Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIII.

2

V Praze, ve středu dne 20. května 1903.

Praha

3

Číslo 137.

4

Na ranní n odpol. listy předolácí se v Praze v ačministrai a měsle na čtvrt leta . . . s dvojí donáškou na nařet

Praha

5 .. . . K 50 k

.. . . K 50 k zs čtnit lets . . ve úilialkácht 2 K 80 h na měsíc . Poštou: za noěsie 3k na čtvrt leia “ . . . s dvojí zíailko pě rt i . . . 1 k co

6 article Ústavnost tam i tu.

Ústavnost tam i tu. Globus maďarský pořídil si malé domác zemětřesení. Kočkování tajné mezi předsedou ministerstva a předsedou poslanecké sněmovny uherské trvalo už dlouho a nevedlo k žádnému konci. Proto bylo užito nejnovější návštěvy pa- novníkovy v Pešti, aby tichý zápas mezi nimi trošku vybouchl. Jak se to nastrojilo na dvor- ním plese, konaném minulého pátku, jest zná- mo. Méně jest do té chvíle na jevě, kdo to hr. Apponyovi způsobil. Vinník se hledá, aby byl potrestán. Podezření nepadá přímo na pana Szella, jenž přece z přihody nebo z nehody. nebo z náhody, jež na dvorním plese, tedy u pří- ležitosti tak význačné, se stala presidentovi sně- movny poslanecké, vším právem mohl míti nejen petěšení, ale i užitek. Pátrání dálo se směrem docela jiným, a jak včerejší telegram z Pešti už zřetelně napověděl, vedlo na stopu osobnosti, pohybující se velm často v samé blízkosti panovníkově, ač nezastává žádného úřadu, ani dvorského ani státního. Ale zastávala před Kolomanem Szellem bezprostřed- ně a objevovala se nejnověji na kandidátní listině jeho nástupcův. Na tuto osobnost v Uhrách sype se nyní hněv s obou stran, totiž i se strany Szel- lovy i se strany Apponyie. Tomuto zatím dostalo se už skvělého dosti- učinění, když byl panovníkem přijat ve slyšení zvláštním, jež prý trvalo celou hodinu a kde předseda parlamentu mohl se rozhovořiti o poli- tických poměrech uherských vůbec a o situnci v parlamentě zvláště. „Však akta, jež týkají se náhle vzplanulé otázky hr. Apponyie, nemohou býti uzavřena,“ vykládá poštský „Magyar Or- szág“, „dokud nebude vyšetřeno, kdo očernil hr. Apponyie u koruny. Nechť jest to kdokoli, musí býti odklizen ze sféry panovníkovy. Patrně jest to nějaký denunciant. Tomu museji ukázat se dvéře.

Szell Apponyi Magyar Pešť Uhry poslanecký sněmovna

7 article

Tedy ten známý neznámý, jenž hr. Appo- nyovi u koruny zkalil vodu, má to odnésti. přece, ač ve všech maďarských listech mentinou se dokazuje, že otázka hr. Apponyie na dobro jest uklizena, ba že předseda parlamentu is předsedou ministerstva už zcela se smířil, veřejnosti uherské i mimouherské teprve jaksi dodatečně vypravuje se zevrubně, co mezi pány Szellem a Apponyiem vlastně bylo. Už nejnovější tvrzení, že oba předevčírem, po zvláštním sly šení Apponyie u panovníka, se smířili, dotvr- zuje, že před tím mezi nimi shody nebylo. Nyní, když prý už opět jest, vypravuje se, kým a čím byla porušena, kdo a proč se hněval na druhého? Dovídáme se, že pan Szell měl několik vážných příčin, pro které se horšíl na předsedu parlamentu. Hrabe Apponyi prý předně sámo své újmě oznámil v parlamentě své námitky proti branné předloze Szellově; za druhé prý přijímal v parlamentě deputace, jež přicházely s protesty proti řečené předloze a za třetí prý jako řečník účastnil se sjezdu, jenž nedávno konal se v Pešti na prospěch Makedoncův. Ve přijímání řečených deputací hr. Apponyi prý pokračoval, i když ministerský předseda toto jednání jeho nazval protiústavním a když ho byl vyzval, aby vítání to zastavil. A svým činným účastenstvím ve sjezdě na prospěch Makedoncův prý způsobil vládě uherské velikou nepříjemnost, že turecké- mu generálnímu konsulu, jenž úřadní cestou s byl stěžoval na tuto demonstraci proti Turecku- musila dáti písemnou umluvu.

Appa Szell Apponyi Makedoncův Pešť Turecko

8 article

Jsou-li všechny tyto příčiny, jimiž post fe- stum vykládá se rozmrzelost předsedy minister ského na předsedu parlamentu, pravdivy dnes, byly zajisté i pravdivy včera a předevčírem a před dvorním plesem, konaném minulého pátku, a byly-li známy všem časopisům uherským a vřem politickým stranám v parlamentě, zajisté byly známy i v kruzích dvorních, že nebylo zapo- třebí teprve nějakého zvláštního donášeče a klepaře, jenž nyní má býti vyhledán, zjištěn. usvědčen a krutě potrestán. Zemětřesení v globu maďarském, provo- ze vané z této příčiny, jest tím komičtější, pová- ži-li se, že samy listy peštské dnes oznamují, že přes urovnanou otázku Apponyiovu, totiž přes skvělou satisfakci, jíž předsedov parlamentu se dostalo zvláštním slyšením u panovníka, a přes zjed- naný smír jeho s předsedou mini- sterským, situace v Uhrách znač- ně se zhoršila! Co to znamená? Nic ji- ného, než že starý a prudký spor mezi pány Szellem a Apponyiem uklizen a vyrovnán není.

Apponyie Uhry

9 article

Hrabě Apponyi nebyl na dvorním plese pa- novníkem osloven. To bylo vítězství Szellovo nad hr. Apponyiem. Za dva dni na to hr. Apponyi byl přijat panovníkem ve zvláštním slyšení, jež trvalo hodinu. To bylo vítězství Apponyie nad Szellem. Dnes těší se z úplné důvěry panovníkovy i Szell i Apponyř, a oba zápasí mezi sebou!... Něco tako- vého v Uhrách dosud nebylo. A vrchol všeho- chystaný dotaz poslance Hollé ku předsedovi par- lamentu, proč vůbec požádal za zvláštní slyšení u panovníka? To prý odporuje důstojnosti sně- movny poslanecké. Všechny tyto zmatky a přemety ve vnitřní politice maďarské mají svůj původ v jediné okol- nosti. Všechny strany, jež v Uhrách mezi sebou válči, očekávaly se vší jistotou, že panov- ník, jakmile tam přijede, osobně za- sáhne do jejich sporů a pronese s aa prospěch některé z nich. To posud se nestalo. Panovník naopak projevil svou ne- ztenčenou důvěru i Apponyiovi i Szellovi. Je- diné, o čem se vyjádřil zvláště, bylo, aby jedno- litost a svornost ve straně liberální, totiž vládní. byla zachována. Však to patrně nedostačuje ani Szellovi ani Apponyovi. Ten i onen přál si přes- nějšího zakročení, určitějšího zasáhnuti koruny do sporných otázek jejich. Naděje, s nimiž ten

Apponyi Hollá Uhry

10 article

onen hleděli vstříc návštěvě panovníkově, dosud se nenaplnily. Dojdou-li naplnění svého ve dnech příštích?... Nesnadno odhadnout! ... A co tomu všemu řekneme my v Cislajtanii? Zejmena my Čechové? Odpověď naše jest velmi krátká a určitá. Ve sporu našem jazykovém, ústavním, politickém i státním s odpůrci našeho dobrého, nepopíratelného, živého práva ve chvíli rozhodné, v hodině kritické, posud vždy stalo se osudné rozhodnutí k důtklivému naléhání pro- tivníků našich na korunu. Tak to šlo od diplomu říjnového, od reskriptu záříjového až k 15. říjnu 1899; tak to jde i za neparlamentní vlády Korbrovy. V parlamentě uherském klade se dů- raz na zachování nynější většiny: v parlamentě vídeňském právo a sama existence spravedlivé a přirozené většiny byly obětovány obstrukční. ba revoluční menšině, jež od té doby má a vykonává rozhodující vliv a moc na všech- ny skutky vládní a na poměry v parlamentě. Jedním z předních článků zřízení dualisti- ckého jest ustanovení, že v obou polovinách říše má se vládnouti ústavně. Ústavnolst-v Cislajtanii má té doby vládu ne- ústavní, a parlament, v němž men- šině dopuštěna moc nad většinou. Co by tomu řekli, ba co by dělali Maďaři. kdyby o něco podobného stal se u nich jen pokus?

Čecho Korbrův Maďar

11 title

Říšská rada.

12 article Poslanecká sněmovna. Schůze 218.

Poslanecká sněmovna. Schůze 218. Z Vídně, 19. května. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Hr. Welsersheimb objevil se dnes ve sněmovně. Je tam vzáeným zjevem. Chod do parlamentu jen jde-li o věci vojenské. Ne- božlik dr. Fanderlik, jenž každému poslanci čelnému a každému ministru dal druhé jméno, někdy hodně drastické, nazval jej prostě casua belli. Tento nome de guerre mu zůstal do dnes. A tak ptali se lidé: co dělá tady casus belli? Přišel naléhat snad, aby konečně výbor stal se k usnášení schopným, jemuž přikázán zákon o přípřeži a který jeho předseda, zemský hejt- man bukovinský Lupul nesvolává raději, boje se nově ostudy, kdyby zase byl nedělným Nikoli. Povolali jej, když rozhodlo se, že vyřídí se pilný návrh posl. Biankina o vě- cech chorvatských a povolání vojska z těto poloviny řiše do měst chorvatských. Ale neposlouchal navrhovatele, který ličil se svým jižně-ohnivým temperamentem netoliko nynější nepokoje, nýbrž celou povahu régimu bana hr. Khuena-Hedervara. Sedl si k postrannímu stolku, kdež uděloval audience. Petentů byl počet veliký. Ministr od- nášel si celý stoh listin mu podaných. Rozprava o návrhu dalmatského Chorvata která trvala čtyři hodiny a ve které český mluvči dr. Dyk přestal na stručném projevu sympatie pro Slovince a Chorvaty a jejich zápasy o právo a svobodu, byla by minula klidně, kdyby mini- sterský předseda do ní nebyl zanesl třaskavin.

doktor Fanderlik Chorvat Dyk Slovinec Vídeň Hradec poslanecký sněmovna

13 article

Dr. Körber má ve zvyku mluviti k Slovincům a Chorvatům ab irrato. Kdykoliv ujme se slova o nich a proti nim, řeční hněvivě, podrážděně. rozčileně, neřeční, nýbrž křičí. Tak i dnes Kromě toho navykl si vlastnost naprosto odsou- zení hodnou: censurovati poslance, pokud jde o ton jejich výkladů. To jest osobování si práva, které nepřisluší nikomu ve sněmovně, kromě předsedovi její. Slovisci a Chorvaté byli tímto počínáním chefa vlády rozhiořčeni do krajní míry a netajili svou nevoli. Člověk ledového klidu. jakým jest zemský hejtman dalmatský dr. Ivče vič, volal: »To jest troufalost vůči nám ! Tako- vých věcí nedovoluje si dr. Körber vůči nikomu Vůči Všeněmcům jde tichošlápsky.« Posl. Bian- kini v doslovu celého rokování dru. Körbrovi dal lekci perným způsobem. Musíme říci, že jest zasloužena. Pan dr. Körber měl by několi- kráte si rozmysliti uhoditi vůči věrným státu a monarchii národům, jakými jsou Slovinci a Chor- vaté, na struny tak přikře, na kterých hraje proti nim. Jsou bez toho v opposici velice roz- hodné proti celému jeho systému a dnešní jeho výkon ještě tento odpor stupňoval.

doktor Körber Chorvat vič Posl Slovinec

14 article

Kromě něho přispěl vicepresident Kaiser svou neomaleností ke stupňování protiv, k ta- kovému, že následoval výbuch, jakého dávno již nebyla sněmovna svědkyní. Když hlasovalo se totiž o pilnosti druhého návrhu, kterým se vláda vyzývá, aby udala důvody, proč učinil opatření tak choulostivá, jakým jest soudní vy- šetřování ve slovinských tiskárnách lublaňských, Poláci, kteří hlasovali proti prvému pilnému návrhu Biankinovu, pro druhý povstali. Bylo všem lidem patrno, že dvoutřetinová většina pro pilnost potřebná, jest dána. Jenom panu Kaisrovi vidnou a zřejmou nebyla. Prohlásil krátce a stručně, že pilnost přijata nebyla. Tato enunciace měla v zápětí bouři, jakéž — aby- chom pravdu řekli — nepokládali jsme slovan- ské strany schopnými. Dnes ukázalo se, co by Slované ve sněmovně vídeňské zmohli, kdyby odhodlali se energicky postupovati, kdyby vě- domi si byli své síly, svého počtu a své právní půdy, se které v centrálním parlamentě bojují. Pan Kaiser místo aby stručně prohlásil že dá konstatovati poměr hlasů, začal dlouhou litanii, jejíž každá věta přerušována byla lo- mozným křikem. Viděli jsme poslance tak umírněného, jakým jest ředite! Povše, ohromným foliantem bušiti na pult, viděli jsme poslance slovinské bušiti zásuvkami, viděli jsme je mávati rukama vztaženýma hrozivě na praesidium. Slyšeli jsme výkřiky nevalně lichotivé pro vice presidenta, ještě méně lichotivě pro sněmovnu.

Kaiser Polák Biankinův Kaisrův Slovan

15 title

Konečně vypravil ze sebe sicepresident Kniser,

16 article

že dá konstatovati poměr hlasů a tu ukázalo se, že špatně vidoucím byl pan Kaiser. Pilnos byla návrhu posl. Biankina přiznána, který přijat potom také in merito. O nedělním klidu promluvena byla jen jedna řeč drem. Ellenbogenem. Ale hned opra vujeme, nebyla to řeč, byla to rozprávka mez ním a soudruhem Elderschem na straně jedné Steinem a Mallikem na straně druhé. Aby vidno bylo, jakým způsobem sociální demokraté a Všeněmci spolu měli rozmluvu, konstatujeme prostě tyto výkřiky: Stein na Eldersche: Vy jste největší švin dléřská společnost. Eldersch na Steina: Vy padouchu! Stein na Eldersche: Vy hovadol Eidersch na Steina: Vy všiváku! Stein na Eldersehe: Vy podvodníčel Mallik na sociální demokraty: Vy kradete krejeary dělníkům! Eldersch k Mallikovi: Vy šašku l Stein k Elderschoví: Držte moulu, nemějte pořád svou držku otevřenu. Ellenbogen k Steinovi: Vy uličníku . . .

Kaiser Ellenbogen Stein Eldersch

17 article

Pan dr. Schücker, který jest ve sboru německých zástupců z království českého jaksí řečníkem a dotazovatelem pro všecko, v minulé schůzi učinil se zapřením vlastního intellektu nešťastný pokus, omluviti a v ochranu bráti německé konceptní úřadníky pražského poštov- ního ředitelství podáním interpellace, ve které všeliký demonstrativní ráz jednání německých úřadníků popírá, vyzývaje vládu, aby německé úřadníky proti podobnému »podezřivání«, jaké prý v dotaze posl. dra. Lad. Dvořáka a dra. S. Hellera jest obsaženo, vzala v ochranu. Naivnější interpellace, než jakou dr Schücker právě podal, jsme snad ještě nečetli. To není tedy demonstrace, když 25 německých úřadníků povstalo a schůzi do jednoho opustilo proto, že většina 45 českých úřadníků přijala návrh, aby do titulu zamýšleného spolku kon- ceptních úřadníků poštovních vložila se slovai »v království českém«. Co pak uzná ještě dr. Schücker za demonstraci, ne-li hromadný odchod ze schůze? A co má vláda dle rozumu páně Schückrova učiniti, aby německé pány demonstranty ochránila proli »pudobnému pode- zřívání«? Snad nemyslí dr. Schücker, že může vláda zakázati českým poslancům a českým novinám, aby německé poštovní úřadníky v je- jich protizákonných demonstracích nerušili. Ná- ležité odpovědi dostalo se páně Schückrovu nešťastnému experimentu dnešní druhou interpellací posl. ra. L. Dvořákaa dra, Hellera, ve které kromě opětného kon- statování nepopíratelného fakta důrazně vyzna- čena jest povážlivost zjevu, že němečti úřadníci druhé poštovní instance se neostýchají veřejně demonstrovati proti zákonnému a ústavnímu titulu naší země, jehož panovník užívá. Sněmovna odročila se do pátku.

doktor Schücker Dvořák S Heller Schückrův L Dvořákaa Heller

18 article Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod

Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod 15 min. dop. Mezi došlými spisy je návrh poslance Tschana a spol. stran druhých kolejí na trati státních dráh z Duchcova do Podmokel. Poslanci dr. Ladislav Dvořák a dr. Servác Halle podali ministrovi obchodu dotaz, ve kterémž úvodem praví: »Dotaz podaný k V. E. poslancem drem. Schüek rem a spol. ve schůzi dne 15. května, zvláště ne správnosti jeho údajů a jeho tendence k tomu mířícl. aby bezpřikladná politická demoustrace německých úřadníků k ředitelství pošt a telegrafů v Praze v naší interpellaci z 5. května vylíčená dle zásady: »Nej lepší obranou jest útok!« byla vychválena a aby politicky demonstrující státní úřadníci byli vy- ličení jako nevinně trpíci hrdinové zákonně spra- vedlivé idey, vede nás ku prohlášení, že ne- jen trváme na svém dotazu z 5. května v plném jeho obsahu, ale ještě následujíeí skutečnosti konstatujeme ..« Nyní podrobně vylíčeno jest jednání ve známé schůzi poštovních úřadníků v Praze, v těchto listech již svého času vypsané a praví se potom: »Posuzujíce politické smýšlení části sboru stát- ního úřadnictva v království českém, kterému jes úřadní titul země, jejíž zákony sbor tento má chrá niti a prováděti — urážkou, nemůžeme opomenouti abychom nepoukázali na politování hodný fakt, že tento duch zahnízdil se v tělese úřadnickém, kte- rému jest svěřena odborná správa take ve druhé instanci v království, jež jest většinou obýváno národem če- ským.

Vetter Tschan doktor Dvořák Hall Duchcov Podmokly Praha

19 article

Vylíčená událost jest proto pozoruhodným va- rovným zjevem, že jasně osvětluje ducha, ve kterém by bylo vedeno ná rodnostní rozdělení c. k. ředitelství pošta telegrafů v Praze, o něž s tak mnohých stran s usiluje. Činíme tedy dotaz: 1. Jaké stanovisko zaujímá V. E. vůči vylíčení chování německých úřadníků pražského ředítelstv pošt a telegrafů 2. Co učinila vláda, aby podobné provoka ce těchto úřadníků pro budoucnost byly nemožnými učině ny?

Praha

20 article

Poslanci dr. Sláma, Jaroš a soudr. podávají dotaz na ministra vnitra v příčině zamítání českých žádostí za příznání práva domovského u magistrátu města Vídně. Posl. dr. Heller a soudruzi činí na minister- ského předsedu jakožto správce ministerstva vnitra dotaz, je-li ochoten učiniti opatření, aby poto kunraticko-krčský u Prahy, který každého roku v obcích Krči a Braníku veliké škody působí. pojat byl v první řadě mezi toky, jež dle regulač ního zemského zákona ze dne 13. února 1903 mají býti v rámci regulačního zákona říšského upraveny Poslanec Březnovský a soudr. podali na ministra vnitra tento dotaz: Nešťastný případ udál se v noci z 18. dubna na den 19. dubna t. r. V noci té ubíral se Vinohradskou třídou v Karlíně pan Václav Huba- tius, dílovedoucí v továrně, se svým bratrem a panem J. Liškou. Všichni tři ubírali se pokojně domů. Sotv minuli pověstný bordel, jehož majitelem jest policejní konfident R. Zdráhal, spatřili, že proti nim ženou se dva muži, šermující něčím ve vzduchu. Když do- běhli k tříčlenné společnosti, bratr p. V. Hubatiusa. vida rozlícené muže, uskočil stranou. V tom také již spatřil jak bratr jeho byl udeřen od jednoho z těchto mužů v plném rozmachu holí do hlavy a bez hlesu se skácel k zemi. Oba neznámí úločníci hned na to zmizeli ve dveřích bordelu. Bratr napadeného a mezi- tím sběhnuvší se dav nočních chodců teprve p dlouhé době dovolal se policeiní hlídky a sdělil této

doktor Sláma Jaroš Posl Heller Březnovská Hub J Liška R Zdráhal V Hubatius Vídeň Praha Krč Braník Karlín

21 article

co se přihodilo. Hlídka však naprosto odepřela zjistit útočníky, již byli příčinou zranění a potom i smrti p V. Hubatiusa a naopak c. k. strážník A. Černý vy- hrožoval, že bratra přepadeného zatkne. Nadstrážník vůbec se choval tak, že bylo zjevno, že proti majiteli bordelu, konfidentu Zdráhalovi, nehodlá zakročiti Bratr a zraněný, který se trochu zolavil, odebrali se na karlínské komisařství a žádali o lékařskou pomo a o lékařské dobrozdání. Však lam jim bylo se strany úřadujícího policisty to odepřeno, že lékaře police- ního není po ruce a poukázáni na záchrannou stanici ve Spálené ulici, přes půl hodiny cesty od Karlína vzdálenou. Tam se též s poraněným odebrali, však ani tam záchrany nenašli. Ráno o 4. hodině V. Hubatius následkem zranění zemřel. Z uvedeného jest zřejmo, že o bezpečnost osob jest c. k. pražskou policií špatně postaráno a táží se podepsaní: „Hodlá-li Jeh Excellence tento případ dáti vyšetřit a postarati seoto, by c. k. policie konala svoji povinnost?“ Dotazy podali dále posl. Žázvorka a spol. po jednání berního inspektora jindřicho-hradeckého Pikharta; — Fresl a spol. po nedostatečných místnostech poštovního ředitelství v Praze, po cho- vání se tohoto ředitelství při onemocnění poštovních zřízenců, po provádění tiskového zákona okr. hejt- manstvím duchcovským a po poměrech u poštovního ředitelství v Praze; — Pergelt a spol. po zasí- lání českých formulářů Němcům za příčinou odvodu koní: — Kasper a spol. po včasném provedení pobřežních staveb na Úpě a Labi; — Bianki n a spol. po zatčení chorvatského novináře Marianio- viče v Lublani; — Breiter a spol. po přistěhování se francouzských mnichů do Haliče.

Hlídek V Hubatius A Černá Zdráhal Fresl Němec Kasper Karlín Praha Úpa Lublaň Halič

22 article

Po doplňovací volbě do celního výboru posl. Biankini odůvodňoval pilnost svého dnes podaného návrhu, v němž se praví, že násilnické vystupování chorvalského bána způsobuje veliké roz trpčení již i mezi jihoslovanským obyvatelstvem téte polovice říše. Chorvaté musí bojovati za svá práva. musí proti bánovi hájiti zákony platné a žijícím císařem sankcionované. Ban přenáší však libovolno zasahování svoje do práv občanů také na naši polo- vici říše. Vyslalť své policejní agenty do Lublaně, aby tam pátrali po chorvatských letácích, jež ne směřují proti bezpečnosti říše, nýbrž proti tyrani banové a o nichž tento se domníval, že tištěny byly v Lublani. Podavatelé pilného návrhu stěžují si, že vláda rakouská se podvoluje banovi za nástro jeho libovůle, vybízejí vládu, aby banovi agenti byl bez odkladu odstraněni, aby vláda udala příčiny pro něž učinila tak choulostivé kroky, o nichž je t řeč, a aby co nejdříve učinila vhodná opatření, by rozčiené mysli lidu jihoslovanského byly uklid něny.

Chorvat Bana Lublaň

23 article

Posl. Biankini odůvodňuje chorvatsky svůj pilný návrh, ukazuje k bánově libovůli a z ní pocháze- jícím soudním předběžným vyšetřováním proti slo- vinské tiskárně v Lublani. Pokračuje německy praví, že nynější událost dokazují, že trpělivost chorvatského národa jes u konce. Je pochybno, zmírní-li veliká vojenská výzva a veřejně i tajně zavedený náhlý sond roz- čílení lidu. Vzpomíná četných zatčených, mezi nimi nalezají se nejváženější občané (Posl. dr. Šusteršič Bán bude brzy sám jediný na svobodě. — Veselost.) relegování studentů, suspendování a posílání na od počinek četných úřadníků, kteří nepostavili se dost brutálně proti lidu, konfiskací a rušení listovního tajemství. Raněných je více než tisíc, 19 osob bylo zabito, mezi nimi však ani jediný policejní strážník a četník, což dokazuje, že chorvatský národ hodlá zůstati také na dále na půdě zákona.

Posl doktor Šusteršič Lublaň

24 article

Jako porušují Uhry zákony o vyrovnání s Ra- kouskem, tak to činí také vůči Chorvatsku, aniž by někdo byl s to, vynutiti poctivé a loyální provádění vyrovnacích zákonů. Maďaři vládnou v dualistickém mocnářství dle své libosti. Nynější hnutí v Chor- vatsku jest jen následkem porušování zákonů a čelí jen k ochraně zákony zaručených práv Chorvatska proti brutalitě a zuřivému chauvinismu Maďarů. Řečník kritisuje ostře činnost bána, na nějž velmi prudce útočí. V Chorvatsku opposiční listy se potlačují, na volby vykonává se vliv, schůze se za- povídají. Většina příjmů chorvatských plyne do uherské státní pokladny a proto Chorvaté žádají svou finanční neodvislost. Nepokoje v Chorvatsku nebyly organisovány nýbrž byly provokovány úřady, byly přímým násled- kem násilnického systému, který vládne dvacet lei v Chorvalsku a Slavonii. Bán Khuen-Hedervary jes tyranem Chorvatska, jest poskvrnou v dějinách jeho. Čeho nemůže poříditi korrupcí, chce poříditi násilím a krví. Na jeho podnět bylo proti slovinským tiskárnám v Lublani zavedeno soudní vyšetřování. Zakročení rakouských úřadů na prospěch tyranie jeho vzbudilo všeobecný rozruch. Proto podali jsme svůj pilný návrb.

Uher Maďar Chorvat Khuen Hedervara Chorvatsko Chor Slavonie Lublaň

25 article

Nemůže nám býti lhostejno, zda za Litavou je pořádek či anarchie, zda rakouští vojáci musí cel měsíce tábořiti a pohotovu býti, aby hájili neopráv- něných maďarských nápisů a stříleli do chorvalského lidu. Tato nemravná role nesmí býti vojsku přidělo- vána. Zásluhy Chorvatů o říši a dynastii splácejís těmto zotročováním. Tak ve 20. století nevládne se snad v Asii, nýbrž uprostřed Evropy proti šlechet nému národu, tak národ, který tu má býti svým pá nem, jest otrokem. Předseda: Pan poslanec Biankini užil urážlivých výroků o bánovi. Udělují mu důtku. (Bouřlivý odpo u Slovinců a Chorvatů.) Předseda ministerstva dr. Körber prohlašuje, že na říšské radě nelze jednati dle vyrovnávacích zá- konů o událostech, jež zběhly se v zemích uhersk koruny.

Chorvat Biankini Slovinec Körber Asie Evropa

26 article

Poslanec Biankini: Štěpánské koruny! T není uherská koruna! Neznáte státoprávní poměry (Hluk a pokřik.) Ministerský předseda dr. Körber jako šéf vlády nemůže prý vysloviti se o oněch událostech, nevěda byli-li tam lidé stříleni, raněni, zatýkáni nebo věšeni pro politické činy. (Výkřiky a hluk.) Pokud jedná se o ingerenci politických úřadův a státních zastupitel stev rakouských, je věc bezpodstatna, neboť před poklady návrhů nesouhlasí. Nebylo domovních pro hlídek ani zatýkání, ani soudního výslechu nějakého nařčeného pro chorvatské udalosti. Jednalo se pouz na přípis slátního zastupitelstva o to, nemělo-li by se zavésti trestní vyšetřování s tiskařem domněl v Lublani tištěných dvou spisků »Návod a povzbu zení k povslání« a »Stanné právo na bána« — pro přestupek 8 9. tisk. zákona. Protože nevyšetřila s v Lublani skutková povaha, sešlo také s úřadního řízení. Stální zastupitelství lublaňské arci uvažovalo jak zachovati se k obsahu spisků, ale konec konců toho nechalo, protože ani v Lublani nevěší zločince, nemají-li ho. Pravda je, že do Lublaně příbyl orgán bezpečnosti, ale nemohl konati svou funkci. Nesluší se posuzovati zde činnost úřadních funkcionářů v Chorvatsku, neboť nejsou sněmovně zodpovědnia nemohou se zde hájíti. O vnější formě kritiky nechce mluviti. Je prý velká mezera mezi ním a pány řeč- níky. Ubezpečuje sněmovnu, že neví ničeho o osud- ném vlivu chorvatských událostí na Rakousko.

doktor Körber Lublaň Chorvatsko Rakousko Biankini

27 article

Posl. dr. Dyk: Způsob, kterým dr. Körber zasáhl do rozpravy, přiměl mne, abych vyložil stanovisko naší strany a prohlásil, že nesdilíme názorů minister- ského předsedy, zejmena způsobů, jakými vláda na- kládá s touto záležitostí jihoslovanskou. Tento způ- sob není v žádném poměru k důležitému slovinskému národu, zejmena pak k důležitosti národa chorvat- ského. (Souhlas Slovinců a Chorvatů.) Naopak, po- dobá se, že vláda hluboký rozruch, který se jeví ve všech vrstvách chorvatského lidu následkem brutalii na něm páchaných, nedovede oceniti a zapomíná, ze v drobném prodejir ranní čislo o zobě . . . za vdpoledni . . . a 2h Ve slialkách na venkovš ranní číslo. . . . . . . . 10 cdpolední . . . . . . . . Sh Inseráty platí se hotově rapřed. Předplacení a Inserty pěilíní zdmninl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam naeházají se též redakne tistársa n ezpečice „Náredních Listá“. Rukophsy se navracsjí

Posl doktor Dyk Körber Slovinec Chorvat Náredne Listat

28 article

Jihoslované prolili mnoho krve pro společnou vlast. (Nepokoj a výkřiky u národních socialistů českých.) Posl. Choc: My nemáme žádné společné vlasti, máme jen konglomerát států. Posl. dr. Baxa: Nemáme žádné společné vlasti. (Hluk.) Posl. dr. Dyk: Tato věc nesmí býti posuzována se stanoviska interpellace, podané o nějaké lokální příhodě. Proto jsme podepsali pilný návrh, aby seo záležitostech chorvatských mohlo rokovati. Nemůte nám býti lhostejno, když na žádost cizího státua cizích úřadů se konají prohlídky bytů rakouských občanů proti platným zákonům. (Souhlas.) Jast po- chybno, zda v politických věcech postupovaly by uherské úřady se stejnou ochotou. Ruch mezi chor- vatským lidem jest odůvodněn a nelze se diviti, že nevole roste. Jihoslované požívali ve svém boji za právo a svobodu sympatií Čechů. Pokud na nás jest, jsme ochotní podporovati je v boji za právo ze všech sil. (Potlesk.)

Jihoslovan Posl doktor Baxa Dyk Čecho

29 article

Posl. Žitnik ubezpečuje Chorvaty slovinskými sympatiemi po všechny časy. (Pochvala.) Než Rakou- sko pustilo se do makedonských reforem, mělo odstra- niti nesnesitelné poměry v obou polovicích říše a po- staviti poměr mezi Rakouskem a Uhrami na zdravý základ. Jediným prostředkem k tomu je spravedi nost a lovální provádění zákonů a smluv. Moudrosti a do- brotě panovníkové podaří se snad záby uspokojiti věrný chorvatský lid a jeho bratry na jihu. (Hlučná pochvala.) Posl. Ferri, nejprv chorvatsky potom německy, uvažoval chorvatské události od roku 1882, jež vedly k povolání hr. Khuena za bána. Vyčítá mu, že nebdí nad provedením uhersko-chorvatského vyrovnání a že poštívá Slovince na Chorvaty, arci marně. Chorvaté žádají rovnost s Maďary. Posl. Kilschelt navrhuje vzhledem k prohlášení ministerského předsedy konec debaty. Posl. Choc v české řeči přirovnává poměry v Chor- vatsku k poměrům v Čechách.

Posl Žitnik Chorvat Ferri Slovinec Maďar Choc Rakousko Uhry Chor Čechy

30 article

Poslanec Vukovič (hlavní řečník) doufá, že Ra- kousko nebude přihlížeti klidně k týrání Chorvatů Maďary. Nesmí zapominati, že přispíváme dvěma třetinami ke společným výdajům a proto nemůže nám býti lhostejno, jaké finanční poměry panují ve druhé části říše. Bídné hospodářské poměry v Chor- vatsku jsou následkem dvacetiletého nehospodářství nynějšího bána. Poukazuje na události na sousedním Východě a ptá se, s jakou autoritou můžeme tam vystupovati, trpíce takové události doma. Jest obava, aby hnutí nerozšířilo se také po zabraných zemích. Tyto věci nejsou žádným nesmyslem. V Uhrách po- jednávají bez obalu o rakouských událostech a zde varuje se, aby se nemluvilo o věcech zalitavských. Nerad by, aby chorvatský lid rozhořčil se, že Ra- kousko nevzpomíná si, že Chorvatsko prokázalo ještě nerozdělené říší velké služby a nasadilo za cí- saře statky i hrdla. (Hlučná pochvala a potlesk mezi Jihoslovany.) Posl. Biankini v doslovu pravil: Lituji, že mi- nisterský předseda dr. Körber, jak obyčejně činí při každé těžké věci, také o chorvatských věcech pro- mluvil velmi povrchně. Tomu jsme u něho zvyklí. Nenalézáme u něho žádné opravdovosti, žádné dů- kladnosti, nýbrž jen diletanství a frazovítost. Mini- sterský předseda sám sobě odporuje, praví-li na jedné straně že návrh je podstatný a na druhé straně uznal, že policejní agenti bánovi přišli do Lublaně. Tito agenti jsou také až ve Vídni a slídi po našich studentech v kavárnách. Ministerský předseda uznal, že rakouští soudcové byli ochotni jednat na rozkar bánův, že však ničeho nenašli. Vyčitá li mi minister- ský předseda národní žár v cítění, tož se k němu hrdě znám. (Potlesk a pochvala.) To jest drzost od ministerského předsedy. Tento národní žár jest sdílen též slovanskými bratry od severu. Lituji, že dr.

Vukovič Chorvat Maďar Jihoslovan Posl doktor Körber Uhry Chorvatsko Min Lublaň Vídeň

31 article

Körber jest žáru prost (veselost) a jeho thermometr že nkazuje stále nízkou temperaturu (opětná veselost). Excellencel Odpovídáte-li mně a mluvíte-li o chorvat- ských věcech, tak napřed je prostudujte a potom dále lepší odpověď, než dnes. Prosím všechny strany. aby hlasovaly pro pilnost návrhu toho. Přijatím jeho ukážou, že se nacházejí na výši doby a nechtějí trpěti zádných bestiálností nikde. (Hlučná pochvala u Šlo- vinců a Chorvatů.) Mistopředs. Kaiser: Žádám pana řečníka, by se mírnil ve svých výrocích a udělují mu důtku za slova. užitá o ministerském předsedovi. (Hlučný, dlouhotrva- jící odpor a hluk u Slovinců a Chorvatů). Budeme hlasovati. První díl návrhu Biankiniova, klerým se vláda vyzývá, aby učinila opatření, aby tajní agenti, bánem vyslaní do Lublaně, byli uklizení a přítrž se učinila jeho špiclovské činnosti, nenašel potřebné dvě třetiny většiny. Proň vyslovilo se 101 poslanců, proti němu 81. Proti hlasovali také Poláci. Voláno bylo při tom na ně z českých, slovinských a chor- vatských lavic: »Pání Poláci, vzpomeňte si přece na Vřesno!« Hlasuje se pak o druhé části návrhu Binn- kiniova, která zní: »Vláda se vyzývá, by udala dů- vody, které ji přiměly k opatření tak choulostivému, jakým jest soudní vyšetřování proti slovinské tiskárně v Lublani. Pro tento návrh povstávají Čechové, Slovinci Chorvaté, křesťanští sociálové, opposiční Poláci, Ru- síni, někleří Všeněmci a někteří členové katolického centra. Místopředseda Kaiser: Této části návrhu Bian- kiniova nebyla pilnost přiznána. (Dlouho trvající bouřlivý lomoz u Čechů, Slovinců a Chor- vatů. Posl. Povše zdvihnuv foliant, buší na pult.

Körber Chorvat Kaiser Slovinec Biankiniův Polák Čecho Chor Posl Lublaň Vřesno

32 article

Poslanci Fresl, Reichstädter a jiní buší na pulty.) Místopředseda Kaiser: Opakuji, že potřebné dvě třetiny většiny pro tento návrh není. (Úpětný hluk.) Posl. Sehnal volá na místopředsedu: My vám tady ten prasečinec rozbijeme Posl. Hovorka: My vás vyhodíme odtud Poslanci slovinští a chorvatští volají: Jste ne- schopný místopředseda! Pryč s vámi! Bušení na pulty trvá dále. Místopředseda Kaiser: Dovoluji si konstatovati poměr hlasů při druhé části návrhu Biankiniova. (Opětný hluk.) Prosím, mějte strpení a nechte mne domluvili. Poměr hlasů je tu tentýž. (Bouřlivé hlasy: Ne, ne, ne! Pryč s vámi! Neumíte počítati!) Místopředseda Kaiser: Prosím o klid, jest zde těžko říditi jednání, nedovolíte-li mi mluviti. (Opětný hluk; potiesk v levo.) Ovšem povstali pro návrhi také páni z polských lavic, avšak dle dřívějšího poměru hlasů jsem se domníval, že dvoutřetinové majority není dosaženo. (Bouřlivé hlasy: Jest, jest, jestl Velký hluk.) Prosím o klid. (Potlesk v levo, výkřiky v pravo.) Posl. Chon: Pane místopředsedo, naučtese slušně počítati. Všechny ruce Slovinců a Chorvatů vztahují se hrozivě proti místopředsedovi Místopředseda Kaiser (stojí naproti nim z prvu tiše, pak pokračuje): Pánům, kteří tady stojí, jsem řekl, že dám konstatovati poměr hlasů. Prosím pány zapisovatele, aby tak učinili. Druhému odstavci návrhu Biankiniova byla přiznána pilnost 142 proti 69 hlasům. (Hlučný, dlouho trvající potlesk u Čechů, Slovinců a Chorvatů.) Odepřena byla pilnost mezičásti návrhu Biankiniova, kterou se vláda vyzývá, aby co nejdříve učinila čeho třeba, aby rozechvění, které se zahostilo mezi Jihoslovany pro tyranii v Chor- vatsku, bylo uklizeno. Potom byl druhý díl návrhu Biankiniova také meritorně schválen.

Fresl Reichstädter Kaiser Posl Sehnal Hovorka Chorvat Čecho Slovinec Jihoslovan Biankiniův Chor