ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8a30c690-7135-11dc-9afa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 120, place 84, org 14, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
16. července 1904. Císlo 193.
4 article
stala by se pro jednotný její postup při volbách kamenem úrazu a její sílu že by seslabila, avšak její kandidát na křeslo presidentské Parker, zvěděv o tom, otázku tuto rozvířil sám, zaslav kongresu telegrafické prohlášení, že jest roz- hodným přítelem zlaté měny. Na toto doznání Parkerovo odpověděli ne prodleně přivrženci stříbrné měny, soustředěni s Bryanem v radikálním křídle demokratické strany a sešli se ještě v St. Louisu ke třem kon- ferencím, jejichž úkolem bylo, učiniti přípravy by do měsíce svolati se mohl sjezd radikálních demokratů. K účastenství na něm přihlásil se také populární Washburn a připověděl, že do- staví se na něj ještě jiní z předáků demokrati- ckých. Za těchto okolností nespokojence v demo- kratickém táboře a jejich choutky, z ní vystou- piti a založiti novou lidovou stranu, sotva uko- nejší omluva Parkerova, že, když kongres strany otázku měny považuje za věc, která ve volebním zápasu rozhodovati nemá, není důvodu, proč by, ač trvá na měně zlaté, kandidatury na křeslo presidenta Spojených států neměl přijati.
Parker Parkerův St . Louis spojený stát
5 article
Bryan v posledním okamžiku sice také povolil a vydal delší provolání, ve kterém dovozuje, proč praví demokraté od Parkera ničeho nedou- fají, ale prohlašuje, že ustavení nové lidové strany má se provésti teprve po volbách před- sednictva republiky, by snáze prosadila se volb Parkerova, v jehož zvolení spatřuje menší zlo. nežli ve zvolení kandidáta republikánského. Četní radikálové zatracují však neupřímný tento Bryanův opportunismus a žádají neprodlené vy- stoupení z demokratické strany a utvoření strany lidové. Ať však dojde ke zjevné roztržce a k zalo- žení vlastní strany radikálních demokratů již před volbou presidia, nebo nedojde, jedno jest dnes jisto: že již pouhá nesjednocenost demokratů v tak důležité věci, jakou jest otázka měny, za- jistí republikánům převahu opět na delší dobua že Bryan se svým fanatismem v otázce stříbrné měny poškodí demokratickou věc ještě více, nežli při předešlé volbě presidenta.
Parker Parkerův Bryan
6 article Německo-anglická smírčí smlouva.
Německo-anglická smírčí smlouva. V posuzování dosahu právě uzavřené ně- mecko anglické smlouvy smírčí, jejíž obsah není dosud znám a pronášejí se o něm pouze há- danky, ukládá si německý tisk velkou zdrželi- vost. Kromě několika listů, které ve všem hned následkem své nesoudnosti a naivnosti spatřují velkou věc a nedbajíce trpkých zkušeností z minulosti, myslí, že smírčími soudy lze na světě urovnati každý mezinárodní spor, všechny ostatní časopisy poukazují na malou praktickou cenu těchto smluv. »Hamburg. Nachrichten« praví, že všechny podobné smlouvy, třeba by byly sebe lépe mí- něny, selhou, jakmile jedná se o skutečně dů- ležité zájmy národů. Podřízené neshody dají se však při vzájemné dobré vůli urovnati smírným způsobem bez smírčích soudů. Zbývá tudíž je- diný moment relativní při nejmenším důležitosti, že totiž nynější poměry mezi Německem Anglií jsou navzájem přátelského rázu, nebot jinak byla by se smlouva, jež souvisí s ná- vštěvou německého loďstva v Plymouthu, s těžt podepsala.
Hamburg Německo Anglie Plymouth
7 article
Redukce anglické armády. Anglická dolní sněmovna byla včera svědkem zjevu, který za nynějšího úsilovného zbrojen na všech stranách působiti bude při nejmenším dojmem překvapujícím: anglický ministr vojenství prohlásil, jak jsme již ve dnešním odpoledníku částečně sdělili, že třeba anglickou armádu podrobiti důkladným reformám, protože tříletý systém vojenské služby jest bezúčelným a že mu třeba učiniti konec, že Anglie nepotřebuje v době míru nynějšího stavu domácího ani kolonialního vojska, že nadejde doba, kdy armádu bude lze zredukovati, že pě pevnostních pluků pokládá zcela nepo- třebnými a navrhl jejich zrušení. Anglická armáda, pravil ministr, budiž rozdělena pouze na dva typy vojska: jedno, jež by bylo pro vnitřní službu Anglie, pro všeobecnou službu, druhé pro krátkou službu, totiž výcvik a reservu. Tato by sloužila pod praporem po
Anglie dolní sněmovna
8 article
Učinili tak bez zdráhání. A za souhlasu zajatých. Pak propuštěni zajatí, zakopány uko- řistěné pušky a táhneme směrem, kudy odtáhli propuštění. Není pochyby, že nám pošlou hejno matitelů na krk. Proto bylo lépe je předejíti odvrátiti od sebe zbytečné prosledy. — Nezapomenutelné dny, strávené na horké půdě makedonské, žalem a radostí zároveň na- plňují mou mysl. Byli mezi námi junáci, starci, ženy a dítky. Kolikráte jsem se přesvědčil, že otroctví nemůže ubiti statečnost v národě, zdě- děnou po předcích. Leda na čas potlačí, utlumí mravní sílu. Však v dané chvíli heroism se probouzí, A to radostný moment vzpomínek.
9 article
Rád si vybavuji na mysli i vzpomínky z rodinného života povstaleckého. Muži jsou bojovní, oddáni z celé duše myšlénce osvobo- zení, za to ženy makedonské téměř jsou neza- svěceny. Kromě hospodářství a domácnosti ne- znají starostí. Žádná neví, o čem se rokuje mezi muži vedle v pohostinné světnici. Porady mužů jsou ženám nepřístupny. Podivil jsem se často za svých cest po zemi, jak malý zájem jeví se u žen pro věc povstání. Však brzo mohl jsem poznati, jaká síla se tají ve zdánlivé jich lhostejnosti. Jestli Makedonec ve styku s Turky pozbyl namnoze na hodnotě svých vlastností, tedy platí o ženách pravý opak. Ženy odkázány na úzký kruh své domácnosti zachovaly za to všecku národní čistotu a neporušenost. Vylou- čeny z veřejného života, ženy tím neustupněji setrvaly na svém národním cítění. Nenávidí fana- ticky mohamedánů. Makedonka nevezme vědomě do úst z dobytče, Turkem skoleného, nepojí ždibce sýra neb skývy chleba, rukou mohame- dánskou vyrobeného. Muž není tak vybíravý. Makedonské ženy a divky unešeny všemožně usilují dostati se ze zajetí a nepodaří-li se to, ra- ději hynou. O mužích neslyšeti takových do- kladů statečnosti. Muži na mnoha místech hovoř už po turecku, nepoznal jsem však jediné Make- donky, aby turečtiny jako řeči obcovací užívala, třeba ji dobře znala. Makedonky zachovají ná- rodu jazyk, symbol života vlastního, vkládajíce jej do úst svých dětí, budoucí síly národa.
Makedonec Turek
10 article
dvě leta a šest let by se jí počítalo záložní služby. Také dlužno bude poříditi stav záložních důstojníků. Ministr války navrhl, aby zřízen byla služba vojenská takto: šest měsíců v pří- stavech a osm měsíců pod praporem. Počet dobrovolníků nechť sníží se na 200.000 mužů, ale ať vládou jsou lépe živeni, nežli dosud nechť vychová se z nich mužstvo skutečně zdatné. Ministr vojenství Arnold Forster skončil svoji řeč nadějí, že jeho návrhy budou schvá- leny a že se jimi zmenší vydání n vojsko. Liberální posl. Campbell- Banner- mann vyslovil uspokojení, že ministr vojenství dal výhost všeobecné branné povinnosti, ale lép by byl učinil, kdyby se byl vyslovil pro dosa- vadní systém praporů, protože by se tím ušetřilo mnoho peněz. V průběhu debaty prohlásil ministr Forster. že jest přosvědčen, že posádku v Jižní Afriee bude lze brzy zmenšiti a navrhl, by zálohy v plucích pro všeobevnou službu sestávaly z 23.000, v plucích pro »krátkou službu- z 87.000 vojínů. Odstranění dosavadního sy- stému praporů a zavedení systému doplňovacích depots navrhuje se za tím účelem, by se zjistilo, že pod prapory v osadách může se vydržovati mnohem větší počet mužstva, nežli v mateřsk zemi. Po delší debatě byla pak schůze skončena
Forster Campbell Banner
11 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — »Nikoli německy mluvící, nýbrž ně- mecké úřadniky.« Körbrův attentát na český národ, jeho výnos k přednostům všech soudů, sborových i okresních, aby s veškerou přísnost k tomu hleděli, zdali český kandidát, ucházíli se o německé místo, němčinu také skutečněa úplně ovládá, byl tedy s obvyklou rozhodností Körbrových tiskových poloúřadníků popřen. Šl. Körber opravdu neví, že se mu »narodilo vnouče«, abychom užili předvčerejšího obratu našeho vídeňského zpravodaje. Leč nejen de- menti, i úřadní opravy mají svá fata. Úřadní oprava pana ryt. Wesselého, v našem včerejším ranním čísle uveřejněná, na jisto postavila, že na intimátech vrchního zemského soudu ze zá- hlaví zkonfiskován nejen královský titul tohoto vrchního zemského soudu, ale krom toho i název tohoto soudu »český«, že tedy věc ve skutečnosti jest dvakrát horši, než jak tvrdila naše původní zpráva o attentátu. Také klausule poloúřadních listů Körbrových, že není ani za- potřebí vydávati výnosů o přísném zkoumání skutečné a úplné znalosti německého jazyka u uchazečů české národnosti, na to že dbá ministerstvo spravedlnosti bez toho a bez ustání, neboť »jazyková kvalifikace uchazečů jest pod- mínkou bezvadného vykonávání práva«. Toto potvrzení praxe, kterou by nařizoval výno
Körbrův Körbrový
12 article
Körbrem popíraný, uvítal tisk německo- nacionální s hlubokým porozuměním. »Nikoli německy mluvící, nýbrž německé úřadníky!« hlásá libe- recká »Deutsche Volksztg.« i dokládá: »Nám se nejedná o to, zdali češti úřadníci německy umějí aneb se německy učí, my nechceme v německých krajinách vůbec žádné úřadniky české národnosti. Neboť právě ti Češi, kteř německý jazyk dobře ovládají, jsou mnohem nebezpečnější než ti, kteří němčinu nuzně lámou. Pro nás může míti význam jenom takový výnos, kterým jasně vysloveno jest, že v německých soudních okresích jenom němečtí úřadníci jmeno- váni býti mají. Do německých okrosů nepatři vůbec žádný soudní Čech (»Gerichtstscheche«), nechť ovládá němčinu sebe lépe!« Hle rohy zlého ducha jednojazyčné rovnoprávnosti jazykové a mravní naučení, jak nebezpečno pohrávati timto dvojsečným mečem, jehož obě ostří brou- šena jsou ovšem jen výhradně pro českou kůži!
Čech Čechy Deutsche Volksztg
13 article
Každé české přikývnutí k tomuto principu jenom znamená napomáhati k provedení attentátu na český národ, výnosem Körbrovým podle jeho dementi — prý nepodniknutého. — »Právo Lidu« a George Sandová. So- cialistický předseda městské rady pařížské pan Desplas vřele poděkoval za věnec, poslaný k oslavě geniální George Sandové pražskou městskou radou a náš list uvedl faktum i s citá- tem řeči presidenta městské rady pařížské, v níž učiněna zmínka o trvajících, srdečných stycíeh Prahy a Paříže. Od té doby orgán našich so- cialistů má každodenní záchvaty zuřivosti a ústa plná nejhorších nadávek proti »omezeným bařti- pánům z městské rady pražské« a proti »Ná- rodním Listům«. Celý případ jen illustruje straš- nou nevzdělanost a nízkou duševní úroveň or- gánu zdejších sociálních demokratů. Paní San- dová prý byla nepřitelkyní společenského řádu naší doby a proto nemají právo ji oslavovati »tupí (atd.) měšťáci«! Nejen paní Sandová, ale každý románopisec a spisovatel — kromě všed- ních bavitelů čtenářů a officiálních autorů, dvor- ních radů básnických atd. — jenž dotekl se chorob a běd společnosti, byl vždy vášnivým odpůrcem »společenského řádu«, ať to byl Diekens nebo Ibsen, Björnson nebo Zola, Paul
Sandová Desplas Sand Diekens Ibsen Björnson Zola Paul so Praha Paříž San
14 article
Adam, Anatole France, Gorky . . . Snad si ne- chtějí socialističtí analfabeti reklamovati pro sebe tyto autory jako Sandovou a vyrazili jejich knihy z rukou »tupých měšťáků«? Počátek učinili s tou dobrou Sandovou, jejiž velkopanský a dobrodružný život byl by vlečen stokou pomluv a nadávek »Práva Lidu«, kdyby žila dnes. A což kdyby učení doktoři, estetové a truhlářšti pomocníci z »Práva Lidu« věděli, že jeden z jejich bohů, Proudhon, ve své »J ustice dans la Revolution« napsal nejsurovější urážky a potupy o Sandové! Ale jejich mou- drost nesahá patrně přes německou literaturu, neboť aby nás, »Národní Listy«, poučili (1!), ne- dovedou citovati než německého kritika, dle něhož Proudhon řekl: »Sandová je vaše!« Jiný německý autor, filosof Nietsche, na jehož »Zarathustu« spáchal skandální překladatelský attentát přísný estét a kritik »Práva Lidu«, jenž svým pérem podobně neuprosně pronásleduje měšťácké autory jako dr. Soukup svou píšťalkou, nazval velmi nevybraně Sandovou »píšící krá- vou«. Po tom snad dovoli »Právo Lidu« našim měšťanům z radnice — a mezi nimi je jich několik, kteří snad čtli Sandovou i v originále — aby oslavovali velkou spisovatelku francouzskou, jež přes všechny své revoluční názory byla ctěna a zbožňována takovými reakcionáři, jako byl velký Flaubert a skvělý kritik Paul de Saine Viktor, jejíž přítelem byl buržustní a frivolní
Adam Franc Sandův Proudhon Sand Sandová Nietsche doktor Soukup Flaubert Saine Viktor le Revolution
15 article
dramatik Dumas syn, již velebil bigotní pravo- slavný snílek Dostojevský i jemný gentleman Turgeněv a básník revolucionářů i císařoven Heine. Byli tito muži, kteří milovali Sandovou, ač nepřísahali na prapor »rudé internacionály«. též »bařtipány« ? Společenská neurvalost je pří- znakem soudruhů z »Práva Lidu«, kteří se tak neobyčejně liší od socialistů francouzských, je- jichž vynikající stoupenec, president městské rady pařížské p. Desplas, dal našim socialistům lekci taktu, zdvořilosti a civílisace. A je to muž krajního přesvědčení, jenž bojoval v komuněa žil ve vyhnanství. Ale již několikráte jsme po- ukázali, jaká úžasná propasť ve vzdělání a mrav- nosti zeje mezi českou stranou socialistickoua toutéž stranou ve Francii, Anglii a Německu. Ovšem tací Jaurésové, Millerandové, Vivianové Burnsově, Bebelové a Volimarové vedle našich Němců, Soukupů, Krejčích, Krapků činí dojem vzdělaných a ušlechtilých mužů velkého světa vedle našich tiskových representantů čtvrtého stavu, kteři se domnívají, že věc socialistiekou po česku nelze hájiti jinak, leč nejnižším bla bolem co nejhustěji promichaným nadávkami — Francouzský tisk o přednáškách hraběte Lfitzowa. Přednášky dra. Fr. hraběte Lützowa o české minulosti a její hlasatelích z tichého universitního města Oxfordu vyrušily nejen naši veřejnost, ale vzbudily též pozornost cizího tisku.
Dumas Dostojevský Turgeněv Hein Sandův Jaurés Millerand Vivianová Burnsův Bebel Volimarová Němec Soukup Krejčí Krapek Lfitzowa František Lützow Francie Anglie Německo Oxford
16 article
Německé žurnály nedaly si ujít obvyklé nejapné vtipy, jež jen prozrazují jejich špatný rozmar neboť česká zahraniční propaganda činí je velm nervosními. Též pražská »Bohemie« vyjel si známým způsobem na hr. Lülzowa a n česko-anglické styky. Jiného rázu jsou zprávy. objevivší se o významném kulturním projevu česko anglickém na universitě oxfordské, v žur- nálech francouzských. Velké žurnály pařížské, zejmena »Le Journal« a »La Liberté přinesly velmi sympaticky psané článkyo přednáškách hraběte Lützowa. Tak ze- jmena »La Liberté« ze dne 12. července píše z Londýna: »Hrabě František Lütz ow známý český historik a vlastenec, přednes v Aula Magna starobylé university oxfordské řadu konferencí o historicích Čech, jež vyvolaly nadšený potlesk elitního posluchačstva. Hrabě
Lützow Lütz Hrabě Londýn Čechy Bohemia Le Libertý
17 article
Lützow je distingovaný polyglotta. Své před- nášky mluvil anglicky a to v angličině tak čisté a uhlazené, že nikdo nemohl tušit, že hrabě je cizincem. Hrabě Lützow vykonal pře- hlídku českých historiků a kronikářů, výmluvně vystihl jejich význam a vylíčil, jak dovedl udržeti a oživiti plamen vlastenectví u statečného národa českého, který neustane ve svých těž- kých zápasech, dokud si nezajistí ve své vlasti oprávněnou převahu svého jazyka, své kultury a svých myšlenek a dokud se nevrátí v majet- nietví neporušené svých práv.« — Znalost češtiny při severozápadní dráze jest ovšem již dávno pověstna, ježto úřadníe dráhy této namnoze ani po česku o jízdní lístek žádající pasažéry obsloužiti buď skutečně nedo- vedou, aneb spíše nechtějí. Že by však našel se v českém místě na stanici úřadník, jenž by ne- znal ani českých názvů stanic té dráhy, jejíž je úřadníkem, o tom mnohý by pochyboval. A přec dva případy z minulých dnů i o tom zřejmě svědčí. Před několika dny jelo několik turistů z nádraží dráhy severozápadní v Praze do Vrajtu.
Lützow Praha
18 article
Slečně-úřadnici, tehda službu při pekladně v Praze konající, byl „Vrajt“ skufečně „španěl- skou vesnicí“. V týž den také úřadník dráhy v Martinicích u Jilemnice stejnou nevědomost osvědčil. — Kdyby na př. student při zkoušee ze zeměpisu měl býti stejně nevědomým, kdyby neznal názvu „Vrajt“ kterýkoli intelligentní Čech, zastyděl by se, ale úřadník dráhy, jejíž velmi frekventovanou stanici Vrajt jest, zeela lhostejně pokrčí rameny a čeká, až smiluje se nad ním kdosi, rovněž před pokladnou stojícía řekne: „Also, geben Sie Freiheit!“ — Že po- dobné případy neznalosti naší řeči na dráhách u nás vůbec jsou možny, jest jedině tím vysvětli- telno, že dosud najde se mnoho našinců, kteř tak jednají, jakoby pokládali za svou povinnost na dráze jen německy mluviti. Každý takový zjev této národní chabosti dlužno nejen na místě náležitě pokárati a odsouditi, ale i veřejně třeba jmenovati každého, kdo by svou znalostí něm- činy zejmena zřízencům dráhy severozápadní zbytečně přicházel vstříe.
Praha Martinik Jilemnice Čechy sia Freiheit Vrajt
19 article
— Odjezd Sokolů do Lublaně. Za pře- velikého účastenství obecenstva a za opravdového nadšení nepřehledných zástupů nastoupili včera večer Sokolové v stejnokroji a několik set Čechů v občanském oděvu odjezd z Prahy do Lublaně. kde v přištích dnech budou provedeny velkolepé slavnosti sokolské. Již po 7. hod. več. seřado- valy se oddíly Sokolů v Marianské ulici, odkudž nastal pochod k nádraží Františka Josefa. Do dvou zvláštních vlaků vstoupilo 750 Sokolů v kroji a asi 700 účastníků v civilním oděvu, mezi nimiž velmi mnoho dam. Velmi nelibě působilo, že správa dráhy zařadila do vlaků také mnoho vagonů neprůchodních, bez toalety, v nichž jízda po 22 hodin není pražádným pohodlím. Když bylo si stěžováno, dána hrubá odpověd »Tak vystupte a nepojedete nikam !« Toť věru bezpříkladná neochota správy dráhy oproti Če- chům. Před několika léty při velkém výletu sokolském do Č. Budějovic udál se stejný případ a, jak vidno, pranic se nezměnilo v neochotě dráhy vůči českému obecenstvu. Bylo k tomu zapotřebí značného sebezapření, že pasažéři do vagonů těch vůbec vstoupili. Prvý vlak, sestá- vající z 18 vagonů, odjel v 8 hod. 40 min. z pražského nádraží a provázen byl hlučným provoláváním »Na zdar!«, které bylo Sokoly ve vlaku opakováno. Za deset minut později odje druhý zvláštní vlak, sestávající ze 17 vagonů opět rozlehlo se nádražím hlučné provolávání »Na zdar!« — Presidium městské rady pražské zašle dnes do Lublaně pozdravný telegram.
Čecho František Josef Lublaň Praha marianský ulice Č . Budějovice Sokol
20 article
— Žižkův pomník na Žižkově. Slavnost v prospěch postavení Žižkova pomníku, která koná se již dne 30. a 31. t. m. na celém prostranství vrchu Žižkova, bude asi dle dosavadních příprav velkolepou, vymykající se z rámce obvyklých národních slavností. Slavnost tato dělí se na 3 oddíly a to: skvělý koncert kapely „Sokola“ kolínského za osobního řízení kapelníka pana Kmocha. O 8. hod. večer téhož dne lampionový průvod osvětleným a prapory ozdobeným městem na vrch Žižkov, na jehož temeni vypálen pak bude p. Hájkem velkolepý ohňostroj, který nejen z celé Prahy, ale i ze širo- kého okoli dopodrobna sledován bude. V neděli dne 31. července r anni bu- díček, pak o 10. hod. dopol. slavnostn řeč pana dra. Ed. Grégra a pěvecke produkce podvítkovské župy Va šákovy. O 2. hod. odpol. historic ký průvod, znázorňující dobu Žižkovu, prů- vod spolků a korporaci městem n témě vrchu. Odpolední program slavnosti ob- sahovati bude pestré body, které vzbudí vše- obecný zájem. Slavnost na temeni vrchu ukon- čena bude opětným ohňostrojem, v do lejších místnostech pak pěknou hodinkou
Žižkův Kmoch Hájek Grégr Žižkov Praha Virginie Sokol
21 article
— Osobní. Řídici učitel české obecné školy v Tere- zíně pan František Točík podrobil se na vysokém učení Karlo Ferdinandovém zkoušky z jazyka fran couzského s výborným prospěchem. — Ministerstv kultu a vyučování jmenovalo professora na průmyslov škole v Pardubicích dra. Antonína Kubeše profes- sorem státní průmyslové školy na Smíchově.—— Panu Janu Záhoříkovi, městskému lesnímu ve Vlašimi, udělena byla za nepřetržité více než čtyřicetileté věrné a uspokojivé zaměstnání v jedné a téže službě u obce vlašimské čestná medaille za čtyřicetileté věrné služby — Promoce. Pan JUC Otto Eisner, rodem z Karlína, konceplní praktikant finančního zemského ředitelství v Praze, bude dnes 16. července o 12. hodině polední na pražské universitě Karlo Ferdinandově na doktora všech práv veřejně povýšen.
Točík Karla Ferdinandový Kubeš Záhořík JUC Eisner Pardubice Smíchov Vlašim Karlín Praha český obecný škola v Ter státní průmyslový škola univerzita Karla Ferdinandov
22 article
— Úmrtí. Včera zemřela v Praze paní A nna Záluská, soukromnice, u věku 75 let. Pohřeb koná se v neděli dne 17. července o 6. hodině odpoledne z ústřední síně na hřbitově olšanském. — Včera dne 15. července zemřela v Kladně dcera zdejšího ředítele školy Boženka Kuklová, absolvovaná konser- vatoristka harfy, po dlouhé a trapné nemoci. — Pohřeb pana Václava Stoma, statkáře a ně- kdejšího velitele hasičského sboru v Žižkově, zakla- datele a prvního starosty župy basičské »Žižka«, konal se za značné účasti příbuzných a přátel ve středu 13. července z chrámu sv. Štěpána. Průvod zahájen sbory hasičskými ze žup: podbělohorské, »Praha« a »Žižka« v čele s velitelem župy »Žilka- panem Vilémem Fialou z Král. Vinohradů a za hasiči následovaly četné spolky, jichž zesnulý byl členem aneb příznivcem. Za rakví, kterou provázeli četní členové Sokola pražského s rapíry, šli členové rodiny a příbuzní, dále okresní a městské zastupitelstvo se starostou Žižkova v čele a náměstkem okresním panem Gustavem Žákem, náměstek záchranného dobrovolného sboru pražského pan Matěj Novotný, náměstek Sokola pražského pan dr. Novotný, velitel pražského hasič- ského sboru pan Antonín Tůma, náměstek župy hasič- ské »Praha« pan Kuklich, starosta župy hasičské »Žižka« pan Kutina s náměstkem panem Křičkem a j. v. S radnice žižkovské vlál černý prapor, ozna- mující, že zemřel jeden z těch starých, bodrých stare šinů žižkovských. Zesnulý pohřben byl v rodinné hrobce na hřbitově olšanském.
Záluská Boženek Kuklová Václav stoma Žižek svatý . Štěpán Žilka Fiala Král Sokol Gustav Novotná doktor Tůma Kuklich Kutina Křiček Praha Olšanský Kladno Žižkov
23 article
— Česká celní kvitance, odepřená obchodníkup Čeňku Bašteckému v Praze. V této, čtenářstvu s do- statek již známé záležitosti, ve které i na říšské radi poslanec p. dr. Boleslav ryt. Plaček jměnem celého klubu svobodomyslných poslanců českých opětně již zakročil, učinilo finanční ministerstvo konečně — po více než třech létech — rozhodnutí, ale rozhodnutí. jakého se vzhledem k rovnoprávnosti jazyků státními základními zákony zaručené, nebylo lze naditi. Roz- hodnutí to zní: Panu Čeňku Bašteckému, obchodníku suknem v Praze, v Lazarské ulici v č. 3—II., k ru- koum velectěného pána JUDra. Jana Podlipného, ad- vokáta v Praze, v č. pop. 309—I. C. k. ministerstv financí vzavši na úvahu Vaši stížnost, ze dne 8 února 1901, kterou jste vedl proti rozhodnutí presidia c. k. zemského finančního ředitelství v Praze ze dne 5. února 1901 číslo 428 p. p., jímž se nedalo místa Vaší stížnosti ze dne 25. ledna 1901 do zdejšího roz- hodnutí ode dne 24. ledna 1901 číslo 322, kterýmž
Baštecký doktor Boleslav rýt JUDr Podlipný I C Praha lazarský II
24 article
Vám vzhledem k ohražení Vašemu ze dne 23. ledna vydání celní kvitance, jazykem českým psané odepřelo, rozeznalo vynesením ze dne 14. června 1904, čís. 1498, F. M., že stížnosti Vaší z následujících důvodů místa dáti nelze: § 65. řádu celního a o státních monopolech ustanovuje, že pí- semná prohlášení zboží musí býti jazykem německým (pokud se týče Dalmacie, jižního Tyrolska a Přímoří jazykem vlašským) spisována, naproti tomu však, že se ústní prohlášení v zemském sice jazyku toho místa, kde byla učiněna, pronášeti mohou, „ale do úřadních knih že je vždy jazykem, kterým se pra- cuje,“ vnášeli jest. Jazykem takto označeným vyroz- umívá se, jakž vychází na jevo z protivy zmíněných jazyků zemských, na niž se slovíčkem „ale“ přízvuk klade, jakož i z té věci, že jazyk německý (vlašský) skutečně platí za jazyk, kterýmž se při celních úko- nech pracuje, jazyk německý (pokud se týče vlašský).
Dalmacie Tyrolsko
25 article
Jakožto jazyk, kterýmž celní úřadové pracují, jest tedy předpisem tímto a to způsobem, nade vši pochybnost postaveným, jazyk německý (pokud se týče vlašský) stanoven: proto také dlužno úřadní listiny, které celní úřadové vyhotovují (úřadní vyhotovení), k nimž rovněž i celní kvitance přičisti sluší, jazykem, kterým se pracuje, to jest jazykem německým (vlašským) spisovati. Věc talo vyplývá i ze zvláštních předpisů řádu celního a o státních monopolech, požadavků „listin na potvrzenou toho, že bylo celní řízení vy- konáno“ (celních kvitancí) se týkajících. Podle § 102. řádu celního a o státních monopolech prohlášení zboží, na kterémž jest úřadní potvrzení přímo na- psáno, nebo k němuž jest potvrzení toto přikolkováno, jest součástí úřadního vyhotovení; prohlášení zboží a úřadní potvrzení (celní kvitance) činí tudíž jednot- nou listinu. Strana může učiniti prohlášení zboží pí- semně nebo v případnostech v § 63. řádu celníhoa o státních monopolech vytknutých, ústně; písemné prohlášení zboží, které vždy dvojmo podati dlužno (§ 62. řádu celního a o státních monopolech), musí býti podle § 65. řádu celního a o státních monopolech jazykem německým (pokud se týče jazykem vlašským) sepsáno, a proto také úřadní potvrzení, které na prohlášení zboží napsati jest, ježto s prohlášením zkoží jednotnou listinu činí, nemůže jinak než ja- zykem německým napsáno býti. Na místo druhého exmpláru prohlášení zboží, jejž, když se zboží pro- hlásí písemně, opatřený potvrzením, že bylo úřadní jednání vykonáno, straně vydati jest, nastoupí, když
26 article
se zboží prohlásí ústně, úřadní vyhotovení, rovněž potvrzením, že bylo celní řízení vykonáno, opatřeně, které se zdělá dle úřadního zápisu do knih ústního prohlášení zboží. Jakožto původní úřadní vyhotovení úřadního zápisu do knih, musí úřadní vyhotovení toto úplně, tedy také co do stránky jazykové se zápisem do knih souhlasiti; poněvadž však úřadní zápis do knih ústního prohlášení zboži podle § 65. řádu celního a o státních monopolech vždy jazykem německým (pokud se týče jazykem vlašským) díti se musí, dlužno též úřadní vyhotovení o prohlášeném zboží jazykem tímto sepsati a potvrzení, že bylo celní řízení vyko- náno, na tomto vyhotovení o prohlášeném zboží vzhle- dem k jednotnosti listiny (§ 102. řádu celního a o stát- ních monopolech) tímtéž jazykem přisaditi. O tom dává se Vám k nařízení presidia c. k. zemského fi- nančního ředitelství v Praze, ze dne 1. července 1904, čís. 2483 p. p., věděti. C. k. vrchní finanční rada: vz. Šebek v.r. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 15. července.) Dodávka nábytku pro opatrovnu „na Palmovce“ zadána p. Čeňku Zavázalovi, pro obecnou školu tamtéž pp. Strnadovi a Vaníčkovi; pro chla- peckou školu obecnou tamtéž pp. Štěpánkovi, Heydu- kovi a Kolmanovi. Dodávka nábytku pro opatrovnu v č. 575—VIII. zadána p. Zavázalovi, pro obecnou školu dívčí tamtéž pp. Štěpánkovi, Heydukovi a Kol- manovi. — Obec pražská podala stížnost proti zřízení petrolejového skladiště na nádraží rak-uherské státn dráhy v Libni a to jednak z důvodů bezpečnostních jednak proto, že nebylo žádáno za určení čáry sta- vební a výšky rovinné. Správní soud stížnost v obojím směru zamítl. — Mostného na pražských mostech bylo vybráno v týdnu od 3. do 9. července: na lávkách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem
Šebek Zavázal Strnad Vaníček Štěpánek Heyda Kolman Heyduk Praha Palmovka Libeň Vyšehrad Smíchov
27 article
374 K 26 h, na mostě Palackého 4802 K 72 h, na můstku žofinském 911 K 46 h, na novém mostě ka- menném 5215 K 4 h, na mostě Františka Josefa 4217 K 88 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 3146 10 h, na mostě libeňském 564 K 30 h. — V lázních obnášel příjem: na Žofíně v parních a vanových 1200 K 20 h, v říčních 324 K 36 h, uhličnatých 33 K. slatinných 321 K 20 h, v lidových říčních u Křížov- níků 437 K 92 h, v říčních v Holešovicích 301 K 28 h. obecních tamtéž 244 K 95 h. — Dělníků zaměstnáno bylo u obce 3181, z nichž 2883 řádných. — Ačkoliv koná se nyní v týdnu pouze jediná schůze městské rady, přece včera dostavilo se pouze 14 členů, takže nemohlo Být vyřízeno jmenovění některých úřadnívi Ke konci pak bylo přítomno pouze 10 členů, takle zůstaly nevyřízeny četné záležitosti stavební. Tale okolnost vzbudila mezi přítomnými členy měslake rady nemalé vzrušení. — Protestní schůze proti stavbě obecního repns sentačního domu. Projektem stavby representačního domu u Prašné brány nákladem obce domnívají s hostinští býti poškozenými v budoucích časech, po něvadž obecenstvo vzdalovalo by se dosavadních svých stredisek v hostincích a navštěvovalo by obecní dům. Proto chtěli hostinšti důrazně protestovat proti uskur- tečnění projektu a k tomu cíli svolali na včerejší dd- poledne velkou schůzi hostinských do dvorany Žofína Náhodou na tutéž dobu bylo svoláno několik jiných schůzí hostinských a poněvadž otázka stavby repre- sentačního demu zdála se být pro příslušníky stavu nejméně zajímavou, přišlo jich na Žofín sotva 20 Pro toto nepatrné účastenství byla schůze odročen na dobu vhodnější a v té schůzi obšírný výklad proi stavbě obecního domu učiní obecní starší a majile kavárny p. K. Šindelář.
K Šindelář Palacký Křížov Holešovice Žofín František Josef 4217
28 article
— Výstavy. Výstava grafického umění v pavilloně »Manesa« pod zahradou Kinských otevřena jest od 9. hodiny ranní 7. hodiny večer za vstupné 1 K. Studentské, spol- kové a dělnické lístky na průkaz legitimace 60h — Na vzdělání čezkých dílek Ústř. Malici škol- ské přispěli: Pokl. čís. 794 v Kněževsi u Rakovník K 9.40. K uctění památky zesnulé pí. Anny Sehnout- kové z Černožic Josef Nápravník na Žižkově s chot 15.—. Při svatbě sl. Aninky Javůrkové s p. Frant. Kopeckým z Prodašic v Selelicích 2.50. Při l asič- ském sjezdu župy Podještědské v Sedlejovicích se- bral p. Karel Holina 8.51 a p. Jan Málek 10 69. Pi hře v hostinci »u Slovana« v Polné 6.50. Při pohřbu p. Václ. Priela, skláře v Nov. Světě 2.40. Mistní skupina koželuhů a všedělnický spolek »V předl v České Skalici 93 84 Při svatbě sl. F. Novotných s p. A. Gvozdíkem v Brodku vybrali přátelé strý- čkovy 8.—. Odbor v Žiželicích 276.06.
Kinská Pokl Anna Nápravník Javůrek František Kopecká Holina Málek Slovan Václ F Novotná A Gvozdík Kněževes Rakovník Černožice Žižkov Sedlejovice Polná Český Skalica Brodek Žiželice Malik školaský
29 article
— Státní němčina na ležení. Na příkopě opravuje se průčelí novoměstského německého státního gymna- sia. To není arci žádný velký stavitelský neb arch- tektonický podnik, ale pro reklamu a vývěsky se přece hodí. A takž vidíme na lešení dvě pestré ta- bulky: na červenobílé tabulce je nápis „Č. Vladyka, mistr zednický. Maurermeister. 1075—1.“ na drubé pak, bíle-modré, stkví se firma „Jar. Vomáčka. Arch- tekt. Baumeister. Prag. III. 445.— Pánové, kteří tylo labulky na lešení zavěsili, soudí snad, že už je něm- čina státním jazykem a že tedy platí také prc zednick práce na státních budovách, čili, že je závaznou takě pro státní — melouchy — Abiturienti c. k. akadem. gymnasia v Pran 1903-4 složili na Ústřední Matici školskou v Místku na Moravě 100 K, na Národní jednotu severočeskou 50 K a na Husův fond 50 K a současně odvedli n Pánkův fond ředitelství akad. gymnasia 40 K — Velký spolkový dům českého řemeslnictva.
Vladyka Vomáčka Baumeister Husův Pánkův Pran školský v Místek Morava
30 article
Dle příkladu ostatních společenstev živnostenských zahájilo i společenstvo uzenářů pražských akci pro postavení řemeslnického domu v Praze. K velkolepě slavnosti, jež se za tím účelem ve dnech 14. a 15. srpna pořádá a jejíž výnos přispěti má k rozmnoženi fondu onoho důležilého stavebního podniku, zahájilo společenstvo mezi svými pp. členy sbírku, žádajíc za věnování příspěvků v potravinách k bufetu, jenž při slavnosti uspořádán bude nebo příspěvků peněžitých a zůstavujíc na vůli každému, aby pro ten neb onen příspěvek se rozhodl. Společenstvo samo věnovalo ze své pokladny k témuž účelu částku 100 K. Dou- fáme, že výsledek sbírky podá skvělý důkaz, že od pp. členů společenstva uzenářů pražských význama blahodárný vliv, jehož se od budoucího řemeslnického domu v zájmu každé živnosti nadíti lze, náležitě byl pochopen — Společné výlely do Krkonoš budou pořádány opětně z Jilemnice do Krkonoš počátkem srpnaa září. V druhé polovině srpna bude mimo to z Hořie vedena společná výprava přes Jilemnici do Krkonoš.
Praha Krkonoše Jilemnice
31 article
Kdo by se o podníky tyto zajímal, nechť dopíšes níže jmenovanému pořadateli o illustrovaný podrobný jich program (rozesilá se za náhra du 20 haléřů v známkách). — Prvá společná výprav určena je na dni od 1. do 5. srpna t. r. Programje pečlivě sestaven, aby účastníkům mimo partie na hlavním krkonošském hřbetě (Šněžné jámy. Vysoké Kolo, Rybníky, Sněžka) poskytnuta byla příležitost seznati také turisticky vděčná místa v českém před- hoří (Žalý, údolí Jizery a Mumlavy. Obří důl a údoli Úpy), jakož i nejpůvabnější čásť pruského úpati Krkonoš (Zackenfall, Schreiberhava, Kochelfali). Ná- vštěvou světoznámých a proslulých skalních měst Abršpachu a Teplicích výprava skončí. Vše bližší udáno je v programech. Přiblášky lze přijímati pouze do 26. t. m., do kteréž doby také cestovní peníz v částce 40 korun zapraviti třeba. Přihlášky a veškeré dotazy zaslány buďtež říd. uč. J. Bucha- rovi v Štěpanicích u Jilemnice. — Nedostatek při vyšehradském hřbilově. Z o b censtva došly nás již opětně stížnosti na okolnost že při vyšehradském hřbitově není žádného záchodku. Sdělili jsme tyto stížnosti král. kollegiätní kapitol a tato odpovídajíc na ně prohlašuje, že opatření ono provésti z ohledu obecně zdravotních a společen- ských jest povinností městské rady král. hlav. města a že kapitola, jež nemá v okoli kostela a hřbitova již žádných pozemků, ježto tyto vesměs vojenskému eráru a k veřejnému statku náležejí, městskou radu již loňského roku a letos opětně na dotčený nedo- statek upozornila, očekávajíc s důvěrou, že mu od- pomoženo bude, což však podnes se nestalo.
Kochelfat J Buch Sněžka Žalá Mumlava Úpa Krkonoše Schreiberhava Abršpach Teplice Štěpanice Jilemnice údolí Jizera
32 article
— Novoměstská radnice bude opravena v původ- ním slohu! Z místodržitelství jakož i z komitétu pro novou stavbu novoměstské radnice bylo sděleno radě městské, že ministerstvo spravedlnosti, přihlížejíc ku projeveným přáním, aby přestavba neprovedla se dl plánů již schválených, nýbrž tím způsobem, aby facada a kryt onoho dílu budovy, jenž představuje bývalou radnici novoměstskou, zřídila se ve formě staré — schválilo nový projekt restaurační. Stalo se tak vzhledem ke zbytkům staré architektury, ob- jeveným na začátku prací restauračních a vzhledem k dobrozdání konservatorů a ústřední komise pro umělecké a historické památky. Tím došla splnění žádost městské rady, podaná ministerstvu dne 6. května t.r — Pro nezvolost němčiny. Občan Fr. Spilka sdě- luje nám, že vraceje se včera z Teplic do Prahy, žáda u kasy teplicko-ústecké dráhy česky za vydání jizd- ního lístku do Prahy. Pokladník však odvětil, že česky nerozumí, ale vydal listek přece, když mu byl kdosi ztlumočil, čeho si občan žádá. To však nelíbilo se některým lidem na blízku slojícím at začali občanu vytýkati, že dělá výtržnost a že by měl býti za to strážníkem k potrestání odveden. Ob- čan jal se strážníkovi vykládati, že neznaje německy. o lístek česky požádati musil; ale strážník nerozumí prý zase česky a tak vznikl zbytečný hovor, jehož strážník použil k tomu, že občana Spilku odvedl na strážnici, kdež se tahanice „nerozumím — verstebe nichl“ opakovala tak dlouho, až konečně uznáno, ž je to zbytečná a nemístná sekatura. Ale tím časem ujel vlak a občan Spilka musil jeti až v noci. Jest zajist vrcholem nešetrnosti, když se za kasíry železných dráh v Čechách ustanovují mužové, kteří buď česky nerozumějí nebo rozuměti nechtějí.
Spilka Francie Teplice Praha Ob Čechy
33 article
— Noční malostranská příhoda. Ke zprávě po tímto záhlavím uveřejněné ve středečním odpoledním vydání našeho listu, dlužno ještě toto dodati. Onen úřadník české spořitelny, který v neděli v noci smrdutý obsah nádoby s druhého poschodí domu, kde nalézá se c. k. místodržitelská knihtiskárna na Malé straně v Nebovidské ulici z okna vylil, jest povedené ně- mecké kvítko inspektora místodržitelské tiskárny. dvorního rady rytíře Jeníka z Gamsendorfu, který bytu toho za laciný peníz požívá vedle jiných sine- kur. Tento nezvedený synáček míval již na německém gymnasiu malostranském zvláštní štěstí, požívalť Mile- simovského nadání na vzdor hanebným vysvědčením semestrálním napořád a při maturitě dvakráte propadl. alo to ovšem nevadilo, aby byl přijat do služby ústavu, který má vždy k disposici teplá místečka pio nezvedené deutschnacionální mladíky. Teď dostalo s mu tohoto vyznamenání, neboť česká spořitelna mi patrně úkol, aby nedala zahynouti takovýmto pove- deným německým kvítkům nynějším i budoucím Může býti na takovýto „úřadnický dorost“ hrda! Nedostatek vozů na státních dráhách. Zvěst o tom zajisté překvapuje, ale spočívá na pravdě. V Berouně na př. trvá již delší dobu citelný nedo- statek vagonů otevřených i krytých a famější vápe- nice i lomy vápencové nalezají se v sítuaci zrovn zoufalé. Co nedostatku vagonů příčinou jest, nenl
Jeník Mil Beroun Gamsendorf