1
masthead
13. července 1904. Číslo 192
4
article
podala carovi sůl a chléb. Car děkoval laskavě
všem přítomným a oslovil šlechtického maršálka,
při čemž vzpomněl, že navštívil město již pře
13 léty, vraceje se z asijského východu. Dnes
přijel, aby rozžehnal se se sbory, ubírajícími se
na bojiště, aby válka za jejich spolupůsobení
skončena byla pro Rusko příznivě a čestně. Na
cvičišti vojsko defllovalo, načež jel car před
frontou a přál vojákům šťastnou costu, žehnaje
je obrazy svatých, aby se šťastně vrátili do vlasti.
Po návštěvě kathedrály car odjel.
Podezřelá led.
Z Petrohradu, 12. července. (C.-B.) »Nov
Vremja« oznamuje z Vladivostoku: Kořistní soud
prohlásil zabavení parníku »Cheltenh am« z
právoplatné. Parník byl prý koupen od Japonců.
Na jeho palubě byli čtyři Angličané.
Generál Oku o posledních bojích.
Z Londýna, 12. července. (C.-B.) »Daily
Telegraph« oznamuje z Tokia 10. července
Generál Oku sděluje: Dne 5. července dopole
dne o 9. hodině narazilo oddělení druhé armády
na 1700 Rusů, kteří měli osazený pahorek tř
míle severovýchodně od Šidšaje. Japonci po-
stupovali dle svého dřívějšího plánu a zatlačili
ruské sbory do Jiaohoo. Japonci měli dva mrtvé
a deset raněných. Rusové zanechali na bojišt
dvacet mrtvých.
Dne 7. července osadili Japonci pahorky
mezi Tacugao a pohořím Tabohai. Ruská pěchota.
jízda a dělostřelectvo ustoupily na sever, kla
douce jen slabý odpor.
Japonec
Angličan
Rus
Rusko
Petrohrad
Vladivostok
Londýn
Jiaohoo
Vremja
Daily Telegraph
5
article
Dle zprávy domorodců mají Rusové 20.00
mužů nedaleko Hajčžu a 2000 mužů na pahor-
cích v okolí Sejtaje. Silná ruská oddělení jsou
dále u Dašičaa a docházejí ještě stále posily.
Ztráty Japonců činí od 5. července dva dů-
stojníky a pět mužů mrtvých a 16 raněných.
Dne 8. července dobyli Rusové posice mezi
Hajšantajem a Hajěžu, jakož i na výšině severně
od Sejtaj. Dne 9. července jali se Japonci ne-
dlouho po 5. hodině ráno stříleti na nepřítele
u Hajčžu, porazili Rusy a obsadili výšiny u Ta-
pintunu a Thajkiaolunu kolem 8. hodiny ranní.
Ačkoli nepřítel své stanoviště u Hajěžu pozbyl
zastavil se ještě jednou, avšak kol poledne za-
hnali ho Japonci na útěk. Japonci obsadili výšiny
u Sejtaj, ruské dělostřelectvo střílelo na vojsko.
pronásledující nepřítele od Kokišo až k Jovši
O 3. hodině odpoledne byly však jejich bateri
umlčeny. Generálmajor Koisumi byl v boji zraněn
na stehně.
Z Mandžurska.
Z Njučvanu, 12. července. (Reufer.) Číňané
příchozí z venkova oznamují, že Rusové všud
ustupují a Japonci sem přitrhnou co ne-
K obraně Dašičaa konají se rázné
přípravy.
Obchod je zde čilý bez ohledu na
vážné poměry. V přístavu je mnoho lodí.
Noční útok.
Z Tokia, 12. července. (Reuter.) Admirá
Togo oznamuje: V pondělí o půlnoci japonské
minonosky přiblížily se k vjezdu do přístavu
portarturského a vystřelily torpéda na strážní
loď typu »Diany«. O výsledku útoku není dosud
ničeho známo. Japonské lodky neutrpěly žádné
Rus
Japonec
Hajčža
Koisumi
Číňan
Diana
Sejtaj
Njučvan
Tokio
Togo
Reuter
Jovša O 3
7
article
Ikody.
Líché pověsti o ozhřivce.
Z Petrohradu, 12. července. (Zvl. telegram
»Národních Listů«.) Pověsti o nákaze ozhřivky
mezi koňstvem ruské jízdy jsou naprosto liché.
K posledním bojům.
Z Petrohradu, 12. července. (Zvl. teleg
»Nár. L.«). Dopisovatel »Rusi« oznamuje ze
dne 9. t. m., že nepřítel zamýšlí nejspíš vraziti
mezi Dašičao a Ljaojan, odloučiti Kuropatkinovo
vojsko od jeho základu, zmocniti se Ljaojanu
a obklíčiti Kuropalkina.
Japonci trpí úplavicí a cholerou.
Ze dne 10. t. m. oznamují, že Japonci,
zmocnivše se Hajčenu blíží se se čtyřmi divi-
semi a brigádou jízdy, chtějíce táhnouti na In-
kou, ideální základ akce proti Kuropatkinovi.
U Mukdenu vyskytl se japonský oddíl, jenž
má organisovati chunchuzské čety k útoku na
železniční trati.
Vladivostocký dopisovatel »Nov. Vr.« sdě
luje ze dne 11. t. m., že na zabaveném angli-
ckém parníku »Cheltenham« byla většinou ně-
mecká posádka, jež se radovala, že loď byla
zajata Rusy. — Kapitán lodi »Allantown« pro-
testoval proti nálezu kořistního soudu, pročež
záležitost zabavení této lodi bude souzena v P
trohradě.
Ze dne 11. t. m. telegrafuje se z Inkou.
že 7. t. m. nepřítel začal shromažďovati svě
hlavní síly směrem na Hajčzu a v poledne 8. t.
m. Japoncí obsadili toto město.
Druhý den nepřátelské vojsko postupovalo
po mandarinské silnici, vedoucí k Dašičau a
10. hod. přibližilo se k hlavnímu průsmyku.
Účelem jeho je nejspíše zmoeniti se Dašičaa,
aby potom táhlo na Inkou. Z lodí pozorovaných
u Hajčžu lze souditi, že Japonci zmocnivše s
Inkou, hodlají tam vyloditi vojsko.
Stává se často, že Japonci, přestrojeníz
Číňany, čekají na příchozi Rusy a potom po
nich střílejí.
Rus
Kuropatkinův
Ljaojan
Japonec
Inka
Dašičaa
Číňan
Petrohrad
Ina
Mukden
Cheltenham
8
article
Úspěch maršála Ojamy.
Z Londýna, 12. července. V obsazen
Kajpinu vídí Japonci úspěch, jenž patří maršá-
lovi Ojamovi. Ve vojenských kruzích chválí s
všeobecně postup japo nské armády, jenž dál se
za největších lijavců.
Bouře v Japanu a na Žlutém moři.
Z Londýna, 12. července. Silný tajfun
zuřil v neděli večer, jak »Daily Telegraf« sdě-
Juje, na japonských ostrovech a zejmena na zá-
padním pobřeží Japanu, kde nadělal velikých
škod. Tři parníky se ztroskotaly v zátočině ora-
rijské. Železniční násep mezi Kobe a Tokiem
byl na několika místech přerušen. Také n
úrodě způsobena značná škoda.
Ruské objednávky.
Z Frankfurtu, 12. července. »Frankfurten
Ztg.« sděluje z Milána, že ruská vláda objed
nala u tamní továrny 100.000 kulovzdorných
pancéřů.
Zdravotní stav ruského vojska.
Z Petrohradu, 12. července. (C.-B.) V tele-
grafické zprávě »Pravit. Věstníka« z Dašična
oznamuje se o zdravotním stavu ruského vojskat
Do 26. m. m. bylo v hospitálech nemocných
711 důstojníků a 7136 vojáků, t. j. 3.943
proc. skutečného stavu, s raněnými důstojníky
a vojáky 10.24 proc. resp. 6.51 proc. Na po-
čátku dešťů 9. t. m. rozmnožil se počet do ne-
mocnic přijatých důstojníků a vojáků na 8.38
resp. 4.646 proc., nákazných nemocí ze 2 19
na 8.52 proc., zejmena úplavicí stíženýchna
1.99 proe.
Porážka Japonců u Port Arturu.
Z Petrohradu, 12. července. (C.-B.) Zvláštní
dopisovatel ruské telegrafní kanceláře oznamuje
z Mukdenu ze dnešního dne: Dle do
šlých sem zpráv z pramene japonského provedl
v noci s 11. července Japonci útok na
naše posice uPortArturu. Japon
byli s nesmírnými ztrátami od-
r aženi.
Ojama
Japonec
Port
Artur
Londýn
Kobe
Tokio
Frankfurt
Milán
Petrohrad
HOSPITÁLU
Frankfurten Ztg
9
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 12. července. (C.-B.) Přede
včírem zničen dynamitem 2 m. dlouhý
železniční most u Badomy nedaleko
Dedeagace, 396 km. od Soluna, na spojovae
dráze. Lokomotiva, tender a sedm vozů vlaku
sjely proto a kolejí. Jeden brzdař by
poraněn. Altentát ten provedli nejspíše komi-
tadži. Zavedeno přísné vyšetřování.
Z Cařihradu, 11. července. (C.-B.) Pověstný
vůdce bulharských povstalců Stojan ze Sohije
(v kraji skopijském), který po léta byl marně
pronásledován a jehož přičiněním docházel
mezi Mohamedány a křesťany na jižním svahu
hory Karšjaku ustavičně k řežím, podrobi
se za prostřednictví rakousko-uherského a ru-
ského konsula ve Skopiji a za intervence civil-
ních jednatelů a vrátil se, složiv přísahu věr-
nosti, do své otčiny.
Z Cařihradu, 12. července. (C.-B.) Sou-
časně s výbuchem na badomské stanici u De-
deagače podniknut u Amatova na trati solunsko-
skopijské útok se strany povstalců na vojáky
střežící trati. Povstalei byli zahnáni. Jeden voják
raněn těžce, železniční hlidač lehce.
Včera našel železniční hlídač nedaleko
Amatova na kolejích 10 kilogramů dynamitu
se zapalovadlem. Následkem toho zastavena ř-
ditelstvím této trati noční doprava a vláda uči-
nila, čeho třeba, aby se odvrátily attentáty na
železniční trati v evropském Tureckn.
Ze Sofie, 12. července. (C.-B.) Dle zpráv
došlých zdejších macedonských kruhů z Macedonie
setkává se agitace tamějších povstalců u oby-
vatelstva se zdarem. Očskává se již v nej
bližší době propuknutí nepokojů ve
větších rozměrech.
Stojan
Balkán
Cařihrad
Sofie
Makedonie
Soluna
km
Sohij
10
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Rozpočet na rok 1905.
Z Vídně, 12. července. Podrobné rozpočty
na rok 1905 jsou v jednollivých ressortech ho-
tovy. Jsou to však jen první rozvrhy, které pro-
zkoumají se ministerstvem financt. Formálně
a definitivně rozhodne se o nich v ministerské
radě, jež sejde se v druhé polovině měsíce srpna.
Možno čekati, že ještě více, nežli v létech po-
sledních, dr. Böhm-B awerk bude mimo-
řádné výdaje na účcly vzděláv ae
oklešťovati.
Civilní lista v Uhrách.
ch. Z Pešti, 12. července. Rozprava o zvy-
šení civilní listy císařovy bude dle všeho ještě
dlouhou. Zapsáno jest přes 20 řečníků, mez
nimi též posl. Karel Eötvösz a Gabrie
Ugron. Očekává se, že také bývalý ministerský
předseda baron Banífy zasáhne de debaty.
Demonstrace v Záhřebě.
Ze Záhřeba, 12. července. Včera večer
uspořádány zde demonstrace při přijezdu cho
vanců kadetní školy v Pětikosteli a trvaly do
10. hodiny. Kdykoli byli demonstranti jízdní po
licif rozehnáni, shlukli se vždy na jiném místi
a provolávali »Abzug« vojenské sprá v
maďarské. Zatčeno bylo 6 studu-
jících.
Z Vatikánu.
ch. Z Pešti, 12. července. Klerikální »Al-
kotmany« konstatuje, že stejnou měrou, jakse
poměr mezi Vatikánem a Francií zhoršuje, lepš
se poměr mezi Vatikánem a Kviriná-
lem. Odloučení Francie od Vatikánu mělo prý
by za následek smir tohoto s Kvirinálem.
doktor
Böhm
Eötvösz
Gabrie Ugron
Banífa
Vídeň
Uhry
Pešť
Záhřeb
Vatikán
Francie
11
article
Projev důvěry Combesovi.
r. Z Paříže, 12. července. V dnešní debate
o zprávě vyšetřující komise navrhnou republi-
kánské strany násfedující projev důvěry mini-
sterskému předsedovi: »Sněmovna prohlašuje,
že z vyšetřování vysvítá, že čest předsed
ministerstva a republikánsk
vlády jest povznesena nad jaké-
koli podezření. Sněmovna odsuzuje ano-
nymní utrhače cti, kteří se prokázání svých
udání vyhnuli a přechází s odmítnutím každého
dalšího dodatku k jednacímu pořadu.« S ná-
vrhem tímto Combes souhlasí.
Návrh ústavy pro Rusko.
e. Z Petrohradu, 12. července. Rozšířen
zde byla malá brožurka Tichomonov
s návrhem ústavy pro Rusko, jež dostala
prý se také do rukou cara, který radil prý s
pak o jejím obsahu se členy panovnické ro-
diny a důvěrníky.
Combes
Paříž
Rusko
Petrohrad
12
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 12. července. (C.-B.) Po schvá
lení protokolu minulé schůze poslanecké sně
movny předseda předložil seznam poslanců, již
při včerejším čtení jmen scházeli a navrhuje
by byli nuceni omluviti do týdne svou nepři
tomnost, sěčímž vysloven souhlas.
Potom rokovalo se dále o zvýšení ci
vilní listy.
Posl. Szalay odůvodňoval své odmílavé
stanovisko nepříznivými hospodářskými poměry
v zemi, jež nedovolují zvýšiti neužitečné vydaje
Posl. Hock souhlasí s resolučním návr
hem Apponyovým, aby sněmovna podala panov-
níkovi adresu a vylíčila mu chudobu země.
Neschválíli sněmovna onen resoluční návrh.
nebude hlasovati ani pro civilní listu dosavadní
Posl. Babo je proti předloze a pro reso
luční návrh Rakosův.
Rokování bylo potom přerušeno a odročeno
na zejtřek
Z Pešti, 12. července. (C.-B.) Posl. J usth
vyžádal si pro včerejší srážku ve sněmovních
kuloarech na posl. Olayovi — oba jsou
košutovci — vysvětlení, a dnes uveřejněn ot
věci protokol, v němž se konstatuje, že jeden
ani druhý nechtěl urazit a proto není proč činiti
zadost.
Americké loďstvo v Terstu.
Z Terstu, 12. července. (C.-B.) Americké
loďstvo přibylo sem a pozdravilo se výstřely
s pobřežními batteriemi. Jeho velitelem je kontr-
admirál Barker, velitel severoatlantského loďstva
a sestává z lodí »Kearšarge« (11540 tun)
»Maine« (12.300), »Alabama« (11.565), »Jovae
(11.340), »Illinois« (11.565), » Missouri« (12.230)
Křižákům »Olympii«, »Baltimore«, » Clevelande
a jachtě »Marilower« velí kontradmirál Jewell
Americké loďstvo má posádky 4563 mužů
a 160 děl. Během dne vykonány obvyklé ná
větěvy.
Posl
Szalay
Hock
Apponyův
J usth
Olay
Barker
Alaba
Illinois
Pešť
Terst
Main
Missouri
Olympie
Baltimore
Cleveland
13
article
Ze Srbaka.
Ze Srbaka.
Z Bělehradu, 12. července. (C.-B.) Za při
činou králových narozenin konaly s
v hlavním chrámu slavné bohoslužby a po
nich bylo slavné přijímání v královském paláci.
Rakousko-uherský vyslanec dr. Dumba jako
děkan diplomatického sboru gratuloval králii
přeje Srbsku pokojný vývoj a zdar.
Úřadní noviny přinášejí mnoho vyzna
menání. Karaďorďovu hvězdu I. tř. dostal
všichni srbští princové, m.-p. Grujič-
ministr zahraničných věcí Pašič, býv. m.p
Avakumovič, předseda skupštiny Stano.
jevič a člen státní rady Velimirov ič.
Téhož řádu II. tř. vyznamenání všichni ostatn
členové Grujičova a Ava kumovičova kabinetu
plukovník Popovič.
V diplomatickém sboru jmeno-
ván T. Petkovič hlavním konsulem
Pešti, Vl. Ljotič v Soluni a M. Ristič
ve Skopiji.
Z bulharské diplomacie.
Ze Sofije, 12. července. (C.-B.) Generál
Nikiforov, přednosta administrace minister-
stva vojenství, jmenován diplomatickým jedna-
telem v Berlině.
K vyzvědačské afféře sicilské.
Z Říma, 12. července. (C.-B.) »Agenzia
Stefani« uveřejňuje tuto notu: Na žádost
rakousko-uherského vyslanectví jsme
zmocněni, aby rozplýleny byly pověsti, obsažené
v některých italských novinách, prohlásiti, že
italská vláda přesvědčila se, že mezi rakousko-
uherskou vládou a kapitánem Ercolessiem ne
bylo naprosto žádných styků.
doktor
Dumba
Grujič
Pašič
Stano
Velimirov ič
Grujičův
Ava
Popovič
T Petkovič
M Ristič
Nikiforov
Stefan
Bělehrad
Srbsko
Pešť
Soluň
Sofijá
Berlín
Řím
14
article
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 12. července. (C.-B.) Sněmovna
rokovala o Rollinově zprávě stran úplat
kové afféry kartuziánské.
Posl. Martin, Jaures a Sarrie
navrhli jednací pořádek, v němž navrhuje se.
že dle výsledku provedeného vyšelřování čes
m.-p. Combesa a jeho syna Edgara je prosta
všeho podezření.
Posl. Simmonet iménem menšiny vy-
šetřující komise posuzoval komisní práce
ubezpečoval svou úctou předsedu ministerstva,
jemuž utrháno na cti proto, že po dvě léta
vede boj proti klerikalismu. (Hlučná pochvala
v levo.)
Ref. Rollin hájil svou zprávu a pro
hlásil, že také on má před soukromníkem Com
besem největší úctu.
Posl. Claudin, předseda vyšetřující ko
mise, prohlašuje, že příjetí jednacího pořadu
Martin Jaurěsova bylo by dvojsmyslným. (Hlu
v levo.) Připomíná úkol komisi daný a vyčítá
m.p. Combesovi, že ve své řeči pronesl licho
nařčení. Vyzývá ministra spravedlnosti, aby za
kročil proti osobám, jejichž rejdy byly vyšetřo
váním zjištěny a prosí sněmovnu, by chránil
neodvislost soudcovského stavu před vládním
přehmaty. (Pochvala v středu.)
Posl. Cochin a Fabre kárali kartu
ziány, že nechtěli se dostaviti před vyšetřujíe
komisi, načež debata byla uzavřena.
Rollinův
Posl
Martin
Jaures
Sarria
Combesa
Edgar
Rollin
Jaurěsův
Hla
Fabr
Paříž
Como
Cochin
15
article
Prvá čásť posl. Martinem, Jauresem a Sar
riem navrženého jednacího pořadu o neposkv
něné eti Combesově schvaluje se 370 proti 82
hl. a druhá čásť od slov: »Sněmovna odsuzuje-
306 proti 244 hlasům. Celkový jednací pořad
schvaluje se konečně 334 hlasy proti 154
Tento projev důvěry znamená odmítnutí návrhů
zpravodaje vyšetřující komise.
Zavírání řeholních škol.
Z Paříže, 12. července. (C.-B.) Výnosy
uveřejněnými v úřadních novinách uzavře se p
ukončení školního roku 2398 řeholních škol ve
Francii. Mezi nimi je 751 škol bratří křesťan-
ské nauky, 1054 škol řeholních kněži a 593
škol spravovaných jeptiškami. Aby se provedly
zákony o zrušení řeholního vyučování v usta
novených 10 létech, třeba zavřít ještě 662 škol,
jež řídí školní bratří a 500, jež jsou po
správou řeholní.
Martino
Jaures
Sar
Paříž
Francie
16
article
Tunisský bej v Paříži.
Tunisský bej v Paříži.
Z Paříže, 12. července. (C.-B.) Tunisský
bej přijel sem dopoledne s oběma svými syny
a byl přivítán s vojenskou poctou. Generál Du
bois vítal ho jmenem presidenta.
Volební právo v Bavorsku.
Z Mnichova, 12. července. (C. B.) Posla-
necká sněmovna počala předběžné rokován
o Hammerschmidtově návrhu (lib.
na zavedení přímého volebního práva zemskéh
na základě poměrného zastoupení a Andreov
návrhu (lib.), jímž žádá se vláda, by přispěl
ku projednání Hammerschmidtova návrhu ješt
v tomto zasedání.
Německé loďstvo v Plymouthu.
Z Plymouthu, 12. července. Na hostině
u admírála Seymoura pronesl admirál Kd-
ster přípitek, ve kterém vzdal díky za neoby-
čejně přátelské uvítání a pokračoval: „S nej
větším obdivem pohlížíme Němci na slavné,
vždy vítězné loďstvo, jehož sláva a statečnost
vyplnily listy světových dějin, skvělý to pří-
klad pro všecky národy. Doufám upřímně, že
dobré přátelství, kamarádství a kollegialita vždy
potrvá, kdekoli se vlajky našich obou národů
setkají.“ Köster připil anglickému loďstvu, jeh
důstojnictvu a veliteli přístavu Ed. Seymourovi.
Mexické presidentstvi.
Z Mexika, 11. července. (Wolff.) Porfiri
Diaz zvolen opět presidentem, Corral místo
presidentem, oba na šest let.
Posl
Hammerschmidtův
Seymour
Kd
Němec
Köster
Ed
Wolff
Diaz
Paříž
Bavorsko
Mnichov
Plymouth
Mexiko
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Filiálka rak. úvěrního ústavu v Jabloncl.
Z Vídně, 12. července. „N. Fr. Presse
oznamuje, že rakouský úvěrní ústav zřídí
Jablonci nad Nisou svoji filiálku.
Severní dráha
Z Vídně, 12. července. Severní dráha uve
řejňuje toto communiqué: Protože čistý výnoe
hlavní trati společnosti severní dráhy za r. 190
překročil obnos 200 K na akcii, nařídi minister
stvo železnic na základě ustanovení koncese, aby
sazby byly sníženy. Porady se zástupci spo
lečnosti o předmětu tom budou se konati v nej
bližší době.
Z Vídně, 12. července. („N. Fr. Presse“.
Zejtra počnou v ministerstvu železnic porady
se zástupci Ferdinandovy severní dráhy ve pří
čině snížení dopravních sazeb. Jest pravdě-
podobno, že při konferencích těch jednatis
bude také o sestátnění dráhy té.
Z Krakova, 12. července. „Czas““ lozna
muje z Vídně ku pověstem o sestátnění se
verní dráhy: Po dva dny uveřejňují některé no-
viny zprávy, jakoby postátněni dráhy té byl
zcela blízké. Zprávy ty byly způsobeny faktem.
že ministerstvo železnic správě severní dráhy
vydalo výnos, kterým ji vyzývá, by vyslala de-
legáty do konference ve příčině snížení tarifa
Tyto porady konati se budou nejspíše zejtra
Jest důvodná naděje, že ministerstvo železnie
nalehati bude na to, aby se uklidily některé ne-
srovnalosti při tarifech vývozních. Kromě toho
bude prý vzat zřetel na požadavky, vyslovené
v pamětním spise, podaném haličskými prů-
myslníky.
Ferdinandův severní
jítlegát
Vídeň
Jablonec nad Nisa
Krakov
severní dráha
18
article
Zdanění akciových společnosti.
Z Vídně, 12. července. („N. Fr. Presse“.
Sekční rada Karminský, který právě dl
v Karlových Varech, uveřejňuje dnes protestní
notu proti včerejší zprávě „Wiener Abendpostu“
ve příčině zdanění akciových společností. Pro-
hlašuje, že materiál, vydaný kanceláří průmy-
slové rady, sestaven jest na základě publikaei
centrální statistické komise, jakož i jiných, zcela
officiálních zpráv. Že nebylo užito statistických
dat finanční správy, vysvětluje tím, že data tato
nebyla vůbec kanceláři dána k disposici. Na ko-
nec pak praví, že přejímá naprostou zodpověd-
nost za publikaci kanceláře průmyslové rady
Rozluka s Uhrami.
Z Pešti, 12. července. (C.-B.) Ve dnešní
ustavující schůzi nově zvolené pešťské obchodní
a živnostenské komory proslovil její předseda
Lac z Lancy řeč, v níž zevrubně pojedna
o hospodářské rozluce s Rakouskem.
Poukázal na trvalou nejistotu hospodář
ských poměrů, zaviněnou tím, že Rakousko nen
s to, aby zjednalo si normální parlamentní po
měry. Z důvodu tohoto nemůže se valutaa
celní tarif zákonem upraviti. Jest pochopitelno
pravil, že trpělivosť naše dochází a zmocňuje
se nás nesvornost.
Wiener
Lac
Vídeň
Karlová Vary
Uhry
Pešť
Rakousko
Karminský
19
article
Musíme se domáhati hospodářské samo
statnosti, čehož můžeme však jen tehdy dosici.
jsou-li pro to dány všechny hospodářské, vy
robní a finanční podmínky. Dokud se tato otázka
v tom neb onom směru nevyřídí, bude naší
svatou povinnosti dbáti, aby dosavadní hospo
dářský svaz Rakouskem byl přesně dodržován,
aby štvaní, jímž se Rakouskem proti nám pracuje,
a jež zračí se v otázce vývozu mouky, cu-
kerní surtaxe, v chování rakouských velko-
průmyslníků v otázce vojenských dodávek, s
zamezilo nebo s naší strany účinnými represa-
liemi potřelo. Druhým důležitým úkolem jes
podpora živností vládou. Řečník doufá, že vláda
při projednávání obchodních smluv dovede zájmy
uherské výroby hájiti s plnou energií.
Nepodaří-li se smlouva s Německem, douf
řečník, že zajistí se aspoň nynější míra uher
ského výnosu. Řeč tato provázena byla velkou
pochvalou.
Ruská půjčka.
v. Z Londýna, 12. července. Z Brusselu
sděluje dopisovatel »Telegraphu« svému listu
že skutečně syndikát francouzsko- belgických
bankéřů nabídnul Rusku 31% proc. půjčku dvou
milliard korun s podmínkou, že se ruské záko-
nodárství zlepší ve prospěch židů a že se jim
dají stejná práva, jako ostalním poddaným
Syndikát jest ochoten odevzdati zmíněný obnoe
do roka státní bance v Petrohradě.
Jednání o obchodní smlouvu rusko-německou.
Z Norderneye, 12. července. (C.-B.) Pre
sident ruského ministerského komitétu Vitte
přibyl sem dnes a navštívil záhy po svém pří-
jezdu říšského kaneléře hr. Bülowa. O 1. hod.
kenala se společná hostina.
Telegraph
Vitte
Bülow
Rakousko
Německo
Londýn
Brusel
Rusko
Petrohrad
Norderney
20
article
Obchodní smlouva italsko-švýcarská.
Z Bernu, 12. července. (Švýc. Tel. Ag.
Z Říma oznamují poloúřadně, že obch odn
smlouva italsko-švýcarská jest uzavřena a bude
možná dnes podepsána. Tato zpráva je p řed-
časná. Spolková rada nemůže ještě naříditi
svým plnomocníkům, aby smlouvu podepsali.
Jest arci dohoda o celních sazbách nové
smlouvy, ale třeba ještě rozřešiti některé zvláštn
otázky o jejím použití. Protože je na obou
stranách dobrá vůle, lze nadíti se, že také
těchto věcech docílí se jistě shoda a smlouva
bude se moci podepsat ještě tento týden.
Smlouva řecko-španělská.
Z Madridu, 11. července. (C.-B.) Parla-
ment zmocnil vládu, sjednati s Řeckem tarifnn
smlouvu.
Výplata kuponů italských rent v cizině.
Z Říma, 12. července. (Stefani.) Dle zpráv
došlých ministerstvo financí vysvítá, že výplata
kuponův italských rent v cizině děje se beze vš
závady, což je důkazem, že zrušení affidavit mělo
dobrý účinek.
st. Z Pešti, 1 2. července. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 metr. centů
o 5—10 hal. dráže. Platila: pšenice tisská
80 kg K 9.75, 79 kg K 9.60, 77.8 kg K 9.40
stolno-bělehradská 78 kg K 9.40, 77.5 kg k
9.35, srošhazská 79 kg K 9.71k, makovská
79.6 kg K 9 671, horňácká 76 kg K. 9.15.
peštská 80 kg K 9.60, 77 kg K 9.50, banátská
77 kg K 9.35, bečkerecká 77 kg K 9.22k.
Jsrbská 77 kg K 8.55; nová pšenice tisská
85 kg K 9.6715. 80 kg K 9 55, pestská 80 k
K 9.50, 79 kg K 9.40, banátská 79 kg K 9. 35
žito K 6.30—6.50; nové K 6.55—6.60; ječ-
men (+ 5 hal.) K 6.20—6.30; kukuřice
(+ 5 hal.) K 5.50 až K 5.60.
Stefan
Platil
Bern
Švýcarsko
Řím
Madrid
Řecko
Pešť
kg
stolno
peštská 80
21
article
Terminový obchod byl pevný n
vysoké záznamy americké.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
9.26, žito na říjen K 6.86, oves na říjen
K 6.65, kukuřice na červenec K 5.53, n
srpen K 5.58, na květen 1905 K 5.92, řepka
na srpen K 10.30.
Plodinový trh byl beze změnya
odbytu.
Parno
Z Liverpcolu, 12. července. (Závěrek.) (4 hod.
10 min.) Obrat 8000 žoků. Z toho na spekulace
vývoz — ž. Denní dovoz — ž. Americké dodávky
na červenec 6.31, 0.—, na červenec srpen 6.21, 0.—
na srpen-září 5.90, 0.—, na září-říjen 5.44, O.—
na říjen-listopad 5.26, 0.—, na listopad- prosinec 5. 22.
6.—, na prosinec-leden 5.20, na leden-únor 5.19. na
únor-březen 5.19, 0.—, na březen-duben 5.19, 0.—
Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 12. července. (Z l.
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa, Smýšlení na dnešní plodinové
burse pevné. — Znamenala: pše-
nice na červenec 98.—, na září 90.—,
kukuřice na září 53/s, cukr (Fair
Huscovados.) 3.50, bavlna 11.15. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
velmi pevně.
Z dat finančního hospodářství této říše. Sezna-
mujeme na tomto místě postupně čtenáře s hlavními
daty finančního hospodářství této říše. Bude nám
úspěchem, zdaří-li se nám vzbudili zájem pro tuto,
vlastně základní stránku státního života. Občanstvo
sledující pozorně finanční rozvoj státního celku, ke
kterému náleží, posuzuje pronikavěji stav věcí veřej-
ných vůbec. Úvedli jsme na tomto místě již vývoj
přímých a nepřímých daní a dluhů této říše. Zbývají
nám ještě otázky, jak přispívají ty které příjmy da-
ňové na úhradu státní spotřeby a jak stát peněz po-
platniciva užívá. Jednotlivé příjmové zdroje
particípovaly na všech státních pří-
jmech následujícím podílem (v proc.):
rok přímé d. nepřímé d. cla pošty dráby
1880 22.51 55.74 6.83 4.79 0. 59
1881 21.06 57.53 7.21 5.02 0.60
Nový York
Liverpcol
rok přímý d . přímý d
55.74
57.53
22
article
19.55 51.69 8.32 480 483
1882
20.— 52.85 9.72 4.94 3.74
1883
19.42 51.46 9.31 4.88 7.28
1884
4.85 7.04
1885
19.12 59 60
8.32
5.19 7.71
7.83
19 37 52.20
1886
5.22 7.90
19.90
50. 92
7.66
1887
49. 14
5.58 8.76
1888
20.35
7.36 5.50 9.08
18.86
50.83
1889
7.19 5.60 9.77
1890
18. 65
51.11
7.22 5.68 11.56
18.63
49.62
5.65 12.03
18.29
49.15
7.18
5.97 12.54
17.01
47 22
7.59
1893
16.38
47.55
8.11
6.10 13.84
1894
47.20
7.61
6.83 13.94
17.11
1895
47.09
7.52
6 69 15.20
17.11
1895
6.49 15.87
16.50
47.06 8.24
1897
4581 8.67
1898
16. 68
6.72 15.83
16.98 4708 7.11
6.48 15.61
51.69
480 483
51.46
4.88
7.90
5.68
18.63
5.97
47 22
1893
47.55
15.87
47.06
24
article
1899
1900 16.82 47.14 7.20 6.82 15 92
16.32 45.90 6.42 6.93 15.85
1901
1902 1681 45.88 6.42 7.09 15.87
Zbývající příjmy (ze státních stalků a různých
zdrojů) vzhledem k jich menšímu významu neuvá-
díme. Výmluvným jest pokles podílu přímých daní.
Během dvaceti let jeví se podílové zmenšení o víc
než 6 proc. (r. 1880 činily hrubé přijmy z přímých
daní 190.066 mill. K, r. 1902: 290.368 mill. K); po-
dílový pokles nepřímých dávek (hrubý výnos jich
stoupnut a 470671 r. 1880 na 792.548 mill. K r. 1902
není přece tak značným, aby nečinily daně tyřo te-
měř polovinu všech příjmů státu vůbec. Poněvadž
pak nositeli tohoto zdanění jsou široké vrstv
lidové, patrno jen opětně, jak nespra-
vedlivými jsou i s hlediska, (námi
ovšem nesdíleného), že základem poli-
tických práv má býti daňová poplat-
nost, dnešní volební řády rakouské.
Volební právo přes náběh zjednati zastoupení širo-
kým vrstvám pomocí páté kurie dáno vlastně jen
těm, kdož přispívají pouze 6.84 proc. všech příjmu
státních. Vyslovenější nespravedlnosti přece nemůže
býti. A naopak: patrno jen opětně, jak správnými
jsou snahy po změně platných volebních řádů. Jak
užíval stát těchto příjmů? Kapitola tato
jest velmi poučna. Obraz nejlepší učiní si čtenář
uvedeme-li podíl, kterým ten který obor správy státní
participoval na na veškerých výdajích statních. Vý-
voj dlouhé řady let na tomto místě ovšem uvésti
nelze, postačí však stav v několika létech. Na vý
dajích státních participovaly tedy jednotlivé ressorty
(dle rozpočtů) takto (v procentech)
1868/72 1893 1902
1.16
0.74 0.54
dvůr . . . . ..
45.90
0.74
dvůr
25
article
0.01
0.01
kabin. kancelář cís.
0 13
0.16
0.21
říšská rada . . .
0.16
0.17
0.21
ministerská rada ..
24.45
17.38
15.38
společné záležitosti.
4.49
ministerstvo vnitra.
3.78
1.53
2.83
3.51
min. zemské obrany
1.96
» kultu . . .
17.91 16.86
16.92
» financí . . .
7.93
kabina
říšský rada
0.17
ministerský rada
2.83
26
article
„ obchodu . . . 5..37 18. 73
» železnic . . .
„ zemědělství. . 3.21 2.62 2.98
„ spravedlnosti . 4.14 3.48
vrchní účetní dvůr . 0.05 0.03 0.03
pense. . . . . . 3.48 2.94 3.66
subvence a dotace . 287 1.7
dluh státní . . . . 28.80 24.45 20.58
správa dluhu stát. . 0.27 0.18 0.07
Na vojsko a státní dluhy (způsobené
zase skoro veskrze vojenskými potřebami) vydá se
tedy okrouhle 40 proc. všech příjmů státních; poli-
tická správa, tedy plíce systému proti nám pracují-
cího, spotřebí 4.02 proc. všech příjmů, připočteme-li
ještě neobvykle vysoké náklady finanční správy, pa-
trno, že více než 60 procent všech
výdajů státních obrací se směrem, kde na-
kupeny překážky svobodnějšího rozvoje v této
říši. Pro obory kulturnícb, hospodář-
ských a sociálních potřeb (říšská rada,
min. kultu, obchodu, zemědělství a spravedlnosti)
užívá se celkem — podílu ministeria železnic zatím
nezařaďujeme, protože nám jde o srovnání r. 1868
s r. 1902 — r. 1868 14.81 proc. a r. 1902 19 99
proc. všech státních výdajů. Uvážíme-li ale, jak
značně stouply v posledních 25 létech potřeby správní
a jak speciálně rostl náklad t. zv. správy centrální
následkem jejího úžasného byrokratismu, můžeme
2.62
vrchní účetní
0.03
penze
2.94
0.18
Na vojsko
27
article
směle říci, že náklady na účely kulturní,
sociální a hospodářské podílově se
v této říši v posledních 25 létech ne-
změnily a že stát nevěnuje ani dnes
ze svých příjmů na kulturní a pod. po-
třeby obyvatelstva ani 15 proc. svý ch
příjm ů. To je prasmutná bilance. Ale i když nekom-
binujeme: stát, který počátkem dvacátého století vě-
nuje na kulturní účely (v to zahrnuto celé státní
školství, správa jeho, dotace uměleckým a vědeckým
korporacím a ústavům, a dokonce i účely církevní!)
4.60 proc. všech svých výdajů, ten věru o jméno
kulturního státu nestojí. Smutným zjevem jest, že
podíl zemědělského ministeria — jeho správa stala s
nákladnější! — na výdajích státu dokonce po-
klesnul! Ale i ostatní cifry jsou dosti výmluvny samy
o sobě a věru jasny. V tomto naprosto nemoderním
rozvrhu příjmů státních, kde účely reakce spotřeb
větší čásť jich, nepřekvapuje ovšem moment, na
který tak často se poukazuje: nedostate k mo-
rálky berní. V jiných stálech západu roste rok
od roku při přiznávání zdaňovatelného jměnía
příjmů se strany poplatníků jistá otevřenost a prav-
divost. Poplatník s jistou ochotou přispívá na po-