Strana 6. Číslo 205.

KATOLICKÉ

LISTY.

Dne 28. července 1900

na zemi, neboť čistě politické úvahy nebudou nikdy dosti mocny, aby udržely ctižádost a sobectví v me- zích, jež zaručují trvalý pokoj. Rozváděje tuto my- šlénku, napsal »O servatore Romano« na základě listu, jejž s v. Otec zaslal kardinálu Respighimu, takto: Či není to tento vznešený ideál svornosti a po- koje, ktarýž ve svém nedávném listě Lev XIII. od- poručuje věřícím jako předmět důstojný jejich přání a jejich modliteb? Či nespočívá v oněch slovech pa- papežových nejvřelejší přání, aby dílo míru se úplně podařilo? Kdo pečuje více o tento zdar, kdo touží po něm více, nežli náměstek Ježíše Krista, než Lev XIII., jenž nezanedbává žádné příležitosti, aby přede všemi národy hájil myšlénku onoho vznešeného po- koje, za jehož blahodárného působení klidně může se rozvinovati regenerující působnost evangelia a na- shromážditi vzácné plody křesťanské civilisace?

Jak často pozvedl papež hlasu svého, aby upozornil úřady a vladaře na neocenitelné přednosti tohoto pokladu, jak často se snažil, aby zabezpečil národům, by mohly jich používati ! Pouhá myšlénka, že vůči nynější akci Evropy, kteráž přes válečné své zdání jest pokojnou, mohl by náměstek Ježíše Krista zů- stati lhostejným, znamená zneuznávání jeho poslání na zemi, komolení jeho úmyslů, nehodnou pomluvu jeho způsobu jednání. Jestliže veliká mravní moc, kterou jest římské papežství, zůstala poslední konfe- rence míru všech států vzdálena, stalo se proto jen, že jistý někdo, kterýž má slova míru na rtecb, chová v srdci zlé úmysly a divoké vášně; protože týž někdo odporuje lživě tvrzení poctivosti pro pokoj zlomyslnými skutky, které směřují jen a jen k tomu, aby živily osudný rozkol, vnitřní nesjedno- ceno t, nespokojenost řádné žádosti a snahy, vzbuzující jen zmatek. Přivedla-li to zednářsk nenávist tak daleko, že Krista a osobé jeho náměstka vyloučila zjevně kon- ference míru nadejde také a sice brzy den usmířující spravedlnosti. Jako jednou Kristus volán byl zavřenými dveřmi veče- řadla, bude jeho náměstek na zemi opakovati náro- dům tajuplná slova: »Pokoj s vámi!« Béda pak tomu, kdo neuposlechne tohoto hlasu, běda tomu, kdož tské potom ještě se odvátí, surově je odmílati

Budeť vyhnán z mírumilovného shromáždění národů, vyvižen bude z lůna národů civilisovoných! »Pokoj s vámi !« Hlasu tomuto dává zavznívati nejvyšší pastýř také nyní za třesku zbraní, v této tak smutné ho- dině; je to nejvřelejší přání jeho ušlechtilého srdce, je to modlitba, již vysílá k Nejvyššímu, již ukládá na rty milionů svých dítek, co zatím bojováno jest na čínských, těžce navštívených pobřežích a co zatím ti- sícové umírají na obranu civilisace, oné civilisace, je- jímž strážcem, ochráncem, důstojným zástupcem a pra- vým ztělesněným jest — O n!« Rakousko a Čína. Z Vídně. 27. července. (T. k.) Dle »Pol. Corr.« jsou lodi »Cisařovna Alžběta« a »Aspern« určeny k posile rakousko-uherské velmoci v čínských vodách. Pozemní vojsko vzhledem k nepatrným hmotným zájmům Rakousko Uherska v Čině vysláno nebude, velitel soulodí bude však přes to s to, vy) lodněním oddílů súčastniti se operací. Vyslání lodí má za účel osvědčiti, že Rakousko-Uhersko jest ochotno spolupůsobiti s ostatními státy v zájmu hu- manity a civilisace. Solidárnost ta vyjádřena jest nařízením náčelníkovi soulodí, aby ve vojenských ohledech jednal v nejužší dohodě s ostatními ad- mirály.

K osudu vyslanců v Pekingu. Z Paříže, 27. července. (T. k.) Zdejší čínský vzslanec vyslovil spolupracovníku časopisu »Sisle« své přesvědčení, že personál vyslanectev v Pekingu jest bez úrazu, a dodal, že odpověď francouzského vyslance Pichona ministru záležitostí zahraničních Del- casséovi může dojíti teprve v devatenácti dnech. Z Londýna, 27. července. (T. k) »Morning Post« oznamuje: Li-Hung- Čang oznámil na dotaz, učiněný k němu před dvěma dny, že sir Ro- bert Hart jest na živu. »Daily Mail« ozna- muje, že čínský tlumočník, jenž oznamoval, že většina členů vyslanectev byla mrtva, když opouštěl Peking. a že situace ostatních jest beznadějná, opustil Peking 8. t. m. Z Berlína, 27. července. (T. k.) »W. k., oznamuje z Tientsinu ze dne 24. t. m.: Dne přišel k jednomu ze zdejších celních úředníků posel, jenž odešel z Pekingu 15. t. m. a vyřizoval, že vojsko prince Činga bojovalo s vojskem generála Tunga a utrpělo porážku. Cizinci hájili se blíže se- verní kathedrály, nedaleko Zapovězeného Města«. Z Londýna, 27. července. (T. k) Dopisovatel »Daily Mail« telegrafoje ze Šangaje, že obdržel od anglického vyslance v Pekingu, Macdonalda, list, da- tovaný ze 16. t. m., jenž praví: Cizincům nedo- stává se od čínských úřadů žádné pomoci. Tři vyslanectví drží se ještě následkem zba- bělosti Číňanů. Doufáme, že vydržíme ještě 14 dní, bude-li však na nás útočeno, nej- výše 4 dny. Střelba granáty trvá dále. Z Londýna, 27. července. (T. k.) Macdonald radí ve svém listě pomocnému sboru, aby hleděl do Pekingu vniknouti buď východní branou, nebo podle řeky. Ztráty cizinců až do 6. července obnášely 40 mrtvých a 80 raněných.

Boje Rusů s Číňany. Z Petrohradu, 25. července. (T. k.) V te- legramu státního rady Pavlova ze Soeulu ze praví: Poddůstojník Filipenko, velitel oddělení v Inču, oznamuje: Oddíl ochranného sboru žele znič- ního byl u Mukdenu napaden Číňany. Velitel oddílu, deset vojáků a čtyři dobrovolníci byli zabiti. Telegram generála Grodekova oznamuje z Chabarovska ze dne 24. t. m.: Dae 24. t. m. odpoledne bylo Číňany stříleno na parník »Alexej«. Když parník přistál u přístavu, bylo na čínském břebu viděti četná zna- mení ohnivá a slyšeti signály. Na parník vstoupil jeden kozácký důstojník a žádal o pomoc. Nejstarší velitel, kterýž obdržel od Gribského rozkaz, aby všechny čínské hlídky zničil, vzal kozáckou četu na parník a obsadil na 4 versty dvěma setninami čínské pobřeží. Číňané na ně prudce stříleli, byli však za- hnáni a skladiště potravin zapáleno a prachem do povětří vyhozeno. 300 Čiňanů bylo zabito, kdežto na straně naší padl jeden kozák, 6 střelců a 1 kapitán; 6 střelců a 2 kozáci byli raněni. Z Petrohradu, 26. července. (T. k.) Ve zprávách generálního štábu se praví, že anglickáa dánská setnina telegrafního sboru položí kabel mezi Takem a Šangajem. — Z Mandžurska se ozna- muje: Dne 23. t. m. napadli Číňané opětně přední sbor mongolského vojska u tvrze Echo, ale byli s ve- likými ztrátami odraženi. — Z Chabarovska oznamuje se ze dne 23. t. m.: Generál Sacharov prošel dne 21. t. m. vsí Vanlichotanem. Generál Sa- charov donucuje všecky čínské hlídky, na něž při svém pochodu přijde, aby složily zbraně. Dne 21. t. m. byla za trest, že bylo stříleno na náš parník, vypálena čínská ves Vanlichotan. Tamější čínská po- sádka byla zahnána. Daset Číňanů bylo zabito a r- něno. My nemáme žádných ztrát.

Nové vraždění křesťanů. Z Londýna, 27. července. (T. k.) »Daily Mail« oznamují z Pekingu: Výtržnosti proti cizincům byly zahájeny 15. června za bohoslužeb v katedrále. Císařské vojsko i povstalci obklíčiii katedrálu a za- vraždili 16 missionářů a přes 200 do- morodých křesťanů. Na drubý den bylo po- chytáno asi 40 běhounů, kteří byli vysláni vyslane- ctvy, a všichni byli po strašném mučení veřejné po- praveni na výstrahu křesťanům. Rakousko-uher- ské vyslanectví a říšská banka byly dne 22. června zničeny. Z Paříže, 27. července. (T. k.) Francouzští konsulové v Šangaji a Hankově oznamují, že 25. t. m. byly dvě křesťanské obce v Sečvanu vypleněnya závody lazaristů v Kšansi zapáleny. Místokrál učinil opatření za účelem obnovení pořádku. Z Londýna, 27. července. (T. k.) »Daily Ex- pres« oznamuje ze Šangaje ze včerejška: Anglický konsul obdržel zprávu, že dvě ženy anglických mis- sionářů ve Hsidoi, severně od Šangaje, byly zavra- žděny. Zákazy vývozu zbraní do Číny. Z Paříže, 27. července. (T. k.) Úřední list uveřejňuje dekret, jímž se zapovídá vyvážeti zbraně do Číny a do zemí s ní sousedících. Z Washingtonu, 25. července. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje, že tajemník pokladu vyzval celní výběrčí na pacifickém pobřeží, aby zabraňovali vý- vozu zbraní, o nichž dlužno za to míti, že by bylo jich povstalci v Číně užito na škodu Ameriky.

Císař čínský a prostřednictví. Z Londýna, 27. července. (T. k.) »Daily Graphic« oznamuje, že čínský vyslanec předložil dne 21. července zahraničnímu úřadu dlouhý telegram, jenž pochází od čínského císařea dožaduje se anglického prostředni- ctví. Obsah poselství jest podobný jako byl v žá- dosti k vládě francouzské a americké. Anglická vláda dosud na toto poselství nedala odpovědi. Myslí se, že za nynějších mimořádných poměrů jest nutno po- chybovati o původu telegramu. Li-Hung-Čang- Z Hongkongu, 27. července. (T. k.) Ob- chodník s opiem obdržel telegram, jenž praví, že Li- Hung-Čang není s to odejíti do Pekingu a vrátí se do Kantonu. Očekává se, že na zpáteční cestě navštíví Hongkong.

Protest korejské vlády. Z Londýna, 27. července. (T. k.) »Reut. k.« oznamuje z Yokohamy: Dle zpráv ze Soeulu pro- testovala korejská vláda proti přítomnosti ruských uprchlíků ve Vidiči. Po slyšení ruského zástupce upokojila se však s tou podmínkou, že uprchlíci ne- prodleně budou dopraveni do Port-Arthuru. Ruské zbrojení. Z Petrohradu, 27. července. (T. k.) Ruské telegrafní jednatelství oznamuje: V amurském vojen- ském obvodu utvoří se 5. východosibiřská brigáda střelců ze 17. střeleckého pluku a z 3, 8. a 10. vý- chodosibiřských řadových praporů. Vojenské sbory přetvoří se ve tři východosibiřské pluky po dvou praporech a budou nazvány 18., 19. a 20. východo- sibiřským plukem střelců. Císař Vilém opět doma. Z Bremerhavenu, 27. července. (T. k.) Císař Vilém promluvil dnes k vojsku do východní Asie řeč, ve které mluvil o zdatnosti německého vojska a porušení mezinárodního práva se strany Číňanů. Dále pravil, že každý kult, jenž není po- staven na základech křesťanských, musí zahy- nouti. Ku konci pravil císař: „Nechť ještě po 1000 letech německé jméno v Číně má takovou váhu, aby se žádný Číňan neopovážil na některého Němce i jen úkosem pohlédnouti.

Z Paříže, 27. července. (T. k.) V ministerské radě, konané dnes v paláci elysejském, sdělil Del- cassé, že všem francouzským konsulům v Číně dal volnost ohledně volby prostředků na ochranu fran- couzských příslušníků v Číně. Admirál Courrepolles učiní prý teprcé po příchodu francouzských váleč- ných lodí opatření a pošle lodi ty dle potřeby do rů- zných čínských přístavů. Za uhelnou stanici vyhléd- nut jest Maskat, kamž odplul jeden parník uhlím naložený. Z Londýna, 26. července. (T. k.) V dolní sněmovně prohlásil parlamentní zahraniční podta- jemník Brodrick, že nedošly další zprávy z Číny. Dochází siee veliký počet nepotvrzených pověstí z různých stran, než vláda nemá žádné úřední informace. Z Londýna, 27. července. (T. k.) »Daily Telegraph« oznamuje z Tokia ze včerejška: Jak se oznamuje, vystoupilo oddělení japonského vojska u Šanhaj-Kvanu na pevninu a dobylo velikého ví- tězství. — »Times« oznamují z Tentsinu ze dne 21. t. m.: Ohledně sporné otázky o dozoru na železnici jest pravda, že dozor měl se týkati jen oddělení Tientsin a Peitung. Vrchní inženýr Kinder učinil s čínským generálem úmluvu v příčině ochrany trati mimo tato oddělení. Bude-li úmluvu porušena, bude trať nevyhnutelně zbořena. Z Washingtonu, 27. července. (T. k.) Spojené státy odepřely žádost čínské vlády, aby zastavily vo- jenské podniky proti Pekingu s podmínkou, že budou vyslanci vydáni. Z Hongkongu, 27. července. (T. k) (Reuter.) Soukromý list z Šantungu oznamuje, že tajná společ- nost, známá pode jménem »Spolek trojjediný« chystá se k útoku na čtvíť Šamjen. Znepokojení v Kantonu vzrůstá.

Válka v jižní Africe. Z Kapského Města, 26. července. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje: Vládní předloha ohledně souzení povstalců zvláštními soudy byla předložena dnes parlamentu. Při hlasování v příčině válečného práva hlasovalo 45 poslanců pro vládní předlohu, 41 proti ní. Bývalý předseda ministerstva Schreine a bývalý attorney generál Solomon a tři jiní holandští členové parlamentu hlasovali s většinou. Z Masseru, 27. července. (T. k.) Generál Rundle vytáhl proti Bcerům a obsadil Commando- neck. Nepřítel ustupuje do Fauriersbourghu. Angli- čané táhnou za ním, chtíce ho obklíčiti. Mezi voj- skem panuje zimnice a událo se několik úmrtí. Z Balmoralu, 27. července. (T. k) Na po- chodu k východu vrazil French jihovýchodně od Bal- moralu na 2000 Boerů, kteří však te dali na útěk (?). Boerové praví, že budou v drobné válce pokračovati až do volby amerického presidenta, neboť prý jim pro případ vítězství demokratů byla přislíbena intervence.

Telegramy. K žepitbě srbského krále. Z Bělehradu, 27. července. (T. k.) (Z úřed- ního srbského pramene). Císaři ruskému dána byla o ženitbě krále Alexandra proto první zpráva, že nebožtík car Alexandr byl kmotrem krále a proto dle pravoslavných církevních názorů s ním jaksi příbuzný. — Četné zprávy zahraničních listů, roz- šířené při příležitosti zasnoubení krále, označují se z úředního srbského pramene za tendenční. Tak na př. nevěsta narodila se ve skutečnosti r. 1867 a čítá tudíž 33 roky. Dále nebyla nikdy rozvedena a neměla nikdy dětí. Jest tu patrně omyl s dětmi plukovníka Mašína, někdejšího vy- slance v Cetyni. — Naproti zprávám o nespokoje- nosti v zemi panující, poukazují srbské úřadní