2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
19. dubna 1909. Číslo 137.
4
article
okolností obdržel též v jiném případě 2500 koru.
S tímto finančním tajemníkem bylo zavedeno vyše-
třování. Po disciplinárním řízení byl suspendo-
ván, podal si však žádost a cestou milosti
byl přeložen k poplatkovému úřadu d
Prahy, tak že byl vlastně povýšenl
V soudcovských kruzích se nyní vypráví, ž
stalo se to po intervenci radikálních poslanců Žem-
líčky a Choce. (Slyšta! Slyšte!) Kde zůstává
morálka a radikalism těchio pánů a kde jest vele-
zráda, kterou vláda chce pronásledovati šibenicemí
a katy?
Je zřejmo, že to všechno jest švindl: neboť když
také lidi označujeme velezrádci, neděláme s nin
žádných obchodů. Rečník mluví pak o nakládání se
sociálními demokraty a národnostmi v Uhrách, jakož
i v Besně, kde sociální demokraté pronásledovám
jsou iako velezrádci. Sociální demokralé budou hla-
sovali pro pilnost. (Hlučná pochvala u soc. dem.)
K návrhu posl. Pichlera se rokování koně
a generálnimi řečníky zvoleni; posl. Baljak proti
posl. Pernerstorfer pro.
Posl. Baljsk děkuje navrhovateli jménem srb-
ských poslanců za podání návrhu, uznává jeho důle-
žitost pro Srby, prolože proces jest namířen proli
Srbstvu. (Hlučná pochvala.)
Posl. Pernerstorfer prohlašuje, že sociální deme-
kralé bulou hlasovati pro pilnost, prolože záležitos
zasleuží, aby se o ní mluvilo v rakouské sněmovně
Sociální demokraté odsuzují nejenom proces, nýbrž
také starorakovský svstem potlačování národů. (Hluč-
ný souhlas a potlesk.)
Následují věcné opravy.
Choc
Slyšta
Pichler
Posl
Srba
Praha
Uhry
Besna
5
article
Posl. dr. Hribaz popírá oproti poslanci Marckh-
lovi, že exisluje spojení mezi Lublaní a Bělehradem
To jsou jenom denunciace.
Posl. Frosl prohlašuje ve věcné opravě, že po
slancem Němcem jmenovaný bývolý policejní koufi
dent Špaček byl své doby často v bytě nynějšího
sociálně demokratického poslance Soukupa.
Posl. Němec konstatuje oproti posťanci Freslovi
že jím jmenovaný Špaček při nedávných doplňova-
cích volbách do říšské rady agitoval pro kandidáta
národních socialistů a podnikl útok na sociálně demo-
kratickou volební míslnost.
Posl. dr. Mosaryk praví v doslovu, že lze poklá
dati za výsledek rokování o pilnosti návrhu, že v me
ritu ani jediný hlas neozval se pro tak zv. velezrád-
ný proces, naopak že také ti, kleři přednesli formální
námitky, proti procesu se vyslovili. Ministerský pře-
seda obratně vyvlékl se z kličky. Jeho námnitky
kompslenci vyvrátil již předsoda. Na řečníka působ
to dojmem, že klestensko-sociátní strana byla pře-
kvapena nesprávným článkem „Reichspostu“ a ž
neví, jaké stanovisko má zaujmouti. Řečník lituje, že
svobodomyslní Němci uchýlili se za formální námit-
ky. Pro svůj návrh neuplatnil humanitu. Domnívá se.
že dokázal, že ve chvíli, kdy sněmovna rokuje o an-
nexi, musí zde promluveno býti o eminenlně rakou-
ském problému, ane o rakouskkém problému vůbec
a řečník nechápe, jak je možno se v takové chvíi.
kdy vyslovuje se přání, aby říšská myšlenka měl
na Balkáně budoucnost, ukrývati se za formální ná-
mitky. (Hlučný souhlas.)
Na to se přikročuje k hlasování. (Nepokoj.)
Posl
doktor
Hribaz
Marckh
Němec
špaček
Soukup
Fresl
Mosaryk
Lublaň
Bělehrad
Balkán
6
article
Předseda žádá ony poslance, kteří hlasuj
pro pilnost, aby povstali ze svých míst. (Trvalý ne-
pokoj.) Konstatuje pak, že pilnost schválena nebyla
Posl. dr. Kramář: Žádal jsem konslatování
poměru hlasů. (Souhlas u Čechů)
Předseda: Tato žádost měla býti vysloven
před hlasováním. (Výkriky a hluk.)
Posl. dr. Kramář: Žádal jsem včasně o kon-
statování poměru hlasů. Vy jste toho však neslyšel
(Výkřiky u křesť. poc.)
Předseda: Pan poslanec dr. Kramář sděluje
mi, že před prohlášením výsledku hlasování žádal
o zjištění poměru hlasů a že jsem toho neslyšel. (Vý-
křiky.) Jsem nvcen vyhověli oprávněné žádosti. (vý-
křiky a trvalý nepokoi.)
Po zjištění poměru Hasů sděluje předseda, ž
pro pílnost hlacovelo 167, proti pilnosti 132
poslanců. Nebylo tedy dosaženo dvoutřetinově
většiny pro pilnest návrhu. (Výkřiky a hluk.)
Na to provedeny náhradní volby do vý-
borů.
Posl
doktor
Kramář
Čecho
7
article
Plavební a pošlovní smlouva s paroplavební
společností rakoustkého Lloydu o dalmatské a albán-
ské plavební službě přikazuje se bez prvého čten
rozpočtovému výboru.
Na to čteny byly dva přípisy ministerstva spra-
vedlnosti, z nichž v jednom ministr spravedlnosii
k dotazu posl. Pernerstorfera v záležibosti porušen
imunity poslance Lůwa vysvětluje celý případ omy-
lem, v druhém případu, posl. dra. Kunického, pok
dokazuje, že imunita porušena nebyla. Od návrhu
na podání žádosti za vydání tohote poslance státní
zaslupitelsíva upustilo, poněvadž případ považovalo
za nepatrný. Hlučné: Slyšte! Slyštel)
Posl. Bielohlawek stěžuje si v dotazu na
předsedu, že předseda po zahájení blasování vyhově
žádosti, aby konstatován byl poměr hlasů, což od-
poruje naprosto jednacímu řádu. (Hlučný souhlas u
křesťanskkých sociálů. Odpor u Čechů.)
Předseda odpovidá, že řada poslanců mu sdě-
lila, že posl. dr. Krammnář a několik jiných poslanců
skulečně před zahájením hlasování žádali o slavo
k podání návrhu na konslatování poměru hlasů. (Od-
por v levo. Hlučný souhlas a potlesk u Čechů.)
Předseda končí pak schůzi a prohlašuje, že v sou-
hlasu s usnesením dnešní konference předsedů bue
příšti schůze oznámena písemně.
Schůze pak o 7. hodině skončena.
Lloyd
Kunický
Posl
Bielohlawek
Čecho
doktor
Krammnář
8
article
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. května. (Podminky We-
kerlovy.) Pondělní „Pester Lloyd“ otiskuje
podmínky dosavadní uherské vlády, za kterých
by byla ochotna opětně se uvázati v řízení stát-
ních věcí uherských. Podminky, z části už zná-
mé, jsou následující:
1. Bankovní výsada se prodlouží počínaje
r. 1911 na základě bankovní pospolitosti, ale
samostatnost uherského státu má se přesněji
vytknouti buď ve firmě banky, nebo zřízením
zvláštní generální rady uherské a rakouské, nad
nimiž by stála nejvyšší společná rada s guver-
nérem v čele.
2. Ve všech vojenských sborech, doplňova-
ných v Uhrách, má býti maďarština jednacím
jazykem.
Lloyd
Praha
Uhry
Podminka I
9
article
3. Upravi se prapory a odznaky společného
vojska, jakož i otázka znaků a pečetí zahranič-
nych zástupců říše.
4. Mezi oběma státy monarchie zřídí se
vnitřní celní čára pro určité tovary, z nichž by
každý stát měl právo vybirati slo až do 60 mi-
lionů korun ročně.
5. V ukládání spotřebních daní oba státy
mají býti úplně samostatné.
V Praze, 18. května. (Nesnáze v pol
ském kole.) „Dzien. Pol.“ vrací se ke zná-
měmu hlasování v rozpočtovém výboru o polské
resoluci a přeje si, aby předsednictvo podalo
veřejnosti přesnou zprávu o poměru polského
kola k německým stranám v parlamentě. Veřej-
nost — píše „Dz. Pol.“ — chce vědět, je-li
pravda, že mezi kolem a Němci jest jakési do-
rozumění a proč polské kolo sloužilo Němcům
proti Slovanům. Také „Dz. Pol.“ očekává, že
kolo osvědčí jasně své smýšlení, až se na jed-
nací pořad dostane pilný návrh Šusteršičův. Ná-
vrh ten prý umožní kolu, aby zachránilo zákon
o průplavech z roku 1901, přijatý hlasy slovan-
skými. Pochybujeme velice, končí lvovský list.
že by naše veřejné ninění, nezapominající na
pronásledování Poláků v Prusku a na hrdopyš-
nost rakouských Němců, spřátelilo se se změnou
politiky polského kola v duchu německém. O ta-
kové oslavě památky bitvy grunwaldské, připada-
jící na příští rok, zajisté nikdo v Haliči nepo-
rnýšial.
V Praze, 18. května. (Proti pols ko-
maďarskému zbratřování.) Dr. Felie
Konec znv, jehož přednášky o historicktei
Pol
Němec
Slovan
Dz
Felie
Praha
Prusko
Halič
10
article
slycích Poláků se Slovany přijaty minulý týden
v Praze s vřelou sympatií, ozval se „Dzien. Po-
znaňském“ velice rozhodně proti zbratřování
polsko maďarskému. Autor hledá pařeniště snah,
nesoucích se za spojením Předlitavska (vyjma
Halič) s říší německou nikoli ve Vídni, nýbrž
v Pešti. Politika maďarská jest dle jeho soudu
prusofilská a uherská strana neodvislosti spo-
léhá ve svých budoucích plánech na přímou po-
moc z Berlína. Pešť je onen hřeb, který přibíjí
Rakousko ku Prusku. Proto prusofilské snahy
rakouských Němců nacházejí největší ochranu
v Pešti. Maďarská agrární banka v Bosně bude
nástrojem pruského kapitálu, jemuž bude ra-
ziti cestu na Balkán. Neštěstím pro Poláky jest
nyní, že rakouským ministrem financí jest Po-
lák, ryt. Biliňski, který musí hájiti maďarský
podnik v Bosně. Ale prusko-maďarské koalici
právě na tom záleží, aby polské kolo se stalo ne-
náviděným u ostatních rakouských Slovanů, aby
se stulo osamoceným a tím ochotněji pak vstou-
pilo do spolku s Němci proti Čechům a jižním
Polák
Slovan
Němec
Biliňski
Čecho
Praha
Předlitavsko
Halič
Vídeň
Pešť
Berlín
Rakousko
Prusko
Boseň
Balkán
agrární banka
11
article
Slovanům. Jest dále pozoruhodno, že pokaždé,
když uherská vláda v dorozumění s Berlínem
cbystá nějaký vážný krok, vždycky se pořádá
nějaký polský výlet do Pešti, nebo maďarský
do Haliče. Každý takový výlet jest zvěstovatelem
nějakého hrubého politického podvodu. Není
pravda, že z nějakého maďarského akademi-
ckého spolku byli vyloučení studenti, kteří chtěji
jeti do Berlína. Není pravda, že Arn. Kovacs
jest vůdcem nějaké strany. Jest to pouze pořo-
datel slavností a výletů. Dr. Koneczny vzpomíná
při té přiležitosti nejapného návrhu jednoho zpá-
tečnického ruského novináře, aby se království
polské prodale za 8 miliard Prusku. Pochod
Prušáků do Varšavy bude vyžadovati souhlasu
Vídně a ten souhlas mohou tam vymoci jen Ma-
daři. Proto se prý Maďaři bratříčkují nyní s Po-
láky, aby odvedli jejich pozornost na jiné pole
Arn
Kovacs
doktor
Koneczny
Prušák
Maďar
Berlín
Pešť
Halič
Varšava
Vídeň
Ma
12
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Fraze, 18. května.
Haličané v Petrohradě.
Dvacetičlenná deputace ruských politiků,
literátů a sedláků z Haliče a Bukoviny, jež se
účastnila Gogolových slavností v Moskvě, přijela
na pozvání haličsko-ruského spolku do Petro-
hradu, kdež byla hned na nádraží bratrsky uví-
tána a je od té doby předmětem pozornpsti pe-
trohradské městské rady i zástupeův slovanských
spolků.
V deputaci jsou též říš. posl. dr. Glěbovický
zem. posl. dr. Dudykevič a redaktor »Galiča-
nina« O. A. Markov. Pro Haličany uspořádán
slavnostní večer v místnostech starého Slovan-
ského dobročinného spolku, při němž promlu-
veno mnoho vřelých slov o kulturní jednotě
Velkorusů s Rusy přikarpatskými. V sobotu
Haličané navštívili Kronštat, aby položili věnee
na mobylu M. A. Kačkovského, který
proslul svou osvětovou činností mezi haličskými
Rusy a jehož jméno nesou ruské spolky pro
šíření osvěty mezi haličským lidem. Kačkov-
ského zastihla smrt za návštévy petrohradské
osud tomu chtěl, že byl, ač sám pravoslavný
pohřben na katolickém hřbitově kronštatském
Prof. Pogodin o Polácích.
Známý přítel Poláků, prof. Pogodin
líčí v »Mosk. Ježenedělníku« dojmy ze své po-
slední návštěvy ve Varšavě. Poláci nemluvío
jiném, než o odloučení cholmské gubernie od
království polského. Pověsti, šířené v Rusku,
o nějakých přípravách k povstání, má za blá-
hový výmysl. Ale to neznamená, že by se Po-
láci již smířili s chystaným jim osudem. Na-
opak, celý polský národ je prý pobouřen ruskou
politikou. Na námitky profesorovy, že Poláky
neutlačuje ruský národ, nýbrž vláda, odpovl-
dají: Kde tedy je ten národ? Proč si nás ne-
všimají v ruské dumě? Bude-li odloučení cholm-
ského kraje dumou schváleno, pak rusko-polská
dohoda bude znemožněna na vždy.
Fraga
Haličan
Gogolův
doktor
Glěbovický
Dudykevič
Galiča
A Markov
Velkorus
Kronštat
kačkovský
Rus
Pogodin
Polák
profesor
Petrohrad
Halič
Bukovina
Moskva
Varšava
Rusko
Petrahrad
13
article
Vnitřní krise v Německu.
Dnes o poledni podával kaneléř Bülow ve
Wisbadenu clsafi Vilému zprávu o situaci vnitřnt
i zahraniční. V posledních hodinách vyslovili se
liberálové příznivě o situaci: pokládá se teď za
možné, že se najde cesta k uzákonění finanční
reformy i za spolupůsobení liberálů. Konserva-
tivní vůdcové prohlásili, že kdyby liberálové
učinili jim ústupky v dani kořaleční, že by
aspoň 40 poslanců jejich hlasovalo pro dan
z dědietví. V rozpočlovém výboru říšského sněmu
prohlásil st. tajemník Sydov, že spolkové vlády
zaujmou k usnešením komise o zlepšení platů
poslaneckých stanovisko teprv, až bude znám
výsledek vyjednávání o reformě finanční. Pří-
znivý výsledek vyjednávání toho pokládá se dnes.
jak řečeno, za možný: více ani optimiste
netroufají si zatím tvrditi.
Vilém zpráva
Německo
říšský sněm
14
article
Panovnické cesly
Dle »Daily Mailu« navštíví němečtí manželé
císařští v polovici října anglického krále na
zámku Windsoru. Londýnu prý se ale vyhnou.
Eduard VII. sám možná letos nepřijede do
Marianských Lázní, protože prý chronická cho-
roba hrtanu bude vyžadovati jeho pobytu na
Středozemním moři. Tim by ovšem sešlo tak
ze schůzky jeho s císařem Františkem Josefem.
Zdá se to býti ovšem spíše přirozeným dů-
sledkem posledních komplikací mezinárodních.
nežli důsledkem komplikací hrtanových.
Německé válečné přípravy proti Anglii.
Veřejnost anglická znepokojena jest vedle
tajuplného objevování se neznámého aeroplanu
v ovzduší vlasti její i jinou ještě událostí. Sin
George Doughty, kterýž nedávno interpeloval
k vůli manevrům německého vojenského lod-
stva dopravního proti ústí řeky anglické Hum-
beru, prohlašuje dnes, že nabyl nyní důkazů,
že v posledních 12 měsících opakovaly se ně-
kolikráte tyto manevry německého loďstva a te
sice mimo vody anglické, ale přece v sam
blizkosti pobřeží anglického. I učiní prý ještě
další kroky v této věci u vlády i v parlamentu.
Eduard VII
František Josef
Doughty
Windsor
Londýn
Anglie
Daily Maila
15
article
Úlek šacha z Teheranu.
Jak »Berl. Tagbl.« sděluje v depeši tehe-
ranské, byl tam vyhlášen stav obležení.
Veškerá moc přenesena na generála Ljachova.
Šach uprchl z Teheranu do Sultany
kde se opevňuje.
V Tavrizu vybuehlo včera v domě re-
volučního vůdce Satar chana velké množství
prachu, při čemž byly usmrceny čtyř
osoby a sedm zraněno.
Konec pařížské stávky poštovní.
Neslavně končí hnutí stávkujících úřadníků
pošlovních v Paříži. Bojovná agitace vůdců,
kteří chtěli úřadnictvo rozplameniti ke vzpouře
proti autoritě, selhalo. Moený dojem učinilo pro-
puštění dalších 313 úřadníků. Vláda dala na
jevo, že ovládá situaci. Úřadníci vracejí se stále
četněji do služby a obecenstvo nemá valného
zájmu na jejich stávce a klidně přijímá po-
měrně nepatrné porušení dopravy. Zprávy z tá-
bora stávkujících zní však stále sebevědomě, ne-
spokojenci nechtějí se vzdáti buje a v nedělním
večerním shromáždění odhlasovali, že budo
ve stávce pokračovati až do kraj
nosti. Řečníci prohlašovali, že dělnické syndi
káty budou podporovat stávkující. Dělníci mohou
jim prospěti zatím jen demonstrativní stávkou.
jež by však měla význam jen tehdy, kdyby byla
všeobecná. Naděje na podobnou manifestaci
zmizela.
Berl
Ljachov
Sultan
Paříž
16
article
V neděli večer, jak se telegrafuje z Pa-
říže, projevil generální tajemník »Conféderation
generale du travail«, Niel, na konci sjezdu hor-
níků prý názor o všeobecné stávce. Je
přesvědčen, že proletariát není dosud zralý,
aby s úspěchem mohl podniknouti tak nebez-
pečný pokus. Každý pochybný manevr by
poškodii situaci dělnictva. Na žádost stávkují-
cích úřadníků musí odpověděti splše roz-
vážný rozum nežli cit. Výbor nemůže nyní
prohlásiti všeobecnou stávku. Je zločinným pro-
viněním balamutiti dělníky pobuřujícími slovy, za
nimiž nemohou následovat skutky. Nadšení tá-
borů je hoříci sláma, jež brzo uhasne. Řečník
je proti všeobecně stávce. Tato slova význam-
ného dělnického vůdce jsou ve velikém odporu
s revolučními frázemi Patandovými a Paurono-
vými. Teď je patrno, že stávka nemůž
míti dalšího trvání. O všeobecnou
stávku se dělníci ani nepokusí.
Niel
17
article
Jednotlivé odbory mohou se toho odvážiti na
vlastní nebezpečí, teď, kdy druhá pošlovní stávka.
lehkomyslně začatá, žalostně ztroskotala.
Vláda přispěla k upokojení mysli úřadníků
slibem reforem v organisaci státního úřadnictva.
Parlament bude se zabývati otázkami sem spada-
jícími. Základní rysy vládou projektovaného no-
vého statutu úřadnického jsou: statut
dovoluje úřadníkům, aby dle libosti nazvali své
organisace »syndikáty«, »adružením« nebo
»společenstvím«. Tyto organisace budou mít
právo nabývati nemovitostí a udělovati podpory.
Společnosti mohou se spojiti s velikými podob-
nými organisacemi ve Francii. Ale spojení úřad-
nických syndikátů s neúřadnickými syn-
dikáty nebude dovoleno. V každém
ministerstvu bude zřízen disciplinární výbor,
skládající se z úřadníků. Nový statut ohlašuje
též soudní dvory, před nimiž se úřadníci
objeví, nežli budou nad nimi pronešeny disci-
plinární rozsudky. Podobné soudy, skládající se
z 5 až 6 soudců, budou zavedeny ve všech
departementech. Nad nimi bude odvolací soud
v Paříži. Proslýchá se, že celá řada poslanců
ohlašuje oposici proti tomuto projektu, poněvadž
shledávají, že vláda jde přílis daleko ve své
ústupnosti.
Francie
Paříž
18
article
Poslední události budou mít vliv na situsei
vlády. Proti Clemenceauovi v tichosti se
utvořila silná oposice, v jejíž čele stojí
Combes. Interpelace o poštovní stáv ee
dá demokratické levici a socialistům radikálům
podnět ku projevu proti vládní politice. V senátu
podá senátor Perier dotaz na ministra praeí
a předsedu kabinetu, na základě jakých prin-
cipů chce vláda provésti přeměnu situace. Před-
pokládá se, že Clemenceau nepřistoupí na
okamžitou diskusi, poněvadž o úřadnickém
statutu není v kabinetu ještě
shoda. Projekt vypracovaný Vivianema
Briandem nedošel ještě souhlasu chefa kabi-
netu. Ministr vnitra předloží ministerské radě
jiný protiprojekt.
Clemenceau
Combes
Vivianem Briand
19
article
Připravy k instalaci starosty měst
pražských p. dra. K. Groše.
Místodržitel král. českého hr. Coudenhove odjel
v pondělí do Vidně a včera poslal do Prahy telegra-
fické sdělení, že pro naléhavé zaneprázdnění nemůže
se zúčastniti slavnostního nastolení v úřad starosty
měst pražských p. dra. K. Groše. Okolnost ta byla
radničních kruzích různě vykládána a naléhavé se-
trvání místodržitele ve Vídni vysvětlováno jako dů-
sledek rozhovoru v radě městské, kde proneseno přa-
ní, aby při instalačním aktu místodržitel nemluvil
německy.
Přísahu starosty měst pražských vyslechne tucí
náměstek místodržitele J. Vojáček, který však pro-
nese jednu část své řeči také německy.
Nemalou pozornost vzbudil postup slaro-
českých členů sboru obecních starších. Ti pro-
vozují akci proti bývalému svému spolučlenu p. v
Brožovi (proto, že volil za starostu dra. Groše, ač
usnesení klubu staročeského znělo odevzdati prázdne
lístky) do všech důsledků Když správní rada elektri-
ckých podníků zvolila p. V. Brože opěl svým před-
sedou, staročeští členové správní rady vzdali se další
spolučinnosti. A nyní dokonce byli odhodláni, nezú-
častniti se slavnostní instalace starosty měst praž-
ských.
K Groš
Coudenhove
J Vojáček
Brož
Groš
V Brož
Praha
Vídeň
20
article
V pondělí konala schůzi parlamentární komise
staročeského sdružení obecních starších a po ní sešli
se všichni členové ku plenární schůzi. V této bylo re-
ferováno, že p. V. Brož desertoval ze slaročeské stra-
ny a že disciplina strany toho vyžaduje, aby se z to
hoto jeho počinu vyvodily veškeré důsledky. Proto
doporučovalo se ve schůzi, aby staročeští členové
sboru demonstrovali tím, že by se slaynostní insta-
lace starosty vůbec nezúčastnili. Jiní řečníci pouka-
zovali však k tomu, že olázka jednotlivce nemůže být
slučována s celou stranou a doporučovali, aby se
záležitest smírným způsobem vyjednala. Tento ná-
vrh byl přijat a ze sdružení staročeského dopsáno
předsedovi Klubu svobodomyslných obecních star-
ších p. dru. Pínksovi a starostovi p. dru. K. Gro-
šovi, aby záležitost zvolení p V. Brože předsedou
elektrických podníků byla vyřízena po přání staro-
českého sdružení
V Brož
K Gro
obecní star
21
article
Následkem toho Byla na včerejší odpoledne svo-
lána schůze parlamentární komise Klubu svohodo-
myslných obecních starších, o jejíž výsledku byla vy-
dána tato zpráva:
„Parlamentární komise Klubu svobodomyslnýcl
obecních starších usnesla se vyslaviti ochotu, věe
přeďsednictva správní rady olektrických podníků sp
V. Brožem projednati, Vzhledem pak k tomu, že pan
V. Brož prohlásil o své újmě včera a dnes vůči ně-
kterým pánům z našeho klubu, že pokládá to, ze
předsedou zvolen byl, za plnou satisfakei
svojí csobě a že na místě předsedni-
ckém setrvati nehodla, má parlamentární
komise za to, že pan V. Brož smirnému urovnění
těto věci zádných vřekázek činili nebude-
Zpráva o usnesení parlamentární komise svobo
domyslných obecních starších byla sdělena zástup
cům staročeského sdružení, kleří byli úplně uspoko-
jeni prohlášení p. V. Brože, že se vzdává místa
předsedy správní rady elektrických podníků a ne-
prodleně rozeslali všen členům svého sdružení při
pis, aby se slavnostní instalace nevzdalovali, ježle
se straně dostalo úplné safisfakce.
V Brož
parlamentární komise
ec staročeský sdružený
22
article
O přípravách a podrobnostech slavnostní insta-
lace starosty p. dra. K. Groše sdělujeme
Dle programu slavnostního shromáždí se čle-
nové sboru a zvaní hosté dnes o půl 10. hodině do-
pelodní ve velké zasedací síni na radnici staroměst-
ské, která k tomu účelu zvláště byla dekorována
Pana vicepresidenta Vojáčka bude na Křižovnickém
náměstí očekávati čestná eskorta sboru měšťansko
jízdy, která jej po nábřeží, Ferdinandovou třídou. Př-
kopem, Havířskou a Železnou ulicí na náměstí Staro-
městské doprovodí Jakmile pan vicepresident přijede
na Karlův most, dá se na Střeleckém ostrově 24 ra
z hmeždýřů.
Slarostu p. dra Groše provázeli budou na ce-
slě z bytu jeho v Jámě do radnice pp. vrch. řed. Hu-
báček a cís. rada J. V. Novák; čestnou stráž tvořiti
bude taktéž eskorta měšť. kavalerie, která ve Štěpán-
ské ulici ku povozu p. starosty se připojí
Ve vestibulu radničním očekávati budou pana
vicepresidenta slarosta dr. Groš, obu náměstkové jehe
dr. Štych a posl. Jirousek, cís rada Novák a vrch.
řed Hubáček, mag. radové dr. Růžička a dr. Stein,
kteří p. vicepresidenta do velké zasedací sině uvedou.
K Groš
Vojáček
Groš
Hu
J V Novák
doktor
Štych
Jirousek
Novák
Hubáček
Růžička
Stein
křižovnický náměstí
Ferdinandův třída
Železná ulice
na náměstí
Karlův most
Štěpán
23
article
Po přečtení Nejvyššího schválení volby přijne
vícepresident služeb. přísahu p. starosty, osloví jeja
vyslechne jeho odpověď, načež dva nejstarší členove
sboru, p. cís. r. J. V. Novák a ob. st Březnovský
odevzdají starostovi řetěz primatorský, načež starosta
ke shromážděným hostům promluví.
Čelnější hosty vítati budou s balkonu radniiee
fanfarami lesních rohů členové orchestru Národního
divadla, kterým laskavostí chěfa opery Kovařovicea
sl. ředitelství Národního divadla bylo povolení udě-
leno, kromě toho bude před radnící postavena kapela
c. k priv, sboru ostrostřelců, která význačné mo-
menty slavnosti bude naznačovati
Ozbrojení shorové zaujmou misto za velení ma-
jora Balatky na náměstí pod balkonem, čelem prot
radnici, hasičský sbor městský, řízený ředhitelem cís
Vejdělkem, postaven bude před budovou Městsko
pojišťovny.
J V Novák
Březnovská
Vejdělek
orchestra národní divadlo
národní divadlo
Městský pojišťovna
Kovařovicea slečna
24
article
Po instalaci odeberou se za hlaholu zvonů ve-
škeří účastníci slavnosti do chrámu Týnského, kdež
bude slavná mše a Tedeun, jež celebrovati bude braln
p. starosty děkan P. Josef Groš z Lokte za četno
asistence Když se slavnostní shromáždění odeběře
do chrámu, postaví se ozbrojené sbory čelem prot
kostelu Týnskému a hasičský sbor zaujme, jako ob
vykle, miste pod balkonem radnice
Po obřadech bude přehlídka ozbr. sborů, načel
veškeří hodnostáři zaujmou misto u hlavního vchodu
radnice a následovati bude deřilé.
Povezy ke slavnosti musí přijtžděti Železnou
ulicí a odjížděti směrem k Malému náměstí; po slav-
nosti čekati budou vozy ve třídě Mikulášské a před-
jedou před radnici.
Slavnostní přijeti úřadnictva o Bee
pražské tentokráte po slavnosti instalační odpad-
ne, ježto změna v osobě starosty města jako předno
sty úřadů magistrátních a obecních nenastala.
Tři nové manšinové školy c. k.
zemskou školní radou povoleny.
Za předsednictví dvor. rady Josefa P.
Schroubka (mistodržitel mešká ve Vídni) jed
náno bylo včera v plenárním sezení c. k. zem-
ské školní rady o třech žádostech českých ro-
dičů za zřízení českých obecných škol veřej
ných: v Sobědruhách, šk. okresu tepli
ckého, v Béhánkách, téhož okresu školníh
a v Litoměřicl ch.
V zastoupení dvor. rady Schroubka refero
vali c. k. okr. hejtman Vaško po česku a měst
tajemník šl. Peyerl po německu.
P Groš
Josef
Schroubek
Vaško
Železná ulice
Malý náměstí
Vídeň
Sobědruhy
25
article
Čoští rodiče v Sobědruhách, kteř
posílají své dítky do matičné školy v Trnova-
nech, domáhají se samostatné veřejné školy od
několika let. Přestáli všechny útrapy, jimiž
úřadní řízení ve zněmčeném území z pravidla
bývá provázeno, prokázali, že pětiletý průměr
školou povinných českých dítek (132
jednotek) svědčí o potřebě veřejné školy i žá-
dali — dovolávajíce se zákona základníhoi
příslušných ustanovení o zřizování škol, aby
v Sobědruhách povolena byla dvoutřidná škola
obecná s vyučovacím jazykem českým. Referenti
podali podrobný přehled o úřadním vyšetření
všech okolností i končili návrhem, aby žádosti
se vyhovělo s připomenutím, že česká veřejná
skola v Sobědruhách má býti otevřena, jakmile
usnesení zemské školní rady nabude moci práva.
Posl. Legler naproti tomu navrhoval,
aby rozhodnutí bylo odročeno, aby se vyčkalo,
až bude provedeno zamýšlené přivtělení Neu-
hofu k Trnovanům a aby se jednalo se soused-
ními obcemi, kde české školy zřízeny jsou.
zda li by přijaly české děti ze Sobědruh.
Posl
Sobědruhy
Trnov
Trnovany
26
article
Všechna tvrzení posl. Leglera vyvrátili hne
šk. rada dr. Metelka, posl. Anýž a posl. dr-
Pazderka. Odročovací návrh Leglerův byl pak
zamítnut (hlasovalo pro něj 10 přísedfefch), ná-
vrhy referentů schváleny 13 hlasy.
V Běhánkách podali čeští rodiče žá-
dost za zřízení dvoutřidní školy v prosine
r. 1906, vykázali, že v letech 1902/3 at
1906/7 má tato obec 839 dětí národnosti české
i prosili, aby komisionalní řízení provedeno bylo
nikoliv na obecním úřadě, nýbrž před c. k. okr.
školní radou v Teplicích a aby obeslání byli k vý
slechu poštou, nikoliv prostřednictvím obce, tak
aby zabráněno bylo násilnostem, jež jinak jistě by
se dostavily. Úřadně byl zjištěn průměr pře
80 českých dítek, tedy tolik, aby zřízena být
mohla hned škola dvoutřídní. V ten rozum vy-
zněl včera i úřadní referát.
doktor
Metelka
Anýž
Pazderka
Leglerův
Běhánky
Teplice
27
article
Posl. Legler opětně vyslovil se proti. Vál
covny budou prý z Běhánek přeloženy, obyvatel-
stvo je stěhovavé, obec má veliká břemena.
25 domů bylo exekučně prodáno, okresní výbo
hodlá zříditi pro české menšiny školu ústřední
poměry vůbec prý se změnily atd.
Školní rada dr. Metelka na základě do-
kladů z poslední doby dokázal Leglerovi, že je
mylně informován. Jen pět rodin českých ubylo,
ale 15 přibylo, 30 domů v Běhánkách náleži
Čechům, je tam 20 českých živnostníků a 49
rodin českých, kteří tam mají déle než 5 roků
trvalé sídlo. Když byl i posl. Anýž ostatní vý-
vody Leglerovy vyvrátil, přikročeno ke hlaso-
vání. Česká dvoutřídná škola v Běhánkách po-
volena jako v prvním případě 13 hlasy proti 10.
Nejobšírnější bylo jednání o návrhu, aby
v Litoměřicích povolena byla česká jedno-
třídní škola.
Německý posl. Sehreiter přečetl ob
sáhlý spis, jehož závěrečnou statí se žádá odmít-
nutí návrhu ze tři důvodů: 1. úřadní řízení bylo
prý vadné, 2. okresní školní rada litoměřická ne-
podala o české škole své dobrozdání, 3. obec ne
měla prý dost času, aby spisy prozkoumala. Lito-
měřičti Čechové maji jen 2 kilometry do Tere-
zína i mohou tedy české děti jejich navštěvo
vati českou školu terezinskou.
Posl
doktor
Metelka
Čecho
Leglerův
Běhánky
Litoměřice
Ter
Český dvoutřídný škola v Běhánky
28
article
Posl. Anýž podal zevrubný obraz nekoneč-
ného boje o českou školu v Litoměřicích. Čtvrt
století trvá v tomto zněmčeném městě česká
škola, vydržovaná Ústřední Maticí. Navštěvuje
ji půl třetího sta děti. Žádost za českou veřej-
nou školu podána byla 5. února 1903. Plných
šest lel trvalo tedy úřadní jednání a zu celou
tu dobu neměla okresní školní rada dostatek
času, aby mohla podat dobrozdání a obee
s drem. Funkem v čele přes tři léta měla spisy
v purkmistrovské kanceláři, ale nemohla je pro-
zkoumat! Pravda jeví se jinak. Posl. Anýž před-
kládá oběžník národní rady německé v Litomě-
řicích, kterým vybizejí se majitelé domů, aby
vypovídali české nájemníky, kteří podepsali žá-
dost za českou školu a aby z práce a služby vy-
povídali české rodiče vůbec. A což teprve dálo
se při výslechu rodičů! Spousta spisů: žádostí,
námitek a rekursů je toho dokladem. Česká ško-
la v Litoměřicích je nejstarší školou matičnou.
Jen intriky dra. Funka a jeho politických druhá,
jen ohromným pronásledováním českých rodičů,
které je potupou naší osvícené a humanitní doby,
mařeno bylo zřízení školy veřejné v Litoměři-
cích. Dr. Metelka rovněž důrazně opřel s
návrhu posl. Schreitra vyvrácením ciferných
jež byl německý poslanec uvedl. Pro návrh na
úplné zamítnutí žádosti hlasovali jen tři člo-
nové zemské školní rady, pro odročení a vrácení
spisů okř. radě školní bylo 8 hlasů, pro po-
volení české jednotřídní školy
v Litoměřicích 14 hlasů. — Poslanee
Schreiter i Legler oznámili proti všem usnesením
votum minoritní.
Konečně bylo referováno o žádosti za zří-
zení českých veřejných měšťanský ch
škol v Horním Rosenthalu ve školním
okresu libereckém, kde českou školu navštěvuje
324 ditek.
Liberecký školní okres má 12 něme-
ckých škol měšťanských, ale ani jediné české.
Posl
Anýž
Funk
doktor
Metelka
Litoměřice
Litoměr
Horní Rosenthal
Poslanea Schreiter
29
article
Okresní školní rada a po jejím návrhu i refe-
rent zemské školní rady nedoporučily
zřízení české měšťanské školy vzhledem k zá-
sadnímu rozhodnutí správního soudu o německé
dívčí měšťanské škole na Král. Vinohradech,
kterým bylo uznáno, že měšťanská škola je
škola „přepychu“ a že proti vůli obecního za-
stupitelstva, které ji vydržovati nechce, nákla-
dem veřejným zřízena býti nemá.
Posl. Anýž poukazuje k nařízení minister-
stva vyučováni z 8. června 1883 č. 10.618 ve-
příčině provedení zákona ze dne 2. května 1883
(školní novelly), jež v oddílu IV. k §§ 17., 18.
a 19. přikazuje školním úřadům, aby působily
ke zřizování měšťanských škol tam, kde jsou
na snadě podmínky jejich trvání. Školní úřa-
dové mají po dohodě se zemským výborem před-
ložiti dle potřeby vhodné návrhy ministerstvu
vyučování.
Král
Posl
Anýž
30
article
Žádá tedy posl. Anýž, aby ministerstvo ná-
vrh na zřízení českých měšťanských škol v Hor-
ním Rosenthalu z usnesení zemské školní rady
předložen byl. O tomto návrhu rozvinula
se velmi obšírá debata, do které zasáhli: dvor.
rada dr. Tupetz (žádal, aby při té příležítosti do-
poručeno bylo ministerstvu zřízení dívčí něme-
cké měšťanské školy na Král. Vinohradech), po-
slanec Schreiter (aby ministerstvu doporučeno
bylo sestátnění měšťanských škol vůbec). Dr.
Burian, dr. Pazderka a školní rada dr. Metelka,
který vytknul potřebu měšťanských škol na Mo-
stecku, Bílinsku i Teplicku, připomínaje, že stát
vydržuje v Terstu a Pulji pro nepatrný počet
Němců velikým nákladem školy německé.
Při hlasování byl návrh Anýžův 13 hlasy
schválen. Návrh posl. Schreitra nebyl při-
puštěn k hlasování. Je to návrh samostatný a
musil by podán býti ve formě úřadní připomínky.
Také návrh dvorního rady dru. Tuptze byl za-
mítnut. Posl. Legler a Schreiter ohlásili mino-
ritní votum. Sezení trvalo od 10. hod. dopol. do
144. hod. odpol.
Anýž
Rosenthal
doktor
Tupetz
Král
Burian
Pazderka
Metelka
Anýžův
Posl
Teplicko
Terst
český měšťanský škola v hora
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vídeňský okresní rada. V sobotu m.t
odsouzen byl okr. soudem IV. okresu víden-
ského pan okresní rada Anton Gades pro po-
škození na těle podle § 338 tr. z. na 8 dnli do
vězení. Žaloba kladla panu okr. radovi za vinu,
že dne 22. ledna v kupé elektrické dráhy a sice
v posledním nočním vlaku, z Badenu do Vídně
odjiždějícím, popadl dámu proti němu sedlcí za
— lýtko a zdvihl jí nohu tak vysoko, že jí tím
přivodil stržení šlachy na koleně. Z toho, c
poškozená »dáma«, šička Karolina Bauerova u
soudu vypravovala, vzal si veřejný žalobce pod-
nět k rozšíření žaloby pro přestupek proti ve-
řejné počestnosti. Proti tomuto nářku bránil se
pan »Bezirksrat«, který se tenkráť vracel z pi-
jatiky v okoli Badenu; obviňoval sám dámu
s vyvrtnutou nohou, že za velmi rozjařené ná-
lady, ve vagonu panující, sama z rozpustilostia
nepochybně prý podrážděna anskdotou o svatém
Antonínu, právě vypravovanou, nohama prová-
děla prudké pohyby až do výše statečných prsou
pana okr. rady. Tu se pan rada ulskl a nohu
dámy Bauerovy odstrčil. Naproti tomu vypovl-
dala soukromá účastnice — avšak co vypravo-
vala, jest věcí, kterou lze z těžka reprodukovati.
Gades
Bauerův
Antonín
rada
Baden
Vídeň
32
article
Vídeňské listy opakují to po ní plnými ústy,a
právě podrobnosti této výpovědi přiměly veřej-
ného žalobce k použití dalšího paragrafuo
mravopočestnosti. Okresní soudce wiedenský
osvobodil pana okresního radu z obžaloby pro
porušenou mravopočestnost s odůvodněním, že
jeho čin byl sice svévolný, nikoli však — ne-
cudný. Za to pro lehké poškození na těle od-
souzen byl, jak již řečeno, na 8 dni. Nejen ve-
řejný žalobce, ale i obhájce odvolal se. Proč
tento obrázek ze soudní síně vídeňské stavíme
české veřejnosti na oči?! Zábavy pánů Vídně,
kteráž jest, jak jsme ondyno slyšeli, kusem ně-
mecké kultury, mohou nám být lhostejny. To je
význačný rys německo-videňské povahy, kterouž
německý clsař za své poslední ná-
vštěvy výslovně uznal za »roztom ijl o u«.
Páni okresní radové vídeňští nezadají ostalně
v ničem obecním radům města Vídně, z nichž
jednoho, pana B., onehdy v Terstu zdvihli ráno
v bezvědomí, z ulkoholu pocházejícím, byl ode-
vzdán do čestného průvodu starosty dra. Luegera,
kam patřil. Pravda, nejenom okresní, ale i obecní
rada vídeňský může se zpiti pod obraz, k němuž-
stvořen, jen když mu zůstane důvěra voličstva
zachována. Zajimavosti pro nás aféra nabývá
teprvé tím, že pánové tohoto druhu, tohoto stupně
kultury a vzdělání rozhodují o kulturním osudu
vídeňských Čechů, že mají v rukou kliče od kul
turních polřeb nedočitaných set tisíců našíc
Lueger
Čecho
Vídeň
Terst