2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
13. července 1904. Císlo 192.
4
article
Dobročinné společnosti francouzské měla tento-
kráte — zvláště živý průběh. Předsedal jí vy-
slanec francouzský. Divadlo — v Buen Retiro
— bylo ozdobeno květy a zelením a prapory
barev španělských a francouzských. Chovanei
škol francouzských přejali různé funkce. Na
konec přikročilo se k rozdílení odměn. Sympatie
Katalonců k Francii rostou přirozeně tou měrou,
jakouž utvrzuje se do nekonečna útisk domácí
centralistické vlády. Jest zajisté poctivější a
charakternější ohližeti se po přátelích za hrani
cemi říše, nežli podřizovati se otrocky nepřáte-
lům svým uvnitř této. Jest tuze lehké rozhod-
nutí mezi přílelem utiskovatelem domácím
pokrevencem zahraničním.
Buen Retiro
Francie
5
article
Manévry anglického loďstva.
Z Londýna telegrafuje se časopisu „La
Patrie“ ze dne 10. t. m.: Nejzajímavějším zje-
vem velkých manévrů anglického loďstva, jež
právě počínají u přítomnosti německého loďstva,
budou boje ničitelů podmořských člunů. Letos
provedou se pokusy, určiti způsob boje a prak-
tickou theorii nových těchto lodí.
Pět podmořských člunů stálé lodní obrany
přístavu porthmouthského bude vysláno do
Holy Leadu s křižákem „Thamesem“. K nim
připojí se nová loď podmořská nejnovějšího mo-
delu, v těchto dnech v Barrowu dokončená.
Proti těmto 6 podmořským lodím a je pro-
vázejícímu křižáku podnikne útok loďstvo, se
stávající ze 3 ničitelů podmořských člunů a 18
t rpédovek, jimž bude uloženo, podmořské lodi
stihati a vyhnati je z Irského moře.
Další zajímavou novinkou bude pokus opra-
vování nehod a pohrom lodí na moři. Za tou pří
činou 3 lodi, zvláštním způsobem sestrojené
opatřené veškerými nutnými potřebami, vyslány
budou na místo manévrů a budou se stále na-
lezati na operační čáře. Loďstvo křižáků, se-
stávající z 20 lodí, shromáždí se v Tor Boj dne
16. července
Marokko.
Pařížská „Lanterne“, sděluje pověsí, že
Francie podnikne záhy válečnou výpravu proti
Marokku. Vyšle prý do něho současně do růz-
ných částí několik výprav, jejichž vrchní ve-
leni svěří se plukovníku Marchandovi. — Po-
tvrzení této zprávy třeba ovšem vyčkati.
Marchand
Londýn
Hol Lead
Maroko
Francie
Le Patria
6
article
Francie a Vatikán.
„Matin“ sděluje, že osmého dne po od
volání francouzského vyslance u Vatikánu Ni-
sarda nařídil Vatikán několika francouzským bi
skupům, aby neprodleně požádali za propuštění.
Tito biskupové zpravili o tom ministerského
předsedu Combesa a ministra kultu, který jim
odvětil, že papežský nuncius v Paříži nepodal na
ně žádné žaloby a že, jsouce úřadníky fran-
couzské republiky, nemohou bez jejího svolení
o svých místech rozhodovati.
Ministerský předseda kromě toho připome-
nul ostrou notou Vatikánu, že státem a církvo
společně jmenovaní biskupové mohou býti se-
sazeni jenom po vzájemném dohodnutí.
Státní tajemník vatikánský, nedbaje tél
noty, vyzval pak zmíněné biskupy, by v prů-
běhu 14 dnů přijeli do Říma a podali žádost za
propuštění, a pohrozil jim, že, neučiní-li toho,
zbavení budou veškeré své biskupské oprávně-
nosti. Ministerský předseda Combes odpověděl
na tuto výzvu Vatikánu, odvolávaje se na kon-
kordát, že biskupům zakázal, by své diécese
opustili.
Papežskou kurií vyzvání byli, by podali svou
demissi, republikánští biskupové v Lavalu a Di-
jonu, tři vynikající arcibiskupové a dva bisku-
pové, kteří se nechtěli slepě podříditi jhu kon-
gregací a vzepříti se zákonům republiky.
Combes
Laval
Francie
Vatikán
Paříž
Řím
Matin
7
article
Vyzvědačská afféra v Italii.
Po objevení velezrádného jednání manželů
Ereolessiových v Messině uváděno, že tito pro-
dali tajné plány k obraně Sicilie dvěma cizím
státům, ale časopisy označovaly hned z počátku
tři státy, jež prý měly s nimi styky a sice Francii.
Rakousko a Anglii. Na zakročení nového ra-
kousko-uherského vyslance hr. Lützowa prohla-
šuje nyní italská vláda, že Ercolessi neměl nikdy
žádných styků s rakousko-uherským státem.
a nabídl se, že si dá za poplatek ve pro-
spěch nejehudších spolužáků od kohokoli z kol-
legů nalít za krk nebo za ňadra sklenici nebo
třebas několik sklenic studené vody. Návrh na
zkoušku přijat a Skrejšovský obstál při ní tak
skvěle, že se stalo »plavení Skrejšovského« ja-
kýmsi odpoledním sportem. Kdysi, za velikého
vedra, bylo ve třídě jaksi zvlášté mnoho peněz
a Skrejšovský vydělával, než třídní příšel, »na
chudé« s takovou trpnou rozkoší, že tekla po-
jednou ze středu lavic ke kathedře louže vody,
jakoby se tam byl džbán překotil. Hansgirg
vrazil obvyklým prudkým chodem do třídy
šlápl do vody a spatřiv louž, rozlítil se velmi a
hlásal, že nesmí voda už nikdy do učebny.
Ačkoli byl velmi krátkozraký, zpozoroval přece,
pátraje po prameni louže, že je Skrejšovský
celý mokrý a žádal příkrými, hrozivými slovy
za vysvětlení. Uslyšev pak, jak se věc sběhla,
odmlčel se, přistoupil rychle k oknu, hleděl
chvilku jako do nádvoří a začal potom vyklá-
dati, jakoby se nic nebylo přihodilo. Nám ně-
kterým zdálo se, že odstoupil k oknu, abychom
neviděli, že se mu vedraly do očí slzy.
Lützow
Ercolessi
Skrejšovský
Hansgirg
Messina
Sicílie
Francie
Rakousko
Anglie
8
article
Zvláště oblibeným učitelem byl tehda dr.
Ignác Axamit, jejž dosud s radostí v pražských
ulicích vidají a uctivě pozdravují jeho na-
mnoze už dávno šediví a také již na pensi
žijící bývalí žáci. Dr. Axamit byl zjev elegantní
a velmi sympatický. Nosil cylindr dle pařížské
módy, hleděl skrz brejle s tenkou ocelovou
obrubou a neviditelným téměř pérem, držel hůl
s rukojetí ze slonoviny, jako dosud, vždy je-
nom v levé ruce a levou rukou také jenom šňu-
pal, jako dosud činí. Chodil vzpřímen, maje pra-
vou ruku přeloženu přes záda. Byl vždy
hladce oholen až na malé licousy. Před školou
nebo po škole stavíval se u svého přítele me-
chanika a optika Otokara Spitry v Dominikán-
ské ulici (nyní Husově třídě, kdež si fysikáln
apparáty objednával, opravovati dával a novinky
z oboru mechaniky a optiky prohlížel. Při vyu-
čování vykládal plynnou řečí naprosto jasně.
mluvě tónem srdečně měkkým a způsobem vždy
klidným. Po něm nebylo se již třeba doma pří-
liš namáhat. Axamit se snad nikdy nezlobil; ká-
ral-li někoho, činil to vlidně a dobromyslně,
Z Říma se sděluje, že vydán byl zatykač
na setníka bersaglierů Mancinella, poněvadž lp
na něm podezření, že při zradě Ereollesiově by
též platně činným.
doktor
Axamit
Otokar Spitr
Husův
ský ulice
Řím
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— George Sandová proti dnešním spole-
čenským řádům. Podle ujištění presidenta měst
ské rady pařížské pana Desplase jest »měst
Pařiž šťastno, že může pokračovati ve výteč
ných stycích, které udržuje s hlavním městem
Čech«, ale nadobro nešťastni jsou z toho naš
Jaurésové; jich orgán v pondělí přinesl neštěsti
toho hned hromadu. Věnec z růží pražskou
městskou radou poslaný (nikoli telegram, jak
socialistický list píše!) a k pomníku George
Sandové položený presidentem pařížské munici-
pality, přípis ke květinovému daru přiložený.
velice laskavá odpověď pana Desplasa, částečně
nahoře citovaná, podráždily spilavé ústřed
ústředního orgánu českoslovanské strany so-
ciálně-demokratické k výkonu, jehož kvality do-
statečně označují již dvě počáteční slova jeho
»Omezení bařtipáni z pražské radnice . ..«
A to tím mileji dojímá, že se dále mluvío
franeouzské zdvořilosti a uhlazenosti i naproti
protivníku. Škoda, že si naši páni socialisté
neobrali franeouzské soudruhy aspoň v této
příčíně za vzor. Sám pan Desplas, kdyby mu
zfrancouzštili českoslovansky sociálně demokra-
tickou zdvořilost, jakou vyvolala jeho odpověd
na pozornost města Prahy k památce veliké
spisovatelky francouzské, nemohl by jinak než
odlušiti; »Un peu trop rudel« Co se
týče věci samě, to jest literárního ocenění
Sandová
Desplas
Sand
Desplasa
Čechy
Praha
10
article
George Sandové jako románopisce, jest náš so
ciální demokrat jako vždy přímo rozkošný
Ani jeden z »bařtipánů na radnici« prý nevě
děl, že »Sandová jest vynikající stoupenkou
sociálního románu, jenž s vášnivou útočnost
staví se proti dnešní společnosti a lživým je
jím řádům.« Sic by prý jinak nebyla městská
rada pražská účastnila se oslavy této spisova
telky atd. Český literární historik vkusu velice
blízkého gustu sociálně-demokratickému napsaí
o pl. Sandové, že »třebas bližší realismu, ve
svých lyrických, humanitních a socialistických
románech vyvreholuje reformně filo s-
fický román Rousseaův.« Je to tedy
poněkud příliš silně řečeno, že autorka tato.
která zemřela r. 1876, vystupuje proti dnešn
společnosti a jejím řádům. Leč buďsi, Sandová
vedle svých sociálních románů založila také na
př. okolo r. 48. týdenník »La cause du peuple«.
sepsala »Le Compagnon du Tour de France« a
řadu podobných, nechť ji tedy čítají sociální-
demokraté ke svým. Ale v tom případě by za-
jisté neprotestovala proti dnešní společnosti,
která umožnila dnešní vládu sociálně demokra-
tické municipální většiny v Paříži ! Či chce snad
sociálně-demokratický list něco podobného tvrditi?
Sand
Sandová
Paříž
Tour jít Franca
Rousseaův
11
article
Leč buď jak buď, aby nebylo žádného omylu,
v přípisu městské rady pražské byly výslovně
jmenovány knihy, kteréž legitimují Čechy k oslav
pí. Sandové. Je to především »Jan Žižka« a
»Consuelo«, kterýžto román svým pokračováním
»Hraběnka z Rudolstadlu«, z valné části ode-
hrávaný na půdě české, na hradě Ryzmburku
u Kdyně na Šumavě, pojednává o české minu-
losti a historické slávě způsobem pro české na-
cionalistické cítění velice lichotivým. To ovšem
truhlářům v redakci sociálně-demokratické, kteř
se posmívají »radničním uzenářům, řezníkům
rukavičkárům«, ovšem známo není — ačkoli se
mohli o tom poučiti už v Riegrově Naučném
— Pražská „Bohemia“ a nepřeložitelnos
uličních názvů v — Terstu. Naše „Bohemia“
která se potí jedem pokaždé, kdykoli zví, že
někde v německémr textu použito bylo českých
původních názvů pražských ulic, kteréž skutečně
jsou nepřeložitelny na základě nejvyšších judi-
kátů, uveřejnila včera z Terstu telegram o vý-
tržnostech, v němž se to jenom hemží — vlaš
skými názvy terstských ulic a náměstí. Mluv
se tu o Via San Lazaro, o Via San Giovanni,
o Piazza Goldoni. Záleži-li „Bohemii“ na tom,
aby se užívalo v němčině na místě Rubešova
ulice — Rubesch-Gasse, proč nepíše „Heil.
Johannesgasse“, anebo „Goldoni-Platz“? Co
tomu říká p. hrabě Oerindur?
Sand
Žižek
Riegrův
Piazza Goldoni
Goldoni
Platz
Oerindur
Čechy
Ryzmburk
Kdyně
Šumava
Terst
pražský ulice
a náměstí
San Lazaro
San Giovanni
Rubešův ulice
Rubesch
Gass
Bohemia
terstský ulice
12
article
tak že se nikdo necitil ponížena. Dr. Ignác
Axamit byl již roku 1846 adjunktem matema-
tiky a fysiky na filosofické fakultě, stal se pal
r. 1850 professorem akademického gymnasiaa
působil zde do roku 1885. Od té doby žij
v Praze na odpočinku. Jeho žáků je — legie
jeho ctitelů — tolik též.
Kněz a církevní spisovatel dr. Inocen
Frencl byl mým katechetou jenom rok, v první
třídě; potom stal se reklorem u sv. Jiři na
Hradčanech a Václav Štule převzal pak vyučo-
vání v náboženství také na nižším gymnasiu.
Frenel byl učitel dobromyslný, k žertům ná-
chylný, ale celkem fádní. Vyznačoval se u nás
hlavně tím, že mezi výkladem stále do třídní
knihy pérem kreslil všelijaké hlavy a panáky,
nad čímž se třidní professor, Hansgirg mohl
— jak jsme říkali — zfanfrnit. Odcho d Frenelů
z gymnasia nezpůsobil ani nejmenšího vzrušení.
Václav Štule považován byl na gymnasiu
za největší autoritu jakožto kněz a učenec, ja-
kožto básník a spisovatel, jakožto hlavní repre-
sentant vlasteneckého směru a jakožto výmluvný
parádní řečník. Vykládal poutavě a imponovai
nám přesnou svojí češtinou, bohatstvím výrazů
a jakýmsi vzletem myšlenek a cilu. Nebyl arci
také prost slabostí. Zejmena vytýkalo se mu,
že přijímá rád klepy a udání, proti čemuž se al
Štule i před žaetvem slavnostně ohražoval. Ke
konci školního roku 1859 pozval si Františka
Krásla (nynějšího světícího biskupa a děkana
kapitoly na Hradčanech) a mne na odpoledne
do svého bytu na Rejdišti, abychom u něho
vykonali pololetní zkoušku z náboženství. Krásl
byl tehdá prvním nebo druhým žákem dle lo-
kace a já následoval jsem hned za ním. Kráslova
zkouška minula hladce, bez nejmenší poznámky.
doktor
Axamit
Frencl
Václav Štule
Hansgirg
Zejmen
Štule
Krásl
Kráslův
Praha
Hradčany
Rejdiště
filosofický fakulta
Odcho d Frenel
13
article
Mne však hnal Štule již ostřeji, to jest s ja-
kousi nedůvěrou do ohně různými křížo-
vými otázkami, ale vida na konec, že mne ne-
udolá, pravil s lehkým povzdechem: »Nen
zbytí: musím vám dáti známku výbornou; př l
bych si však, abyste byl lepším křesťanem !«
(Můj nekřesťanský život záležel v tom, že jsem
vždy hluboko do noci čítal, následkem toho
ráno později vstával a tedy všedního dne málo
kdy do zreadelní kaple přicházel.) Potom po-
— Doplňovací volba do zemského sněmu.
Při pondělní doplňovací volbě poslance do
sněmu královstvi českého za venkovské obee
okresů slanského, velvarského, libochovického
destavili se ze 7024 oprávněných voličů 2882
voliči k volebnímu osudí a odevzdali 2857 plat-
ných hlasovacích lístků. Samostatný kandinát
svobodomyslný pan dr. Heřman Jano vský.
statkář v Trpoměchách, obdržel 2150 hilasů,
agrárník pan Václav Landa, statkář ve Vrbici.
485 a sociální demokrat pan Josef S ch u ste
202 hlasy. Roztřištěno bylo 20 hlasů. Z vol e
byl tudiž poslancem velkou vět-
šinou samostatný kandidát svo
bodomyslný pan dr. Heřman Janovský
— Volby ve Všekarech. (Z volebního vý
boru menšinového.) Po nedávném vítězství při
velbách v Dubičném u Českých Budějovic jsme
s to zaznamenati nový úspěch, jehož docíleno
bylo na národnostní hranici v Horšova Týna.
doktor
Heřman
Landa
Josef
Heřman Janovský
Nen
Všekary
Dubičné
Český Budějovice
Horšův
14
article
Při volbách, konaných v neděli dne 10. čer
vence, přešla správa obecní ve Všekarech
ůplně v ruce české. Všekary jsou obci.
o kterou již po léta svádí se urputný boj. Dle
sčítání z r. 1900 byli napočteni ve Všekarech
193 Češi a 192 Němci. Přifařena je obec do
německého Bukovce, školou patří ke Sv. Bar-
boře, vzdálené čtvrt hodiny od Všekur. Školn
ve Sv. Barboře je ovšem německá. V lednu
r. 1885 otevřena byla v obci matiční škola,
která má letos 33 žáky. Až do nedělních voleb
měli Čechové v moci II. a III. sbor, Němei
sbor I. V obecním zastupitelstvu zasedá mimo
to německý virilista, tak že Čechově neměli
dvoutřetinové většiny. Při volbě dne 10. čer-
vence vydobyli Čechové i I. sbor. Tím zůstanou
jistě Všekary na dohlednou dobu ochráněny
před nebezpečím německé většiny v obecním
výboru. Volbě byli přítomni důvěrníci čeští z
Plzně a z Prahy, v čele s poslancem p. Fr.
Švarcem. Že vítězství české nebylo lehké, nej-
lepší důkaz podává okolnost, že v I. sboru ob-
drželi češti kandidáti 6 hlasů (ze 12 voličů), ve
II. sboru 7 hlasů (všech voličů 12), ve III. sboru
53 hlasy (všech voličů je 94). Čechům ve Vše-
karech a všem, kdož se o příznivý průběh volby
zasloužili, náleží upřímné uznání a dík.
— Osobní. Pan MUDr. Fr. Černý, pokladničn
lékař v Praze VII., dlí od 15. července do 14. srpna
mimo Prahu a zastupovati jej bude pan MUDr. Zd
Koubek v Praze VII..729
— Zprávy rodinné. Sl. Božena Niklfeldov
dcera pana Františka Niklfelda, statkáře, zemského
poslance atd. ve Dvorku u Přibyslavi, slaviti bude
sňatek s panem Josefem Rezníčkem, soudním
adjunktem ve Vimperku, dne 16. července ve farním
chrámu v Přibyslavi.
Čech
Němec
Barbora
Čecho
Čechův
Švarc
MUDr
Černá
Koubek
Niklfeldov
Niklfeld
Rezníčk
Všekary
německý Bukovec
Praha
Francie
dvorek u Přibyslav
Vimperk
Přibyslav
Němei sbor I
15
article
— Úmrtí. Na Smíchově zemřela dne 12. t. m
ve věku 74 let paní Anna Weyrová, vdova po
majiteli realit. Pohřeb koná se ve čtvrtek dne 14
července o 3. hod. odpol. z basiliky sv. Václava na
Smíchově na hřbitov na Malvazinkách.
— Z akadomického odkoru Národní rady. Akade-
mický odbor Národm rady vyslovuje co nejrozhodněji
svoji nelibost nad lokálkou v „Obnově“ dne 2. čer-
vence uveřejněnou, kde list vyslovuje se proti volbě
p. Dvořáka poslancem za Královědvorsko, poněvadž
prý je evangelik, a protěžuje volbu Němce Matznera.
katolíka. Akademický odbor vidí v tomto úzkoprsém
náboženském nazírání zradu na věci národní a pro
testuje proli tomu, aby vnášen byl v nás spor nábo
ženský a Češi děleni na katoliky, evangelíky, židy
atd., kteří by se měli potírati na prospěch hegemonie
německé. V době prudkého boje národnostního je jen-
nání tote jen novým důkazem, kam náboženské záští
může dojíti, novým důkazem, jaké jest národnostn
přesvědčení klerikálního listu a jeho mravní podklad
Každý uvědomělý Čech musí jednání „Obnovy“ od-
soudti. Akademický odbor Národní rady
— Místodržitel hr. Coudenhove navštívil včer
Jirkov, Chomůtov a Bastianperk a vrátil se odpoledne
do Prahy
— Pohřeb pana MUDra Ludvíka Hornova, o jehož
úmrlí jsme se včera zmínili, konati se bude dnes
13. t. m. ve 4 hodiny odpoledne z ústřední kaple hřbi-
tova na Malvazinkách a nikoli na Olšanech, jak
včera mylně oznámeno.
Weyrová
svatý . Václav
Dvořák
Královědvorsko
Němec
Matzner
Čech
Coudenhove
Mudra
Hornův
Smíchov
Jirkov
Chomůtov
Praha
Olšany
odbor národní rada
16
article
— Z kruhů profossorských. Ministerstvem vyučo-
vání přeloženi byli do VIII. dietní třídy pp. profes-
soři: Franlišek Ueberhub er v Čes. Budějovicích
Karel Zich z Rosenfeldu a Alois Pokorný
v Čáslavi, dr. Adolí Plesehinger v Chrudimi.
dr. Adolí Pařízek a Antonín Kořínek ve vy-
sokém Mýtě, Václav Řehák v Ml. Boleslavi, Pave
Kratochvíl, Josef Martinovský a Augus
Trakal v Kolíně, Václav Frůhbauer, Kare
Novák a dr. Jan Havránek v Králové HIradci.
Zich
Rosenfeld
Pokorná
doktor
Plesehinger
Pařízek
Kořínek
Řehák
Pave Kratochvíl
Martinovský
Frůhbauer
Kare Novák
Havránek
Čes . Budějovice
Čáslav
Chrudim
soký Mýto
Boleslav
Kolín
Augus Trakal
Franlišek Ueberhub er
17
article
František Hrdlička na Král. Vinohradech, Antonín
Jelínek v Nov. Bydžově, Josef Sypal v Jindři-
chově Hradci, Vojtěch Lepeška v Písku, dr. va-
vstal Štule, vyňal z jakési kovové kassety dva
nové růžence z broušených kamenných zrnek,
dal nám každému jeden a pravil: »Tylo rů-
žence přivezla mi kněžna Lubomirská z Říma
od svatého Otce; vezměte je ode mne na pa
mátku a posilu v křesťansko katolické víře«.
Velmi roztomilý pán byl Němec Alois Un
schuld. Byl již pokročilého věku, hovorný a žer
tovný papínek, rozmarný vykladač a zvláštní přítei
— jak se zdálo — rozpustilé mládeže. Naše třída
slynula totiž zvláštním »uličnictvím« a professoř
neustávali si na nás v konferencích stéžovat.
Ale Unschuld nás měl velmi rád a vždycky
nám, celé třídě, s veselou tváři vypravoval, co
se v konferenci o nás mluvilo a jaké nástrahy
se na nás chystají. Neříkal nám jinak, než
»Kinderchen« a radil vždy, co máme dělat.
abychom hrozící »katastrofu« od sebe odvrátili.
Hrdlička
Král
Jelínek
Josef
Lepeška
Němec
Alois Una
Bydžov
Jindr
Hradec
Písek
Řím
Nova
katolický vířit
18
article
Kdysi, před první hodinou, vrazil Unschuld
kvapně do třídy, dal nám rukama znamení
pravil, chvatně: »Dětičky, buďle hodně tiši, jde na
nás inspekce!« Pak se obrátil, vyběhl po špič
kách ven a zmizel ryehle v kterési sousední třídě
kdež měl hodinu. My jsme byli důvtipní a oka-
mžitě seděl každý na svém místě, maje otevře
nou knihu před sebou a hlavu do dlaní opřenu
Minulo několik minut hlubokého ticha. Pojednou
slyšíme, jak se dvéře zlehounka otevírají a hledlee
úkosem skrze prsty vidíme v štěrbině pootevře-
ných dveři ředitelovu červenou tvář se stříbrnou
hřívou . . . Hoffmann a Hanegirg naslouchali
patrně za dveřmi a neslyšice žádného šumu ani
šramotu soudili nepochybně, že se ve třídě cos
zvláště podezřelého kuje a proto pootevřel ře-
ditel zlehounka dvéře. Vida však, že všechno
do čtení je zabráno, vstoupil hřmolně s Hansgir
gem, zamával svým obrovským modrým kapes
níkem, potřásl střibrnou hřívou a pravil: »Tak
moudře, jako dnes, měli byste si vésti stále
aby nebyly konference obtěžovány žalobami na
vás!« To pověděv, otočil se, nabídl Hansgir-
govi šňupec a odešel. Ilansgirg hleděl okamžil
jako udiven za ním, potom obrátil se k nám
kývaje rychle na znamení, že nás prohlíží,
zvolal: »Jste dobří komedianti, ale pochybuju
že hrajete bez napovědy !«
clav Niederle v Praze, v Křemencově ulici, dn
Josef Votruba a dr. Jaroslav Charvát v Praze
v Truhlářské ulici, Josel Krůžek v Praze, na Malo
straně, František Hejda, František Lepš a Tomáo
Doubrava v Příbrami, Zdenko Kufíner, Cele
stýn Pastor a František Svoboda v Roudnici
Josef Trubl a Václav Šejdl v Rychnově n. Kn.
Unschuld
Hoffmann
Hanegirg
Hansgir
Niederle
Votruba
doktor
Charvát
Hejda
Lepš
Tomáo Doubrava
Zdenko Kufíner
Pastor
Svoboda
Trubl
Šejdl
Rychnův
Praha
Křemencův ulice
truhlářský ulice
Josel Krůžek
Mala
Příbram
Roudnice
19
article
Emanuel Cívka a dr. Václav Petřík ve Slaném
Jan Chval v Táboře, Jindřich Haške v Třeboni
Šimon Pokoj a František Bartoš v Čes. Budějo
vicích, Flantišek Hnilička v Hradci Králové, Jan
Loriš a František Nová k na Kr. Vinohradech, Jan
Matoušek a dr. Ant. Pleskot v Plzni, Frant
Danda v Písku, Jan Sládek v Praze, na Starém
městě, Ferdinand Hrubeš v Praze, na Novém městě.
Antonín Kollmann v Uherském Hradišti, Kare
Kadlec v Kroměříži, Adolí Ústupský v Třebíei
a Jan Burda v Brně.
Cívka
doktor
Petřík
Chval
Haške
Pokoj
Bartoš
Čes
Flantišek Hnilička
Loriš
Nová
Matoušek
Antonín
Pleskot
Danda
Sládek
Hrubeš
Kollmann
Kare Kadlec
Burda
Tábor
Třeboň
Hradec Králové
Králové . Vinohrady
Plzeň
Písek
Praha
uherský Hradiště
Kroměříž
Třebíei
Brno
Adolit Ústupský
20
article
— Městská zdravotní komise konala schůzi dne
7. července 1904. Městský fysikus p. dr. Záhoř před-
nesl nejprve úřadní sdělení. Dle usnesení zdravotní
komise ze dne 14. května byly učiněny výpisy: 1
Čís. fys. 4111, týkajicí se vydání nového říšského
zákona na zábranu infekčních nemocí a třeba petiei
k říšské radě z 8. listopadu 1902 urgovati. 2. Čís. fys.
4109, týká se sdělování infekčních nemocí sousedními
politickými úřady na fysikát. Čís. fys. 4114 týká se
vypsání konkursu na 6 míst školních lékařů
s platem 1200 K a vzájemným právem čtvriletn
výpovědi; do konkursu podmínek třeba přijati: a)
dosažení doktorátu veškerého lékařství, b) nemocničná
praxe, c) dosavadní zaměstnání. 4. Č. fys. 4112 týká se
desinfekce telefonů ve veřejných hovornách i sou-
kromých za určitý poplatek zřízenci správy. 5. Čís.
fys. 4110 týká se officiálního účastenství Prahy sjezdu
lékařů a přírodozpytců srbských v Bělehradě srbském.
doktor
Záhoř
Praha
Bělehrad
21
article
6. Čís. fys. 4113 týká se ochrany proti obtěžování
kouřem: a) založen budíž katastr kouřů v průmyslo-
vých částech napřed, b) kde jest okolí obtěžováno
hustým, černým, dlouhotrvajícím kouřem, budiž od-
stranění kouře nařízeno a v určilé lhůtě provedeno
c) čistění komínů soukromých budiž podrobeno stále
kontrole nejen se stanoviska požární policie, ale i
se stanoviska policie zdravolní, dozor budiž svěřen
ředitelství hasičského sboru. 7. Pohyb tyfu břišního
dle času na mapě při nynější epidemii. 8. Balení po-
travin do malovaných a potištěných papírů (výno
min. vnitra z 2. června 1877 ř. z. 13). O balení po-
travin viz zvláštní zprávu: přednesené tři návrhy
byly schváleny. Delší debalu vzbudila blízká realisac
instituce školních lékařů. Usneseno doporučiti, by zři-
zeno bylo pro pražské školy obecní 9 měst. školní
lékařů s ročním platem 1000 K pro jednoho. Přidělení
školních lékařů stane se dle určitých territoriálních
obvodů. Městský Iysik přednáší návrh na zřízení sta-
nice bakteriologicko-diagnostické. Potřeba téže jes
stále naléhavějí vzhledem k opakujícím se epidemiím
tyfovým i vzhledem k účinnosti boje proti luberkulose
22
article
Poněvadž pak do rozpočlu na r. 1904 byla již vložena
částka 5000 K, jakožto první splátka, navrhuje měst
Iysik, aby v mezích této sumy zřídila se prozatím
bakteriologická stanice v menších rozměrech a připo-
jila se k městskému fysíkátu. Návrh ten v zásadě by
přijat. Na to jednáno byle o zdokonalování týdenních
zpráv stalistických a za příčinou touto zvolen
zvláštní subkomitét. Pan měsl. rada Kasalický navrhl
aby měst. stanice ke zkoušení voď a potravin mohla
pracovati rozbory pro soukromníky za určitou taxu
rávrh tento byl však odročen, poněvadž městská sta-
nice zanesena jest nyní rozbory vod pražských, až d
té doby, kdy zaveden bude jednotný vodovod s bez-
vadnou pitnou vodou do Prahy
— O uveřejňování úřadnich zpráv o zdravolním
stavu král. hlav. měsla Prahy pronesl se ve schůz
městské zdravotní komise městský fysik p. dr. Záhoi
takto: Že zpravodajství zdravotnické jest důležitým
článkem moderní hygieny obcí, měst, zemí i států
netřeba dokazovati. Vedle vlastních výsledků, na je-
jichž podkladě vyrůstají celé nové vědy, jako epidemio-
logie, které umožnily pátrání po příčinách nemocí
zbraních proti nim, nasvědčuje tomu také, že nej-
vážnější mužové vědy lékařské věnovali mu svou
práci, že celé kongressy svělové jím se zabývaly
doktor
Záhoi
Iysik
Praha
23
article
Ze zpravodajství toho nejdůležitější pak jsou zprávy
o nemocnosti a úmrtnosti. Jsou důležity nejen pro
lékaře statistika; ale jsou důležity v první řadě pro
ty, jichž se týkají, to jest obyvatelstva. Jsou mu
ukazovatelem nebezpečí, jsou registrem zdravotni-
ckých hřichů, hygienickým svědomím. Ulajeny ve
stclech statistických kanceláří, neměly by ceny, po-
zbyly by své účelnosti. Ven do lidu musí, aby mu
ukázaly, kde jsou jeho slabiny, aby upozornily ho,
kde třeba ještě ruce k práci přiložiti. Veřejnost je
nejen jejich právem, ale i povinností. Jsou to účty
jscu to bilance, ty nutno klásti veřejně, třeba b
leckoho ta neb ona položka nepříznivě se dotýkala.
To uznáváno je také v celém světě, v celém svět
se zprávy zdravotnické uveřejňují e to nejen v listech
lékařských a úřadních, nýbrž vydávány jsou městy
jako zprávy zvláštní, jsou uveřejňovány v listech
denních i revuích. U nás v Praze je věc ještě tím
důležitější, že kdyby přestalo publikování zpráv úřad-
ních vzniknou s jedné strany zprávy soukromé, Praze
nepřátelské, zdravotní stav Prahy zlehčující, s druh
strany vynoří se nedůvěra a tvrzení, že se něco zlého
ulajuje. A právě to bude schopno nejen Prahu, ale
i jednotlivce hmotně poškoditi. Kromě toho nutno
uvážiti, že zdravotnictví veřejné stojí ve službác
veřejnosti, ve službách širokých vrstev lidových, že
jest institucí, jíž tisíce jsou jednotkami, jež ne-
může a nesmí s jednotlivcem počítati. Individuum
zaniká ve společnosti
Praha
24
article
— Balení požitin a polravin do malovanýchi
potištěných papírů. (Ze schůze městské zdravobn
komise.) Při prodeji potravin a požívatin pozorovány
byly některé závady. Tak vykládají prodavači rád
ovoce a houby na potištěném papíře a často do po-
tištěného papíru prodané zboží zabalují. Houby vy
kládají se na papíře, na dlažbě prostřeném. Potraviny
vyložené v soudkách neb košatinách před krámy trp
mnoho znečišťováním od psů, kteří nádoby, košíky
i zboží samo pomočují. Veškeré tyto závady vyžadují
odstranění. Užívání potištěného papíru za podklad
ku balení potravin odporuje obyčejným požadavkům
čistoty, jednak jest zdravotně závadné: sama čerň ti-
skalská není zcela neškodná a nelze vyloučiti, ž
použivá se i papiru z novin a starých kněh, jež
před tím prošly mnoha rukama osob nemocných
Houby na zemi vyložené vysazeny jsou stálému prá-
šení, každý krok mimojdoucích, každý vůz zvíří prach
jenž padá na houby. Znečišťování potravin psy same
sebou je neesthetické. Proti tomuto znečišťování jes
jednoduchý prostředek: natření nádoby dehtem nel
kreolinem, případně zahražení prkénkem neb lepen-
kou, dehtem neb kreolinem natřenými. Městský fysil
dr. Záhoř učinil tedy v analogii s nařízením min
vnitra a obchodu z 2. června 1877 č. ř. z. 43., kterým
se zakazuje balení požívatin do barevného papíru
tyto návrhy: 1. Vykládání a balení požívatin a po-
travin do potištěného papíru budiž zakázáno a na-
řízeno používali k podložce a balení pouze čistého
bílého papíru. 2. Budiž zakázáno vykládání hub n
pouhé dlažbě na prostřeném papíru. 3. Uzenářůn
budiž k balení masného zboží nařízen papír perga
menový.
Houba
doktor
Záhoř
nařízení min vnitro
25
article
— Z ebcí předměstských. Nově zvolené obecn
zastupitelstvo ve Vysočanech sešlo se předevčíren
ke schůzi, aby vykonalo volbu starosty a představen
stva. Starostou byl zvolen p. Alois Houfek, ředite
cukrovaru, jeho náměstkem p. Vojtěch Kosák, lékár
ník, dále do obecní rady zvoleni pp. Jan Hofman
statkář, Ferdinand Demmel, ředitel statku, Kar
Spurný, nájemce pivovaru, Josef Fiala, přednosta sta
nice, Václav Čelikovský, stavitel, Karel Hausmann
rolník a Josef Rokyta, mužský krejčí.
— Bezvýsledná schůze obecního zastupitelstv
v Dejvicích. Mimoládné poměry zavládly v obecnín
zastupitelstvu v Dejvicích. Jsou to zajisté poměry
mimořádné, když dosud — a jest měsíc červenec —
nejsou projednány a vyřízeny rozpočty obecní na
rok 1904. Čo jest toho příčinou, že stroj obecní by
do té míry zastaven? Sdělují se nám o poměrech
dotyčných se strany úplně věrohodné tyto podrob-
nesti. K volebnímu osudi při volbách do obecního
zastupitelstva v Dejvicích přikročili voličové u vě
domí, že zavládne úplně klidná práce. Vždyť v po-
sledních létech tolik všeobecně užitečných podniků
bylo v obci provedeno, že nikdo pro tu dobu nemohl
požadovati více. Dříve obce u hořejších Dejvic ne-
měly kapku vody, obec neměla hřbitov, neměla ka-
nalisaci. A to vše bylo v minulém tříletí provedeno
1 značná subvence byla docílena na stavbu nove
Houfek
Kosák
Hofman
Demmel
Spurná
Fiala
Čelikovský
Hausmann
Rokyta
Čo
Dejvice
26
article
silnice od Podbaby ke Generálce. Aby vyvarovšn
bylo třenicím a rozmíškám ve příčině nedostatečného
zastoupení jednotlivých tříd a částí obce, byl. kom-
promisem kandidováno ve třetím sboru 8 stoupen
strany národně sociální. Kromě lěchto kandidová
křesťanský sociál páter dr. Horský ze Šárky. Ny
ukázalo se však, že do zastupitelstva dejvického v-
ličové vyslali v tomto duchovním pastýři nesná šeli
vého klerikálníhc kohouta, který nic jiného nesved,
než každého řečněním utlumi, vše znepřátelf, stálým
podezřiváním představenstvu vážnost podrývá, schůz
proti obci pořádá a při tom všem představuje se jako
bůh ví jaký reformátor, jemuž blaho občanstva j
nade vše. Ve skutečnosti však je to zpátečník, který
neostýchá se veřejně brojiti proti modernímu vzdé-
lání školnímu, jednání zastupitelstva maři a vůbec
vše podniká ve snaze, jen aby přivodil rozpuštěni
zastupilelstva. Toto opatření nejspíše nastane a bylo
by také dobře, neboť při příštích volbách voličově
by tohoto nesnášelivce bez milosrdenství vypudili.
doktor
Horská
Šárek
Podbaba
27
article
Vypravuje se, že tato zášť a nepřátelství vypučelo
u P. Horského ze Šárky jedině proto, že zámožnější
čásť obce je přifařena k Bubenči, kdežto v jeh ob-
vodu sídlí ovečky méně zámožné. Toho by si měl
konsistoř povšímnouti a působení šáreckého pastýře
prozkoumati! Poprvé ukázal se P. Horský v pravém
světle při jednání o školských záležitostech. Obec
pražská oznámila obci dejvické, že nemůže přijmout
do svých měšťanských škol dítky z obvodu obce dej-
vické bezplatně; buď tedy měla obec dejvická vy-
stavěti vlastní svou školu měšťanskou anebo za ka ždé
dítko platiti ročně 111 K. Finanční komise doporučila
stavbu školy a k uhražení nákladů navrhla zavedeni
pivního krejcaru, vzhledem k tomu, že beztcho není
již daleka doba, kdy čára potravní daně bude po-
sunuta za obec dejvickou. Když tato záležitost dosta a
se v měsíci březnu do zastupitelstva, vystoupil P.
P Horský
Šárek
Horská
Bubeneč
28
article
Horský se vší rozhodností proti stavbě školy a do-
vozoval, že ten, kdo si chce dáti děti vzdélávati,
si to sám zaplatí. Nastal hluk a od těch dob panuje
hluk v každé schůzi zastupitelstva. Při generálni
debatě o rozpočtu P. Horský mluvil o podobenstvích,
bájkách a příkladech, až četní členové odešli s hla-
sitým reptáním, že se nenechají kolik hodin podob-
ným tlacháním otravovati. Když nemohl domluvit
v zastupitelstvu, uspořádal P. Horský veřejnou schůzi
lidu a tam vylíčil obec nejčernějšími barvami. Ve všem
viděl špalnost, nepoctivost, vyhazováni. Proč ne-
nastoupí legální cestu, když nalezl nesprávnosti? Ale
to je právě to. Ony nesprávnosti žádné ve skulečnosti
nejsou, snad jen v bujné fantasii tohoto klerikálníh
nesnášelivce! V domnění, že názory jeho jsou čisté
a správně, jdou za P. Horským oslatní socialistéa
tak se stalo, že každá schůze zaslupitelstva bud
hlukem nebo odchodem je zmařena a rozpočet obecní
na rok 1904 dosud není schválen. Včera odpoledne
přišlo do schůze ze 24 členů pouze 15. P. dr. Horský
s emfásí křičel, že tím je starosta p. Frolík vinen,
ač nemohl uvésti žádné doklady o tom, v čem vlastně
vina jeho spočívá. Okresní výbor smíchovský vy-
konal revisi obecních účtů, zjistil, že je vše v po-
řádku, ale proto přece stále mluví se o velikých mal-
versacích. Dovídáme se, že bude svolána ještě jedna
sohůze k vyřízení rozpočtu a když i ta bude bez-
výsledná, že učiněno bude mimořádné opatření. Roz-
počet obecní vykazuje potřebu 45.933 K 16 h, úhradu
18.677 K 77 h; k uhražení schodku navržena 607
přirážka obecní a 14% přirážka školní.
Horská
Frolík
smíchovský ty
29
article
— Z c. k. akademie umění v Praze. Při vý
roční školní výstavě akademie nmění přisouzeny
professorským sborem ceny v úhrnném obnosu 1800
korun. Uděleno bylo po jedně I. (100 K), II. (60 K)
a III. (40 K) školní ceně v jednotlivých specialných
školách a sice: ve specialné škole prof. V. Hynaisa
obdrželi: I. cenu Čipera Ivan, II. cenu Fiala Josel,
III. cenu Justich R. Ve specialné škole prof. J. v.
Myslbeka I. cenu Krepčík Jaroslav, II. cenu Antoš
Václav, III. cenu Španiel Otakar. Ve spocialné škole
prof. Fr. Ženíška I. cenu Horký František, II. cenu
Malý Václav, III. cenu Kobliha Frant. Ve specialné
škole prof. M. Pirnera I. cenu Kašpar Adolf, II. cenu
Nechleba Vratislav, III. cenu Průcha Boh. Ve spec.
škole prof. z Ottenfeldů I. cenu Šetelík Jaroslay,
II. cenu Vik Karel, III. cenu Štolovský Josef. Ve
spec. škole prof. H. Schwaigra I. cenu Hlavica Fr
II. cenu Naske Frant., III. cenu Majer Ant. Ve spec
škole prof. Fr. Thiela I. cenu Justitz Alfred, II. cenu
Wierer Alois, III. cenu Walter Erwrein. Ve všeobeené
škole byly uděleny ceny prof. V. Bukovcem a prol.
B. Roubalíkem a sice po 50 K: v I. ročníku Fílla
Emil, Veselý Bedřich, ve II. ročníku Rábl Otomar,
Rački Mirko. — Zápis studujíeích na školní rok
1904—5 koná se ve dnech 29. a 30. září, pak ve
dnech 1., 2. a 3. října t. r.
profesor
V Hynaiso
Fiala Josel
Myslbek
Antoš
Václav
Španiel
Otakar
František
Ženíšek
Kobliha
M Pirner
Adolf
Průcha
Karel
Josef
H Schwaigr
Naske
Majer
Erwrein
V Bukovec
B Roubalík
Emil
Bedřich
Mirka
Praha
akademie uměný
II
Čipera Ivan
Justi R
Krepčík Jaroslav
Hlavica Francie II
Justitz Alfréd
Wierer Alois
Rábl Otomar
Nechleba Vratislav
Ottenfeld I
Šetelík Jaroslay
cena Vik
30
article
— Konkursy na místa učilelská při středních sko-
lách. Jak se rozpisují konkursy na místa středoškol-
ských professorů, toho křiklavé doklady podává nej-
novější číslo „Verordnungsblattu“ c. k. ministerstva
kultu a vyučování ze dne 1. července 1904, které bylo
rozesláno teprve minulou sobotu na jednotlivé ústavy
a dostalo se tudiž členům sboru do rukou až v neděli
dne 10. a v pondělí dne 11. t. m. Tu jest totiž v řadě
konkursů pro všecky ústavy rakouské polovice říšské
také několik pro české střední školy, z nichž někter
se konči dne 10. července, tedy v den, kdy předplatitelé
dostali teprve toto číslo „Verordnungsblattu“ poprvé
do rukou. Jsou to většinou konkursy na učitelská
místa v odborech, kde bylo dosud málo kvalifikova-
ných kompetentů, takže se tím vláda, ustanovujíc tak
nerozmyslně krátké lhůty na podání žádostí, zbavuje
sama možnosti obsaditi talo místa. Či je v tom právě
úmysl, aby konkursy vyšly na plano a uspořilo se
přištím školním rokem při školství zase na nějaká
děla? K stesku našemu pobádá nás zejmena ta okoi-
nost, že se takové krátkolhůtní konkursy týkají zvláště
některých českých škol na Moravě, kde se beztcho
rozvoji středního školství našeho staví zůmysla vše-
likeré překážky do cesty. Vina padá zvláště na mini-
sterstve vyučování, které mělo, vidouc, že obsáhlého
čísla „Verordnungsblattu“ nelze vydati v čas, lhůtu
při všech konkursech tak prodloužiti, aby zachovalo
své vlastní nařízení ze dne 15. července 1873 č. 6024.
podle kterého musí termin k podání žádosti býti vy-
měřen nejméně na 4 lýdn
— Soutěž na plány budovy pro okresní výbor
v Domažlicích. Ze 44 podaných návrhů uznán doda-
tečně okr. výborem návrh arch. a stavitele p. Frant.
František
Domažlice
český škola na Morava
31
article
Kavalíra z Prahy za nejlépe vyhovující, navržen
k provedaní a od autora zakoupen
— Pomoc padesáti lisicům českých dělí ve Vídni
Z Vídně se nám píše: Čím déle se ve sbírání korunové
daně ve prospěch „Komenského“ pokračuje, tím více
se ukazuje, že sebrati 100.000 korun ročně nebylo b
žádnou nemožností, takže za náležitého zájmu obětavé
české veřejnosti by se dal tento obnos ještě zvýšiti.
Souditi tak lze ze vřelého ohlasu, s jakým se akce
spolku „Komenského“ setkala v tisku českém, z ochot-
ného odvádění daně korunové a ze sympatických pro-
jevů, spolku „Komenskému“ zaslaných. Tak píše pan
Jar. Zeman, bank. úř. na Král. Vinohradech: „Zasílám
příspěvek k „Národní korunové dani“, jak činiti budu
i každoročně. Přeji sí jen, by příspěvek můj mohl býti
nejméně 100.000 K“ — Pan Ant. Kamzík provázi
zásilku svou následujícím přáním: „Drazí bratři!
Kavalír
Komenský
Zeman
Král
Antonín
Kamzík
Praha
Vídeň
spolek „ Komenský
32
article
Příjměte ode mne vlastenecký dar pro výchovu česko-
slovanské mládeže ve Vídni a mnoho zdaru přeji va-
šemu podniku. Ze srdce vám přeji, by 50.000 koruno-
vého příspěvku se každoročně sešlo.“ — Ke sběrate-
lům korunové daně přidružila se na některých místech
i školní mládež. V Českých Budějovicích sebrala malá
vlastenka Marie Ondrášková 6 K 50 h, klerýžto obnos
doplnil pan Rohlíček na 8 K 50 h. Malá sběratelka
slibuje, že i nadále bude sbírati, aby také české děti
ve Vídni měly českou školu, jako má ona v Čes. Budě-
jovicích.
— Výstava grafického umění v pavilloně „Ma-
nesa“ pod zahradou Kinských otevřena jest denně o
9. hodiny ranní do 7. hodiny večerní za vstupné 1 K.
Studentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz le-
gilimace 60 hal. — Vysoce zajimavý soubor prací ru-
ských umělců pudí zvláštní pozornost obecenstva
bylo by si přáti, aby v poměru k tomu i zakupování
těchto děl mohlo býti koncem výstavy konstatováno
— Knihy do zněmčeného a ohroženého území.
V těchto dnech obdržela Česká obec sokolská pěkný
der: absolventi obchodní akademie v Chrudimi, ktei
loni darovali Č. O. S. pro knihovny sokolských jedno
ve zněmčeném a ohroženém území a ve Slezsku 140
svazků cenných spisů obsahu zábavného a vzdělás
Ondrášková
Rohlíček
Kinská
Vídeň
Český Budějovice
Čes . Buda
Ma
Chrudim
Slezsko
obchodní akademie