ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8a2c32b0-7135-11dc-b365-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 45, person 49, work 1, org 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne (6. července 1904
Praha
3 masthead
Číslo 195.
4 article
Na ranní a odpol. listy přod plácí se; v Praze v sdmlnistrai za měsíe n ftvrti leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou s nroěet n drt leta . . . . 7 K 50h ta měske . . . . . . 2 K 80h Foštont a máse n krrt leis . . . . s drojí zěsilkeu ra měnle nant leha . . . Ke k
Praha
5 article Řím a Francie.
Řím a Francie. Francouzská republika, vzniklá v nejtěžšíc chvílích národního neštěstí, na troskách císař- sivl, zdrceného mocnou rukou souseda za Rý- nem, po mnoho let udržovala se spíše soupeře- ním různých skupin monarchistů, kteří ji pova- žovali za dočasný kompromis, mlčky uzavřený na dobu, až některá z nich ovládne úplně si- tuaci a bude s to přikročiti k restauraci — krá- lovství nebo císařství. Byly okamžiky, kdy rychl se vzmáhající popularita jednotlivých generál již již se pokládala za způsobilou zasaditi re- publice smrtelnou ránu. Nejslabší stránkou republiky bylo ovšem v oné době, že z uvedených příčin nemohla dlouho přikročiti k rozhodné vnitřní re- organisaci, k sebovědomému pěstění ducha republikánského. Ostatně zdědila republika ta- kové břímě těžkého postavení mezinárodního, že hlavní péči věnovati musila tomu, aby fran couzský národ, aby francouzský slát znovu zaujal takové důstojné a významné postavení v mezinárodním koncertu, jaké i v zájmu všeh pokročilého lidstva stalo se evropskou nutností Po této stránce došly snahy francouzské upřím- ného porozumění zvláště ve středu národů slo- vanských, a nejen porozumění, ale i vydatné opory. Takto uplynula dlouhá řada let, než Francie mohla od úkolů vnějších přikročiti i k řešení nalehavých úkolů vnitřních, a k úkolům těmto zvláště náležela i oprava školství ve směru re- publikánském, pokrokovém. V létech malomoci republiky nebylo možno hnouti touto olázkou. nutno bylo vyčkati doby, až republika ve ve- řejnéj mínění francouzském se upevní, až v parlamentě a ve vládě zasedati budou nejen republikáni dle jména, ale i dle přesvědčení.
Řím Francie francouzský republika
6 article
Zatím spočívalo veškeré, zvláště nižší škol ství v rukou četných řádů mnišských a kongre- gací, kteréž odchovávaly mládež v duchu, po- třebám a požadavkům republiky a pokroku přím se příčícím. Škola ostatně jest všude předmětem spor mezi národem, státem a církví. Kde stál a národ jscu jednotné, kde vláda jest skutečnou opravdovou výkonnou mocí snah národních. tam zápas o školy vede se pouze mezi státem a církví. Podobně jest a bylo tomu i ve Francii. Republikáni vidouce, že dorůstající pokolení. vycházející ze škol četných řádů a kongregací. nemůže býti považováno za pevný, lidový funda- ment pro stálost republiky, odhodlali se, odníti školství z rukou posavadních a vložiti výchovu a vzdělání mládeže do rukou světských, do rukou odborníků, k úkolu svému náležitě při- pravených. Provedení této dalekosáhlé reformy podjalo se ministerstvo, jehož duší v tomto ohledu byl Combes. Rozdělil si svůj úkol na dvě části: prvá směřovala k odstranění a zrušení všech řádů a kongregací, jež nestály na půdě francouz- ského spolčovacího zákona, druhá, se týkala školství samého, pokud spočívalo v rukou ta- kových řádů. Zápas o tuto opravu a její provedení vlekl se dlouho, a došlo při vyklízení klášterů i k čel- ným srážkám státní moci s lidmi, na klášterech a řádech závislými, neb jinak s nimi spojenými. Do nynějšího papeže vedl se jinak tento zápas, aniž by se byly porušily pravidelné styky vlády republikánské s Vatikánem. Když všal zkušený státní sekretář papežský kardinál Ram- polla za nového papeže vzdal se svého posta- vení, a nově zvolený papež Lev X. sám dosedl na stolec papežský jakožto kandidát, proti ě- muž nestála nepřízeň trojspolku, a když v úrad státního tajemníka uveden byl kardinál Merry de Val, v zápase o školu a rozpuštění řádů
Combes Francie Vatikán Rama Merry jít Val
7 article
kongregací, jímž se nedostalo uznání státem francouzským — nastalo ostré napjetí mez Římem a Francií, jež dospělo až k faktické roztržce. Když totiž Vatikán protestoval proti ná- vštěvě presidenta republiky francouzské u krále italského v Římě, odešel francouzský zástupce u dvora papežského na dovolenou, a více se ne- vrátil. V boji pak proti reformám Combesovým užito ve Francii samé klerikálními kruhy pro středků ne právě nejvybranějších. Jedním z nich bylo šíření pomlu v jakoby řádu Kartusiánů se bylo podařilo pod platiti Combesa sumou dvou millionů franků Kdo ví, jak veřejné mínění francouzské o afféry s průplavem panamským a procesů drey fusovských jest náchylno věřiti, že korrupce z sahuje nejen do kruhů parlamentních, ale i výše uzná, že tato pomluva měla zlomiti Combesovi vaz. Combes sám upozornil sněmovnu na tuto pomluvu a žádal za vyšetření. Výbor pa lamentem ustanovený sestáv a většinou z odpůrců Combesovýeh a výsledek svého šetření sestavil tak, žese určité odpovědi na předmět vyšetřování veřej- nosti vůbec nedostalo. Poslanec Collin, jakožto zpravodaj komise oznámil: že vyšetřováním ne- našly se důkazy o podplácení syna Combesova a navrhuje tedy komise sněmovně, aby vyslo- vila své politování, že ministr Combes ukva- peně rozčilil zemi a ohrozil autoritu francouz- ského komisaře světové výstavy v St. Louisu (komisař onen prý byl prostředníkem Kartu- siánův) a že dále vyslovuje sněmovna politovánt ve příčině postupu výkonné moci a soudu.
Combesův Combes Collin Řím Francie Vatikán St . Louis
8 article
Avšak záměr komise, poraziti ve sněmovně Combesa, šerodně selhal; přijat totiž jednaci pořad tohoto znění: Sněmovna, uváži vši že vyplývá z výsledku komise, že česť předsedy ministerstva a vlá dy republikánské jest povzne- šena nade všechnu pochybnost (375 hlasy proti 82 ze 452 hlasů), odsuzuje bezejmenně pomluvy a pomlou- vače, kteří se vyhýbají proveden důkazů (jednomyslně 383 hlasy pří- tomných) a odmítajíc každý dodatek. přechází k jednacímu pořadu (při jato 306 hlasy proti 244 a všecky tyto tři části pak 334 hlasy proti 154.). To byla ovšem zdreující porážka komise i pomlouvačů, a tím znamenitější vítězství Com besovo, že on sám při zprávě komise ve sně movně ani se neujal slova. Výsledek tento zároveň znamená, že opravní akce Combesova uznána obrovskou většinou sněmovny za dílo správné a nutné. V Římě asi rovněž jsou si vědomi, že ve- řejné mínění ve Francii stojí v akci proti klá- šterům a za vymanění školství z jejich rukou na straně Combesova ministerstva, a proto pře- nesli boj na jiné pole. Řád jezuitský poslaral se totiž o to, aby vyšší duchovenstvo a četní po- slanci klerikální podali k papeži protest proti akci vlády francouzské; protest ten nepodepsalo však osm arcibiskupů a biskupů. Proti těmto prelátům zahájena nyní z Řtíma akce; někteří byli vyzváni, aby se vzdali svého eírkevního úřadu, jini byli „pozváni“, aby se do- stavili do Říma. Protože dle konkordátu mezi Francií a Římem uzavřeného není Vatikán oprávněn bez souhlasu vlády sesazovati biskup a mimo to dle zákonů francouzských není bisku- pům dovoleno bez téhož souhlasu opustiti diécesi, ohradila se vláda francouzská proti zakročení Říma a zároveň odepřela svolení biskupům, aby opustili diécese své a šli do Říma.
Combesův Como Řím Francie Vatikán
9 article
V Římě zatím se snaží seslabiti nepříznivý dojem, jakýž opatření proti biskupům ve Franci učinilo a tváří se, jakoby vinou vlády se byly dostaly na veřejnost zprávy o vypuknutí sporu tohoto. Ve Vatikáně pouze připouštějí, že za- kročeno bylo proti biskupu Geayovi, v jehož diécesi prý jest již dávno „anarchie“ a proti biskupovi Le Nordezovi, jenž prý již rovněž dávno jest v církevním vyšetřování, a jemuž zakázáno vykonávání biskupských práv. Ostat- ním biskupům byly prý pouze „uděleny rady“, a tak prý konkordát nebyl Vatikánem porušen. Tento nový spor přenese se asi také mez věřící a způsobí asi zajímavé úsudky v poslušen ství jejich k biskupům ... Dle všeho skončí zápas tento vypovězením konkordátu vládou francouzskou, oddělením eírkve a státu, a vzhledem k tomu, že v církv francouzské ode dávna panovalo silné vědom individuální — gallikanism — není vyloučeno. že ve Francii oživi se vzpomínky na biskupa Grégoira, který v době první republiky první mezi francouzskými duchovními vykonal přísahu na francouzskou ústavu a postavil se v čelo hnutí, jehož cílem bylo prohlášení církve fran couzské (gallikánské) za neodvislou od Říma. Prozatím ustanovena byla sněmovnou ko- mise v záležitosti konkordatu, ale vzhledem k nastávajícím prázdninám sněmovním uslyšíme o její návrzích bezpochyby až v podzimním za- sedání.
Geay Grégoira Řím Vatikán Francie
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. července. (Poslanci M chejda a prof. Hofmann o slez ských pobočkách.) Zpravodaj „Dz. Polsk.“ rozmlouval o slezských slovanských učitelskýel pobočkách s poslancem za Těšínsko drem. Michejdou, jenž na učiněný k němu dotaz odvětil, že slezští Poláci budou se zřízením pol- ských poboček při učitelském ústavě těšínském spokojeni, poněvadž se jich sami do- máhali. Soukromý polský ústav bylo by sice možno ihned zříditi, ale jak dlouho by školská matice musila pak čekati na sestátnění tohoto ústavu? Vždyť v Rakousku nebylo ještě pří- kladu, aby byl sestátněn soukromý učitelský ústav! Jestliže Poláci musili na sestátnění tě- šínského gymnasia čekati 8 let, čekali by na sestátnění paedagogia snad 20 let. „Potřebu. jeme — pravil dr. Michejda — nezbytně pol- ských a polsky vzdělaných učitelů a sice co nej- rychleji. Proto jsme také ochotně svolili k vlád nímu projektu. Mäme při tom všechny záruky že učiteli paedagogia budou jmenováni skutečn Poláci a ne Němci, umějící po polsky; mimo to i jiné sliby co do vnitřní správy a jsme na tu dobu úplně spokojeni.“ Peněz, sebraných na zřízení soukromého polského ústavu užije se nyní dle slov Michejdových na stipendia pro polské žáky.
profesor Hofmann Michejda Polák Němec Michejdův Praha Těšínsko Rakousko Dz
11 article
Posl. prof. Hofmann mluvil o pobo kách v městském obecním zastupitelstvě opav- ském. Na vyzvání jednoho člena zastupitelstva sdělil, že zemský president hr. Jos. Thun mluvi s ním již před několika měsíci o úmyslu zemské školní rady, zříditi české a polské pobočky že hned tehda hr. Thunovi sdělil své pochyb- nosti o tomto projektu, který prý dle jeho slov narazí na odpor slezských Němců. Při té příleži- tosti prof. Hofmann oznámil, že zemská školn rada slezská neobdržela ještě z Vídně potřebného nařízení ministerstv o světy stran zřízení navržených slovanských poboček. Plán zemského presidenta, jenž po- bočky zříditi chce, leží dosud v ministerstvě osvěty, které nedalo naň ještě nijaké odpovědi.
Posl profesor Hofmann Thun Němec Vídeň
12 article
V Praze, 15. června. (Jihoslované Češi.) Částečné uznání reciprocity záhřebsk university, pokud se týče chorvatských právníků z Dalmacie a Istrie, bylo některými vládním časopisy prohlášeno za obratný šachový tah dra Körbre proti spolku jihoslovanských poslanců s českou delegaci na řišské radě. Citovali jsme na tomto místě již mínění orgánu dra. Šuster- šíče, jež nikterak nesouhlasí s tvrzením vlád- ních listů. Nyni máme před sebou podobný pro- jev dalmatského poslance Periče, otištěný v „Konser. Korr.“ Posl. Perič praví v něm: „Výnosu ze dne 24. dubna 1904 podkládán tak- tický účel, učiniti průlom do srdečného poměru mezi Jihoslovany a Mladočechy, vzniklého za posledního zasedání říšské rady. Jestliže v ně- kterých místech takový vodlejší účel skutečně byl, mohu ubezpečiti, že to byla pochybená spekulace. Jiheslo- vané setrvají pevně po boku če- ských poslanců. Také jest nesprávno tvrzení, že chorvatští poslanci jsou uspokojeni oběma známými výnosy ministerstva osvěty. Ani to se neshoduje s pravdou, neboť chorvatšt poslanci přijali ony výnosy jen jako s plát ku a nepřestanou domáhati se všemi prostředky úplné reciprocity ve všech oborech akademi- ckého studia.“ Tímto prohlášením uvádějí se radosti vídeňského vládního tisku opět na pra- vou míru. V Praze, 15. července. (Také němečt poslanci ze Slezska protestu jí.
Jihoslovan Čech Körbre Šuster Perič Posl Praha Dalmacie Istria Slezsko
13 article
Včera dopoledne sešli se v Opavě němečtí po- slanci ze Slezska, aby zaujali stanovisko proti slovanským učitelským pobočkám. Rozhodli se vyslati předem deputaci k zemskému presidentu hr. Thunovi, aby ho vyzvala, by upustil od zří- zení poboček a kdyby tento krok nestačil, má se vyslati za týmž účelem doputace do Vídně k dru. Körbrovi a Hartlovi. Hned odpolednc odebralase deputace k hr. Thunovi a posl. Bukowski vyložil v jaké rozechvění uvedeno německé obyvatel stvo Slezska zprávou o slovanských pobočkách Deputace projevila pak žádost, aby se zřízení poboček vůbec sešlo. Hr. Thun odvětil depu taci, že nemá práva dávati jakýkoli závazný slib, že však podá na vyšší místo zprávu o pro jeveném požadavku, jakož i o rozčilené náladě slezských Němců. Chtějí-li prý pánové poslati deputaci do Vídně, aby to učinili co možná brzy. Následkem této odpovědi německá depu tace pojede prý do Vídně již v nejbližšíeh dnech. Německé „voto“, posvčeené slibem dra Körbra, hýří, jak vidno, od Bilska až po Inšpruk. „Čechové — jak správně poznamenávají „Lid.
Thun Körbr Hartl Bukowský Němec Čecho Opava Slezsko Vídeň Hradec Lido
14 article
Nov.“ — nesmějí dostati university a nesměji dostati ani učitelského ú tavu. Jim se nesmí do- stati ničeho, ani toho nejnepatrnějšího. Vláda nesmi dbáti žádných potřeb slovanského obyva- telstva. I kdyby pro nedostatek učitelů musila zavírati školy, nesmi se ohlížeti na zákon z něho pro ni vyplývající povinnosti. Rozkladné, ro zvratné účinky německého „veta“ nesmějíji lekati, naopak ona je povinna proces urychl - vati. Německé „veto“ je rakovinou Rakouska. Zhouba, kterou šíří, je patrna na všech stranách nejen v zemích českých. A ten, kdo ji státnímu útvaru vočkoval, těší prý se posud neotřesené důvěře. Morovou nákazou hyne všecko, čeho se dotkne dr. Körber. Je snad pro tuto svou vlastnost nenahraditelný?“ Ze Lvova, 13. července. (Výsledky je- zuitské kurately nad basiliány.) Po dvacetiletém dozoru nad ruskými hasilián skými kláštery v Haliči jezuiti prohlašují své ruské odchovance za zletilé a ponechávají jim, aby si své věci nadále řídili sami. „Dilo“ se- stavilo účty z činnosti jezuitské v basiliánských klášteřích, z nichž vyjímáme následující: Jozuiti V drobném prodejii ranní číslo o robě . . . za 8h odpolední . . . za žh Ve dlialkách na venkověí ranní číslo. . . . . . . . 10 od poledi ní . . . . . . . 5h Inserát platí se hotově napře. Předplacení a inserty přijíná sěnini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se též rodakce tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevracsjí.
Jim doktor Körber Rakousko Lvov Halič Dila
15 article
odebrali basiliánům gymnasium a národní školu v Bučači; zamezili jim přístup do Bukovinya do Krakova; zmařili (náhodou na štěstí! Pozn. red.) basiliánské misie, chystané metropolitou Šeplyckým pro Bulhary; prodali Polákům pět basiliánských poplužních dvorů, tak že jim zbyly jen tři a i ty jsou prodluženy. Mimo to vzali basiliánům víru v ruský lid, namluvivše jim, že lid ten jest temná, nevzdělaná massa s něko- lika dobrodruhy v čele. Basiliány, kteří se starali o lid, přesazovali z kláštera do kláštera, až vět- šina z nich odjela do Ameriky, aby se vyhnula stálému stíhání. Slovem, oč jezuiti zlepšili vnitřní zřízení a život klášterní, o to zmrzačili tento řád a za toto odcizení basiliánů lidu jsou odpovědni před ruským národem. Z Terstu, 14. července. (Slovinske školy v Terstě.) Desetiletý zápas terstských Slovinců za národní školu slovinskou v Terstě blíží se ke svému rozřešení. Rozhodnutím ze dne 2. května 1899 terstské místodržitelství za- mítlo již po třetí žádost za zřízení slovinské školy v Terstě a ministerstvo toto rozhodnutí po- tvrdilo. Proti tomu podána stížnost správnímu soudu, jenž oznámil, že přelíčení bude se konat dne 7. října.
Bulhar Polák Bukovinya Krakov Amerika Terst národní škola v Bučač
16 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. července
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. července Poslední boje s Tibeťany líčí dopisovalel »Daily Mailu« v depeši, zaslané z Kangmy, takto dramaticky: Když nepřítel mě obsazený ještě klášter v Nemgyi i tvrz tamní, děla plukovníka Branidera, přivezená z Gyance, zahájila palbu na něj. Ráno přední stráže ko- lony generála Maedonalda přibyly k Saotangu. 40. pluk indický vedl útok a naše pěchot jizdní, objevši tryskem posici, zjednala si styk s vojem od Gyance přicházejíeím, zamezujíc tak nepříteli ústup, zalím co pěchota naše od Gyance přispíšivší obsadila výšiny v boku nepřátelské posice. Zmíněný pluk udeřil na levou čásť ne- přátelské posice a 2 oddělení zákopnická ude- řila na pravou čásť. Nepřítel neustupoval al před ohněm našim až teprve v deset hodin. Voj gen. Maedonalda přibyl o půl jedenácté. Britská horská batterie zahájila palbu na tvrz, jež nalezala se na vrchu, v jedenáct hodin i umlčela střelbu její za čtvrt hodiny. Pluk onen dobyl pak vesnice a klášter na levém boku nepřátelské posice, zákopníci pak na pravém boku, jsouce podporováni při tom jízdní pě- chotou. Nepřítel držel ale potom ješté některé vesnice v moci své. Děla naše — také Maxi- mova— zahájila palbu na ně, pokračujíce vní do půl druhé hod., kdy nepřítel byl úplně umlčen. Boj na straně tvrze i ve vesnicích byl velmi tuhý. Nepřítel byl ale citelně zirestán.
Maedonald Saotang Max Praha Daily Maila
17 article
Naše ztráty byly: čtyři sepoyové zabiti a sedm sepoyů zraněno, včelně majora Lya ze sboru zákopnického, který byl zraněn do ruky. Množ- ství pušek Martiniových i jiných bylo námi ukořistěno. Všechny sbory naše zdatně si počí- naly; pluk indický dobyl vesnic bodákem, kdežto děla naše bořila účinně nepřátelská opevnění. Při přechodu kolony naší z Gyance tvrz byla zahájila ostrou palbu, ale střely její nezpůsobily skod. Roztržka v demokratické straně americké. Otázka měny ve Spojených státech severo- amerických hrozi velice seslabiti demokratickou stranu, což bude míti pro ni při nastávajících volbách předsednictva republiky neblahé ná- sledky. Sjezd strany v St. Louisu, před několika dny konaný, se otázce této vyhnul, nepojav jí ve volební provolání, ve vědomí, že otázka měny
Lya spojený stát severo St . Louis
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V četách makedonský ch. Ze vzpomínek Jana K lim še. Sloupy dýmu hořících vesnie stoupají k ne besům, ryk válečný dolehá k měmu sluchu vidím potoky krve, vidím sťaté hlavy, bezhlavé trupy lidské, z nichž krev pozvolna vytéká na zemi, která lačně ssaje nejdražší mok — pára z ní vystupuje na chladném vzduchu jitra Mrazí mne, zahaluji se lépe; jen tvář je volna Jsem znaven. Opírám hlavu o pařez a dumám. Usnul jsem. Ve snu vidím »Karbinec«, dosti velkou vesnici ve štipském okresu. Právě sešli se hoste slaviti panagýr (posvícení). Všude veselo, pečivo se rozdává, víno, po celý rok schovávané, ko- luje od hosta k hostu. Čorbadži (hospodář) točt skopa na rožni, druzí mu pomáhají, popíjejíce rakije. Je čas do »eírkve« (kostela). Vše ve sla nostním úboru spěchá, by nezmeškalo služel božích. Jen hospodář a hospodyně zůstávaj doma. Na panagýru třeba tolik opatřiti! Po službách božích se jí a veselí počíná Mládež se sešla na velké ulici. Objevil se gaj- duška (dudák) a nezbytný muž s topanem (bub- nem), jenž udává takt při národním tanci choro, u Srbů kolo. Gajdy zahučely. Však mládež malebném svém kroji, ač rozjitřená vínem, ne troufá si. Dává přednost starším, jak tu zvykem ve všem. Necení si Makedonec boháče, ale slarce si váží, třeba žebráka. Všem se jen nohy třesou do tance, ale žádný nezačíná. Rád bych si též vyskočil, ale nemohu z místa, jak bývá ve snu. Chceš utíkat a nemůžeš. Slarci vážně pohližejí jeden na druhého, snad v předtuše události. Však tu jeden se zvedl, podává gaj- dulkovi peníz a začíná. Petrov, jeden z měh vddělení. Vypravovával mi, jak veselá bývala llakedonie před 30 lety, jaká byla »sluboda«, jik slavili posvícení celý týden. Oči se mu jakřly za vypravování, tvář nabyla výrazu měk kího. Zmizely brázdy vyryté osudem do tváře,
Jan Srba Gajda Makedonec Petrov
19 article
Však jen na chvíli. Pobled stranou účinkoval. jak chladná sprcha. Hluboký vzdech, hlava sklonila se k prsům. Dvě slzy se řinou jizvou po obličeji. A na všech tvářích! Tak i sám nejednou, když vše kolem spalo tvrdým snem zahloubal jsem se v myšlénky o národě bratr- ském a slzy litosti jsem ronil. I dnes po návratu do vlasti marně se snažím vymaniti se z trapných myšlének. Rad bych vylíčil, co strastí a svízelů je snášet bratřím na jihu. Žijí na nejkrásnějším kousku Evropy, v hotovém ráji; však kolik musí zkou- šeti a trpěti! Kde oplýval lid bohatstvím — uhostily se hlad a bída; kde byly smích a ve- selí — je pláč a nářek. Viděl jsem ve snu, jak národ tančí. Sedě jsem opodál a kochal se pohledem na divadlo, nikdy před tím nespatřené. Pojednou někdo z mládeže vytrhne svou bambitku a již houkají výstřely. Někdo zatřepe mým ramenem: »Slyšís ?« Slyšel jsem. Výstřely as hodinu cesty o nás. »Co jest?« ptám se.
Evropa
20 article
Jmenovali četovoda, který v těch končinách má svůj přidělený okrsek. »Má asi svatbu s nepřítelem«, prohodi někdo z mužstva. Ten tam tedy bujný sen panygýru a zase drsná rvačka o životl Před námi malá dolina. Před několika dny podobala se hladině zčeřeného zlatého moře. Jako hejna rybek skotačila v ní stáda domácího dobytka při zvucích šalmaje. Teď je učiněnou pouští. Z malebně položených salaší nezbyly než ssutiny a rum. Marně hledáš stáda bučícíh skotu, marně napínáš sluch po zvuku libezné šalmaje! Salaš, kde jsem před několika dny meškal jako host, teď leží v rozvalinách. Chatrče proměnily se v mohyly. Katastrofa se tu odehrála. Kde je rodina, která nás před několika dny tak uctivě pohostila? Co se sn stalo? Rozteskněn ani nepozoruji, že již nejsme na místě odpočinku. Palba v horách byla stále prudší. Ospalost mne opustila. Zanechav dumání obracím se k družině, pobízeje zrychliti krok. Čím více se při
21 article
bližujeme směrem střelby, vzmáhalo se rozči lení. Každý prohlíži svoji pušku a výzbroj, po opravuje si pás, natahuje kohoutek, zkouší ostř nože. Stoupáte z nižšího kopce do vysokého vrchu. Na temeni dal jsem znamení. Vše ulehlo Ještě se dvěma opatrně vyhledali jsme místo odkud by možný byl přehled situace. Nebylo třeba dalekohledu. Místo půtky je vzdáleno jen něco málo minut. Chceme jen zjistit nepřítele. Není to snadné. Srážka odehrává se na malém pahrbku, hustě křovím porostlém. Není rozhledu. Poslal jsem muže na výzvědy, rozdělil jsem svůj sbor na tři díly. Trvalo dlouhou chvíli, než se zvědov vrátili. Četovod vzkázal, že má proti sobě oddí asi čtyř set mužů, na nějž četa v lese narazila Podařilo se jí však v rychlosti zaujati dobr posice, Úkol je jasný. Jeden oddíl vrhnu vší sil u do levého boku nepřítele. Sám se svým oddílem napadnu jej ze zadu a třeti oddíl měl na starosti pravé křídlo. První oddil ve chvíli, kdy vypadne na nepřítele, dá znamení hřímavým »urá!« obrátí pozornost jeho k sobě a nám umožní nepozorovaně se přiblížiti.
22 article
Zase dlouhá chvíle čekání. Prvnímu oddílu jen dloubou oklikou bylo možno stihnout na své působiště. Sleduji každý jeho pohyb. Je podívaná, jak opatrně si vede taková hrstka junáků proti přesile! Chvílemi je ztrácím z oč a beru ku pomoci dalekohled. Duševní tiseř minula. Vidím, že muži přešli šťastně středem za zády nepřítele. Hlavní nebezpečí je překo- náno. Ještě malý kousek po hřbetě skalních výběžků a dorazí své mety. Doplazil jsem se nepozorovaně na mulý hřbet, porostlý dubovým a granátovým křovím. Jaký pohled! Ve hlubokém úvalu pod nám pasou se koně tureckých důstojníků, též několik nákladních, i oslů; stranou složeny bedny s nábojem a kolem spousta vojáků, bezstarostn se strkajících. Jediný pohled stačil. Víme, co dělat. Ben pokynu, bez rozkazu hlouček se rozptýtil a ob- sadil hřbet skaliska. Každý z nás má dosti příčin nepřítele nešetřit, každý býval svědkem jeho zvířeckosti. Vytaženy ruční pumy, nejmoe nější zbraň povstalců. Doutnáky zapáleny, za- prskaly — a už litají dolů mezi hromadu tu- reckých askerů železná jablka. Ohlušující pra- skot — otřesy země — jako za prudké bouře váli se hrom po horách, oblaka kouře stoupají k obloze. Okamžik hrobového ticha ! Pozorujeme effekt se svého hlediště. Kdo živ zůstal naproti a s úžasem se rozhlíží. Turei nevědí, co s stalo. Však za to naši vědí! Klidně, s puškou při líci, s okem jiskřícím, čeká každý na pove ke střelbě. Vyčkávám.
ben
23 article
Jen chvili trvalo ticho. Pak jako ze stáda napadených šelem ozve se nářek a sténání ra- něných. A člověk vidí krev, vidí mrtvoly, vií sebe příčinou té děsné spousty a — těší s z toho, jako umělee z podařeného dilal První oddil pochopil svůj úkol. Na levém křídle zarachotila silná palba z pušek. To jsou našinci! Nepřítel námi již neviděný prchá pa- trně trhlinou ve skalách ze stanoviště, kde byí napadnut. Hlučné »urá!« jako hřímavá ozvěna je nám znamením k postupu. Sestupujeme s náležitou dbalosti krytu za skalisky až po samo místo, jež Turci právě byli opustili. Vůkol plno raněných a mrivých. ostatní vojsko? Prchá ve zmatku hlubokým žlabem. Hledá ústup, který však tudy možný není. Je jich asi 80 mužů. Mohli se snadno seřaditi a postaviti na odpor. Četovod Gone ně- jaký čas je pronásledoval palbou. Pak ustal a přidává se k nám. My rovněž zastavujeme palbu a voláme za nepřítelem, aby se vzdal. Neupo- slechne-li, že začnem házet pumy. Vyzvání i tu- recky se opakuje. Spousta nadávek a zlořečení zní v odpověď. Vyzvání opakováno ještě jednou. však místo odpovědí ozve se z protější strany silná palba. V odvetu vrženo od nás na místa. jak se zdálo, nejvíce nebezpečná, po nějak pumě. To pmohlo! Palba ustala. Turek prosí, by chom vyjednávali. Však teď teprve nastávaj obllíže. Na naše přání, aby se velitel vojska do stavil k nám, odpovídají naproti, že padl. Nen
Turek Četovod Gone
24 article
prý žádného důstojníka mezi nimi. Tak prota- huje se vyjednávání do nekonečna. Úskoční Turci, mezitím co jedni na oko vyjednávali, shlukli se na jedně straně rokle, odkud po chvíli z nenadání podnikli útok. Domnívali se, že tam naše slabina. Však se jim nepodařilo. Naši při- valili ke srázu velké balvany a svalením jich zmařili útok. Nejeden z Turků zasažen. Ostatni si další úklad rozmyslili. Zmatek mezi nimi rostl. Konečně podrobili se podmínce: opust rokli beze zbraně, směrem, který udámel A vskutku, jeden po druhém, tiše, poslušně odcházejí směrem, který jsme naznačiil. Čet Gonova má úkol, bdíti nad skládáním zbranía přesném vyhovění podmínce. Někteří z Turků rozbíjejí pušky o skálu. Nebráníme jim. Když poslední vyšel, několik našich junáků prohlédali úžlabinu, zda se tu nikdo neskrývá. A co našli? Důstojníka, ještě mladého. Velmi pečlivě se ukrýval. Měl proč! Našlo se i několik trup křesťanských sedláků s ufatými hlavami. Kdo je dal povražditi? Ranění odpovídají, že důstojník.
Turek Gonův
25 article
Měli dopraviti svým potahem zásoby střeliva. Padlo na ně podezření, že prozradili povstaleům ležení vojska. Za to pykali. Měli jsme původce vraždy v rukou. Nasta soud. Nékolik předáků sestoupilo se k poradě. Rozhodnuto důstojníka za nedůstojný rozkaz po praviti. Čásť našich zatím sehnala do houfu roz ptýlené v kotlině Turky. Četovod Gone krátkými ale pádnými slovy vylíčil zajateům vinu i trest. Nevím, jaký účinek měla tklivá jeho slova na mysle krvežíznivců. Žádný ani brvou nehnul. Mlčky vyslechli výklad četovoda. Byla podívaná na skupinu! Turci klečí se skříženýma rukama na prsou, jak křesťané jindy musí klečet před nimi. Žádný z nich neutratil slova pro svého důstojníka. Dám rozkaz, aby hlásili se ti, kteř zavraždili na rozkaz důstojníkův křesťanské se- dláky? Nehlásil se nikdo. Teprv na vyhrůžku, že budou utraceni všichni, neoznači li vinníka, uká- záni dva vojíni. Dostali rozkaz důstojníka po- praviti.
Turek Mlček