ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8a54f060-7135-11dc-a771-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 50, person 69, org 11
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 17. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 196.
4 article
Na rauní a odpol. listy přad plácí se v Praze v adminisíraci za něsle na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou měs kok sa čtviť lota ve sliskich: a K 30 za něsíe . . . Poštout nn . . . . k en s dvejí zásilkou na měsk na čtvrt leta . . . 1I K so
NN Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
6 article Vyhýčkané panstvo se opět bouří!
Vyhýčkané panstvo se opět bouří! Fanatická nesnášelivost germánská oprot nám Slovanům, která již drahně třicetiletou válkou národní pustoší veřejný život v této říši vyšlehla sálavými plameny svými posléze i na hřbitově. Neboť skutečným hřbitovem slo- vanského práva a života národního v Rakousku jest věru to ubohé naše Slezsko, nepatrný t zbytek kdysi voliké a kvetoucí země slovanské. již nám urval před 162 lety pruský Bedřich II.- virhnuv bez předchozího vypovězení války (Ja- ponci si nejspiše vzali z něho příklad) dne 16. prosince 1740 do Slezska, aby po dvou letech mírem vratislavským zabral a k Prusku přivtěli člyři pětiny těto korunní země české ve výměře 700 čtv. mil s 1,400.000 obyvateli, kdežto královně české a uherské Marii Terezii pone- chal než zbytek 89 čtv. mil s pouhými 154.200 obyvateli, Nevyzpytatelná moudrost rakouských vlád místo aby byla po tomto důkladněm mementu se strany pruské logicky a rozumně podporovala ve Slezsku domorodý lid český a polský, místo aby pochopila, že proti pruskému nebezpečí do budoucna musí Rakousko na severnich hranicích svých, tedy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, všemožně sílit a zvelebovat národ český, jakožto přirozeného odvěkého strážce této pravěké půdy slovanské, činila hotový a krutý opak toho fedrovala a protežovala příchozí kolonisty ně- mecké, pomáhajíc jim k výsadám a panstvía utlačujíc staletou byrokratickou germanisae shůry živel slovanský ve Slezsku nejinak, nežli činily v Kladsku a pruském Slezsku vlády pruské. Nikoliv novinářský článek, ale kroniku bychom musili psáti, kdybychom měli stopovat celé to národomorné dílo germanisační, páchané na ubohém slovanském lidu ve Slezsku nejen za dob absolutismu Metternichovského a Bachov ského, ale od časů t. zv. ústavnosti rakouské od Schmerlinga až po naše doby.
Bedřich Marie Terezia ský Rakousko Slezsko Prusko Čechy Morava Kladsko Slovan
7 article
Je věru div a zázrak, že vzdor takovému a tak dlouhému útisku germanisačnímu Slezsko je podnes ještě většinou zemí slovan- skou, že i to pověstné úřadní sčítání dle ob- covací řeči napočetlo r. 1900 ve Slezsku 146.265 Čechů a 220.472 Polákův, tedy úhr nem 366 740 Slovanů vedle 296.570 Němeův Než jak důmyslně a čestně postaral se Schmer ling i Lasser, aby tato slovanská většina byla provždy schýlena pod panství a vládu německé menšiny. Jestli kde, ve Slezsku vidí se, k čemu německá zavilost vymyslila tu zásadu o zastou- pení zájmů! Sněm slezský skládá se z 30 v- lených poslancův a z těch má slovanská většina pouze — 6. Tážete se, jak to možno. Zcela snadno touto praktikou. Venkov, poněvadž je většinou slovanský, ačkoliv m nejvíce duší a platí dva milliony korun daně, dostal všeho všudy 9 poslancův, právě takový počet 79 velkostatkářův, kteří platí pouz 1 million daně. Neboť tito jsou Němci. A po- něvadž města ve Slezsku jsou skoro všechna dosud převahou zněmčena, tož na svých sotva 180.000 obyvatel a 1,340.000 K daní, z nichž 400.000 K zaplatí jim dráhy, dostala — 10 poslancův a mimo to ještě 3 za obchodní k moru opavskou! Ve městech připadá jeden poslanec prů- měrem na 14.000 duší, na venkově však teprve
Čecho Polákův Slovan Němec Slezsko
8 article
na 45.000 duší. Ale na všem tom nebylo ještě pořád Schmerlingovi dosti. Musil ještě přičini volební geometrii ve své dílo spravedlivé, aby dosáhl šlechetného germánského cíle: musil udělit malinkým německým volebním okresům právě tak po jednom poslanci, jako velikým slo- vanským. S jakou nestoudnosti si při tom vedl, osvětliž jediný příklad: Český volební okres frýdecký a bohuminský dostal na svých 80.000 duší právě tak 1 poslance, jako německý okres krňovský, čítající všeho všudy 20.000 a jako tři městečka zněmčená: Skočov, Strumeň a Ja- blunkov, čitajíci — 8000 duší. Tato do nebe volající křivda trvá již přes 40 let. Sněm i výbor zemský země většinou slovanské učiněn výhradní doměnou německé menšiny, která ovšem tímto držením loupežného panství tak znemravněla, tak všeho citu pro právo a spra- vedlivost pozbyla, že zpupně odmršťovala sebe skrovnější a sebe spravedlivější požadavkya stižnosti ubohých 6 zástupců lidu slovanského.
Musil Skočov Strumeň
9 article
Kdežto na sněmu českém šetří maršálek zemský rovnoprávnosti na písmenu, ve sněmu slezském stálo to dlouholetý boj, než směli slovanšti poslanci skládati i jen slib poslanecký po česku neb po polsku a než mohli řečníti svou maleřštinou, aniž by byli zuřivou většinou německou ukřičeni. Zlovláda a tyranie panují- cích germanisatorů stávala se rok za rokem nesnesitelnější. Slezsko stalo se vzorem, jak země spravována býti nemá. Na loňském sněmu slezském poslanci slovanšti zmužile pověděl svým utlačovatelům pravdu v tvář, řkouce »České a polské praobyvatelstvo tohoto vévod- stvi jest jíž nad míru nespokojeno poněvadž ve Slezsku vládne men- šina většině lidu, menšina. která úsilovně provádí snah poněmčovací na školách a všude
Slezsko
10 article
Navzdor základním zákonům ústavním vy- loučili jste jazyky slovanské z úřadů státních i zemských a když se tážeme proč, pravíle, že — »není slovan- ských úřadníků«. A přece ustanovujete u zem- ské jako státní správy, vy většina na sněmu ale nikoli v zemi, jen Němce. Ve školství dař se nám stejně zle! Vnutili jste nám českéa polské školy s německým vyučováním a když jsme posléze od císaře dostali dvě gy- mnasia, která jsme si musili po léta sami v držovat, jak jste se pro to bouřili ? Nemáme svých reálek, nemáme ani svý c ústavů učitelských! Tak se nakládá s námi, kteří v této zemi žijeme ode vždy, kdežto Němci jsou po většině kolonisty.« Nuže, konečně odhodlal se Körber — sou- časně s ohláškou své cesty ku Polákům halič- ským, že vzhledem k dokázanému nedostatku učitelů, moených češtiny a polštiny, má stát příštím školním rokem při obou jediný ch německých učitelských ústavech Slezska zříditi po jedné poboční třídě slo- vanské, v Těšíně polské, v Opavě české ! Ejhle, jaký to dar! Misto vlastních samo- statných ústavů polského a če- ského pouhé pobočky, přilepené na něme- cké ústavy, vyslovenými něme- ckými odpůrci naši mi.
Němec Polák Slezsko Těšín Opava
11 article
Aby se tak stalo Němeům v zemi kterés, kde jsou většinou! Věru, že by taký present ani neuznali za hodna zvednutí. Leč nám ani toho mikroskopického drobtu šlechetní baron slezští nepřejou, nýbrž od počátku to- hoto měsíce rozdmychují prot nezřízenou švindleřskou štvani ci, křičí o stálém poslovansťo ván Slezska, o nadržování vlády Körbrovy ne jen Polákům alebrž i nám Čechům proti loyál- ním »reichstreu« Němcům slezským. Den ke dni rozpalují se ti prohnaní kome- dianti političtí ve větší »rozhořčení«, zvoníce na poplach a volajíce do Vídně: »Celé německé Slezsko hoří jediným plamenem nevole a nedá si libiti tuto ránu ve tvář !« Körber propadá málem osudu Plenerovu Jako tento se nenadál, že by německý šovinism byl již tak přecpáním překrven, že by se ho chytalo zuření pro slovanskou paralelku při ně meckém gymnasiu v Celji, tak se asi rovněž Körber nenadál, že se mu jeho němečtí milc a chráněnci ve Slezsku takhle splaší pro dvě slovanské paralelky při německých ústavech učitelských v převahou slovanském Slezsku. Le stalo se. Virtuósní tartuffové už dělají kravaly před budovou zemského presidenta a tak se nej spíš toho dočkáme, že Körber opět před německými kravalisty couvnel —
Polák Čecho Němec slezský Körber Plenerův Slezsko Vídeň Celja
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Ze Lvova, 15. července. (Haličský anarchista.) Zatčený tyto dni Michal Lo- zinsky, podezřelý z velezrády, jest synem ruského rolníka z kaluského okresu. Po matu- ritě na ruském gymnasiu ve Lvově byl nějaký čas spolupracovnikem „Dila“ a radikálníhe „Hromadského Holosu“, při čemž se horlivě za- býval organisaci ruské radikální strany. Na při mluvu posl. Vasila Javorského obdržel míst diurnisty v statistické komisi ministerstva vnitra ve Vídni a poslouchal na universitě práva. V Vídni seznámil se s jakousi ruskou židovkou, jejíž muž pro revoluční činnost byl poslán ne Sibiř, s ní odjel do Švýcar, stal se bezkonfesij. ním a dal se s židovkou civilně oddati. V Cu- rychu pobyl Lozinsky několik let a živil se do- pisováním do některých ruských novin. V po- slední době vrátil se s rodinou přes Vídeň opět do Lvova, kde byl spolupracovníkem Breiterova „Monitoru“ a „Dila“. S ruskými sočialisty se v poslední době rozešel, tak že tito své sou- druhy před ním i varovali. Lozinsky přimknu ve Švýearech ke straně anařebistické a založí také ve Lvově anarchistický list „Nowy Swiat jehož prvé a poslední číslo bylo skonfiskováno Obsah tohoto skonfiskovaného časopisu zavda prý podnět k zatčení Lozinského.
Lo Javorskij Breiterův Lozinský Lvov Vídeň Sibiř Hromadský Holos ministerstvo vnitro Monitor
13 article
V Praze, 16. července. (Moravské smi- řovačky.) Zástupce moravských Němců dr Fuchs ohradil se sice proti tvrzení „Lid. Nov.“ že moravští Němci po příkladu svých soukme norců z království českého slučují smiřovac akci s poměry na říšské radě, ale fakt, že schůze stálého sněmovního výboru, jež byla projektována na den 13. července, vůbec ani svolána nebyla, dokazuje, že předseda stálého výboru, hr. Herberstein, přijal pokyn, daný mu drem. Fuchsem, za rozkaz a smiřovací akci ne- chává klidně spáti. Odpor Němců proti smiřovac akci těžce nese i moravská velkostatkářská střední strana, která, ač jinak jest bližší Něm- cům než nám, nerada by přec na sebe uva- lila podezření, že netečně mlčí, když se smiřo- vací akce na Moravě úmyslně maří. Jakýsi člen této moravské střední strany napsal o tom de vídeňské „Inf.“, v níž praví mimo jiné: „Vy- rovnávaci výbor nebyl do dneška svolán, a nen ještě nikterak jisto, kdy ku plenární schůzi vů- bec dojde... My neznáme sice plánů německé levice — že však odmitavé stanovisko zaujala považujeme za absolutně nesprávné a neúčelné Z německé levice tvrdívá se sice, že vyrovnávac akci vážně chtějí, ale nevidět vte
Němec Fuchs Praha Německo Morava Lido
14 article
příčině nižádných činův. Referenti z německ levice budto vůbec nepracují, anebo reforáty své „mají na skladě“, až „povšechná situace“ bude toho vyžadovati, by „tajemství pultu“ bylo od- haleno... Ve veřejnosti trvá a působí zatím jen skutečnost, že pánové „holt“ nechtějí — a to jest pro celé vyrovnávaci dílo se škodou . o Německá levice přivodi právě tím takovou atmosféru, že Čechové musejí si říci, že celá vyrovnávací akce s německé strany není vážně míněna, a že nestoji vskutku za to, aby celá věe považovala se za vážnou. Německá levice za- tlačuje Čechy přímo do takové posice, jakoby na výrovnávací akci vlastně jen Čechové měli zújem — a přece jest zjevno, že právě touto jednostranností, i kdyby byla s německé strany dána, možnost brzkého uskutečnění díla míru rezhodně mizí... A mohlo to přece přijíti zcela jináče. Aspoň formálně nemělo se vystoupiti ve formě tak briskní. V některých zdejších kru- zích pravi se sice, že uznává se to i ne pravém křídle německé levice, a že zamýšlena jest vý- borová schůze na konci měsíce srpna. Ale jak potom dopadnou příslušné české disposice, ne- víme. Každým způsobem rozhodně odsouditi jes se stanoviska politické a parlamentní taktiky. ba už se stanoviska společenské slušnosti, když výborová schůze se nesvolá, žádá-li toho jedna smluvná strana . ..
Čecho Čechy
15 article
Z Terstu, 16. července. (Zatý kán vlašských gymnastů.) Včera odpoledne přibylo 12 policejních komisařů a agentů s děl- níky opatřenými potřebnými nástroji před bu- dovu vlašského tělocvičného spolku „Sociela gymnastica“. Jeden z policejních komisařů da přivésti jednatele spolku a předložil mu pl- semný rozkaz, dle něhož se má v místnostech spolkových vykonati prohlidka. Jednatel po- žádal, aby se vyčkalo, až přijde předseda spolku; ten přišel ihned a prohlidka vykonána. V 6 hodin posláno pro povoz, na nějž naložena bedna a dopravena na policejní ředitelstvi. V bedně se nacházely dvě bomby s 12 zápalkami, 300 jiných zápalek a dva čtvrikilové baličky bílého prášku. Na bedně byl nápis „Pericolo di mort a nad ním umrlčí hlava. Předseda spolku, ad- vokát Mrach, jednatel Salvator, sluha Apostali. učitel Chumis, Kozzi a jiní dva členové byl zatčeni. Ještě večer prohlédnut také pontonový most, náležející těloevičnému spolku. Ze Záhřeba, 14. července. (Srbeko- chorvatské sbližení.) Bělehradský stu- dentský spolek „Pobratimstvo“ pozval chorvat- ské akademiky na oslavu stého výročí srbskéh povstání za Černého Jiří. Chorvatská akademi cká omladina pozváni přijala a v odpovědi své projevuje přesvědčení, že studentský sjezd v Bělehradě bude počátkem vzájemného poznámí sblížení a solidárnosti. Na úklady spojených ne- přátel jižních Slovanů budiž odpovědí svorný odpor, posvěcený láskou, a tuto lásku v národě buditi jest přední povinnosti mládeže. Chorvat- ské studentstvo zvolilo již zvláštní výbor, jenž společně s chorvatskými umělci vykoná přípravy ke společné cestě do Bělehradu.
Pericolo Salvator Apostat Chumis Kozzi Jiří Chorvat Terst Záhřeb Srbeko Bělehrad
16 article
Ze Záhřeba, 14. července. (O povržen posl. Kovačeviči), jenž smutně proslul svou řečí v uherské sněmovně, chtěli vysloviti čle- nové obecního zastupitelstva v Karlevci. Ač koliv na návrhu podepsáni byli všichni členové obecního zastupitelstva, starosta dr. Baňavčič sám také člen chorvatské opposice, nepřipusti jej k hlasování, poněvadž by zastupitelstvo pře kročilo obor své působnosti a bylo by jistě roz puštěno. Členové obecního zastupitelstva zaslal tedy svůj projev nedůvěry a opovržení posl Kovačeviči jako soukromníci.
Kovačevič doktor Baňavčič Záhřeb
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. července. »Kölnische Zeitung« proti »République Frangaise«. Na počátku t. m. citovali jsme znamenitý článek našeho přítele p. René Henryho hospodářských poměrech rakouských, uveřejněný v jednom z předních, vážných orgánů francouz- ských v »République Francaise«, založeném Gambettou a vedeném v duchu jeho republi- kánské politiky. Pan René Henry velmi připadné označil postup německého kapitálu, deroucího se do Rakouska, které však hledí se částečně emancipovat z jeho područí a zejmena se zmíni o rozkvétajíeím, vzmahajícím se obchodu a prů- myslu českém a české protigermani- sační politice hospodářské. Proli tomuto článku uveřejnila »Kölnische Zeitung« velmi podrázděnou politiku.
République Frangais René Henry Praha Rakousko Kölnische Zeitung République Francaise
19 article
»Článek pana R. Henryho zasluhuje nále- žité pozornosti v Německu se stránky obchodní i diplomatické,« napsal německý žurnál. Pan René Henry odpovídá v »République Frangaise novým úvodním článkem pod titulem »Jejich slabá stránka«. Pro francouzského politika je příznačným znamením nedůtklivost Némců, je- vící se, jakmile se někdo dotkne jejich hospo- dářských a finančních akci v Rakousku. Tam je »slabá stránka« — bolestné místo německé moci hospodářské. »Kölnisehe Zeitung« pravila, že článek Henryho byl inspirován vynika jícími politiky, že je projevem skoro oficiálním, že skupina francouzských politiků zabývá se utvořením opravdových alliancl mezinárodních se stra- nami a národy v Rakousko-Uher sku. Henry popírá jakonkoliv oficiálnost svého článku a uvádí, že nynější politika hospodářská ve Francii vůči Rakousku se řídi sblížením franko-italským. Vůbec Francii nenapadá vmě šovati se do vnitřních záležitostí rakouskýcha není to hlava státu franeouzského, již zdraví vá- bivý pokřik skupiny asi 25 poslanců v rakouském parlamentě: »Hurra. Hohenzollerům « »Kölnische Zeitung« namitla též, že fran- couzšti republikáni, chtějí li míti většinu sobě příznivou v parlamentě rakouském, musí vejíti ve spojení s rakouskými klerikály a tak by mu- sili jednati proti »svědomi republikánskému«.
René Henry Henry Německo Rakousko Uhry Francie Némce Kölnisehe Zeitung Kölnische Zeitung
20 article
A co »německé liberální svědomí« praví, táže se R. Henry, když německý císař demonstra- tivně navštěvuje papeže ve Vatikánu, dává s jako prorok Daniel vytesati do portálu katolické kathedrály v Mettách a podporuje všemožné mnichy, klerikály? Konečně opakuje francouzský politik: »Je záhodno, aby francouzský kapitál. hledající cesty za hranice, konkuroval s něme- ckým v Rakousku Uhersku. Toto umístění kapi- tálu může míti též příznivé výsledky diplo- matické.« O anglické expansi imperialistické uveřejňuje zajímavou studii Jacques Bardoux »Revue Bleue«. Anglie citic potřebu kon- centrovati moci světa anglo-saského, nesmírn rozšiřila své državy v tropických krajích. Od roku 1856 neuplynul rok bez nějaké válečné výpravy neb akce anglické v některe z provincií jejího koloniálního panství. Roku 1856—57 výprava na hranice perské, roku 1856—60 třeti válka činská, r. 1857—59 vý- prava indická, r. 1858 výprava na severo- západ Indie, r. 1860—61 druhá válka v Novém Ze- landu, r. 1861 výprava do Sikkhima, r. 1863
Henry Daniel Bardoux Nový Vatikán Rakousko Uhersko Anglie Indie
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 23. července. 6— (Kronika.) Lev Tolstoj prones onehdy svoje daleko slyšené slovo. Odevzdal je anglickému světovému listu. Ať slyší vše chen vzdělaný svět, jakého je názoru o vě- cech jasno-poljanský hlasatel míru a pokoje. jakou obžalobu vznáší proti všem, kdož jakko slojí v příčinné souvislosti s velikým dějem vraždy a krveprolévání na dnešním Dalekém Východě! — Kde jsi se ocill, care, se svým návrhem světového míru? V jaký řev krvelačný obrátila se píseň míru haagské konference? Ty, care, jsi vinen! A což ty, mikado? Což byla vskutku nezbytná hra s podmořskými smrtonosy a tor- pědy? A vy, kněži, kteři žehnáte vojska jmé- nem zakladatele náboženské lásky a sbratření. jménem Buddhovým, který uči, všecko tělo nen ničím, pravou podstatu světa nosiš sám v sobě. buď dobrý a svět bude dobrý, Vy kněži, proč popuzujete lidstvo obou polokouli světa prot sobě, proč je necháváte se rdousít, střilet a po- bijet? Proč sami se nestavíle před hlomozíel baterie, proč sami si nedáváte trhat svoje těla vztekem kartáčů a nabádáte ubohé nevinné lidi. aby se navzájem vraždili? Vám ministrům a novinářům je lehko. Měli byste sami zkusit, sami se topit na tonoucím »Petropavlovsku«, sami se podrobovat svízelům obleženého města v Port Arturu, sami konat, co na papíře jen ozdobně vypisujele .. Plamenné slovo z Jasné Poljany má svoj ozvěnu po všem tisku. S obzvláštní chuti listy Rusku nepřátelské je otiskovaly, glossovaly Iozváděly. Přítel, nepřitel, každý si opakuje slova, má při nich nebo také nemá své myslenky a dychtivě se obrací po — nejnovějších zprá- vách z bojiště. Neboť takové už je zřízení světa události běží dál, jakoby žádných proroků ne- bylo. Tak slabé a mizivě je slovo člověka i nej- namenitějšího a nejvýše dospělého!
Tolstoj Buddhův Artur Praha Petropavlovsk Rusko
22 article
Lev Nikolajevič měl tentokrát, jako ji mě vždy, svoji pravdu. Ale nikdo smrtelný není v majetku pravdy celé. Takový je osud lidsk pavdy, i pravda mudrce jasnovidce těsněje sloučena s bludem. Sama adresa obžnloby ne- byla správna! Světu je známo, právě car svou mírumilovností a neuchystaností k válce povzbudil válečnou choutku a podnikavost vý- chodního soupeře Ruska. Rovněž o mikadovi je známo, osobně přál a přeje míru. Do po slední chvile držel při vesle vládu mírumilovnou, až vůli ústavní většiny byla s dějiště smelena. Ani vůči kněžím a novinářům nemá Lev Niko- lajevič všecku pravdu. Mezi raněnými i padlými na mandžurském bojišti uvedena jsou jména kněží, kteři věrně životem stáli za hlásané svoje slovo. Na palubu »Petropavlovska« hlásili se také novináři, ale nebyli připuštěni. Jediný Vereščagin, ošobní přítel V. Makarova měl pro- tekci ve svěm poslání zpravodaje illustrátora. Z celého půl sta válečných zpravodajů, přítom- ných na bojišti, dva, jak známo už, padli jako oběť svého povoláni. Větší procento padlých nevykazují ani pluky přední bojovné řady . .. Jak málo přísně srovnána vidí se tu být už pouhá stylisace textu těžké obžalobyl
Nikolajevič Vereščagin V Makarův Rusko Petropavlovsk
23 article
Nepřátelům Ruska a odpůreům idey ná- rodní nemálo padl do noty projev Lva Nikola- jeviče. Nenacházejí pro něj dost výmluvná slova obdivu a veleby. Leč nikoliv snad z lásky lidstvu, nebo z přilišného nadšení pro ideu svě- tového míru! Proč londýnské »Times« neolisko- valy plamenný projev velkého proroka proli mi- litarismu v době — anglo-burské války ? A jestl Lev Nikolajevič v té době opomenul sám svoj výmluvnost nabídnouti světovému listu, proč za- nedbaly v tak vhodné chvíli vyslati k němu jed- noho ze svých přehorlivých interviewrů, aby vyzvěděl mínění znamenitého muže, jehož slovo »přehlušuje všecky lidské vášně ?« .. Lev Tolstoj je vskutku se vší upřímnosti pro svoji ideu, je proti všem sporům a vášním, ať společenským neb národnostním, náboženským neb třídním. Ale to není ještě Tolstoj celýa důsledný! Tolstoj celý a důsledný, který mluví právem co mluví, proto že mluví důsledně a lo- gicky, Tolstoj celý není jen odpůrcem tak zva- ných předsudků národnostních a světořádových, ale je vůbec proti všem předsudkům a přede
Nikola Nikolajevič Tolstoj Rusko Times
24 article
vším proti »předsudkům«, na kterých si tak zvaná pokroková část lidstva nejvíce zakládáa sice právě ona část vzdělanců, kteří se Lva Ni- kolajeviče nejhlučněji dovolávají. Lev Tolstoj je proti předsudku lidské vědy a lidského umění. jako je proti předsudku lidské práce, Lev Tol stoj důsledně svému učení neuznává ž ádný vezdejší vyšší cíl lidstva a proto neuznávé potřebu oň usilovati, popírá pojem pokroku rozvoje, potřebu kultury a povinnost člověka odtud plynoucí a proto právem pro svoji o sobu může zatracovat vše osta tnl. Není tomu dávno, co veřejnost evropskou zajímal veliký spor mravovědný, v němž Zol vedl hlavní slovo. Tenkrát ozval se Tolstoj ne méně věrně svému přesvědčení nežli dnes: — Co že nám ješt činiti? Mysliti, praco vati a zas pracovati? Bláhoví! Jediná je pravda a té chci býti hlasatelem, jediné přikázání níc nedělati! Neboť, cokoliv podnikáš, ja kékoli práce se chopíš, vždy o něči škodě pra- cuješ ! Milujte sel ..
Tolstoj Tolo
25 article
Tu je celý, otevřený, pravdymilovný, dů- sledný Tolstojl Buď je Lev Nikolajevič tilán pravdy a jasného zření, za jakého jej prohlašují, jehož výroku sluší se podrobiti: pak na kolena před jeho pravdou a pryč se vší tou spoustou před sudků, jež nahromadila tak zvaná kulfura, jež zavinila všecko zlo, pryč s uměním a vědou. které jen navádějí k pýše, marnosti, přepychu a rozmařilosti, pryč se všemi předsudky řádu pořádku, které otravují vzduch pocitem nerov- nosti, pryč s pojmy velikých celků, jimž třebu sloužiti a se obětovati, s pojmy vlasti a národa které rodí předsudek vyšších idejí a příkazů mravních! Lev Nikolajevič je vskutku věren svému přesvědčení, podle něho se přísně zachovává a má tudíž své mravní právo pronášeti plynouc z něho úsudky a kletby. Má li však jaké mravní právo, dovolávati se jeho úsudků kdokoliv, kdo jeho přesvědčení a asketický názor světa ne- sdíli, podle něho nejedná, naopak stále sám proti němu skutkem hřeší a jenom jeho slova a úsudky, libovolně ze vší idejnéa mravní souvislosti vytržené, opakuje proto, že se mu výborně hodí za slrannický, sobecký protože tu chvili proti odpůrci obrácený tudiž zcela nekale užitý agitační prostře dek — má-li ten jaké právo mravokárnou fizu proroka oblékati
Nikolajevič
26 article
Lev Nikolajevič je autor nepopíratelné váhy Leč úeta k autoritě neukládá, vzdávali se bez podmínky vlastního úsudku. Povinný respek k velikému autoru Vojny a míru a Vzkříšení ni jak nebrání, pochybovati o správnosti posled ních výroků jeho učení. Vždyť muž sám ve své vlastní důslednost jeví se tak nedůsledným! Veli nebrániti zlu a sám všecky slly napíná, aby bránil tomu. co za zlo považuje, káže vzdalovati se práce sám do úpadu pracuje, navádi neuznávati svět skou povinnost a sám až do nesrovnalostí pro vozuje, co pro svoji osobu za povinnost uznal Je uminěný individualista, dovolává se božího zákona pro svoji theorii, ale v jednom božt zákon uznává a ve druhém — neuznává. Je li to přípustno? Bůh stvořil duši člověka, ale stvo řil také jeho sehopnosti a možnost je vyvljeti stvořil přírodu a její zákony. Stvořil nejen duš jedince, ale i veliké organismy lidstva, duše n rodů, jejich vztuhy a poměry
Nikolajevič Veli
27 article
Lev Tolstoj dovolává se Krista, ale Kristua uznával zákon organisace, zákon vyššího celku, bez něhož není možna kultura, uznával povin nosti k vyššímu celku. Kristus mluví proti Tol- stému, řka: »Dejte carovi, co je carovo!« Lev Nikolajevič svým individualismem hlásá čirý anarchism. Sice anarchism lásky naproti jiným anarchismům zloby u vzteku, ale pohříchu hlásá učení, jehož slovo zůstává pro svět pouhým slovem, protože nikde není udána cesta, jak věc zařídit, aby přílomný stav světa a společnosti. stvořené tisícilelým vývojem, uvedeny byly rá- zem v nový, příští, vyloužený stav »lásky rovnosti«, bez ohledu na zákony přírody a nut nost vývoje, aniž by náhlou změnou poměrů při voděno bylo rozpoutání vášní, vraždění a krve- prolévání ještě horší, než nad jakým se mudřec právě rozhořčuje Lev Nikolajevíč neuznává zákon vývoje neuznává minulost a její souvislost s přítom ností a budouenosti, neuznává rozdíly prácea
Tolstoj Krist Kristus Nikolajevič Tolo
28 article
povinností a vůbec žádné rozdily. Lvu Nikolaje- viči je snadno to všecko neuznávat, protože ne- uznává vůbec lidskou vzdělanost a její cíle- Lev Nikolajevič může snadno neuznávat caře a ukládat mu, aby obrátil říši na ruby. Lev Nikolajevič nevěří, že nikdo a tudiž »ani care neni volný muž a nemůže dělati »co chcee. Nevěří na vzdělanost a že je vzdělanost dil generaci, dílo rozdělené práce, rozdělených po vinností, tudíž dílo organisace, úmluv a závazků. A vše ostatní že následuje z toho samo podl zákona přírody. Válku »nedělají« lidé. Na válce je tak nevinen car jako poslední kozák, je bez viny mikádo jako jsou bez viny ministři, kněži i novináři. Válka by byla, i kdyby všech těchto osobnosti nebylo. Kdyby nebyla dnes, byla by zejtra. Válka není dílem vášně a vraždychlivosti. Car s mikádem před vojnou se neznali, neměli nic proti sobě a po vojně bez rozpaků si zas podají ruce. A stejně všichni Rusové s Japonci.
Nikolaj Nikolajevič Rus Japonec
29 article
Generálové Kuropatkin a Kuroki jsou osobně dobří známí, řídí proti sobě válečné operace. ale vyměňují spolu uctivé, zcela přátelské de- peše. Se zajatými nepřáteli zacházejí obě strany co nejpozorněji. Rusové se všemi poctami po- chovávaji mrtvé Japonce a naopak. To není ne- srovnalost či pokrytectví, nýbrž právě čin kul- turní, čm vojska, kulturné branné moci sebe- ovládající, vědomé si své povinnosti. Ne lidé se vraždí na vojně! Na vojně jen lidé ko- nají svoji povinnost k vyšší ideji, jíž slouží. Kdo vraždí, je neuprosná příroda, která stvořila zákony, jež neznají milosrdenství, která jedinou katastrofou živlů ničí životy tisíců a život spo- lečenský zařídila tak, že nastávají chvíle, kdy soudnost lidská pozbývá váhy a třeba přenechati slovo přírodní síle, aby rozhodla — o právu a pravdě. Odevzdáváme se naději, že jednou lidská vzdělanost dospěje také v tom směru pro- středku a způsobu dokonalejšího, však i tos nedovedeme mysliti bez organického po- stupu a právě toho — vývoje, jejž Lev Ni- kolajevič popírá. A proto nemůžeme se srov- nati s jeho učením, které se příčí všem našim poznatkům a zkušenostem, mimo něž nen možno — mysliti a konati.
Kuropatkin Kuroki Rus