3
masthead
16. července 1904. Císlo 193.
4
article
stala by se pro jednotný její postup při volbách
kamenem úrazu a její sílu že by seslabila, avšak
její kandidát na křeslo presidentské Parker,
zvěděv o tom, otázku tuto rozvířil sám, zaslav
kongresu telegrafické prohlášení, že jest roz-
hodným přítelem zlaté měny.
Na toto doznání Parkerovo odpověděli ne
prodleně přivrženci stříbrné měny, soustředěni
s Bryanem v radikálním křídle demokratické
strany a sešli se ještě v St. Louisu ke třem kon-
ferencím, jejichž úkolem bylo, učiniti přípravy
by do měsíce svolati se mohl sjezd radikálních
demokratů. K účastenství na něm přihlásil se
také populární Washburn a připověděl, že do-
staví se na něj ještě jiní z předáků demokrati-
ckých.
Za těchto okolností nespokojence v demo-
kratickém táboře a jejich choutky, z ní vystou-
piti a založiti novou lidovou stranu, sotva uko-
nejší omluva Parkerova, že, když kongres strany
otázku měny považuje za věc, která ve volebním
zápasu rozhodovati nemá, není důvodu, proč
by, ač trvá na měně zlaté, kandidatury na křeslo
presidenta Spojených států neměl přijati.
Parker
Parkerův
St . Louis
spojený stát
5
article
Bryan v posledním okamžiku sice také povolil
a vydal delší provolání, ve kterém dovozuje,
proč praví demokraté od Parkera ničeho nedou-
fají, ale prohlašuje, že ustavení nové lidové
strany má se provésti teprve po volbách před-
sednictva republiky, by snáze prosadila se volb
Parkerova, v jehož zvolení spatřuje menší zlo.
nežli ve zvolení kandidáta republikánského.
Četní radikálové zatracují však neupřímný tento
Bryanův opportunismus a žádají neprodlené vy-
stoupení z demokratické strany a utvoření strany
lidové.
Ať však dojde ke zjevné roztržce a k zalo-
žení vlastní strany radikálních demokratů již před
volbou presidia, nebo nedojde, jedno jest dnes
jisto: že již pouhá nesjednocenost demokratů
v tak důležité věci, jakou jest otázka měny, za-
jistí republikánům převahu opět na delší dobua
že Bryan se svým fanatismem v otázce stříbrné
měny poškodí demokratickou věc ještě více, nežli
při předešlé volbě presidenta.
Parker
Parkerův
Bryan
6
article
Německo-anglická smírčí smlouva.
Německo-anglická smírčí smlouva.
V posuzování dosahu právě uzavřené ně-
mecko anglické smlouvy smírčí, jejíž obsah není
dosud znám a pronášejí se o něm pouze há-
danky, ukládá si německý tisk velkou zdrželi-
vost. Kromě několika listů, které ve všem hned
následkem své nesoudnosti a naivnosti spatřují
velkou věc a nedbajíce trpkých zkušeností z
minulosti, myslí, že smírčími soudy lze na světě
urovnati každý mezinárodní spor, všechny ostatní
časopisy poukazují na malou praktickou cenu
těchto smluv.
»Hamburg. Nachrichten« praví, že všechny
podobné smlouvy, třeba by byly sebe lépe mí-
něny, selhou, jakmile jedná se o skutečně dů-
ležité zájmy národů. Podřízené neshody dají se
však při vzájemné dobré vůli urovnati smírným
způsobem bez smírčích soudů. Zbývá tudíž je-
diný moment relativní při nejmenším důležitosti,
že totiž nynější poměry mezi Německem
Anglií jsou navzájem přátelského rázu, nebot
jinak byla by se smlouva, jež souvisí s ná-
vštěvou německého loďstva v Plymouthu, s těžt
podepsala.
Hamburg
Německo
Anglie
Plymouth
7
article
Redukce anglické armády.
Anglická dolní sněmovna byla včera svědkem
zjevu, který za nynějšího úsilovného zbrojen
na všech stranách působiti bude při nejmenším
dojmem překvapujícím: anglický ministr vojenství
prohlásil, jak jsme již ve dnešním odpoledníku
částečně sdělili, že třeba anglickou armádu
podrobiti důkladným reformám, protože tříletý
systém vojenské služby jest bezúčelným a že
mu třeba učiniti konec, že Anglie nepotřebuje
v době míru nynějšího stavu domácího ani
kolonialního vojska, že nadejde doba, kdy
armádu bude lze zredukovati, že pě
pevnostních pluků pokládá zcela nepo-
třebnými a navrhl jejich zrušení.
Anglická armáda, pravil ministr, budiž rozdělena
pouze na dva typy vojska: jedno, jež by bylo
pro vnitřní službu Anglie, pro všeobecnou
službu, druhé pro krátkou službu, totiž výcvik
a reservu. Tato by sloužila pod praporem po
Anglie
dolní sněmovna
8
article
Učinili tak bez zdráhání. A za souhlasu
zajatých. Pak propuštěni zajatí, zakopány uko-
řistěné pušky a táhneme směrem, kudy odtáhli
propuštění. Není pochyby, že nám pošlou hejno
matitelů na krk. Proto bylo lépe je předejíti
odvrátiti od sebe zbytečné prosledy. —
Nezapomenutelné dny, strávené na horké
půdě makedonské, žalem a radostí zároveň na-
plňují mou mysl. Byli mezi námi junáci, starci,
ženy a dítky. Kolikráte jsem se přesvědčil, že
otroctví nemůže ubiti statečnost v národě, zdě-
děnou po předcích.
Leda na čas potlačí, utlumí mravní sílu.
Však v dané chvíli heroism se probouzí, A to
radostný moment vzpomínek.
9
article
Rád si vybavuji na mysli i vzpomínky
z rodinného života povstaleckého. Muži jsou
bojovní, oddáni z celé duše myšlénce osvobo-
zení, za to ženy makedonské téměř jsou neza-
svěceny. Kromě hospodářství a domácnosti ne-
znají starostí. Žádná neví, o čem se rokuje
mezi muži vedle v pohostinné světnici. Porady
mužů jsou ženám nepřístupny. Podivil jsem se
často za svých cest po zemi, jak malý zájem
jeví se u žen pro věc povstání. Však brzo mohl
jsem poznati, jaká síla se tají ve zdánlivé jich
lhostejnosti. Jestli Makedonec ve styku s Turky
pozbyl namnoze na hodnotě svých vlastností,
tedy platí o ženách pravý opak. Ženy odkázány
na úzký kruh své domácnosti zachovaly za to
všecku národní čistotu a neporušenost. Vylou-
čeny z veřejného života, ženy tím neustupněji
setrvaly na svém národním cítění. Nenávidí fana-
ticky mohamedánů. Makedonka nevezme vědomě
do úst z dobytče, Turkem skoleného, nepojí
ždibce sýra neb skývy chleba, rukou mohame-
dánskou vyrobeného. Muž není tak vybíravý.
Makedonské ženy a divky unešeny všemožně
usilují dostati se ze zajetí a nepodaří-li se to, ra-
ději hynou. O mužích neslyšeti takových do-
kladů statečnosti. Muži na mnoha místech hovoř
už po turecku, nepoznal jsem však jediné Make-
donky, aby turečtiny jako řeči obcovací užívala,
třeba ji dobře znala. Makedonky zachovají ná-
rodu jazyk, symbol života vlastního, vkládajíce
jej do úst svých dětí, budoucí síly národa.
Makedonec
Turek
10
article
dvě leta a šest let by se jí počítalo záložní
služby. Také dlužno bude poříditi stav záložních
důstojníků. Ministr války navrhl, aby zřízen
byla služba vojenská takto: šest měsíců v pří-
stavech a osm měsíců pod praporem. Počet
dobrovolníků nechť sníží se na 200.000 mužů,
ale ať vládou jsou lépe živeni, nežli dosud
nechť vychová se z nich mužstvo skutečně
zdatné.
Ministr vojenství Arnold Forster skončil
svoji řeč nadějí, že jeho návrhy budou schvá-
leny a že se jimi zmenší vydání n
vojsko.
Liberální posl. Campbell- Banner-
mann vyslovil uspokojení, že ministr vojenství
dal výhost všeobecné branné povinnosti, ale lép
by byl učinil, kdyby se byl vyslovil pro dosa-
vadní systém praporů, protože by se tím ušetřilo
mnoho peněz.
V průběhu debaty prohlásil ministr Forster.
že jest přosvědčen, že posádku v Jižní Afriee
bude lze brzy zmenšiti a navrhl, by zálohy
v plucích pro všeobevnou službu sestávaly z
23.000, v plucích pro »krátkou službu-
z 87.000 vojínů. Odstranění dosavadního sy-
stému praporů a zavedení systému doplňovacích
depots navrhuje se za tím účelem, by se zjistilo,
že pod prapory v osadách může se vydržovati
mnohem větší počet mužstva, nežli v mateřsk
zemi.
Po delší debatě byla pak schůze skončena
Forster
Campbell
Banner
11
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— »Nikoli německy mluvící, nýbrž ně-
mecké úřadniky.« Körbrův attentát na český
národ, jeho výnos k přednostům všech soudů,
sborových i okresních, aby s veškerou přísnost
k tomu hleděli, zdali český kandidát, ucházíli
se o německé místo, němčinu také skutečněa
úplně ovládá, byl tedy s obvyklou rozhodností
Körbrových tiskových poloúřadníků popřen. Šl.
Körber opravdu neví, že se mu »narodilo
vnouče«, abychom užili předvčerejšího obratu
našeho vídeňského zpravodaje. Leč nejen de-
menti, i úřadní opravy mají svá fata. Úřadní
oprava pana ryt. Wesselého, v našem včerejším
ranním čísle uveřejněná, na jisto postavila, že
na intimátech vrchního zemského soudu ze zá-
hlaví zkonfiskován nejen královský titul tohoto
vrchního zemského soudu, ale krom toho
i název tohoto soudu »český«, že tedy věc ve
skutečnosti jest dvakrát horši, než jak tvrdila
naše původní zpráva o attentátu. Také klausule
poloúřadních listů Körbrových, že není ani za-
potřebí vydávati výnosů o přísném zkoumání
skutečné a úplné znalosti německého jazyka
u uchazečů české národnosti, na to že dbá
ministerstvo spravedlnosti bez toho a bez ustání,
neboť »jazyková kvalifikace uchazečů jest pod-
mínkou bezvadného vykonávání práva«. Toto
potvrzení praxe, kterou by nařizoval výno
Körbrův
Körbrový
12
article
Körbrem popíraný, uvítal tisk německo- nacionální
s hlubokým porozuměním. »Nikoli německy
mluvící, nýbrž německé úřadníky!« hlásá libe-
recká »Deutsche Volksztg.« i dokládá: »Nám
se nejedná o to, zdali češti úřadníci německy
umějí aneb se německy učí, my nechceme
v německých krajinách vůbec žádné úřadniky
české národnosti. Neboť právě ti Češi, kteř
německý jazyk dobře ovládají, jsou mnohem
nebezpečnější než ti, kteří němčinu nuzně lámou.
Pro nás může míti význam jenom takový výnos,
kterým jasně vysloveno jest, že v německých
soudních okresích jenom němečtí úřadníci jmeno-
váni býti mají. Do německých okrosů nepatři
vůbec žádný soudní Čech (»Gerichtstscheche«),
nechť ovládá němčinu sebe lépe!« Hle rohy
zlého ducha jednojazyčné rovnoprávnosti jazykové
a mravní naučení, jak nebezpečno pohrávati
timto dvojsečným mečem, jehož obě ostří brou-
šena jsou ovšem jen výhradně pro českou kůži!
Čech
Čechy
Deutsche Volksztg
13
article
Každé české přikývnutí k tomuto principu jenom
znamená napomáhati k provedení attentátu na
český národ, výnosem Körbrovým podle jeho
dementi — prý nepodniknutého.
— »Právo Lidu« a George Sandová. So-
cialistický předseda městské rady pařížské pan
Desplas vřele poděkoval za věnec, poslaný
k oslavě geniální George Sandové pražskou
městskou radou a náš list uvedl faktum i s citá-
tem řeči presidenta městské rady pařížské, v níž
učiněna zmínka o trvajících, srdečných stycíeh
Prahy a Paříže. Od té doby orgán našich so-
cialistů má každodenní záchvaty zuřivosti a ústa
plná nejhorších nadávek proti »omezeným bařti-
pánům z městské rady pražské« a proti »Ná-
rodním Listům«. Celý případ jen illustruje straš-
nou nevzdělanost a nízkou duševní úroveň or-
gánu zdejších sociálních demokratů. Paní San-
dová prý byla nepřitelkyní společenského řádu
naší doby a proto nemají právo ji oslavovati
»tupí (atd.) měšťáci«! Nejen paní Sandová, ale
každý románopisec a spisovatel — kromě všed-
ních bavitelů čtenářů a officiálních autorů, dvor-
ních radů básnických atd. — jenž dotekl se
chorob a běd společnosti, byl vždy vášnivým
odpůrcem »společenského řádu«, ať to byl
Diekens nebo Ibsen, Björnson nebo Zola, Paul
Sandová
Desplas
Sand
Diekens
Ibsen
Björnson
Zola
Paul
so
Praha
Paříž
San
14
article
Adam, Anatole France, Gorky . . . Snad si ne-
chtějí socialističtí analfabeti reklamovati pro sebe
tyto autory jako Sandovou a vyrazili jejich
knihy z rukou »tupých měšťáků«? Počátek
učinili s tou dobrou Sandovou, jejiž velkopanský
a dobrodružný život byl by vlečen stokou pomluv
a nadávek »Práva Lidu«, kdyby žila dnes. A
což kdyby učení doktoři, estetové a truhlářšti
pomocníci z »Práva Lidu« věděli, že jeden
z jejich bohů, Proudhon, ve své »J ustice
dans la Revolution« napsal nejsurovější
urážky a potupy o Sandové! Ale jejich mou-
drost nesahá patrně přes německou literaturu,
neboť aby nás, »Národní Listy«, poučili (1!), ne-
dovedou citovati než německého kritika, dle
něhož Proudhon řekl: »Sandová je vaše!«
Jiný německý autor, filosof Nietsche, na jehož
»Zarathustu« spáchal skandální překladatelský
attentát přísný estét a kritik »Práva Lidu«, jenž
svým pérem podobně neuprosně pronásleduje
měšťácké autory jako dr. Soukup svou píšťalkou,
nazval velmi nevybraně Sandovou »píšící krá-
vou«. Po tom snad dovoli »Právo Lidu« našim
měšťanům z radnice — a mezi nimi je jich
několik, kteří snad čtli Sandovou i v originále —
aby oslavovali velkou spisovatelku francouzskou,
jež přes všechny své revoluční názory byla
ctěna a zbožňována takovými reakcionáři, jako
byl velký Flaubert a skvělý kritik Paul de Saine
Viktor, jejíž přítelem byl buržustní a frivolní
Adam
Franc
Sandův
Proudhon
Sand
Sandová
Nietsche
doktor
Soukup
Flaubert
Saine
Viktor
le Revolution
15
article
dramatik Dumas syn, již velebil bigotní pravo-
slavný snílek Dostojevský i jemný gentleman
Turgeněv a básník revolucionářů i císařoven
Heine. Byli tito muži, kteří milovali Sandovou,
ač nepřísahali na prapor »rudé internacionály«.
též »bařtipány« ? Společenská neurvalost je pří-
znakem soudruhů z »Práva Lidu«, kteří se tak
neobyčejně liší od socialistů francouzských, je-
jichž vynikající stoupenec, president městské
rady pařížské p. Desplas, dal našim socialistům
lekci taktu, zdvořilosti a civílisace. A je to muž
krajního přesvědčení, jenž bojoval v komuněa
žil ve vyhnanství. Ale již několikráte jsme po-
ukázali, jaká úžasná propasť ve vzdělání a mrav-
nosti zeje mezi českou stranou socialistickoua
toutéž stranou ve Francii, Anglii a Německu.
Ovšem tací Jaurésové, Millerandové, Vivianové
Burnsově, Bebelové a Volimarové vedle našich
Němců, Soukupů, Krejčích, Krapků činí dojem
vzdělaných a ušlechtilých mužů velkého světa
vedle našich tiskových representantů čtvrtého
stavu, kteři se domnívají, že věc socialistiekou
po česku nelze hájiti jinak, leč nejnižším bla
bolem co nejhustěji promichaným nadávkami
— Francouzský tisk o přednáškách hraběte
Lfitzowa. Přednášky dra. Fr. hraběte Lützowa
o české minulosti a její hlasatelích z tichého
universitního města Oxfordu vyrušily nejen naši
veřejnost, ale vzbudily též pozornost cizího tisku.
Dumas
Dostojevský
Turgeněv
Hein
Sandův
Jaurés
Millerand
Vivianová Burnsův
Bebel
Volimarová
Němec
Soukup
Krejčí
Krapek
Lfitzowa
František
Lützow
Francie
Anglie
Německo
Oxford
16
article
Německé žurnály nedaly si ujít obvyklé nejapné
vtipy, jež jen prozrazují jejich špatný rozmar
neboť česká zahraniční propaganda činí je velm
nervosními. Též pražská »Bohemie« vyjel
si známým způsobem na hr. Lülzowa a n
česko-anglické styky. Jiného rázu jsou zprávy.
objevivší se o významném kulturním projevu
česko anglickém na universitě oxfordské, v žur-
nálech francouzských. Velké žurnály pařížské,
zejmena »Le Journal« a »La Liberté
přinesly velmi sympaticky psané článkyo
přednáškách hraběte Lützowa. Tak ze-
jmena »La Liberté« ze dne 12. července
píše z Londýna: »Hrabě František Lütz ow
známý český historik a vlastenec, přednes
v Aula Magna starobylé university oxfordské
řadu konferencí o historicích Čech, jež vyvolaly
nadšený potlesk elitního posluchačstva. Hrabě
Lützow
Lütz
Hrabě
Londýn
Čechy
Bohemia
Le Libertý
17
article
Lützow je distingovaný polyglotta. Své před-
nášky mluvil anglicky a to v angličině tak
čisté a uhlazené, že nikdo nemohl tušit, že
hrabě je cizincem. Hrabě Lützow vykonal pře-
hlídku českých historiků a kronikářů, výmluvně
vystihl jejich význam a vylíčil, jak dovedl
udržeti a oživiti plamen vlastenectví u statečného
národa českého, který neustane ve svých těž-
kých zápasech, dokud si nezajistí ve své vlasti
oprávněnou převahu svého jazyka, své kultury
a svých myšlenek a dokud se nevrátí v majet-
nietví neporušené svých práv.«
— Znalost češtiny při severozápadní dráze
jest ovšem již dávno pověstna, ježto úřadníe
dráhy této namnoze ani po česku o jízdní lístek
žádající pasažéry obsloužiti buď skutečně nedo-
vedou, aneb spíše nechtějí. Že by však našel se
v českém místě na stanici úřadník, jenž by ne-
znal ani českých názvů stanic té dráhy, jejíž je
úřadníkem, o tom mnohý by pochyboval. A přec
dva případy z minulých dnů i o tom zřejmě
svědčí. Před několika dny jelo několik turistů
z nádraží dráhy severozápadní v Praze do Vrajtu.
Lützow
Praha
18
article
Slečně-úřadnici, tehda službu při pekladně v
Praze konající, byl „Vrajt“ skufečně „španěl-
skou vesnicí“. V týž den také úřadník dráhy
v Martinicích u Jilemnice stejnou nevědomost
osvědčil. — Kdyby na př. student při zkoušee
ze zeměpisu měl býti stejně nevědomým, kdyby
neznal názvu „Vrajt“ kterýkoli intelligentní
Čech, zastyděl by se, ale úřadník dráhy, jejíž
velmi frekventovanou stanici Vrajt jest, zeela
lhostejně pokrčí rameny a čeká, až smiluje se
nad ním kdosi, rovněž před pokladnou stojícía
řekne: „Also, geben Sie Freiheit!“ — Že po-
dobné případy neznalosti naší řeči na dráhách
u nás vůbec jsou možny, jest jedině tím vysvětli-
telno, že dosud najde se mnoho našinců, kteř
tak jednají, jakoby pokládali za svou povinnost
na dráze jen německy mluviti. Každý takový
zjev této národní chabosti dlužno nejen na místě
náležitě pokárati a odsouditi, ale i veřejně třeba
jmenovati každého, kdo by svou znalostí něm-
činy zejmena zřízencům dráhy severozápadní
zbytečně přicházel vstříe.
Praha
Martinik
Jilemnice
Čechy
sia Freiheit
Vrajt
19
article
— Odjezd Sokolů do Lublaně. Za pře-
velikého účastenství obecenstva a za opravdového
nadšení nepřehledných zástupů nastoupili včera
večer Sokolové v stejnokroji a několik set Čechů
v občanském oděvu odjezd z Prahy do Lublaně.
kde v přištích dnech budou provedeny velkolepé
slavnosti sokolské. Již po 7. hod. več. seřado-
valy se oddíly Sokolů v Marianské ulici, odkudž
nastal pochod k nádraží Františka Josefa. Do
dvou zvláštních vlaků vstoupilo 750 Sokolů
v kroji a asi 700 účastníků v civilním oděvu,
mezi nimiž velmi mnoho dam. Velmi nelibě
působilo, že správa dráhy zařadila do vlaků také
mnoho vagonů neprůchodních, bez toalety, v nichž
jízda po 22 hodin není pražádným pohodlím.
Když bylo si stěžováno, dána hrubá odpověd
»Tak vystupte a nepojedete nikam !« Toť věru
bezpříkladná neochota správy dráhy oproti Če-
chům. Před několika léty při velkém výletu
sokolském do Č. Budějovic udál se stejný případ
a, jak vidno, pranic se nezměnilo v neochotě
dráhy vůči českému obecenstvu. Bylo k tomu
zapotřebí značného sebezapření, že pasažéři do
vagonů těch vůbec vstoupili. Prvý vlak, sestá-
vající z 18 vagonů, odjel v 8 hod. 40 min.
z pražského nádraží a provázen byl hlučným
provoláváním »Na zdar!«, které bylo Sokoly ve
vlaku opakováno. Za deset minut později odje
druhý zvláštní vlak, sestávající ze 17 vagonů
opět rozlehlo se nádražím hlučné provolávání
»Na zdar!« — Presidium městské rady pražské
zašle dnes do Lublaně pozdravný telegram.
Čecho
František Josef
Lublaň
Praha
marianský ulice
Č . Budějovice
Sokol
20
article
— Žižkův pomník na Žižkově. Slavnost v
prospěch postavení Žižkova pomníku, která koná
se již dne 30. a 31. t. m. na celém prostranství
vrchu Žižkova, bude asi dle dosavadních příprav
velkolepou, vymykající se z rámce obvyklých
národních slavností. Slavnost tato dělí se na 3
oddíly a to: skvělý koncert kapely
„Sokola“ kolínského za osobního řízení
kapelníka pana Kmocha. O 8. hod. večer téhož
dne lampionový průvod osvětleným
a prapory ozdobeným městem na
vrch Žižkov, na jehož temeni vypálen pak bude
p. Hájkem velkolepý ohňostroj, který
nejen z celé Prahy, ale i ze širo-
kého okoli dopodrobna sledován
bude. V neděli dne 31. července r anni bu-
díček, pak o 10. hod. dopol. slavnostn
řeč pana dra. Ed. Grégra a pěvecke
produkce podvítkovské župy Va
šákovy. O 2. hod. odpol. historic ký
průvod, znázorňující dobu Žižkovu, prů-
vod spolků a korporaci městem n
témě vrchu. Odpolední program slavnosti ob-
sahovati bude pestré body, které vzbudí vše-
obecný zájem. Slavnost na temeni vrchu ukon-
čena bude opětným ohňostrojem, v do
lejších místnostech pak pěknou hodinkou
Žižkův
Kmoch
Hájek
Grégr
Žižkov
Praha
Virginie
Sokol
21
article
— Osobní. Řídici učitel české obecné školy v Tere-
zíně pan František Točík podrobil se na vysokém
učení Karlo Ferdinandovém zkoušky z jazyka fran
couzského s výborným prospěchem. — Ministerstv
kultu a vyučování jmenovalo professora na průmyslov
škole v Pardubicích dra. Antonína Kubeše profes-
sorem státní průmyslové školy na Smíchově.—— Panu
Janu Záhoříkovi, městskému lesnímu ve Vlašimi,
udělena byla za nepřetržité více než čtyřicetileté věrné
a uspokojivé zaměstnání v jedné a téže službě u obce
vlašimské čestná medaille za čtyřicetileté věrné služby
— Promoce. Pan JUC Otto Eisner, rodem
z Karlína, konceplní praktikant finančního zemského
ředitelství v Praze, bude dnes 16. července o 12. hodině
polední na pražské universitě Karlo Ferdinandově na
doktora všech práv veřejně povýšen.
Točík
Karla Ferdinandový
Kubeš
Záhořík
JUC
Eisner
Pardubice
Smíchov
Vlašim
Karlín
Praha
český obecný škola v Ter
státní průmyslový škola
univerzita Karla Ferdinandov
22
article
— Úmrtí. Včera zemřela v Praze paní A nna
Záluská, soukromnice, u věku 75 let. Pohřeb koná
se v neděli dne 17. července o 6. hodině odpoledne
z ústřední síně na hřbitově olšanském. — Včera dne
15. července zemřela v Kladně dcera zdejšího ředítele
školy Boženka Kuklová, absolvovaná konser-
vatoristka harfy, po dlouhé a trapné nemoci.
— Pohřeb pana Václava Stoma, statkáře a ně-
kdejšího velitele hasičského sboru v Žižkově, zakla-
datele a prvního starosty župy basičské »Žižka«,
konal se za značné účasti příbuzných a přátel ve
středu 13. července z chrámu sv. Štěpána. Průvod
zahájen sbory hasičskými ze žup: podbělohorské,
»Praha« a »Žižka« v čele s velitelem župy »Žilka-
panem Vilémem Fialou z Král. Vinohradů a za hasiči
následovaly četné spolky, jichž zesnulý byl členem
aneb příznivcem. Za rakví, kterou provázeli četní
členové Sokola pražského s rapíry, šli členové rodiny
a příbuzní, dále okresní a městské zastupitelstvo se
starostou Žižkova v čele a náměstkem okresním panem
Gustavem Žákem, náměstek záchranného dobrovolného
sboru pražského pan Matěj Novotný, náměstek Sokola
pražského pan dr. Novotný, velitel pražského hasič-
ského sboru pan Antonín Tůma, náměstek župy hasič-
ské »Praha« pan Kuklich, starosta župy hasičské
»Žižka« pan Kutina s náměstkem panem Křičkem
a j. v. S radnice žižkovské vlál černý prapor, ozna-
mující, že zemřel jeden z těch starých, bodrých stare
šinů žižkovských. Zesnulý pohřben byl v rodinné
hrobce na hřbitově olšanském.
Záluská
Boženek Kuklová
Václav stoma
Žižek
svatý . Štěpán
Žilka
Fiala
Král
Sokol
Gustav
Novotná
doktor
Tůma
Kuklich
Kutina
Křiček
Praha
Olšanský
Kladno
Žižkov
23
article
— Česká celní kvitance, odepřená obchodníkup
Čeňku Bašteckému v Praze. V této, čtenářstvu s do-
statek již známé záležitosti, ve které i na říšské radi
poslanec p. dr. Boleslav ryt. Plaček jměnem celého
klubu svobodomyslných poslanců českých opětně již
zakročil, učinilo finanční ministerstvo konečně — po
více než třech létech — rozhodnutí, ale rozhodnutí.
jakého se vzhledem k rovnoprávnosti jazyků státními
základními zákony zaručené, nebylo lze naditi. Roz-
hodnutí to zní: Panu Čeňku Bašteckému, obchodníku
suknem v Praze, v Lazarské ulici v č. 3—II., k ru-
koum velectěného pána JUDra. Jana Podlipného, ad-
vokáta v Praze, v č. pop. 309—I. C. k. ministerstv
financí vzavši na úvahu Vaši stížnost, ze dne 8
února 1901, kterou jste vedl proti rozhodnutí presidia
c. k. zemského finančního ředitelství v Praze ze dne
5. února 1901 číslo 428 p. p., jímž se nedalo místa
Vaší stížnosti ze dne 25. ledna 1901 do zdejšího roz-
hodnutí ode dne 24. ledna 1901 číslo 322, kterýmž
Baštecký
doktor
Boleslav rýt
JUDr
Podlipný
I C
Praha
lazarský
II
24
article
Vám vzhledem k ohražení Vašemu ze dne 23. ledna
vydání celní kvitance, jazykem českým
psané odepřelo, rozeznalo vynesením ze dne
14. června 1904, čís. 1498, F. M., že stížnosti Vaší
z následujících důvodů místa dáti nelze: § 65. řádu
celního a o státních monopolech ustanovuje, že pí-
semná prohlášení zboží musí býti jazykem německým
(pokud se týče Dalmacie, jižního Tyrolska a Přímoří
jazykem vlašským) spisována, naproti tomu však, že
se ústní prohlášení v zemském sice jazyku toho
místa, kde byla učiněna, pronášeti mohou, „ale do
úřadních knih že je vždy jazykem, kterým se pra-
cuje,“ vnášeli jest. Jazykem takto označeným vyroz-
umívá se, jakž vychází na jevo z protivy zmíněných
jazyků zemských, na niž se slovíčkem „ale“ přízvuk
klade, jakož i z té věci, že jazyk německý (vlašský)
skutečně platí za jazyk, kterýmž se při celních úko-
nech pracuje, jazyk německý (pokud se týče vlašský).
Dalmacie
Tyrolsko
25
article
Jakožto jazyk, kterýmž celní úřadové pracují, jest tedy
předpisem tímto a to způsobem, nade vši pochybnost
postaveným, jazyk německý (pokud se týče vlašský)
stanoven: proto také dlužno úřadní listiny, které
celní úřadové vyhotovují (úřadní vyhotovení), k nimž
rovněž i celní kvitance přičisti sluší, jazykem, kterým
se pracuje, to jest jazykem německým (vlašským)
spisovati. Věc talo vyplývá i ze zvláštních předpisů
řádu celního a o státních monopolech, požadavků
„listin na potvrzenou toho, že bylo celní řízení vy-
konáno“ (celních kvitancí) se týkajících. Podle § 102.
řádu celního a o státních monopolech prohlášení
zboží, na kterémž jest úřadní potvrzení přímo na-
psáno, nebo k němuž jest potvrzení toto přikolkováno,
jest součástí úřadního vyhotovení; prohlášení zboží
a úřadní potvrzení (celní kvitance) činí tudíž jednot-
nou listinu. Strana může učiniti prohlášení zboží pí-
semně nebo v případnostech v § 63. řádu celníhoa
o státních monopolech vytknutých, ústně; písemné
prohlášení zboží, které vždy dvojmo podati dlužno
(§ 62. řádu celního a o státních monopolech), musí
býti podle § 65. řádu celního a o státních monopolech
jazykem německým (pokud se týče jazykem vlašským)
sepsáno, a proto také úřadní potvrzení, které na
prohlášení zboží napsati jest, ježto s prohlášením
zkoží jednotnou listinu činí, nemůže jinak než ja-
zykem německým napsáno býti. Na místo druhého
exmpláru prohlášení zboží, jejž, když se zboží pro-
hlásí písemně, opatřený potvrzením, že bylo úřadní
jednání vykonáno, straně vydati jest, nastoupí, když
26
article
se zboží prohlásí ústně, úřadní vyhotovení, rovněž
potvrzením, že bylo celní řízení vykonáno, opatřeně,
které se zdělá dle úřadního zápisu do knih ústního
prohlášení zboží. Jakožto původní úřadní vyhotovení
úřadního zápisu do knih, musí úřadní vyhotovení toto
úplně, tedy také co do stránky jazykové se zápisem
do knih souhlasiti; poněvadž však úřadní zápis do
knih ústního prohlášení zboži podle § 65. řádu celního
a o státních monopolech vždy jazykem německým
(pokud se týče jazykem vlašským) díti se musí, dlužno
též úřadní vyhotovení o prohlášeném zboží jazykem
tímto sepsati a potvrzení, že bylo celní řízení vyko-
náno, na tomto vyhotovení o prohlášeném zboží vzhle-
dem k jednotnosti listiny (§ 102. řádu celního a o stát-
ních monopolech) tímtéž jazykem přisaditi. O tom
dává se Vám k nařízení presidia c. k. zemského fi-
nančního ředitelství v Praze, ze dne 1. července 1904,
čís. 2483 p. p., věděti. C. k. vrchní finanční rada: vz.
Šebek v.r.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne
15. července.) Dodávka nábytku pro opatrovnu „na
Palmovce“ zadána p. Čeňku Zavázalovi, pro obecnou
školu tamtéž pp. Strnadovi a Vaníčkovi; pro chla-
peckou školu obecnou tamtéž pp. Štěpánkovi, Heydu-
kovi a Kolmanovi. Dodávka nábytku pro opatrovnu
v č. 575—VIII. zadána p. Zavázalovi, pro obecnou
školu dívčí tamtéž pp. Štěpánkovi, Heydukovi a Kol-
manovi. — Obec pražská podala stížnost proti zřízení
petrolejového skladiště na nádraží rak-uherské státn
dráhy v Libni a to jednak z důvodů bezpečnostních
jednak proto, že nebylo žádáno za určení čáry sta-
vební a výšky rovinné. Správní soud stížnost v obojím
směru zamítl. — Mostného na pražských mostech
bylo vybráno v týdnu od 3. do 9. července: na lávkách
železničního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem
Šebek
Zavázal
Strnad
Vaníček
Štěpánek
Heyda
Kolman
Heyduk
Praha
Palmovka
Libeň
Vyšehrad
Smíchov
27
article
374 K 26 h, na mostě Palackého 4802 K 72 h, na
můstku žofinském 911 K 46 h, na novém mostě ka-
menném 5215 K 4 h, na mostě Františka Josefa
4217 K 88 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 3146
10 h, na mostě libeňském 564 K 30 h. — V lázních
obnášel příjem: na Žofíně v parních a vanových
1200 K 20 h, v říčních 324 K 36 h, uhličnatých 33 K.
slatinných 321 K 20 h, v lidových říčních u Křížov-
níků 437 K 92 h, v říčních v Holešovicích 301 K 28 h.
obecních tamtéž 244 K 95 h. — Dělníků zaměstnáno
bylo u obce 3181, z nichž 2883 řádných. — Ačkoliv
koná se nyní v týdnu pouze jediná schůze městské
rady, přece včera dostavilo se pouze 14 členů, takže
nemohlo Být vyřízeno jmenovění některých úřadnívi
Ke konci pak bylo přítomno pouze 10 členů, takle
zůstaly nevyřízeny četné záležitosti stavební. Tale
okolnost vzbudila mezi přítomnými členy měslake
rady nemalé vzrušení.
— Protestní schůze proti stavbě obecního repns
sentačního domu. Projektem stavby representačního
domu u Prašné brány nákladem obce domnívají s
hostinští býti poškozenými v budoucích časech, po
něvadž obecenstvo vzdalovalo by se dosavadních svých
stredisek v hostincích a navštěvovalo by obecní dům.
Proto chtěli hostinšti důrazně protestovat proti uskur-
tečnění projektu a k tomu cíli svolali na včerejší dd-
poledne velkou schůzi hostinských do dvorany Žofína
Náhodou na tutéž dobu bylo svoláno několik jiných
schůzí hostinských a poněvadž otázka stavby repre-
sentačního demu zdála se být pro příslušníky stavu
nejméně zajímavou, přišlo jich na Žofín sotva 20
Pro toto nepatrné účastenství byla schůze odročen
na dobu vhodnější a v té schůzi obšírný výklad proi
stavbě obecního domu učiní obecní starší a majile
kavárny p. K. Šindelář.
K Šindelář
Palacký
Křížov
Holešovice
Žofín
František Josef 4217
28
article
— Výstavy. Výstava grafického umění
v pavilloně »Manesa« pod zahradou
Kinských otevřena jest od 9. hodiny ranní
7. hodiny večer za vstupné 1 K. Studentské, spol-
kové a dělnické lístky na průkaz legitimace 60h
— Na vzdělání čezkých dílek Ústř. Malici škol-
ské přispěli: Pokl. čís. 794 v Kněževsi u Rakovník
K 9.40. K uctění památky zesnulé pí. Anny Sehnout-
kové z Černožic Josef Nápravník na Žižkově s chot
15.—. Při svatbě sl. Aninky Javůrkové s p. Frant.
Kopeckým z Prodašic v Selelicích 2.50. Při l asič-
ském sjezdu župy Podještědské v Sedlejovicích se-
bral p. Karel Holina 8.51 a p. Jan Málek 10 69. Pi
hře v hostinci »u Slovana« v Polné 6.50. Při pohřbu
p. Václ. Priela, skláře v Nov. Světě 2.40. Mistní
skupina koželuhů a všedělnický spolek »V předl
v České Skalici 93 84 Při svatbě sl. F. Novotných
s p. A. Gvozdíkem v Brodku vybrali přátelé strý-
čkovy 8.—. Odbor v Žiželicích 276.06.
Kinská
Pokl
Anna
Nápravník
Javůrek
František
Kopecká
Holina
Málek
Slovan
Václ
F Novotná
A Gvozdík
Kněževes
Rakovník
Černožice
Žižkov
Sedlejovice
Polná
Český Skalica
Brodek
Žiželice
Malik školaský
29
article
— Státní němčina na ležení. Na příkopě opravuje
se průčelí novoměstského německého státního gymna-
sia. To není arci žádný velký stavitelský neb arch-
tektonický podnik, ale pro reklamu a vývěsky se
přece hodí. A takž vidíme na lešení dvě pestré ta-
bulky: na červenobílé tabulce je nápis „Č. Vladyka,
mistr zednický. Maurermeister. 1075—1.“ na drubé
pak, bíle-modré, stkví se firma „Jar. Vomáčka. Arch-
tekt. Baumeister. Prag. III. 445.— Pánové, kteří tylo
labulky na lešení zavěsili, soudí snad, že už je něm-
čina státním jazykem a že tedy platí také prc zednick
práce na státních budovách, čili, že je závaznou takě
pro státní — melouchy
— Abiturienti c. k. akadem. gymnasia v Pran
1903-4 složili na Ústřední Matici školskou v Místku
na Moravě 100 K, na Národní jednotu severočeskou
50 K a na Husův fond 50 K a současně odvedli n
Pánkův fond ředitelství akad. gymnasia 40 K
— Velký spolkový dům českého řemeslnictva.
Vladyka
Vomáčka
Baumeister
Husův
Pánkův
Pran
školský v Místek
Morava
30
article
Dle příkladu ostatních společenstev živnostenských
zahájilo i společenstvo uzenářů pražských akci pro
postavení řemeslnického domu v Praze. K velkolepě
slavnosti, jež se za tím účelem ve dnech 14. a 15.
srpna pořádá a jejíž výnos přispěti má k rozmnoženi
fondu onoho důležilého stavebního podniku, zahájilo
společenstvo mezi svými pp. členy sbírku, žádajíc za
věnování příspěvků v potravinách k bufetu, jenž při
slavnosti uspořádán bude nebo příspěvků peněžitých
a zůstavujíc na vůli každému, aby pro ten neb onen
příspěvek se rozhodl. Společenstvo samo věnovalo
ze své pokladny k témuž účelu částku 100 K. Dou-
fáme, že výsledek sbírky podá skvělý důkaz, že od
pp. členů společenstva uzenářů pražských význama
blahodárný vliv, jehož se od budoucího řemeslnického
domu v zájmu každé živnosti nadíti lze, náležitě byl
pochopen
— Společné výlely do Krkonoš budou pořádány
opětně z Jilemnice do Krkonoš počátkem srpnaa
září. V druhé polovině srpna bude mimo to z Hořie
vedena společná výprava přes Jilemnici do Krkonoš.
Praha
Krkonoše
Jilemnice
31
article
Kdo by se o podníky tyto zajímal, nechť dopíšes
níže jmenovanému pořadateli o illustrovaný podrobný
jich program (rozesilá se za náhra du 20 haléřů v
známkách). — Prvá společná výprav
určena je na dni od 1. do 5. srpna t. r. Programje
pečlivě sestaven, aby účastníkům mimo partie na
hlavním krkonošském hřbetě (Šněžné jámy. Vysoké
Kolo, Rybníky, Sněžka) poskytnuta byla příležitost
seznati také turisticky vděčná místa v českém před-
hoří (Žalý, údolí Jizery a Mumlavy. Obří důl a údoli
Úpy), jakož i nejpůvabnější čásť pruského úpati
Krkonoš (Zackenfall, Schreiberhava, Kochelfali). Ná-
vštěvou světoznámých a proslulých skalních měst
Abršpachu a Teplicích výprava skončí. Vše bližší
udáno je v programech. Přiblášky lze přijímati
pouze do 26. t. m., do kteréž doby také cestovní
peníz v částce 40 korun zapraviti třeba. Přihlášky
a veškeré dotazy zaslány buďtež říd. uč. J. Bucha-
rovi v Štěpanicích u Jilemnice.
— Nedostatek při vyšehradském hřbilově. Z o b
censtva došly nás již opětně stížnosti na okolnost
že při vyšehradském hřbitově není žádného záchodku.
Sdělili jsme tyto stížnosti král. kollegiätní kapitol
a tato odpovídajíc na ně prohlašuje, že opatření ono
provésti z ohledu obecně zdravotních a společen-
ských jest povinností městské rady král. hlav. města
a že kapitola, jež nemá v okoli kostela a hřbitova
již žádných pozemků, ježto tyto vesměs vojenskému
eráru a k veřejnému statku náležejí, městskou radu
již loňského roku a letos opětně na dotčený nedo-
statek upozornila, očekávajíc s důvěrou, že mu od-
pomoženo bude, což však podnes se nestalo.
Kochelfat
J Buch
Sněžka
Žalá
Mumlava
Úpa
Krkonoše
Schreiberhava
Abršpach
Teplice
Štěpanice
Jilemnice
údolí Jizera
32
article
— Novoměstská radnice bude opravena v původ-
ním slohu! Z místodržitelství jakož i z komitétu pro
novou stavbu novoměstské radnice bylo sděleno radě
městské, že ministerstvo spravedlnosti, přihlížejíc ku
projeveným přáním, aby přestavba neprovedla se dl
plánů již schválených, nýbrž tím způsobem, aby
facada a kryt onoho dílu budovy, jenž představuje
bývalou radnici novoměstskou, zřídila se ve formě
staré — schválilo nový projekt restaurační. Stalo
se tak vzhledem ke zbytkům staré architektury, ob-
jeveným na začátku prací restauračních a vzhledem
k dobrozdání konservatorů a ústřední komise pro
umělecké a historické památky. Tím došla splnění
žádost městské rady, podaná ministerstvu dne 6.
května t.r
— Pro nezvolost němčiny. Občan Fr. Spilka sdě-
luje nám, že vraceje se včera z Teplic do Prahy, žáda
u kasy teplicko-ústecké dráhy česky za vydání jizd-
ního lístku do Prahy. Pokladník však odvětil, že
česky nerozumí, ale vydal listek přece, když mu
byl kdosi ztlumočil, čeho si občan žádá. To však
nelíbilo se některým lidem na blízku slojícím at
začali občanu vytýkati, že dělá výtržnost a že by
měl býti za to strážníkem k potrestání odveden. Ob-
čan jal se strážníkovi vykládati, že neznaje německy.
o lístek česky požádati musil; ale strážník nerozumí
prý zase česky a tak vznikl zbytečný hovor, jehož
strážník použil k tomu, že občana Spilku odvedl na
strážnici, kdež se tahanice „nerozumím — verstebe
nichl“ opakovala tak dlouho, až konečně uznáno, ž
je to zbytečná a nemístná sekatura. Ale tím časem ujel
vlak a občan Spilka musil jeti až v noci. Jest zajist
vrcholem nešetrnosti, když se za kasíry železných
dráh v Čechách ustanovují mužové, kteří buď česky
nerozumějí nebo rozuměti nechtějí.
Spilka
Francie
Teplice
Praha
Ob
Čechy
33
article
— Noční malostranská příhoda. Ke zprávě po
tímto záhlavím uveřejněné ve středečním odpoledním
vydání našeho listu, dlužno ještě toto dodati. Onen
úřadník české spořitelny, který v neděli v noci smrdutý
obsah nádoby s druhého poschodí domu, kde nalézá
se c. k. místodržitelská knihtiskárna na Malé straně
v Nebovidské ulici z okna vylil, jest povedené ně-
mecké kvítko inspektora místodržitelské tiskárny.
dvorního rady rytíře Jeníka z Gamsendorfu, který
bytu toho za laciný peníz požívá vedle jiných sine-
kur. Tento nezvedený synáček míval již na německém
gymnasiu malostranském zvláštní štěstí, požívalť Mile-
simovského nadání na vzdor hanebným vysvědčením
semestrálním napořád a při maturitě dvakráte propadl.
alo to ovšem nevadilo, aby byl přijat do služby
ústavu, který má vždy k disposici teplá místečka pio
nezvedené deutschnacionální mladíky. Teď dostalo s
mu tohoto vyznamenání, neboť česká spořitelna mi
patrně úkol, aby nedala zahynouti takovýmto pove-
deným německým kvítkům nynějším i budoucím
Může býti na takovýto „úřadnický dorost“ hrda!
Nedostatek vozů na státních dráhách. Zvěst
o tom zajisté překvapuje, ale spočívá na pravdě.
V Berouně na př. trvá již delší dobu citelný nedo-
statek vagonů otevřených i krytých a famější vápe-
nice i lomy vápencové nalezají se v sítuaci zrovn
zoufalé. Co nedostatku vagonů příčinou jest, nenl
Jeník
Mil
Beroun
Gamsendorf