Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

20. května 1903.

4

Číslo 137.

5 article

Sněmovna rokovala potom o předloze stran nedělního klidu.

6 article

Posl. dr. Ellenhogen dovozuje, že to, co se před lohou stanoví, zachovávalo se již ve skutečnosti osm let. Touto předlohou se nynější poměry nezlepší Dobře je, že hodiny, kdy nedělní práce je dovolena mají se ustanovovati po vyslechnutí výboru pomoe- nické hromady. Přimlouvá se za úplný nedělní klic obchodních pomocníků, vyvraceje příslušné námitky Žel! že v našem sociálně politickém zákonodárstv panuje takový kramářský duch, že obchodní pomoc- níci musí ještě bojovat o malé zkrácení nedělního klidu. Uvažuje postavení jednotlivých stran k otázce nedělního klidu a doráží na lidovou stranu německou a křesťanské sociály. Za dalších vývodův udál se prudký vý stu mezi posl. Steinem a Malikem s jedné Elderschem s druhé strany a sypaly se na- dávky. Posl. Ellenbogen navrhl resoluci a prospěch z nedělního klidu v trafikách a konečně žádal sně- movnu, by zamítla všechny návrhy proti nedělnímu klidu a hlasovala pro úplný nedělní odpočinek. (Po- chvala mezi sociálními demokraty.) Rokování bylo potom přerušeno a schůze ukon- čena ve 4 hod. odpol. Příští bude v pátek o 11. hod dopol.

Posl doktor Ellenhogen Stein Malik Eldersch Ellenbogen

7 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 19. května. (Afféra hr. Ap- ponyie) je šťastně uklizena. Apponyi bylv neděli panovníkem přijat v celohodinném sou- kromém slyšení, při němž podal obšírnou zprávu o nynější parlamentní situaci v Uhrách; výsle- dek svého slyšení shrnul sám v tato slova: „S vý- sledkem slyšení mohu býti spokojen nejen já, nýbrž ještě více parlament, neboť mohu ubezpe- čiti každého, že mezi korunou a národem nen ani stínu nedorozumění.“ Nedorozuměním byla tedy příhoda na dvor- ním plese, na němž hr. Apponyi nebyl panovní- kem osloven. Když druhého dne Kol. Szell — dle „N. W. Tagbl.“ — podával panovníkovi zprávu o tom, jaká nálada zavládla v parlamentě následkem páteční příhody, panovník prý vý- slovně prohlásil, že nemůže býti řeči o nějakém ignorování sněmovního předsedy, a když Szell poznamenal dále, že se v některých politických kruzích páteční příhoda vykládá politic ky a osobně, vyslovil panovník přání, aby se ta- kový tendenční výklad znemožnil. Prostředkem na odstranění tendenčních výkladů bylo pak ne- dělní slyšení hr. Apponyie. O průběhu slyšení, o němž peštské listy mají jen suchou officiálnt zprávu, píše podrobněji peštský zpravodaj „N.

N W Tagbl Szell Praha Uhry Apa

8 article

W. Tagbl.“. Apponyi vyslovil nepokrytě své ná- zory na úřad sněmovního předsedy, netajil se tím, že v parlamentě musí býti za všech okolností zachována svoboda slova, ale útoky na dynastii trpěti se nesmějí, poněvadž odpovědným v parla- mentě jest pouze ministerstvo. V další části roz- hovoru hr. Apponyi ujal se co nejvřeleji Kolom. Szella a jím zastoupeného politického systému, při čemž prý panovník pochválil neobyčejnou pracovitost a imponující výmluvnost minister- ského předsedy. Orgán Apponyiův, „Budap. Tagbl.“, pomí- jeje mlčením průběh slyšení, praví pouze, že sly- šení jest hr. Apponyiovi skvělým zadostučiněním za pomluvy, jichž cílem byl v posledních dnech.

W Tagbl

9 article

Páteční příhoda posílila prý nepřímo také posici Kelom. Szella, takže možno říci, že autorita obou předsedů, ministerského i sněmovního, nebyla nikdy větší než nyní. „Děkovati z toho — do- dává list — náleží ústavnímu smyslu o politické moudrosti krále, který dokázal v kritické chvíli, že náležitě oceňuje politickou činnost velikých synů národa a podrývavou činností intrikánů opo- vrhuje stejně, jako každý Uher, který se snaží blaho země a národa.“ Slovem „intrikáni“ míní se bar. Banífy a jeho stoupenci. Z Inšpruku, 17. května. (K událostem na inšprucké universitě) se nám píše Prof. Lorenzoni počal přednášeti v sobotu dne 16. t. m. o 4. hod. odpol. Němečtí studenti. četně shromáždění s býkovci a holemi, čekal na chodbě. O 5. hod. vyšli Italové s Lorenzonem v čele ze sálu, nevšímajíce si Němců, hulákají eích všeliké písně. Italové vyšli až na ulici tiše; jakmile však byli poslední venku, začali Němei křičeti »hinaus!« a zavřeli za nimi vrata. Tím teprve podařilo se Němcům podrážditi Italy, kteří se obrátili a hleděli znovu otevříti univer sitní vrata. Pojednou otevřeli němečtí studenti sami a počula řežba. Na obou stranách jsou vážná i lehká poranění. Podle všeho pracovali němečtí studenti i boxery. Němečtí professoři stáli mezi zástupem a hleděli klidně na svůj dorost v »práci«. Nedosti toho, že byla hrstka Italů z vnitřku napadena, i z venčí do nich bušili, neboť ke studentům se přidružilo i ně- mecké obecenstvo. Starší jakýs pán přiběhl k jednomu italskému studentovi a dav se s ním do hádky, pojednou začne ho tlouci holí. Když ho Ital od sebe odstrčil, odevzdal ho onen vzdě- laný pán policii, která v dostatečném počtu při- kvapila a chytala Italy, Němce však, jak se sumo sebou rozumi, nechala na pokoji. Prof.

Inšpruka Lorenzoni Italos Němec Ital Uhry

10 article

Lorenzoni odejel a italští studenti ubírali se hromadně do svých spolkových místnosti do Wiltenu, obklopeni neustále hordou ječicích stu- dentů německých, chtějících způsobiti hulákáním »Wacht am Rhein« bitku. Jest skutečně s po- divením, že se dovedli horkokrevní Italové tak zapříti. Za to německé studentstvo ukazovalo svoji brutálnost a krvežíznivost, což ostatně zřejmo z toho, že »pracovalo« nejen student- stvo nacionální, nýbrž i katolické. A týž den dopoledne přinesly »Innsbrucker Nachrichtens zprávu, že ve schůzi německého studentstva bylo usneseno, že »Němci nevyužijí své síly vůči menšině, jako se to děje v Praze, leda počnou-li Italo ve sami« Ze Záhřeba, 17. května. (Hrůzovlá da v Chorvatsku.) Jináče nelze pojmenovati to, co se děje nyní v Chorvatsku. A jako krva- vou ironii na to veškeré bezpráví začinají pešt- ské listy přinášeti lživé dopisy, v nichž se chor- vatský lid popisuje jako polodivoká, zběsil massa, neschopná pojmouti jakoukoliv vyšší ideu. Tak na př. »Pester Lloyd« ze dne 12. t. m. přináší dopis ze Záhřeba pod názvem »Události v Chorvatsku«, kde jmenovitě liči selské bouře v okrese křiževackém, avšak tak zkrouceně a nepravdivě, že člověk musí žasnout nad takovou nesvědomitostí. Celý dopis hemží se nepravdami, jež vreholí v tvrzení, že opilí sedláci prostě drancovali bohatší spoluobčany, nevyjímaje uni nejryzejších opposičníkův, ať již ze řad světské nebo kněžské intelligence. Nyní přišel ke mně právník Gregorovič, svědek všech těch událostí, a napsal mi ve chvatu, co násle- duje: »Dne 21. dubna byja důvěrná schůze ve vesníci Cugovci, za předsednictví tamějšího ro- dáka Gregoroviče. Mluvili na schůzi rodáciz blizkého Křiževce, právníci Dečko a Grdenič.

Italos Němec Lloyd Gregorovič Wilten Praha Záhřeb Chorvatsko Wacht be Rhein

11 article

Vysvětlili sedlákům, co jest to konstituce, jak bylo uzavřeno chorvatsko-uherské vyrovnání, zvláště ve své části finanční a jak se v celém Chorvatsku národ hlást ke svým právům, žádaje jmenovitě finanční samostatnost a rozšíření vo- lebního práva. Sedlákům se vše velmi libilo přistoupili k záhřebským, nekonfiskovaným reso- lucím ze dne 11. března t. r., poprosivše, aby jim co nejdříve byla uspořádána podobná schůze. Tak se stalo již dne 23. dubna v ne- daleké vesnici Tučeniku. Avšak tuto schůzi rozehnal s četníky křiževacký pol. adjunkt Gra a odvedl všechny tři uvedené právníky do vě- zení. Všichni byli odsouzeni na 3 dni do vě- zení a vypovězeni na deset let z okresu, v němž jsou příslušni. Později byli Gregorovič a Grdenič odvedeni do Belovaru a krajským soudem odsouzení na 14 dní do vězení jen proto, že svolali výše uvedenou schůzi v Cugovci. Gregoroviči kromě toho nařízeno, že nesmí do Záhřebu, čímž jest vlastně také relegován ze záhřebské university.« Potud dopis.

Sedlák Gr Gregorovič Grdenič Belovar Chorvatsko Záhřeb

12 article

Jelikož zároveň bylo v Kříževci uvězněno asi 20 občanů, propukly bouře, mající ráz ostrých, avšak nikoliv násilných demonstraci protimaďarských. Když okresní hejtman Trnsk chtěl použíti nasilí, musil couvnouti. Nyní jest on sesazen a pro zneužívání úřadní moci zavřen, kdežto ten, který prohlásil ihned stanné právo (dr. Khuen) a posud dal uvězniti na 500 osob (mezi nimi 87 mužů a 3 ženy v krajském vě- zení belovarském) sluje ještě stále mužem zá- kona a pořádku. Oznamují se prudké demonstrace ze Su- šaku u Rěky, z Brodu na Sávě, z dolní Sla- vonie a z celého Přímoří. Po celém Chorvatsku možno slyšeti volání: »Nechceme maďarského jazyka, neboť nejsme Maďaři, ani mezi nám nežijí Maďaři, vyjma společně úřadníky, již mají chorvatsky uměti. — Nechceme maďar ského praporu, neboť Chorvatsko není zemí ma- darskou, Maďaři je ani násilím ani naší vůl nepodrobili. Žádáme svoje finance, aby náš bán nebyl maďarským služebníkem; a ten, kdo chce jím býti, není hoden banské ctí a moci. — Žá- dáme, aby byly zákony dodržovány, aby se nám jmenovitě dovolilo rokovati o svém postavení starati se o svůj duševní a hmotný pokrok.« Toť »revoluční« a »komunistická« hesla, jmé nem kterých zvedá se již celý národ. Avšak hr. Khuen na to vzkazuje: »Nesmite se ani hnouti, a chcete-li se hnouti, nesmíte to učiniti ani na schůzi, ani písmem.« Nutí tedy národ k násilí.

Trnsk Khuen Maďar Brod Sáva dolní Sl Chorvatsko

13 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. května.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. května. Chamberlainova řeč. Anglický ministerský předseda Balfo ur a ministr anglických osad Cha mberlain promluvili — prvý v Londýně a druhý, jak jsme se již zminili — téhož dne o obchodní politice, ale zaujali zásadně si odporující stano- viska, kterýž rozpor bude míti dalekosáhlý vliv a není pochyby, že zasáhne také i do kabinetu. Balfour vyslovil se pro politiku naprosté ob- chodní svobody, tudiž také pro zrušení cla na žito, kdežto Chamberlain prohlásil před svými voliči, že pro další vývoj říšské politiky nutnou jest modifikace staré politiky a staré naukyo svobodném obchodu, jež vykládány byly dosud »uměle a nesprávně«. Chamberlain chce poli- tiku, která čelila by výstředně ochrannému cel- nictví jiných států odvelnými prostředky, ale koloniím dopřávala by výhodného dovozu a nynější celní německo-kanadská válka poskytla mu vhodný podnět nejen k výpadu proti Německu, ale že mohl též poukázati na podobná celně- politická nebezpečí, jimiž ohroženy býti mohou stejným způsobem i jiné části říše. Za těchto poměrů nebylo nejmenší pochyby, jak vývody obou ministrů uvítá anglická veřejnost. Konser- vativní časopisy neprodleně vyslovily naprosté politování všeho, co Balfour uvedl, by obhájil zrušení cla na žito a velebily státnickou výši

Chamberlainův Balfour Chamberlain Praha Londýn Německo chodní svoboda

14 article

Chamberlainova nazírání na celněpolitické pro- blémy, porovnávajíce s ním ústup Balfourův před opposicí. »Times« nazvaly Balíourov vývody nanejvýše neuspokojivými, dodavše, že dal se na chabý ústup před opposicí nepřiliš vážnou. Lid si již na nízké clo ze žita navykal a proto rozhodnutí ministerstva lze si vysvětliti pouze jako strannický taktický čin. Stejně vy- slovují se i »Standard«, »Morning Post«a »Daily Telegraph«, ale všechny zároveň jásaji nad řečí Chamberlaina, který pevnou rukou sáhl k celní politice jako nejsilnější zbrani pro sloučení všech říšských zemi v jednotný stát.

Chamberlainův Balfourův Chamberlain Lido Morning Post Daily Telegraph

15 article

»Standard« praví, že Chamberlainova řeč jest historickým počátkem nového vývoje, kdežto »Morning Post« jásá, že »dnešní generace An- glie žádné podobné řeči ještě neslyšela.« »Daily Mail« v článku »Chamberlain contra Balfour« prohlašuje, že řeč ministra osad jest sice loyalní, avšak že jest vážně míněnou výstrahou pro jeho kollegy. Proti Chamberlainovi vystupují pouze »Daily News«, zastávající se Balfour a »Daily Chroniele«, kterýž list vytýká, že Chamberlainův imperialismus jest pouze politi- ckou výstředností. Ministr osad prý zapomíná. že zájmy jednotlivých částí říše jsou podkladem veškerého jejího blahobytu. — V politických kruzích anglických jsou politikové, kteří již předem nebyli pro nebo kontra, se svým úsud- kem o důsledeích Chamberlainovy řeči zdrželi- vějšími, vyčkávajíce, jaký účinek budou míti jeho slova, hlásající reformu svobodného ob- chodu, na utváření stran. Jisto totiž je,že Chamberlain zvolil si program celního svazku říše za heslo pro nastávající všeobecné volby do anglického parlamentu a že doufá, že, když připojí k němu nacionalismus, který při vše- obecných volbách za jihoafricke války prokázal mu tak dobré služby, opět ve volebním boji bezpečně zvítězi. — Chamberlainova řeč setkala se také se souhlasem v zámořských osadách Velké Britanie. Tak na př. telegrafuje se z Jo- hannesburku, že natalský premier-ministr pro- hlásil dle telegramu z Pietermaritzbůrkuv rozmluvě o řeči Chamberlainově, že jest pro výhodovou sazbu s Anglií a pro styky, spočí- vající na vzájemnosti, že však za dnešních po- měrů jest osvobození od cla v říši nemožným.

Chamberlainův Chamberlain Balfour Velká Británie Jo Anglie Morning Post Daily News

16 article

V Bloemfonteinu konala se konference, která zabývala se otázkou odvetných opatření konti- nentu, na níž nesdílen náhled, že by na smý- šlení kontinentu těžko se působilo. Konference projevila ochotu vstoupiti do vzájemného po- měru, který by dopřával stejných celných vý- hod. — Vrchní komisař lord Milner prohlásil na dotaz, že jest přesvědčen, že Chamberlainova řeč měla na smýšlení v jižní Africe pro největš výhody velmi příznivý vliv. — Z Ottavy s sděluje, že ministr financí prohlásil na dotaz v dolní sněmovně, že s říšskou vládou nevymě- něny v příčině postupu Německa oproti celním výhodám, jež poskytuje Kanada Velké Brilanii žádné další přípisy- Defraudace ve svato-václavské záložně. Jak vlastně skončí ta kromobyčejná katastrol klerikálního peněžního úslavu v Řetězové ulici Bude-li konkurs na záložnu sv.václavskou prohlášen či nikoli? Takové otázky má na mysli každý, kdo jest katastrofou záložny dotčen. Ala odpověď nen snadná. Jak to vlastně skončí, není známo ani těm kdož nyní řídí osudy vykradené záložny. Růžové to ovšem není. Včera bylo na záložnu podáno sedm exekucí! Všemu se zvykne a už se pomalu zvyká v záložně i exekucím. Co bylo dříve strachu před podáním exekuce. Když jednou podání exekuce hro zilo, byla na rychlo svolána o půlnoci schůze vý- boru záložny. Teď jich bylo podáno sedm a záložna se nezbořila. Ono totiž ještě neznamená prohlášen konkursu, když je žádost za exekuci podána. Nejprvé po podání musí být vyřízena a po vyřízení musí bý stranám doručena a pak novým podáním musí s žádat o odevzdání exekučně zabaveného obnosu

Milner Chamberlainův Al Bloemfontein Afrika Ottawa dolní sněmovna Německo Kanada

17 article

Tato procedura vyžaduje jisté doby a této doby používá sanační sdružení členů k tomu, aby kon- kurs byl odvrácen. Uspokojují požadavky netrpělivých členů prosbami i splátkami, které však nepocházej ze jmění záložny. Jsou to peníze s největším nama- háním sehnaně. Kdyby žalující vkladatelé tušili, co práce, potu, snažení a rozechvění lpl na penězích, které dostanou na uhražení zažalovaných vkladů, pálily by je ty peníze. Podaných sedm exskucí bylo odvráceno inter- vencí snaživých důvěrníků členů a zejmena p. Sva- toně, který včera křížem krážem projížděl Prahou žalobce prosil a žebronil o poshovění. Všude dosáho vyslyšení a další lhůty až do 4.—8. června. Do 7. června je tedy v záložně opět klid. Kli ovšem jen zdánlivý, poněvadž neustále úsilovně se praeuje na opatření peněz na vyplacení knížekv záložně »Důvěře« odevzdaných. Vyskytuje se opět zpráva o novém plánu sanačním. Těch plánů již bylo mnoho, ale žádný se neosvědčil. Jediný plán byl by dobrý: peníze na výplatu vkladních knížek po 50%. Když už majitelé 9 millionů K vkladů pro- jevili snahu k odvrácení konkursu odevzdáním kní- žek, učiní dobrý čin i ostatní vkladatelé, když své knížky v »Důvěře« odevzdají.

Praha

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O arcibiskupovi Kohnovi a o poměru jeho ke straně svobodomyslné a jednotlivým je- jím vynikajíeím stoupencům přinášejí německé listy zprávy, jež třeba jednak s velikou opatr- nosti číst a ještě s větší o nich pronášeti soud. Tak na přiklad dočtli jsme se v jednom tako- vém listě o návrzích, jež byl učinil dvěma pře- dákům mladočeským v Přerově a které nesou na sobě tak zjevné známky nepravdivosti, že ne- třeba o nich šířiti slov. Že arcibiskupská Jeho Milost nalezá se dnes v situaci, jež není hodna závidění, o tom nikdo nebude pochybovati, nej- méně je ale povolána k tomu strana svobodo- myslná, aby olomouckému veleknězi pomáhala z kritického postavení, v němž trčí. Jest sice ctnosti křesťanskou odpouštěti, však právě kře- sťanství udílí absoluci jen v takovém připadě, když ji předchází účinná litost, ale o této není nám však až dosud praničeho známo.

Kohn Přerov strana svoboda

19 article

Dr. Kohn odvážného Recta dosud sice do vě- zení neposlal, rovněž nedal vyvésti Dostála- Lutinova z kněžského knížectví olomouckého, jak mu byl hrozil. Jinak ale nevíme ničeho, co by byl vykonal, aby utišil vysoko dmoucí se vlny nespokojenosti a nevole nad tím, co byl pan arcibiskup tropil. A dokud nedokáže skutky, že změniti se chce, zůstane to při starém. Jakými prostředky pan arcibiskup pracoval, toho do- kladem jest, co oznamuje se nám z pramene autentického o tom, jak zmocnil se telegramu Rectova. Arcibiskup Kohn obrátil se totiž, aby telegram dostal do svých rukou, na poštovní úřad v Olomouci. Správce téhož ústavu byl ochoten vyhověti přání páně arcibiskupovu prvopis telegramu mu ukázati, leč originál byl zaslán zatím do Vídně k revisi. Byl odtamtud rekvirován a poněvadž odjel zatím pan arcibiskup z Olomouce do Skaličky u Hranic zaslán byl telegram poštovnímu úřadu v Hranicích. Tamější správce učinil o o tom oznámení dru. Kohnovi, týž ale nepřišel sám do telegramu nahlédnouti, nýbrž vyslal na poštovní úřad svého sekretáře, jemuž telegram byl předložen. Týž telegram sebral, zastrčil dokapsy a s nim odešel Správce cítil se následkem toho v největších rozpacích. Teprve když na arcibiskupa energicky bylo naleháno, vrátil telegram, dal ho ale mez tím ofotografovati a fotogram znalcem písma ve Vídni zkoušeti. Týž osvědčil se býti takovou kapacitou, jako všickni ostatní jeho kollegové.

doktor Kohn Dostál Lutinův Olomouc Vídeň Skalička u Hranice Hranice

20 article

Výtečník označil, jak známo, pisatelem telegramu — P. Ocáska. — „Protikatolická husitská demonstrace“ Co se nejméně za nynějšího babylonského stavu svaté církve v zemích českých očekávati dalo, stalo se. Brněnskému „Hlasu“ nedal čert dobře dělat i vypustil na světlo tohoto bídného svět včera proti slavnosti kladení základního kamene k pomníku Husovu úvodní kapucinádu, pod uve- deným nadpisem, v níž vervu a ducha musí na- hražovati bezmezná klerikální rozkacenost, tent jediný redaktor brněnského katolického orgánu Záblesk kostnické hranice, na českém obzoru kulturním neshasitelný, — kdykoli počne živěj kmitati, opakuje se bistorický výjev kolem mu- čednické smrti Janovy. S pěnou historického vzteku vstoupí na pokrytecké rty ultramontan- ních fanatiků historická kletba, kteráž provázela smrť největšího mučedníka páně a kteráž dodnes je jedinou nezměnitelnou odpovědí Říma a všech papeženců na stejně nesmiřitelnou obžalobu ne jen českého národa, ale všeho vzdělaného světa na největší zločin Říma, spáchaný na nesmrtel

P Ocásek Husův Janův Řím

21 article

ném Čechu, který dovedl pro pravdu shořeti Pro nejtrpčí a nejleptavější pravdu, která kdy byla pověděna dědicům skály Petrovy, tehdej- šího to úskali spásy lidstva, obsazeného hned ně- kolika náměstky božími. Svatost života, božt pravdu a ztrátu života pro ní neodpustí Řím Hu- sovi nikdy a to tím méně, čím jasněji odráží se jeho rekovnou nevinností zářící postava od tmy noci, kryjíeí tenkráte všechny prostopášnosti smrtelných a hlavních hříchů, nezapomínajíc hří chů proti duchu svatému, jichž byla církev koncil pln! Této tradice jest pln také brněnský výtrysk historické nenávisti a klerikální obme- zené zášti proti jednomu z nejslavnějších násle- dovníků Krista, za nímž šel Mistr Jan až na smrt Nemenší než zášť je také ploskohlavost nízkého rouhače proti památce světce Husa. To jej nej- více hněte, že provolání ke slavnosti základního kamene k Husovu pomníku vydáno bylo v den sv. Jana Nepomuckého a že slavnost položen v den 5. července, ve svátek slovanských věro- zvěstů Cyrilla a Methoděje, čímž prý vysloven úmysl zatlačiti památku těchto svatých oslavou

Čech Hu Jan Husův Nepomucký Methoděj Petrov Řím dovník Krist

22 article

Husovou. Co se týče slovanských věrověstů, je tato myšlénka naprosto daleka pořadatelů slavno- sti, již proto, že Husova památka jest naopak spíše schopna osvěžiti památku bratří solun ských, kteří zakusili také zloby Říma v míře nej- hojnější. Co se konečně týče sv. Jana. Nepomu- ckého, nelze tu věru ničeho zatlačovati, nebot z této historické postavy kromě jazyka ničeho nezbylo v ohni historického badání. Skupina motivů brněnského zeloty, sestávající ze sv. Jana Nepomuckého a Cyrilla a Methoděje, a srovnáva- jící dobu Husovu s nynější dohou a stavem církve, jest podnikem velice nebezpečným. Jan z Pomuku utopen prý pro neporušitelnost zpo- vědního tajemství, dnes na stolci Methodějově sedí potomek Jidášova plemene, na kterém všichni faráři jeho stoličního města marně žádají, aby se očistil z nářku, že sváděl k porušení zpo- vědního tajemství, nehledě k ostatním hrozným výtkám, pronášeným proti němu všemi poctivými živly v kněžstvu jeho nejvlastnější arcidiécese

Husův svatý . Jan Nepomucký Cyrill Methoděj Jan Jidášův Řím Pomuk

23 article

Tento Pán, který si přikládá titul jen bohu pří slušíci, jest představitelem kleslosti církve bez mála k oněm hlubinám, z nichž tak vysoko vy nořila se postava Husova. V Praze samotn svatováclavská záložna s celým svým klerikál ním pozadím a úctyhodným zjevem monsignora Drozda vrátila přítomné době historický relieí doby Husovy, s tím rozdílem, že tenkráte Droz dové nebyli zavíráni, nýbrž seděli jako soudei nad nejčistším člověkem doby, v kostnickém koncilu, provázeni několika tisíci Mádlí, jimž na podívanou musilo býti poskytnuto autodafé. ježto „zákonové a duch věku nejen dovoloval ale i žádal plápolavých oběti tohoto způsobu“, Tím spíše jest na čase, aby konečně položen byl základní kámen pomníku, jímž národ odčinit hedlá potupu pustého výroku orlického prince následníka. Není-li této slavnosti dáno, aby se odbyla bez bláta klerikálního záští, jest naším úkolem odmítnouti je tak, aby padlo přímo do tváře hanobitelů Husovy památky.

Husův Drozda Praha

24 article

— V zájmu utlačovaných Chorvatů. V ne- děli dne 17. května konána v Národním domě na Král. Vinohradech důvěrná schůze, které s zúčastnilo přes 150 akademiků a jiného obe censtva. Schůze svolána, aby se protestovalo proti tyranii hraběte Khuen-Hedervára, bána chorvatského, a proti jeho náhončím. Po refe- rátu o bídném stavu chorvatského lidu přijal chorvatští, srbští, bulharští, čeští, ruští, sloven- ští akademikové, shromáždění na schůzi, jedno- myslně následující resoluci: 1. Souhlasíme úplně se všemi doposud přijatými resolucemi, vztahu- jícími se na finanční samostatnost království chorvatského, dále týkající se svobody tisku, všeobecného tajného práva hlasovaeího a práva shromažďovacího. 2. Odsuzujeme nezákonné řá dění hr. Khuen Hedervára, vnuceného bána chor- vatského, utlačovatele národní svobody, práva národního citu a jeho maďaronských poslancůa pomoeníků. 3. Vyzýváme všechny poctivé Slo vany bez rozdilu náboženství a politického pře svědčení, by protestovali proti nezákonnostem, páchaným v království chorvatském, a chorvat ské i srbské neodvislé poslance na sněmu chor vatském, v parlamentech uherském a rakouském by se sjednotili ku potírání nynějšího režimu

Chorvat Khuen Hedervár Khuen Hedervár národní dům na Královský národní svoboda

25 article

Chorvatsku. 4. Probouzející se národní vědom utlačovaného národa pozdravujeme s přáním by vytrval v boji pro svá práva lidská a ná — Osobní. Ministr orby baron Giovane ll včera večer přijel z Mělníka do Prahy a v 11 hod v noci odjel státní dráhou do Vídně. — Promoce. Pan JUC. František Malza rodem z Darově, c. k. místodržitelský konceptn praktikant v Praze, byl v úterý dne 19. května t. o 12. hodině polední na čes. vysokém učení Karlo- Ferdinandově v Praze doktorem veškerých práv ve- řejně prohlášen. — Úmrti. Na Král. Vinohradech zemřel dne 18 t. m. ve věku 57 let pan Jan Dolenský, ředitel kanceláře české university. Pohřben bude ve čtvrtek 21. května o 4. hod. odpol z chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech na hřbitov vinohradský. — Na Král. Vinohradech zemřel v neděli náhle člen spolku českých úřadníků železničních pan K are Strejček, ravident c. k. státních dráh. Pání čle nové snažně se žádají, aby se v počtu co nejhojněj- ším zúčastnili pohřbu milého kollegy, jenž koná s dnes ve středu o 4. hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitovech olšanských. — Předevčírem 18. t. m. ze- mřel na Malé straně pan Hugo Vocel, vojenský vrchní stavební správce v. v., u vysokém věku 85 let. Zesnulý byl bratrovcem archaeologa a básníka českého Jana Erazima Vocela, upřímný Čech a pro svou dobročinnost dobře známý zejmena chudině malostranské. Pohřeb koná se dnes o 6. hod. odpol. z ústřední kaple hřbitova olšanského. — Včera ze- mřel ve věku 68 let pan Jan Bernášek, rolník v Libochovičkách. Pohřben bude v pátek 22. t. m. o 10. hod. dopol. na hřbitov ve Vřetovicích.

Giovane JUC Malza Darův Král Dolenský svatý . Ludmila Strejček Hugo Vocel Jan Erazim Vocel Bernášek Chorvatsko Mělník Praha Vídeň Vinohrady Olšanský Čechy Libochovičky vysoký učený KarlaFerdinandov

26 article

— Nový advokál. Pan JUDr. Richard F i s ch er advokát a ohhájce ve věcech trestních, otevřel svou advokátní kancelář v Olomouci na Horním náměstí č. 17, v II. posch. (dům Ústřední záložny rolnické) — Pohžeb hudebního skladatele Karla Šobor konal se včera o 4. hodině odpol. z kostela sv. Lud- mily na Král. Vinohradech za velice četného úča- stenství hudebních kruhů, přátel zesnulého a jeho bývalých žáků. Tělesné ostatky zesnulého spočívaly v kovové rakvi na katafalku v hlavní lodi chrámově, obklopeném svěžím kvítím a četnými věnci ozdobe- ném. Věnovali je kromě příbuzných správa Národního divadla, hudební odbor Umělecké besedy, členové orkestru, vděčné žačky, Marie Chvalovská, manželé Schneidrovi, Měšťanská beseda na Král. Vinohradech a j. Před katafalkem na plyšovém polštáři byla vylo- žena vyznamenání zesnulého. Pohřební obřady vy- konal farář msgr. Lehner, při čemž vinohradský „Hla- hol“ zapěl smuteční písně „Sladce dřímej“ a „Salve regina“. Po obřadech byla rakev snesena do čtyr- spřežního pohřebního vozu a průvod hnul se k vino- hradskému hřbitovu. Průvod zahájilo oddělení měšťan- ského sboru granátníků s hudbou a za rakví kromě dítek zesnulého a příbuzných ubírali se: hudebn rodní.«

JUDr Šobor Lud Král Chvalovská Schneidr Olomouc Horní náměstí Vinohrady Lehner národní divadlo

27 article

skladatelé dr. Dvořák, Rozkošný a Chvála; ředite Národního divadla Schmoranz, rektor dvor. rada prol dr. Horbaczewski, starosta vinohradský J. Víšek, vo- jenští kapelníci Kalenský, Čánský, Pičman, Schmie a Wiedemann, kapelníci Pehel a Schuster, dále dr Scheiner, rada Petrásek, Rašín ryt. z Ryzmburgka. major měšť. sboru granátníků Staus, setník Hroděj a více důstojníků sboru, zástupcové ředitelství Národ- ního divadlu, členové vinohradského „Hlaholu“, Mě- šťanské besedy, Umělecké besedy a j. v. Průvod ubí- ral se Korunní třídou k vinohradskému hřbitovu — Ministr ozby bar. Giovanelli přibyl na své cestě v pondělí do Teplic a prohlédl si teplické skla- diště a okresní parníjmlékárnu, načež odjel v povoz do Bystřice a Bystřan ku prohlídce úpravy tamějších potoků. Večer při hostině v nádražní budově prohlédl si ministr plány projektované meteorologické stanic na Zámeckém vrchu. V 9 hodin večer odjel ministn do Ústí n. L. a ubytoval se v hotelu »u anglického dvora«. Včera v úterý o 7. hodině ranní vydal se parníkem saské paroplavební společnosti do Litomě- řic. Na lodi pozván byl k návštěvě bospodářské vý- stavy v Ústí n. L. a požádán, by příznivě vyřízena byla její žádost za státní podporu, čemuž slibil ochotně vyhověti. V Litoměřicích, kam přibyl o 99 hod. dopol., prohlédl si ministr hospodářskou školu a její vinice, načež přijímal v radnicí deputace. Po druhé hodině odpol. odjel dráhou do Mělníka, odkud se nám sděluje: Ministr příjel sem o 2. hod. 24 m. z Litoměřic v průvodu předsedy Zemědělské rady království českého knížete Ferdinanda Lobkovice a dra. Fr. Sitenského, zemského inspektora ho- spodářských škol. Na nádraží očekávali jej prin

doktor Dvořák Rozkošná Horbaczewski J Víšek Kalenský Čánský Pičman Schmie Wiedemann Pehel Schuster Scheiner Petrásek Rašín Staus Hroděj Giovanelli Lobkovic František Sitenský Teplice Bystřice Bystřany Ústí Litoma Litoměřice Mělník národní divadlo Schmoranz Hlahol zemědělský rada království český kníže

28 article

Bedřích Lobkovic, nejstarší syn nejvyššího mar šálka, předseda českého odboru Zemědělské rady posl. Prášek, zástupcové městské rady s purk- mistrem v čele, okresní hejtman Brožek a kurato- rium vinařské školy. Po uvítání odebral se ministr do ovocnářské školy, kdež očekáván městskou radou, kuratoriem, ředitelem školy, učitelským sborem žactvem. Ministr prohlédl si celý ústav, dílny na zužitkování ovoce, sady a zahrady a projevil uspo- kojení nad vzorným zařízením ústavu. Potom pro- hlédl si vinice knížecí na Zámeckém vrchu, jež bu- dily ministrův obdiv. Po návratu do města navštívi starožilnou radnici a zámek, prohlédl si museum velké vinné sklepy a odjel o 1/26. hod. večer s kni- žetem Lobkovicem do Dolních Beřkovie — Jan Kubelík uherským státním občanem. Muní cipální výbor král. svob. města Debrecina měl v pon- děli mimořádnou schůzi, aby vyřídit žádost Jana Ku- belíka za udělení měšťanského práva. Za provolávání »eljen« bylo žádosti vyhověno. Sděluje se, že Jan Kubelík učí se pilně maďarštině. — Nový odborný chof v ministerstvu železni pan Alois Stáně narodil se v Tedražicích u Sušice.

Lobkovic Prášek Brožek Kubelík Debrecin Jan Alois Stáňa Dolní Beřkovie Tedražice Sušice český odbor zemědělský rada posl

29 article

Až do ukončení studií na technice v Praze byl za- městnán v továrně na stroje Hartmana a Prokopce v Praze jako strojnický kreslič, pak u stavitele Zvě- řiny v Praze jako assistent pro vysoké stavby a u ei vilního inženýra Daineka v Plzni jako assistent pro tracování a stavbu železniční. V létech 1867—1869 byl Stáně činným při stavbě první sedmihradské dráhy, pak u družstva pro železnici plzeňsko-bře- zenskou. R. 1871 byl jmenován vrchním inspektorem plzeňsko-březenské dráhy; pracoval především při stavbě a stal se pak přednostou oddělení a konečně jmenován generálním inspektorem pro udržování trati této dráhy. Při sestátnění dráhy r. 1884 byl Stáně přovzat do státní železniční služby jakožto vrchní in spektor rakouských státních dráh. Od tohoto roku až do r. 1895 byl zaměstnán u rakouských státních dráh, kdež byl jmenován r. 1895 stavebním ředitelem. V r. 1896 byl jmenován ministerským radou v mini- sterstvu železnic a přednostou oddělení pro záležitosti udržování tratí a dozoru na železnice, jemuž přiděleny stavby doplňovací a rekonstrukční na dráhách státních a soukromých. Stáně byl místopředsedou při přísných zkouškách na technické vyseké škole v Praze.

Hartman Prokopec Stáňa Praha Plzeň Daineka technický vyseký škola v Praga

30 article

— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůzi bylo sděleno, že starosta p. dr. Srb obdržel z Vídně zaslané tištěné pozvání k slavnosti dvoustého výročí zaležení města Petrohradu, která se bude konati dne 29. května t. r. Vzhledem ke krátkosti času nelze pomýšleli na vyslání poselstva k této slavnosti. Bude proto zaslán ke slavnosti blahopřejný přípis. — Měst- ský rada p. Schrötter llumočil radě městské díky valné hromady Národní jednoty pošumavské za subvencíi veškerou laskavost jednotě zastupitelstvem obecním prokazovanou, jakož i prosbu za další zachování tél přízně. — Povolena byla stavba čtyřpatrového domu na staveništi čís. 2 v ulici Plynární paní Kurzové; stavha třípatrového domu na staveništi č. k. 269v ulici Grégrově v Libni manželům Burešovým. — Vy- hověno bylo 82 žádostem za přiznání práva domov- ského ve smyslu zákona z r. 1896; 34 žádosti téhož druhu byly zamítnuty. — Okresní lékaři žádali, aby dva z nich byli povolání do městské zdravotní komise K této žádosti bude vzat zřetel tehdy, až dle slatutu komise dojde mandát nynějších členů komise. — Úrok z nadání Josela Pešiny pro potřebné, bezúhonné nadané řemeslníky uděleny p. Ferd. Tajblovi. — D sanatoria MUDra. Hamzy v Luží k léčení dítek skro- fulosních vypraveno bude péčí obce pražské 10 dítek

Srb Kurz Grégrův Burešův Josel Pešina Ferd Mudra Hamza Vídeň Petrohrad Libeň Luží

31 article

— Usneseno, aby pro příště byla korporacím povolo vána prohlídka prací kanalisačních jen v tom případě. když spolky samy budou hraditi náklad režijní, zpo- sobený s osvětlováním a průvodem — Sbor měšťanských mysliveň v Praze jmenoval jednomyslně pana dvorního radu a policejního ředitele Karla Křikavu čestným setníkem — Universitní kursy učitelské. Dnes ve s tředu po 2. hodině pokračuje univ. doc. pan dr. E. Babák v posluchárně fysiologickéha ústavu v Kateřinské uliei ve svých přednáškách o Iysiologii člověka s demonstracemi.

Křikava doktor E Babák Praha

32 article

— Charakteristická konfiskuce. Dne 14. t. m vyšla v Záhřebě brožura Štěp. Radiče pod názvem „Dvě studie o školství“. Byla již částečně otištěn a vzbudila nejživější zájem jak mezi učitelstvem, tl mezi kandidáty učitelství. Snad právě proto byla ihned jakmile vyšla, zabavena — ovšem bez odůvodnění. které prý bude doručeno dodatečně — a to s takovou „horlivostí“, jakoby se v ní jednalo nejméně o vele- zradu. Tím se potvrzuje pravdivost výroku hr. Khuena že dá konfiskovati i „Otče náš“, kdyby vyšel pod jmé- nem Radičovým. Paní Radičová obstará český překla brožurky, jednak pro její obsah, jednak proto, aby českým vydáním byly poněkud nahrazeny také vý- lohy za vydání chorvatské. Brožurka bude státi 80 hal Vyjde asi počátkem června — Ke slavnosti 40letého trvání „Průmyslové školy pražské“ sluší dodati, že školní výstava c. k stální průmyslové školy v Praze ve dneci 15., 16. a 17. května navšlívena byla přes 7000 ná- vštěvníky. Dne 16. května poctil výstavu návštěvou místodržitel hrabě Coudenhove, provázen místodržitel- ským radou drem. ryt. Geitierem, přednostou od- boru, prof. Kariem Schedelbaurem. Pan vládní rada

Štěp Radič Radičův Radičová Coudenhove doktor profesor Karie Schedelbaur Záhřeb Praha

33 article

Černý s přednosty jednotlivých odberů uvítali jej v vestibulu školy. Místodržitel zapsal se do pamětní knihy ústavu a prohlédl beďlivě všech 35 oddělení výstavy, kdež jednotliví odhorní professoři podával potřehné vysvětlivky, oslovil též žáky, mající dozo při výstavě a vyptával se jich na rodinné poměry prospěch ve studiích. S obdivem vyjádřil se o vysta- vených pracích a odvětil na poděkování ředitele, vl rady Černého, za návštěvu, že sice již dříve byl pře- svědčen o účelném zařízení ústavu a o dobrých vý- sledcích školy, že však touto výstavou v tomto pře svědčení jest ještě více utvrzen a vysiovuje ředitel a sboru profesorskému své uznání a úplnou spoko- jenost. Z vynikajících osobností, které výstavu navští vily, sluší jmenovati pány professory vysoké školy technické: Pacolda, Pánka, Vávru a Budila, pak řed česko-moravské továrny na stroje Živnu, inspektora dráh pana Neumanna, lovárníka, cís. radu Křižíka. továrníka Warvažovského, cís. radu Tichého, vrchního ředitele Zemské banky Mattuše, říš. a zem. poslance Březnovského, pana vicepresidenta Němce, býv. sta- rosty král. hlav. města Prahy dra. Podlipného a dra Černého, vl. radu Šťastného, ředitele státních prů- myslových škol v Pardubicích a na Smíchově, pp.

Pánek Vávra Budil Neumann Křižík Warvažovský Tichý Mattuš Březnovský Němec Podlipný Černý Šťastný Praha Pardubice Smíchov rada Černý vysoký škola technický : Pacold

34 article

Fialku a Hertíka, s četným zastoupením sboru pro- fessorského těchto škol, ředitele řemeslnických ško Rěsslera, Novotného a Schöllera, pana dvorního radu ryt. Webra, pana st. radu Wiehla a mnoho jiných, ze jmena z kruhů odborných. — Doprava osob na elektrických dráhách praš- ských. Výkaz kanceláře elektrických podniků z měsíc duben podává doklad o tom, že nynější dvojitá sazba jízdného na elektrických dráhách obce pražské má horší výsledky, než sazba jednotná, loni zave dená. Stále jeví se menší počet dopravených osob a dle toho jest ovšem také menší příjem, Správní raě

Fialka Hertík Rěssler Novotný Schöller dvorní Weber st Wiehl