ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 89cd22c0-7135-11dc-8e45-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 27 celkem · entity: person 81, place 79, work 39, org 6
1 masthead
13. července 1904. Číslo 192
2 masthead
NÁRODN LISTY
3 masthead
Strana 5
4 article
podala carovi sůl a chléb. Car děkoval laskavě všem přítomným a oslovil šlechtického maršálka, při čemž vzpomněl, že navštívil město již pře 13 léty, vraceje se z asijského východu. Dnes přijel, aby rozžehnal se se sbory, ubírajícími se na bojiště, aby válka za jejich spolupůsobení skončena byla pro Rusko příznivě a čestně. Na cvičišti vojsko defllovalo, načež jel car před frontou a přál vojákům šťastnou costu, žehnaje je obrazy svatých, aby se šťastně vrátili do vlasti. Po návštěvě kathedrály car odjel. Podezřelá led. Z Petrohradu, 12. července. (C.-B.) »Nov Vremja« oznamuje z Vladivostoku: Kořistní soud prohlásil zabavení parníku »Cheltenh am« z právoplatné. Parník byl prý koupen od Japonců. Na jeho palubě byli čtyři Angličané. Generál Oku o posledních bojích. Z Londýna, 12. července. (C.-B.) »Daily Telegraph« oznamuje z Tokia 10. července Generál Oku sděluje: Dne 5. července dopole dne o 9. hodině narazilo oddělení druhé armády na 1700 Rusů, kteří měli osazený pahorek tř míle severovýchodně od Šidšaje. Japonci po- stupovali dle svého dřívějšího plánu a zatlačili ruské sbory do Jiaohoo. Japonci měli dva mrtvé a deset raněných. Rusové zanechali na bojišt dvacet mrtvých. Dne 7. července osadili Japonci pahorky mezi Tacugao a pohořím Tabohai. Ruská pěchota. jízda a dělostřelectvo ustoupily na sever, kla douce jen slabý odpor.
Japonec Angličan Rus Rusko Petrohrad Vladivostok Londýn Jiaohoo Vremja Daily Telegraph
5 article
Dle zprávy domorodců mají Rusové 20.00 mužů nedaleko Hajčžu a 2000 mužů na pahor- cích v okolí Sejtaje. Silná ruská oddělení jsou dále u Dašičaa a docházejí ještě stále posily. Ztráty Japonců činí od 5. července dva dů- stojníky a pět mužů mrtvých a 16 raněných. Dne 8. července dobyli Rusové posice mezi Hajšantajem a Hajěžu, jakož i na výšině severně od Sejtaj. Dne 9. července jali se Japonci ne- dlouho po 5. hodině ráno stříleti na nepřítele u Hajčžu, porazili Rusy a obsadili výšiny u Ta- pintunu a Thajkiaolunu kolem 8. hodiny ranní. Ačkoli nepřítel své stanoviště u Hajěžu pozbyl zastavil se ještě jednou, avšak kol poledne za- hnali ho Japonci na útěk. Japonci obsadili výšiny u Sejtaj, ruské dělostřelectvo střílelo na vojsko. pronásledující nepřítele od Kokišo až k Jovši O 3. hodině odpoledne byly však jejich bateri umlčeny. Generálmajor Koisumi byl v boji zraněn na stehně. Z Mandžurska. Z Njučvanu, 12. července. (Reufer.) Číňané příchozí z venkova oznamují, že Rusové všud ustupují a Japonci sem přitrhnou co ne- K obraně Dašičaa konají se rázné přípravy. Obchod je zde čilý bez ohledu na vážné poměry. V přístavu je mnoho lodí. Noční útok. Z Tokia, 12. července. (Reuter.) Admirá Togo oznamuje: V pondělí o půlnoci japonské minonosky přiblížily se k vjezdu do přístavu portarturského a vystřelily torpéda na strážní loď typu »Diany«. O výsledku útoku není dosud ničeho známo. Japonské lodky neutrpěly žádné
Rus Japonec Hajčža Koisumi Číňan Diana Sejtaj Njučvan Tokio Togo Reuter Jovša O 3
7 article
Ikody. Líché pověsti o ozhřivce. Z Petrohradu, 12. července. (Zvl. telegram »Národních Listů«.) Pověsti o nákaze ozhřivky mezi koňstvem ruské jízdy jsou naprosto liché. K posledním bojům. Z Petrohradu, 12. července. (Zvl. teleg »Nár. L.«). Dopisovatel »Rusi« oznamuje ze dne 9. t. m., že nepřítel zamýšlí nejspíš vraziti mezi Dašičao a Ljaojan, odloučiti Kuropatkinovo vojsko od jeho základu, zmocniti se Ljaojanu a obklíčiti Kuropalkina. Japonci trpí úplavicí a cholerou. Ze dne 10. t. m. oznamují, že Japonci, zmocnivše se Hajčenu blíží se se čtyřmi divi- semi a brigádou jízdy, chtějíce táhnouti na In- kou, ideální základ akce proti Kuropatkinovi. U Mukdenu vyskytl se japonský oddíl, jenž má organisovati chunchuzské čety k útoku na železniční trati. Vladivostocký dopisovatel »Nov. Vr.« sdě luje ze dne 11. t. m., že na zabaveném angli- ckém parníku »Cheltenham« byla většinou ně- mecká posádka, jež se radovala, že loď byla zajata Rusy. — Kapitán lodi »Allantown« pro- testoval proti nálezu kořistního soudu, pročež záležitost zabavení této lodi bude souzena v P trohradě. Ze dne 11. t. m. telegrafuje se z Inkou. že 7. t. m. nepřítel začal shromažďovati svě hlavní síly směrem na Hajčzu a v poledne 8. t. m. Japoncí obsadili toto město. Druhý den nepřátelské vojsko postupovalo po mandarinské silnici, vedoucí k Dašičau a 10. hod. přibližilo se k hlavnímu průsmyku. Účelem jeho je nejspíše zmoeniti se Dašičaa, aby potom táhlo na Inkou. Z lodí pozorovaných u Hajčžu lze souditi, že Japonci zmocnivše s Inkou, hodlají tam vyloditi vojsko. Stává se často, že Japonci, přestrojeníz Číňany, čekají na příchozi Rusy a potom po nich střílejí.
Rus Kuropatkinův Ljaojan Japonec Inka Dašičaa Číňan Petrohrad Ina Mukden Cheltenham
8 article
Úspěch maršála Ojamy. Z Londýna, 12. července. V obsazen Kajpinu vídí Japonci úspěch, jenž patří maršá- lovi Ojamovi. Ve vojenských kruzích chválí s všeobecně postup japo nské armády, jenž dál se za největších lijavců. Bouře v Japanu a na Žlutém moři. Z Londýna, 12. července. Silný tajfun zuřil v neděli večer, jak »Daily Telegraf« sdě- Juje, na japonských ostrovech a zejmena na zá- padním pobřeží Japanu, kde nadělal velikých škod. Tři parníky se ztroskotaly v zátočině ora- rijské. Železniční násep mezi Kobe a Tokiem byl na několika místech přerušen. Také n úrodě způsobena značná škoda. Ruské objednávky. Z Frankfurtu, 12. července. »Frankfurten Ztg.« sděluje z Milána, že ruská vláda objed nala u tamní továrny 100.000 kulovzdorných pancéřů. Zdravotní stav ruského vojska. Z Petrohradu, 12. července. (C.-B.) V tele- grafické zprávě »Pravit. Věstníka« z Dašična oznamuje se o zdravotním stavu ruského vojskat Do 26. m. m. bylo v hospitálech nemocných 711 důstojníků a 7136 vojáků, t. j. 3.943 proc. skutečného stavu, s raněnými důstojníky a vojáky 10.24 proc. resp. 6.51 proc. Na po- čátku dešťů 9. t. m. rozmnožil se počet do ne- mocnic přijatých důstojníků a vojáků na 8.38 resp. 4.646 proc., nákazných nemocí ze 2 19 na 8.52 proc., zejmena úplavicí stíženýchna 1.99 proe. Porážka Japonců u Port Arturu. Z Petrohradu, 12. července. (C.-B.) Zvláštní dopisovatel ruské telegrafní kanceláře oznamuje z Mukdenu ze dnešního dne: Dle do šlých sem zpráv z pramene japonského provedl v noci s 11. července Japonci útok na naše posice uPortArturu. Japon byli s nesmírnými ztrátami od- r aženi.
Ojama Japonec Port Artur Londýn Kobe Tokio Frankfurt Milán Petrohrad HOSPITÁLU Frankfurten Ztg
9 article Balkán.
Balkán. Telegramy. Z Cařihradu, 12. července. (C.-B.) Přede včírem zničen dynamitem 2 m. dlouhý železniční most u Badomy nedaleko Dedeagace, 396 km. od Soluna, na spojovae dráze. Lokomotiva, tender a sedm vozů vlaku sjely proto a kolejí. Jeden brzdař by poraněn. Altentát ten provedli nejspíše komi- tadži. Zavedeno přísné vyšetřování. Z Cařihradu, 11. července. (C.-B.) Pověstný vůdce bulharských povstalců Stojan ze Sohije (v kraji skopijském), který po léta byl marně pronásledován a jehož přičiněním docházel mezi Mohamedány a křesťany na jižním svahu hory Karšjaku ustavičně k řežím, podrobi se za prostřednictví rakousko-uherského a ru- ského konsula ve Skopiji a za intervence civil- ních jednatelů a vrátil se, složiv přísahu věr- nosti, do své otčiny. Z Cařihradu, 12. července. (C.-B.) Sou- časně s výbuchem na badomské stanici u De- deagače podniknut u Amatova na trati solunsko- skopijské útok se strany povstalců na vojáky střežící trati. Povstalei byli zahnáni. Jeden voják raněn těžce, železniční hlidač lehce. Včera našel železniční hlídač nedaleko Amatova na kolejích 10 kilogramů dynamitu se zapalovadlem. Následkem toho zastavena ř- ditelstvím této trati noční doprava a vláda uči- nila, čeho třeba, aby se odvrátily attentáty na železniční trati v evropském Tureckn. Ze Sofie, 12. července. (C.-B.) Dle zpráv došlých zdejších macedonských kruhů z Macedonie setkává se agitace tamějších povstalců u oby- vatelstva se zdarem. Očskává se již v nej bližší době propuknutí nepokojů ve větších rozměrech.
Stojan Balkán Cařihrad Sofie Makedonie Soluna km Sohij
10 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů . Rozpočet na rok 1905. Z Vídně, 12. července. Podrobné rozpočty na rok 1905 jsou v jednollivých ressortech ho- tovy. Jsou to však jen první rozvrhy, které pro- zkoumají se ministerstvem financt. Formálně a definitivně rozhodne se o nich v ministerské radě, jež sejde se v druhé polovině měsíce srpna. Možno čekati, že ještě více, nežli v létech po- sledních, dr. Böhm-B awerk bude mimo- řádné výdaje na účcly vzděláv ae oklešťovati. Civilní lista v Uhrách. ch. Z Pešti, 12. července. Rozprava o zvy- šení civilní listy císařovy bude dle všeho ještě dlouhou. Zapsáno jest přes 20 řečníků, mez nimi též posl. Karel Eötvösz a Gabrie Ugron. Očekává se, že také bývalý ministerský předseda baron Banífy zasáhne de debaty. Demonstrace v Záhřebě. Ze Záhřeba, 12. července. Včera večer uspořádány zde demonstrace při přijezdu cho vanců kadetní školy v Pětikosteli a trvaly do 10. hodiny. Kdykoli byli demonstranti jízdní po licif rozehnáni, shlukli se vždy na jiném místi a provolávali »Abzug« vojenské sprá v maďarské. Zatčeno bylo 6 studu- jících. Z Vatikánu. ch. Z Pešti, 12. července. Klerikální »Al- kotmany« konstatuje, že stejnou měrou, jakse poměr mezi Vatikánem a Francií zhoršuje, lepš se poměr mezi Vatikánem a Kviriná- lem. Odloučení Francie od Vatikánu mělo prý by za následek smir tohoto s Kvirinálem.
doktor Böhm Eötvösz Gabrie Ugron Banífa Vídeň Uhry Pešť Záhřeb Vatikán Francie
11 article
Projev důvěry Combesovi. r. Z Paříže, 12. července. V dnešní debate o zprávě vyšetřující komise navrhnou republi- kánské strany násfedující projev důvěry mini- sterskému předsedovi: »Sněmovna prohlašuje, že z vyšetřování vysvítá, že čest předsed ministerstva a republikánsk vlády jest povznesena nad jaké- koli podezření. Sněmovna odsuzuje ano- nymní utrhače cti, kteří se prokázání svých udání vyhnuli a přechází s odmítnutím každého dalšího dodatku k jednacímu pořadu.« S ná- vrhem tímto Combes souhlasí. Návrh ústavy pro Rusko. e. Z Petrohradu, 12. července. Rozšířen zde byla malá brožurka Tichomonov s návrhem ústavy pro Rusko, jež dostala prý se také do rukou cara, který radil prý s pak o jejím obsahu se členy panovnické ro- diny a důvěrníky.
Combes Paříž Rusko Petrohrad
12 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Uherská sněmovna. Z Pešti, 12. července. (C.-B.) Po schvá lení protokolu minulé schůze poslanecké sně movny předseda předložil seznam poslanců, již při včerejším čtení jmen scházeli a navrhuje by byli nuceni omluviti do týdne svou nepři tomnost, sěčímž vysloven souhlas. Potom rokovalo se dále o zvýšení ci vilní listy. Posl. Szalay odůvodňoval své odmílavé stanovisko nepříznivými hospodářskými poměry v zemi, jež nedovolují zvýšiti neužitečné vydaje Posl. Hock souhlasí s resolučním návr hem Apponyovým, aby sněmovna podala panov- níkovi adresu a vylíčila mu chudobu země. Neschválíli sněmovna onen resoluční návrh. nebude hlasovati ani pro civilní listu dosavadní Posl. Babo je proti předloze a pro reso luční návrh Rakosův. Rokování bylo potom přerušeno a odročeno na zejtřek Z Pešti, 12. července. (C.-B.) Posl. J usth vyžádal si pro včerejší srážku ve sněmovních kuloarech na posl. Olayovi — oba jsou košutovci — vysvětlení, a dnes uveřejněn ot věci protokol, v němž se konstatuje, že jeden ani druhý nechtěl urazit a proto není proč činiti zadost. Americké loďstvo v Terstu. Z Terstu, 12. července. (C.-B.) Americké loďstvo přibylo sem a pozdravilo se výstřely s pobřežními batteriemi. Jeho velitelem je kontr- admirál Barker, velitel severoatlantského loďstva a sestává z lodí »Kearšarge« (11540 tun) »Maine« (12.300), »Alabama« (11.565), »Jovae (11.340), »Illinois« (11.565), » Missouri« (12.230) Křižákům »Olympii«, »Baltimore«, » Clevelande a jachtě »Marilower« velí kontradmirál Jewell Americké loďstvo má posádky 4563 mužů a 160 děl. Během dne vykonány obvyklé ná větěvy.
Posl Szalay Hock Apponyův J usth Olay Barker Alaba Illinois Pešť Terst Main Missouri Olympie Baltimore Cleveland
13 article Ze Srbaka.
Ze Srbaka. Z Bělehradu, 12. července. (C.-B.) Za při činou králových narozenin konaly s v hlavním chrámu slavné bohoslužby a po nich bylo slavné přijímání v královském paláci. Rakousko-uherský vyslanec dr. Dumba jako děkan diplomatického sboru gratuloval králii přeje Srbsku pokojný vývoj a zdar. Úřadní noviny přinášejí mnoho vyzna menání. Karaďorďovu hvězdu I. tř. dostal všichni srbští princové, m.-p. Grujič- ministr zahraničných věcí Pašič, býv. m.p Avakumovič, předseda skupštiny Stano. jevič a člen státní rady Velimirov ič. Téhož řádu II. tř. vyznamenání všichni ostatn členové Grujičova a Ava kumovičova kabinetu plukovník Popovič. V diplomatickém sboru jmeno- ván T. Petkovič hlavním konsulem Pešti, Vl. Ljotič v Soluni a M. Ristič ve Skopiji. Z bulharské diplomacie. Ze Sofije, 12. července. (C.-B.) Generál Nikiforov, přednosta administrace minister- stva vojenství, jmenován diplomatickým jedna- telem v Berlině. K vyzvědačské afféře sicilské. Z Říma, 12. července. (C.-B.) »Agenzia Stefani« uveřejňuje tuto notu: Na žádost rakousko-uherského vyslanectví jsme zmocněni, aby rozplýleny byly pověsti, obsažené v některých italských novinách, prohlásiti, že italská vláda přesvědčila se, že mezi rakousko- uherskou vládou a kapitánem Ercolessiem ne bylo naprosto žádných styků.
doktor Dumba Grujič Pašič Stano Velimirov ič Grujičův Ava Popovič T Petkovič M Ristič Nikiforov Stefan Bělehrad Srbsko Pešť Soluň Sofijá Berlín Řím
14 article
Francouzská sněmovna. Z Paříže, 12. července. (C.-B.) Sněmovna rokovala o Rollinově zprávě stran úplat kové afféry kartuziánské. Posl. Martin, Jaures a Sarrie navrhli jednací pořádek, v němž navrhuje se. že dle výsledku provedeného vyšelřování čes m.-p. Combesa a jeho syna Edgara je prosta všeho podezření. Posl. Simmonet iménem menšiny vy- šetřující komise posuzoval komisní práce ubezpečoval svou úctou předsedu ministerstva, jemuž utrháno na cti proto, že po dvě léta vede boj proti klerikalismu. (Hlučná pochvala v levo.) Ref. Rollin hájil svou zprávu a pro hlásil, že také on má před soukromníkem Com besem největší úctu. Posl. Claudin, předseda vyšetřující ko mise, prohlašuje, že příjetí jednacího pořadu Martin Jaurěsova bylo by dvojsmyslným. (Hlu v levo.) Připomíná úkol komisi daný a vyčítá m.p. Combesovi, že ve své řeči pronesl licho nařčení. Vyzývá ministra spravedlnosti, aby za kročil proti osobám, jejichž rejdy byly vyšetřo váním zjištěny a prosí sněmovnu, by chránil neodvislost soudcovského stavu před vládním přehmaty. (Pochvala v středu.) Posl. Cochin a Fabre kárali kartu ziány, že nechtěli se dostaviti před vyšetřujíe komisi, načež debata byla uzavřena.
Rollinův Posl Martin Jaures Sarria Combesa Edgar Rollin Jaurěsův Hla Fabr Paříž Como Cochin
15 article
Prvá čásť posl. Martinem, Jauresem a Sar riem navrženého jednacího pořadu o neposkv něné eti Combesově schvaluje se 370 proti 82 hl. a druhá čásť od slov: »Sněmovna odsuzuje- 306 proti 244 hlasům. Celkový jednací pořad schvaluje se konečně 334 hlasy proti 154 Tento projev důvěry znamená odmítnutí návrhů zpravodaje vyšetřující komise. Zavírání řeholních škol. Z Paříže, 12. července. (C.-B.) Výnosy uveřejněnými v úřadních novinách uzavře se p ukončení školního roku 2398 řeholních škol ve Francii. Mezi nimi je 751 škol bratří křesťan- ské nauky, 1054 škol řeholních kněži a 593 škol spravovaných jeptiškami. Aby se provedly zákony o zrušení řeholního vyučování v usta novených 10 létech, třeba zavřít ještě 662 škol, jež řídí školní bratří a 500, jež jsou po správou řeholní.
Martino Jaures Sar Paříž Francie
16 article Tunisský bej v Paříži.
Tunisský bej v Paříži. Z Paříže, 12. července. (C.-B.) Tunisský bej přijel sem dopoledne s oběma svými syny a byl přivítán s vojenskou poctou. Generál Du bois vítal ho jmenem presidenta. Volební právo v Bavorsku. Z Mnichova, 12. července. (C. B.) Posla- necká sněmovna počala předběžné rokován o Hammerschmidtově návrhu (lib. na zavedení přímého volebního práva zemskéh na základě poměrného zastoupení a Andreov návrhu (lib.), jímž žádá se vláda, by přispěl ku projednání Hammerschmidtova návrhu ješt v tomto zasedání. Německé loďstvo v Plymouthu. Z Plymouthu, 12. července. Na hostině u admírála Seymoura pronesl admirál Kd- ster přípitek, ve kterém vzdal díky za neoby- čejně přátelské uvítání a pokračoval: „S nej větším obdivem pohlížíme Němci na slavné, vždy vítězné loďstvo, jehož sláva a statečnost vyplnily listy světových dějin, skvělý to pří- klad pro všecky národy. Doufám upřímně, že dobré přátelství, kamarádství a kollegialita vždy potrvá, kdekoli se vlajky našich obou národů setkají.“ Köster připil anglickému loďstvu, jeh důstojnictvu a veliteli přístavu Ed. Seymourovi. Mexické presidentstvi. Z Mexika, 11. července. (Wolff.) Porfiri Diaz zvolen opět presidentem, Corral místo presidentem, oba na šest let.
Posl Hammerschmidtův Seymour Kd Němec Köster Ed Wolff Diaz Paříž Bavorsko Mnichov Plymouth Mexiko
17 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. Filiálka rak. úvěrního ústavu v Jabloncl. Z Vídně, 12. července. „N. Fr. Presse oznamuje, že rakouský úvěrní ústav zřídí Jablonci nad Nisou svoji filiálku. Severní dráha Z Vídně, 12. července. Severní dráha uve řejňuje toto communiqué: Protože čistý výnoe hlavní trati společnosti severní dráhy za r. 190 překročil obnos 200 K na akcii, nařídi minister stvo železnic na základě ustanovení koncese, aby sazby byly sníženy. Porady se zástupci spo lečnosti o předmětu tom budou se konati v nej bližší době. Z Vídně, 12. července. („N. Fr. Presse“. Zejtra počnou v ministerstvu železnic porady se zástupci Ferdinandovy severní dráhy ve pří čině snížení dopravních sazeb. Jest pravdě- podobno, že při konferencích těch jednatis bude také o sestátnění dráhy té. Z Krakova, 12. července. „Czas““ lozna muje z Vídně ku pověstem o sestátnění se verní dráhy: Po dva dny uveřejňují některé no- viny zprávy, jakoby postátněni dráhy té byl zcela blízké. Zprávy ty byly způsobeny faktem. že ministerstvo železnic správě severní dráhy vydalo výnos, kterým ji vyzývá, by vyslala de- legáty do konference ve příčině snížení tarifa Tyto porady konati se budou nejspíše zejtra Jest důvodná naděje, že ministerstvo železnie nalehati bude na to, aby se uklidily některé ne- srovnalosti při tarifech vývozních. Kromě toho bude prý vzat zřetel na požadavky, vyslovené v pamětním spise, podaném haličskými prů- myslníky.
Ferdinandův severní jítlegát Vídeň Jablonec nad Nisa Krakov severní dráha
18 article
Zdanění akciových společnosti. Z Vídně, 12. července. („N. Fr. Presse“. Sekční rada Karminský, který právě dl v Karlových Varech, uveřejňuje dnes protestní notu proti včerejší zprávě „Wiener Abendpostu“ ve příčině zdanění akciových společností. Pro- hlašuje, že materiál, vydaný kanceláří průmy- slové rady, sestaven jest na základě publikaei centrální statistické komise, jakož i jiných, zcela officiálních zpráv. Že nebylo užito statistických dat finanční správy, vysvětluje tím, že data tato nebyla vůbec kanceláři dána k disposici. Na ko- nec pak praví, že přejímá naprostou zodpověd- nost za publikaci kanceláře průmyslové rady Rozluka s Uhrami. Z Pešti, 12. července. (C.-B.) Ve dnešní ustavující schůzi nově zvolené pešťské obchodní a živnostenské komory proslovil její předseda Lac z Lancy řeč, v níž zevrubně pojedna o hospodářské rozluce s Rakouskem. Poukázal na trvalou nejistotu hospodář ských poměrů, zaviněnou tím, že Rakousko nen s to, aby zjednalo si normální parlamentní po měry. Z důvodu tohoto nemůže se valutaa celní tarif zákonem upraviti. Jest pochopitelno pravil, že trpělivosť naše dochází a zmocňuje se nás nesvornost.
Wiener Lac Vídeň Karlová Vary Uhry Pešť Rakousko Karminský
19 article
Musíme se domáhati hospodářské samo statnosti, čehož můžeme však jen tehdy dosici. jsou-li pro to dány všechny hospodářské, vy robní a finanční podmínky. Dokud se tato otázka v tom neb onom směru nevyřídí, bude naší svatou povinnosti dbáti, aby dosavadní hospo dářský svaz Rakouskem byl přesně dodržován, aby štvaní, jímž se Rakouskem proti nám pracuje, a jež zračí se v otázce vývozu mouky, cu- kerní surtaxe, v chování rakouských velko- průmyslníků v otázce vojenských dodávek, s zamezilo nebo s naší strany účinnými represa- liemi potřelo. Druhým důležitým úkolem jes podpora živností vládou. Řečník doufá, že vláda při projednávání obchodních smluv dovede zájmy uherské výroby hájiti s plnou energií. Nepodaří-li se smlouva s Německem, douf řečník, že zajistí se aspoň nynější míra uher ského výnosu. Řeč tato provázena byla velkou pochvalou. Ruská půjčka. v. Z Londýna, 12. července. Z Brusselu sděluje dopisovatel »Telegraphu« svému listu že skutečně syndikát francouzsko- belgických bankéřů nabídnul Rusku 31% proc. půjčku dvou milliard korun s podmínkou, že se ruské záko- nodárství zlepší ve prospěch židů a že se jim dají stejná práva, jako ostalním poddaným Syndikát jest ochoten odevzdati zmíněný obnoe do roka státní bance v Petrohradě. Jednání o obchodní smlouvu rusko-německou. Z Norderneye, 12. července. (C.-B.) Pre sident ruského ministerského komitétu Vitte přibyl sem dnes a navštívil záhy po svém pří- jezdu říšského kaneléře hr. Bülowa. O 1. hod. kenala se společná hostina.
Telegraph Vitte Bülow Rakousko Německo Londýn Brusel Rusko Petrohrad Norderney
20 article
Obchodní smlouva italsko-švýcarská. Z Bernu, 12. července. (Švýc. Tel. Ag. Z Říma oznamují poloúřadně, že obch odn smlouva italsko-švýcarská jest uzavřena a bude možná dnes podepsána. Tato zpráva je p řed- časná. Spolková rada nemůže ještě naříditi svým plnomocníkům, aby smlouvu podepsali. Jest arci dohoda o celních sazbách nové smlouvy, ale třeba ještě rozřešiti některé zvláštn otázky o jejím použití. Protože je na obou stranách dobrá vůle, lze nadíti se, že také těchto věcech docílí se jistě shoda a smlouva bude se moci podepsat ještě tento týden. Smlouva řecko-španělská. Z Madridu, 11. července. (C.-B.) Parla- ment zmocnil vládu, sjednati s Řeckem tarifnn smlouvu. Výplata kuponů italských rent v cizině. Z Říma, 12. července. (Stefani.) Dle zpráv došlých ministerstvo financí vysvítá, že výplata kuponův italských rent v cizině děje se beze vš závady, což je důkazem, že zrušení affidavit mělo dobrý účinek. st. Z Pešti, 1 2. července. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 metr. centů o 5—10 hal. dráže. Platila: pšenice tisská 80 kg K 9.75, 79 kg K 9.60, 77.8 kg K 9.40 stolno-bělehradská 78 kg K 9.40, 77.5 kg k 9.35, srošhazská 79 kg K 9.71k, makovská 79.6 kg K 9 671, horňácká 76 kg K. 9.15. peštská 80 kg K 9.60, 77 kg K 9.50, banátská 77 kg K 9.35, bečkerecká 77 kg K 9.22k. Jsrbská 77 kg K 8.55; nová pšenice tisská 85 kg K 9.6715. 80 kg K 9 55, pestská 80 k K 9.50, 79 kg K 9.40, banátská 79 kg K 9. 35 žito K 6.30—6.50; nové K 6.55—6.60; ječ- men (+ 5 hal.) K 6.20—6.30; kukuřice (+ 5 hal.) K 5.50 až K 5.60.
Stefan Platil Bern Švýcarsko Řím Madrid Řecko Pešť kg stolno peštská 80
21 article
Terminový obchod byl pevný n vysoké záznamy americké. K večeru znamenala: pšenice na říjen 9.26, žito na říjen K 6.86, oves na říjen K 6.65, kukuřice na červenec K 5.53, n srpen K 5.58, na květen 1905 K 5.92, řepka na srpen K 10.30. Plodinový trh byl beze změnya odbytu. Parno Z Liverpcolu, 12. července. (Závěrek.) (4 hod. 10 min.) Obrat 8000 žoků. Z toho na spekulace vývoz — ž. Denní dovoz — ž. Americké dodávky na červenec 6.31, 0.—, na červenec srpen 6.21, 0.— na srpen-září 5.90, 0.—, na září-říjen 5.44, O.— na říjen-listopad 5.26, 0.—, na listopad- prosinec 5. 22. 6.—, na prosinec-leden 5.20, na leden-únor 5.19. na únor-březen 5.19, 0.—, na březen-duben 5.19, 0.— Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 12. července. (Z l. telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa, Smýšlení na dnešní plodinové burse pevné. — Znamenala: pše- nice na červenec 98.—, na září 90.—, kukuřice na září 53/s, cukr (Fair Huscovados.) 3.50, bavlna 11.15. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu velmi pevně. Z dat finančního hospodářství této říše. Sezna- mujeme na tomto místě postupně čtenáře s hlavními daty finančního hospodářství této říše. Bude nám úspěchem, zdaří-li se nám vzbudili zájem pro tuto, vlastně základní stránku státního života. Občanstvo sledující pozorně finanční rozvoj státního celku, ke kterému náleží, posuzuje pronikavěji stav věcí veřej- ných vůbec. Úvedli jsme na tomto místě již vývoj přímých a nepřímých daní a dluhů této říše. Zbývají nám ještě otázky, jak přispívají ty které příjmy da- ňové na úhradu státní spotřeby a jak stát peněz po- platniciva užívá. Jednotlivé příjmové zdroje particípovaly na všech státních pří- jmech následujícím podílem (v proc.): rok přímé d. nepřímé d. cla pošty dráby 1880 22.51 55.74 6.83 4.79 0. 59 1881 21.06 57.53 7.21 5.02 0.60
Nový York Liverpcol rok přímý d . přímý d 55.74 57.53
22 article
19.55 51.69 8.32 480 483 1882 20.— 52.85 9.72 4.94 3.74 1883 19.42 51.46 9.31 4.88 7.28 1884 4.85 7.04 1885 19.12 59 60 8.32 5.19 7.71 7.83 19 37 52.20 1886 5.22 7.90 19.90 50. 92 7.66 1887 49. 14 5.58 8.76 1888 20.35 7.36 5.50 9.08 18.86 50.83 1889 7.19 5.60 9.77 1890 18. 65 51.11 7.22 5.68 11.56 18.63 49.62 5.65 12.03 18.29 49.15 7.18 5.97 12.54 17.01 47 22 7.59 1893 16.38 47.55 8.11 6.10 13.84 1894 47.20 7.61 6.83 13.94 17.11 1895 47.09 7.52 6 69 15.20 17.11 1895 6.49 15.87 16.50 47.06 8.24 1897 4581 8.67 1898 16. 68 6.72 15.83 16.98 4708 7.11 6.48 15.61
51.69 480 483 51.46 4.88 7.90 5.68 18.63 5.97 47 22 1893 47.55 15.87 47.06
23 article
1891 1892
24 article
1899 1900 16.82 47.14 7.20 6.82 15 92 16.32 45.90 6.42 6.93 15.85 1901 1902 1681 45.88 6.42 7.09 15.87 Zbývající příjmy (ze státních stalků a různých zdrojů) vzhledem k jich menšímu významu neuvá- díme. Výmluvným jest pokles podílu přímých daní. Během dvaceti let jeví se podílové zmenšení o víc než 6 proc. (r. 1880 činily hrubé přijmy z přímých daní 190.066 mill. K, r. 1902: 290.368 mill. K); po- dílový pokles nepřímých dávek (hrubý výnos jich stoupnut a 470671 r. 1880 na 792.548 mill. K r. 1902 není přece tak značným, aby nečinily daně tyřo te- měř polovinu všech příjmů státu vůbec. Poněvadž pak nositeli tohoto zdanění jsou široké vrstv lidové, patrno jen opětně, jak nespra- vedlivými jsou i s hlediska, (námi ovšem nesdíleného), že základem poli- tických práv má býti daňová poplat- nost, dnešní volební řády rakouské. Volební právo přes náběh zjednati zastoupení širo- kým vrstvám pomocí páté kurie dáno vlastně jen těm, kdož přispívají pouze 6.84 proc. všech příjmu státních. Vyslovenější nespravedlnosti přece nemůže býti. A naopak: patrno jen opětně, jak správnými jsou snahy po změně platných volebních řádů. Jak užíval stát těchto příjmů? Kapitola tato jest velmi poučna. Obraz nejlepší učiní si čtenář uvedeme-li podíl, kterým ten který obor správy státní participoval na na veškerých výdajích statních. Vý- voj dlouhé řady let na tomto místě ovšem uvésti nelze, postačí však stav v několika létech. Na vý dajích státních participovaly tedy jednotlivé ressorty (dle rozpočtů) takto (v procentech) 1868/72 1893 1902 1.16 0.74 0.54 dvůr . . . . ..
45.90 0.74 dvůr
25 article
0.01 0.01 kabin. kancelář cís. 0 13 0.16 0.21 říšská rada . . . 0.16 0.17 0.21 ministerská rada .. 24.45 17.38 15.38 společné záležitosti. 4.49 ministerstvo vnitra. 3.78 1.53 2.83 3.51 min. zemské obrany 1.96 » kultu . . . 17.91 16.86 16.92 » financí . . . 7.93
kabina říšský rada 0.17 ministerský rada 2.83
26 article
„ obchodu . . . 5..37 18. 73 » železnic . . . „ zemědělství. . 3.21 2.62 2.98 „ spravedlnosti . 4.14 3.48 vrchní účetní dvůr . 0.05 0.03 0.03 pense. . . . . . 3.48 2.94 3.66 subvence a dotace . 287 1.7 dluh státní . . . . 28.80 24.45 20.58 správa dluhu stát. . 0.27 0.18 0.07 Na vojsko a státní dluhy (způsobené zase skoro veskrze vojenskými potřebami) vydá se tedy okrouhle 40 proc. všech příjmů státních; poli- tická správa, tedy plíce systému proti nám pracují- cího, spotřebí 4.02 proc. všech příjmů, připočteme-li ještě neobvykle vysoké náklady finanční správy, pa- trno, že více než 60 procent všech výdajů státních obrací se směrem, kde na- kupeny překážky svobodnějšího rozvoje v této říši. Pro obory kulturnícb, hospodář- ských a sociálních potřeb (říšská rada, min. kultu, obchodu, zemědělství a spravedlnosti) užívá se celkem — podílu ministeria železnic zatím nezařaďujeme, protože nám jde o srovnání r. 1868 s r. 1902 — r. 1868 14.81 proc. a r. 1902 19 99 proc. všech státních výdajů. Uvážíme-li ale, jak značně stouply v posledních 25 létech potřeby správní a jak speciálně rostl náklad t. zv. správy centrální následkem jejího úžasného byrokratismu, můžeme
2.62 vrchní účetní 0.03 penze 2.94 0.18 Na vojsko
27 article
směle říci, že náklady na účely kulturní, sociální a hospodářské podílově se v této říši v posledních 25 létech ne- změnily a že stát nevěnuje ani dnes ze svých příjmů na kulturní a pod. po- třeby obyvatelstva ani 15 proc. svý ch příjm ů. To je prasmutná bilance. Ale i když nekom- binujeme: stát, který počátkem dvacátého století vě- nuje na kulturní účely (v to zahrnuto celé státní školství, správa jeho, dotace uměleckým a vědeckým korporacím a ústavům, a dokonce i účely církevní!) 4.60 proc. všech svých výdajů, ten věru o jméno kulturního státu nestojí. Smutným zjevem jest, že podíl zemědělského ministeria — jeho správa stala s nákladnější! — na výdajích státu dokonce po- klesnul! Ale i ostatní cifry jsou dosti výmluvny samy o sobě a věru jasny. V tomto naprosto nemoderním rozvrhu příjmů státních, kde účely reakce spotřeb větší čásť jich, nepřekvapuje ovšem moment, na který tak často se poukazuje: nedostate k mo- rálky berní. V jiných stálech západu roste rok od roku při přiznávání zdaňovatelného jměnía příjmů se strany poplatníků jistá otevřenost a prav- divost. Poplatník s jistou ochotou přispívá na po-