Dne 8. prosince 1900

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 337

Strana3.

Zvítězila tedy strana národní. — 2. sekce. Odevzdáno 777 platných lístků. Strana národní (mladočeská) obdržela 568 hlasů, strana sociálně-demokratická 119, strana ná- rodních dělníků 77 a různých 13 hlasů. Zvítězila tedy taktéž strana národní. — 3 sekce. O levzdáno 582 plat- ných lístků. Strana národní (mladočeská) obdržela 407 hl., strana sociálně demokratická 82, strana národních dělníků 90, různých 3 hlasy. Taktéž zvítězila strana národní. — 4. sekce. Odevzdáno 1072 platných lístxů. Strana ná- rodní (mladočeská) obdržela 601 hlas, strana sociálně- demokratická 296, strana národních dělníků 119, různých 6 hlasů. Jeden lístek byl prázdný. Rovněž zvítězila strana národní. Zvoleni tudíž volitelé, kteří voliti budou pana Václava Karbuse, výkonným výborem svobodomyslné strany navrženého. Na Moravě dobyla katolicko - národní strana značných úspěchův, takže zmocní se tří, snad čtyř až pěti mandáti. — Ve Slezsku a v Bukovině zů- stane asi vše při starém. Kterak však v Haliči utváří se poměry, doposud říci nelze. Podotýkáme jen, že uchází se tam o mandáty na 500 kandidátů.

Slušný výběr kandidátů mají voličové V. kurie na Brněnsku. Kandidují totiž proti býv. poslanci soc. Hybe- šovi křesťanský sociál Rybníček, národní dělník Adamíra a kandidát všech německých spojených stran Julius Schüler, soukromý úředník V Horních Rakousích, v Solnohradsku, v Tyrolsku a Vorarlberku zvoleni budou podle všeho vesměs jen kandidáti, hlásící se buď ke k a to- licko-lidové nebo křesťansko-sociální straně. Liberálové a soc ální demokraté zmohou se v těchto zemích jenom v některých okresech na jakés takés menšiny. Také ve Štýrsku patří většina zvolených volitelů ke stranám konservativním, ale jest mezi nimi také hojně přívrženců německo lidové strany. V Koru- tanech nepokročily ještě volby volitelů tak daleko, aby bylo lze z nich souditi na výsledek příštích voleb. Pokud se týče voleb volitelů v V. kurii, potvrzuje se při nich námi již vzpomenutý silný úpadek soc. demo- kracie. Podobá se pravdě, že soc. demokraté ztratí celou třetinu svých mandátů. Zasloužili si toho měrou více než úplnou.

Zprávy církovní. Zprávy římské. »La Croix« píše ve svém římském dopise, že nový index čili seznam zakáza- ných knih bude v brzce uveřejněn s předmluvou P. Tomáše Essora, sekretáře. Sv. Otec dal rozkaz, aby index neoznamoval pouze starých pravidel, nýbrž aby byl přizpůsoben moderní době, proto bylo četně knih vymazáno ze seznamu, počtem asi 3000. Jest jasno, že knihy zakázané všeobecnými výnosy indexu zů- staly v platnosti. Vydání Lvovo jest velmi pilně upraveno a bude potvrzeno encyklikou papežskou »Officiorum ac munerum«. Prefektem kongregace in- dexu jest J. Em. kard. Steinhuber Papežská konsistoř bude se konati dle »L Croix« dne 17. prosince a budou tam jmenováni kar- dinálové k uzavření svaté brány a prekonisováni četní biskupové. Je třeba dříve si vyžádati »exequa- tur« vlády italské a francouzské, aby se mohlo k úkonu tomu přikročiti. Církevní slavnost. Dnes se koná svátek Neposkvrněného početí Panny Marie. který se původně vyskytuje v kalendáři neapolském v 9. století, kdežto v Římě byl v nejprvnějších do- bách slaven. Odtud jej zavedl sv. Anselm ve 12. století v Anglii a Normandii, načež se rozšířil po celém západě i východě. — V neděli se koná pa- mátka sv. Leokadie, šlechtické panny v Toledu, která pro svou krásu a pokoru byla vážena, ale jako křesťanka byla předvedena před pronásledovatele, uvězněna, mučena a usmrcena r. 304. Římská katolická mládež u sv. Otce. Dne 29. listopadu shromáždili se všichni alumnové z celého Říma, jejich profesoři a představení, katoličtí studující z vysokých a středních škol, pak mládež z katolických škol obecných, soukromých se všemi představenými v chrámu sv. Petra. Přítomno bylo takto shromážděných přes 30.000 osob. Když sv.

Otec v sedi gestatorii se objevil, zavzněl z mladi- stvých hrdel obrovský jásot. Sv. Otec několikráte povstal a dojat na všecky strany žebnal. »Osser- vatore Romano« přinesl o tom nadšený článek. Utrpení katolických missionářů v Číně. P. Gadringer, katolický missionář v Číně, rodilý z Vídně, uveřejnil ve »Vaterlandu« delší dopis o hrů- zách čínských, z kterého vyjímáme toto: Jen s ma- lými výminkami jsou veškeré ústavy missionářů, kaple, kostely vydrancovány, zpustošeny a se zemí srovnány. Všecko je zničeno v provinciích Kiangsi, Honan, Sethuen, Hounan, Šantung, Šensi, Šansi a Tšeli. Není možno vylíčiti všecky hrůzy, muka a utrpení, která snášeti musili missionáři, řeholnice a křesťané v Petangu poblíže Pekingu. P. Boscat předčítal nám denník sestry J rias, přeastavené v Pe- kingu. Zde vyličuje výbuchy vášnivé lůzy boxerské spojené s císařskými vojsky Tuana. Kdyby sám Bůh nebyl chránil missionářský ústav a vyslanectva, byly by neustálému dešti střel jistě podlehly. Hrůzyplná ukru- tenství byla hlavně na křesťánských ženách spáchána.

Jako v provincii Tšeli, tak i jinde byly obce kře- sťanské vydrancovány. Křesťané vyhnáni, donuceni k odpadlictví a vražněni. — Naši čínští bratřía kněží bloudí, přestrojení jsouce jako chudí kramáři na boso, chudě oblečeni. — V provincii Kiangs vysadili mandarini na hlavu jednoho misio- náře pět set piastrů odměny. V Šangaji jsou missionářské domy Lazaristů přeplněny uprchlými missionáři. Františkán P. Jeremias byl ukryt 6 dní v bedně a jeho spolubratr byl odnešen od křesťanů v umrlčí truhle a nesen 7 dní cestou z Hounanu do Toungu. Jen tak mohl uniknouti smrti. Počátkem května byl z Pekingu rozeslán na všecky místokrále tajný telegram, kterým se nařizovala smrt všem Evro- panům. Avšak místokrálové tří jižních provincií roz- kazu hned nedbali a rozkázali mandarinům, aby ve- škeré Evropany vyzvali k útěku. Mnozí biskupové a kněží nechtěli však ovečky své opustiti. V červnua červenci spolčily se všecky tajné sekty a štvaly luzu na missionáře. Biskup Coyset byl nucen prchnouti pod ochranou mandarina a před jeho zraky byla jeho residence, chrám a všecky ústavy se vším co v sobě chovaly, zapáleny. Šastnácte missionářů v Mandžur- sku, pak biskup Houpanský msgr. Fantosatti byli ukrutnou smrtí umučeni, oči jim vyloupány, vnitřnosti vytrženy, jiní pak za živa upálení.

Za příčinou slavnosti Neposkvrněného Po- četí Panny Marie v Týnském chrámu Paně jest v 9 h. slavná mše sv. a „Te Deum Landamus“. Odpoledne pak o půl 4. hod. pobožnost sv. růžence, pak kázání vdp. No- váčka a slavné požehnání. Pořádek služeb Božích v den Neposkvrně- ného Početí Panný Marie (v sobotu 8. prosince 1900) u sv. Jakuba: Ráno: v 6 hod. ranní mše sv. s českou exhortou, v 7 hod. roráte se starými českými zpěvy, v 8 a 10 hod. školní mše sv., pak kárání české, v 11 hod. slavná mše sv. s asistencí a sv. požehnáním. V kapli u sv. Anny v 8 a 9 hod. školní mše sv. Odpoledne: O 4. hod. bude soška Sedmibolestné P. Marie k veřejnému uctívání vysta- vena, o půl 5. hod slavnostní sv. požehnání, pak adventní kázání a dalši uctívání P. Marie. Devítník na Karlově, V neděli dne 9. prosine t. r. provedeny budeu při sedmé s avnosti Karlovského de- vítníku o 4. hodině odpoledne po zpívaných litaniích lore- tánských tyto skladby: 16hlasé »Ave Maria« od Mendels- sohna a duetto »Salve Regina«, jež za průvodu smyčcového okteta zapějí pí. Marie Benešová-Machainová a slovutný kon certní pěvec p. Ed. Krtička.

Zpřávy denní. * Rozvoji a sílení klerikalismu ve stře- dečním čísle opětně vzácnou svou pozornost věnoval- »Čas«, opíraje se o »Osvětu Lid u«. Poctivá práce naše, sledující jen prospěchy lidu a trpce zkou- šené vlasti, není ovšem vhod »přátelům pokroku a osvěty lidu«. Jsme skutečně rádi, že uznává sei těmito škarohlídy, že strana »naše« chápala se »hospodářských požadavků středních vrstev, domá- hala se sociálně-politických reform a ochranného zákonodárství pro dělníka.« Mladočeši zavinili dle soudu jich náš rozvoj. Věc, za kterou zcela nezištně bojujeme, nemajíce na mysli nikdy osobních úspěchů, zájmů, diet, tantiem a sinekur, prorážísi cestu nynějším chaosem společenským sama a sama. Lid mlčel dlouho, ale zradili ho jeho vlastní. I po- číná se nyní od nich vším právem odvraceti. A kdyby nebylo dílem umělého, dílem nalíčeného a na- strojeného znásilňování a zimničních agitací, spra- vedlivá věc naše již nyní ocitla by se ve světle ještě daleko příznivějším. Ale my jsme spokojeni. Vy- trvale budeme pracovati dál a dále ve jménu Páně. Hrozby škodolibých nepřátel Kristova učení json nicotny a marny. I strana radikálně-pokroková dostává od orgánu Masaříkova sytý výprask za to, že »svojí účastí na táborech nepřímo posilovala české zpátečnictví, jež z táborového hnutí jediné kořistilo.« Kdo jde ku předu, není zpátečníkem. Kdo lidu správnou cestu ukazuje, není zpátečníkem. A každý upřímný a po- ctivý přítel českého národa, jenž nechce, aby tento klamnými a klamavými bludičkami liberálních a pokrokářských frází zaveden byl do bažin své zá- huby a ponížení, musí jíti do přítomné zmatenice stran a ze všech sil se snažiti, aby národ, s nímž prováděla se ošemelná hra, vyveden byl neporušen na bezpečnou cestu, vedoucí k jistému ví- tězství!

* Úmrtí JUDra. Josefa Milde. Včer o půl 11. hod. dopolední po krátké nemoci zde ze- mřel předák staročeský, advokát p. JUDr. Josef Milde. Známo, že ve středu stížen byl v kavárně »Metropol« na Václavekém náměstí záchvatem mrtvice a dopraven byv do svého bytu, více z lůžka nepovstal. Zesnulý byl v posledních letech vůdcem Staročechů na staroměstské radnici. Dr. Milde na- rodil se dne 26. listopadu roku 1839 v Praze »u Šálků« jako syn sládka ve stejnojmenném pivo- vaře. Po odbytých studiích gymnasialních studoval práva; dne 29. prosince 1864 byl prohlášen dokto- rem práv. Roku 1872 usadil se jako advokát v Praze; věnoval se vedle svého povolání také polítice a zále- žitostem obce pražské. V roce 1876 zvolen byl za člena sboru obecních starších, v němž do smrti své setrval. Roku 1879 byl vyslán do městské rady, je- jímž členem byl do dnes. Od roku 1874 do r- 1879 byl dr. Milde poslancem na říšské radě; zastupoval tam městskou skupinu rakovnickou; v letech 1874 až 1888 byl poslancem sněmu zemského za skupinu SlanéLouny. Od roku 1872 byl členem správní rady, později členem řiditelstva banky »Slavie«. Zesnulý

byl též dlouholetým předsedou »Závodu tiskařského a vydavatelského« a »Nár. Pol.« K úmrtí p. Al. Vavrušky. V úterý, jak jsme již oznámili, zemřel v kruhu své rodiny vážený měšťan pražský, pan Alois Vavruška, dvorní krejčí, otec chudých farnosti svatoštěpánské, člen mneha dobročinných spolků. Zesnulý byl osobností velice známou v nejširších kruzích pražských, a zá- roveň oblíbenou pro svoji příkladnou poctivost, milou povahu a ochotu vůči každému. Narodil se v Praze 21. června 1828 jako syn chudých rodičů. Po vy- učení pracoval v různých závodeoh, zejména téžu tehdejší světové firmy Roberta Kracha. V r. 1857 založil si samostatný obchod, který vlastní silou, pílí a neoblomnou energií ze skrovných počátků přivedl na takový stupeň, že dnes čítán jest mezi první zá- vody toho druhu. V r. 1873 obeslal bohatě vídeň- skou světovou výstavu, zač vyznamenán zlatou me- dailí a dvorním titulem. Na pražské jubilejní výstavě měl imposantní kollekci svých výrobků, která po zá- sluze odměněna první cenou. Vůbec nikdy nelekal se žádných obětí k povznesení svého řemesla a ku zvelebení obchodu; bylť odborníkem na slovo vzatým v každém ohledu, obchod svůj řídil s láskou a ještě i v těch dobách, kdy se všech stran mu raděno, aby popřál si již klidu, neutuchal v činnosti a péčio rozkvět své práce. Přes to, že obchod vyžadoval ho celého, nezapomínal však nikterak svých povinností občanských. Dobře známa jest horlivost a ochota jeho v různých spolcích dobročinných a podpůrných, jichž členem býval nejhorlivějším a nejpilnějším. Ještě po- slední večer před smrtí strávil činně ve schůzi spolku k podpoře chudé mládeže ve Svatováclavské záložně.

Chudina ztrácí v něm svého zastance a dobrodince, který díků nehledal. Čest muži, jehož heslem byla poctivá práce a láska k bližnímu, čest upřímnému katolíku, který za své náboženské přesvědčení nikdy ve veřejnosti se nestyděl, nýbrž dával je stále na jevo. Jako člen Katolické besedy působil velice horlivě a záslužně zvláště svým příkladem. R. i. p. * Volba starosty v Uherském Brodě. Telegrafuje se nám dne 7. t. m.: Dnes konala s volba starosty král. města Uherského Brodu, když před nedávnem se ustanovilo zastupitelstvo městské. S potěšením můžeme konstatooati, že jednohlasně byl zvolen za starostu věrný a upřímný příslušník katolické strany národní, pan dr. Bedřich Weber, který se osvědčil v dosavadní své působnosti jako velečinný a rozvážný pracovník pro blaho města a jeho obyvatelstva. Morava tím opět dokázala, žesi váží mužů upřímně katolických, kteří věrni národu a vlasti, pracují nadšeně k lepší budoucnosti těžce zkoušeného lidu. * Při obecních volbách v Místku za III. sbor zvítězili — »Němci«. Ze 746 voličů do- stavilo se k volbě 641. Zvítězili Němci 305—316 hlasy. Čeští kandidáti dostali až 296 hlasů. Česká strana podá proti volbě protest.

* Národní rada Čechů dolnorakouských obrací se na celou českou veřejnost s důtkli ou žá- dostí, by příslušníkům našeho národa, ve Vídni žijí- cím, vysvětlovala důležitost letošního sčítání lidu a je poučila, že právem i povinností jejich je přiznati ob- covací řeč českou. Zvláště platí prosba tato těm vrstvám našeho lidu, jichž příbuzní a přátelé ve Vídni službou nebo jinou prací zaměstnáni jsou. Vzhledem k ohromné důležitosti, kterou výsledek sčítání leto- šního pro českou věc ve hlavním městě soustátí ra- kouského má, naděje se národní rada Čechů dolno- rakouských všestranné podpory, jak morální, tak i hmotné. * Z městské rady král. hlav. města Prahy.

Schůzi dne 7. prosince předsedal pan starosta dr. Vl. S rb a po zahájení schůze promluvil těmito slovy: Zdrceni usly- šeli jsme dnes překvapující zprávu o předčasném úmrtí na- šeho seniora rady městské a sboru obecních starších, milo- vaného kollegy dra. Josefa Milde. Myslím, že žádný nejinak než s bolestí pohlíží k tragickému skonu muže tohoto, jenž v brzké době na věčnost následoval svoji choť. Dr. Jose Milde byl členem obecního zastupitelstva od r 1876 a rady městké od r. 1879, ve kteréž od té doby zasedal nepřetržitě.

Je to řada let plná vědomí, energické a neúmorné práce. V všichni, kdož znali jste vzácného muže, jenž zde v blí kosti mé zasedával, všichni, bez rozdílu stran uznávali jste jeho práci, obci zasvěcenou, znali jste, že pro ni cítil plným žá- rem svého šlechetného, vlasteneckého srdce, práci nezištnou a neúmornou Znali jste též jeho energický, nepoddajný, ne- oblomný charakter, jakých máme nejvíce zapotřebí v nynější těžké době a tím více jest toho želeti, že právě v této době nám odchází. Vyslovuji jménem svým i vašim svou nejhlubší lítost nad smutnou událostí a ustanovuji, by tento projev, s nímž souhlas projevili jste povstáním — byl zapsán v pro- tokol o dnešní schůzi. Po obdržení zprávy nařídil jsem ihned, by na radnici staroměstské i na zádušním domé — ježto zesnulý byl zástupcem záduší — vyvěšeny byly smu- teční prapory. Dále navrhuji, by rodině zesnulého vyslovena byla jménem rady městské přípisem soustrast, na rakev byl položen věnec a při pohřbu, jak zvykem bývá u kollegů v čin- nosti zesnulých, prokázány byly obvyklé pocty propůjčením zlaceného vozu pohřebního a vozu věncového, rozžehnutím svítilen uličních při průvodu a po případě posypání cesty piskem. — Ve Vašich očích vidím souhlas s mými ná- vrhy, vidím v nich i slzy soustrasti a děkuji Vám všem za toto vřelé účastenství při pohrobní vzpomínce.“ V dalším průběhu schůze jednáno bylo o získání ploch hradebních na Hradčanech a bude na dosavade dosaženém