ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 89bc59e0-7135-11dc-b9a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 99, person 177, org 24, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
13. července 1904. Císlo 192.
4 article
Dobročinné společnosti francouzské měla tento- kráte — zvláště živý průběh. Předsedal jí vy- slanec francouzský. Divadlo — v Buen Retiro — bylo ozdobeno květy a zelením a prapory barev španělských a francouzských. Chovanei škol francouzských přejali různé funkce. Na konec přikročilo se k rozdílení odměn. Sympatie Katalonců k Francii rostou přirozeně tou měrou, jakouž utvrzuje se do nekonečna útisk domácí centralistické vlády. Jest zajisté poctivější a charakternější ohližeti se po přátelích za hrani cemi říše, nežli podřizovati se otrocky nepřáte- lům svým uvnitř této. Jest tuze lehké rozhod- nutí mezi přílelem utiskovatelem domácím pokrevencem zahraničním.
Buen Retiro Francie
5 article
Manévry anglického loďstva. Z Londýna telegrafuje se časopisu „La Patrie“ ze dne 10. t. m.: Nejzajímavějším zje- vem velkých manévrů anglického loďstva, jež právě počínají u přítomnosti německého loďstva, budou boje ničitelů podmořských člunů. Letos provedou se pokusy, určiti způsob boje a prak- tickou theorii nových těchto lodí. Pět podmořských člunů stálé lodní obrany přístavu porthmouthského bude vysláno do Holy Leadu s křižákem „Thamesem“. K nim připojí se nová loď podmořská nejnovějšího mo- delu, v těchto dnech v Barrowu dokončená. Proti těmto 6 podmořským lodím a je pro- vázejícímu křižáku podnikne útok loďstvo, se stávající ze 3 ničitelů podmořských člunů a 18 t rpédovek, jimž bude uloženo, podmořské lodi stihati a vyhnati je z Irského moře. Další zajímavou novinkou bude pokus opra- vování nehod a pohrom lodí na moři. Za tou pří činou 3 lodi, zvláštním způsobem sestrojené opatřené veškerými nutnými potřebami, vyslány budou na místo manévrů a budou se stále na- lezati na operační čáře. Loďstvo křižáků, se- stávající z 20 lodí, shromáždí se v Tor Boj dne 16. července Marokko. Pařížská „Lanterne“, sděluje pověsí, že Francie podnikne záhy válečnou výpravu proti Marokku. Vyšle prý do něho současně do růz- ných částí několik výprav, jejichž vrchní ve- leni svěří se plukovníku Marchandovi. — Po- tvrzení této zprávy třeba ovšem vyčkati.
Marchand Londýn Hol Lead Maroko Francie Le Patria
6 article
Francie a Vatikán. „Matin“ sděluje, že osmého dne po od volání francouzského vyslance u Vatikánu Ni- sarda nařídil Vatikán několika francouzským bi skupům, aby neprodleně požádali za propuštění. Tito biskupové zpravili o tom ministerského předsedu Combesa a ministra kultu, který jim odvětil, že papežský nuncius v Paříži nepodal na ně žádné žaloby a že, jsouce úřadníky fran- couzské republiky, nemohou bez jejího svolení o svých místech rozhodovati. Ministerský předseda kromě toho připome- nul ostrou notou Vatikánu, že státem a církvo společně jmenovaní biskupové mohou býti se- sazeni jenom po vzájemném dohodnutí. Státní tajemník vatikánský, nedbaje tél noty, vyzval pak zmíněné biskupy, by v prů- běhu 14 dnů přijeli do Říma a podali žádost za propuštění, a pohrozil jim, že, neučiní-li toho, zbavení budou veškeré své biskupské oprávně- nosti. Ministerský předseda Combes odpověděl na tuto výzvu Vatikánu, odvolávaje se na kon- kordát, že biskupům zakázal, by své diécese opustili. Papežskou kurií vyzvání byli, by podali svou demissi, republikánští biskupové v Lavalu a Di- jonu, tři vynikající arcibiskupové a dva bisku- pové, kteří se nechtěli slepě podříditi jhu kon- gregací a vzepříti se zákonům republiky.
Combes Laval Francie Vatikán Paříž Řím Matin
7 article
Vyzvědačská afféra v Italii. Po objevení velezrádného jednání manželů Ereolessiových v Messině uváděno, že tito pro- dali tajné plány k obraně Sicilie dvěma cizím státům, ale časopisy označovaly hned z počátku tři státy, jež prý měly s nimi styky a sice Francii. Rakousko a Anglii. Na zakročení nového ra- kousko-uherského vyslance hr. Lützowa prohla- šuje nyní italská vláda, že Ercolessi neměl nikdy žádných styků s rakousko-uherským státem. a nabídl se, že si dá za poplatek ve pro- spěch nejehudších spolužáků od kohokoli z kol- legů nalít za krk nebo za ňadra sklenici nebo třebas několik sklenic studené vody. Návrh na zkoušku přijat a Skrejšovský obstál při ní tak skvěle, že se stalo »plavení Skrejšovského« ja- kýmsi odpoledním sportem. Kdysi, za velikého vedra, bylo ve třídě jaksi zvlášté mnoho peněz a Skrejšovský vydělával, než třídní příšel, »na chudé« s takovou trpnou rozkoší, že tekla po- jednou ze středu lavic ke kathedře louže vody, jakoby se tam byl džbán překotil. Hansgirg vrazil obvyklým prudkým chodem do třídy šlápl do vody a spatřiv louž, rozlítil se velmi a hlásal, že nesmí voda už nikdy do učebny. Ačkoli byl velmi krátkozraký, zpozoroval přece, pátraje po prameni louže, že je Skrejšovský celý mokrý a žádal příkrými, hrozivými slovy za vysvětlení. Uslyšev pak, jak se věc sběhla, odmlčel se, přistoupil rychle k oknu, hleděl chvilku jako do nádvoří a začal potom vyklá- dati, jakoby se nic nebylo přihodilo. Nám ně- kterým zdálo se, že odstoupil k oknu, abychom neviděli, že se mu vedraly do očí slzy.
Lützow Ercolessi Skrejšovský Hansgirg Messina Sicílie Francie Rakousko Anglie
8 article
Zvláště oblibeným učitelem byl tehda dr. Ignác Axamit, jejž dosud s radostí v pražských ulicích vidají a uctivě pozdravují jeho na- mnoze už dávno šediví a také již na pensi žijící bývalí žáci. Dr. Axamit byl zjev elegantní a velmi sympatický. Nosil cylindr dle pařížské módy, hleděl skrz brejle s tenkou ocelovou obrubou a neviditelným téměř pérem, držel hůl s rukojetí ze slonoviny, jako dosud, vždy je- nom v levé ruce a levou rukou také jenom šňu- pal, jako dosud činí. Chodil vzpřímen, maje pra- vou ruku přeloženu přes záda. Byl vždy hladce oholen až na malé licousy. Před školou nebo po škole stavíval se u svého přítele me- chanika a optika Otokara Spitry v Dominikán- ské ulici (nyní Husově třídě, kdež si fysikáln apparáty objednával, opravovati dával a novinky z oboru mechaniky a optiky prohlížel. Při vyu- čování vykládal plynnou řečí naprosto jasně. mluvě tónem srdečně měkkým a způsobem vždy klidným. Po něm nebylo se již třeba doma pří- liš namáhat. Axamit se snad nikdy nezlobil; ká- ral-li někoho, činil to vlidně a dobromyslně, Z Říma se sděluje, že vydán byl zatykač na setníka bersaglierů Mancinella, poněvadž lp na něm podezření, že při zradě Ereollesiově by též platně činným.
doktor Axamit Otokar Spitr Husův ský ulice Řím
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — George Sandová proti dnešním spole- čenským řádům. Podle ujištění presidenta měst ské rady pařížské pana Desplase jest »měst Pařiž šťastno, že může pokračovati ve výteč ných stycích, které udržuje s hlavním městem Čech«, ale nadobro nešťastni jsou z toho naš Jaurésové; jich orgán v pondělí přinesl neštěsti toho hned hromadu. Věnec z růží pražskou městskou radou poslaný (nikoli telegram, jak socialistický list píše!) a k pomníku George Sandové položený presidentem pařížské munici- pality, přípis ke květinovému daru přiložený. velice laskavá odpověď pana Desplasa, částečně nahoře citovaná, podráždily spilavé ústřed ústředního orgánu českoslovanské strany so- ciálně-demokratické k výkonu, jehož kvality do- statečně označují již dvě počáteční slova jeho »Omezení bařtipáni z pražské radnice . ..« A to tím mileji dojímá, že se dále mluvío franeouzské zdvořilosti a uhlazenosti i naproti protivníku. Škoda, že si naši páni socialisté neobrali franeouzské soudruhy aspoň v této příčíně za vzor. Sám pan Desplas, kdyby mu zfrancouzštili českoslovansky sociálně demokra- tickou zdvořilost, jakou vyvolala jeho odpověd na pozornost města Prahy k památce veliké spisovatelky francouzské, nemohl by jinak než odlušiti; »Un peu trop rudel« Co se týče věci samě, to jest literárního ocenění
Sandová Desplas Sand Desplasa Čechy Praha
10 article
George Sandové jako románopisce, jest náš so ciální demokrat jako vždy přímo rozkošný Ani jeden z »bařtipánů na radnici« prý nevě děl, že »Sandová jest vynikající stoupenkou sociálního románu, jenž s vášnivou útočnost staví se proti dnešní společnosti a lživým je jím řádům.« Sic by prý jinak nebyla městská rada pražská účastnila se oslavy této spisova telky atd. Český literární historik vkusu velice blízkého gustu sociálně-demokratickému napsaí o pl. Sandové, že »třebas bližší realismu, ve svých lyrických, humanitních a socialistických románech vyvreholuje reformně filo s- fický román Rousseaův.« Je to tedy poněkud příliš silně řečeno, že autorka tato. která zemřela r. 1876, vystupuje proti dnešn společnosti a jejím řádům. Leč buďsi, Sandová vedle svých sociálních románů založila také na př. okolo r. 48. týdenník »La cause du peuple«. sepsala »Le Compagnon du Tour de France« a řadu podobných, nechť ji tedy čítají sociální- demokraté ke svým. Ale v tom případě by za- jisté neprotestovala proti dnešní společnosti, která umožnila dnešní vládu sociálně demokra- tické municipální většiny v Paříži ! Či chce snad sociálně-demokratický list něco podobného tvrditi?
Sand Sandová Paříž Tour jít Franca Rousseaův
11 article
Leč buď jak buď, aby nebylo žádného omylu, v přípisu městské rady pražské byly výslovně jmenovány knihy, kteréž legitimují Čechy k oslav pí. Sandové. Je to především »Jan Žižka« a »Consuelo«, kterýžto román svým pokračováním »Hraběnka z Rudolstadlu«, z valné části ode- hrávaný na půdě české, na hradě Ryzmburku u Kdyně na Šumavě, pojednává o české minu- losti a historické slávě způsobem pro české na- cionalistické cítění velice lichotivým. To ovšem truhlářům v redakci sociálně-demokratické, kteř se posmívají »radničním uzenářům, řezníkům rukavičkárům«, ovšem známo není — ačkoli se mohli o tom poučiti už v Riegrově Naučném — Pražská „Bohemia“ a nepřeložitelnos uličních názvů v — Terstu. Naše „Bohemia“ která se potí jedem pokaždé, kdykoli zví, že někde v německémr textu použito bylo českých původních názvů pražských ulic, kteréž skutečně jsou nepřeložitelny na základě nejvyšších judi- kátů, uveřejnila včera z Terstu telegram o vý- tržnostech, v němž se to jenom hemží — vlaš skými názvy terstských ulic a náměstí. Mluv se tu o Via San Lazaro, o Via San Giovanni, o Piazza Goldoni. Záleži-li „Bohemii“ na tom, aby se užívalo v němčině na místě Rubešova ulice — Rubesch-Gasse, proč nepíše „Heil. Johannesgasse“, anebo „Goldoni-Platz“? Co tomu říká p. hrabě Oerindur?
Sand Žižek Riegrův Piazza Goldoni Goldoni Platz Oerindur Čechy Ryzmburk Kdyně Šumava Terst pražský ulice a náměstí San Lazaro San Giovanni Rubešův ulice Rubesch Gass Bohemia terstský ulice
12 article
tak že se nikdo necitil ponížena. Dr. Ignác Axamit byl již roku 1846 adjunktem matema- tiky a fysiky na filosofické fakultě, stal se pal r. 1850 professorem akademického gymnasiaa působil zde do roku 1885. Od té doby žij v Praze na odpočinku. Jeho žáků je — legie jeho ctitelů — tolik též. Kněz a církevní spisovatel dr. Inocen Frencl byl mým katechetou jenom rok, v první třídě; potom stal se reklorem u sv. Jiři na Hradčanech a Václav Štule převzal pak vyučo- vání v náboženství také na nižším gymnasiu. Frenel byl učitel dobromyslný, k žertům ná- chylný, ale celkem fádní. Vyznačoval se u nás hlavně tím, že mezi výkladem stále do třídní knihy pérem kreslil všelijaké hlavy a panáky, nad čímž se třidní professor, Hansgirg mohl — jak jsme říkali — zfanfrnit. Odcho d Frenelů z gymnasia nezpůsobil ani nejmenšího vzrušení. Václav Štule považován byl na gymnasiu za největší autoritu jakožto kněz a učenec, ja- kožto básník a spisovatel, jakožto hlavní repre- sentant vlasteneckého směru a jakožto výmluvný parádní řečník. Vykládal poutavě a imponovai nám přesnou svojí češtinou, bohatstvím výrazů a jakýmsi vzletem myšlenek a cilu. Nebyl arci také prost slabostí. Zejmena vytýkalo se mu, že přijímá rád klepy a udání, proti čemuž se al Štule i před žaetvem slavnostně ohražoval. Ke konci školního roku 1859 pozval si Františka Krásla (nynějšího světícího biskupa a děkana kapitoly na Hradčanech) a mne na odpoledne do svého bytu na Rejdišti, abychom u něho vykonali pololetní zkoušku z náboženství. Krásl byl tehdá prvním nebo druhým žákem dle lo- kace a já následoval jsem hned za ním. Kráslova zkouška minula hladce, bez nejmenší poznámky.
doktor Axamit Frencl Václav Štule Hansgirg Zejmen Štule Krásl Kráslův Praha Hradčany Rejdiště filosofický fakulta Odcho d Frenel
13 article
Mne však hnal Štule již ostřeji, to jest s ja- kousi nedůvěrou do ohně různými křížo- vými otázkami, ale vida na konec, že mne ne- udolá, pravil s lehkým povzdechem: »Nen zbytí: musím vám dáti známku výbornou; př l bych si však, abyste byl lepším křesťanem !« (Můj nekřesťanský život záležel v tom, že jsem vždy hluboko do noci čítal, následkem toho ráno později vstával a tedy všedního dne málo kdy do zreadelní kaple přicházel.) Potom po- — Doplňovací volba do zemského sněmu. Při pondělní doplňovací volbě poslance do sněmu královstvi českého za venkovské obee okresů slanského, velvarského, libochovického destavili se ze 7024 oprávněných voličů 2882 voliči k volebnímu osudí a odevzdali 2857 plat- ných hlasovacích lístků. Samostatný kandinát svobodomyslný pan dr. Heřman Jano vský. statkář v Trpoměchách, obdržel 2150 hilasů, agrárník pan Václav Landa, statkář ve Vrbici. 485 a sociální demokrat pan Josef S ch u ste 202 hlasy. Roztřištěno bylo 20 hlasů. Z vol e byl tudiž poslancem velkou vět- šinou samostatný kandidát svo bodomyslný pan dr. Heřman Janovský — Volby ve Všekarech. (Z volebního vý boru menšinového.) Po nedávném vítězství při velbách v Dubičném u Českých Budějovic jsme s to zaznamenati nový úspěch, jehož docíleno bylo na národnostní hranici v Horšova Týna.
doktor Heřman Landa Josef Heřman Janovský Nen Všekary Dubičné Český Budějovice Horšův
14 article
Při volbách, konaných v neděli dne 10. čer vence, přešla správa obecní ve Všekarech ůplně v ruce české. Všekary jsou obci. o kterou již po léta svádí se urputný boj. Dle sčítání z r. 1900 byli napočteni ve Všekarech 193 Češi a 192 Němci. Přifařena je obec do německého Bukovce, školou patří ke Sv. Bar- boře, vzdálené čtvrt hodiny od Všekur. Školn ve Sv. Barboře je ovšem německá. V lednu r. 1885 otevřena byla v obci matiční škola, která má letos 33 žáky. Až do nedělních voleb měli Čechové v moci II. a III. sbor, Němei sbor I. V obecním zastupitelstvu zasedá mimo to německý virilista, tak že Čechově neměli dvoutřetinové většiny. Při volbě dne 10. čer- vence vydobyli Čechové i I. sbor. Tím zůstanou jistě Všekary na dohlednou dobu ochráněny před nebezpečím německé většiny v obecním výboru. Volbě byli přítomni důvěrníci čeští z Plzně a z Prahy, v čele s poslancem p. Fr. Švarcem. Že vítězství české nebylo lehké, nej- lepší důkaz podává okolnost, že v I. sboru ob- drželi češti kandidáti 6 hlasů (ze 12 voličů), ve II. sboru 7 hlasů (všech voličů 12), ve III. sboru 53 hlasy (všech voličů je 94). Čechům ve Vše- karech a všem, kdož se o příznivý průběh volby zasloužili, náleží upřímné uznání a dík. — Osobní. Pan MUDr. Fr. Černý, pokladničn lékař v Praze VII., dlí od 15. července do 14. srpna mimo Prahu a zastupovati jej bude pan MUDr. Zd Koubek v Praze VII..729 — Zprávy rodinné. Sl. Božena Niklfeldov dcera pana Františka Niklfelda, statkáře, zemského poslance atd. ve Dvorku u Přibyslavi, slaviti bude sňatek s panem Josefem Rezníčkem, soudním adjunktem ve Vimperku, dne 16. července ve farním chrámu v Přibyslavi.
Čech Němec Barbora Čecho Čechův Švarc MUDr Černá Koubek Niklfeldov Niklfeld Rezníčk Všekary německý Bukovec Praha Francie dvorek u Přibyslav Vimperk Přibyslav Němei sbor I
15 article
— Úmrtí. Na Smíchově zemřela dne 12. t. m ve věku 74 let paní Anna Weyrová, vdova po majiteli realit. Pohřeb koná se ve čtvrtek dne 14 července o 3. hod. odpol. z basiliky sv. Václava na Smíchově na hřbitov na Malvazinkách. — Z akadomického odkoru Národní rady. Akade- mický odbor Národm rady vyslovuje co nejrozhodněji svoji nelibost nad lokálkou v „Obnově“ dne 2. čer- vence uveřejněnou, kde list vyslovuje se proti volbě p. Dvořáka poslancem za Královědvorsko, poněvadž prý je evangelik, a protěžuje volbu Němce Matznera. katolíka. Akademický odbor vidí v tomto úzkoprsém náboženském nazírání zradu na věci národní a pro testuje proli tomu, aby vnášen byl v nás spor nábo ženský a Češi děleni na katoliky, evangelíky, židy atd., kteří by se měli potírati na prospěch hegemonie německé. V době prudkého boje národnostního je jen- nání tote jen novým důkazem, kam náboženské záští může dojíti, novým důkazem, jaké jest národnostn přesvědčení klerikálního listu a jeho mravní podklad Každý uvědomělý Čech musí jednání „Obnovy“ od- soudti. Akademický odbor Národní rady — Místodržitel hr. Coudenhove navštívil včer Jirkov, Chomůtov a Bastianperk a vrátil se odpoledne do Prahy — Pohřeb pana MUDra Ludvíka Hornova, o jehož úmrlí jsme se včera zmínili, konati se bude dnes 13. t. m. ve 4 hodiny odpoledne z ústřední kaple hřbi- tova na Malvazinkách a nikoli na Olšanech, jak včera mylně oznámeno.
Weyrová svatý . Václav Dvořák Královědvorsko Němec Matzner Čech Coudenhove Mudra Hornův Smíchov Jirkov Chomůtov Praha Olšany odbor národní rada
16 article
— Z kruhů profossorských. Ministerstvem vyučo- vání přeloženi byli do VIII. dietní třídy pp. profes- soři: Franlišek Ueberhub er v Čes. Budějovicích Karel Zich z Rosenfeldu a Alois Pokorný v Čáslavi, dr. Adolí Plesehinger v Chrudimi. dr. Adolí Pařízek a Antonín Kořínek ve vy- sokém Mýtě, Václav Řehák v Ml. Boleslavi, Pave Kratochvíl, Josef Martinovský a Augus Trakal v Kolíně, Václav Frůhbauer, Kare Novák a dr. Jan Havránek v Králové HIradci.
Zich Rosenfeld Pokorná doktor Plesehinger Pařízek Kořínek Řehák Pave Kratochvíl Martinovský Frůhbauer Kare Novák Havránek Čes . Budějovice Čáslav Chrudim soký Mýto Boleslav Kolín Augus Trakal Franlišek Ueberhub er
17 article
František Hrdlička na Král. Vinohradech, Antonín Jelínek v Nov. Bydžově, Josef Sypal v Jindři- chově Hradci, Vojtěch Lepeška v Písku, dr. va- vstal Štule, vyňal z jakési kovové kassety dva nové růžence z broušených kamenných zrnek, dal nám každému jeden a pravil: »Tylo rů- žence přivezla mi kněžna Lubomirská z Říma od svatého Otce; vezměte je ode mne na pa mátku a posilu v křesťansko katolické víře«. Velmi roztomilý pán byl Němec Alois Un schuld. Byl již pokročilého věku, hovorný a žer tovný papínek, rozmarný vykladač a zvláštní přítei — jak se zdálo — rozpustilé mládeže. Naše třída slynula totiž zvláštním »uličnictvím« a professoř neustávali si na nás v konferencích stéžovat. Ale Unschuld nás měl velmi rád a vždycky nám, celé třídě, s veselou tváři vypravoval, co se v konferenci o nás mluvilo a jaké nástrahy se na nás chystají. Neříkal nám jinak, než »Kinderchen« a radil vždy, co máme dělat. abychom hrozící »katastrofu« od sebe odvrátili.
Hrdlička Král Jelínek Josef Lepeška Němec Alois Una Bydžov Jindr Hradec Písek Řím Nova katolický vířit
18 article
Kdysi, před první hodinou, vrazil Unschuld kvapně do třídy, dal nám rukama znamení pravil, chvatně: »Dětičky, buďle hodně tiši, jde na nás inspekce!« Pak se obrátil, vyběhl po špič kách ven a zmizel ryehle v kterési sousední třídě kdež měl hodinu. My jsme byli důvtipní a oka- mžitě seděl každý na svém místě, maje otevře nou knihu před sebou a hlavu do dlaní opřenu Minulo několik minut hlubokého ticha. Pojednou slyšíme, jak se dvéře zlehounka otevírají a hledlee úkosem skrze prsty vidíme v štěrbině pootevře- ných dveři ředitelovu červenou tvář se stříbrnou hřívou . . . Hoffmann a Hanegirg naslouchali patrně za dveřmi a neslyšice žádného šumu ani šramotu soudili nepochybně, že se ve třídě cos zvláště podezřelého kuje a proto pootevřel ře- ditel zlehounka dvéře. Vida však, že všechno do čtení je zabráno, vstoupil hřmolně s Hansgir gem, zamával svým obrovským modrým kapes níkem, potřásl střibrnou hřívou a pravil: »Tak moudře, jako dnes, měli byste si vésti stále aby nebyly konference obtěžovány žalobami na vás!« To pověděv, otočil se, nabídl Hansgir- govi šňupec a odešel. Ilansgirg hleděl okamžil jako udiven za ním, potom obrátil se k nám kývaje rychle na znamení, že nás prohlíží, zvolal: »Jste dobří komedianti, ale pochybuju že hrajete bez napovědy !« clav Niederle v Praze, v Křemencově ulici, dn Josef Votruba a dr. Jaroslav Charvát v Praze v Truhlářské ulici, Josel Krůžek v Praze, na Malo straně, František Hejda, František Lepš a Tomáo Doubrava v Příbrami, Zdenko Kufíner, Cele stýn Pastor a František Svoboda v Roudnici Josef Trubl a Václav Šejdl v Rychnově n. Kn.
Unschuld Hoffmann Hanegirg Hansgir Niederle Votruba doktor Charvát Hejda Lepš Tomáo Doubrava Zdenko Kufíner Pastor Svoboda Trubl Šejdl Rychnův Praha Křemencův ulice truhlářský ulice Josel Krůžek Mala Příbram Roudnice
19 article
Emanuel Cívka a dr. Václav Petřík ve Slaném Jan Chval v Táboře, Jindřich Haške v Třeboni Šimon Pokoj a František Bartoš v Čes. Budějo vicích, Flantišek Hnilička v Hradci Králové, Jan Loriš a František Nová k na Kr. Vinohradech, Jan Matoušek a dr. Ant. Pleskot v Plzni, Frant Danda v Písku, Jan Sládek v Praze, na Starém městě, Ferdinand Hrubeš v Praze, na Novém městě. Antonín Kollmann v Uherském Hradišti, Kare Kadlec v Kroměříži, Adolí Ústupský v Třebíei a Jan Burda v Brně.
Cívka doktor Petřík Chval Haške Pokoj Bartoš Čes Flantišek Hnilička Loriš Nová Matoušek Antonín Pleskot Danda Sládek Hrubeš Kollmann Kare Kadlec Burda Tábor Třeboň Hradec Králové Králové . Vinohrady Plzeň Písek Praha uherský Hradiště Kroměříž Třebíei Brno Adolit Ústupský
20 article
— Městská zdravotní komise konala schůzi dne 7. července 1904. Městský fysikus p. dr. Záhoř před- nesl nejprve úřadní sdělení. Dle usnesení zdravotní komise ze dne 14. května byly učiněny výpisy: 1 Čís. fys. 4111, týkajicí se vydání nového říšského zákona na zábranu infekčních nemocí a třeba petiei k říšské radě z 8. listopadu 1902 urgovati. 2. Čís. fys. 4109, týká se sdělování infekčních nemocí sousedními politickými úřady na fysikát. Čís. fys. 4114 týká se vypsání konkursu na 6 míst školních lékařů s platem 1200 K a vzájemným právem čtvriletn výpovědi; do konkursu podmínek třeba přijati: a) dosažení doktorátu veškerého lékařství, b) nemocničná praxe, c) dosavadní zaměstnání. 4. Č. fys. 4112 týká se desinfekce telefonů ve veřejných hovornách i sou- kromých za určitý poplatek zřízenci správy. 5. Čís. fys. 4110 týká se officiálního účastenství Prahy sjezdu lékařů a přírodozpytců srbských v Bělehradě srbském.
doktor Záhoř Praha Bělehrad
21 article
6. Čís. fys. 4113 týká se ochrany proti obtěžování kouřem: a) založen budíž katastr kouřů v průmyslo- vých částech napřed, b) kde jest okolí obtěžováno hustým, černým, dlouhotrvajícím kouřem, budiž od- stranění kouře nařízeno a v určilé lhůtě provedeno c) čistění komínů soukromých budiž podrobeno stále kontrole nejen se stanoviska požární policie, ale i se stanoviska policie zdravolní, dozor budiž svěřen ředitelství hasičského sboru. 7. Pohyb tyfu břišního dle času na mapě při nynější epidemii. 8. Balení po- travin do malovaných a potištěných papírů (výno min. vnitra z 2. června 1877 ř. z. 13). O balení po- travin viz zvláštní zprávu: přednesené tři návrhy byly schváleny. Delší debalu vzbudila blízká realisac instituce školních lékařů. Usneseno doporučiti, by zři- zeno bylo pro pražské školy obecní 9 měst. školní lékařů s ročním platem 1000 K pro jednoho. Přidělení školních lékařů stane se dle určitých territoriálních obvodů. Městský Iysik přednáší návrh na zřízení sta- nice bakteriologicko-diagnostické. Potřeba téže jes stále naléhavějí vzhledem k opakujícím se epidemiím tyfovým i vzhledem k účinnosti boje proti luberkulose
22 article
Poněvadž pak do rozpočlu na r. 1904 byla již vložena částka 5000 K, jakožto první splátka, navrhuje měst Iysik, aby v mezích této sumy zřídila se prozatím bakteriologická stanice v menších rozměrech a připo- jila se k městskému fysíkátu. Návrh ten v zásadě by přijat. Na to jednáno byle o zdokonalování týdenních zpráv stalistických a za příčinou touto zvolen zvláštní subkomitét. Pan měsl. rada Kasalický navrhl aby měst. stanice ke zkoušení voď a potravin mohla pracovati rozbory pro soukromníky za určitou taxu rávrh tento byl však odročen, poněvadž městská sta- nice zanesena jest nyní rozbory vod pražských, až d té doby, kdy zaveden bude jednotný vodovod s bez- vadnou pitnou vodou do Prahy — O uveřejňování úřadnich zpráv o zdravolním stavu král. hlav. měsla Prahy pronesl se ve schůz městské zdravotní komise městský fysik p. dr. Záhoi takto: Že zpravodajství zdravotnické jest důležitým článkem moderní hygieny obcí, měst, zemí i států netřeba dokazovati. Vedle vlastních výsledků, na je- jichž podkladě vyrůstají celé nové vědy, jako epidemio- logie, které umožnily pátrání po příčinách nemocí zbraních proti nim, nasvědčuje tomu také, že nej- vážnější mužové vědy lékařské věnovali mu svou práci, že celé kongressy svělové jím se zabývaly
doktor Záhoi Iysik Praha
23 article
Ze zpravodajství toho nejdůležitější pak jsou zprávy o nemocnosti a úmrtnosti. Jsou důležity nejen pro lékaře statistika; ale jsou důležity v první řadě pro ty, jichž se týkají, to jest obyvatelstva. Jsou mu ukazovatelem nebezpečí, jsou registrem zdravotni- ckých hřichů, hygienickým svědomím. Ulajeny ve stclech statistických kanceláří, neměly by ceny, po- zbyly by své účelnosti. Ven do lidu musí, aby mu ukázaly, kde jsou jeho slabiny, aby upozornily ho, kde třeba ještě ruce k práci přiložiti. Veřejnost je nejen jejich právem, ale i povinností. Jsou to účty jscu to bilance, ty nutno klásti veřejně, třeba b leckoho ta neb ona položka nepříznivě se dotýkala. To uznáváno je také v celém světě, v celém svět se zprávy zdravotnické uveřejňují e to nejen v listech lékařských a úřadních, nýbrž vydávány jsou městy jako zprávy zvláštní, jsou uveřejňovány v listech denních i revuích. U nás v Praze je věc ještě tím důležitější, že kdyby přestalo publikování zpráv úřad- ních vzniknou s jedné strany zprávy soukromé, Praze nepřátelské, zdravotní stav Prahy zlehčující, s druh strany vynoří se nedůvěra a tvrzení, že se něco zlého ulajuje. A právě to bude schopno nejen Prahu, ale i jednotlivce hmotně poškoditi. Kromě toho nutno uvážiti, že zdravotnictví veřejné stojí ve službác veřejnosti, ve službách širokých vrstev lidových, že jest institucí, jíž tisíce jsou jednotkami, jež ne- může a nesmí s jednotlivcem počítati. Individuum zaniká ve společnosti
Praha
24 article
— Balení požitin a polravin do malovanýchi potištěných papírů. (Ze schůze městské zdravobn komise.) Při prodeji potravin a požívatin pozorovány byly některé závady. Tak vykládají prodavači rád ovoce a houby na potištěném papíře a často do po- tištěného papíru prodané zboží zabalují. Houby vy kládají se na papíře, na dlažbě prostřeném. Potraviny vyložené v soudkách neb košatinách před krámy trp mnoho znečišťováním od psů, kteří nádoby, košíky i zboží samo pomočují. Veškeré tyto závady vyžadují odstranění. Užívání potištěného papíru za podklad ku balení potravin odporuje obyčejným požadavkům čistoty, jednak jest zdravotně závadné: sama čerň ti- skalská není zcela neškodná a nelze vyloučiti, ž použivá se i papiru z novin a starých kněh, jež před tím prošly mnoha rukama osob nemocných Houby na zemi vyložené vysazeny jsou stálému prá- šení, každý krok mimojdoucích, každý vůz zvíří prach jenž padá na houby. Znečišťování potravin psy same sebou je neesthetické. Proti tomuto znečišťování jes jednoduchý prostředek: natření nádoby dehtem nel kreolinem, případně zahražení prkénkem neb lepen- kou, dehtem neb kreolinem natřenými. Městský fysil dr. Záhoř učinil tedy v analogii s nařízením min vnitra a obchodu z 2. června 1877 č. ř. z. 43., kterým se zakazuje balení požívatin do barevného papíru tyto návrhy: 1. Vykládání a balení požívatin a po- travin do potištěného papíru budiž zakázáno a na- řízeno používali k podložce a balení pouze čistého bílého papíru. 2. Budiž zakázáno vykládání hub n pouhé dlažbě na prostřeném papíru. 3. Uzenářůn budiž k balení masného zboží nařízen papír perga menový.
Houba doktor Záhoř nařízení min vnitro
25 article
— Z ebcí předměstských. Nově zvolené obecn zastupitelstvo ve Vysočanech sešlo se předevčíren ke schůzi, aby vykonalo volbu starosty a představen stva. Starostou byl zvolen p. Alois Houfek, ředite cukrovaru, jeho náměstkem p. Vojtěch Kosák, lékár ník, dále do obecní rady zvoleni pp. Jan Hofman statkář, Ferdinand Demmel, ředitel statku, Kar Spurný, nájemce pivovaru, Josef Fiala, přednosta sta nice, Václav Čelikovský, stavitel, Karel Hausmann rolník a Josef Rokyta, mužský krejčí. — Bezvýsledná schůze obecního zastupitelstv v Dejvicích. Mimoládné poměry zavládly v obecnín zastupitelstvu v Dejvicích. Jsou to zajisté poměry mimořádné, když dosud — a jest měsíc červenec — nejsou projednány a vyřízeny rozpočty obecní na rok 1904. Čo jest toho příčinou, že stroj obecní by do té míry zastaven? Sdělují se nám o poměrech dotyčných se strany úplně věrohodné tyto podrob- nesti. K volebnímu osudi při volbách do obecního zastupitelstva v Dejvicích přikročili voličové u vě domí, že zavládne úplně klidná práce. Vždyť v po- sledních létech tolik všeobecně užitečných podniků bylo v obci provedeno, že nikdo pro tu dobu nemohl požadovati více. Dříve obce u hořejších Dejvic ne- měly kapku vody, obec neměla hřbitov, neměla ka- nalisaci. A to vše bylo v minulém tříletí provedeno 1 značná subvence byla docílena na stavbu nove
Houfek Kosák Hofman Demmel Spurná Fiala Čelikovský Hausmann Rokyta Čo Dejvice
26 article
silnice od Podbaby ke Generálce. Aby vyvarovšn bylo třenicím a rozmíškám ve příčině nedostatečného zastoupení jednotlivých tříd a částí obce, byl. kom- promisem kandidováno ve třetím sboru 8 stoupen strany národně sociální. Kromě lěchto kandidová křesťanský sociál páter dr. Horský ze Šárky. Ny ukázalo se však, že do zastupitelstva dejvického v- ličové vyslali v tomto duchovním pastýři nesná šeli vého klerikálníhc kohouta, který nic jiného nesved, než každého řečněním utlumi, vše znepřátelf, stálým podezřiváním představenstvu vážnost podrývá, schůz proti obci pořádá a při tom všem představuje se jako bůh ví jaký reformátor, jemuž blaho občanstva j nade vše. Ve skutečnosti však je to zpátečník, který neostýchá se veřejně brojiti proti modernímu vzdé- lání školnímu, jednání zastupitelstva maři a vůbec vše podniká ve snaze, jen aby přivodil rozpuštěni zastupilelstva. Toto opatření nejspíše nastane a bylo by také dobře, neboť při příštích volbách voličově by tohoto nesnášelivce bez milosrdenství vypudili.
doktor Horská Šárek Podbaba
27 article
Vypravuje se, že tato zášť a nepřátelství vypučelo u P. Horského ze Šárky jedině proto, že zámožnější čásť obce je přifařena k Bubenči, kdežto v jeh ob- vodu sídlí ovečky méně zámožné. Toho by si měl konsistoř povšímnouti a působení šáreckého pastýře prozkoumati! Poprvé ukázal se P. Horský v pravém světle při jednání o školských záležitostech. Obec pražská oznámila obci dejvické, že nemůže přijmout do svých měšťanských škol dítky z obvodu obce dej- vické bezplatně; buď tedy měla obec dejvická vy- stavěti vlastní svou školu měšťanskou anebo za ka ždé dítko platiti ročně 111 K. Finanční komise doporučila stavbu školy a k uhražení nákladů navrhla zavedeni pivního krejcaru, vzhledem k tomu, že beztcho není již daleka doba, kdy čára potravní daně bude po- sunuta za obec dejvickou. Když tato záležitost dosta a se v měsíci březnu do zastupitelstva, vystoupil P.
P Horský Šárek Horská Bubeneč
28 article
Horský se vší rozhodností proti stavbě školy a do- vozoval, že ten, kdo si chce dáti děti vzdélávati, si to sám zaplatí. Nastal hluk a od těch dob panuje hluk v každé schůzi zastupitelstva. Při generálni debatě o rozpočtu P. Horský mluvil o podobenstvích, bájkách a příkladech, až četní členové odešli s hla- sitým reptáním, že se nenechají kolik hodin podob- ným tlacháním otravovati. Když nemohl domluvit v zastupitelstvu, uspořádal P. Horský veřejnou schůzi lidu a tam vylíčil obec nejčernějšími barvami. Ve všem viděl špalnost, nepoctivost, vyhazováni. Proč ne- nastoupí legální cestu, když nalezl nesprávnosti? Ale to je právě to. Ony nesprávnosti žádné ve skulečnosti nejsou, snad jen v bujné fantasii tohoto klerikálníh nesnášelivce! V domnění, že názory jeho jsou čisté a správně, jdou za P. Horským oslatní socialistéa tak se stalo, že každá schůze zaslupitelstva bud hlukem nebo odchodem je zmařena a rozpočet obecní na rok 1904 dosud není schválen. Včera odpoledne přišlo do schůze ze 24 členů pouze 15. P. dr. Horský s emfásí křičel, že tím je starosta p. Frolík vinen, ač nemohl uvésti žádné doklady o tom, v čem vlastně vina jeho spočívá. Okresní výbor smíchovský vy- konal revisi obecních účtů, zjistil, že je vše v po- řádku, ale proto přece stále mluví se o velikých mal- versacích. Dovídáme se, že bude svolána ještě jedna sohůze k vyřízení rozpočtu a když i ta bude bez- výsledná, že učiněno bude mimořádné opatření. Roz- počet obecní vykazuje potřebu 45.933 K 16 h, úhradu 18.677 K 77 h; k uhražení schodku navržena 607 přirážka obecní a 14% přirážka školní.
Horská Frolík smíchovský ty
29 article
— Z c. k. akademie umění v Praze. Při vý roční školní výstavě akademie nmění přisouzeny professorským sborem ceny v úhrnném obnosu 1800 korun. Uděleno bylo po jedně I. (100 K), II. (60 K) a III. (40 K) školní ceně v jednotlivých specialných školách a sice: ve specialné škole prof. V. Hynaisa obdrželi: I. cenu Čipera Ivan, II. cenu Fiala Josel, III. cenu Justich R. Ve specialné škole prof. J. v. Myslbeka I. cenu Krepčík Jaroslav, II. cenu Antoš Václav, III. cenu Španiel Otakar. Ve spocialné škole prof. Fr. Ženíška I. cenu Horký František, II. cenu Malý Václav, III. cenu Kobliha Frant. Ve specialné škole prof. M. Pirnera I. cenu Kašpar Adolf, II. cenu Nechleba Vratislav, III. cenu Průcha Boh. Ve spec. škole prof. z Ottenfeldů I. cenu Šetelík Jaroslay, II. cenu Vik Karel, III. cenu Štolovský Josef. Ve spec. škole prof. H. Schwaigra I. cenu Hlavica Fr II. cenu Naske Frant., III. cenu Majer Ant. Ve spec škole prof. Fr. Thiela I. cenu Justitz Alfred, II. cenu Wierer Alois, III. cenu Walter Erwrein. Ve všeobeené škole byly uděleny ceny prof. V. Bukovcem a prol. B. Roubalíkem a sice po 50 K: v I. ročníku Fílla Emil, Veselý Bedřich, ve II. ročníku Rábl Otomar, Rački Mirko. — Zápis studujíeích na školní rok 1904—5 koná se ve dnech 29. a 30. září, pak ve dnech 1., 2. a 3. října t. r.
profesor V Hynaiso Fiala Josel Myslbek Antoš Václav Španiel Otakar František Ženíšek Kobliha M Pirner Adolf Průcha Karel Josef H Schwaigr Naske Majer Erwrein V Bukovec B Roubalík Emil Bedřich Mirka Praha akademie uměný II Čipera Ivan Justi R Krepčík Jaroslav Hlavica Francie II Justitz Alfréd Wierer Alois Rábl Otomar Nechleba Vratislav Ottenfeld I Šetelík Jaroslay cena Vik
30 article
— Konkursy na místa učilelská při středních sko- lách. Jak se rozpisují konkursy na místa středoškol- ských professorů, toho křiklavé doklady podává nej- novější číslo „Verordnungsblattu“ c. k. ministerstva kultu a vyučování ze dne 1. července 1904, které bylo rozesláno teprve minulou sobotu na jednotlivé ústavy a dostalo se tudiž členům sboru do rukou až v neděli dne 10. a v pondělí dne 11. t. m. Tu jest totiž v řadě konkursů pro všecky ústavy rakouské polovice říšské také několik pro české střední školy, z nichž někter se konči dne 10. července, tedy v den, kdy předplatitelé dostali teprve toto číslo „Verordnungsblattu“ poprvé do rukou. Jsou to většinou konkursy na učitelská místa v odborech, kde bylo dosud málo kvalifikova- ných kompetentů, takže se tím vláda, ustanovujíc tak nerozmyslně krátké lhůty na podání žádostí, zbavuje sama možnosti obsaditi talo místa. Či je v tom právě úmysl, aby konkursy vyšly na plano a uspořilo se přištím školním rokem při školství zase na nějaká děla? K stesku našemu pobádá nás zejmena ta okoi- nost, že se takové krátkolhůtní konkursy týkají zvláště některých českých škol na Moravě, kde se beztcho rozvoji středního školství našeho staví zůmysla vše- likeré překážky do cesty. Vina padá zvláště na mini- sterstve vyučování, které mělo, vidouc, že obsáhlého čísla „Verordnungsblattu“ nelze vydati v čas, lhůtu při všech konkursech tak prodloužiti, aby zachovalo své vlastní nařízení ze dne 15. července 1873 č. 6024. podle kterého musí termin k podání žádosti býti vy- měřen nejméně na 4 lýdn — Soutěž na plány budovy pro okresní výbor v Domažlicích. Ze 44 podaných návrhů uznán doda- tečně okr. výborem návrh arch. a stavitele p. Frant.
František Domažlice český škola na Morava
31 article
Kavalíra z Prahy za nejlépe vyhovující, navržen k provedaní a od autora zakoupen — Pomoc padesáti lisicům českých dělí ve Vídni Z Vídně se nám píše: Čím déle se ve sbírání korunové daně ve prospěch „Komenského“ pokračuje, tím více se ukazuje, že sebrati 100.000 korun ročně nebylo b žádnou nemožností, takže za náležitého zájmu obětavé české veřejnosti by se dal tento obnos ještě zvýšiti. Souditi tak lze ze vřelého ohlasu, s jakým se akce spolku „Komenského“ setkala v tisku českém, z ochot- ného odvádění daně korunové a ze sympatických pro- jevů, spolku „Komenskému“ zaslaných. Tak píše pan Jar. Zeman, bank. úř. na Král. Vinohradech: „Zasílám příspěvek k „Národní korunové dani“, jak činiti budu i každoročně. Přeji sí jen, by příspěvek můj mohl býti nejméně 100.000 K“ — Pan Ant. Kamzík provázi zásilku svou následujícím přáním: „Drazí bratři!
Kavalír Komenský Zeman Král Antonín Kamzík Praha Vídeň spolek „ Komenský
32 article
Příjměte ode mne vlastenecký dar pro výchovu česko- slovanské mládeže ve Vídni a mnoho zdaru přeji va- šemu podniku. Ze srdce vám přeji, by 50.000 koruno- vého příspěvku se každoročně sešlo.“ — Ke sběrate- lům korunové daně přidružila se na některých místech i školní mládež. V Českých Budějovicích sebrala malá vlastenka Marie Ondrášková 6 K 50 h, klerýžto obnos doplnil pan Rohlíček na 8 K 50 h. Malá sběratelka slibuje, že i nadále bude sbírati, aby také české děti ve Vídni měly českou školu, jako má ona v Čes. Budě- jovicích. — Výstava grafického umění v pavilloně „Ma- nesa“ pod zahradou Kinských otevřena jest denně o 9. hodiny ranní do 7. hodiny večerní za vstupné 1 K. Studentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz le- gilimace 60 hal. — Vysoce zajimavý soubor prací ru- ských umělců pudí zvláštní pozornost obecenstva bylo by si přáti, aby v poměru k tomu i zakupování těchto děl mohlo býti koncem výstavy konstatováno — Knihy do zněmčeného a ohroženého území. V těchto dnech obdržela Česká obec sokolská pěkný der: absolventi obchodní akademie v Chrudimi, ktei loni darovali Č. O. S. pro knihovny sokolských jedno ve zněmčeném a ohroženém území a ve Slezsku 140 svazků cenných spisů obsahu zábavného a vzdělás
Ondrášková Rohlíček Kinská Vídeň Český Budějovice Čes . Buda Ma Chrudim Slezsko obchodní akademie