Periodikum ALTO Viewer

1

T osá

2

Ročník XXXXIX.

3

V Praze, ve středu 19. května 1909.

Praha

4

Číslo 137.

5 article

Na ranl nvečerní listy ředplácí se v Praze v administracia a něslc. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dveji donáškoui na nezijca . . . . 7 K G2k ve filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 80 h Poštou: na měsie. na stvrt ieta . . . 9 K o s dvojí zásilkou na mřs n rieta: : : k

Praha G 2

6 article V bařinách.

V bařinách. Do zahájení ostřejšího postupu ve vě- cech zahraničné politiky p. bar. Aehrentha- lem táhly se jako červená niť všemi vlád- ními a vládu podporujícími projevy myšlenky hospodářského povznesení a ekonomism po- kládán byl za jakýsi všestranný lék, pomoc jehož se dá vyváznouti ze všech politických, národních, sociálních a kulturních nesnází. Zejména očekávalo se od píle hospodářských včeliček, že se jim podaří zatlačiti národní otázky na tak zvané vedlejší koleje, kdež znenahla upadnou v zapomenutí. Ale události od minulého července uči- nily rozvinutím zvláště záležitosti annekční a přítěže mezinárodní, již se ji dostalo dů- kladnou opravou na slibovaném vzrůstu a sesílení hospodářském. Do set milionů na- kupilo se vydajů nejen náhradou Turecku za státní statky v zemích annektovaných, ale zvláště zvýšením branné pohotovosti a mimo to i požadavkem stavby velikých válečných lodí, což se všeobecně považuje za část vděčnosti za poskytnutou diplomatickou pod- poru vzorně věrného německého spojence. Dalších velikých finančních prostředků pak bude vyžadovati rozmnožení branných sil, přiměřené obnovenému pevnějšímu vystupo- vání v politice zahraničné a pokrokům vo- jenským, od let za nezbytné vojenskou sprá- vou prohlašovaných. A dříve ještě, než mohly dozráti úspě- chy hospodářské v žádoucí plody, přihlásil se p. ministr finanční s rozsáhlým plánem na veliké zvýšení některých spotřebních daní, ježto posavadní příjmy státní pokladny nikterak nestačí, aby tak mohutně a náhle se přihlásivším potřebám vyhověly. A tak starosti, jak opatřiti zvýšené potřeby státní se přihrnuly jako hrozivé mraky na sotva pučící osení rozvířených nadějí hospodař- ských.

Turecko

7 article

Prvý, kdož tímto ještě před rokem sotva tušeným obratem byl zasažen, jest mladičky lidový parlament. Skutky zahraničné politiky, o nichž zvěděl již až když se vtělily v ho- tové události, navalily veliké překážky na dráhu jeho dělnosti a pracovní odhodlanosti a k tomu se přidružily ještě nové potíže s Maďary pro země annektované a pro uher- skou banku, v nich zřizovanou. Činnost uynějšího ministra financí na- razila již při částečné úhradě annekčních nákladů pokladničními poukázkami na vy datný odpor pro neústavní svůj ráz a odpon tento rozmohl se ještě více, když lidový parlament seznal dosah nově zamýšlenéh zvýšení berního břemene, jež by dolehlo tiživě hlavně na široké a střední lidové vrstvy a dotklo se povážlivě mnoha prů- myslových odborů a živností na nich zá- Ze sporu o uherskou agrární banku pro Bosnu a Hercegovinu vyvinul se dále kon- flikt mezi předsedou vídeňského ministerstva a společnými ministry, zvlášté bar. Burianem Neméně choulostivý stav vznikl v uherské části soustátí, kdež krise koaličních stran vlády, o ně se opírající, způsobila takové zauzlení poměrů, že strany sedmašedesát- níků a neodvislé čím dále tím příkřejí na sebe dorážejí.

Maďar Burian Bosna a Hercegovina

8 article

Lesk úspěchů zahraničné politiky, na venek okázale vyzařující, nebude s to na dlouho zakrývati všestranné vnitřní nesnáze, jež jsou nepochybným důkazem, že jsme se octli na půdě nepevné, bařinám nenepo- dobné. Účinky všeho toho odrážejí se ostře i v jednotlivých skupenstvích lidového parla- mentu ve Vídni. Sněmovna zasedající ode tří týdnů nemůže se vykázati nijakými věcnými výsledky. Dle včerejší porady předsedů klu- bovních nepodaří se ani nic vyříditi, kdyžtě se dohodli pouze o postup v záležitosti roz- počtu a i tu jest více než pochybno, zda-li se dospěje k vytknuté metě. Pořad jednací jest již opět zatarasen pilnými návrhy,a ovzduší ve Vídní vládnoucí zdá se byti stejně višlých.

Vídeň

9 article

nebezpečným jak ministerstvu tak parla- mentu. I finanční, i annekční předloha ustupují do pozadí, a stejný asi osud postihne i ob- chodní smlouvu s Rumunskem. Nehody, jež stihly kolo polské, otřásly i posavadním vládním spojenstvím polsko-německým. Časo- pisy polské nalehají na to, aby se ve středu jeho provedla rozprava o všeobecné situaci politické, protože za nynějšího stavu v lido- vém parlamentu vážnost kola upadá. Poměr kola polského vyžaduje prý vyjasnění jak vůči vládě, tak ostatním klubům. V pokročilých stranách německých pak se lekají rostoucího významu proudů kleri- kálních. Německo-národní svaz naříká na zbahnění politické. Ozývají se již opětnéi hlasy o potřebě sblížení se zástupci českými Zajímavé jest, že jak v táboře něme- ckém tak maďarském za pevný bod dalšího postupu se považují jedině zvýšené poža- davky pokladny státní. Němci při tom uva- žuji takto: Balkánský konflikt prospél po- stavení Němců v Řakousku; jest proto v zájmu německém, aby sesílený takto mezi- národní význam monarchie byl zachován. To vyžaduje především dovršení organisace armádní, na níž význam ten se zvláště za- kládá I z důvodů německo národních jest proto žádoucno, aby Němci dokázali, že stojí na výši situace a nestavili se proti zvýšení břemen berních. Proto musí Němei připraviti se na pronikavou, rozsáhlou f nanční »reformu«.

Němec Rumunsko

10 article

Strany sedmašedesátníků v Uhrách vzpírající se tomu, aby výhradně strana ne odvislá převzala vládu, usuzují však takto Ve Vídní by neodvislým neodevzdali vládu zadarmo, ale budou žádati, aby se zabez pečíla všecka vydání, jež bude vyžadovati zavedení dvouleté činně služby vojenskéa Uhry by tedy, v naději, že po r. 1917 se dospěje k hospodářské rozluce, byly nuceny přistoupiti na opravy v armádě, jež budou vyžadovati rozmnožení počtu nováčků sko- rem o polovinu a trvalé, mnohomilionové zvýšení ročního rozpočtu jak armády po- zemní tak válečného námořnictva. Tím by národ nejen utrpěl ve svém hospodářském rozvoji, ale význam vojenské dosud nená rodní (rozuměj nemaďarské) instituce by tak stoupl, že by tužby národní snad na staletí se staly neuskůtečnitelnými. Národu by sice zůstala naděje, že do- sáhne po roce 1917 hospodářské samostat- nosti, ale sil k tomu by neměl, poněvadž by do té doby potřeby armádní všecky jeho hospodářské a hmotné prostředky na dobro vyčerpaly.

Uher Uhry Vídeň

11 article

Kdyby tedy neodvislí za pouhou samo- statnou banku a slibovanou hospodářskou neodvislost vzdali se v otázce armádní re formy, vzdali bychom se posledního trumfu který ještě máme v rukou. Pravé pro vo jenské otázky provedla se veliká akce, jež smetla s povrchu stranu liberální a třeba že neskončili positivním úspěchem, přece jen dosáhla toho úspěchu, že jsme uhájili své staré posice. I když nyní více nedosáhneme, ani centralistické námahy Vídně nedostanou se ani o krok ku předu. Kdyby tedy strana neodvislá se dala získati pouze vyhlídkou na to, že dostane do svých rukou vládní moc, nezasluhovala by jiného osudu, než jaký postihl stranu liberální. Tato hlediska: německé a maďarské, neměla by zůstati nepovšimnuta našim če ským poselstvem ve chvíli, kdy se opět po čínají vyskytovati pokusy o sblížení česko- německé. I my bychom měli si zachovat nějaký ten trumf ve vlastních rukou.

Vídeň

12 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 152.) (Zvlaštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Ve Vídni, 18. května. Velkou většinou 167 hlasů proti 132 odsoudila dnes večer po

Vídeň poslanecký sněmovna

13 article

Shodinné velmi pohnuté a zají- mavé rozpravě, po hlasování krajně napjatém, sněmovna po- slanecká celý proces, zosnovaný proti Srbům rakouským a po ně- kolik měsíců v hlavním městě království chorvatského konaný. Odsoudila tím nejen persekuční tendenci proti slovanskému ná- rodu a proti pravoslavné církvi, ke které se národ ten hlásí, od- sondila zároveň vedení procesn toho a odsoudila je jak po věcné stránce tak po stránce osobní. Ministerský předseda bar. Bienerth dr. Sylvester, prof. dr. Mayr a rada zemského soudu celoveckého Marekhl popírali sice parla- mentu cislajtánskému legitimaci vyslovovati ja- kýkoliv úsudek a projsv o tomto procesu, který není diktován justicí, nýbrž politikou, ale toto votum poslanecké sněmovny jest osvědče- ním, které bude slyšáno v celém v zdělaném svétě. Pro pilnost návrhu dra. Masaryk a ne- našla se sice potřebná dvoutřetinová většina, jednaelm řádem stanovená, našla se pře c však imposantní prostá větši na 35 hlasová. Tato majorita má ostrý hrot nejen namířený do zahraničí, nýbrž také do Vídně. Hlásá tonem výmluvným, že proti opo sici, která má 35hlasovou většínu při záleži- tostech tak kritických a choulostivých, jakou bez odporu návrh dra. Masaryka byl, nelze trvale vládnouti. To se také postihovalo ve vládním táboře, proto jest pochopitelnou stisněnost, jakou tam hlasování způsobilo.

Srba doktor Sylvester profesor Mayr Masaryk Vídeň

14 article

Byla by se nalezla také 2/4 většina pro ná- vrh dra. Masaryka, kdyby v poslední chvili již za hlasování samého nebyli se spěšné a na ko- mando svolali do zasedací sině poslanci, kteři z důvodů vážných před hlasováním vyšli. Byli to zejména četní poslanci polští — polská strana lidová ni jediným členem hlasování se nezůčast- nila — byli to však také skoro všichni městští poslanci strany křesťansko-socjálni. Když bylo za hlasování důtklivě voláno jak z řad českých. tak slovinsko-chorvatských a sociálně-demokra- tických, aby se konstatoval poměr hlasů, poně- vadž podobalo se, že spolek slovanské unie se soctálnimi demokraty ná rětšinu 34, vyběhl po- slanec prof. Sturm a povolal četné křesťansk sociály přes všechen odpor poslanců slovanských do zasedací síně, kam vbělli a kde byli ještě do datečně počíláni. Jen dva ministří hlasovali: dr- Schreiner a dr. Duleba. Dr. Žáček vyšěl před hlasováním stejně jako dr. Biliňski. Také vši- chní Vlachové odešli před hlasováním, jsouee dobře pamětlivi, že jejich minulost zapovídá jin schvalováti všeliké zrádcování.

Masaryk Schreiner doktor Duleba Žáček Biliňski Vlach strana křesťanský spolek slovanský unie

15 article

Proti návrhu Masarykovu vystoupili Něme jako na komando. Profosor univorsity inšprncké nerozpakoval se tvrditi, že návrhem úm „snižuje se vážnost justice“, ruší se klid obyvatelstvn ohrožuje se bezpečnost monarchie“. Jak vídno jsou pojmy u tohoto „učence“ velmi pomatené Velmi rozhodným způsobem čelili Němcům Chorvaté. Ivaniševič prohlásil: „Jsou-li obžalo vani v Záhřebě skutečně vinnými, nechať jsou přísně potrestáni. Ve skutečnosti však nejedná se o skutky soudně trestně, nýbrž o nedůstojný politický maněvr.“ A dodal: „Kdyby rakouská vláda zavedla stejné šetření na rozíraní rakou- sko-italském anebo rakousko-německém, jaké bylo zavedeno proti Srbům, nalezla by nade vši pochybnost tisíce stejných důkazů, nasvědčuji- cích duševním stykům s národy sousedními. avšak žádná vláda důstojnosti pamětliva by to nepokládala za skutky velezrádné. Maďaři vy- myslili si velmi cbytře tento proces. Chtéjí vzbu- diti víru, že zachránili monarohii. Pravou příči- nou však je jejich strach před Velkocborvatskem a trialisntem Posl. Biankini pak zvučným hlasem volal. „Jedná se o proces, který se vede způsobem tak nestoudným, že celá vzdělaná Evropa jest rozhořčena. Přes to však němečtí poslanei tvrdí, že jich se to nedolýká, že jim není po tom pra- nie, bude-li prolita v Chorvatsku nevinná krev. Proti takové surovosti, proti takovému urážení evropské civilisace praeuji ce nejrozhodněji jmé nem nevinných obětí a jejich rodin. Když ne dávno v Arménii spáchány krvavé řeže, vzpla

Masarykův Nout Němec Chorvat Ivaniševič Srba Maďar Posl Záhřeb Evropa Chorvatsko Arménie

16 article

nula celá Evropa bněvem a francouzský parla ment uložil vládě, aby učinila přitrž ukrutenstv tomu, tady však, kde jedná se o Chorvaty, ná ležojící k téte nonarchii, slyšíme k hanbě tohot parlamentu taková slova, jaká tu pronesli Němei na která mám jen jednu odpověď: „ťuj“, „fuj“ „fuj Za hlučného potiesku, který ozval se p těchto slovech dole i na galerii, řečník třikráte si odplivl. Dlužno příznati prof. Redlichovi, že mě odvahu nazvati proces záhřebský procesem ten- denčním a posvítiti náležitě do poměru Maďarů k Chorvatům, do vnitřních a domácích poměrů v království chorvatském a pověděti Maďarům. že vždycky bylo jejich snahou působili sváry v království chorvatském. Posl. Němee vznesl těžké obžaloby na poli- cejního presidenla pražského Křikavu a vzpome- nul dob, ve kterých v království českém všechno bylo velezrádným: také snáha po jazykové a ná- rodní rovnoprávnosti. Srb dr. Boljak podal některé humoristické ukázky, jakým způsobem proces záhřebský byl připtavován. Sdělil na př., že král Gambrinus považován byl za krále Petra. Posl. Pernerstorfer projevil sympathie pro Srby a pro volný vývoj všech národů. Konstatujeme s povděkem, že při hlasován byli ve většině všichni Slované vyjma některé Poláky, se Slovany pak všichni sociální demo- kraté. Konstatování poměru hlasů mělo prudkou dohru, při které křesťanští sociálové útočili ne vlastního svého předsedu dra. Patlaie. Jest za- jisté zajímavo, že vzat byl v ochranu — Čechy Kdy poslanecká sněmovna sejde se opět jest naprosto neznámo.

Chorvat Němei profesor Redlich Maďar Posl Křikava Srb doktor Boljak Petro Srba Slovan Polák Čecho Evropa Gambrinus

17 article

Dvouhodinnou řečí odůvodňoval ještě poslane dr Masaryk svůj pilný navrh o záhřebském procesu s »velezrádei« Uvedli jsme z největší části již ve večerním vydáni včerejších »Národních Listů« jeho řeč; zde dokončení. Řečník pravil: »l kdyby vše, co napsáno jest ve »Finale«o Bělehradě, bylo pravda, nedokazuje to ještě ani z da- leka, že v Chorvatsku jest revoluční organisace. Horli proti známému článku historika dra. Friedjunga o záhřebském procesu pro velezrádu a prohlašuje, že nařčení posl. Supila jest tlache m. Pro- hlašuje, že podal, jak mysli, přesný dokumentární důkaz, že na rakouskouherském a srb- ském území nebylo ani není žádne velkosrbské irredenty. Celý proces není žádným procesem pro velezrádu, nýbrž hanebnou justicí Uherska a Chorvatska (Pochvala.) počíná již býli hanbou Rakouska. An- nexí stalo seRakousko největším jiho slovanským státem. 9—10 milionů Srho- chorvatů spravováno jest, bobužel, deviti různýmí státními administracemi.

Masaryk Friedjung Bělehrad Chorvatsko Uhersko Rakousko

18 article

Jest pochopitelno, že touží po národní jednolě že snaží se též o překonani vzájemných nábožen ských proliv. Tímto procesem má býti však tato jed- nota porušena. Národní jednota, o niž usilují mladš generace, vzdělané vrstvy mezi Srby a Chorvaty. není stalní jednolou, zrovna tak jako není tomu ani u Němců v Rakousku a Německu. Annexí octli jsme se před velkým úkolem: jaké stanovisko má Ra- kousko zaujmouti k tomuto neodvratnému národnímu sjednocení srbsko-chorvatského lidu? S dosavadní politikou to nejde. Technickými prostředky kultury. silničními slavbami, melioracemi atd. nelze získati lid. ZBosny sHercegaviny byla učiněna naBalkáněČína s takovou nesvobodou že lid nemohl se politicky naprosto bnouti, tak že nebylo tam nad anner naprosto valného nadšení. Tam nes ní se vládnouti po maďarsku. Takovou politikou uelze Slo- vany získati. Chce li Rakousko zde zjednati nápravu, musí býti především důkladně řešena uherská krise.

Srba Chorvat Němec Rakousko Německo

19 article

Má-li býti na Balkáně zahájena polilika ve vělších rysech, musí se konečně dohodnouti též Češi a Němci. Jest svrchovaně na čase, abychom nabyli smyslu a rozumu pro slát, neboť jen tak bude lze prováděl politiku, která by prospívala nejen Slovanům, nýbri léž Rakousku. Jestliže Rakousko jako celek chce učiniti něco organického, musíme prováděti poliliku říšskou, ale nikoli maďarskou politiku znásilňovací. Řečník doufa, že nebude v této sněmovně žádné strany, žádnéh poslance, klerý by jenom nepřímo hlasoval pro tulo skvrnu kultury a pohtiky, pro tento t. zv. velezrádný proces. (Hlučná pochvala) Posl. Sylvestr problašuje, že německo nacionáln svaz bude h asovati proti pilnosti Post. Ivaniševič dovozuje, že při celém tom pro cesu jde o nedůstojný polilický manevt proti chor vatsko srbské koalici, jehož zařátky sabají až do r. 19U6. Jest samozřejmo, že Srbové v Cnorvatsku jsou ke svým bratiim v Srbsku v jistém duševním poměru, avšak

Čech Němec Posl Sylvestr Ivaniševič Srba Balkán Rakousko Srbsko

20 article

V úrobném prodeji: ranní čislo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . večerní . . . . . . . . 6h Inseráty platí se hotově napřed- Předplaceni a insarty přijimá administrace v Murianské ul., 5. Tam nacházejí se těž redakce, liskárna a expodice „Národnich Listů“ Rukopisy se novracejl.

Murianský ulice

21 article

o velezrádě může mluviti jen zaplacený denuneiant, jako Naslič. P. sl. Mayr prohlašuje, že on a jeho strsna budou hlasovati jak proti pilnosti, tak i proti meritu. Posl. Biankini nazývá záhřebský proces nesty- datou komedií. Soudcové mají svědomí zrovna kaučukové. Hlavní svědkové jsou namnoze lidé od- souzení pro zločiny. Proces jest jenom článkem těž- kého řetězu, kterým je Chorvatsko poutáno z vděč- nosti za těžké oběti, které přineslo trůnu a vlasti.

Mayr Posl Chorvatsko

22 article

Maďaři vědí zcela dobře, že jenom Chorvatsko opět uvedené ve svá práva, může navždy zkřížiti drz imperalistické plány Maďarů, proto dráždí Chorvaly. aby je odcizili trůnu a dynastii. Avšak trvale ne- může býti Chorvatům odpíráno sjednocení a národní sesflení. Svodu budou míti jenom ti, kdož chtějí učiniti Chorvaty a Srby obětním beránkem pochy- bené politické soustavy. (Hlučná pochvala.) Bienerth odmítá každou debatu o procesu- Předseda ministerstva sv. p. Bienerth považuje za svou povinnost pronésti několik poznámek rázu zásadního. Postavení vlády k tomuto předmětu jest dáno samo sebou. Návrh pohybuje se ve velice ne- určitých výrazech a obratech. Navrhovatel opomenuí přesně naznačiti důkazy, jež mají býti annekčním výborem revidovány a uvěsti osoby, které je pro- nesly. Též jeviště domnělého velezrádného hnutí jes geograficky i ethnograficky naznačeno jenom velice neurčitě. Za tohoto stavu věci bylo by zajisté úkolem pro sněmovnu téměř nerozřešitelným konati funkci jako soudcovská revidující instance. Avšak nehledě k tomu, setkává se uskulečnění návrhu toho též nepřemožitelnou překážkou rázu právního. D zásad a ustanovení naší ústavy jsou výhradně soudní úřady povoläny pátrati po stopách velezrádného hnoti v našem státním územi a vzdali bychom s jednoho z nejcennějších zřízení novějšího státníh živola, přesného rozdílu mezi zákonodárstvím, justicí a správou, kdyby poslanecká sněmovna nebo parla- mentní výbor chtěl se ujati funkcí státního zastupi- telství a soudů.

Maďar Chorvat Srba Bienerth Chorvatsko poslanecký sněmovna

23 article

Pokud jde však zvláště o trestní proces, jenž koná se v Záhřebu, musí odmítnouti mini- sterský předseda z důvodů, několikráte při podobných příležitostech prones- ných, se stanoviska vlády každou roz- pravu o tom, neboť jde o případy soudnictví jiného státu, do nichž nemáme se zásadně vměšovati, pro- tože i působení na soudnictví vlastního státu po- lkalo by se s ústavními překážkami. Proto nemůže se svého místa pronésti osobní názor o záležitosti, která vymýká se z důvodů mezinárodní loyálnosti courloisie úplně z našeho vlivu. To jsou důvody. kenči ministerský předseda, proč vyslovují se jmenem vlády jak proti piln sti tak proti meritu tohoto na- vrhu. (Pochvala.) Pesl. dr. Redlich prohlašuje, že jest banbou to co se v Záhřebě děje. Proces jest tendenčním. Srbsko- chorvatská koalice jest nesporně velkým pokrokem a třeba ji přísně rozlišovati od jistých výstřelků srbeké politiky. Rakouský parlament může o záleži- tosti té jednati jen jako o politickém problému. Zá- hřebský proces nelze sloučiti se směrem naší říšské politiky a proto vyslovujeme nad ním svoji nelibost. Hlučný souhlas.) Posl. šl. Stransky vzdává se slova Posl. Němec mluvi o použivání paragrafu, týka- jicího se velezrády v Rakousku a poukkazuje k tomu, že právě nyní bké mluví se o velezrádném hnutí prý v Čechách, bezpochyby z teho důvodu, že rakouské vlády ne- mohou žiti bez velezrády a proto musí vždy uměle udělati velezrádu. Na podzim zvolalo v Čechách ně- kolik nezralých mladiků, aby pozlobili policii: „Sláva králi Petrovi!“ a byli stlháni jako velezrádci. Minu- lého týdne volalo statisíce lidu ve Vídni „Stáva císaři Vilémovi!“ a žádnému nenapadlo po- trestati je. Každý, kdo účastní se polilického života, byl při nejmenším jednou ve svém žití velezrádcem.

Pesl doktor Redlich Posl Němec Sláva král Petro Vilém Záhřeb Srbsko Rakousko Čechy Vídeň

24 article

Zvláště v Čechách bylo od tě doby, kdy Čechy přišly do styku s Rakouskem, vše velezrádou. Ná- rodní hnulí, čelicí k dosažení rovnoprávnosti, snaby dělnictva o zlopšení jich hospodářské situace, 40lety boj sociálních demokratů za rovné volební právo byly velezrádou. Vzpomíná procesu s t. zv. Omladinou. jehož základem bylo prý velezrádné hnutí V další své řeči kritisuje řečníkk ostře bezpečnostni poměry v Praze za nynějšího policejního ředitele Křikavy. Ziosynově, kteří polloukaji se celé měsíce v Praze, policie ne- polapí. Roznáší-li však někdo několik pozvánek na schůzi, jest zatčen. Policejnímu řediteli Křika vovi jest všechné vhed. co se děje proli sociálaím demo- kratům. Těž protimilitarislické hnuti jest prý vele- zrádou. Toto hnulí propagováno jest též ve vládních kruzích, neboť vláda vysílá každoročně na meziná- rodní mírové konference své delepace. Činí-li v Praze mladí lidě totéž. považuje se to za velezrádu. V Če- chách uslavilo se sdružení sociálně-demokratické mládeže, jehož členové chodí k odvodům v černém kabátě, ozdobeném rudým karafiátem, a kteří si vy- tkli, že zabrání chlastu a pranicím při odvodech. To prohlašuje se za velezrádné agilace. Rečník poukazuje na to na připad, jenž udál se jistému Guslavu Kummermannovi, obchod- níku v Kutné Hoře Kummermann byl uvržen finan- čním tajemníkem Harmachem do vazby a odsou- zen pro podioudnictví. Tenlo finanční tajemník na bízel na to odsouzenému, že mu vypracuje stížnos! a polřebnou žádest, což se též stalo. Za to dal si za platiti Kummermannem 300 korun. Za podobných

Křikava Čechy Rakousko Praha Kutná hoře sdružený sociálnodemokratický mládež

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Příhoda Galilea Galileiho. Celá Firenze (Florene) zdála se nám jedním velikým museem; s těžkou hlavou, nadšením znaveni, jdeme odpočinout do sadů za zahradu Boboli. Od římské brány (porta romana) stoupáme pěšky promenádní silnicí Macchiavelli (čti Makkiavelli) a usedneme na lavičku na silnici Galileově. V mysli se nám obnovuje vše, co jsme kdy o tomto pisánském velikánu slyšeli. Nář přítel a průvodce, Pietro Thouar, přerušuje nás často svým benissimo (velmi dobře) a spo- kojen, že Slavi da Praga váží si a uznávají jeho rodáka tak vysoce, polužil nám otázku: „Kdo byl nejlepším přítelem Galilea v posledních jeho letech?“ — Hádáme marně. — Slepý žebrák, jménem Spinello! ení Toť nemožno, vy žertujete. Nežertuji, je to čírá pravda; poslyšte, jak se spolu seznámili. V létě 12. června 1639 seděl Galilei sám ve sfém pokojíku, ve vile, zvané Gioiello (čti Džo- jello), odtud asi 1/4 hodiny vzdálené. Trudné my čnky vkradly se mu v mysl. Znova prodělává Gechna příkoří od papeže, jezuitů a jiných od- půrců; jako 12. června 1633 znova na něm v žaláři vymáhají násilím a mučením, aby se zřekl Koperníkovy tcorie a svého učení. V nej- říším rozčilení povstane z lenošky a dupne si,

Galilei Macchiavelli Galileův Thouar Galileo Spinello Koperníkův Firenza Praga číst Džo

26 article

řka: „Eppur si muove (A přece se točí)“, jako tehdy v osudný den 22. června 1633. Prsa se mu dmou, dech se mu kráti, potřebuje vzducho hmatá po pokoji, až najde dvéře. Jde, neví kudy neví kam. Čím dále jde, tím více zaplašuje mu příjemný vánek trudné myšlenky, až uklidněn ustane v chůzi. Kam zašel, kde se nalézá? Po- prvé od doby, kdy úplně oslepl (v prosinci 1637 vyšel samoten ven, šel cestou velice nebezpeč- nou a zašel daleko. Slunce pražilo a on, vysílen, usedne; mna si uči, praví: „Tyhle oči, které m ukázaly nové nebe, nechtějí mi ukázati ani brst- ku země; vrátim-li se, padnu do roklin, zůsta- nu-li, umru úpalem.

27 article

Je v polospánku, v tom slyší údery okovano holi o kamení, údery se blíží, osoba jde pomalu jde okolo, aniž by si ho všimla. Vzmuží se tudíz a zvolá: Bratřel Kdo je tu? Tak z nenadání mě okřiknel Chcele mi dáti almužnu, prosím, smilujte se nade mnou. Já prosím za smilování. Tak, tak. Já dnes nenašel ani jednoho kře- sťana, který by mě vyslechl. Však počkoj, my chudáci jsme bratří. Chceš kousek chleba? — dostal jsem ho ve vile Gioiello. Tam pro al- mužnu jiti — je radost. Vezmi... kde jsi? Dnes já, zejtra ty. Děkuji, netřeba mi chleba, jsem slepý a žádám tě za smilování, abys mě dovedl domů. Bože, bože! Oba slepí, já nikdy nespatři slunce. Galilei si vzdychl. Pojďme tedy, pokračuje druhý. Chodím touto costou často. Kam chcete? Do Gioiello! Tam? — Nuže — kde je vaše ruka? Jal je suchá! Jste starý, není-li pravda. Ano, je mi 75 let. Cítím však, že oblek váš není chudobný O, odpustte, pane, nechtěl bych, aby moje hadry ... Proč mě nejmenuješ bratrem? Jsem bíd nější než ty; kdyby nobylo tebe, byl bych zde zahynul. Ale, ale — proč chodite sám cestou ne známou a tak nebezpečnou. — Pozor, blíže k mně, je prý zde rokle; znám tu každý krok. Prozřetelnost božská mě tu vodila. Také já tu před časem chodíval a znám ty rokle Jakže, vy jste viděl? O, chudáku, já aspoř nevím, co mi chybí — zapomínám často na svou slepotu a postačuje mi, že mě slunce hřeje jako jiné; netrápí mě, že neznám jeho podoby Galilei vzdychl a upadl opět v melancholii — Šli mlčky dlouhou dobu, až ticho to přeruš zvon z Arcetri (kostel blízko vily). Jsme blízko Gioiello. Znáte se tam? Znáte také vy, toho dobrého Galilen? Ovšem! Ty ho také znáš? Jak bych ho neznal! Od jeho dveři nejde nikdo s prázdnýma rukama. Všichni o něm ří- kají, že je velikán, a my — bratři v bídě — ří káme, že je vrozená dobrota.

Galilei Gioiella Jal Arcetri

28 article

Já ovšem vím o něm více — 6, je nešťast nější než vy všichni. Jaké neštěstí může potkati takového pána jakým je on? A pak — což blahořečení a mod litby chudých ničím nejsou? Ovšem, že jsou — cení si jich více než po kladů světa. Praví ti to vlastními ústy a ze srdce si přeje, abys ode dneška s ním přátelství sdílel Tiskna mu ruku, objal he a svým přátelům představil. Se slzami vděčnosti libal Spinello ruce toho dobrodince a byl jeho stálým průvod- čím, i doprovodil ho též ve středu večer dne 3. ledna 1642 z vily Gioiello do kostela sv. Markéty k věčnému spánku; nebylo tedy tomuto kouzelníku jeho přáni, „aby byl pohřben v ko- stele Santa Croce“ vyhověno. Dojati tímto neštěstím Galileovým, mlčky jsme se zdvihli a v málo minutách octli u „Torre al Gallo“, bývalé to observatoře Galileovy a za krátkou dobu uzřeli jsme tu skrovnou vilu Gioiello s poprsím a nápisem. Chudák, sem tedy byl intornován, zakázán mu vstup všude i do Florence! Co však zmohla všechna pronásledování a protivenství kleru proti novému bohu? — „pravdě“ — „vědě“? Galilei stojí dnes v popředí badatelů fysiky a astronomie; všichni národové obdivují jeho píli, vytrvalost a bohatou prozíravost, i vděč mu za jeho velkolepé pokusy a jeho smělé vý- vody a výroky- Cr.

svatý . Markéta Galileův Galla Galilei Santo Croce Florenc

29 article Hudba.

Hudba. + Pěvecké a hudební sdrežení »Smelana« uctilo památku 25letého výroči mistra Smetany přednáškou kterou proslovil dne 13. t. m. rektor příbramské akademie p. prof. dr. J. Theurer. Přátelé sdružení a čenstvo v hojném počtu se dostavivší, sledovala se živým zájmem vývody přednášejícího. Po úvod- ních slovech starosty spolku p. O. Pacovského roz- vinul p. dr. Theurer způsobem přístupným a vécným obraz života a působení B Smstany. Pro akfuálnost vyjímáme z vývodů těch slova tato: »Dnes slavíme 25. ročnici okázale, celý národ, a oslava bude do- kumentována pomníkem. Nebude druhého muže, který by si toho zasluhoval více. Přál bych si však, aby byl poslaven po Smetanovsku. Základním cre- dem Smetanovým bylo: Pravda, umění, pokrok, národ! Pomník nesmí tedy býti výsledkem hesla, do národa hozeného. Smetana byl odpůrcem hesel. Musi to býti pravda. Dříve ve svých srdcích a pak teprve z kamene. Zodpověz si každý otázku: jak blízkým je mi Smetana? Kdybychom se tak plali, zná 9940 lidí v Čechách jen »Prodanou nevěstu«a snad jen pouze 1% jeho kulturní význam. Stavíme pomník z vnitřní potřeby a ne z ohledu na vnějšek. Proto dříve než z kamene, postavme ho v srdcích svých.« A slova ta byla tím případnější, jelikož pronesena byla v prostředí, které pečuje o šíření české budby, tak jako již před lety dalo a propago- valo podnět k akci pomníkové. + Zpěvácký spolek »Smelana« v Pardubicíeh pořádá dne 26. t. m. o 8. hod. večerní v Dělnickém domě »večer skladeb řed J. Procházky« za laskavého spolnúčinkování: pl. M. Lhotové, stč. B. Potůčkovy, slč. Z. Procházkovy, p. J. Chmelíka a p. J. Wittocha. Na klavír doprovází skladatel, Sbory řídí sbormist p. K. Wattoch.

Smetan profesor doktor J Theurer Theurer Smetanův Musi J Procházka M Lhota B Potůčkův Z Procházkův J Chmelík J Wittoch K Wattoch Čechy zpěvácký spolek Smelan