ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 8a3cfb90-7135-11dc-a643-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: place 72, person 96, org 15, work 7
1 masthead
Syrana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
16. července 1904.
4 masthead
Císlo 195.
5 article
ventů těchto kursů dostoupí 300 a lze říci, že bezmála na 300 pokračovacích ško- lách v Čechách a na Moravě bude se odtu šířiti a už se šíří známost českých firem nejen pražských i venkovských. Skýtá tudíž tento kurs vítanou příležitost oněm českým firmám výrobním a obchodním, jež hledí se uvésti nyní ve známost venkova Čech a Moravy. České obchodní museum upozorňuje interesované tímto směrem firmy, zvláště své členy, aby prospekty, cen- níky, adressy firem, plakáty, reklamky, oběžníky pod. věci v počtu 90—100 exemplářů do kanceláře Českého obchodního musea v paláci Plodinové burs zaslali. Zaslané bude p. t. účastníkům rozdáno. Také by k tomu účelu se hodily blankety memorand účtů, faktur, poukázek a jiných tiskopisů obchodních s vytištěnou adressou firmy. Seznamy knih českých nakladatelství rovněž budou vítány
Čechy Morava
6 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Včerejší (osmý) den zápasů počal opět hluč- ným protestem obecenslva, kterému místo tří oznáme- ných zápasů najednou ohlášeny jen dva zápasy a teprve opět po zakročení policejního komisaře před- staveny tři dvojice. Večer započal vlastně hádkou mezi závodníky a prohlášením Frištenského, že chtěl dnes dobojovati neskončený před časem zápas se Šmejkalem, ke kterému ale Axa nedal svolení, nebot jest pořadatelem závodů (?). Mimo to prohlásil Fri- štenský, že chce dnes (v sobolu) zápasit s Axou a pro- to že složil též již v pondělí 500 korun. Axa ale nechce zápasit až v pondělí a to nejspíše proto — poněvadž už bude asi pryč z Prahy a chce se tudíž zápasu s Frištenským vyhnout, ačkoliv před časem, vida, že Frištenský je nemocen, několikrát jej vyzýval k zá- pasu. Nebojí-li se tedy Axa, podnikne dnes zápas s Frištenským, který by sice počkal do pondělí, ale. jelikož v neděli zápasí zase na Moravě, tedy nemůže se v Praze přes neděli zdržet. Mimo to prohlašuje nám Frištenský, že nemá nic společného s tlupou zápas- níků, „U labutě“ vystupujících, a že přijel jen proto, aby vyzvání Axově vyhověl a s ním se utkal, jelikož je za nejlepšího zápasníka v Praze z přítomných po- kládán. Zápas očekáván jest s velikým napjetím doufáme tudíž, že pořadatelstvo zápasů utkání Frišten- ského s Axou uskuleční.
Šmejkal Frištenská Praha Morava Axa Frišten
7 article
V první dvojici zápasil Axa s Chalzetem. Vítězem zůstal Axa za 25 mn. Druhá dvojice Bechyně—Oettin- ger zápasila 2 X 15 nerozhodně. Poslední dvojice ne- zápasila dlouho, neboť Šmejkal položil Hollanďana Van den Thuna již za 14 min. Na dnešek ustanoveny dvo- jice Šmejkal—Axa, Chalzet—Oettinger, Bechyně— Van den Thun. Obecenstvo žádá však opět záp Axa—Frištenský a tu po vzájemném dohodnutí za- vazuje se Axa čestným slovem v úterý (19. t. m.) s Frištenským zápasiti * Olympické hry budou r. 1908 konány v Římě.
Šmejkal Hollanďan Van Thun Chalzet Oettinger Thun Frištenská Bechyně Oettin Řím Axa
8 article
Tak oznámeno na schůzi německo-říšského odbor v Berlíně. Italský král a zastupitelstvo města zajistilo velké podpory a fond 610.000 lir je již pohromadě. Za těchto okolností vzdávají se berlínští úmyslu, zá- vody tyto r. 1908 pořádati a budou teprve asi r. 1910 tam konány. Příští kongres bude v Brusselu. K tomu malou ještě poznámku. Český výbor her olympických je často přímo i nepřímo napadán, proč k letošním závodům, které konají se, jak známo, ve St. Louisu v Americe, nečinil příprav a nikoho tam nevyšle. Od- pověď je snadná. Český výbor obrátil se na několik stran o podporu pro vyslání závodníků, však nedostal odnikud nic. Jelikož veřejnost naše beztoho je růz- nými sbírkami tak již dost přetížena, tedy upuštěno od subskribování a jelikož žádné fondy a příjmy ne- jsou, nemůže býti nikdo do Ameriky vyslán. Škoda arciť, že není možno vyslati do Ameriky aspoň jed- noho českého sportovníka, který by zajisté mnoho tam seznal, neb athletika je v Americe na vysokém stupni. Automobilism. ** Vilém Michl, továrna motorových dvoukolel »Orion« ve Slaném vystavuje na plzeňské kuchařské výstavě ve vlastním stánku tři motocykle »Orion« nej novější konstrukce, jakož i velmi elegantní vozík po- stranní, Vodní sporiy. ** Mistrovství Anglie v plování na 1609 metrů (1 angl. míli) vyhrál v sobotu Billington v čase 27 m. 18 vt. před Wildgoosem a Harweyem. Jarvis který mistrovství to od roku 1897 až do roku 1905 v držení měl, nestartoval.
Michl Billington Jarvis Berlín Brusel St . Louis Amerika Slaný Orion Anglie
9 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti. Remeslnicko-živnostenská slavnosl. Řemeslnicko-živnostenská beseda na Král. Vinohradech oznamuje všem řemesl- nicko živnostenským korporacím a spolkům, že bylo na schůzi všech delegátů korporací místních dne 14. t. m. konané za účelem řemeslnicko-živnostenské slavnosti ve dnech 14. a 15. srpna usneseno, uspo- řádati důstojný průvod z Král. Vinohradů do Král. Obory. Za tou příčinou bude se konati ještě jedna schůze, v níž sestaví se určitý progran a požádány budou okolní města, jako Nusle, Vršo- více, Pankrác atd., za dohodu v této akci. Národní slavnost v Michli. Místní odbor Ústřední Matice školské pořádá v neděli dne 17. července velkou národní slavnost v zahradních místnostech hostince pana V. Rennera »V Bosně« O hojnou zábavu a osvěžení obecenstva jest pořada telstvem dostatečně postaráno. Vstupné do zahrady 30 h, děti 10 h. Schůze. Dne 18. července: Pošumavská žup českých lékařů má o 12. hod. pol. v hostine »U zlatého slunce« ve Staňkovicích valno hromadu. Dne 20. července: Budeč třebovsko- ústecká svolává veřejnou vzdělávací schůzi n 9. hod. dopol. do dvorany Frimlovy v Ústí na Orlicí Zábavy. Beseda měšťanská v Praze. Dnes v so botu o 1/28. hod. večerní koná se zabradní koncer kapely pěšího pluku čís. 11 osobním řízením kapel- níka p. J. Píčmana. Za nepříznivého počasí koná se koncert v letním sále.
Král Nusl Vršo V Renner Frimlův J Píčman Remeslnicko Michle Boseň Staňkovice Budeč Ústí Praha Pankrác
10 article
Výlety. Program výletu Spolku architektů a inženýrů v král. českém v neděli dne 17. července do Rakovníka. Odjezd z ná draží společnosti státní dráhy v Hybernské ulici v neděli dne 17. t. m. v 7 hod. 12 min. ráno. Pří jezd do stanice Lužná v 8 hod. 41 min. ráno. Z Lužné jede se přímo ku prohlídce továrny na ša motové zboží. V lese u továrny připravena bude snídaně na vidličku. Za nepříznivého počasí v tovární jídelně, při čemž koncertovati bude kapela šamotky. V 11 hodin prohlídka továrny ve skupinách po 1 pánech za průvodu továrního úřadníka, který vysvě- tlovati bude výrobu, soustavu pecí a druh strojů (vždy jeden buda v činnosti). Ke konci prohlídka výstavky. O 1. hodině odjezd kočáry do Rakovníka do hötelu »U lva«, kde pro pány přihlášené připrav restauratér pan Donát oběd. Couvert 4 K. Odpo- ledne prohlídka města Rakovníka, ke které vyšle městská rada jednoho ze svých členů; prohlídka rad- nice, kostela, škol, regulace. Kromě toho připraveny budou příležitosti k odjezdu do Křivoklátu, jehol prohlídka ústředním ředitelstvím byla povolena. Odtud odjezd do Prahy v 7 hod. 4 min., příjezd do Prahy v 9 hod. 50 min. Ochotnická divadla. Dramatický odbor Čten. besedy »Pře- mysl« v Jilovém sehraje v neděli dne 17. čer- vence t. r. v sále »Na šmelcovně« na novém jevišti ve prospěch fondu pro stravování chudé mládeže školní repertoirní hru Národního divadla v Praze veselohru »Bibliotokář« od Gustava Mosra. Začátek v 8 hodin večer.
Výleta Donát Mosr Rakovník hybernský Lužná Křivoklát Praha spolek architekt a inženýr státní dráha radanika ochotnický divadlo národní divadlo U lev
11 title
Válka rusko-japonská.
12 article Podrobnosti z boje u Kinčou.
Podrobnosti z boje u Kinčou. Nálečný zpravodaj „Prav. Věstn.“ podáv vypravování dělostřeleckého poručíka Makedon- ského o boji u Kinčou dne 26. května, jenž po strašných ztrátách na straně japonské skonči ústupem ruského vojska na jih k Port Arturu Z vypravování tolio bereme některé zajímavé podrobnosti. Dělostřeleckou obranou města Kinčou byl 40 děl, které Rusové r. 1900 odňali Číňanům jež pocházely z Kruppova závodu. Děla ta Ru- sové byli nuceni zanechati na bojišti, ale mnoho jich litovati dle mínění účastníků boje netřeba. Svou povinnost vykonaly a více na nich žádati neslušno, a to tím spíše, že náboje, vzaté u Čí ňanů, byly špatně opatrovány a následkem toho střelba z těchto děl nebyla vždy spolehlivá.
Port Artur Rus Číňan Kruppův Pravy Makedon
13 article
Sotva 3. batterie, při níž byl poručík Make- donský, vyjela na stanoviště a děle byla sňata s předků, okamžitě, ač batterie byla ukryta za návrším, počaly se na druhou její polovinu sy- pati japonské střely. Bylo patrno, že distance byla Japonci přesně změřena, neboť již prvni japonský granát vpadl do samé batterie a jen náhodou jeho střepiny nikoho nezasáhly. Velitel batterie velel ihned mužstvu, aby ustoupilo a službu konala zatím jen první polobatterie. Ale sotva že mužstvo odstoupilo a skrylo se v zá- řeze u železnice, počaly japonské střely padati i do zářezu. Jeden z granátů — vypravoval po- ručík Makedonský — roztrhl se blizko u mne a jeho válec, jenž padl na kolejnici, dlouho se vrtěl před mýma očima, vydávaje nepříjemný hvízdavý zvuk. Bylo jasno, že i náš úkryt byl Japoncům znám. Velmi jsme se tehda divili je- jich bystrozraku, ale jich tajemství se vysvětlilo v brzku velice prostě. K batterii přišel starý vojenský písař a pověděl nám, že ubíraje se k batterii, aby viděl, jak naši střílejí po Japon- cích, zpozoroval na střeše jedné čínské fauzy právě za naší batterií Číňana, který dával pra- porečkem jakási znamení směrem k hoře Sam- sonově, ležící několik km. na východ od Kinčou.
Japonec Číňan Sam
14 article
Tam byl umístěn hlavní japonský štáb. Písa pochopil význam Číňanových znamení, vrhl se na něho a revolverem ho postřelil, načež zaja- tého Číňana odvedli. Od té doby japonské šrap- nely už nepadaly přímo do prostřed ruských po- sic, nýbrž lítaly nad hlavami Rusů a zdvihaly daleko od nich prach na vyprahlé rovině. U Kinčou portarturská posádka viděla Ja- ponce poprvé také na útěku. Japonci, chtějíce obejíti ruské posice, počali se broditi zálivem kinčouským po krk ve vodě. Byli však v čas zpozorováni ruskou batterii Makedonského, a ně- kolik výstřelů, jež měly strašný účinek, stačilo, že Japonci se dali na útěk. „Neuvěříte — pravil poručík Makedonský — jak rád jsem byl, vida Japonce na útěku. Vzhledem k tomu, co jsem viděl v Port Arturu, zdálo se mi jednu dobu, že tyto fanatiky nelze ničím zastrašiti. Vždyť jsem na své vlastní oči viděl následující: Když dne 3. května japonský útok paličskými koráby na Port Artur byl odražen, posádka korábů počala se zachraňovati na lodicích. Vlnobití je neslo však ke břehu, kde stály naše kulomety a řady střelců. Vidouce, že neminou ruských ruk nebo ruských kulí, japonští námořníci zvolili smrt svýma vlastníma rukama a na našich očich podřezávali si hrdla ..
Číňanův Číňan Rus Japonec Port Artur
15 article
Batterie Makedonského ještě dvakrát měla příležitost řáditi v řadách japonského vojska. Jednou se ji podařilo postříleti koně u japonské batterie a rozbiti několik děl. Opět se chystala zahájiti palbu po japonské batterii, ale tu došel rozkaz, aby ustoupila. „Bylo půl páté odpoledne — končil Make- donský své vypravování. — Skoro 14 hodin stáli jsme na téže posici pod silným dělostřele- ckým ohněm nepřítele. Japonci nás nepronásle- dovali. Ani na to nepomýšleli. Zaujavše stano- viště, které my jsme opustili, dali se do hluč- ného hýření. Celou noc s těch míst, kde se z dne prolévala krev několika tisíc lidí, kde vzduch byl plný stenání raněných, kde rochala smrtonosná děla, tam rozléhaly se nyní veselé písně a výkřiky. ..“
16 article
Situace na bojišti. Vzetím Kajpinu a obsazením přístavu Inkou japonským vojskem zakončena druhá perioda války. Prvá perioda započala 9. února útokem japonského loďstva na ruské lodi „Varjag“a „Korejec“ u Čemulpa a současným útokem na ruské loďstvo portarturské a skončila vysazením Japonců u Biezyva (5. května), po němž bylo možno Port Artur obklíčiti se strany moře i souše. Byla to perioda vojny hlavně námořní, kdežto na souši se konaly jen přípravné operace. Japonsko v tu dobu snažilo se zabezpečiti pře- voz svého vojska na pevnínu a dopraviti je na hranice Mandžurska. Jediným rozhodným bo- jem na souši byla v tuto první perioda bitva u Turenčenu, svedená 1. května a umožnivší Japoncům zaujati pevné postavení v jižním Mandžursku Druhá perioda, počavší 5. května, jeví se po výtce periodou vojenských oporací na souši. Kdežto však v prvé periodě akce japonského lod- stva setkávala se stále s úspěchem, v této druhé periodě stihly Japonce nejkrutější rány právě na moři. V tu dobu ztratili obrněnec „Hatsuse“ křižák „Jošino“, a zejmena mnoho ztrát způso- bily jim zdařilé vyjíždky vladivostocké eskadry do Japonského moře a úžiny Korejské. Na souši Japoncům se podařilo odříznout nejprvé Port Artur od Mandžurska, pak zaujati Fynch- vančen, odkudž započaly jich pochody k prů- smykům a sedlům, vedoucím přes hory Fonšuj- linské, dělící jihovýchodní Mandžursko od oblasti mukdenské, v níž soustředěno vojsko ruské.
Inka Varjag Korejec Japonec Artur Mandžurska Japonsko Čemulpa Biezyv
17 article
Koncem května Japonci po několikadenních tuhých bojích, v nichž ztratili na 15.000 mužů obsadili (26. května) Kinčou, načež 30. května bez boje mohli obsaditi od Rusů opuštěný Dálný. Od té doby možno mluviti o blokádě Por Arturu na souši i se strany mořské přes to, že se některým odvážným důstojníkům a dělové lo- dici „Lejtenant Burakov“ podařilo blokádou se probrati. Ukázalo se však, že nepostačí provésti blo- kádu jen na poloostrově Kvantunském, nebot chtějí-li Japonci provésti útok na pevnosti port- arturské, musejí míti úplně zabezpečený týl, a za tím účelem musili se zmocniti celého polo- ostrova Liaotunského. Proto došlo 15. června k bitvě u Vafangou, v níž Japonci odrazili ar- mádu generála Štakelberka na sever, načež vzali 8. července Kajpin a 14. července zaujal bez boje od Rusů opuštěný ňučvanský přístav, Inkou. Nevyjasněný dosud útok třetího japon- ského armádního sboru na vnější opevnění port- arturské v noci s 10. na 11. července a od- ražený Rusy, způsobivšími Japoncům ohromné ztráty (prý 30.000 mužů), spadá v obor těchto operací. Současně s operacemi na poloostrově Linotunském Japonci pod velením gen. Kurokia postupují v Mandžurii směrem ku posicím ru- ským a podařilo se jim opanovati hlavní prů
Japonec Artur Štakelberka Inka Rus Lejtenant Burakov Kajpin
18 article
smyky a tím se státi pány horského hřbetu, dě- lícího východní čásť zomě od západní. V rukou Japonců nachází se tedy celý poloostrov Liaotun- ský až na nejdůležitější jeho jižní výběžek, na němž strmí pevný Port Artur, jakož i celá jiho- východní čásť Mandžurska, hraničící s Korejí. Začíná třetí porioda války, jejíž průběh jest otázkou blízké budoucnosti. Porážka Ja ponců před Port Arturem, potvrdí-li se v cel své hrůzné velikosti, měla by ovšem vážný vliv na další chod válečných událostí nejen na polo ostrově Kvantunském, nýbrž i v samé Man- dzurii. Podrobnosti z oblehání Port Artarn.
Japonec Artur Port Liaotun Korea Artarn
19 article
Generál Žilinský telegrafoval dle petrohrad ského dopisovatele »Daily Mailu« ruskému mi- nistru vojenství z 1. t. m.: Z Port Arturu došly mne tyto zprávy: Dne 24. m. m. Ja- ponci rozvinuli velikou činnost na všech před- ních posicích a v naději, zmocnili se znovu hory Ujeela, jež byla jim vyrvána, podnikl útok, byli ale opět odraženi a naše mužstve obsadilo nyní vesnici Peikoken, severovýchodně od Siaobindaa. Nepřítel udržoval těžkou palbu na levý bok náš. Nepřátelské loďstvo kotví v talienvanské zátoce v jasném dohledu od Port Arturu. Se- stává z jednoho křižáku, dvou torpedoborců sedmi obchodních lodí, jež přivezly zásoby do zátoky. V noci na 25. m. m. japonské torpedové lodi přiblížily se opět k pevnosti. 25. června o 4. hodině ranní nepřítel za hájil kanonádu z lodí svých v zátoce siaopin- taoské a sice proti celému pobřeží na severu od zátoky až k hoře Ujcelo a potom proved útok na vršek 131. a pak na vršek 126. Na tento útočilo se z fronty, od zadu a to malým oddělením, vysazeným k tomu účelu na břeh.
Artur Peikoken Siaobindaa Port Artur Daily Maila
20 article
Oba vršky hájeny byly oddíly našich střelců kteréž, když byly nepřítele třikrát odrazilya těžké ztráty mu způsobily, ustoupily a tísněny jsouce nepřítelem uchýlily se na výšiny lun vantanské. Nepřítel udeřil i na tuto posici ve velmi značné síle, uživ k tomu na konec celé divise, ale všechny jeho útoky byly odraženy. Po 3. hodině odpolední Japonci objevili se ve velikém počtu na střední silnici port- arturské a útočili na Huiušan. Myslivci, hájící výšinu tu se dvěma prapory, ustoupili, když Japonci jali se obcházeti posici jejich a způso- bili jim těžké ztráty. Naše lodi torpedové poskytovaly nám po někud podpory, vyrazivše k Lunvantanu a bom bardujíce pobřeží, obsazené nepřítelem. Ztráty naše činily 7 důstojníků zraněných a asi 200 vojáků zabitých nebo zraněných Výbuchem našich podkopů bylo skoleno nej- méně 50 Japonců, jichž ztráty byly zřejmě ve- liké vůbec. Dle posledních sdělení veliké kolony nepřátelské postupují od Dalného k vesnie Šuanshanhan a k hoře huiušanské. Japonci zřídili batterie na vrcholu hory lunvantunské. Naše lodi dělové vypluly včera k Lunvantunu a bombardovaly opětně pohřeží. V noci na dnešek batterie portarturských tvrz zahájily palbu na několik lodí torpedových. Siaobindao nalezá se na pobřeží 13 mil angl. východně od Port Arturu, Peikoken míl severovýchodně od Siaobindaa, Lunvantun na pobřeží 6 mil východně od Port Arturu.
Japonec Šuanshanhan Peikoken Port Artur Siaobindao
21 article
Úsudek francouzského stratéga o rusko-japonská válce. Francouzský generál, jenž svým postavením může spíše nežli kdokoli jiný proněsti zajímavý úsudek o událostech při obléhání Port Arturu, tázán zpravodajem »La Patrie«, pravil dle právě došlého čísla: »Japonci konečně, jak sdělují jejich poslední zprávy, přivezli před Port Artur svá pevnostní děla. Vedle toho velice důmyslně řízené vyzvědačství jim dovolilo v posledních letech zkoumati okoli Port Arturu a vyhledávati nejlepší místa pro umístění oblehacích děl. Aby děla, aniž by se vystavěla nebezpečí, býti zni- čena palbou z Port Arturu, mohla využiti všech svých smrtonosných vlastností, musí stříleti pod velkým úhlem a musí použiti nejdelší nosnosti děl a projektilů 12—15 kilogramů těžkých, aniž by bylo z místa střelby viděti předmět, na který se míří. Tento způsob střílení, nazvaný nepřímý, jest právě tak přesný, jako přímá střelba s tou podmínkou, že batterie, jež ho užívá, má z předu označena místa na terrainu, podle nichž mířía že zná již předem přesnou vzdálenost eíle, Tak dlouho, dokud Japonci nedobudou blizkých posic, z nichž by mohli systematicky stříleti na Port Artur s torpédovými projektily dotud bude ruská pevnost poměrně v klidu.
Artur Japonec Port Le Patria
22 article
Systematické střílení, pomocí jehož projektily budou pravidelně rozhazovány v celém rozsahu pevnosti, nebude trvati dlouho a přivodí bez- prostřední pád pevnosti, aniž by způsobilo velké ztráty oblehajícím. Jest to tudíž pevnostní dělostřelectvo, jež nejrozhodněji zasáhne do boje při útoku na Port Artur s jednou podmínkou, t. j., že japon- ské arsenály zaopatřily již předem velké množ- ství projektilů, jichž bude tato operace vyžadovati. Nemohou-li Japonci učiniti značné vydání na projektily a podniknou-li útok na Port Artun s nedostatečným dělostřelectvem, jdou vstříc zcela jistému zklamání. Majíli býti tisíce tun projektilů, děl a pev- nostních hmoždířů z Japonska dopraveny na určité místo před Port Artur, musí býti Japonei pány moře. Proto v tomto okamžiku zápas mezi oběma loďstvy jest neobyčejně důležitým. Bude-li admirál Togo poražen, tu oblehání Port Arturu stane se ne-li nemožným, jistě velmi obtížným. Z denníku ruské milosrdné sestry. Mandžursko. ... Konečně jsme v tom tajuplném kraji k vůli němuž povstal celý spor ... Zde není již nic našeho. Je-li to však Rusko, tedy rozhodně nové, žluté Rusko, nám ještě neznámé. Sibiřské tváře ztrácejí se v dáli — vytlačily je postavy čínské ... Jsou v celku málo typické a málo zajímavé. — Člověk jede nyní několik dní a vidí na všech stanicích tyto žluté obličeje, v kožešinových županech a kaf- tanech a zdá se, že to jsou pořád jedni a titéž lidé. Dost možná, že se to zdá jen tak z po- čátku a že až si na ně zvykneme, budeme je též od sebe rozeznávati. Něčeho jsem si hned dobře všimla — mají prohnané, falešné oči. Zdá se
Port Artur Japonec Japonsko Togo Rusko
23 article
mi, že ne takový lid se počítat nemůže: zradí v nejkritičtější chvíli. Ostatně si je naši vojáci chválí. Říkají: dobrý lid. — Náš voják je v celku prazvláštní povaha — vlastně ne vojék, ale ruský mužík, který vězí v tom vojenském kabátě. Pozoruji nyí ty naše vojáčky, jak rozmlouvají s těmito, až doposud jim zcela neznámými Mandžurcia Mongoly. Naslouchala jsem. Mluví rusky, pře- dělávajíce a překrucujíce některá slova, v pev- ném přesvědčení, že při takovém způsobu mlu- vení Mandžurci jim musí rozumět. A představte si: zdá se, že jim skutečně rozumí. Alespoň přede mnou koupil jeden voják u Číňana libru listového tabáku a zaplatil mu jakousi mincí. Pak si na vzájem dlouho plácali na rameno a smáli se při tom. Zajímalo mne to, i přistoupila jsem blíže. — Jak pak s ním mluvíš? — táži se vojáka — Po tatarsku, sestřičko ... Vždyť jsout beztoho Tataři... Muchojedlé plémě .. — A odkud ty umíš tatarsky? — Podivi se mé otázce. — Po tatarsku? Vždyť Tataři jsou naši. .
Mongol Číňan Tatar
24 article
My pocházíme z Kazaně, ze spásského okresu; tam jsem s Tatary pracoval na přístavu. . . Tan jsem se také trochu naučil jejich řeči... Mongol stojí, něco koktá a usmívá se. Voják šťouchl ho do břicha a řekl mu na rozloučenou „Byk jakši! Byk jakši!“ — odskočil a běžel k svému vozu. — Dívám se na tu scénu, a daleké vzpomínky oživly v mé paměti. Byla jsem v Kolíně nad Rý nem; prohlédla jsem si celé město, velkolepí dóm a vrátila jsem se na nádraží. Zde bylo na- bito; samé elegantní, mezinárodní obecenstvo. Vše se tlačí, spěchá, je rozčileno. A hle! za malým stolkem klidně sedí mně příliš dobře po- vědomá postava. Ruský kočí — ve vatovaném kabátci, vysokých botách, s vlasy dlo pravítka přistřiženými a silně olejem namazanými. Sedí na nikoho se nedívá, celý zaujatý pitím čaje, drže mísku na pěti prstech (podle způsobu ru- ského prostého lidu). Spatřivši ho, tak jsem se zaradovala, sama nevím, proč — jako bych byla vlastního otce spatřila.
Tatar Mongol Byk Kazaň Tana Kolín
25 article
— Odkud jedete, a kam? A jak jste se sem dostal? Uslyšev ruskou řeč, vstal a hluboko se po- kloniv, zatřásl hustými vlasy. — Zdravi Vám přeji, slečno! Jste z na- šich?... Jedeme z Paříže, od Pasteura, dok tora. Pokousal nác vzteklý pes, tak nás poslali léčit... A nyní jsem vyléčen, bude zase dobře . .. — A co, líbí se Vám, zde? — Kočí lho- stejně rozhlédl se kolem sebe. — Parádný lid! Jen že spěchu mnoho. Ne, raději bych byl už doma, v kalužské gubernii.. Zně jsou teď u nás . .. Ze širokých oken nádražní budovy byle lze viděti modré nebe, a na jeho blankytném pozadi odrážel se nádherně ohromnými obrysy, jako z dragantu vytosaný, celý bílý od zářícího osvě- tlení — kolínský dóm. — Zdejší dóm jste si prohlédl? — Koče hlasitě srknul do sebe horkou vláhu. — Ba ne. Pro nás takové věci nejsou... Nejsme pan- stvo... A opět se horlivě oddal pití čaje. Vida, ruský mužík! Dnes zabloudí do Pa- říže, bude se na ni dívat tak lhostejně, jako na Kalugu, zejtra zajede do Mandžurska a tam také tak lhostejně oddá se vzpomínkám na Kazaň. A v Mandžursku chce vidět svého Tatara. — Promiňte... zapovídala jsem se .., Se- dáme zase do vlaku, opět to samé jednotvárné. ukolébající třesení a rythmické údery kol . .. Je ticho u nás ve voze — jen chrapot je slyše spících sester, a naše „starší“ zanotovala ta- kovou hlučnou muziku, jakoby hrála na bom- bardon . .. Opět máme před našimi zraky jednotvárnou krajinu... Za tři až čtyři dny budeme prý v Port Arturu .. Dej to bůh! Už abychom tam byli! — Z ruštiny přel. M. Havelková.,
Pasteur Koč Tatar Artur M Havelková Paříž Kaluga Mandžursko Kazaň Parádný lid
26 article
Lelegra K odvolání velkoknížete Borisa. Z Berlína, 15. července. »Berl. Tageblatta uveřejňuje následující historku o přičinách, proč byl velkokníže Boris donucen, opustiti tábor v Mukdenu. Krátce po jeho přibytí na bojiště přijela za ním řada dam z petrohradského polo- světa. Velkokníže Boris vyhledal si fešné důstoj- níky za kollegy a ve veselé společnosti trávi celé dni, nestaraje se ani hruhě o své vojenské povinnosti ani o válku. V krátké době měl za- řízený celý harém v táboře. Kuropat kin jej vyhledal a mezi oběma rozpředl se tento rozhovor. Kuropatkin pravil: »Upozorňuji Vaši Výsost, že takový nespořádaný život v táboře netrpím a žádám, aby ty ženštiny ihned po do- brém se vyklidily«, Velkokníže Boris odpověděl: »Co vám t napadá, Excellence? Víle, koho máte před sebou ?« »Vím«, odtušil klidně Kuropatkin, »poru- číka husarského pluku velkokní- žete Borisa Vladimiroviče. Jako nej- vyšší velitel ruské armády a generál mu po- roučím, aby se ihned o to postaral, by žen- štiny z tábora byly odstraněny.« Velkokníže tasil na to šavli a ranil generála Kuropatkina v obličeji. Ten oznámil celý případ do Petrohradu a následek toho byl, že velko kníže okamžitě byl odvolán. Generál Ojama a Kodama. Z Tokia, 14. července. Generálové O j a m a Kodama přibyli do Dálného. Hají zranění nepřátelé býti lékař- sky ošetřováni?
Berl Boris Boriso Kuropatkin Ojama Berlín Mukden Petrohrad Koda Tokio polosvět
27 article
Z Kyjeva, 15. července. Otázka tato jest čtyřicet let po ženevské konvenci spornou. Ze- jmena kyjevští lékaři se ji zabývají. Jeden z nich, špatně vykládající humanitu, tvrdí, že nemá býti zraněnému nepříteli poskytnuta žádná lékařská pomoc. Článek šestý této konvence praví, že zraněný válečník, byť by patřil jaké- koliv národnosti, má býti lékařsky ošetřován K tomuto sporu píše A. Fok v »Novostech« »Ve dnech po dobytí Plevna v roce 1878 byl jsem poslán s 10 kozáky a trubačem za Turky. Když jsme urazili asi 40 verst, spatřili jsme tureckého vojína, sedícího u studně. Moji dva kozáci seskočili s koní a se šavlí v ruce s k němu blížili. Turek sáhl po pušce, ale klesl, stižen byv mdlobou. Ukázalo se, že má na noze těžkou, hadry ovázanou ránu. Jeden z kozáků ihned mu dal z naší příruční lékárny nový obvaz, druhý připravil sílící nápoj. Ne- mohl jsem muže toho táhnouti s sebou jako zajatce, jelikož by byl úkol náš tím stižen. Neodebrána mu však ani puška, jelikož by še byli jeho lidé, když by se byl bez ní vrátil, ubili. Myslím — praví Fok — že můj kozák, ač celkem nevzdělaný chlap, měl humannosi mnohem více než onen lékař, jenž se vyslovil, že se zraněnému nepříteli nemá poskytnoutilé- kařská pomoc . . .«
A Fok Turek Kyjev
28 article
Vojenšti attaché a korrespondenti v Tokiu. z Washingtonu, 15. července. Vyslanec Spojených států v Tokiu, mr. Griscom, ohlásíl úřadům americkým, že váleční korrespondenti a vojenšti attaché dostali dovolení, aby dne 22. července odebrali se do fronty. Zůstaveno jim na vůli, chtějí-li se připojiti k armádě Kuro- kiově, Nodzuově nebo Okuově. Z Londýna, 15. července. Z Tokia sdě- lují: Cizí vojenští plnomocníci odjedou 20. července o 6. hod. večer z Tokia ke I. armádě. Vojenští dopisovatelé, kteří meškají ještě zde, rozdělí se asi ve dvě skupiny, z nichž jedna odjede do Port Arturu, druhá do Man- džurie.
Kura Tokio Washington spojený stát Londýn Man Port Artur
29 article
Kuropatkin v Dašičac. Z Petrohradu, 15. července. Generál Ku- ropatkin dal přesídliti svůj hlavní stan do- časně do Dašičaa, jež má se v několika dnech státi jevištém velikých vojenských operací. K nedělnímu útoku na Port Artur. Z Berlína, 15. července. »Berliner Tage- blatt« upozorňuje na zvláštní a nápadnou okol- nost, že totiž Japonci, nejen že nepodali až doposud žádných zpráv o svém nedělním ne- zdařeném útoku, ale že také nepokusili se ani dementovati zprávy ruské, ačkoliv při každé jiné příležitosti ihned přichvátali s opravou, bylo-li co vylíčeno v jejich neprospěch. Soudí se tedy z toho velmi správně, že údaje ruské o závratném počtu padlých v nedělní bitvěu Port Arturu jsou pravdivé. ch. Z Petrohradu, 15. července. Zpráva, dle které prý Japonci při útoku na Port Artur ztratili přes 30.000 mužů, ukázala se býti ne- správnou. Japonci ztratili při tomto útoku jen asi 3000 mužů. Ztráty Japonců u Kajpinu byly však velmi značné. Spolek »Červeného křiže« ve dne iv noci pracoval, aby ranéné sebral a mrtvé pohřbil. Konflikt mezi Japonci a korejskou vládou.
Japonec Artur Kajpin Petrohrad Port Artur Berlín Japonec Berliner Tag
30 article
Z Berlína, 15. července. Japonci přes veškerý protest korejské vlády vztýčili v Čemulpa japonskou vlajku. Mezi japonským vyslancem a korejskou vládou došlo z té příčiny ke kon- fliktu, jelikož Japonci osobují si velikých práv na Koreji. Kuropatkin a Alexějev. Z Berlína, 15. července. »Local-Anzeiger dovídá se z Tjencina: Kuropatkin jest rozhodnut Japoncům, postupujícím na Mukden, klásti při každé příležitosti tuhý odpor. Není tajno, že mezi Kuropatkinem a Alexějevem panují neustálé rozmíšky, žarlivost a napjetí. Alexéjev cití se býti legitimním zástupcem carovým, Kuropatkin pak vojevůdcem, jenž převzal těžkou zodpověd- nost a následkem toho nesnese, aby se mu někdo jiný míchal do plánů a operací vojen- ských. S tím nemůže se Alexějev dobře smí- řiti a žádá neustále Kuropatkina, aby jej do všeho zasvěcoval. Ten tak nečiní, vyžaduje pro sebe úplnou samostatnost. Z toho dochází k ne- příjemnostem, jež Alexějeva velice roztrpčují, avšak Kuropatkin chová se ke všemu lhostejně. Před Port Arturem. Z Mukdenu, 14. července. »Rus. Tel. Ag.«: Dle došlých zpráv přešlo naše vojsko dne 3. a 4. t. m. u Port Arturu na pravém křídle obranné čáry k útoku, zatlačilo Japonce a ob- sadilo východní stranu údolí lunsantanského 6. t. m. hory nad stejnojmenným průsmykem. Dle čínských údajů ztratili Japonci toho dne asi 2000 mrtvých a raněných. Od počátku obléhání nedodělali se dosud nižádných positiv- ních výsledků. Z Tokia, 15. července. (C. B.) [Úřadní.) Bezpodstatná je po Evropě rozšířená po- věsť, že za nočního útoku dne 11. července na Port Artur Japonci byli odraženi se ztrátou 30000 mužů, protože mimo malé šarvátky předních stráží nebylo ten den žádného vážného útoku na ruské postavení.
Japonec Anzeiger Artur Port Artur Japonec Berlín Korea Local Mukden Rus Tokio Evropa
31 article
Vyslání kozáckého poručíka do Port Arturu. Z Berlína, 15. července. »Localanzeigru« sdělují z Petrohradu: Kozácký poručík, který byl vyslán do Port Arturu a vrátil se od Da- šičaa, sděluje, že japonské loďstvo nalezá se mezi Port Arturem a Dalným. Stav ruského vojska v Port Arturu je výtečný. K Inkou při- plula anglická dělová loď chránit anglické zájmy. Očekává se, že as ve 2 dnech dojde k důleži- tým událostem. Kuropatkinova armáda. Z Berlína, 15. července. Z Nučv anu sděluje vojenský dopisovatel »Localanzeigru«: Měl jsem přiležitost vidět celou ruskou armádu. Její vojsko je v nejlepším stavu. Čtyři evropské divise: 9., 11., 31. a 35. a přední oddíly XVII. armádního sboru sem přibyly. Mezi Kaj- pinem a Haičenem jsou postaveny četn pevnůstky a opevnění. Japonci budou musit podniknout čtyři bitvy, než dosáhnou Mukdenu. Železnice pracuje dobře. Každodenně přijíždí a odjiždí 12 vlaků. Očekává se, že brzo celý XVII. sbor armádní bude soustředěn. Kuro- patkin, jak se zdá, je odhodlán, na cestě do Mukdenu klásti tvrdošíjný odpor. Z depeší ruských novin. Z Petrohradu, 15. července. (Zvl. telegram »Národních Listů«.) Dopisovatel »Birževých Vědomostí« telegrafoval 13. t. m.: Japonské vojsko ohrožuje brzo Dašicao a Hajěžu, brzo Ljaojan. Rusové s menší silou musí čeliti všude. Japonci mají na jihu 3 divise se 64, na jiho- východě 4 divise s 80 děly. Na pobřeží u Hajčžu postavili 6 oblehacích děl. Rusové zpozorovavše je z rána, podnikli na ně útok bodákem a přinutili je k ústupu. Do Inkou přibylo mnoho Angličanůva Indův.
Artur Port Dalný Kuropatkinův Kura Birževý Rus Japonec Inka Indův Berlín Localanzeigra Petrohrad Port Artur Nučv anus Mukden