Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenaědělství

3

Průmysl

4

Finančnictví

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu 137. ze dne 19. května 1909.

6 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Stav oseni v Rakousku. Z Vídně, 18. května. (K. k.) Zpráva nin erby za L. polovici května; Po teplém počasí v II. polovině dubna kon- cem dubna resp. počátkem května teplota náhle eitelně klesla. Ozimy byly tím méně poškozeny. než ostrými mrazy počátkem dubna, jimiž trpěly zvláště ozimy, zvláště pšenice, nemalou měrou však i silnější s dobře zachovalé jaře. Vydatné deště počátkem května přinesly sice ký- ženou vláhu, ale spojené s tím sněžení a ná- sledujíeí mrazy účinkovaly tísnivě na zdárný roz voj osení. Ranní žitné osení opravňuje, nasta- ne-li teplé počusí, k dobrým nadějím, stev ozna- čuje se v sudetských zemích jako prostřední až dosti dobrý, v alpských jako dosti dobrý až dobrý a v karpatských jako dosti dobrý. Žit je celkem lepší než pšenice. Repka většinou pomrzla a musila býti namnoze zaorána. Zbýva- jící řepní osení je ve stavu sotva prostředním. V Čechách lze počilati sotva na poloviční žen. Jaře, žito a pšenice, jež byly letos pozdě zasety. vzcházely v dubnu rychle, ale jejicb výroj byl přerušen špatným počnsím počátkem května V Čechách je pšenice uspokojivá, žito dosti dobré, v jiných zemích může býti stav pšenice a žita označen vesměs jako skoro dobrý. Ječné a ovesné osení vykazuje ještě stále dosti dobrý až dobrý, v Přímoří a Dalmacii prostřední stav. Zasévání kukuřice se většinou končí, jsou však obavy, že špatně vzejde, poněvadž prý semena loňské žně jsou málo klíčivá. Stav zasázených brambor je dobrý, v Dalmacii dosti dobrý. Stav oukrovky je ve Slezsku a karpatských zemích ještě velmi opozděn. Chmel je zdravý a silnýa lodyhy mají již pěkné puky.

Repka Chmel Rakousko Vídeň Čechy Dalmacie Slezsko

7 article

Ořezávání jest již všude skončeno. Jetelinám třeba ještě trvale teplého počasí. aby nastalo pevné zlepšení. Nynější stav červe- ného jetele a částečně také vojtěšky jest vše- obecně téměř všude dobrý a slibuje normální sklizeň. Louky jsou průměrem dobře vyvinuty lze povšechně očekávati dobrou úrodu sena ovent. prvého sečení. Réva nepřezimovala tal dobře, jak se myslilo. Také dubnové mrazy způ- sobily tu a tam značné škody. Nejvíce trpěla vinná réva v hlubokých polohách. Fáhlým pře- vratem počasí koncem dubna event. začátkem května velmi utrpěly vyblídky na letošní sklizei ovoce. Pokud dnes lze souditi, bude sklizeň ovoce letos většinou pouze prostředně dobrá. u jablek však částečně prostředně slabá a špatná. Morušové stromy v jižním Tyrolsku opozdily se v rozvoji, uvšak pučí nyni velmi dobře. Stav osení v Uhrách. Z Pešti, 1 3. května. (K. k.) Zpráva min. orby ze dne 15. května: V I. polovici t. m. působily hojné deště příznivě na osení, ač 6. t. m. ochla- dilo se tak, že místy místo deště sněžilo a pa daly kroupy. K tomu přidružily se také mrazy, jimiž trpěly zvláště vinice a sady, poněkud méně pak jaré žito a řepka. Jarní pšenice je většinou uspokojivá, ozimá místy slabá a nelze téměř již loufati v uspokojivou žeň, žito jest v mnohých krajinách řídké, ale přes to lepší, než pšenice Osení i přes to jest pod normálním průměrem.

Louky Tyrolsko Uhry Pešť

8 article

Americké ocelárny. Z Pitsburku, 18. května. (K. k.) Neod- vislé ocelárny oznámily svým 35.000 dělníkům jichž mzda minulý měsíc byla o 10%% snížena že 1. června nabudou platnosti opět staré mzdn sazby, protože obehodní situsce se opět zlepšíla. Vídeňský trh na vepřový dobylek. Z Vídně, 18. května. Přivezeno 15.329 prasat 3079 tučných těžkých a 3834 prostředních a lehkých a 8416 masných. Mezi později dodanými bylo 290 tučných a 1233 masných. Tučných prasat přivezeno (naproti minolému týdnu) více o 1600, masných víee o 2500. Tendene byla poněkud chabší, trh čilý zvláště s tučným zbožím, jebož není v zásobě. Prima zboží spadlo 2 až 3 K. špatnějšímu 4 K. Masným prasatům spadlo vesměs 4 K. Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 130—132 také K 133, prostřední K 116—128, lebká a špat nější K 134—106, masná K 96—120, také až 126 za 100 kg. Tuky nenabízely se; ceny pevné.

Tuka Pitsburk Vídeň K 96 kg

9 article

Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží Ja. K 77.— až 78—, Ila. K 75 až 76.—. Slanlna těžká nedosolená byla po K 74.— až 75.—, těžká bílá tabulová K 71.— až 72.—. Ceny ve velkém za 50 kg- skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu. st Z Pešti, 18. května. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 q až o 25 hal. dráž. Platila za 50 kg: pšenice tisská 79 kg K 15.75, horno-tisská 76 kg K 15.40, kalošská 77 kg K 14 20 snětivá, pešťská 78g kg K 15 60, 77 kg K 15.10, bečkerecká 78.5 kg K 15 55, 76 kg K 15.40, tursko-bečská 79 kg K 15 65, makovská 78.8 kg K 15 65. zentská 77 kg K 15.371%. stolno-bělehradská 78 kg K 15.20, 76 kg K 14.95, podunajská 77 kg K 15.—, skladní 76 kg K 14 90; žit (+ 10 až 15 hal.) K 10.— až 10 15; o ves (+ 5 hal.) K 8.80 až 9.—; kukuřice K 7.70 až 7.75. Terminový obchod byl rozčilený zprávami o stavu osení. K večeru znamensls: pšenie e na květen K 1481 po K —.—, na říjen K 12 69 po K —.—; žito na květen K 9 95, na říjen 9 83; oves na květen K 8.80, na říjen K 7 54; kukuřjee na květen K 7.74, na červenec K 7.89, na květen 1910 K 7.— řepka na srpen K 15 40. Odpoledne vydána úřadní zpráva o stavu osení příznivější než se očekávalo. Plodinový trh byl bez odbytu;s švestkami velmi pevný. Londýnská bursa. Z Londýna, 18. kvétna. Konsoly (na červen) 85 7 . Rupie 63.—, japon, renta 901/s, španěl, renta 98.- uherská zlatá renta 96.50, Kanada pac. 1843 diskont 1/1, lombardy 41/2, italská renta 103.5 stříbro 247/44. směnky na Vídeň 24.23. — Smýšlen stalé. Surové železe. Z Glasgova, 18. května. Surové železo (závě rečné smyšlení pevně). Middlesborough pohotov 47 sh 9 d, Middleshorough na 3 měs. 47 ab 11 1/2 d. —obchod

Platil Pešť Londýn Kanada Vídeň Glasgov Ilo kg aba 11 1 / 2

10 article Z trhů cukerních.

Z trhů cukerních. (Původní zpráva »Národních Listů-.) V Praze, 17. května. S velkou dychlivostí ve všech odborných kruzíe očekávané číslice prvního lelošního statistického do- tazu cukrovarníků o velikosti lelošního řepního osavu byly právě prohlášeny a podávají následnjící obraz;

Praha

11 article Země: Cukrovarů Řepní plocha ha 1909j1

Země: Cukrovarů Řepní plocha ha 1909j1 Čechy . . . 117 119 108.2 2 131.522 — 17 Morava atd. . 61 61 104.700 100.200 + 4.5 Uhry a Bosna 24 24 106.200 98.600 + 7 Rakousko Uh. . 202 201 330.322 — 3.4 319 122 Německo . . 357 358 449.172 433.851 + 3. Francie . . . 250 251 230.550 214.780 + 73 Belgie . . . 81 81 63.100 57.050 + 13- Nizozemí . . 27 27 55.790 48.450 + 15. Švédsko . . 21 21 38.635 31.919 +. 5 Dánsko . . . 7 7 15.600 15.000 +- 40 Rusko . . . 277 277 567.860 556.210 + 2 Italie . . . 30 33 35.000 45.000 — 22.2 Rumunsko . 5 5 14.400 9018 -+ 59- Španělsko . . 30 31 17.000 25.000 — 32.0 Celkem . . . 1287 1295 1,801.129 1,766 600 + 19 Nejvýznačnějším momenlem z těchto číslic jest řepní osev v Čechách, který dle vlastního doznán cukrovarníků vykazuje redukci 17.7%. O tom, zd tato číslice podrží definitivně svoji správnost, cho- váme mnohé pochyby, neboť předně loňský řepn osev byl de facto vělší, než jak byl v květnu cukro- varníky udán (tehdy 132.000 ha) a kromě toho d letošní číslice vzala namnoze řepa tak zv spokulační Třeba zde však upozorniti na to, že této řepy leto není ve skutečnosti tolik jako jiná léta, neboť ne ka- zdá cukrovka, která letos byla bez kontrahování za sela, připadne cukrovaru. Letos bylo mnoho cu- krovky organisovanými řepaři sázeno ke krmení není proto přípustno, též tuto řepu zahrnovati mez ostalní. Poněvadž všechny cukrovary v Čechách ne poskytly dat. dlužno vziti v pochybnost i jinak výše uvedencu číslici, která i při tomto nedostatku chee osev udati přesně až na jednotky heklarů, stejně jak v Německu a jinde, kde pozdější opravy dosahuy; sluě- né výše. Jsme prolo zvědavi, jaké výsledky přinese dotaz, poládný ku poukazu minislerstva orby zdey ším e k. místodržitelstvím.

Čechy Uhry Rakousko Německo Francie Nizozemí Švédsko Rusko Rumunsko 9018+ 59Španělsko Bosna 24 24 319 Italia 25.000

12 article

Výše uvedené okolnosti svědět, že jsme se s svým odhadem 20% redukce, na němž trvali jsme i tehdy, když kolporlovány byly číslice nižší, přib e žili pravdě nejvíco. Když si uvědomíme, še v ně kterých krajinách Čech redukce skoro zádné nebyl (ve většině krajů německých, na Chrudimsku atd. soznáváme, jak velké dle toho jest obmezoní řep- ního osevu v oslatních krajinách, které ve mnohých obcích dosahuje skutečně až 90—10025. Toť faktum před nimž povolané kruhy nesmějí úmyslně zavírat oči, zvláště když řepě v posledních letech u nás vě- nuje se slále méně plochy. Zde třeba jíti po příči- nách, nevyhýbali se ničemu, ce může přispěti k ná- pravě, ale s obou stran poctivě se o ni přičiňiovali načež jistě zavládnou opět poruěry, které snesilelne spolužití obou v našem národohospodářském vývoj tak důležitých kompaciscentů umožní. Doušejme, ž nejnovější usnesoní říšské rady, týknjící se otázky rayonové a kartelní vůboc. k dosažení toholo cílc přispěje. Redukce 20% čili zmeněení cukerní výroby v Čechách asi o 1,200.000 u poňohá se přímo elemen tárí pohromě a nabádá svýmni následky vážně k ná pravě Pokud ostatních zemí se týče, uveřejněné číslice mnoho nopřekvapují, nanejvýše tu a tam svoji praavei málo podobnou nizkostí. To plati dle starých zkuše ností zvláště o Německu, Francii i Rusku, kde maž no se připraviti vesmůs na vyšší číslice definitivní Dojem prohlášeně statistiky osevní na cuker trhy nebude asi příliš příznivý, byť i celkový příro stek 1.95% pro Evropu zůstává za Lichtovým odha- dem 2.282% poněkud pozadu Rozladění bude zavl něno zejména číslicemi výše uvedených tří zemí, ne bot trhy rády — a zvláště když zkušenosti tomu ue — mnohé číslice posuzují pesimisticky.

Čo Lichtová Chrudimsko Čechy Německo Francie Rusko Evropa

13 article

Průběh cukerních trhů v minulém týdnu byl do- sti uspokojující, zejména uvází-li se, že nalézámese uprostřed měsíce, pro spekulační operace tolik obá vaného. Stejnoměrější rozdělení květnových redli snet, způsobené částečným jich odročením, zname nalo již samo o sobě pro trhy vílané odlehčení, jehož příznivý vliv stupňován též překvapujícími koupěm úhradními. Ovšem nesmí býti přehlédnuto, že tohoto úzpěchu docíleno bylo způsobem poněkud umělým totiz odnětím zboží z trhu a uložením jeho ve skia- dištích. Také znovu probuzená poptávka anglickýeh rafinerií po sarovině, jukož i tamějšího velkoobchodu po bílém zboží přispěla ke zpevnění trhu, zejména když také některé kruhy spckulační se Santa Marieu v čele objevily se na trhu jako kupci. Konečně dluž no zmíniti se též o zprávě o nových silných deštki na Kubě, ktorými prý tamější výroba budc nyní de- finilivně ukončena.

Santa Marieu Kuba

14 article

Veškeré tyto momenty působily na trhy tou mě rou příznivě, že ceny braly se skoro stále, třeba jen pozvolna, směrem vzestupným, čehož továrny ve všech zemích použily k hojnějším prodejům staréhu i nového zboží; u nás ovšem, pokud nové kampaně se týče, i tentokrále byia výjimka. Náš trh se surovinou byl v minulém týdnu sice rovněž většinou ustálený, obchod však nenabyo značnějších rozměrů. Předprodeje na příští kampaí týkaly se skoro výhradně zboží moravského, kdežt české továrny chovají se nadále zdrželivě, spoléha- jíce, že domácí rafinerie budou později platiti větší prémic. Trh končí směrem klidným a záznamy k 24.10 za pohotové zboží a K 22.80 za řtjen- prosinec franko Ústl. Na domácím trhu s bílým zbožim situwcn v tomto týdnu se nezměnila a zůstalo prolo při dosa- vadní (namnoze jen jnenovité) ceně K 73.50 z to- várny. Terstský trh byl ve shodě s trhry oslatnin rovněž ustálený, ač vlastní jeho poplávka snadn mohla býti ukojena. Po obratech celkem asi 14.000 končí cenamí K 30.121% až 31.— za centriíugální pi pcholové » K. 30.50 až 31. 25 za dodávku na kvůtcn srven

15 article Na londýnském trhu s bílým zbožím nov

Na londýnském trhu s bílým zbožím nov poplávka překvapila tím více, že tamější zásoby jsou po posledním doplnění velmi značně. Náš granulale dociloval tam zoncemí týdne pohotový sh. 12.51. na červenec-srpen sh. 12.6 a na říjen-prosinec sh Na německýcli trzích byly obraty právě minulého týdne dosti značné, any při převládající po- ptávce kupovaly tam nejen domácí rafinerie, ale i vývoz a spékulace. Také závěrky na novou kampan byly tam hojně, při čemž i ceny její získaly. Zřejmé zásoby světové činily tento týden dle F. O. Lichta: 11.9. iun celken. . . . , 2.046.070 2,874.171 T 72.790 před týdnem . . 3,268.831 3,206.962 + 61.869 U přirovnání k loňsku zhoršila se slatistika z minulý týden o 11.000 t. Z ostatních momentů sla- tistických dužno uvésti, že zásob přibylo v Ham- burku o 5850 1. (loni ubylo 9170 4) a ve Spoj. státec o 15.000 t. (loni o 35.000 1); naproli tomu vykazu úbytek zásoby v Anglii o 1500 t. (loni o 700 t.) a n Kubě o 7000 t (loni o 27.000 t). Dubnová statistik rakouská a německá nijakého překvapení nepřineslyo naproti tomu vykazuje statistika anglická ze zná- mých důvodů velké stoupnutí konsumu a to 293.400t proti 112.600 t. loni. Chladná povětrnos! minulého lýdne nebyl vývinu řep příznivou, takže všude přejí si počast teplejšíhe a slunečného. Na Rusi padal i sníh, čímž jedva zahájené práce polní byly znovu přerušeny Z kolonii oznámila Kuba, že dovozy posled- ního týdne činily 35.000 t. proti 11.000 t. a 22.000t v obou přeďchozích letech. V činnosti bylo tam ješt 75 lováren, práce jejich byla však přerušována sil nými dešli. Z ostatních osad došlé zprávy znějí přl znivě, vyjímaje Javu, kde nové deště oddalují zahá jení kampan

Ham Anglie Kuba Java

16 article

K submisi uhelné dodávky pro c. k. státní dráhy. Dle vyhlášky c. k. ředitelství státních drahv Vídni zadá se pro rok 1910 v ceiku dodávka 1,518. 400 proti 550.000 tunám v roce 1109. Z tohoto množství vypadá n) na staré trati 1910 tun ředitelství Vídeň . . 19.100 — (+ 19.100 „ Linec . . 117.000 80.000 + 37.000) » Inšpruk . 30.000 90.000 (— 60l.000 „ Belák . . 188.000 40.000 (+ 148.000) „ Terst . . 32000 30.000 (++ 2000 » Plaeň . . 86.000 62.000 (+ 34.000 . Praha . . 245.000 150.000 (+ 95.000 8000 ( » Olomonc . 22. 500 14.50 739.600 450.000 (+ 289.60 b) na postátněné trati 1910 1909 tun sev. dr. cis. Ferdinanda 77.800 109.000 (—- 22.200 česká severní dráha . 101.000 spol. ststní dráhy . . 310.000 rak, severozáp. drába . 299.000 778.800 100.000 (+. 668. 00 Zadáno bude tudíž 739.600 (+ 289 600) tun pro staré trati, 778.800 (+ 668.000) pro postátněné trali z čehož 600 000 tun určeno pro spol, státní dráhy zak. soverozáp. dráhu. Zvýšená potřeba pro trati staré vysvětluje se tím, že koncem letošního roku vyprš větší a dlouholeté uzávěrky na uhlí osecké a lomské kterž nutno obnoviti. Pro ředitelství baličská: Krakou Lev a Stanislav, jakož pro výkonně ředitelství v Černovicích není preliminována na rok příští žádní potřeba ubelná, ježto pro obvody tyto zařízeno topen naftou. Veďle uvedených množství uhli hnědého černého vypisuje se jestě dodávka 10.000 tun kok su. z loho pro ředitelství v Terstu 1000, pro upol. státn dráhy 9000 tun. Nabldky nutno podati do 15. červne t. r. a rozhodnuto bude do 31. července.

Inšpruk Plaeň Ferdinand 77.800 109.000 Stanislav Vídeň Linec Terst Praha Černovice cis Kraka Lev

17 article

Z trhů peněžních, 18 května. (Zvl zpr. »Nár. L.- Výkaz Rakousko-uherské banky z druhého řýdne květnového je svědectvím dalšího zlepšen stavu banky. Zlatý poklad znovu stoupl o 21.1 mil K a je léměř o 200 mil. K vyšší než loni. Směnečný portefenile zmenšil se o 857 mil. K, lombard o 9 mil. K. Daně prostá zásoba bankovek stonpla o 76- mil. na 177 9 mil. K a je tedy o 54.8 mil K větš než loni lou dobou. — Současný výkaz Řišske banky německé stojí ve znamení nových půjček. Bankovní svět položil na banku cedulovou poměrně značné nároky, aby částečně získal pro středky ke vplatům na nové půjčky. Odtud vzrůst portefeuillu a lombardu okrouhle o 125 mil. mk. N druhé straně uložila Říšská hlavní pokladna značne obnosy z výnosu nové říšské půjčky (patrně z účelem výplsty v brzku splatných pokl. poukázek) takže deposita vykazuji vzrůst o 311 mil. mk. Dan prostá reserva stoupla ze 40.5 na 171 8 mil. mk- kdežto loňské soudobé zlepšení činilo jan 110 mil Zlatý poklad sesílil p 29.7 mil. na 8147 mil. mk Bankovky jsou kryty asi z 55 proc. zlatem proti e 50 proc. v týdnu předešlém.

dan Rakousko

18 article

Prahn. Při dosti pevném smýšlení lěšily na dnešní bnrse zájmu zvláště akcie a sjednány opět závěrky akcil Zajišťovací banky za K 213.— oproti ofic. záznamu K 212.—, dále placeno za akci Živnostenské banky K 244.—. Akcie První české ake pojišťovny na živat zůstaly zcela zanedbány a po dáváno pouze za akcie: České průmyslové banky K 416.—, Hospadářské úvěrní banky K 40 2.— Pražské úvěrní banky K 606 50), »Merkuru«, směn akc. spol. K 608.—, České banky »Union« K 245.— Králohraderkého úvěného ústavu K 444.—, Akciové tov. na vyrábění umělých hnojiv a lučebnín v Kollně K 390.—, Kolínské tovarny na kávové náhražky K 780.—, Podolské cementárny K 202.—, České společnosli pro průroysl cukerní K 189.—, pivo- varu v Čes. Budějovicích K 900.—, strojirny Dan kovy K 409.50 (+ 50 b), První českomoravské stro- jírny K 900., Škodových závndů K 279.5 První české akciově továrny orient, cukrovsnel K 225.—, Západočeských továren kaplin. a šamot K 425.— penize. Videň. Situace na trhu také dnes se nezmě nil a všeobecná nečinnost vzhledem na nevyjasně nou uherskou situaci a neuspokojivé zprávy o uber ském osení, jakož i vzbledem na chubou tendene v Berlině, pulrvala beze změny. Úroveň kursů p věerejších prodejích však byla poněkud pevnější jenom obrje kreditky a akcie slátní dráhy se sesla- bily. Jinak byla nálada upevněnější. Přes to však dokonce bylo smýšlení chabé. Ve šraňku jenom akcie Austrie vzhledem na čekané uzavření ematlového kartelu stouply. Renty byly klidně, vvaluty nezmě- něnv. V Berlině stouulo soukromé diskonto na 21/na o.

Králohraderký dan Škodův Čes . Budějovice Berlín živnostenský banka Český průmyslový banka Hospadářský úvěrní banka úvěrní banka Český banka Austria

19 article

zde znamenalo 3—31/1%. Na eskomptním trhu peníze stouply 3—31/2290. Vývoz hnědouhelný po Lahl. (Pův. zpráva »Nár Listů«.) K polovici měsíce utrpěla splavnost Lab trvalým suchem a opadáváním vody. Dne 13. května obnášela výška vody labskě v Ústí 68 cm. nad nor málem a den na to klasla už pod hranici plné splav- nosti, tak že 14. květnem, kdy výška vody v Úst obnášela + 54 cm., placeno za 11 em. už stupůovit zvýšení 1 fenik za každý cm. a tunu, tedy 110 feniko za 10 tun nad sazby základní. V sobotu zaznamenáno už jen + 46 cm., v ponděli + 44 cm. a v úterý + 45 cm. nad normálem, čímž přirážka k lodním sazbám základním stoupla na 210 feniků za 10 tun Firmy vývozní napínaly vše, aby mizící splav nost ještě bodně bylo využitkováno; tak byla doprav hnědouhelná na labská překladišlě ústecká v posled- ních dnech dosti čilou; v týdnu od 10. do 15. května dopraveno v Ústí v celku 4950 vagonů, v ponděli 821. v úterý 628 vagonů, tedy od 10. do 18. května 609 vsgonů, od 1. do 18. května pak v celku 11.659 vagono Lodní sazby zůstaly v celku beze změny, na hražujíce postupným zvýšováním přirážek úbytek nosnosti. Pod dojmem menší splavnosti a vzhled n k tomu, že nejnalehavější potřeba zalím uspokojena. bude nutno asi počítati pro nejbližší období s ochab nutím vývozu labského. Vývoz českého uhií. V týdnu od 9. do 15. t.m bylo dopraveno na saských statníeh drahach 76.210 tun čestého hnědého uhií, t. j. o 3695 tun méně než v soudobí loňském Odbyt uhlí v Porůří a to kamenného uhlí, brike a koksu zásilkami železničními obnašcl od 1. do 15. května 2,935.010 tun za 13 pracovních dnů; z první polovinu dubna t. r. za dvanáct dní obnáše 2,527.270 tur.

Laba Ústí centimetr

20 article

Sestý mezinárodní kongres přádelníká bavlny zabájen byl 17. t. m. v Mianě za učastenství n5t delegatů z Italie, Anglie, Francie, Německa a 18 zá- stupeů svého oboru z Rakousko Uherska. Sjezdu předložena byla výroční zpráva o činnosti Mezi národního svazu sdružení přádeten a tkalcoven zn loňský rok. Zpráva konstatuje, že loňský rok zača za nepříznivé konjunktury a že během roku se kon junktura ještě zboršila a to následkem velkého roz šíření podniků oboru textilního. Zkušenost dosvěd- čuje, že bavlnářský průmysl světový lze rozšiřovati ročně o 21/2%, avšak ve skutečnosti stoupl počet ze 105 milionů od r. 1904 (kdy svaz se poprvé ustavi) do r. 19.8 na 135 milionů vřeten l. j. o 30 mílion vřelen čili o dvojnásobnou míru přírostku, který dl výpočtů odpovídá přirozenému vývoji textilního prn- myslu. Dle výroční zprávy mělo by se tedy spo- lečně působiti proti přílišnému rozmnožování textil- ních závodů; jinak budoucnost textilního průmysl bude smutná; zpráva má na mysli zmenšení vý- roby, přes to, že různě závody nestejně postihuje — Na sjezdu byla poprvé podána zpráva o ruske pěstění bavlny: roku 1906—1907 sklidilo se v rusk střední Asti a na Kavkazu 10,870.000 pudů číštěno bavlny. Pěstěním bavlny bude tam možno zužitko vati obrovské kusy půdy, dosnd tadem ležící; bude však třeba, by tamější obyvateistvo bylo napře osvětově povzneseno.

Miana Anglie Francie Německo Rakousko Uhersko Asti Kavkaz národní svaz sdružený přádeten Italia

21 article

Nedělní a sváteční klid v praž-kých bankách Všechny pražské obchodní banky se usnesly,že jejich pokladny a směnárny budou nejen o neděl- ních, ale až na další ustanovení i o vše c sválcích uzavřeny. Ustanovení lolo nabýva platnosti již ve čtvrfek 20. t. m. Nová slální půjčka srbská. „N. F. P.“ má z P- líže zprávu, že srbská vláda míní uzavříti novou stát- ní půjěku na úhmdu nedávného zbrejení a investie v době míru. Půjčku chce uzavříti ve Francii, aniž se míní vyhnouti finanění skupině, v níž jsou Banqu otlomane a bankovní závod Bardacův, a klerá jiz dříve Srbsku opatřila stětní půjčku. Nyní uchází s srbská vládz u tohoto sdružení o půjčku asi 30 m- lonů franků, a sdružení jest ochotno opatřiti ji, ne- budelli věnována na účely vášečné, že věnována bude na stavby železniční, a že vydána bude v době, kte- rou usianoví sdružení samo, t. j. až srbaské renty nabudou kursu, který umožní konversí celého státního dluhu srhského v jednetný dluh, vydaný v rent 4procentní. K temu bylo by třeba vzeslupu nynějšícl srbských rent o 3—4 procenla.

Francie Srbsko Bardacův

22 article

Konference středoevropských spolků hospodá- ských, a t0 z Německa, Rakouskko-Uherška a Belgie zahájena byla 17. t. m. v Berlíně. Prvním předmětem rokování byla organisnce trhu práce. Za Rakkousko referoval o télo otázce komisař z ministerstva erby ryt. Fůzer. Poukázal nejprve na nedoslatek pracov- ních sil v zemědělství; nápravu, jíž je třeba, zjednaii lze odstraněním příčin nedostaíku toho, a to přede- vším seslabením sklonu venkovského lidu k oboru průmyslovému zlepšením pracovaích podmínek ze- mědělského dělnictva, na př. zavedením akordní prá- ce, úpravou pracovní doby, zrovnoprávněním země- dělských a průmyslových dělníků při sociálním po- jištění, reformou pracovní smlouvy zemědělské zjednáním zimního zaměstnání dělnictvu zeměděl- skému. Dále by se sklon venkova k městům oslabil zlepšením bylových poměrů a chudinství na venkově podporou venkovského lidumilství a zdemokratisová- ním venkovských obcí; konečně by se odklen o venkova seslabii zřízením míst malerolnických a pr zemědělské rolnictvo, nejrozsáhlejší podporou vnitin kolanisace a zavedením zemědělského domáckéhe průmyslu. Rozpravy zúčastnila se řada dalších zpr vodajův a řečnáků. O jejich výkladech referovati bu- deme příště Elektrický pohon pro dráhy v Solně komoře. M nisterstvo železnic uzavřelo s firmou Stern a Haffer která zamýšli využilkovati vodních sil v Gosaňiskén údoli únuvu, klerouž se pro pohon vlaků na trl Tethang—Seltal a sousedních tratích zajišťuje dlektri- cká síla. Dne 12. a 13. t. m. kenalo se tama voddo- právní řízení, a při něm dosáhlo se dohody i s ostat- ními zájemníky, lak že bude moci býti neprodleně zahájena stavba závodu pro zužitkování vodní síly.

Stern Haffer Německo Rakouskko Belgie Berlín

23 article

Zároveň zahájeny budou přípravy pro přeměnu drah v Solné komoře na pohon elektrický; jakmile bude zřízena první elektrická centrála, stane se stát její odběratelem, a dráha Solné komory bude první hlav- ní drahou předhtavskou s pohonem elektrickým jak pro dopavu esob, tak i zboží. Devatý mezinárodní kongres bytový konati s bude v květnu příštího roku ve Vílni. Bude se mima jiné zabývati olázkami obecně užitečného úvěru sta- vebího a komunální politkkou bytovou. Organisačn komitét, který převzal připravné práce sjezdové, buc míti ještě tenta měsíc schůzi, ve které jednati bunle o programu sjezdu Zaměstnanost Německého zvazu oceláren očba- duje se nyní na 78 procent účastenství; ve druhém čtvrtlelí letoska, které je prvním čtvriletím šestého ob- chodního roku svazu, počžlá se na zaměstnanost 75precentni. Ve výrobě formového železa odhaduje se zaměstnanost pro květen na 66 procent základníh účaslenství. Ale očbyt nosičů ukazuje na zaměstna- nost menši. Kmtel teváren emašlovaného zboží v Rakonsko Uhersku má býti založen v nejbližší době. Očekává se, že již v příští schůzi přípravné bude dosažene plné dehody a že kartel bude ještě v květnu poderssán na 10 let. Jest úmysl zříditi dvě kartelové ústřední prodejny, a ta ve Vldní a v Pešti Výplala kuponů 3 /2oních záslavních listů by poteční banky království českého. Kupony 31/, vních zástavních listů, jakož i úroky z vinkulovaných 31/2o zástavních listů hypoteční banky království českého dnem 1. čerrna splatné vyplácejí se od 26 května 1909 počínaje ve všední dny beze vš

Rakonsko Uhersko Pešť hypoteční banka

29 article

Hospodářské společensivo okresu novobenáls- ckého a v ném sdružené hospodářské besídky po- řádají v neděli 23. května schůzi spojenou s pro- hlídkou usedlostí rolnických ve Zdětíně. Pořad; Účastníci shromáždí se o půl 10. hod dopol. v sále hostince p. Bajtlera ve Zdětíně. Pan Karel Chocen- ský, adjunkt výzkumné stanice mlékařské čes. od- boru rady zemědělské pro král. české v Praze, po- jedná o hodnotách krmiv, jež zjistil již večer dne 22. května ve statku p. V. Cančíka. O 11. hod. pro- hlídka statku a chlévů p. V. Čančika. O půl 12. hod. dojení, měření a odstřeďování mléka tamtéž. O z hod. přednáška p. K. Chocenského: »O zužitkování krmiv při výrobě mléka a zužitkování mlěka«. Ná- vštěva některých usedlostí rolnických ve Zdětíně. TTržní zprávy z venkova. Z Třebíče, 17. května. Pšenice K 29 26, žite 1978, ječmen —.—, oves 18.94, brambory 4.40, vše za 100 ke- Prny peněžnr. Pražská bursa. V Praze, 18. května. Ofieiální záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 59% » . » . 31/9 Žákladní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 490 „ » , , » » (vK) 4 Mel. úpisy » . . (ve zl.) 4 0 » (v K) 4 Žel. » . . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 40 Dlužní úpisy. Živnost. banky 4 1/2 t Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední hanky českých sppřitelen . Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . . 4 b Zástavní listy mor. byp. banky 5 0 „ 490 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky ( Želez. úpisy » » . 400 Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/9

Bajtler Karel Chotit V Cančík K Chocenský Mel Zdětín Praha Třebíč rada zemědělský pro král Český průmyslový městský spořitelna

30 article

„ hal. zem. banky 41/s „ , . . 400 Kom. dl. úpisy . , . 4 Zeleznč. . » » » 4 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 „ „ Rak. uherské banky 4 2 » Dolorak. byp. ústavu 4 % , , 31/2 Kom. dl. úp. » , , 31/n Záslavní listy Rak. hyp. banky 43v Prior. obl. spol. rak. míst. dran 3 0 Ruská státní půjeka z r. 1906 59% Únorova společná renta (v pap.) 4.2v0 Dubnová , » (ve stř.) 4.2 Květnová . » (v pap.) 4 % Červencová spol. renta (ve stě.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . 4 % » korunová renla, . . 4 » investiční . . . 3 1/2 Česká eskontní bauka . . . . akcne Česka banka Unton. . . . . Česká průmyslová banka . . . Ceská zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská oskontní banka. . . a Pražská úvěrní banka . . . . » První česká akc. pojišt. na života Zal. úv. ústav v Hradci Králové» Živnostenská banka. . . . .» Haličská akc. hypoleční banka . Rakousko uherská banka . . .a Českomoravská strojírna . . . a Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . El.-tech. akc. sp. dř. Kolben a sp.» Česká spole nost cukerní . . . a Český pivovar v Č. Budějovicícha Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . .

Daňkův Rustonův Kolben Dubnová Zala Hradec Králové Rakousko Česko banka Unton Český průmyslový banka Ceský zajišťovací banka úvěrní banka moravský oskontní banka živnostenský banka hypoleční banka uherský banka El 4 2 Dolorak květnový

31 article

Poldina hut Pražská železářská společnost ., První česká rafi. v Modřanech » tov. orient. cukrov. Vídeňská bursa x. Z Vídně, 18. května. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Po burse. Kreditky 638.— po —.—, uherské kre- dilky 747.—, anglobanka 303 —, bankovní jednota 528 —, unionka 550.—, länderhanka 450) 50), státní dráha 710.25, jižní dráha 108.—, polabská dráha 464 50, severozáp. dráha 464.50, turecké tahákové 341.—, rýmavsko muráňské 573.—, alpinky 641.— po —.— květnová renta 96.35, uberská korunová 93.35, turecké losy 187.25, marky za hotové 117.20, ultimo —.—. Smýšlení co nejklidnější. x Z Vídně, 18. května. (Telfgram. »Nár. Listů«.y Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a kratké th. 100 hol. zl. K 198.60, 129—, Bukurešť na krátké lhůty 94..70, 95.— Brussel šek na kr. ihůty za 100 fr. 94..93, 95.15, Brussel na delší th. —.- —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117 121/2, 117.321/2, Némecko na delší thůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.60, 239.85, Londýn na delší lh. ——, —.—, Nový York za 100 doliarů —. —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 tir 94.55, 94.70, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. Ih. za 103 rublů 2 2.37 v, 253.621/2, Petrohrad delší lhůta —.— —, Paříž sek na krátké lh. za 100 fr. 95.20, 95.40, Paříž delší —, Curych a Basilej šek a krátké ln. 95.25, 95.371/, na delší íhůty —.—, —.—, Švýeary šek a krátké lh. 95.25, 95 371/2, na delší lh. —.—,

Poldin Modřany Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia šek

32 article

Závěrečně kursy Zástavní listy: 18. května 17. května šproc. Hypot. banky kr. českého 97.85 97. 90 3proc. Hypol. banky kr. českého 89.75 89.75 tproc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 96.30 96 30 šproc, žel. úp. zem. banky kr. česk. 96 40 96 40 4vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 93 75 99 75 % zást. listy Měst. spoř. v Praze 97. 50 97.90 Usiřední banka čes. spořitslen 4% 100.— 100.— Berlinská bnrsa. Z Barlína, 18. května. K. k., Kreditky 201.— berlinská obchodní 174 10. darmštadtská banka 132.20 německá banka 243.60. diskontn komnnd. 183 40, drážďanská banka 152.10, narodní banka 122.— státní dráha 152.40, tomvardy 17.60. Kanada 179.— Baltimore 113.20, dráha Henri 130.90, bochumaké 226.40, dortmundské 61.60, Laurina huť 189.20. Consolidace —.—, gelsenkirchenské 181.90, harpenstě 193.20, Hibernia —.—, Packet 118.60, Lioyd 91.79 dynam. trust 167 70. Smýšlení pevné. Z Barlína, 18. května. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 200.75, státní dráha —.—, lombardy 17.50. Smýšlení klidné. Z Hamburku, 18. kvělna. (K. k.) Rak. stříbrn renta 99.40, rakouská zlatá renta 99.75, uberská ztatá renta 90.65, italská renta 103.75, kreditky 200.90 losy z r. 186U 161.80, státní dráha —.—, lombardy 17 25, stříbro 7250 zboži, 72.— peníze, Smnýšleu klidné. Z Frankfurtu, 18. května. (Telegr. závěr. kurny. Uvěrní akcie 200.80, akciu spolsěnosti státní drahy

Henri 130.90 Praha Barlín Kanada Baltimore Hamburk 17 Frankfurt Usiřední banka německý banka 243.60 drážďanský banka Laurin huť 189.20 Hibernia Packet 118.60 U 161.80

33 article

Peníze] Zboží 101.50 102 50 97.85 93 8) 9.— 91. — 99.50 100.50 96.0 97. 30 97.30 97 30 97.30 97 4

34 article

96.39 96.30 98 30 96.40 100.75

35 article

99.75 99.75

36 article

100.75 100.30 100.— 97 50 98.50 103.25 96.45 97. 45 95.35 96 35 93.60 96.60 100.70/ 101.70 97.9 100.70 100.— 94.4 94.90 94.35 95. 35 94.35 95.35 99 2 99.75 98 5 97.50 88.50 88.50 78.50 19 50 98.50 89.50 89 50 7950 99 35 99. 55 99. 65 99 4 96.75 96.50 96. 7 96.50 117 45/ 117. 65 96 6 96.4 86.80 245.— 246.— 416.— 420.— 212 — 214.— 402.— 401.— 606.—611.— 444.— 450 — 244.— 245 — 597. 600.— 1761 1771 409 50/ 412. — 395.— 405.— 189.— 191.— 9J0.— 953. — 390.— 415.— 202.— 204.— 455 - 438 50 2556 2506 225.— 255.—

100.70 / 101.70