Strana 6. Číslo 337

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 8. prosince 1900.

Německý říšský sněm. Z Berlína, 7. prosince. (T. k.) V dnešní schůzi říšského sněmu pravil poslanec Brösicke (za Kaiserlautern), že duší německého národa pro- chvívá hluboká bolest, poněvadž náčelník lidu. jenž bojuje za svoji samostatnost, odbyt byl u dveří Německa z ohledů na jinou moc. Nemůže prý kancléři uspořiti výtku, že císaře v této věci nezpravil o smýšlení lidu, neb jinak by to, co se stalo, bylo bývalo nemožno. Státní tajemník hrabě Posadowsky lituje, že Brösicke mu nesdělil svůj úmysl, že chce v této věci interpelovati, an prý by jinak byl kancléře žádal, aby se dostavil do sezení a na tuto obtížnou otázku sám odpověděl. Nezodpovědnému poslanci jest prý lehko, dáti výraz proudu jaksi populárnímu, ale pro muže, jenž jako kancléř zodpověden jest za mír Německa a v jistém ohledu za mír celého světa nesmí býti populární nebo sentimentální (!!!) proudy za žád- ných okolností rozhodujícími. On prý má jen je- den směr: klid, bezpečnost, blahobyt a zájmy vlastní země. (Souhlas.) Z Berlína, 6. prosince. (T. k.) V rozpočtové komisi řísského sněmu pravil kancléř hr. Bülow, že ho od včerejší schůze zdržely naléhavé úřadní záležitosti. Vzhledem k pochybnostem ohledně roz- sahu žádané indemnity, pravil kancléř, že žádá o indemnitu, jak pro svolání vojska do východní

Asie poslaného a v říšské ústavě i v říšských finančních zákonech nepředvídaného, tak pro všecky výlohy s výpravou spojené a v říšském rozpočtu nepředurčené. Rozumí prý se samo sebou, že voj- sko to bude z Číny odvoláno, jakmile vyplní svoje poslání. Posl. Müller (Fulda) navrhuje, aby inde- mnita v tomto smyslu byla udělena. Komise návrh přijímá. Poslanec Richter praví, že jest-li smlouva s Čínou uloží říši za povinnost udržování ochran- ného vojska v Pečili, ustanovení toto bude vyža- dovati souhlasu říšského sněmu. Státní tajemník baron Richthofen praví, že smlouva s Čínou nej- spíše říši takového závazku neuloží, jí dá právo ochranné vojsko tam držeti. Bude-li k tomu třeba nového vojska, bude nutno žádati o zákonité schvá- lení, jest-li však službu tu konati bude stávající už vojsko, bude ovšem nutno žádati sněm o pro- středky. President Krüger v Evropě. Z Utrechtu, 6. prosince. (T. k.) Při vjezdu vlaku, v němž se nalézal president Krüger, shromážděno bylo na nádraží a kolem něho ne- sčetné množství lidu. Lid tlačil se tak prudce k presidentovu vozu, že zástupcové úřadů, jenom stěží si proklestili cestu Všechny universitní spolky dostavily se s prapory. Presidenta Krügra uví- tali purkmistr a rektor university. Krüger od- pověděl, že nenalézá slov, jimiž by poděkoval za tak vroucí uvítání. Z Haagu, 6. prosince. (T. k.) Železniční ná- sep byl až daleko za obvod města na obou stra- nách obsazen hustými davy lidu s nizozemskými a transvaalskými prapory. Vlak presidenta Krügra byl při vjezdu do města vítán nadšenými a bouř- livými pozdravy. O 3. hod. 35 min. přibyl vlak do nádraží. Přítomni byli zástupcové úřadů a čle- nové obou sněmoven, jakož i četné spolky. Ježto Krüger cestuje »na zapřenou«, nedostavil se na nádraží zástupce dvora. Sbor pěvců zapěl 72. žalm.

Purkmistr uvítal Krügra jménem hlavního města a předseda jihoafrického spolku v Haagu pozdravil jej jménem nizozemského národa. Na to byl pre- sident Krüger slavným průvodem uveden do ho- telu »des Indes«. Z Haagu, 6. prosince. (T. k.) Po pří- jezdu presidenta Krügra shromáždil se veliký zá- stup lidu před hotelem, provolávaje: »Sláva Krü- grovi!« »Šláva Boerům!« »Ať žije rozhodčí soud!« President Krüger objevil se na několik minut na balkoně. Shromáždéný lid vytrval, ačkoliv ne- přetržitě pršelo, před hotelem po celý večer. Po- řádek udržován byl policií. Z Amsterodamu, 7. prosince. (T. k.) Před- sedové obou sněmoven uvítali dle nařízení jim da- ného presidenra Krügera uvítaeími listy. List předsedy druhé sněmovny obsahuje prostý projev sympatií. List předsedy první sněmovny vyslovuje souhlas se vznešenou snahou Krügera ukončiti válku a vyslovuje naději, že neodvislost jihoafri- ckých republik zůstane vždy zachována. Krüger nepřijal dnes nikoho mimo pány ze svého okolí. Obecenstvo připravilo mu před hotelem hlučné uvítání O audienci Krügra u královny bylo dnes oficielně požádáno.

Ministerská krise v Bulharsku. Ze Srědce, 7. prosince. (T. k) »Ag. Tel. Bulg.« oznamuje: Po demisi kabinetu Ivančova povolal kníže Ferdinand dle přísně ústavního pra- vidla nejprve předsedu sobrání k sobě, a po roz- mluvě s ním pověřil Radoslavova jako vůdce vět- šiny sestavením nového kabinetu. Radoslavov zatím ještě nepředložil žádný konečný seznam ministrů. Jeho rozmluvy s politickými osobnostmi trvají dále. Ze Srědce, 7. prosince. (T. k.) Krise jest trvalá. Cankovovci zamítají prý spojenství s Rado- slavovem, jenž se namáhá sestaviti nový seznam. Dle jisté zprávy není prý pravdě nepodobno, že sestavením kabinetu bude na konec pověřen Ivančov. Anglický parlament. Z Londýna, 7. prosince. (T. k.) V dolní sně- movně prohlásil dnes podtajemník zahraničního úřadu Cranborne, že annexe Transvaalu a Oranž- ské republiky nebyla žádné cizí mocnosti sdělena. Zkoumaly prý se blíže precendenční případy, ne- mohlo prý se však zjistiti, že notifikace jest nutna, nebo že by uznání annexe záviselo od nějaké notifikace.

Z Vídně, 7. prosince. (T. k.) »Pol Corr.« oznamuje z Lissabonu, že při dvorní hostině, po- řádané na počest tam dlících důstojníků král por- tugalský připíjel na zdraví královny anglické a do- tvrdil spojenectví mezi Anglií a Portugal skem. Na poděkování připíjel pak anglický ad- mirál Rawson královským manželům, zdaru krá- lovství a na vřelé přátelství obou zemí. Z Haagu, 7. prosince. (T. k.) Jak se »R. k.« dovídá z dobrého pramene, odebere se portugalský vyslanec nejspíše na několik dní do Lissabonu, aby své vládě ústně oznámil obtíže vzniklé ze zá- ležitosti nizozemského konsula Potta. Zamýšlí prý však navrátiti se opět na svoje místo. Nizozemský vyslanec v Lissabonu nalézá prý se taktéž na svém místě. Z Pešti, 6. prosince. (T. k.) »Uh. tel. korresp. kanc.« oznamuje z Prešpurku: Země- dělský spolek zaslal příslušnému ministru telegra- fickou žádost, aby svolal anketu, jež by uvažovala o tom, jaké stanovisko sluší zaujati k otázce ma- sného trhu ve Vídni. Z Terstu, 6. prosince. (T. k.) Námořní ve- litel admirál svob. pán Spaun připlul sem dnes dopoledne na palubě lodi »Pelikán«. Z Kolína n. R., 6. prosince. (T. k.) Městské zastupitelstvo zvolilo mimořádného profesora ví- deňské university dra. Karla Grünbergra za učitele národního hosoodářství na městské ob- chodní škole.

Povstání v Číně. Z Londýna, 6. prosince. (T. k.) »Times oznamují z Pekinguz 5. t. m. Vyslancové odbývali včera schůzi, ve které vyslovili souhlas se změnami společné noty, jež navrhl vyslanec Spojených obcí. Především mění se výraz »trest smrti pro provinilé úřadníky«, ve slova »nejpřísnější potrestání dle veli- kosti jich viny«. Dále zaměňuje se v podmínkách Číně kladených slovo »irrevocable« výrazem »na- prosto nutně«. Jména vinníků se více neuvádí, ný- brž stanoví se, že musí býti potrestáni princové a úřad- níci, které čínská vláda uzná vinnými a z nichž jednotliví jsou už jmenováni v císařských ediktech, s dodatkem, že musí býti potrestáni také jiní, kteří budou později jmenováni. Praktickým výsledkem tohoto kompromisu jest, že způsob potrestání bude po- nechán rozhodnutí císařovny vdovy. Návrh na zmírnění požadavků velmocí, vyšel původněod Japonců, byl sdělen německé vládě a pak předložen ve Washingtonu, kde se ukázalo, že souhlasí s názory presidenta Mac Kinleye.

Ač pak byly změny navrženy vyslancem americkým, nepřipisují Číňané zásluhu ani Japoncům ani Ameri- čanům, nýbrž Rusům, kteří s Čiňany neustále dove- dou co nejobratněji zacházeti. Z Londýna, 7. prosince. (T. k.) »Reut. k.« oznamuje z Tientsinů z 5. t. m.: Dnes ráno odjede první lokomotiva do Pekingu. Očekává se, že do- prava cestujících započne ve 3 dnech. — Provisorní vláda nařídila, aby pověstný náčelník boxerů Tang- venghuan byl v pátek před severní branou sťat. Z Londýna, 7. prosince. (T. k.) V dodateč- ném rozpočtu, dnes parlamentu doručeném, žádá vláda na krytí výloh v Africe a v Číně šestnáct milionů liber st. Z Berlína, 7. prosince. (T. k.) [Zpráva »W. k.«] Maršál hrabě Waldersee oznamuje z Pekingu z 5. t. m.: Sbor Gaylův vrátil se včera s přiděle- nými Italy po vykonané zvláštní trestní výpravě do Pekingu. Z Kolína n. R., 7. prosince. (T. k.) »Köln. Zeitung« oznamuje z Pekingu ze 4. t. m.: Kalgan- ská výprava, která se dnes navrátila, zničila boxerské vesnice Čečerol, Kaling, Čujčikou a Čing-lingkian. Šest boxerských náčelníků, kteří vypálili katolickou vesnici Icenšau a katolíky povraždili, bylo zastřeleno. Stav vojska jest znamenitý. Z Washingtonu, 7. prosince. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje, že všecky americké čety, vyjímaje stráž vyslanectev, opustily Čínu a odebraly se na Filippiny.

Válka v jlžní Afrlce. Ze sporých zpráv, jež přicházejí z bojiště, nedá se uhodnouti, do jaké míry se lordu Kitchenerovi daří lépe, než jeho předchůdci, neboť dle všeho děje se nepoměrně více, než se Angličanům líbí doznati. Zejména o Dewettovi nemluví se skorem nic, ač jeho činnost na jihu Oranžské republiky zajisté jest zim- ničná. O plánech lorda Kitchenera praví se, že hodlá obě republiky rozděliti na řadu obvodů, jichžto po- sádky mají za úkol schytati všecko obyvatelstvoa odvléci ho do měst, jako to dělal smutné paměti ge- nerál Weiler na Kubě. Leč nesmí se při tom zapo- mínati, že generál Weiler skutečně měl ostrov tak dalece v rukou, že to mohl prováděti, kdežto Angli- čané fakticky dnes ještě veliké části obou republik obsazeny nemají, do mnohých, zejména do severního Transvaalu pak vůbec ještě ani nepřišli, tak že bru- tální tento pokus mohou provésti jen v některých, nikoli ve všech částech země. Bcerové transvaalští vedle všeho jsou však lid stěhovavý, majíce ve zvyku na zimu táhnouti se všemi svými stády do severní teplejší krajiny, což zajisté neopomenuli učiniti ani letos, když na počátku našeho jara Angličané zároveň se zimou slavili svůj vjezd do země, tak že se uchránilo nejen obyvatelstvo, ale i jeho stáda. Sám lord Kitchener nalézá se v Bloemfonteinu, tak že fakticky hlavní stan Angličanů přestěhován jest nyní z hlavního města Transvaalu do hlavního města oranžského. Toť zajisté také nasvědčuje, že těžiště války přenáší se čím dále tím ze severu na jih. Zajímavou zprávu podává dopisovatel »Leipz. Ztg.« z Londýna. Dle ní pomýšlí prý se v jistých kruzích na to ponechati jedné části Transvaalu, a sice severní svobodu, v naději, že by za tuto cenu složili zbraně. Okolnost, že se vůbec o podmínkách počíná mluviti, jest důkazem, že Angličany samotné válka přece již počíná mrzet.

Z Loudýna, 7. prosince (T. k.) Lord Kitchener telegrafuje z Bloemfonteinu ze včerejška: 500 mužů vojska stojícího pod velením Delareyovým učinilo dne 3. t. m. u Bufflesparku prudký útok na konvoi z Pretorie do Rusteuburku se beroucí, jehož průvod na několika pahrbcích zaujal postavení. Po šrůtce, s velikou udatností vedené, podařilo se Boe- rům zadní konvoie zapáliti, co přední zůstala bez pohromy. Následujícího dne dorazily však posily a Boerové s velikými ztrátami byli rozprášeni. An- gličané ztrátili 15 mrtvých, 22 mužů a 1 důstojníka raněných. Z Johannesburku, 7. prosince. (T. k.) (R. k.) Vláda činí přípravy k umístění 4000 osob v jí- zdárně u Booysenu. Má totiž v úmyslu obyva- telstvo ze všech okolních farem v Randu umístiti tak, aby mohlo býti přísně střeženo, neboť mnozí z nich podporovali nepřítele dodáváním potravin a vyzvědačstvím. Z Aliwal-Northu, 6. prosince. (T. k.) (Reut.) V uplynulé noci vrazila odtud vyslaná hlídka blíže města na přední stráž hlavní moci Dewettovy, která tam měla ležení a zajala jednoho muže. Dewett jest sílně ohrožen a zdá se, že trpí neustálými útoky. Zajatec praví, že Dewett byl nucen na břehu Cale- donu zanechati jedno dělo. Všichni do Dewettsdorpu odvedeni zajatí Angličané byli s výjimkou důstojníků osvobození. Velitel v Aliwal-Northu učinil pro případ útoku všecky přípravy. Z Lissabonu, 6. prosince. (T. k) Portugalská vláda odňala Pottovi v Lauren9o Marquesu jako generálnímu konsulu exequatur.

Kongres Afričanů. Z Worcesteru, 6. prosince. (T. k.) Kongres Afričanů se zde dnes sešel. Asi 3000 delegátů, za- stupujících 120.000 Afričanů, bylo přítomno. Na ho- rách město obklopujících bylo postaveno 8000 vojáků s děly. K výtržnostem nedošlo. Kongresu byly před- loženy tři resoluce. Jednou požaduje se skončení války a poukazuje se na to, jak je země spustošena a jediný bílý muž v Africe vypleněn Druhá resoluce hájí právo osad, aby své věci spravovaly si samy. Třetí resoluce stanoví, aby vysláno bylo poselství, které by říšskou vládu o názorech kongresu zpravilo. Resoluce schváleny byly s velikou pochvalou a sjezd skončen. Dle »N. Fr. Presse« však zároveň se vy- slovili četní řečníci proti povstání. Z Londýna, 7. prosince. (T. k.) »R. k.« do- vídá se o kongresu Afričanů ve Worcestru dodatečně následující: Schreiner pravil v řeči prudkým způso- bem promluvené, že jest nemožno ospravedlniti cho- vání Anglie naproti jižní Africe. Od vpádu Jameso- nova byli angličtí státníci nástrojem kapitalistů. Anglie nutí nyní britické vojáky, aby vedli válku s necitelností a barbarstvím, jež vzdělaný svět na- plňují úžasem. Švýcaři pro Boery. Z Bernu, 7. prosince. (T. k.) Čtyřicet členů národní rady podalo návrh, aby národní rada vyslo- vila následující přání: »Národní rada obrací se