrhl jsem, aby za základ podrobného jednání přijat byl návrh na úplnou změnu zemského zřízení a volebního řádu na principu všeobecného, rov- ného práva hlasovacího a prohlásil jsem ochotu, bude-li návrh ten přijat, že před- ložím hnedve druhé schůzi zásady obou těchto reforem. Návrh ten byl všemi hlasy proti mému a kol. Žďárského zamítnut a požádán posl. Prade, aby v příští schůzi subkomitétu re- feroval o volebním řádu dle vládní osnovy, jen za tou příčinou, aby se zjistilo, která ustanovení by nesetkala se s odporem věcným. Ve druhé schůzi posl. Prade tak učinil a tu jsem před zahájením debaty prohlásil, že na základě u sne- sení klubovního trvám při stanovisku v první schůzi zaujatém, že návrhy své podám opětně v komisi samé, jakmile se sejde, že pokládám každé další jednání v subkomitétu za bezvýsledné a jen theoretické, jehož se zúčastním s úplnou výhradou svého stanovi- ska jen proto, že jsem jako člen komitétu k tomu povinen. Podobné prohlášení učinili

ostatně i jiní členové. V dalším průběhu roko- vání vůbec hlasování nebylo a jednalo se také většinou o pouhá formální ustanovení. Pokud se týče rozvržení kurie velkostatku na vo- lební okresy, nečinilo se ovšem námitek proti tomu, avšak pokud se týče kurie této vůbec, prohlásil jsem opětně zásadní stanovisko své a dal při tom na uváženou, zdali by aspoň při- měřeným snížením počtu poslanců velkostatku volební reforma nestala se možnou, k čemuži jiní členové se připojili. Ježto nějakého hlasování nebylo a přání a podněty členů se jen poznamenaly pro další skutečné rokování, nelze o nějakých usneseních subkomitétu v tomto směru vůbec mluviti. Abych však pro budoucnost zamezil každému nedorozumění, požádal jsem dnes klub, aby mně dovolil, ze subkomitétu toho vystoupiti. S úctou oddaný Dr. Herol d. — Budějovický škandál s obecními párky nabídnutými 28. pěš. pluku přesahuje již věru všechny meze. Nejenom to, že válečný soud s vojáky, kteří odmítli párky a pivo budějovi- ckých taškářů, není dosud nijak uspokojivě vyřízen, vyšetřování proti druhému praporu 28. pěš. pluku, jemuž se žaludek nad obecními párky budějovickými zdvihl, vede se tak, jako kdyby celý batalijón měl býti při nejmenším aspoň decimován. Česká veřejnost přijala zprávu o tom, že druhý prapor 28. pěš. pl., povolaný k žádosti Josefa Taschka na české demonstranty budějovické, nepřijal pohostění se strany obce viřtlemi a očapky z městského pivovaru, jakožto

důkaz, že český voják má opravdu kus ctiv těle a to nejen národní, nýbrž i vojenské. Mohlo se očekávati, že tento ryze vojenský kousek, který čeští vojáci městské radě budě- jovické provedli, dojde především souhlasu dů- stojnictva pluku a druhý prapor mohl vším právem očekávati, že se mu dostane za jeho čestné vojenské jednání a plukovní uvě- domění spíše uznání v denním rozkaze, nežli důtky, vyšetřování i trestu. Jest známo, s jakými urážkami se strany obce, t. j. budějovických

Němců byl přijat 28. pluk při svém příchodu do budějovické posádky jen proto, že jeho vo- jáci jsou Češi. Jest možno, že tím nebyl uražen důstojnický sbor pluku, ale zdá se, že není vy- loučeno, že i prostý vojín smí míti čestné vě- domí a že v něm nejméně smí býti urážena jeho národnost ke všemu ještě činiteli mimo pluk stojícími. Je toho dost, co musí za narážky a nadávky své národnosti vytrpěti pod nasledky insubordinace! Kam snižuje pluk své vojáky, když je trestá za to, že nevzali pá- rek z ruky toho, kdo jim před chvílí sprostě vynadal na ulici a ve svých podlých novinách ?i A kdyby ani toho nebylo, vzniká z události u p. pl. 28. zajímavá otázka vojenského práva, musí-li voják snísti na rozkaz vše, co důstojník aneb vůbec nadřizený rozkáže? V Prusku byl těžce trestán šikovatel, který přinutil vojáky, aby vyssáli špínu ze svých ponožek. Což přísní pánové u 28. pluku nechápou, že i poměrně stravitelné sousto může se člověku zhnusiti až k fysické nevolnosti nad nečistýma, třeba jen morálně nečistýma rukama, z nichž je požíti má?! Samo sebou jest poněti, že voják, posta- vený do služby na ochranu před domnělými poruchami veřejného pořádku, má přijímati na potravinách a lihovinách posilu za tím účelem, aby vděčností vázán tím horlivěji prováděl tajná nacionální přání svého hostitele, tak ab- surdní, že velitelé mají spíše odmítati takové dary, než přijímati jich pro vojáky a míti je k požitku takových podplatků v požívatinách.

Vojáku má stačiti disciplina, aby plnil své po- vinnosti a proto jest mu vlastně řádem vojen- ským zakázáno, aby ve službě cokoli od občanů přijímal. Zatím, co se v kasárnách děje nejpřísnější vyšetřování v párkové afféře, došlo na radnici k nové urážce pluku z úst purkmistra Josefa Taschka. Ve včerejší schůzi ob. výboru pojednával tento výlupek počestnosti o způsobu, jakým prý druhý prapor 28. pěš. pluku odmíti nabídnutá mu občerstvení, i prohlásil, že toto symptomatické jednání vojska zavdává budějovickému něme- ckému obyvatelstvu důvodně podnět k názoru, že mezi luzou, která se k děl- nictvu při demonstracích připo- jila a mužstvem pluku panuje dů- věrný styk. Důkaz je prý v tom, že demon- stranti před kasárnami provolávali pluku »Sláva« a »Na zdar«, při čemž prý »hodnověrní svědci« viděli, že vojáci stáli při otevřených oknecha potleskem přijali ovaci. Z těchto událostí do- vozuje Jesef Taschek, že to pro česko-budějovické německé obyvatelstvo znamená znepoko- jení, zůstane-li 28. pěš. pluk na dále v Čes. Budějovicích. Purkmistr skončil svůj insult, který obsahuje určité obvinění pluku ze spojení s luzou, výzvou k rozhodujícím činitelům, aby zjednali pořádek a klid. Také ostatní řečníci kladli důraz na to, že by musely býti podniknuty kroky, aby pluk byl z Budějovie přesazen, po případě bude prý vyslána do Vídně deputace.

Snad naposled bude 2. prapor 28. pěš. pluku nucen dodatečně, aby obecní párky na důkaz své lásky k německému obyvatelstvu do sebe vnutit, podle toho, kterak velitelství plní všechny intence budějovických taschkářů, vyloučeno to není: Vojenská správa by měla uvážiti, co ve vojsku vychovává takovými událostmi a do koho smí v občanském životě někdo kopnout a potom mu na usmířenou nabídnouti vuřta . . .! Jak dlouho ještě má trvati tento celou veřejnost urážejíeí skandál, zvýšený tím, že si Taschek osobuje direktivu na rozhodování velitelství pěš. pluku č. 28. ?1 — Zásady vládní volební předlohy, z »nej- bezpečnějšího pramene« včerejším „P. Tagblat- tem“ načerpané prohlášeny jednomyslně veške- rým tiskem za redakční výmysl z Panské ulice. Toliko „P. Tagblatt“ trvá na svém: ještě dnesi uveřejňuje dokonce telefonicky, že sdělení způ- sobilo ve Vídni obrovský úžas, ježto prý podrob- nosti docházejí na »dobře zpraveném« místě potvrzení. »Bohemia« také se strany »dobře zpravené« ujišťuje v tel. zprávě z Vídně, že zprávy konkurenčního jejiho listu jsou naprosto nesprávny.