ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 8a8241f0-7135-11dc-899e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 29 celkem · entity: person 87, place 42, work 3, org 3
1 masthead
17. července 1904.
2 masthead
Příloha „Národnicn Listu
3 masthead
k číslu 1690.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Na Vyšehradě. = Z veliké úcty, prý, ke starobylosti, k svědkům mocných, dávných událostí, z povinné i láskyplné vážnosti k uměleckému dílu prý opravujeme a obnovujeme stavby prodlením časů porouchaně a pozměněně. Tak čítáváme a slý- cháváme. Jinak ovšem je ve skutečnosti. Všechno staré a věkem úctyhodné mizí a na místě pra vého svědka staré slávy objeví se někdo, jenž jím více není, který se ale zaň vydává, staro- byle se tváří, ač je teprve od včerejška. Všude jinde máme takové lidi za falešné svědky a věci za podvrhy a falsifikáty a stiháme je paragrafy a tresty, nebo jako padělky a falsatory jimi aspoň opovrhujeme. Zde však to nazýváme re- staurací a honosíme se tím veřejně. Obojí ty názory platí dnes, podle skupin: starší roman- tieko archeologický vedle moderního vědecko uměleckého. Kdo na tomto neodvratně a neu- prosně stojí, sotva kdy bude pochvalovati onu obsáhlou činnost restauratorskou, kterou jsme v Praze a venku od let sedmdesátých vyvinuli a dosud vyvijíme. Před jeho soudem není na příklad naše Prašná brána víc dílem Rejskovým, poněvadž jí přidali a doplnili kusy, jež Rejsek ani nekoncipoval ani nelesal, a není uměleckým výtvorem Mockerovým, poněvadž, co od něho pochází, není vytvořeno, nýbrž vykalkulováno nevydává svědecíví o nynější umělecké schop- nosti, než toliko o dnešní archeologické zna- losti české pozdní gotiky, a ta je kusá, odsou- zena k tomu, aby co nejdřive snad byla lepší. dokokonalejší a zevrubnější nahrazena. Už také officiálně byly takové názory proklamovány, při restauraci Karlštejna, a s tohoto stanoviska dost nepřiznivě se na příslušných místech soudío všech zámyslech a projektech k obnově Novo- městské radnice. Viděl jsem tyto dny rekon- strukční návrh stavitele dómu Kamila Hilberta.
Rejskův Rejsek Mockerův Hilbert Vyšehrad Praha Karlštejn
6 article
Přede dvěma léty byl publikován jiný návrh, a jaký rozdíl jest mezi nimi! Celá disposice je jiná, neboť onen opíral se jen o starou, dost zběžnou mědirytinu, Hilbertův vychází od sku- tečných nálezů a objevů zbytků původní stavby. K. Hilbert vykonal v pravdě kus svědomité práce, jeho projekt je zajisté schopen vyvolat velmi přibližně ilusorní dojem prvotní stavby, historicky a dějinně umělecky vysoce významné. O tom, co se kdy dálo na Novoměstské radnici, je psáno v knihách. Že v objevených zbytcích portálu, oken přízemních a patrových máme nyní rozhojnění dokumentů o ranní renaisanci. ne pouze v Čechách, nýbrž vlastně a specifleky české, to nutno zvláště důtklivě podtrhnouti. Netřeba pochybovat o tom, že, budeli tato fa- sada nově provedena, hravě umělecky přebije celou novou stavbu justičního paláce, dík ne- známému mistru z roku 1520. Naším výtvorem uměleckým ovšem nebude a historickým doku- mentem oné doby jen z části pranepatrné.
Hilbertův K Hilbert Čechy
7 article
Proto však přece by daleko ještě předstihla, co do formální věrohodnosti, restauraci vyše- hradského chrámu kolegiátního. Od minulého podzimku je dokončena, ve stavbě úplně, ve výpravě a výzdobě téměř docela. Od té chvile však přestal tento staroslavný kostel existovati; není vlce starobylým památníkem, ne věkovitým svědkem světlých i bolestných a chmurných událostí, nýbrž něčím, co nevybudoval Vrati- slav II. a nevyzdobil Soběslav I., ani co čtrnáctý věk nově postavil. Vyjímaje několika zdí a části půdorysu, vše na stavbě je nové s tvářnost starého; jeho lodě, průčelí i věže. Patří mo- derní gotice, nebo spíše moderní archeologii, ne více starému, ne také dnešnímu umění. V přístavbě a dostavbě architekti dokumentoval nanejvýše mnoholi víme, ne však co a jak chceme a umíme umělecky tvořit. Je-li tato jakým dokumentem, pak je svědkem umělecké chabosti, nestatečnosti a nepůvodnosti let, v nichž byla provedena.
Soběslav
8 article
Než bude kostel svatého Petra a Pavla na štěsti v budoucnosti svědkem ještě v jiném směru, jasnější tvářnosti. Bude mluvit ne pouze proti nám, také pro nás. Už dnes je jeho vnitřek, projdeme-li jej od choru a presbytáře lodí až ke vehodu, velikým protokolem o změně názorů a zásad, jež se na poli uměleckém za posledních desetiletí udály. Maliřská výzdob stěn a kleneb tohoto chrámu o tom vypráví. Chor a kněžiště odevzdáno bylo k vymalování cizím lidem, jakémusi, opravdu jen jakémus Isellovi, jenž jest očividně někde ve Vídni nebo v Němcích majitelem dílny a interprenerem oněch církevních dekorací a maleb, které řeme- slnou areheologii bez jediného zrnka citu a umě- leckého elanu zásobují nové kostely obrazy sochami. Jeho inspirací a zásobárnou jsou pu- blikace konceplů »im golhischen Styl« a jeho cyklus obrazů na stěnách hotová industrie freskových barvotisků zlé paměti. Byl vyhledán a vybrán v přesvědčení, že takové produkty jsou jedině slohové, jedině oprávněny uchovati starobylý ráz umělecký české gotiky karlovské a křesťanský karakter kostela. Zatím to není
Petro Pavel Němec Vídeň
9 article
ani dobově věrné a každý se může přesvědčiti že malby čtrnáctého stoleti, nehledě k jich umě- leckému jádru, formově jsou naprosto jiné, nežl jak Isella nám namlouvá; není to ani kompro- mis s dobou naší, poněvadž mu k tomu schází i jen vkus. Všecko je falešné, počínaje linií, barvou, koloritem až po schematický typ patos svatých výjevů. Vzdor tomu všemu — dlužno to opakovati — považováno to za pra- vověrně umění, za dílo v karakteru starého slohu, za práci, vytvořenou v jejím duchu av její formě. Nemyslete, že co tuto povidám, je nová a jaksi posthumní moudrost. Snad to ne- bylo vždy tak ostře formulováno, ale tato takováto »výzdoba«, ať se stanoviska národního, ať z uměleckého byla odmítána u nás všemi, vyjímaje těch, kdo ji dávali prováděti.
10 article
A nyní, před málo měsíci, dokončena z nej- většího dílu malířská výzdoba druhé, novější větší části chrámu. Franta Urban, maje cho svoji za zdatnou pomocnici, ji provedl. Bylo by pošetilosti a hanbou, kdyby tento fakt, že jet dílo domácích, českých sil, měl býti zvlášť po- ehvalně a honosivě vynášen. Jenom hořko je vzpomínati, že věc a událost nad pomyšlení př- tozená může platit za jakou zvláštní vymož- post, že jsme se bez cizí nanejvýše problema- beké pomoci nedovedli obejíti, že jsme míje naše síly a naše prostředky finanční, místo k z- vení a rozvinu domácího umění, vydávali k ud lování a prosperitě cizí industrie. Jiná věc, jin moment je radostnější, a vedoucí a rozhodující kruhy a osobnosti při kostelo vyšehradském mo- hou s pýchou a hrdosti naň ukazovati. Místo řemeslnického podnikatele povolali umělce k dilu a místo sysipovské námahy pseudoarcheologického a marného a nepřirozeného vžívání se do ducha starého umění, dali Urbanovi volnost, jaké tvo- řící umělec potřebuje. Vžívání se do ducha se tomu říkalo a říká, ač to je přemílání starých forem, už neživých, odumřelých. Pokud vím,v lodích kolegiátního chrámu na Vyšehradě poprve v Čechách mohl a směl umělec s dneškem jdoucí a cítící promluviti vlastním hlasem az plných plic. V tom leží i velký historický vý znam této polychromie kostelní.
Urban Vyšehrad Čechy
11 article
Zcela oprávněně praví F. Urban o své práci: »Myslím, že zde proveden aspoň slaby důkaz, jak církevní umění může a musí připu stiti jistou volnost v pojímání daného úkolu. jako se dělo za všech epoch umění, kdy církev stála v čele uměleckému tvoření a inspirovala všechny nové vzněty na poli umění výtvarného. Nechápu — pokračuje — proč bychom měli býti tak konservativními v umění a spokojiti se a přestati na formách sice správných, ale námi necítěných, pro které nemáme jiné chvály. než že jsou slohové, proč bychom my ne- měli práva podati vše tak, jak cítíme: vol něji, aniž by se rukou nešetrnou zůmyslně po míjelo jisté přizpůsobení danému slohua aniž by se přehlížela potřeba a vážnost, které v církevním umění šetřeno býti musí . . . Bez- duché nápodobení není ještě slohovost a mnohé věci tak zvané slohové nemají více domo vského práva v kostelích, než věci volně pojaté a po ctivě bez zakuklení myšlené.«
Urban
12 article
Co cítil a myslil, také provedl a tak vzniklo dílo, které má slavnostní radostnost, životnost důstojnost, které je bohaté motivy svěže kre- slenými, v němž je umělecký důmysl v dispo- sici a vzájemném sepnutí, jež má barvitost také tonovou držnost. Vegetace a flora domác dala základ k jeho ornamentice, styl její určilo místo a jeho karakter, útvar její, rozlohua rozrůst formy, které doprovází nebo vyzvedá vá, a ke krásným bílým andělům nad arkadami. které považuji za nejšťastnější a jistě nejpůvab- nější Urbanovy koncepce toho druhu, radostné a čisté ve svém zjevu, ušlechtilá v linii a barvě, druží se diskretně nesterovské postavy svatých dob na pilířích. Ve všem je styl, v jednotlivo- stech i celku. Ne styl pseudogotický, ne onen imaginarný »čistý sloh« gotický, který jako duch straší v některých hlavách a řečích, nýbrž onen styl, kterým se vyjadřuje každé zdravé a oso- bité umění a jenž záleží v souladu a souzvuku výtvarné myšlenky a jejím zevnějším vyjá dřením. Vstupte dovnitř, ale nechte venku všechny učené nebo naučené doktriny o historické slo- hovosti, nevzpominejte toho, co jste snad kde byli viděli z nástěnné ornamentiky čtrnáctého nebo patnáctého věku, potlačte všechnu neroz- umnou žádost, viděti malíře dvacátého věku, kterak v potu tváře sbíral po fragmentechv kostelích a v knihovnách ve vědeckých publi- kacích, co by se dalo skombinovat a permu- tovat, a zažijete dojem pěkné harmonie, neru- šené souladnosti této dekorace Urbanových prostorem a architekturou, kterou zdobí Nechte se vésti umělcem, prožijte jeho dílo všechno pseudohistorické ponaučení ztratí na chuti a vylhaném lesku. Karel B. Mádl.
Urbanův Mádl
13 title
Školská hlídka.
14 article Listy ze školské politiky.
Listy ze školské politiky. Právní svazky učitelstva. Také poměry učitelstva českého byly v na- šem časopise napořád předmětem přečetných článkův, obran a přímluv, takže netřeba, bychom od počátků a v základech je vykládali. I objasníme jen ony poměry, které na tuto dobu jsou časovými, jež také Klub národní strany svobodomyslné takovými uznal a do pořadí otázel pro nejbližší zasedání sněmu králövství českého vložil. Jsou to poměry právní, zabezpečujíet učitelstvu volnost jednání a spravedlivý postup Sice, jak vůbec známo, poslední úpravou služného nebyly ještě naplněny všechny opráv- něné nároky učitelské, a zbývá ještě učitelstvo české tak postaviti, by se hmotným postavením vyrovnávalo nejnižšímu úřadnictvu státnímu, také nijak neuvedena v proud důtklivá otázka učitel- ských bytův, ale na tuto dobu nemají naději na uskutečnění jiné požadavky, než které nej s o spojeny se zvýšením zemskéh nákladu na školství obecné. Jsou to otázky lepšího zabezpečení přede- vším osobních práv učitele jako ob- čana státního, pojištění jeho samostatnost a neodvislosti. Musí se rozřešiti opravou zem- ského zákona pro učitele obou národností v zem současně a jednostejně. Němci mohou v tom spo- lečně s Čechy vystoupiti, takže odtud vláda ne- bude míti příčiny, žádoucím změnám zákonitýeh ustanovení odporovati.
Němec Čechy
15 article
Vlastně nebude se tu jednati o změny disciplinárního řádu učitelského o který tu především jde, jehož vlastně nestává — jsouť zákonitá ustanovení v té věci velmi sporá — jako spíše o doplnění zákona právních svazcích učitelstva v tomto směru. Neboť v nedostatku zákonitých ustanovení, jež by provinilé učitele stíhala a kárala pro- středky a způsoby, v pokročilé praxi státní vůbee obvyklými, vyvinuly se v praxi poměry, které s duchem spravedlivého řízení se nesrovnávají. Pro učitelstvo trvají orgán vyšetřující, žalu- jící a trestající v jediné a téže instanci, or- gánu obhajovacího vůbec není. Všechno řízen disciplinární jako prodchnuto duchem nená- visti, jemuž běží o odsouzení a trestání v při- padě každém; uznání za nevinného jest velmi vzácné, zjednání náhrady nevinně žalovanémua souzenému neznámo! Co všechno se neděje, ale díti by se mělo, snímá školský program učitelské jednoty „Komenský“ pro Prahu a okoli v požadavky níže položené, které vystihují skutečnou potřebu. Za uvolnění učitelstva přimlouvá se nejen cit právní, ale i úvaha, že jen učitelstvo svobodné, na úřadech samosprávných, stát- ních i církevních nezávislé, vykoná svoje vzdě- lavací poslání v národě. Učitelstvo samo ve svých programech rozsáhlých uložilo si velikou práci
Komenský Praha
16 article
ve společnosti národní — ale ovšem k této je mu třeba volného pohybu; na ně nesmí při této práci věšeti se okovy, vzpomínky, že za to. co pro svůj národ mimo školu vykoná, bude stí- háno, pronásledováno, trestáno. I z tohoto stano- viska jest odůvodněn hlas učitelstva po zdrave samosprávě stavovské: „Učitel ve svých právech občanských nesmí být nijak omezován. Občanské chování učitele ne- podléhej zákonům školním, nýbrž pouze občan- ským“ — toť byla hesla učitelských sjezdů v létech 1870, 1881, 1882, jež napořád a dosud vyznívala bez ozvěny — ano vynesení c. k. zem- ské rady školní z 5. září 1895 bez ostychu vykonávání všeobecných práv občanských od učitelstva obmezilo! Již sjezd učitelský r. 1870 vytkl: „Poli- tické smýšlení a chování učitelstva nemá míti vůbec žádného vlivu na kvalifikaei učitele a nesmí býti úřady školními stíháno Trestů disciplinárních může býti proti učiteli užito pouze pro porušení povinností služebních.“ České učitelstvo má ještě stále potřebí, volati po splnění tohoto požadavku, ač od jeho vyslo- vení uplynulo již přes čtvrt století. Ano, byly případy, že bylo stiháno i za skutky, kterými če- ské výchově jen služby prokazovalo, jež však „vezdy sousedům Němcům“ v jejich poněmčo- vací politice překážely. Český učitel konal v oboru výchovy českých dětí jenom svou povinnos — a přece byl stihán, na př. přeložením z „pří- čin služebních“ Je tedy v zájmu národním, by učitelstv české bylo chráněno ve svém poslání v lidu če- ském, by řádný disciplinární řád mu zjednával právní bezpečnost v jeho jednání.
Němec
17 article
Zásady tohoto řádu již dávno učitelstvem zjednány a příslušným kruhům předloženy. Lon naposledy učitelská jednota „Komensky“ pro Prahu a okolí do svého programu školního polo- žila je v tomto znění: „Disciplinárnt vyšetřování vede zvláštní odbor okresní rady školní za předsedni- etví okr. čk. inspektora a za účastenství dveu zástupců učitelstva a dvou členův okr. šk. rady v plném zasedání zvolených. Návrhy odboru diseiplinárního, usnesením okr. šk. rady schvá- lené, zkoumá diseiplinární odbor zemské šk. rady a předkládá je plnému zasedání zemské šk. rady ke schválení. V diseiplinárním odboru při zem. šk. radě zasedají dva zástupcové učitelstva a dva členové ustanovení volbou zem. šk. rady; před- sedou je zem. šk. inspektor. Okr. odbor disciplinární zavádí s učitelem vyšetřování jen po usnesení okr. šk. rady nebo po nařízení zem. šk. rady. Anonymní udání ne- smí býti podkladem pro disciplinární vyšetřování Vyšetřováním má se skutečný příběh nejdéle do měsíce zevrubně zjistiti. Vyšetřovanému jest dovoleno, aby mohl nahlédnouti do všech listin vyšetřování se týkajících a své ospravedlnění k nim přiložiti. Návrhy disciplinárního odboru musí býti předloženy okr. šk. radě ke schválení Shledá-li diseiplinární odbor zesmké šk. rady, že jest návrh okresní šk. rady oprávněn, nařídí zemské šk rada závěrečné líčení ústní, k němuž jsou předvoláni obžalovaný a svědkové. Obvině- nému jest dovoleno vzíti si právního zástupcea dva důvěrníky. O výsledku šetření v každém při- padě podá se obviněnému písemná zpráva. Od- volání proti nálezu může býti podáno do 30 dnů.
Lon Komensky Praha
18 article
Disciplinární tresty pro porušen povinnosti ve škole jsou: 1. Písemná domluva udělená okr. šk. radou. (Do osobních výkazů se tento trest nezapisuje.) 2. Písemná domluva udě- lená zem. šk. radou. 3. Důtka s výstrahou. 4. Peněžitá pokuta do 30 K. 5. Peněžitá pokuta do 50 K. 6. Peněžitá pokuta do 100 K. 7. Pře- ložení. 8. Odněti funkce správce školy. 9. Do- časné pensionování. 10. Trvalé pensionování 11. Propuštění ze služebního místa. 12. Propu- štění ze školní služby vůbec. Disciplinární tresty udělené zem. šk. radou (stupeň 2.—12.) zapi sují se do výkazu o osobách učitelských. Pro udělení některého trestu disciplinárního nemůže býti učitel ještě po druhé trestán odnětím zvýšení služného, které mu po uplynutí každého pětileii beze vší újmy náleží. Zemský úřad šk. je povi- nen postupovati v udílení trestu dle stupnice a jen v případech mimořádných po odůvodnění sm přikročiti k trestům přísnějším. Následky disciplinárních trestů (vyjímajíc st. 11. a 12.) pominou po tříletém neúhonném chování a musí se z výkazů o působení oso učitelských vymazati. Učitelům, kteří byli z trostu přeloženi, má se dodati nový dekret dosazovací Překládání z příčinslužebních nemu míti rázu disciplinárního a smí se díti jen v při padech nejnutnějších buď k vlastní žádosti nebo dle potřeb služby školní s dorozuměním a svole ním učitele, který má býti přeložen; přeložen musí býti schváleno ok. šk. radou. Námitky uči tolovy proti přeložení musí býti předloženy okr šk. radě k rozhodnutí.“ Disciplinární řád, poskytující učitelstvu če skému spravedlnost, stal se ještě tklivějš potřebou letos, kdy někteří kněži katoličtí chtěj učitelstvo přinutiti k větším, byť nepovinným, vý konům pro církev prostředkem žalob na n u c. k. úřadův školních!
30 50
19 article Ferialní universitní kurs učitelský
Ferialní universitní kurs učitelský v Náchodě. Hlasy učitelů našich škol obecných a měšťan ských, volajících po vyšším vzdělání, ozývají se v no sledních létech vždy častěji a častěji. Účitelé žádají aby byli připouštěni ke vzdělání na školách vysokých čili aby mohli nabyti vzdělání akademického. Hlas ty sluší respektovati vážně, poněvadž pocházej z dola, právě ze středu učitelstva samého, které pro- šlo dnešní učitelské ústavy a vidí, že vzdělání, jež jim poskytly tyto ústavy, nestačí nikterak ke zdár- nému působení ve škole ani mezi lidem. V roce minujém na jedenáctém valnémí sjezdu českého učitelstva a přátel školství ve dnech 1., 2. 3. srpna vyslovilo se učitelstvo o kulturním svém programu zcela určitě pro své vyšší vzdělání: „Učitel- stvo vzdělávej se nejprve na jednolné škole střední na níž by povinně bylo vyučováno i řemeslným pra- cím a moderním jazykům (němčině, frančině, ruštině a nepovinně hudbě. Prohloubení vzdělání theoreti- ckého, jakož i potřebného výcviku praktického, nnaný- vejlež potom učitelé dvouletým studiem na vyšš škole paedagogické při filosofické fakultě, Cvičná škola, tomuto ústavu připojená, navykeja učitele pozorovati dílo školní, prováděti pokusy, sbírai a tříditi zkušenosti, kteréž jsou základem umění vy- chovatelského i vyučovacího. Učitelstvo však ví, že po vyšším vzdělání bude volati ještě dlouhá léta a proto se samo stará o vyšš vzdělání sebevzděláním a zvláště univer sit ními kursy. Takovýto feriální kurs universitní bude se konati ve dnech od 17. do 27. srpna t. r. v Náchodě vždy od 7. hod. ranní do 1/42. hod. odpol. s přednáškami universitních prolessorů: doc. dra. Ba- láka: Ú vod do fysiologie (s pokusy), dra. Cádro
doktor Cádra Náchod
20 article
Kurs paedopsychologický (na zákl, knihy Compayrovy, s rozhovorem), dra. Masaryka: Filo- solie národnostní novější doby, dra. Drti- ny: Vybrané kapitoly z dějin výchovy (Rabelais, Komenský, Rousseau, Pestalozi, Herbart) dra. Mrázka: Přehled všeobecné zoologie (s demonstracemi), dra Nováka (z Brna): O periodi- ckých úkazech fysikálních (s pokusy). Každého dne vystřídá se tudíž v 6 hodinách šest přednášejících. Od 10. do 1/411. hod. každého dopo- ledne je přestávka pro občerstvení a oddech. Dne 21. srpna (v nedělí) koná se celodenní výle na Broumovsko (Weckelsdorf, Hvězda neb Hejšovina) denně odpoledne budou konány menší vychá z ky dle průvodce, kterýž každý přihlášený člen obdrž zdarma. Kolejně dlužno zaplatiti do 15. čer vencet. r. a činí 20 K. Kolejné se zmenší dle výše obdržených subvencí. Do jednotlivých před- nášek se vstupné nepřijímá Každý z účastníků obdrží průkaz, že kurs ter vybyl. Přihlášených jest dosud z Čech 190, z Moravy 70. Zahájení stane se přátelským večerem ve městské dvoraně v Náchodě (hotel Beránek) v úterý dne 15 srpna při hudbě náchodské. Česká škola v červnu 1904.
Compayrův Masaryk Fila Rabelais Komenský Rousseau Pestalozi Herbart Mrázek Novák Beránek Brno Broumovsko Weckelsdorf Hejšovina Čechy Morava Náchod
21 article
Dne 1. na Smíchově u věku 63 let umírá šk. rada Václav Hylmar, býv. professor real gymnasia v Praze. muž pokrokový r blahovolný, jeden z hlavních redak- torů zaniklé „Eneyklopaedie paedagogické“. — V Lyse n. L. u věku 51 let umírá vzorný professor žižkovské reálky Bohuslav Beneš, výborný kreslíř, jenž svým uměním ochotně podporoval také spisy pro česk učitelstvo a mládež školní. — „Věstník Ústřední Matice školské“ v č. 4. a 5. přináší vzpomínku učiteli žižkov- skému, o Matici velmi zasloužilému, „Václav Koliha“ a „Zprávu o valné hromadě Ústřední Matice školské — „Skola našeho venkova“ přináší čl. z praxe „Zá konověda ve škole obecně“, P. Horského „Potřeb jednotné klassifikace“, zprávu „Hmotní práce dětí a ocenění „Za odstupujícím inspektorem školním V. Podhajským. — „Paedagogické rozhledy“ přinášeji čl. L J. Živného „O knihovnách a četbě mládeže Anglii“ a J. V. Nováka „Příspěvky k hibliografi J. A. Komenského“. — „Časopis katolického ducho- venstva „Čech“ uveřejňuje vynesení o úsilnějším pě- stování církevního zpěvu a hudby chrámové ve ško- lách českých a o dozoru c. k. inspektorů nad pokro- kovým hnutím v učiteistvě českém. — „Posel z Budče“ líčí „Paragraf 26.“ v řádu školním a vyučovacíma přináší čl. F. Krčka „Psychicky normálně a psychicky abnormně“. — „Škola měšťanská a živnostenská přináší čl. „Naše hlasování o zásadách konkretálního stalu učitelstva měšťanských škol“, E. Ledrera „Mě- řictví a průmětnictví dle nové osnovy učebné pro po- kračovací školy průmyslové“ a „Počet osobních hodi lýdně a pražské školy měšťanské“. — „Měšťanská škola“ moravská podává „Výsledky, nabyté spolko- vými dotazníky“ po hlavních poměrech měšťanských škol a líčí, jaká „Mezera v zákonodárství školním na Moravě“ v příčině zastupování učitelů.
Hylmar Beneš Koliha Skola P Horský V Podhajský J Živný J V Novák Komenský Čo F Krčka E Ledrer Mezera Smíchov Praha Anglie Budeč Morava
22 article
Dne 2. „Beseda učitelská“ přimlouvá se „V zájmu hygieny“ za pravidelné vycházky šk. mládeže. Dne 3. učit. sbor chlapecké školy v Praze u sv Petra obrací se k učitelským jednotám s prosbou za příspěvek na památník i řed. J. Krále. — „Komen- ský“ přináší přednášku F. F. Fromkr „O využiti kreslení a výtvarného umění ve výchově“. — „Uči- telské noviny“ přinášejí čl. „Upotřebení přebytků si- rotčích pokladen v Čechách a na Moravě“ a K. Ma- lého „Odchylky mluvy mládeže“ Dne 8. „Školský obzor“ přináší čl. k novému řádu školnímu „O nás bez nás“ a „Nový úspěch klerikální“ ve feuilletonu čl. „Láska“. V Moravské hlídce článe o Josefu Šamalíkovi „Náš selský Mesiáš“. — „Pose z Budče“ přináší čl. R. Brože o Jules Ferryovi „Orga nisátor francouzského školství“ Dne 10. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „K na šim literárním poměrům“ a „Dopis Kollárův“ praž skému učiteli A. Cžadovi z r. 1849 o pražských opa- trovnách. — „Komenský“ přináší hlídku J. Kojeckéh „Výslava „Dětský svěť v Petrohradě“; v Příloze oli- skuje čl. této hlídky z 29. května „Měšťanské školy v nebezpečí“, jako „pozoruhodný hlas, jenž v mno hých věcech ná pravdu“ Dne 11. ve Vídni odhaluje se pomník cestovate MUDru. Emilu Holubovi, jenž valnou čásť svých sbírek znamenilých rozdal školám českým Dne 14. četné časopisy oslavují stoleté naroze niny vlasteneckého kněze moravského, professora dr Františka Sušila, velmi zasloužilého sběratele písn národních.
Petro J Král Komen Fromkr K ma Šamalík Posa R Brož Jules Ferry Org Kollárův Komenský Výslava Mudra Holub profesor doktor Sušil Praha Čechy Morava Budeč Petrohrad Vídeň učitelský novina pražit ský učitel A . Cžad
23 article
Dne 15. u věku 84 let v Praze umírá starý vla- stenec magistrátní rada pražský ve výslužbě Bedřich Peška, jchož četné Písně, hry a básně svého času ve- lice byly rozšířeny v české mládeži. — „Příroda škola“ přináší přednášku F. Polívky „O výchovně ceně věd přírodních“, doc. dra. E. Babáka „Doklady pro theorii vývojovou ze všeobecné mortologie a fy- silogie“ a více příspěvků „Pro praxi“. — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ přináší čl. MUDra. E. Seme- ráda „O nutnosti, by škola každodenně řádně byla čištěna“, referát „Prostředky ke zmírnění tvoření se prachu ve školách“ a zprávy „Soutěž mezi středoškol- ským žactvem naším v tělocviku (proti ní) a „Útulek k zolavení pro nemocné děti“. — „Věstník Národní jednoty severočeské“ přináší „Zprávu o činnosti Ná- rodní jednoty severočeské za rok 1903-4“; ve slat o činnosti vzdělávací na prvém místě líčí „Školství““. — „Posel z Budče“ v čl. „Pevní a důslední“ povzbuzuje učitele pokrokové v odporu proti klerikálům a přináš čl. „Disciplinární propuštění ze služby s hlediska vše- obecného práva“ Dne 16. „Beseda učitelská“ přináší úvahu S. Musa „O koedukaci“ a „Různé listy“ z bývalé školy.
Pešek F Polívka docent doktor E Babák Mudra Pevný Praha Budeč
24 article
Dne 17. „Komenský“ přináší úvahu „Učitelsk Dne 18. deputace učitelstva ze zemí českých v ministerstvu vyučování se dovídá, že obavy pře novým zpátečnickým řádem školním a vyučovacím nejsou důvodné Dne 22. umírá bývalý rakouský ministr vyučován JUDr. Karel rytír Stremayer, za něhož obecné školstv cistajtanské pokračovalo a utvrzovalo se ve svén novodobém rázu. — „Posel z Budče“ líčí „Pustý bo“ klerikálův o českou školu obecnou. Dne 23. Methodická příloha „Besedy učitelské“ přináší čl. F. Holého „Komenského (?) hranol roz- kladný“ a J. R. Suchardy „Zmatek v pojmoslov mluvnickém“ Dne 24. „Učitelské noviny“ přinášejí příspěvel k dějinám menšinového školství „Most donucen ote- vříti českou školu“. — „Komenský“ přináší ukázky . Vymazala „Z knížky: Francouzsky pro děti“ a K Šmídka srovnání „Učebnice historické paedagogiky“ Dne 23. „Škola měšťanská a živnostenská“ přináš povzbuzení „Vzhůru do práce!“, čl. „Pensionování““ polemiku „Speciální kursy při měšť. školách“ a „Počei osobních hodin vyučovacích v témdni na měšťanských školách“ Dne 25. a 26. koná se výstava prací z učitelského kursu kreslířského při c. k. ústavě učitelek v Praze jenž přičiněním řed. F. Čihaře a za vedení osvědčenéh prof. A. Boudy ve všem splnil naděje, do něho kla- dené. Výstava svědčila o tom, že všichni návštěvníc kursu pracovali pilně, zdatně a všestranně a neminul se plným úspěchem. čest-
Komenský Učitelsk JUDr rytír Stremayer F Holý Suchard Čihař profesor A Bouda Budeč Most Praha učitelský novina
25 article
Rakouští Němci prudce útočí na zamýšlenou če- skou a polskou parallelku při c. k. ústavech učitelských ve Slezsku, kterými nejnepatrnější měrou by se vyho vělo stále citelnější potřebě obecného školství slez- ského. Učitelstvo okolí pražského podniká akci za aktivn přídavek drahotní a větší bytné
Němec Slezsko
26 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 16. července. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Renty jako papíry kuloženi kapitálu — Důvody, které odvracejí obecenstv od státních papírů. — Pruské ztráty na rentách. — Zda je v zájmu veřejných ústavů ziskávati renty. — Dobré lepší v našich cenných papírech. — Do mácí trh. — Papíry důchodné a akcie.) Svého času jsme na těchto místech vyslo- vili tvrzení, které se asi mohlo zdáti paradoxním, že renty jsou papírem k uložení kapitálu vlastně velmi nebezpeč- ným. Otázka ta v poslední době se dostala za- jímavým způsobem na přetřes před forem širo- kým a velmi povolaným. V jedné z poslednie schůzí pruské panské sněmovny bylo uvaže- váno také o otázce, jakými vhodný mi prostředky bylo by lze povznésti kurs státních půjčekl V úvaze té bylo proneseno mnohé slovo, které zasluhuje dalšího povšimnutí již i pro autoritativní význam místa, na němž bylo pro- neseno. Šlo o to, aby cíli svrchu zmíněnému bylo prospěno jedním z tak řečených „malých prostředků“, kterými má býti upravena cesta pruských státních papírů na takovou výši, jaké dostihly papíry států jiných. Předseda říšské banky německé, dr. Koch, byl s předlohou z jedno, kromě toho ale žádal, aby uložen bylo spořitelnám a ústavům poji- šťovacim, aby větším poměrem nežli dosavade své přebytky pe- něžní umísťoval) v papírech stát- ních. V zásobě bank a společností průmyslo- vých bylo dříve rovněž vice hodnot státních, které za případné potřeby jich prodejem si opa- třovaly prostředky peněžní. K obratům takovým dochází nyní již jen měrou mnohem menší, ježto výlohy obratů těch jsou nepoměrně vysoky.
doktor Koch Praha panská sněmovna
27 article
Danším důvodem, že obecenstv seodvracíod státníchtitrů, je ten, že snaha po zvýšení úrokového výnosu vyhledává papíry výše zúrečené a konečně, že státní dluh se příliš rychle zvýšujc. Z těchto vývodů je zřejmo, že dr. Koch o dotčených „malých prostředcích“ vlády soudí dosti obezřele a — dosti pessimisticky. Oproti tomu vrehní purkmistři kolínští: Strackmann, Hildesheim a Becker velmi rázně se postavili na odpor onomu nátlaku na spoři- telny ve prospěch státních papírů. Vrchní sta- rosta Strackmann uvedl mezi jiným: Má-li býtí spořitelen použito k tomu, aby zabráněno bylo kolísání kursu státních papírů, má-li tudíž spo- řitelen býti použito ke státním účelům, jdeo opatření, které s účelem spořitelen se nikterak nesrovnává — opatřením oným by ale také státu vznikla povinnost dbáti toho, by vkladatelé spořitelen neměli žádné újmy. V létech minu- lých spořitelny velmi utrpěly politikou kon- versní. Považuji tudiž za velmi nebezpečné, aby v dotčeném směru se spořitelny staly stát- ními obětmi. Vrchní starosta Becker nepřijal věe antipaticky, žádal však, by dříve splně ny byly podmínky, které by spořitel- nám koupi státních papírů učí- nily možnou a vítanou — avšak podmínek oněch není. Kolínská spořitelna ukládala dříve značnou čásť svých přebytků peněžních ve stá ních papírech, další řada spořitelen ve výchoč- ním Prusku rovněž — všechny však tou investicí ztratily hrozně mncho peněz. Především nadešla konverse čtyřpro- centních státních papírů, které se žádná spoři- telna nenadála; kolínská spořitelna jí ztratila
doktor Koch Becker Prusek Hildesheim SF
28 article
několik set tisíc. Pak došlo k emissi nešťastně renty tříprocentní, jejíž kurs se houpal ve změ- nách až desetiprocentních; nyní stále se ještě pro dává za 90 až 89 procent. Okolností tou se státní papír za nynějších poměrů na trhu peněž- ním stává nemožným. Jest ovšem v záj mu spořitelen, aby čásť svých pro- střcdků peněžních neumísťovalr toliko v hypotekách, nýbrž také bezpečných cenných papírech, avšak že by to musily býti práve papíry státní, toho zájem spořite- len právě nevyžaduje. Dříve by bylo povinností státu, aby změ nil svojifinanční politiku tím způso- bem, aby spořitelny, získávajíce státní papíry, byly uchráněny ode škod. .. Těchto náhledů nepronesl snad zástupce bursy, nýbrž hlave velké obce a člen panské sněmovny. Velmi charakteristické jest pak i to, co pronesl obhájce v procesu banky pomořan- ské, justiční rada dr. Sello: Mluvil-li státní zá- stupce o slzách, které prolévali majitelé zástav ních listů, ptám se já: kdo by mohl státního zástupce činiti zodpovědným za slzy, které byly prolévány nad ztrátami na pruských státních pa pirech, činícími více nežli 8 procent? Ztrátu může utrpěti i ten, kdo pruskému státu pe- níze půjčí. Zabýváme se touto debatou v pruské sně- movně panské, protože je obrazem vyspělého názoru o právech a povinnostech veřejných ústavů peněžních proti nám, kde stále i bez přiého nátlaku koupě renty se považuje ze nej- vyšší finanční důmyslnost v kruzích spořitelen, záložen, ústavů pojišťovacích. Kdo se staráo výpočet výnosnosti, kdo u nás si všímá ztrát kursů rentových! Rozdíly kursové hluboce se váží jen u papírů jiných.
doktor Sella panská sněmovna
29 article
Investice v rentách byly b u nás vysvětlitelny, kdyby výbě velmi dobrých domácích papíru neposkytoval příležitosti k umi- stění kapitálu výnosnějšímu a bez- pečnějšímu. Také v tomto případě by státní „dobré“ by mělo býti vytlačeno naším lepším, vždyť také u nás nejsou splněny podmínky, které by veřejným ústavům koupi rent učinily možnou tak, jak žádají v Německu, Domácí trh uhajuje svoji letní živost v pa- pírech k uložení kapitálu a zaznamenává svoje stereotypní obraty v rentě únorové a dubnové. zlaté a investiční. Oproti tomu i dále se jeví spíše vybidka v rentě lednové a květnové. V papírech akciových panuje již delší dobu stagnace, ježto neúčasť obecenstva není u nás uměle zastírána koupěmi spekulačními. K obra- tům opět došlo v akciích podolských (po 170.—), které způsobují radost oběma kontrahentům. Prodávající je rád, že je odbyt, kupující opět se těší, že koupil, ježto jinak by nepřistupoval na zvýšený kurs. Vídeňská bursa. Ve Vídni, 16. července (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Malé hnutí, které způsobeno počátkem týdne co do dopravních hodnot následkem pověstí po- státňovacích, brzy zase přestalo. Ukázalo se, že se se žádné strany zatím nepomýšlí na zahájení jednání postátňovacího, a že speciálně pokud jde o severní dráhu císaře Ferdinanda, ministerstvo že- leznic usiluje o snížení některých dopravních sazeb nákladových (po rozumu listiny koncessní). Příslušné jednání sice již zahájeno, positivního výsledku možno se však naditi teprve po nutném rozpočtu, který ne- bude před několika týdny hotov. Ani co do akcií
Ferdinand Německo Vídeň