1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 17. července 1904.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
přad plácí se
v Praze v adminisíraci
za něsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
měs
kok
sa čtviť lota
ve sliskich: a K 30
za něsíe . . .
Poštout
nn . . . . k en
s dvejí zásilkou
na měsk
na čtvrt leta . . . 1I K so
NN
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
6
article
Vyhýčkané panstvo se opět
bouří!
Vyhýčkané panstvo se opět
bouří!
Fanatická nesnášelivost germánská oprot
nám Slovanům, která již drahně třicetiletou
válkou národní pustoší veřejný život v této říši
vyšlehla sálavými plameny svými posléze i na
hřbitově. Neboť skutečným hřbitovem slo-
vanského práva a života národního v Rakousku
jest věru to ubohé naše Slezsko, nepatrný t
zbytek kdysi voliké a kvetoucí země slovanské.
již nám urval před 162 lety pruský Bedřich II.-
virhnuv bez předchozího vypovězení války (Ja-
ponci si nejspiše vzali z něho příklad) dne 16.
prosince 1740 do Slezska, aby po dvou letech
mírem vratislavským zabral a k Prusku přivtěli
člyři pětiny těto korunní země české ve výměře
700 čtv. mil s 1,400.000 obyvateli, kdežto
královně české a uherské Marii Terezii pone-
chal než zbytek 89 čtv. mil s pouhými 154.200
obyvateli,
Nevyzpytatelná moudrost rakouských vlád
místo aby byla po tomto důkladněm mementu
se strany pruské logicky a rozumně podporovala
ve Slezsku domorodý lid český a polský, místo
aby pochopila, že proti pruskému nebezpečí do
budoucna musí Rakousko na severnich hranicích
svých, tedy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
všemožně sílit a zvelebovat národ český, jakožto
přirozeného odvěkého strážce této pravěké půdy
slovanské, činila hotový a krutý opak toho
fedrovala a protežovala příchozí kolonisty ně-
mecké, pomáhajíc jim k výsadám a panstvía
utlačujíc staletou byrokratickou germanisae
shůry živel slovanský ve Slezsku nejinak, nežli
činily v Kladsku a pruském Slezsku vlády
pruské. Nikoliv novinářský článek, ale kroniku
bychom musili psáti, kdybychom měli stopovat
celé to národomorné dílo germanisační, páchané
na ubohém slovanském lidu ve Slezsku nejen
za dob absolutismu Metternichovského a Bachov
ského, ale od časů t. zv. ústavnosti rakouské
od Schmerlinga až po naše doby.
Bedřich
Marie Terezia
ský
Rakousko
Slezsko
Prusko
Čechy
Morava
Kladsko
Slovan
7
article
Je věru div a zázrak, že vzdor takovému
a tak dlouhému útisku germanisačnímu Slezsko
je podnes ještě většinou zemí slovan-
skou, že i to pověstné úřadní sčítání dle ob-
covací řeči napočetlo r. 1900 ve Slezsku
146.265 Čechů a 220.472 Polákův, tedy úhr
nem 366 740 Slovanů vedle 296.570 Němeův
Než jak důmyslně a čestně postaral se Schmer
ling i Lasser, aby tato slovanská většina byla
provždy schýlena pod panství a vládu německé
menšiny. Jestli kde, ve Slezsku vidí se, k čemu
německá zavilost vymyslila tu zásadu o zastou-
pení zájmů! Sněm slezský skládá se z 30 v-
lených poslancův a z těch má slovanská
většina pouze — 6. Tážete se, jak to
možno.
Zcela snadno touto praktikou. Venkov,
poněvadž je většinou slovanský, ačkoliv m
nejvíce duší a platí dva milliony korun daně,
dostal všeho všudy 9 poslancův, právě takový
počet 79 velkostatkářův, kteří platí pouz
1 million daně. Neboť tito jsou Němci. A po-
něvadž města ve Slezsku jsou skoro všechna
dosud převahou zněmčena, tož na svých sotva
180.000 obyvatel a 1,340.000 K daní, z nichž
400.000 K zaplatí jim dráhy, dostala — 10
poslancův a mimo to ještě 3 za obchodní k
moru opavskou!
Ve městech připadá jeden poslanec prů-
měrem na 14.000 duší, na venkově však teprve
Čecho
Polákův
Slovan
Němec
Slezsko
8
article
na 45.000 duší. Ale na všem tom nebylo ještě
pořád Schmerlingovi dosti. Musil ještě přičini
volební geometrii ve své dílo spravedlivé, aby
dosáhl šlechetného germánského cíle: musil
udělit malinkým německým volebním okresům
právě tak po jednom poslanci, jako velikým slo-
vanským. S jakou nestoudnosti si při tom vedl,
osvětliž jediný příklad: Český volební okres
frýdecký a bohuminský dostal na svých 80.000
duší právě tak 1 poslance, jako německý okres
krňovský, čítající všeho všudy 20.000 a jako
tři městečka zněmčená: Skočov, Strumeň a Ja-
blunkov, čitajíci — 8000 duší. Tato do nebe
volající křivda trvá již přes 40 let. Sněm
i výbor zemský země většinou slovanské učiněn
výhradní doměnou německé menšiny, která
ovšem tímto držením loupežného panství tak
znemravněla, tak všeho citu pro právo a spra-
vedlivost pozbyla, že zpupně odmršťovala sebe
skrovnější a sebe spravedlivější požadavkya
stižnosti ubohých 6 zástupců lidu slovanského.
Musil
Skočov
Strumeň
9
article
Kdežto na sněmu českém šetří maršálek
zemský rovnoprávnosti na písmenu, ve sněmu
slezském stálo to dlouholetý boj, než směli
slovanšti poslanci skládati i jen slib poslanecký
po česku neb po polsku a než mohli řečníti
svou maleřštinou, aniž by byli zuřivou většinou
německou ukřičeni. Zlovláda a tyranie panují-
cích germanisatorů stávala se rok za rokem
nesnesitelnější. Slezsko stalo se vzorem, jak
země spravována býti nemá. Na loňském sněmu
slezském poslanci slovanšti zmužile pověděl
svým utlačovatelům pravdu v tvář, řkouce
»České a polské praobyvatelstvo tohoto vévod-
stvi jest jíž nad míru nespokojeno
poněvadž ve Slezsku vládne men-
šina většině lidu, menšina.
která úsilovně provádí snah
poněmčovací na školách a všude
Slezsko
10
article
Navzdor základním zákonům ústavním vy-
loučili jste jazyky slovanské
z úřadů státních i zemských a když
se tážeme proč, pravíle, že — »není slovan-
ských úřadníků«. A přece ustanovujete u zem-
ské jako státní správy, vy většina na sněmu
ale nikoli v zemi, jen Němce. Ve školství dař
se nám stejně zle! Vnutili jste nám českéa
polské školy s německým vyučováním
a když jsme posléze od císaře dostali dvě gy-
mnasia, která jsme si musili po léta sami v
držovat, jak jste se pro to bouřili ? Nemáme
svých reálek, nemáme ani svý c
ústavů učitelských! Tak se nakládá
s námi, kteří v této zemi žijeme ode vždy,
kdežto Němci jsou po většině kolonisty.«
Nuže, konečně odhodlal se Körber — sou-
časně s ohláškou své cesty ku Polákům halič-
ským, že vzhledem k dokázanému nedostatku
učitelů, moených češtiny a polštiny, má stát
příštím školním rokem při obou jediný ch
německých učitelských ústavech
Slezska zříditi po jedné poboční třídě slo-
vanské, v Těšíně polské, v Opavě české ! Ejhle,
jaký to dar! Misto vlastních samo-
statných ústavů polského a če-
ského pouhé pobočky, přilepené na něme-
cké ústavy, vyslovenými něme-
ckými odpůrci naši mi.
Němec
Polák
Slezsko
Těšín
Opava
11
article
Aby se tak stalo Němeům v zemi kterés,
kde jsou většinou! Věru, že by taký present
ani neuznali za hodna zvednutí. Leč nám ani
toho mikroskopického drobtu šlechetní baron
slezští nepřejou, nýbrž od počátku to-
hoto měsíce rozdmychují prot
nezřízenou švindleřskou štvani ci,
křičí o stálém poslovansťo ván
Slezska, o nadržování vlády Körbrovy ne
jen Polákům alebrž i nám Čechům proti loyál-
ním »reichstreu« Němcům slezským.
Den ke dni rozpalují se ti prohnaní kome-
dianti političtí ve větší »rozhořčení«, zvoníce na
poplach a volajíce do Vídně: »Celé německé
Slezsko hoří jediným plamenem nevole a nedá
si libiti tuto ránu ve tvář !«
Körber propadá málem osudu Plenerovu
Jako tento se nenadál, že by německý šovinism
byl již tak přecpáním překrven, že by se ho
chytalo zuření pro slovanskou paralelku při ně
meckém gymnasiu v Celji, tak se asi rovněž
Körber nenadál, že se mu jeho němečtí milc
a chráněnci ve Slezsku takhle splaší pro dvě
slovanské paralelky při německých ústavech
učitelských v převahou slovanském Slezsku. Le
stalo se. Virtuósní tartuffové už dělají kravaly
před budovou zemského presidenta a tak se nej
spíš toho dočkáme, že Körber opět před
německými kravalisty couvnel —
Polák
Čecho
Němec
slezský
Körber
Plenerův
Slezsko
Vídeň
Celja
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Ze Lvova, 15. července. (Haličský
anarchista.) Zatčený tyto dni Michal Lo-
zinsky, podezřelý z velezrády, jest synem
ruského rolníka z kaluského okresu. Po matu-
ritě na ruském gymnasiu ve Lvově byl nějaký
čas spolupracovnikem „Dila“ a radikálníhe
„Hromadského Holosu“, při čemž se horlivě za-
býval organisaci ruské radikální strany. Na při
mluvu posl. Vasila Javorského obdržel míst
diurnisty v statistické komisi ministerstva vnitra
ve Vídni a poslouchal na universitě práva. V
Vídni seznámil se s jakousi ruskou židovkou,
jejíž muž pro revoluční činnost byl poslán ne
Sibiř, s ní odjel do Švýcar, stal se bezkonfesij.
ním a dal se s židovkou civilně oddati. V Cu-
rychu pobyl Lozinsky několik let a živil se do-
pisováním do některých ruských novin. V po-
slední době vrátil se s rodinou přes Vídeň opět
do Lvova, kde byl spolupracovníkem Breiterova
„Monitoru“ a „Dila“. S ruskými sočialisty se
v poslední době rozešel, tak že tito své sou-
druhy před ním i varovali. Lozinsky přimknu
ve Švýearech ke straně anařebistické a založí
také ve Lvově anarchistický list „Nowy Swiat
jehož prvé a poslední číslo bylo skonfiskováno
Obsah tohoto skonfiskovaného časopisu zavda
prý podnět k zatčení Lozinského.
Lo
Javorskij
Breiterův
Lozinský
Lvov
Vídeň
Sibiř
Hromadský Holos
ministerstvo vnitro
Monitor
13
article
V Praze, 16. července. (Moravské smi-
řovačky.) Zástupce moravských Němců dr
Fuchs ohradil se sice proti tvrzení „Lid. Nov.“
že moravští Němci po příkladu svých soukme
norců z království českého slučují smiřovac
akci s poměry na říšské radě, ale fakt, že
schůze stálého sněmovního výboru, jež byla
projektována na den 13. července, vůbec ani
svolána nebyla, dokazuje, že předseda stálého
výboru, hr. Herberstein, přijal pokyn, daný mu
drem. Fuchsem, za rozkaz a smiřovací akci ne-
chává klidně spáti. Odpor Němců proti smiřovac
akci těžce nese i moravská velkostatkářská
střední strana, která, ač jinak jest bližší Něm-
cům než nám, nerada by přec na sebe uva-
lila podezření, že netečně mlčí, když se smiřo-
vací akce na Moravě úmyslně maří. Jakýsi člen
této moravské střední strany napsal o tom de
vídeňské „Inf.“, v níž praví mimo jiné: „Vy-
rovnávaci výbor nebyl do dneška svolán, a nen
ještě nikterak jisto, kdy ku plenární schůzi vů-
bec dojde... My neznáme sice plánů německé
levice — že však odmitavé stanovisko zaujala
považujeme za absolutně nesprávné a neúčelné
Z německé levice tvrdívá se sice, že vyrovnávac
akci vážně chtějí, ale nevidět vte
Němec
Fuchs
Praha
Německo
Morava
Lido
14
article
příčině nižádných činův. Referenti z německ
levice budto vůbec nepracují, anebo reforáty své
„mají na skladě“, až „povšechná situace“ bude
toho vyžadovati, by „tajemství pultu“ bylo od-
haleno... Ve veřejnosti trvá a působí zatím
jen skutečnost, že pánové „holt“ nechtějí —
a to jest pro celé vyrovnávaci dílo se škodou . o
Německá levice přivodi právě tím takovou
atmosféru, že Čechové musejí si říci, že celá
vyrovnávací akce s německé strany není vážně
míněna, a že nestoji vskutku za to, aby celá věe
považovala se za vážnou. Německá levice za-
tlačuje Čechy přímo do takové posice, jakoby
na výrovnávací akci vlastně jen Čechové měli
zújem — a přece jest zjevno, že právě touto
jednostranností, i kdyby byla s německé strany
dána, možnost brzkého uskutečnění díla míru
rezhodně mizí... A mohlo to přece přijíti zcela
jináče. Aspoň formálně nemělo se vystoupiti ve
formě tak briskní. V některých zdejších kru-
zích pravi se sice, že uznává se to i ne pravém
křídle německé levice, a že zamýšlena jest vý-
borová schůze na konci měsíce srpna. Ale jak
potom dopadnou příslušné české disposice, ne-
víme. Každým způsobem rozhodně odsouditi jes
se stanoviska politické a parlamentní taktiky.
ba už se stanoviska společenské slušnosti, když
výborová schůze se nesvolá, žádá-li toho jedna
smluvná strana . ..
Čecho
Čechy
15
article
Z Terstu, 16. července. (Zatý kán
vlašských gymnastů.) Včera odpoledne
přibylo 12 policejních komisařů a agentů s děl-
níky opatřenými potřebnými nástroji před bu-
dovu vlašského tělocvičného spolku „Sociela
gymnastica“. Jeden z policejních komisařů da
přivésti jednatele spolku a předložil mu pl-
semný rozkaz, dle něhož se má v místnostech
spolkových vykonati prohlidka. Jednatel po-
žádal, aby se vyčkalo, až přijde předseda spolku;
ten přišel ihned a prohlidka vykonána. V 6 hodin
posláno pro povoz, na nějž naložena bedna a
dopravena na policejní ředitelstvi. V bedně se
nacházely dvě bomby s 12 zápalkami, 300
jiných zápalek a dva čtvrikilové baličky bílého
prášku. Na bedně byl nápis „Pericolo di mort
a nad ním umrlčí hlava. Předseda spolku, ad-
vokát Mrach, jednatel Salvator, sluha Apostali.
učitel Chumis, Kozzi a jiní dva členové byl
zatčeni. Ještě večer prohlédnut také pontonový
most, náležející těloevičnému spolku.
Ze Záhřeba, 14. července. (Srbeko-
chorvatské sbližení.) Bělehradský stu-
dentský spolek „Pobratimstvo“ pozval chorvat-
ské akademiky na oslavu stého výročí srbskéh
povstání za Černého Jiří. Chorvatská akademi
cká omladina pozváni přijala a v odpovědi své
projevuje přesvědčení, že studentský sjezd v
Bělehradě bude počátkem vzájemného poznámí
sblížení a solidárnosti. Na úklady spojených ne-
přátel jižních Slovanů budiž odpovědí svorný
odpor, posvěcený láskou, a tuto lásku v národě
buditi jest přední povinnosti mládeže. Chorvat-
ské studentstvo zvolilo již zvláštní výbor, jenž
společně s chorvatskými umělci vykoná přípravy
ke společné cestě do Bělehradu.
Pericolo
Salvator
Apostat
Chumis
Kozzi
Jiří
Chorvat
Terst
Záhřeb
Srbeko
Bělehrad
16
article
Ze Záhřeba, 14. července. (O povržen
posl. Kovačeviči), jenž smutně proslul svou
řečí v uherské sněmovně, chtěli vysloviti čle-
nové obecního zastupitelstva v Karlevci. Ač
koliv na návrhu podepsáni byli všichni členové
obecního zastupitelstva, starosta dr. Baňavčič
sám také člen chorvatské opposice, nepřipusti
jej k hlasování, poněvadž by zastupitelstvo pře
kročilo obor své působnosti a bylo by jistě roz
puštěno. Členové obecního zastupitelstva zaslal
tedy svůj projev nedůvěry a opovržení posl
Kovačeviči jako soukromníci.
Kovačevič
doktor
Baňavčič
Záhřeb
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. července.
»Kölnische Zeitung« proti »République
Frangaise«.
Na počátku t. m. citovali jsme znamenitý
článek našeho přítele p. René Henryho
hospodářských poměrech rakouských, uveřejněný
v jednom z předních, vážných orgánů francouz-
ských v »République Francaise«, založeném
Gambettou a vedeném v duchu jeho republi-
kánské politiky. Pan René Henry velmi připadné
označil postup německého kapitálu, deroucího
se do Rakouska, které však hledí se částečně
emancipovat z jeho područí a zejmena se zmíni
o rozkvétajíeím, vzmahajícím se obchodu a prů-
myslu českém a české protigermani-
sační politice hospodářské. Proli
tomuto článku uveřejnila »Kölnische Zeitung«
velmi podrázděnou politiku.
République Frangais
René Henry
Praha
Rakousko
Kölnische Zeitung
République Francaise
19
article
»Článek pana R. Henryho zasluhuje nále-
žité pozornosti v Německu se stránky obchodní
i diplomatické,« napsal německý žurnál. Pan
René Henry odpovídá v »République Frangaise
novým úvodním článkem pod titulem »Jejich
slabá stránka«. Pro francouzského politika je
příznačným znamením nedůtklivost Némců, je-
vící se, jakmile se někdo dotkne jejich hospo-
dářských a finančních akci v Rakousku. Tam
je »slabá stránka« — bolestné místo německé
moci hospodářské. »Kölnisehe Zeitung« pravila,
že článek Henryho byl inspirován vynika jícími
politiky, že je projevem skoro oficiálním, že
skupina francouzských politiků
zabývá se utvořením opravdových
alliancl mezinárodních se stra-
nami a národy v Rakousko-Uher
sku. Henry popírá jakonkoliv oficiálnost svého
článku a uvádí, že nynější politika hospodářská
ve Francii vůči Rakousku se řídi sblížením
franko-italským. Vůbec Francii nenapadá vmě
šovati se do vnitřních záležitostí rakouskýcha
není to hlava státu franeouzského, již zdraví vá-
bivý pokřik skupiny asi 25 poslanců v rakouském
parlamentě: »Hurra. Hohenzollerům «
»Kölnische Zeitung« namitla též, že fran-
couzšti republikáni, chtějí li míti většinu sobě
příznivou v parlamentě rakouském, musí vejíti
ve spojení s rakouskými klerikály a tak by mu-
sili jednati proti »svědomi republikánskému«.
René Henry
Henry
Německo
Rakousko
Uhry
Francie
Némce
Kölnisehe Zeitung
Kölnische Zeitung
20
article
A co »německé liberální svědomí« praví, táže
se R. Henry, když německý císař demonstra-
tivně navštěvuje papeže ve Vatikánu, dává s
jako prorok Daniel vytesati do portálu katolické
kathedrály v Mettách a podporuje všemožné
mnichy, klerikály? Konečně opakuje francouzský
politik: »Je záhodno, aby francouzský kapitál.
hledající cesty za hranice, konkuroval s něme-
ckým v Rakousku Uhersku. Toto umístění kapi-
tálu může míti též příznivé výsledky diplo-
matické.«
O anglické expansi imperialistické
uveřejňuje zajímavou studii Jacques Bardoux
»Revue Bleue«. Anglie citic potřebu kon-
centrovati moci světa anglo-saského, nesmírn
rozšiřila své državy v tropických krajích.
Od roku 1856 neuplynul rok bez nějaké
válečné výpravy neb akce anglické v některe
z provincií jejího koloniálního panství. Roku
1856—57 výprava na hranice perské, roku
1856—60 třeti válka činská, r. 1857—59 vý-
prava indická, r. 1858 výprava na severo- západ
Indie, r. 1860—61 druhá válka v Novém Ze-
landu, r. 1861 výprava do Sikkhima, r. 1863
Henry
Daniel
Bardoux
Nový
Vatikán
Rakousko
Uhersko
Anglie
Indie
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 23. července.
6— (Kronika.) Lev Tolstoj prones
onehdy svoje daleko slyšené slovo. Odevzdal je
anglickému světovému listu. Ať slyší vše
chen vzdělaný svět, jakého je názoru o vě-
cech jasno-poljanský hlasatel míru a pokoje.
jakou obžalobu vznáší proti všem, kdož jakko
slojí v příčinné souvislosti s velikým dějem
vraždy a krveprolévání na dnešním Dalekém
Východě!
— Kde jsi se ocill, care, se svým návrhem
světového míru? V jaký řev krvelačný obrátila
se píseň míru haagské konference? Ty, care,
jsi vinen! A což ty, mikado? Což byla vskutku
nezbytná hra s podmořskými smrtonosy a tor-
pědy? A vy, kněži, kteři žehnáte vojska jmé-
nem zakladatele náboženské lásky a sbratření.
jménem Buddhovým, který uči, všecko tělo nen
ničím, pravou podstatu světa nosiš sám v sobě.
buď dobrý a svět bude dobrý, Vy kněži, proč
popuzujete lidstvo obou polokouli světa prot
sobě, proč je necháváte se rdousít, střilet a po-
bijet? Proč sami se nestavíle před hlomozíel
baterie, proč sami si nedáváte trhat svoje těla
vztekem kartáčů a nabádáte ubohé nevinné lidi.
aby se navzájem vraždili? Vám ministrům a
novinářům je lehko. Měli byste sami zkusit,
sami se topit na tonoucím »Petropavlovsku«,
sami se podrobovat svízelům obleženého města
v Port Arturu, sami konat, co na papíře jen
ozdobně vypisujele ..
Plamenné slovo z Jasné Poljany má svoj
ozvěnu po všem tisku. S obzvláštní chuti listy
Rusku nepřátelské je otiskovaly, glossovaly
Iozváděly. Přítel, nepřitel, každý si opakuje
slova, má při nich nebo také nemá své myslenky
a dychtivě se obrací po — nejnovějších zprá-
vách z bojiště. Neboť takové už je zřízení světa
události běží dál, jakoby žádných proroků ne-
bylo. Tak slabé a mizivě je slovo člověka i nej-
namenitějšího a nejvýše dospělého!
Tolstoj
Buddhův
Artur
Praha
Petropavlovsk
Rusko
22
article
Lev Nikolajevič měl tentokrát, jako ji mě
vždy, svoji pravdu. Ale nikdo smrtelný není
v majetku pravdy celé. Takový je osud lidsk
pavdy, i pravda mudrce jasnovidce těsněje
sloučena s bludem. Sama adresa obžnloby ne-
byla správna! Světu je známo, právě car svou
mírumilovností a neuchystaností k válce
povzbudil válečnou choutku a podnikavost vý-
chodního soupeře Ruska. Rovněž o mikadovi je
známo, osobně přál a přeje míru. Do po
slední chvile držel při vesle vládu mírumilovnou,
až vůli ústavní většiny byla s dějiště smelena.
Ani vůči kněžím a novinářům nemá Lev Niko-
lajevič všecku pravdu. Mezi raněnými i padlými
na mandžurském bojišti uvedena jsou jména
kněží, kteři věrně životem stáli za hlásané
svoje slovo. Na palubu »Petropavlovska« hlásili
se také novináři, ale nebyli připuštěni. Jediný
Vereščagin, ošobní přítel V. Makarova měl pro-
tekci ve svěm poslání zpravodaje illustrátora.
Z celého půl sta válečných zpravodajů, přítom-
ných na bojišti, dva, jak známo už, padli
jako oběť svého povoláni. Větší procento
padlých nevykazují ani pluky přední bojovné
řady . ..
Jak málo přísně srovnána vidí se tu být
už pouhá stylisace textu těžké obžalobyl
Nikolajevič
Vereščagin
V Makarův
Rusko
Petropavlovsk
23
article
Nepřátelům Ruska a odpůreům idey ná-
rodní nemálo padl do noty projev Lva Nikola-
jeviče. Nenacházejí pro něj dost výmluvná slova
obdivu a veleby. Leč nikoliv snad z lásky
lidstvu, nebo z přilišného nadšení pro ideu svě-
tového míru! Proč londýnské »Times« neolisko-
valy plamenný projev velkého proroka proli mi-
litarismu v době — anglo-burské války ? A jestl
Lev Nikolajevič v té době opomenul sám svoj
výmluvnost nabídnouti světovému listu, proč za-
nedbaly v tak vhodné chvíli vyslati k němu jed-
noho ze svých přehorlivých interviewrů, aby
vyzvěděl mínění znamenitého muže, jehož slovo
»přehlušuje všecky lidské vášně ?« ..
Lev Tolstoj je vskutku se vší upřímnosti
pro svoji ideu, je proti všem sporům a vášním,
ať společenským neb národnostním, náboženským
neb třídním. Ale to není ještě Tolstoj celýa
důsledný! Tolstoj celý a důsledný, který mluví
právem co mluví, proto že mluví důsledně a lo-
gicky, Tolstoj celý není jen odpůrcem tak zva-
ných předsudků národnostních a světořádových,
ale je vůbec proti všem předsudkům a přede
Nikola
Nikolajevič
Tolstoj
Rusko
Times
24
article
vším proti »předsudkům«, na kterých si tak
zvaná pokroková část lidstva nejvíce zakládáa
sice právě ona část vzdělanců, kteří se Lva Ni-
kolajeviče nejhlučněji dovolávají. Lev Tolstoj je
proti předsudku lidské vědy a lidského umění.
jako je proti předsudku lidské práce, Lev Tol
stoj důsledně svému učení neuznává ž ádný
vezdejší vyšší cíl lidstva a proto neuznávé
potřebu oň usilovati, popírá pojem pokroku
rozvoje, potřebu kultury a povinnost člověka
odtud plynoucí a proto právem pro svoji
o sobu může zatracovat vše osta tnl.
Není tomu dávno, co veřejnost evropskou
zajímal veliký spor mravovědný, v němž Zol
vedl hlavní slovo. Tenkrát ozval se Tolstoj ne
méně věrně svému přesvědčení nežli dnes:
— Co že nám ješt činiti? Mysliti, praco
vati a zas pracovati? Bláhoví! Jediná je pravda
a té chci býti hlasatelem, jediné přikázání
níc nedělati! Neboť, cokoliv podnikáš, ja
kékoli práce se chopíš, vždy o něči škodě pra-
cuješ ! Milujte sel ..
Tolstoj
Tolo
25
article
Tu je celý, otevřený, pravdymilovný, dů-
sledný Tolstojl
Buď je Lev Nikolajevič tilán pravdy a
jasného zření, za jakého jej prohlašují, jehož
výroku sluší se podrobiti: pak na kolena před
jeho pravdou a pryč se vší tou spoustou před
sudků, jež nahromadila tak zvaná kulfura, jež
zavinila všecko zlo, pryč s uměním a vědou.
které jen navádějí k pýše, marnosti, přepychu
a rozmařilosti, pryč se všemi předsudky řádu
pořádku, které otravují vzduch pocitem nerov-
nosti, pryč s pojmy velikých celků, jimž třebu
sloužiti a se obětovati, s pojmy vlasti a národa
které rodí předsudek vyšších idejí a příkazů
mravních!
Lev Nikolajevič je vskutku věren svému
přesvědčení, podle něho se přísně zachovává a
má tudíž své mravní právo pronášeti plynouc
z něho úsudky a kletby. Má li však jaké mravní
právo, dovolávati se jeho úsudků kdokoliv, kdo
jeho přesvědčení a asketický názor světa ne-
sdíli, podle něho nejedná, naopak stále
sám proti němu skutkem hřeší a jenom
jeho slova a úsudky, libovolně ze vší idejnéa
mravní souvislosti vytržené, opakuje proto,
že se mu výborně hodí za slrannický, sobecký
protože tu chvili proti odpůrci obrácený
tudiž zcela nekale užitý agitační prostře
dek — má-li ten jaké právo mravokárnou fizu
proroka oblékati
Nikolajevič
26
article
Lev Nikolajevič je autor nepopíratelné váhy
Leč úeta k autoritě neukládá, vzdávali se bez
podmínky vlastního úsudku. Povinný respek
k velikému autoru Vojny a míru a Vzkříšení ni
jak nebrání, pochybovati o správnosti posled
ních výroků jeho učení.
Vždyť muž sám ve své vlastní důslednost
jeví se tak nedůsledným! Veli nebrániti zlu
a sám všecky slly napíná, aby bránil tomu.
co za zlo považuje, káže vzdalovati se práce
sám do úpadu pracuje, navádi neuznávati svět
skou povinnost a sám až do nesrovnalostí pro
vozuje, co pro svoji osobu za povinnost uznal
Je uminěný individualista, dovolává se božího
zákona pro svoji theorii, ale v jednom božt
zákon uznává a ve druhém — neuznává. Je li to
přípustno? Bůh stvořil duši člověka, ale stvo
řil také jeho sehopnosti a možnost je vyvljeti
stvořil přírodu a její zákony. Stvořil nejen duš
jedince, ale i veliké organismy lidstva, duše n
rodů, jejich vztuhy a poměry
Nikolajevič
Veli
27
article
Lev Tolstoj dovolává se Krista, ale Kristua
uznával zákon organisace, zákon vyššího celku,
bez něhož není možna kultura, uznával povin
nosti k vyššímu celku. Kristus mluví proti Tol-
stému, řka: »Dejte carovi, co je carovo!« Lev
Nikolajevič svým individualismem hlásá čirý
anarchism. Sice anarchism lásky naproti jiným
anarchismům zloby u vzteku, ale pohříchu hlásá
učení, jehož slovo zůstává pro svět pouhým
slovem, protože nikde není udána cesta, jak věc
zařídit, aby přílomný stav světa a společnosti.
stvořené tisícilelým vývojem, uvedeny byly rá-
zem v nový, příští, vyloužený stav »lásky
rovnosti«, bez ohledu na zákony přírody a nut
nost vývoje, aniž by náhlou změnou poměrů při
voděno bylo rozpoutání vášní, vraždění a krve-
prolévání ještě horší, než nad jakým se mudřec
právě rozhořčuje
Lev Nikolajevíč neuznává zákon vývoje
neuznává minulost a její souvislost s přítom
ností a budouenosti, neuznává rozdíly prácea
Tolstoj
Krist
Kristus
Nikolajevič
Tolo
28
article
povinností a vůbec žádné rozdily. Lvu Nikolaje-
viči je snadno to všecko neuznávat, protože ne-
uznává vůbec lidskou vzdělanost a její cíle-
Lev Nikolajevič může snadno neuznávat caře
a ukládat mu, aby obrátil říši na ruby. Lev
Nikolajevič nevěří, že nikdo a tudiž »ani care
neni volný muž a nemůže dělati »co chcee.
Nevěří na vzdělanost a že je vzdělanost dil
generaci, dílo rozdělené práce, rozdělených po
vinností, tudíž dílo organisace, úmluv a závazků.
A vše ostatní že následuje z toho samo podl
zákona přírody. Válku »nedělají« lidé. Na válce
je tak nevinen car jako poslední kozák, je bez
viny mikádo jako jsou bez viny ministři, kněži
i novináři. Válka by byla, i kdyby všech těchto
osobnosti nebylo. Kdyby nebyla dnes, byla by
zejtra. Válka není dílem vášně a vraždychlivosti.
Car s mikádem před vojnou se neznali, neměli
nic proti sobě a po vojně bez rozpaků si zas
podají ruce. A stejně všichni Rusové s Japonci.
Nikolaj
Nikolajevič
Rus
Japonec
29
article
Generálové Kuropatkin a Kuroki jsou osobně
dobří známí, řídí proti sobě válečné operace.
ale vyměňují spolu uctivé, zcela přátelské de-
peše. Se zajatými nepřáteli zacházejí obě strany
co nejpozorněji. Rusové se všemi poctami po-
chovávaji mrtvé Japonce a naopak. To není ne-
srovnalost či pokrytectví, nýbrž právě čin kul-
turní, čm vojska, kulturné branné moci sebe-
ovládající, vědomé si své povinnosti. Ne lidé
se vraždí na vojně! Na vojně jen lidé ko-
nají svoji povinnost k vyšší ideji, jíž slouží.
Kdo vraždí, je neuprosná příroda, která stvořila
zákony, jež neznají milosrdenství, která jedinou
katastrofou živlů ničí životy tisíců a život spo-
lečenský zařídila tak, že nastávají chvíle, kdy
soudnost lidská pozbývá váhy a třeba přenechati
slovo přírodní síle, aby rozhodla — o právu
a pravdě.
Odevzdáváme se naději, že jednou lidská
vzdělanost dospěje také v tom směru pro-
středku a způsobu dokonalejšího, však i tos
nedovedeme mysliti bez organického po-
stupu a právě toho — vývoje, jejž Lev Ni-
kolajevič popírá. A proto nemůžeme se srov-
nati s jeho učením, které se příčí všem našim
poznatkům a zkušenostem, mimo něž nen
možno — mysliti a konati.
Kuropatkin
Kuroki
Rus