ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 89b52df0-7135-11dc-8e22-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 47, person 81, org 2, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 13. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 192.
4 article
Na ranní a odpol. lIst, předpláeí se v Praze v zdminkstraei na něsi na čirrt leta . . .. s drojí čonáškou a nisie nlnt leta . . . . 7 K 50h ve úlialkšckt 2 K 50h na něsic . . .. Poštont n niete ndki kl.“ . . . ke s dvejí zisílkos a něite nt lta . . . 1 k son lak hrabě Tisza tiší opposic v parlamentu? Návrhy vládní, aby v rozpočtu každé polo- viny říše náklad na nejvyšší dvůr se zvýšil o dva nliony korun, podány byly už před dvěma reky. Požadavek tohoto značného zvýšení odů- vodňoval se ve výkladech listův vládních neod- kladnou potřebou, aby v poměru ke stoupajícír senám všech podmínek životních zvýšilo se i služné úřadnictva a služebnietva dvorního. Však věc náleží do právomoci parlamentůva dosud není vyřízena. V říšském sněmě uher- ském dostala se do porady teprv letos. Mluví se tam o ní už čtrnáct dní, téměř výhradně jens strany opposice spojených Košutovcův a Appo- nyistův, kteři v rozboru jejím se střídají s vý- mluvností nevyčerpatelnou. Co telegramy úřadní o řečnických výkonech jejich roznesly po světě, byla jen malá ukázka, vybraná s největší „opatrnosti“, aby už aniv sousedním Předlitavsku nevyšlo na jevo pravé jádro smýšlení maďarského. Však závojem nej- ostřejší a nejsmělejší kritiky, jíž v říšském sněmě uherském podrobena byla otázka nákladu na dvůr králův, prokmitala konečně ochota, že i nejprudčí opposice povoli požadovaný vládou větší příspěvek na vydržování jeho, budou-li splněny při tom některé podmínky.
Tisza Appa Praha spojený Košutovcův Předlitavsko
5 article
Opakuje se tu dávná a posud vždy osvěd- čená politika národa maďarského. Nejkrajnějši levice rozhorlí se proti Vídni, naparuje plíce, řinčí ostruhami, hrozí sbořením celé společné budovy státní, má v parlamentě vůboc solo, po- něvadž se strany vládní nikdo se neopováží, aby Vídně se ujal, a když tak celý parlament s nej- prudčí opposicí vlastně se ukáže stejné mysli ona chytře vyčíhá okamžik, aby napověděla, že za jisté, určité a velice cenné ústupky ve věcech národní a státní samostatnosti chce upustiti od svého odporu. V choulostivé otázce zvýšeného požadavku pro udržování dvora králova celý parlament pešt- ský nechal spojenou opposici Košutovu-Appo nyiovu harcovati na neosedlaných koních na- před, důvěřuje jí, že ona dobude zase nového důležitého kusu z národního a státního pro- gramu maďarského. Majíc podle sebe bezpečnou ochranu cele kulisy vládní, opposice pospíšila si ohlásiti za svou ochotu a povolnost v otázce nákladu na dvůr králův, aby tento dvůr předně pravidelna po několik měsícův každého roku sidlil v sídel- ním městě uherském, za druhé, aby v jeho se- stavení a ve vnější úpravě zračila se zvláštnost 8 svrchovanost státu uherského, a za třetí, aby úhaty, spojené s jeho udržováním, byly podro- beny dozoru a kontrole parlamentu uherského.
Košutův Appa Vídeň
6 article
Patrno, že každá z těcht tři podmínek má pro národní a státní politiku národa maďarského velikou důležitost. Ve sněmě peštském neozval se ani jediný hlas maďarský proti nim; členové strany vládní je vyslechli se zjevnou adostí. A hrabě Stěpán Tisza? Zvláštní podívan na něho. Ačkoliv minulé soboty pro hlavní roz- pravu o zvýšení nákladu na dvůr králův ještě bylo zapsáno více než dvacet řečníkův oppo- sičních, on ujal se slova, aby ji — ukrátil. Byle přesvědčen, že opposice promluvila toho už právě dost, aby on vystoupil jako sprostředko- vatel mezi ní a — králem. Ve své řeči z prvu vytknul sám ještě několik závažných důvodův, kterých opposice by mohla užiti proti požadavku, aby náklad na udržování dvora králova byl zvý- šen, a snažil se, vyvrátiti je. Ale brzy skočil na svého koně a jal se mluviti o tom, že národ může prý bezpečně nadíti se už letos delšího pobytu králova a ce- lého dvora jeho v Pešti. Není ani nej- menší pochybnosti, že předseda ministerstva za- litavského nepronesl tato slova jen tak maně, nýbrž že si opatřil plnou moc, aby ve veřejné schůzi říšského sněmu uherského je pro hlásil jako vzkaz a slib králů v.
Stěpán Pešť
7 article
Po tomto vyjádření Tiszovu v sobotní de batě sněmovní lze očekávati, že plameny, jež po čtrnáct dní vysoko šlehaly k Vídni z řečí oppo- sičníkův v otázce nákladu na dvůr panovníkův klesnou a rozplynou se v lehký dým, že bojov nost i Košutovcův i Apponyistův značne ochábne, poněvadž už dosáhla nového a cen ného úspěchu. Hrabě Tisza mluvil o potěšitelne události, že přání národa maďarského toužícího, aby svého krále rok co rok po delš dobu než posud měl ve svém středu, bude spl něno. Tím odňal opposici nejostřejší zbran z ruky, a zároveň dal jí na srozuměnou, že do- jdou splnění i druhé dvě podmínky, na nichž ona učinila závislou svou ochotu v otázce zvý šeného nákladu na dvůr králův Tak za Litavou posud každá činnost oppo siční skončila novým, cenným vítězstvím pro gramu úplné samostatnosti národní a státní. Ži vot ústavní zotavuje a sbírá se tam také z dlouho rozháranosti své. Do té chvíle říšský sněm uher ský nevyřídil opozděný rozpočet státní na rol 1904, a vláda už pospíchá, aby měla sestavený rozpočet na rok 1905, tak, aby už letos na pod zim mohla jej předložiti poslancům ku projed náni a schválení ústavnímu, a uvedla finančno hospodářství uherské do kolejí pravidelných Ve všech ministerstvech uherských k důtklivé žádosti finančního ministra Lukáese už co nej- pilněji se pracuje na sestavení rozpočtův odbo ných pro rok příští. Počátkem měsíce srpna mi nisterská rada bude prý s to, aby celkový roz- počet na rok 1905 projednala a ještě téhož měsíce předložila Jeho Veličenstvu k před- chozímu sehválení..
Košutovcův Apponyistův Tisza Vídeň Litava
8 article
Jakmile hr. Tisza šťastným vyřízenín sporné otázky zvýšeného nákladu na dvůr králův utiší opposici v parlamentu a mimo něj, péče jeho, aby uvedl do pořádku otázku státního roz počtu uherského, zajisté se zdaří. Dne 15. srpna budou se slaviti v Išlu na rozeniny panovníkovy. Pan dr. Körber už ve svých listech včera ohlásil, že k tomu dni po jede do Išlu a že bude míti u panovníka zvláštn slyšení. K témuž dni nejspíše přibude tam i hr Štěpán Tisza. Přinese s sebou vypracovaný roz- počet uherský na rok 1905. Pan dr. Körber ne bude do tohoto dne hotov se svým rozpočten ani na rok 19041 —
doktor Körber Štěpán Tisza Išlu
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. července. (Uherský hla o § 14.) „Pester Lloyd“ má redakční článek o politických poměrech v Rakousku, v němž rozbírá některé projevy německých i českých politiků z poslední doby a obraci se zejmena proti obstrukci, jak české, tak i německé, jež pisatel obě odsuzuje stejně rozhodně, ač ho ne- může býti tajno, že Němci zahájili svou ob- strukci proti vládě, kteráž, držíc se přesně zá- kiadních zákonů státních, přiznala národu če- skému kus práva, dle ústavy i zákonů mu ná- ležejícího, kdežto obstrukce česká platí vládám kteréž národ český onoho práva ne zákonným způsobem zbavily a zdrá hají se dáti mu náležité zadostučinění. Částečně ovšem i „P. L.“ uznává tento rozdil mezi oběm obstrukcemi, neboť píše mimo jiné: „„Jest zrovna komické, když němečtí líberální poslanei z Horních Rakous domáhaji se svolání zemského sněmu, aby mohli v něm hájiti důležitých zájmů německých, dokud říšská rada není sehopna práce. Němci v Rakousku hlásají o sobě, že jsou ve věcech národních vždy solidární a proto se bránili vždy proti tomu, aby se politické těžiště
Lloyd Němec P L Praha Rakousko Horní Rakousy
10 article
státní přenášelo do zemských sněmů. To se má nyní změniti, a sice právě nyní, když ob- strukce zasáhla i některé zemské sněmy a sam Němci ji zanesli do nejdůležitějšího na ten čas sněmu, do sněmu království českého. Nikoli: Němci musejí svůj význam hájiti na říšské radě a proto se musejí snažit naplniti tuto říšskou radu parlamentním životem a to se stane tehdy. když proti Čechům nebudou vystupovati přede- vším německy-nacionálně, nýbrž výhradně ra- kousky. Hlavním účelem stati jest však dokázati, že obstrukce v Rakousku učinila § 14. nezbytným a že cizina veškery smlouvy, uzavřené se strany rakouské pomocí § 14., bude pokládati právě tak za ústavní, jakoby byly projednány a schvá leny parlamentem. „P. L.“ cituje tu nedávná slova posl. Prada, jenž se vyslovil, že cizina. až půjde o nové obchodní smlouvy, nebude se pouštěti do rakouských ústavních podrobnoslí nýbrž že rozhodujícím pro ni bude jen obsah smlouvy a podpis panovníka jako představitele státu a nikoli to, byla-li smlouva provedena po- mocí § 14. „A v tomto oboru — dodává „Pesten Lloyd“ — cizinou proti Rakousku jsou zajisté také Uhry. My (Uhři) přáli jsme si ovšem, aby i rakouští národové měli ústavu; ale nemůžeme se na svou vlastní škodu vtírati za kontrolory rakouského ústavního ži vota, my nemůžeme býti poručníky ústavy rakou- ských národů.“ Jest známo, že hr. Tisza na několikerý do- taz opposičných poslanců, připouští-li možnost vyrovnání, provedeného v Rakousku pomoe § 14., odvětil vždy vyhýbavě. Dnešní pro- hlášení vládního listu peštského ukazuje,že podobně, jako vláda Szellova, také nynější vláda Tiszova počítá již s možností, že rakousko-uhe ské vyrovnání bude v Rakousku uzákoněno opě paragrafem z nouze.
Němec Čecho P L Lloyd Uher Szellův Rakousko Prado Uhry Tisza
11 article
V Praze, 12. července. (Politický vý znam universit.) Nedělní vídeňský „Volks Ztg.“ vytáhl na pomoc inšpruckým německým professorům a buršům a snaží se dokázati opráv něnost jich protostů proti vlašské právnické fa kultě, ať už v Inšpruku, nebo kdekoli jinde v Ty rolsku. Aby však mohl odůvodniti svůj odpor proti vlašské fakultě, musil předem odmifnout také český požadavek stran university brněnské a učinil to následujícím způsobem. „Českým po- žadavkem, aby se v Brně zřídila česká univer sila, dán byl dle „Volks-Zigu.“ téměř školácký příklad, jak se ostrá národní útočná politik může ukrýti za zdánlivě čistě osvětové snahy. V německém Brně má se zříditi česká tvrz. Proto je zjevný klam, vytýká-li se Němcům, že chtějí ostatním národům zameziti přístup ku pramenům osvěty. Co Němci chtějí, jest jasno spravedlivo (!) tak, že vylučujo každé nedoroz- umění. Nechtějí si dáti svou zděděnou kulturn državu zkrátiti politickými úskoky, kryjícími se za ideálnou maskou, nechtějí, aby se na území na němž platí jich jazyk a jich mrav, zakládaly domněle vzdělávací ústavy, ve skutečnosti všal politická pařeniště.
Volks Ztg Ziga Němec Praha Brno
12 article
Kdo v Rakousku první zapřáhl university do služeb politických, ukázal tyto dni vídeňský zpravodaj „Slowa Polsk.“, uváděje čtenářům n paměť založení německé university v Černov cích r. 1874. Tehda ministr osvěty v kabinetč Auerspergově, dr. Stremayr navrhl sněmovně poslanecké založení nově německé university přímo „z důvodů politických“. Zby- tečná německá universita v Bukovině měla dle slov ministrových býti politickou protiváhou za popolštění universit krakovské a Ivovské. „Tedy nikoliv Čechové — píše „Sl. Polsk.“ — nýbrž německý centralista byl prvý v Rakousku, kdoze zakládání nových universit učinil nástroj politi- cky národnostního boje. Týž Stremayr jen z dů- vodů politických odřekl Čechům samostatnou českou universitu v Praze, a nyní Němci do- pouštějí se téže chyby, vykládajíce zřízení druhé české university na Moravě jako otázku čistě po litickou, a sice tak politicky vážnou, že říšská rada pro tuto otázku nepracuje už od r. 1902.
Auerspergův doktor Stremayr Ted Čecho Němec Rakousko Černov Bukovina Praha Morava
13 article
Z Krakova, 10. července. (Nové pol- ské gymnasium.) Zdejším listům sděluje se z Vídně, že panovník potvrdil již nařízení jímž se zřizuje nové polské gymnasium v No vém Targu. Nové gymnasium bude otevřeno již počátkem příštího školního roku. Z Lublaně, 10. července. (Jubile um hodnosti purkmistrovské.) Dne 13 července t. r. minou čtyři sta let od té doby co se městu Lublani dostalo prvého purkmistra Toho dne r. 1504 byl totiž tehdejší »rychtáře Jan Lantheri, jehož potomky jsou nynějš hrabata Lanthierově, jako prvý, lublaňským měšťany svobodně zvolený purkmistr neboli župan panovníkem potvrzen a počal vykonávati svo úřad. Nynější starosta lublaňský, Iv. Hriba jest 92. nástupce Lantheriův v hodnosti staro- stenské. Obec lublaňská užije této příležitosti uspořádá starostovi Hribarovi, jehož opětná volba za slarostu byla tyto dni panovníkem po- tvrzena, dne 13. t. m. slavnostní zastaveničko čímž oslaví 400leté jubileum lublaňské purk mistrovské hodnosti.
Lantheri Lanthierův Iva Hrib Hribar Krakov Vídeň Lublaň
14 article
Ze Zádru, 9. července. (Hájení hla- holské bohoslužby.) Spor přímořskýeh Chorvatů s římskou kuril o právo slovanské bohoslužby značně se přiostřil od té doby, co se papežem stal Pius X., jenž byl odpůrcem slovanské bohoslužby již jako patrlarcha benát- ský. V městech Splitu a Šibeniku bylo aspoř o svátek svatých Cyrilla a Methoda dovoleno sloužiti slovanské katolické bohoslužby, jichžs účastnilo obyvatelstvo měst i širokého okolí se zvláštní okázalostí. Ještě loni slouženy 5. čer- vence v obou městech hlaholské mše; leto však na přímý rozkaz papežův slovanské boho- služby konati se nesměly. Vzniklo z toho velike rozhořčení mezi dalmatskými Chorvaty a ve Splitě svolána byla již schůze, v níž se prot papežovu zákazu, rušícímu staré právo přímoř- ských Chorvatů, mělo rázně protestovati. Okresn hejtman však konání schůze nedovolil. Starosta splitský a předsedové všech chorvatských spolků zaslali tedy telegrafieky protest kardinálu Mery del Valovi; městská rada usnesla se mimo to že vydá zvláštní projev proti zákazu z Vati kánu. Z obavy před demonstracemi okresn hejíman dává četnictvem střežiti splitský biskup ský palác.
Chorvat Pius Cyrill Vala Zádr Split Šibenik
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 12. července.
Praha
17 article
Srbská omladina na Černě Hoře. Do Cetyně přijela tyto dni deputace srbsk studující omladiny. Za tou příčinou v černo horské stolíci konají se slavnosti, ve kterýei projevuje se duchovní jednota Srbů černohor ských a z království. Tyto slavnosti pokládaj se za předzvěsty politického a ho spodářského spolku mezi Srbskem Černou Horou a Bulharskem, jen má tvořiti váhu proti hotovému již spolku mezi Rumunskem a Řeckem, jejž ostatně nelze po kládati za vážný, protože mezi oběma státy vznikl ostrý konflikt pro otázku makedonských Kucovlachů. Tento konflkt nabývá širokých roz měrů přese všecko úsili Rakousko Uhersk o smír.
Srba Srbsko Bulharsko Rumunsko Řecko Rakousko
18 article
V drobném prodejit ranní číslo o 10b5 . . . za 8h odpolelní . . . . za 2h Ve flialkách na venkoršt ranní čídla. . . . . . . . 10 odpolední Inserat platí ne hotově napřei. Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v'Marianské ulici č.3 Tam nnchávejí se též redlakee tiskárna s ekpedice „Národnich Listů“. Rukoplsy se novracsji.
marianský ulice
19 article
Hnutí plebiscitní ve Francii. Ústřední komitét plebiscitní svolalo schůzi skupin do Toulonu na 10. t. m. Za velkého účastenství přivrženců plebiscitu ujali se slova poslanci de Dion a Lasies a pařížstí advokáti Guillsumin a Moro Giafferi. Významnější byl pouze řeč markýze Diona, jenž pravil kromě jiného: »Když politikové, držící nyní otěže vlády, byli v počáteích, vnutili se do přízně lidu přehnanými sliby, získali si důvěru dělníků, jimž slibovali reformy nejrozsáhlejší, ale nyní, když jejich ctižádost je nasycena, nestarají se o lid a dělníky, které balamutili. Pro lid pracu- jící nebyla učiněna ani jedna vážná reforma od roku 1875, co nynější konstituce je v platnosti. Parlament se stal anarchistickým a následkem toho bezmocným.« Řečník dokazoval, že i těch několik málo sociálních zákonů, provedených parlamentarismem, neposloužilo valně dělnikovi. Řeč Dionova byla přijata s velkým nadšením z hlučných projevů protivládních. Oba odpůrci, kteří se často prudce srazili ve sněmovně, zachovávají vážnou a zdvořilou umírněnost ve svých polemických vývodech.
jít Dion Guillsumin Giafferi Diona Francie Toulon
20 article
Lasies napsal svému protivníkovi, jímž je re- daktor »Petite République«: »Oba budem mluvit ve své kontroversi k dělníkům, kteří tvoři větši čásť vašich přátel. Budou míti větš důvěru a zájem k naší diskusi již pro její vzájemnou zdvořilost. Mám důvěru v jejich ne- odvislost a zdravý smysl. V »Petite Républiqne« i v duši její čtenářů je porozumění pro loyální a volnou diskusi.« GéraultRichard přijal návrh ku polemice ochotně a oproti Lasiesovým theorilm regimu plebiseitního stavěti bude ve svých článcích náhledy socialistické demokracie. »Tím lépe, budou-li z naší polemiky míti nějaký ziskti, kteří ji budou studovati«, napsal socialistický vůdce. To zní zcela jinak nežli naše známé dis- kuse ať politické nebo vědecké i literární, které končí polemikami, jež jsou nesmírně vzdálené zdvořilosti. Socialistický poslanec a publicista rázu Géraulia Richarda i jeho žurnál »Petite République« je ovšem naprosto jiného druhu representantem sociální demokracie, nežli našt vůdcové a spisovatelé sociální strany a vzděla- nost i noblessa chefa »Petite République« je nedostupná onomu sociálnímu doktorovi praž- skému, jehož reformační, pokroková a politick činnost vrcholila v aranžování demonstrací po- uličních a divadelních.
Lasies Petit République V Petit Républiqne Lasiesův Richard
21 article Zdvořilé polemiky.
Zdvořilé polemiky. Nedávno vyměňovali prostřednictvím žur- nálů své názory o veřejných otázkách dva zna- meniti a učení spisovatelé francouzšti Brunětiěre a Georges Renard, z nichž první dokazoval mož nost shody socialismu a křesťanství a druhý byl opáčného náhledu. Oba proslulí k itikové a o- půrci pronášeli své náhledy tonem diskusse po- vznešené nad všechnu malichernost, ušlechtile a zdvořile. Podobná polemika, u níž ještě více překvapuje klidný a zdvořilý ráz, neboť se jedná o dva nejtemperamentnější politiky, vyvinuje s v »Petite République« mezi posl. Lasiesema Gérault-Richardem. Lasies obhajuje plebiseit dokazuje jeho význam pro sociální hnutí, kdežto Gérault Richard, jeden z vůdců socialistů, pro- náší opáčné názory [Katalonci a Francouzi. Katalonský list »La Veu de Cata- lunga« zaznamenává s velikým zadostučiněním frankofilskou slavnost na podporu francouzských škol v Madridě a dokládá: Slavnost výroční
Renard Petit République Richard Francouz Madrid Le Veo jít Cata
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servát Heller. V době absolutismu. XIII (Němčina v řemeslech. — Akademick gymnasium. — Německé vyučování a německá správa. — Čeští professoři. — Tehdejší školská praxe. — Opatřen proti vedru. — Drobné upomínky.) Kapitola o vládě němčiny v Praze za doby absolutismu dala by se rozvésti do šiře tlusté knihy; to však přesáhlo by daleko účel těchto článků a vyžadovalo by spolupůsobení ještě ji- ných pamětníků. Budiž tedy zde dotčeno jenom ještě některých okolností, jež k poznání onoho žaloslného stavu vydatně přispivají. Že ve velkých obchodech a živnostenskýeh závodech té doby němčina panovala, bylo již ře- čeno, avšak sluší dodati, že vládla také ve mno- hých umělejších řemeslech, zejmena v těch, jež pracovala na vývoz. Jakožto příklad budiž uve- deno rukavičkářství. Žádal-li otec, aby hoch jeho přijat byl na učení, bylo první otázkou, umí-li hoch německy? Jak s názvoslovím věc dopa- dala, netřeba ani připomínat; uvěsti však dlužno, že se ve schůzích společenstva jenom německy mluvilo a že se také jenom po německu vedly knihy. Teprve když r. 1882 pan Václav Břez novský za starostu společenstva zvolen byl, za vedl knihy české. Zůstavuji příslušníkům těchto odvětví, aby, uznají-li za dobré, tuto stránku doplnili
doktor Servát Heller Břez Praha
23 article
Pisatel těchto řádků vstoupil, jak už řečeno bylo, po odbytě IV. třídě v Jihlavě do prvn třidy akademického gymnasia na Starém městě pražském. Toto gymnasium považovalo se z první v Čechách a spolu za ústav jaksi český a především vlastenecký. Název sa kademi- eké gymnasium« byl tehda už jenom planou upominkou na stav bývalý a zůstaven střední škole té pouze na památku. Akademickými n- zývaly se dříve střední ústavy, jež k některé universitě (akademií) připojeny byly a jejichž studujícím, jakmile do »humanitních« tříd vstou- pili, zápisem čili immatrikulací do universitního alba se dostávalo akademického občanství. Byli tedy žáci humanitních třid těchto gymnasií na roveň postaveni posluchačům university. Rokem 1849 toto právo v Rakousku vůbec pominulo titul akademický ponechán čtyřem gymnasiím: staroměstskému v Praze a vždy jednomu ve Vídni, ve Lvově a v Pešti. Až do roku 1855 rozeznávaly se na úplných gymnasiích třídy gra- matikální a humanitní a dle toho označováni také učitelové. V druhé polovici října 1855 uve- řejnily úřadní noviny ministerské rozhodnutí, že má docela přestati rozlišování gymnasijních uči- telů na »gramatikální« a »humanitnís, jakož na »Ober- und Unterlehrer«, dále pak, že název »akademické« gymnasium svého významu pozbyl a že ho na dále jenom k místnímu ozna- čení, na rozeznání od jiných gymnasií užíváno býti má. Avšak této distinkce v Praze potřeb nebylo. Praha měla tehda toliž jenom tři gym nasia a těm řikalo se obecně a jasně: staro městské, novoměslské a malostranské. Mýlk nebyla tu možna a titul zůstal tedy jenom na památku.
Jihlava Čechy Rakousko Praha Vídeň Lvov Pešť
24 article
Mladší generaci naší není snad jasno, co značily názvy »gramatikální« a »humanitní« při učitelích a třídách. Názvy tyto zachovaly se z staršího zřízení, jež zavedeno bylo reformou gymnasií z roku 1805 za císaře Františka. Touto reformou bylo slanoveno, že mají gym- nasia čítati 5 tříd a jenom v městech, kde jsou university (akademie) nebo filosofické ústavy (lycea), že mají obsahovati šest tříd, čtyři gr matikální (jež se nazývaly: parva, principia, grammatika, syntaxis) a 2 humanitní (jež sluly poesie a rhetorika). Učitelové, kteří v nižších 4 třídách vyučovali, nazývali se dle toho »grama- tikálními« a ti, kteři buď jenom anebo takév obou vyšších třidách působili, sluli »humanit- ními«. Vedle šestitřídních gymnasií byl tedy (v sídlech universit) ještě »filosofický ústav« (lyceum) o dvou ročnících. Z těchto dvou roč- níků flosofických ústavů udělány gymnasijn reformou ze úne 16. září r. 1849 sedmá a osmá třída gymnasií (»logika« a »fysika«), gymnasii rozdělena na vyšší a nižší a zavedena zkouška dospělosti čili maturita. Potom říkalo se třídám nižšího gymnasia gramatikální a třídám gym nasia vyššího humanitní, až zmíněným minisler ským nařízením z roku 1855 i tento formáln rozdil odstraněn byl a prosté číslování třid o 1 do 8 pravidlem se stalo.
František
25 article
Řekl jsem shora, že bylo staroměstské čil akademické gymnasium považováno za ústav jaksi český, ale ono jím už nikterak nebylo Vlastně jím nebylo nikdy. V letech 1848 a 1849 zaveden na akademickém gymnasiu postupný utrakvismus a výnosem ze dne 13. záři roku 1850 nařízeno, aby se na tomto ústavě cvičba v klassických jazycích děla utrakvisticky v němčině vůbec a v jednom předmětu na vyš ším gymnasiu jenom německy, v ostatních pak předmětech, aby se vyučovalo česky. Bylo tedy i dle tohoto výnosu akademické gymnasium utrakvistickým, arci s převahou češtiny. Avšak tomuto pokroku učinila reakce absolutismu již r. 1853 konec a výnosem ze dne 3. října naři zeno, že se má kromě náboženství a češtiny vůbec, jenom ještě na nižším gymnasiu řečtině po česku vyučovat, jinak veskrze německy. O té doby až do roku 1861 mělo tedy také staro městské gymnasium vzhled gymnasia německého ale co dím »vzhled«: ono bylo skutečně ústa vem německým. Českým bylo jenom potud že byli jeho žáci skoro vesměs syny českýeh rodin.
26 article
Od roku 1857 byl jeho ředitelem Jose Hoffmann, kovaný Němec, který ani slova če ského neznal. Zápis konal se německy; přijí mací zkoušky děly se německy a výsledek je jich oznamován německy. Jenom školní pravidlu čtena v zreadlové kapli Klementina po česku Třídní knihy měly německé rubriky a vedeny po německu; na konferencích mluvilo se ně- mecky a výsledky konferencí, pokud jich třeb bylo žactvu sdělovat, oznamovány německy Také změny v hodinách, mimořádné prázdniny a uprázdněné nadace ohlašovány jazykem něme ckým. Vyučování — až na vytčené shora vy minky — bylo veskrze německé; německé byly učebnice, německé byly hlavní katalogy, něme cké byly výroční zprávy čili programy a něme cká dostávali jsme také vysvědčení. Nebylo t tedy gymnasium německé? Na ostatních dvou gymnasiích nevyučovalo se vůbec ničemu po česku. Učitelové čili professoři, jak se už tehda řikalo, byli na staroměstském gymnaslu ovšem velkou většinou Češi a upřímní národovci. Byl to v době, kdy pisatel těchto řádků akademi ckému gymnasiu náležel: Václav Štule, dr. Ino- cene Frenel, dr. Ignác Axamit, dr. František Šohaj, Václav Zelený, Antonin Hansgirg, Jose Balda, Joseť Kolář, Alois Kobliska a Václav Zikmund. Plnokrevnými Němci byli Alois Un schuld a dr. Pauly; za Němce považován by — zdali právem či neprávem, nedovedu říci —- také prof. Felix Zenker.
Jose Hoffmann Němec Klementina Čech Václav Štule doktor . Ina doktor Axamit Šohaj Zelená Hansgirg Jose Balda Kolář Kobliska Václav Zikmund Alois Paul profesor Zenker
27 article
Mistnosti akademického gymnasia nalezaly se tehda v Klementinu, ve křidle, kde nyní jsou upraveny posluchárny filosofické fakulty české university. Parallelek čili pobočních třid žádných nebylo, ježto se přijímal jenom omezený poče žáků. Vyučovacích hodin bylo denně pět: od osmé do jedenácté hodiny dopolední a od druhé do čtvrté hodiny odpolední. Vedlejšími, ale po vinnými předměty byly zpěv (jemuž tehda vy učoval hudební skladatel a professor, později re ditel konservatoře J. Krejčí) a pro I. třídu kra sopis (v němž cvičil učitel týnské hlavní školy J. Vrba). Kdo již pěkně psáti uměl, mohl být od krasopisu osvobozen; do zpěvu nechodili je nom žáci, u nichž zjištěn byl úplný nedostatek hudebního sluchu. Tělocviku při ústavě nebylo Učebnic bylo jenom málo a i ty byly většinou upraveny pro celé nižší (nebo vyšší) gymnasinn a neměnily zbytečně svých vydání. Úkoly do mácí i školské psaly se na čivrtky, ježto seši tová školská industrie tehda ještě nebyla vyna lezena. O školním nebo domácím vězení jsme v praxi nikdy nic neslyšeli. Bohoslužby konaly se v zreadelní kapli den co den a katechetove (dr. Frenel a V. Štule) doporučovali žákům dů tklivě, aby je co možná pilně navštěvovali. Po vinny však byly jenom v neděli. Prázdno bý valo už tehda vždy ve středu a v sobotu odpoledne
J Vrba Frenel Klementinum filosofický fakulta český univerzita
28 article
ale s omezením, že bylo od 2—3 hod. evičení buď v krasopisu nebo ve zpěvu. Školného pla- tilo se tehda (a ještě dlouho potom) 6 zlatých za půl leta a přicházel je do tříd vybírati zvláštní kasír. Zápis s přijímacími zkouškami konal se vždy v posledních dnech měsíce září, »po sva- tém Václavě«, jak se tehda vůbec řikalo školní rok trval od 1. října do 31. července. Odpoledních prázdnin pro přílišné horko [kte- rýmž se u nás novější dobou dostalo přišerného názvu »vedřiny«, jakoby se tu učitelové nebo žáci měli do čehosi »vedřili«, viz školské ter- miny »dřiti«, »dřina« atd.] tehda ještě vůbec nebylo; místo nich činěna proti přilišnému vedru jiná opatření, dle vynalézavosti třídních professorů nebo žáků. Ředitel měl tehda právo povolovati několik (více než nyní) prázdných dnů do roka Hoffmann »usehoval si je« vždy na léto a pře kvapoval potom studentstvo v době největšího vedra a také největší dřiny velmi přijemně tím, že obešel králce před 11. hodinou všechny třídy. podal všude professorovi šňupec, zamáva obrovským modrým kapesníkem, potřásl mohut- nou střibrnou hřivou nad rudou, hladce oholenou tváří a oznámil, že dává vzhledem ku parné povětrnosti odpoledne prázdno, není- proti tomu námitky, kteréž arci nikdy nebyle.
Václava Hoffmann
29 article
Náš třídní (Antonin Hansgirg) dovolil nám zase, abychom si pořídili velký džbán na vodu a ně- kolik sklenic a abychom se, když bude velké horko, chladným »truňkem« dle libosti občerst- vovali, nerušíce ovšem školního vyučování Hansgirg byl učitel řízný a přísný, často az přílis přísný, ale jinak soucitný. Proto trpěl bez námitky, že i mezi učením sklenice se nalévaly a lavicemi do oběhu dávaly, ovšem co možná potichu. Kdo se chtěl napit, dal »nejvyššímu číšníkovi« rukou znamení, ale musil sklenici vypit beze všeho mlaskání nebo vzdýchání. To bylo opatření velmi humanní a my jsme ho také nikterak nezneužívali, až na je- diný případ a ten opakoval se »k dobročinnému účelu«. Měli jsme totiž několik velmi chudých spolužáků a tu napadlo kollegovi V. Skrejšov- skému, který vedro nerad snášel, ale za to rád se koupal, že spojí příjemné a dobročinným
Hansgirg V Skrejšov