1
masthead
17. července 1904.
2
masthead
Příloha „Národnicn Listu
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Na Vyšehradě.
= Z veliké úcty, prý, ke starobylosti, k
svědkům mocných, dávných událostí, z povinné
i láskyplné vážnosti k uměleckému dílu prý
opravujeme a obnovujeme stavby prodlením časů
porouchaně a pozměněně. Tak čítáváme a slý-
cháváme. Jinak ovšem je ve skutečnosti. Všechno
staré a věkem úctyhodné mizí a na místě pra
vého svědka staré slávy objeví se někdo, jenž
jím více není, který se ale zaň vydává, staro-
byle se tváří, ač je teprve od včerejška. Všude
jinde máme takové lidi za falešné svědky a věci
za podvrhy a falsifikáty a stiháme je paragrafy
a tresty, nebo jako padělky a falsatory jimi
aspoň opovrhujeme. Zde však to nazýváme re-
staurací a honosíme se tím veřejně. Obojí ty
názory platí dnes, podle skupin: starší roman-
tieko archeologický vedle moderního vědecko
uměleckého. Kdo na tomto neodvratně a neu-
prosně stojí, sotva kdy bude pochvalovati onu
obsáhlou činnost restauratorskou, kterou jsme
v Praze a venku od let sedmdesátých vyvinuli
a dosud vyvijíme. Před jeho soudem není na
příklad naše Prašná brána víc dílem Rejskovým,
poněvadž jí přidali a doplnili kusy, jež Rejsek
ani nekoncipoval ani nelesal, a není uměleckým
výtvorem Mockerovým, poněvadž, co od něho
pochází, není vytvořeno, nýbrž vykalkulováno
nevydává svědecíví o nynější umělecké schop-
nosti, než toliko o dnešní archeologické zna-
losti české pozdní gotiky, a ta je kusá, odsou-
zena k tomu, aby co nejdřive snad byla lepší.
dokokonalejší a zevrubnější nahrazena. Už také
officiálně byly takové názory proklamovány, při
restauraci Karlštejna, a s tohoto stanoviska dost
nepřiznivě se na příslušných místech soudío
všech zámyslech a projektech k obnově Novo-
městské radnice. Viděl jsem tyto dny rekon-
strukční návrh stavitele dómu Kamila Hilberta.
Rejskův
Rejsek
Mockerův
Hilbert
Vyšehrad
Praha
Karlštejn
6
article
Přede dvěma léty byl publikován jiný návrh,
a jaký rozdíl jest mezi nimi! Celá disposice
je jiná, neboť onen opíral se jen o starou, dost
zběžnou mědirytinu, Hilbertův vychází od sku-
tečných nálezů a objevů zbytků původní stavby.
K. Hilbert vykonal v pravdě kus svědomité
práce, jeho projekt je zajisté schopen vyvolat
velmi přibližně ilusorní dojem prvotní stavby,
historicky a dějinně umělecky vysoce významné.
O tom, co se kdy dálo na Novoměstské radnici,
je psáno v knihách. Že v objevených zbytcích
portálu, oken přízemních a patrových máme
nyní rozhojnění dokumentů o ranní renaisanci.
ne pouze v Čechách, nýbrž vlastně a specifleky
české, to nutno zvláště důtklivě podtrhnouti.
Netřeba pochybovat o tom, že, budeli tato fa-
sada nově provedena, hravě umělecky přebije
celou novou stavbu justičního paláce, dík ne-
známému mistru z roku 1520. Naším výtvorem
uměleckým ovšem nebude a historickým doku-
mentem oné doby jen z části pranepatrné.
Hilbertův
K Hilbert
Čechy
7
article
Proto však přece by daleko ještě předstihla,
co do formální věrohodnosti, restauraci vyše-
hradského chrámu kolegiátního. Od minulého
podzimku je dokončena, ve stavbě úplně, ve
výpravě a výzdobě téměř docela. Od té chvile
však přestal tento staroslavný kostel existovati;
není vlce starobylým památníkem, ne věkovitým
svědkem světlých i bolestných a chmurných
událostí, nýbrž něčím, co nevybudoval Vrati-
slav II. a nevyzdobil Soběslav I., ani co čtrnáctý
věk nově postavil. Vyjímaje několika zdí a části
půdorysu, vše na stavbě je nové s tvářnost
starého; jeho lodě, průčelí i věže. Patří mo-
derní gotice, nebo spíše moderní archeologii,
ne více starému, ne také dnešnímu umění.
V přístavbě a dostavbě architekti dokumentoval
nanejvýše mnoholi víme, ne však co a jak
chceme a umíme umělecky tvořit. Je-li tato
jakým dokumentem, pak je svědkem umělecké
chabosti, nestatečnosti a nepůvodnosti let, v nichž
byla provedena.
Soběslav
8
article
Než bude kostel svatého Petra a Pavla na
štěsti v budoucnosti svědkem ještě v jiném
směru, jasnější tvářnosti. Bude mluvit ne pouze
proti nám, také pro nás. Už dnes je jeho
vnitřek, projdeme-li jej od choru a presbytáře
lodí až ke vehodu, velikým protokolem o změně
názorů a zásad, jež se na poli uměleckém za
posledních desetiletí udály. Maliřská výzdob
stěn a kleneb tohoto chrámu o tom vypráví.
Chor a kněžiště odevzdáno bylo k vymalování
cizím lidem, jakémusi, opravdu jen jakémus
Isellovi, jenž jest očividně někde ve Vídni nebo
v Němcích majitelem dílny a interprenerem
oněch církevních dekorací a maleb, které řeme-
slnou areheologii bez jediného zrnka citu a umě-
leckého elanu zásobují nové kostely obrazy
sochami. Jeho inspirací a zásobárnou jsou pu-
blikace konceplů »im golhischen Styl« a jeho
cyklus obrazů na stěnách hotová industrie
freskových barvotisků zlé paměti. Byl vyhledán
a vybrán v přesvědčení, že takové produkty
jsou jedině slohové, jedině oprávněny uchovati
starobylý ráz umělecký české gotiky karlovské
a křesťanský karakter kostela. Zatím to není
Petro
Pavel
Němec
Vídeň
9
article
ani dobově věrné a každý se může přesvědčiti
že malby čtrnáctého stoleti, nehledě k jich umě-
leckému jádru, formově jsou naprosto jiné, nežl
jak Isella nám namlouvá; není to ani kompro-
mis s dobou naší, poněvadž mu k tomu schází
i jen vkus. Všecko je falešné, počínaje linií,
barvou, koloritem až po schematický typ
patos svatých výjevů. Vzdor tomu všemu —
dlužno to opakovati — považováno to za pra-
vověrně umění, za dílo v karakteru starého
slohu, za práci, vytvořenou v jejím duchu av
její formě. Nemyslete, že co tuto povidám, je
nová a jaksi posthumní moudrost. Snad to ne-
bylo vždy tak ostře formulováno, ale tato
takováto »výzdoba«, ať se stanoviska národního,
ať z uměleckého byla odmítána u nás všemi,
vyjímaje těch, kdo ji dávali prováděti.
10
article
A nyní, před málo měsíci, dokončena z nej-
většího dílu malířská výzdoba druhé, novější
větší části chrámu. Franta Urban, maje cho
svoji za zdatnou pomocnici, ji provedl. Bylo by
pošetilosti a hanbou, kdyby tento fakt, že jet
dílo domácích, českých sil, měl býti zvlášť po-
ehvalně a honosivě vynášen. Jenom hořko je
vzpomínati, že věc a událost nad pomyšlení př-
tozená může platit za jakou zvláštní vymož-
post, že jsme se bez cizí nanejvýše problema-
beké pomoci nedovedli obejíti, že jsme míje
naše síly a naše prostředky finanční, místo k z-
vení a rozvinu domácího umění, vydávali k ud
lování a prosperitě cizí industrie. Jiná věc, jin
moment je radostnější, a vedoucí a rozhodující
kruhy a osobnosti při kostelo vyšehradském mo-
hou s pýchou a hrdosti naň ukazovati. Místo
řemeslnického podnikatele povolali umělce k dilu
a místo sysipovské námahy pseudoarcheologického
a marného a nepřirozeného vžívání se do ducha
starého umění, dali Urbanovi volnost, jaké tvo-
řící umělec potřebuje. Vžívání se do ducha se
tomu říkalo a říká, ač to je přemílání starých
forem, už neživých, odumřelých. Pokud vím,v
lodích kolegiátního chrámu na Vyšehradě poprve
v Čechách mohl a směl umělec s dneškem
jdoucí a cítící promluviti vlastním hlasem az
plných plic. V tom leží i velký historický vý
znam této polychromie kostelní.
Urban
Vyšehrad
Čechy
11
article
Zcela oprávněně praví F. Urban o své
práci: »Myslím, že zde proveden aspoň slaby
důkaz, jak církevní umění může a musí připu
stiti jistou volnost v pojímání daného úkolu.
jako se dělo za všech epoch umění, kdy církev
stála v čele uměleckému tvoření a inspirovala
všechny nové vzněty na poli umění výtvarného.
Nechápu — pokračuje — proč bychom měli
býti tak konservativními v umění a spokojiti se
a přestati na formách sice správných, ale námi
necítěných, pro které nemáme jiné chvály.
než že jsou slohové, proč bychom my ne-
měli práva podati vše tak, jak cítíme: vol
něji, aniž by se rukou nešetrnou zůmyslně po
míjelo jisté přizpůsobení danému slohua
aniž by se přehlížela potřeba a vážnost, které
v církevním umění šetřeno býti musí . . . Bez-
duché nápodobení není ještě slohovost a mnohé
věci tak zvané slohové nemají více domo vského
práva v kostelích, než věci volně pojaté a po
ctivě bez zakuklení myšlené.«
Urban
12
article
Co cítil a myslil, také provedl a tak vzniklo
dílo, které má slavnostní radostnost, životnost
důstojnost, které je bohaté motivy svěže kre-
slenými, v němž je umělecký důmysl v dispo-
sici a vzájemném sepnutí, jež má barvitost
také tonovou držnost. Vegetace a flora domác
dala základ k jeho ornamentice, styl její určilo
místo a jeho karakter, útvar její, rozlohua
rozrůst formy, které doprovází nebo vyzvedá vá,
a ke krásným bílým andělům nad arkadami.
které považuji za nejšťastnější a jistě nejpůvab-
nější Urbanovy koncepce toho druhu, radostné
a čisté ve svém zjevu, ušlechtilá v linii a barvě,
druží se diskretně nesterovské postavy svatých
dob na pilířích. Ve všem je styl, v jednotlivo-
stech i celku. Ne styl pseudogotický, ne onen
imaginarný »čistý sloh« gotický, který jako duch
straší v některých hlavách a řečích, nýbrž onen
styl, kterým se vyjadřuje každé zdravé a oso-
bité umění a jenž záleží v souladu a souzvuku
výtvarné myšlenky a jejím zevnějším vyjá
dřením.
Vstupte dovnitř, ale nechte venku všechny
učené nebo naučené doktriny o historické slo-
hovosti, nevzpominejte toho, co jste snad kde
byli viděli z nástěnné ornamentiky čtrnáctého
nebo patnáctého věku, potlačte všechnu neroz-
umnou žádost, viděti malíře dvacátého věku,
kterak v potu tváře sbíral po fragmentechv
kostelích a v knihovnách ve vědeckých publi-
kacích, co by se dalo skombinovat a permu-
tovat, a zažijete dojem pěkné harmonie, neru-
šené souladnosti této dekorace Urbanových
prostorem a architekturou, kterou zdobí
Nechte se vésti umělcem, prožijte jeho dílo
všechno pseudohistorické ponaučení ztratí na
chuti a vylhaném lesku.
Karel B. Mádl.
Urbanův
Mádl
14
article
Listy ze školské politiky.
Listy ze školské politiky.
Právní svazky učitelstva.
Také poměry učitelstva českého byly v na-
šem časopise napořád předmětem přečetných
článkův, obran a přímluv, takže netřeba, bychom
od počátků a v základech je vykládali.
I objasníme jen ony poměry, které na tuto
dobu jsou časovými, jež také Klub národní strany
svobodomyslné takovými uznal a do pořadí otázel
pro nejbližší zasedání sněmu králövství českého
vložil.
Jsou to poměry právní, zabezpečujíet
učitelstvu volnost jednání a spravedlivý postup
Sice, jak vůbec známo, poslední úpravou
služného nebyly ještě naplněny všechny opráv-
něné nároky učitelské, a zbývá ještě učitelstvo
české tak postaviti, by se hmotným postavením
vyrovnávalo nejnižšímu úřadnictvu státnímu, také
nijak neuvedena v proud důtklivá otázka učitel-
ských bytův, ale na tuto dobu nemají naději na
uskutečnění jiné požadavky, než které nej s o
spojeny se zvýšením zemskéh
nákladu na školství obecné.
Jsou to otázky lepšího zabezpečení přede-
vším osobních práv učitele jako ob-
čana státního, pojištění jeho samostatnost
a neodvislosti. Musí se rozřešiti opravou zem-
ského zákona pro učitele obou národností v zem
současně a jednostejně. Němci mohou v tom spo-
lečně s Čechy vystoupiti, takže odtud vláda ne-
bude míti příčiny, žádoucím změnám zákonitýeh
ustanovení odporovati.
Němec
Čechy
15
article
Vlastně nebude se tu jednati o změny
disciplinárního řádu učitelského
o který tu především jde, jehož vlastně nestává
— jsouť zákonitá ustanovení v té věci velmi
sporá — jako spíše o doplnění zákona
právních svazcích učitelstva v tomto směru.
Neboť v nedostatku zákonitých ustanovení,
jež by provinilé učitele stíhala a kárala pro-
středky a způsoby, v pokročilé praxi státní vůbee
obvyklými, vyvinuly se v praxi poměry, které
s duchem spravedlivého řízení se nesrovnávají.
Pro učitelstvo trvají orgán vyšetřující, žalu-
jící a trestající v jediné a téže instanci, or-
gánu obhajovacího vůbec není. Všechno řízen
disciplinární jako prodchnuto duchem nená-
visti, jemuž běží o odsouzení a trestání v při-
padě každém; uznání za nevinného jest velmi
vzácné, zjednání náhrady nevinně žalovanémua
souzenému neznámo!
Co všechno se neděje, ale díti by se
mělo, snímá školský program učitelské jednoty
„Komenský“ pro Prahu a okoli v požadavky níže
položené, které vystihují skutečnou potřebu.
Za uvolnění učitelstva přimlouvá se nejen
cit právní, ale i úvaha, že jen učitelstvo
svobodné, na úřadech samosprávných, stát-
ních i církevních nezávislé, vykoná svoje vzdě-
lavací poslání v národě. Učitelstvo samo ve svých
programech rozsáhlých uložilo si velikou práci
Komenský
Praha
16
article
ve společnosti národní — ale ovšem k této
je mu třeba volného pohybu; na ně nesmí při
této práci věšeti se okovy, vzpomínky, že za to.
co pro svůj národ mimo školu vykoná, bude stí-
háno, pronásledováno, trestáno. I z tohoto stano-
viska jest odůvodněn hlas učitelstva po zdrave
samosprávě stavovské: „Učitel ve
svých právech občanských nesmí být
nijak omezován. Občanské chování učitele ne-
podléhej zákonům školním, nýbrž pouze občan-
ským“ — toť byla hesla učitelských sjezdů v
létech 1870, 1881, 1882, jež napořád a dosud
vyznívala bez ozvěny — ano vynesení c. k. zem-
ské rady školní z 5. září 1895 bez ostychu
vykonávání všeobecných práv občanských od
učitelstva obmezilo!
Již sjezd učitelský r. 1870 vytkl: „Poli-
tické smýšlení a chování učitelstva
nemá míti vůbec žádného vlivu na kvalifikaei
učitele a nesmí býti úřady školními stíháno
Trestů disciplinárních může býti proti učiteli užito
pouze pro porušení povinností služebních.“
České učitelstvo má ještě stále potřebí, volati
po splnění tohoto požadavku, ač od jeho vyslo-
vení uplynulo již přes čtvrt století. Ano, byly
případy, že bylo stiháno i za skutky, kterými če-
ské výchově jen služby prokazovalo, jež však
„vezdy sousedům Němcům“ v jejich poněmčo-
vací politice překážely. Český učitel konal v oboru
výchovy českých dětí jenom svou povinnos
— a přece byl stihán, na př. přeložením z „pří-
čin služebních“
Je tedy v zájmu národním, by učitelstv
české bylo chráněno ve svém poslání v lidu če-
ském, by řádný disciplinární řád mu zjednával
právní bezpečnost v jeho jednání.
Němec
17
article
Zásady tohoto řádu již dávno učitelstvem
zjednány a příslušným kruhům předloženy. Lon
naposledy učitelská jednota „Komensky“ pro
Prahu a okolí do svého programu školního polo-
žila je v tomto znění:
„Disciplinárnt vyšetřování vede
zvláštní odbor okresní rady školní za předsedni-
etví okr. čk. inspektora a za účastenství dveu
zástupců učitelstva a dvou členův okr. šk. rady
v plném zasedání zvolených. Návrhy odboru
diseiplinárního, usnesením okr. šk. rady schvá-
lené, zkoumá diseiplinární odbor zemské šk. rady
a předkládá je plnému zasedání zemské šk. rady
ke schválení. V diseiplinárním odboru při zem.
šk. radě zasedají dva zástupcové učitelstva a dva
členové ustanovení volbou zem. šk. rady; před-
sedou je zem. šk. inspektor.
Okr. odbor disciplinární zavádí s učitelem
vyšetřování jen po usnesení okr. šk. rady nebo
po nařízení zem. šk. rady. Anonymní udání ne-
smí býti podkladem pro disciplinární vyšetřování
Vyšetřováním má se skutečný příběh nejdéle do
měsíce zevrubně zjistiti. Vyšetřovanému jest
dovoleno, aby mohl nahlédnouti do všech listin
vyšetřování se týkajících a své ospravedlnění
k nim přiložiti. Návrhy disciplinárního odboru
musí býti předloženy okr. šk. radě ke schválení
Shledá-li diseiplinární odbor zesmké šk. rady,
že jest návrh okresní šk. rady oprávněn, nařídí
zemské šk rada závěrečné líčení ústní, k němuž
jsou předvoláni obžalovaný a svědkové. Obvině-
nému jest dovoleno vzíti si právního zástupcea
dva důvěrníky. O výsledku šetření v každém při-
padě podá se obviněnému písemná zpráva. Od-
volání proti nálezu může býti podáno do 30 dnů.
Lon
Komensky
Praha
18
article
Disciplinární tresty pro porušen
povinnosti ve škole jsou: 1. Písemná domluva
udělená okr. šk. radou. (Do osobních výkazů se
tento trest nezapisuje.) 2. Písemná domluva udě-
lená zem. šk. radou. 3. Důtka s výstrahou. 4.
Peněžitá pokuta do 30 K. 5. Peněžitá pokuta
do 50 K. 6. Peněžitá pokuta do 100 K. 7. Pře-
ložení. 8. Odněti funkce správce školy. 9. Do-
časné pensionování. 10. Trvalé pensionování
11. Propuštění ze služebního místa. 12. Propu-
štění ze školní služby vůbec. Disciplinární tresty
udělené zem. šk. radou (stupeň 2.—12.) zapi
sují se do výkazu o osobách učitelských. Pro
udělení některého trestu disciplinárního nemůže
býti učitel ještě po druhé trestán odnětím zvýšení
služného, které mu po uplynutí každého pětileii
beze vší újmy náleží. Zemský úřad šk. je povi-
nen postupovati v udílení trestu dle stupnice a jen
v případech mimořádných po odůvodnění sm
přikročiti k trestům přísnějším.
Následky disciplinárních trestů (vyjímajíc
st. 11. a 12.) pominou po tříletém neúhonném
chování a musí se z výkazů o působení oso
učitelských vymazati. Učitelům, kteří byli z trostu
přeloženi, má se dodati nový dekret dosazovací
Překládání z příčinslužebních nemu
míti rázu disciplinárního a smí se díti jen v při
padech nejnutnějších buď k vlastní žádosti nebo
dle potřeb služby školní s dorozuměním a svole
ním učitele, který má býti přeložen; přeložen
musí býti schváleno ok. šk. radou. Námitky uči
tolovy proti přeložení musí býti předloženy okr
šk. radě k rozhodnutí.“
Disciplinární řád, poskytující učitelstvu če
skému spravedlnost, stal se ještě tklivějš
potřebou letos, kdy někteří kněži katoličtí chtěj
učitelstvo přinutiti k větším, byť nepovinným, vý
konům pro církev prostředkem žalob na n
u c. k. úřadův školních!
30
50
19
article
Ferialní universitní kurs učitelský
Ferialní universitní kurs učitelský
v Náchodě.
Hlasy učitelů našich škol obecných a měšťan
ských, volajících po vyšším vzdělání, ozývají se v no
sledních létech vždy častěji a častěji. Účitelé žádají
aby byli připouštěni ke vzdělání na školách vysokých
čili aby mohli nabyti vzdělání akademického. Hlas
ty sluší respektovati vážně, poněvadž pocházej
z dola, právě ze středu učitelstva samého, které pro-
šlo dnešní učitelské ústavy a vidí, že vzdělání, jež
jim poskytly tyto ústavy, nestačí nikterak ke zdár-
nému působení ve škole ani mezi lidem.
V roce minujém na jedenáctém valnémí sjezdu
českého učitelstva a přátel školství ve dnech 1., 2.
3. srpna vyslovilo se učitelstvo o kulturním svém
programu zcela určitě pro své vyšší vzdělání: „Učitel-
stvo vzdělávej se nejprve na jednolné škole střední
na níž by povinně bylo vyučováno i řemeslným pra-
cím a moderním jazykům (němčině, frančině, ruštině
a nepovinně hudbě. Prohloubení vzdělání theoreti-
ckého, jakož i potřebného výcviku praktického, nnaný-
vejlež potom učitelé dvouletým studiem na vyšš
škole paedagogické při filosofické fakultě,
Cvičná škola, tomuto ústavu připojená, navykeja
učitele pozorovati dílo školní, prováděti pokusy, sbírai
a tříditi zkušenosti, kteréž jsou základem umění vy-
chovatelského i vyučovacího.
Učitelstvo však ví, že po vyšším vzdělání bude
volati ještě dlouhá léta a proto se samo stará o vyšš
vzdělání sebevzděláním a zvláště univer sit
ními kursy. Takovýto feriální kurs universitní
bude se konati ve dnech od 17. do 27. srpna t. r.
v Náchodě vždy od 7. hod. ranní do 1/42. hod. odpol.
s přednáškami universitních prolessorů: doc. dra. Ba-
láka: Ú vod do fysiologie (s pokusy), dra. Cádro
doktor
Cádra
Náchod
20
article
Kurs paedopsychologický (na zákl, knihy
Compayrovy, s rozhovorem), dra. Masaryka: Filo-
solie národnostní novější doby, dra. Drti-
ny: Vybrané kapitoly z dějin výchovy
(Rabelais, Komenský, Rousseau, Pestalozi, Herbart)
dra. Mrázka: Přehled všeobecné zoologie
(s demonstracemi), dra Nováka (z Brna): O periodi-
ckých úkazech fysikálních (s pokusy).
Každého dne vystřídá se tudíž v 6 hodinách šest
přednášejících. Od 10. do 1/411. hod. každého dopo-
ledne je přestávka pro občerstvení a oddech. Dne
21. srpna (v nedělí) koná se celodenní výle
na Broumovsko (Weckelsdorf, Hvězda neb Hejšovina)
denně odpoledne budou konány menší vychá z ky
dle průvodce, kterýž každý přihlášený člen obdrž
zdarma.
Kolejně dlužno zaplatiti do 15. čer
vencet. r. a činí 20 K. Kolejné se zmenší dle výše
obdržených subvencí. Do jednotlivých před-
nášek se vstupné nepřijímá
Každý z účastníků obdrží průkaz, že kurs ter
vybyl. Přihlášených jest dosud z Čech 190, z Moravy
70. Zahájení stane se přátelským večerem ve městské
dvoraně v Náchodě (hotel Beránek) v úterý dne 15
srpna při hudbě náchodské.
Česká škola v červnu 1904.
Compayrův
Masaryk
Fila
Rabelais
Komenský
Rousseau
Pestalozi
Herbart
Mrázek
Novák
Beránek
Brno
Broumovsko
Weckelsdorf
Hejšovina
Čechy
Morava
Náchod
21
article
Dne 1. na Smíchově u věku 63 let umírá šk. rada
Václav Hylmar, býv. professor real gymnasia v Praze.
muž pokrokový r blahovolný, jeden z hlavních redak-
torů zaniklé „Eneyklopaedie paedagogické“. — V Lyse
n. L. u věku 51 let umírá vzorný professor žižkovské
reálky Bohuslav Beneš, výborný kreslíř, jenž svým
uměním ochotně podporoval také spisy pro česk
učitelstvo a mládež školní. — „Věstník Ústřední Matice
školské“ v č. 4. a 5. přináší vzpomínku učiteli žižkov-
skému, o Matici velmi zasloužilému, „Václav Koliha“
a „Zprávu o valné hromadě Ústřední Matice školské
— „Skola našeho venkova“ přináší čl. z praxe „Zá
konověda ve škole obecně“, P. Horského „Potřeb
jednotné klassifikace“, zprávu „Hmotní práce dětí
a ocenění „Za odstupujícím inspektorem školním
V. Podhajským. — „Paedagogické rozhledy“ přinášeji
čl. L J. Živného „O knihovnách a četbě mládeže
Anglii“ a J. V. Nováka „Příspěvky k hibliografi
J. A. Komenského“. — „Časopis katolického ducho-
venstva „Čech“ uveřejňuje vynesení o úsilnějším pě-
stování církevního zpěvu a hudby chrámové ve ško-
lách českých a o dozoru c. k. inspektorů nad pokro-
kovým hnutím v učiteistvě českém. — „Posel z Budče“
líčí „Paragraf 26.“ v řádu školním a vyučovacíma
přináší čl. F. Krčka „Psychicky normálně a psychicky
abnormně“. — „Škola měšťanská a živnostenská
přináší čl. „Naše hlasování o zásadách konkretálního
stalu učitelstva měšťanských škol“, E. Ledrera „Mě-
řictví a průmětnictví dle nové osnovy učebné pro po-
kračovací školy průmyslové“ a „Počet osobních hodi
lýdně a pražské školy měšťanské“. — „Měšťanská
škola“ moravská podává „Výsledky, nabyté spolko-
vými dotazníky“ po hlavních poměrech měšťanských
škol a líčí, jaká „Mezera v zákonodárství školním
na Moravě“ v příčině zastupování učitelů.
Hylmar
Beneš
Koliha
Skola
P Horský
V Podhajský
J Živný
J V Novák
Komenský
Čo
F Krčka
E Ledrer
Mezera
Smíchov
Praha
Anglie
Budeč
Morava
22
article
Dne 2. „Beseda učitelská“ přimlouvá se „V zájmu
hygieny“ za pravidelné vycházky šk. mládeže.
Dne 3. učit. sbor chlapecké školy v Praze u sv
Petra obrací se k učitelským jednotám s prosbou za
příspěvek na památník i řed. J. Krále. — „Komen-
ský“ přináší přednášku F. F. Fromkr „O využiti
kreslení a výtvarného umění ve výchově“. — „Uči-
telské noviny“ přinášejí čl. „Upotřebení přebytků si-
rotčích pokladen v Čechách a na Moravě“ a K. Ma-
lého „Odchylky mluvy mládeže“
Dne 8. „Školský obzor“ přináší čl. k novému řádu
školnímu „O nás bez nás“ a „Nový úspěch klerikální“
ve feuilletonu čl. „Láska“. V Moravské hlídce článe
o Josefu Šamalíkovi „Náš selský Mesiáš“. — „Pose
z Budče“ přináší čl. R. Brože o Jules Ferryovi „Orga
nisátor francouzského školství“
Dne 10. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „K na
šim literárním poměrům“ a „Dopis Kollárův“ praž
skému učiteli A. Cžadovi z r. 1849 o pražských opa-
trovnách. — „Komenský“ přináší hlídku J. Kojeckéh
„Výslava „Dětský svěť v Petrohradě“; v Příloze oli-
skuje čl. této hlídky z 29. května „Měšťanské školy
v nebezpečí“, jako „pozoruhodný hlas, jenž v mno
hých věcech ná pravdu“
Dne 11. ve Vídni odhaluje se pomník cestovate
MUDru. Emilu Holubovi, jenž valnou čásť svých sbírek
znamenilých rozdal školám českým
Dne 14. četné časopisy oslavují stoleté naroze
niny vlasteneckého kněze moravského, professora dr
Františka Sušila, velmi zasloužilého sběratele písn
národních.
Petro
J Král
Komen
Fromkr
K ma
Šamalík
Posa
R Brož
Jules Ferry
Org
Kollárův
Komenský
Výslava
Mudra
Holub
profesor doktor
Sušil
Praha
Čechy
Morava
Budeč
Petrohrad
Vídeň
učitelský novina
pražit ský učitel A . Cžad
23
article
Dne 15. u věku 84 let v Praze umírá starý vla-
stenec magistrátní rada pražský ve výslužbě Bedřich
Peška, jchož četné Písně, hry a básně svého času ve-
lice byly rozšířeny v české mládeži. — „Příroda
škola“ přináší přednášku F. Polívky „O výchovně
ceně věd přírodních“, doc. dra. E. Babáka „Doklady
pro theorii vývojovou ze všeobecné mortologie a fy-
silogie“ a více příspěvků „Pro praxi“. — „Časopis
pro veřejné zdravotnictví“ přináší čl. MUDra. E. Seme-
ráda „O nutnosti, by škola každodenně řádně byla
čištěna“, referát „Prostředky ke zmírnění tvoření se
prachu ve školách“ a zprávy „Soutěž mezi středoškol-
ským žactvem naším v tělocviku (proti ní) a „Útulek
k zolavení pro nemocné děti“. — „Věstník Národní
jednoty severočeské“ přináší „Zprávu o činnosti Ná-
rodní jednoty severočeské za rok 1903-4“; ve slat
o činnosti vzdělávací na prvém místě líčí „Školství““. —
„Posel z Budče“ v čl. „Pevní a důslední“ povzbuzuje
učitele pokrokové v odporu proti klerikálům a přináš
čl. „Disciplinární propuštění ze služby s hlediska vše-
obecného práva“
Dne 16. „Beseda učitelská“ přináší úvahu S. Musa
„O koedukaci“ a „Různé listy“ z bývalé školy.
Pešek
F Polívka
docent
doktor
E Babák
Mudra
Pevný
Praha
Budeč
24
article
Dne 17. „Komenský“ přináší úvahu „Učitelsk
Dne 18. deputace učitelstva ze zemí českých
v ministerstvu vyučování se dovídá, že obavy pře
novým zpátečnickým řádem školním a vyučovacím
nejsou důvodné
Dne 22. umírá bývalý rakouský ministr vyučován
JUDr. Karel rytír Stremayer, za něhož obecné školstv
cistajtanské pokračovalo a utvrzovalo se ve svén
novodobém rázu. — „Posel z Budče“ líčí „Pustý bo“
klerikálův o českou školu obecnou.
Dne 23. Methodická příloha „Besedy učitelské“
přináší čl. F. Holého „Komenského (?) hranol roz-
kladný“ a J. R. Suchardy „Zmatek v pojmoslov
mluvnickém“
Dne 24. „Učitelské noviny“ přinášejí příspěvel
k dějinám menšinového školství „Most donucen ote-
vříti českou školu“. — „Komenský“ přináší ukázky
. Vymazala „Z knížky: Francouzsky pro děti“ a K
Šmídka srovnání „Učebnice historické paedagogiky“
Dne 23. „Škola měšťanská a živnostenská“ přináš
povzbuzení „Vzhůru do práce!“, čl. „Pensionování““
polemiku „Speciální kursy při měšť. školách“ a „Počei
osobních hodin vyučovacích v témdni na měšťanských
školách“
Dne 25. a 26. koná se výstava prací z učitelského
kursu kreslířského při c. k. ústavě učitelek v Praze
jenž přičiněním řed. F. Čihaře a za vedení osvědčenéh
prof. A. Boudy ve všem splnil naděje, do něho kla-
dené. Výstava svědčila o tom, že všichni návštěvníc
kursu pracovali pilně, zdatně a všestranně a neminul
se plným úspěchem.
čest-
Komenský
Učitelsk
JUDr
rytír Stremayer
F Holý
Suchard
Čihař
profesor
A Bouda
Budeč
Most
Praha
učitelský novina
25
article
Rakouští Němci prudce útočí na zamýšlenou če-
skou a polskou parallelku při c. k. ústavech učitelských
ve Slezsku, kterými nejnepatrnější měrou by se vyho
vělo stále citelnější potřebě obecného školství slez-
ského.
Učitelstvo okolí pražského podniká akci za aktivn
přídavek drahotní a větší bytné
Němec
Slezsko
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 16. července.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Renty jako papíry kuloženi kapitálu
— Důvody, které odvracejí obecenstv
od státních papírů. — Pruské ztráty na
rentách. — Zda je v zájmu veřejných
ústavů ziskávati renty. — Dobré
lepší v našich cenných papírech. — Do
mácí trh. — Papíry důchodné a akcie.)
Svého času jsme na těchto místech vyslo-
vili tvrzení, které se asi mohlo zdáti paradoxním,
že renty jsou papírem k uložení
kapitálu vlastně velmi nebezpeč-
ným. Otázka ta v poslední době se dostala za-
jímavým způsobem na přetřes před forem širo-
kým a velmi povolaným. V jedné z poslednie
schůzí pruské panské sněmovny bylo uvaže-
váno také o otázce, jakými vhodný mi
prostředky bylo by lze povznésti
kurs státních půjčekl
V úvaze té bylo proneseno mnohé slovo,
které zasluhuje dalšího povšimnutí již i pro
autoritativní význam místa, na němž bylo pro-
neseno. Šlo o to, aby cíli svrchu zmíněnému
bylo prospěno jedním z tak řečených „malých
prostředků“, kterými má býti upravena cesta
pruských státních papírů na takovou výši, jaké
dostihly papíry států jiných. Předseda říšské
banky německé, dr. Koch, byl s předlohou z
jedno, kromě toho ale žádal, aby uložen
bylo spořitelnám a ústavům poji-
šťovacim, aby větším poměrem
nežli dosavade své přebytky pe-
něžní umísťoval) v papírech stát-
ních. V zásobě bank a společností průmyslo-
vých bylo dříve rovněž vice hodnot státních,
které za případné potřeby jich prodejem si opa-
třovaly prostředky peněžní. K obratům takovým
dochází nyní již jen měrou mnohem menší, ježto
výlohy obratů těch jsou nepoměrně vysoky.
doktor
Koch
Praha
panská sněmovna
27
article
Danším důvodem, že obecenstv
seodvracíod státníchtitrů, je ten,
že snaha po zvýšení úrokového
výnosu vyhledává papíry výše
zúrečené a konečně, že státní dluh
se příliš rychle zvýšujc.
Z těchto vývodů je zřejmo, že dr. Koch
o dotčených „malých prostředcích“ vlády soudí
dosti obezřele a — dosti pessimisticky.
Oproti tomu vrehní purkmistři kolínští:
Strackmann, Hildesheim a Becker velmi rázně
se postavili na odpor onomu nátlaku na spoři-
telny ve prospěch státních papírů. Vrchní sta-
rosta Strackmann uvedl mezi jiným: Má-li býtí
spořitelen použito k tomu, aby zabráněno bylo
kolísání kursu státních papírů, má-li tudíž spo-
řitelen býti použito ke státním účelům, jdeo
opatření, které s účelem spořitelen se nikterak
nesrovnává — opatřením oným by ale také
státu vznikla povinnost dbáti toho, by vkladatelé
spořitelen neměli žádné újmy. V létech minu-
lých spořitelny velmi utrpěly politikou kon-
versní. Považuji tudiž za velmi nebezpečné,
aby v dotčeném směru se spořitelny staly stát-
ními obětmi. Vrchní starosta Becker nepřijal věe
antipaticky, žádal však, by dříve splně ny
byly podmínky, které by spořitel-
nám koupi státních papírů učí-
nily možnou a vítanou — avšak podmínek
oněch není. Kolínská spořitelna ukládala dříve
značnou čásť svých přebytků peněžních ve stá
ních papírech, další řada spořitelen ve výchoč-
ním Prusku rovněž — všechny však tou
investicí ztratily hrozně mncho
peněz. Především nadešla konverse čtyřpro-
centních státních papírů, které se žádná spoři-
telna nenadála; kolínská spořitelna jí ztratila
doktor
Koch
Becker
Prusek
Hildesheim
SF
28
article
několik set tisíc. Pak došlo k emissi nešťastně
renty tříprocentní, jejíž kurs se houpal ve změ-
nách až desetiprocentních; nyní stále se ještě
pro dává za 90 až 89 procent. Okolností tou se
státní papír za nynějších poměrů na trhu peněž-
ním stává nemožným. Jest ovšem v záj mu
spořitelen, aby čásť svých pro-
střcdků peněžních neumísťovalr
toliko v hypotekách, nýbrž také
bezpečných cenných papírech,
avšak že by to musily býti práve
papíry státní, toho zájem spořite-
len právě nevyžaduje. Dříve by
bylo povinností státu, aby změ nil
svojifinanční politiku tím způso-
bem, aby spořitelny, získávajíce
státní papíry, byly uchráněny ode
škod. ..
Těchto náhledů nepronesl snad zástupce
bursy, nýbrž hlave velké obce a člen panské
sněmovny. Velmi charakteristické jest pak i to,
co pronesl obhájce v procesu banky pomořan-
ské, justiční rada dr. Sello: Mluvil-li státní zá-
stupce o slzách, které prolévali majitelé zástav
ních listů, ptám se já: kdo by mohl státního
zástupce činiti zodpovědným za slzy, které byly
prolévány nad ztrátami na pruských státních pa
pirech, činícími více nežli 8 procent? Ztrátu
může utrpěti i ten, kdo pruskému státu pe-
níze půjčí.
Zabýváme se touto debatou v pruské sně-
movně panské, protože je obrazem vyspělého
názoru o právech a povinnostech veřejných
ústavů peněžních proti nám, kde stále i bez
přiého nátlaku koupě renty se považuje ze nej-
vyšší finanční důmyslnost v kruzích spořitelen,
záložen, ústavů pojišťovacích. Kdo se staráo
výpočet výnosnosti, kdo u nás si všímá ztrát
kursů rentových! Rozdíly kursové hluboce se
váží jen u papírů jiných.
doktor
Sella
panská sněmovna
29
article
Investice v rentách byly b
u nás vysvětlitelny, kdyby výbě
velmi dobrých domácích papíru
neposkytoval příležitosti k umi-
stění kapitálu výnosnějšímu a bez-
pečnějšímu. Také v tomto případě by státní
„dobré“ by mělo býti vytlačeno naším lepším,
vždyť také u nás nejsou splněny podmínky,
které by veřejným ústavům koupi rent učinily
možnou tak, jak žádají v Německu,
Domácí trh uhajuje svoji letní živost v pa-
pírech k uložení kapitálu a zaznamenává svoje
stereotypní obraty v rentě únorové a dubnové.
zlaté a investiční. Oproti tomu i dále se jeví
spíše vybidka v rentě lednové a květnové.
V papírech akciových panuje již delší dobu
stagnace, ježto neúčasť obecenstva není u nás
uměle zastírána koupěmi spekulačními. K obra-
tům opět došlo v akciích podolských (po 170.—),
které způsobují radost oběma kontrahentům.
Prodávající je rád, že je odbyt, kupující opět se
těší, že koupil, ježto jinak by nepřistupoval na
zvýšený kurs.
Vídeňská bursa.
Ve Vídni, 16. července
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Malé hnutí, které způsobeno počátkem týdne co
do dopravních hodnot následkem pověstí po-
státňovacích, brzy zase přestalo. Ukázalo se, že se
se žádné strany zatím nepomýšlí na zahájení jednání
postátňovacího, a že speciálně pokud jde o severní
dráhu císaře Ferdinanda, ministerstvo že-
leznic usiluje o snížení některých dopravních sazeb
nákladových (po rozumu listiny koncessní). Příslušné
jednání sice již zahájeno, positivního výsledku možno
se však naditi teprve po nutném rozpočtu, který ne-
bude před několika týdny hotov. Ani co do akcií
Ferdinand
Německo
Vídeň