ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 89157020-7596-11dc-9783-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 43 celkem · entity: person 48, place 85, org 19, work 50
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zenaědělství
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 85. ze dne 26. března 1908.
4 masthead
Obohod
5 masthead
Průmysl
6 masthead
Finančnictví
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Sváteční bursa. Z Vídně, 25. března. Na dnešní sváfečn burse bylo pevné smýšlení. Kreditky měly kura 644, akcie státní dráhy 678—679 25, alpinky 677 50—678 50, rýmavsko muráňské 562.— Bursa končila nejvyššími denními kursy. Pranko- španělská banka Z Madridu, 2b. března. (K. k.) Správní rada vy vrací pověst, že franko-španělská banka je insolventni Mandžurské dráhy. Z Pokinu, 24. března. (K. k.) Angličtí obchodníe v Tjencmu a Nučvaně vyslovili se o zamýšleném pro- dloužení čínských drah ze Chsinmintinu do Fakumenu v ten smysl, že tato trať týká se celého příštího roz- voje Mandžurska a japonský protest proti tomuto pro- jektu příči se zárukám Japonska v portsmoutliské smlouvě a prostřednictvím »China Association« a ob chodní komory podali ostrý protest brilskému mini- sterstvu zahraničních věcí. Amerieké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z duešního dne) Z Nového Yorku, 25. března. (Peněžní burra Závěrečné smýšlení peněžní bursy stálé. Obrat akclí 780.000 1950.000). Union Pacille 1271/2 (1271/21- Kanada Paellle 1b01/2 4150.50). United States Steel Corporman 361/2 (35.75) Baltimore and Ohio 83.25 (83.25). Káva. 25. března 24. březn Rio čls. 7 . . . . . . . 5. 70 na březen. . . . . . . 5.70 na červeu. . . . . . . 5.75 5.75
Bursa Vídeň Pranko Madrid Tjenc Japonsko Nový York Kanada Baltimore Ohio China Association Union Pacille Steel Corporman 361 / 2 Paellle 1 b 4150.50 Rio čl
8 article Culr.
Culr. 25. března 24. březn Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.86 3.86 Tuky Westeru Steum . . 8.20 8.30 Tuky známka Wileox . . 8.40 8.40. Z Nového Yorku, 25. března. (Obilní bursa. Smýšlení obilní bursy povolné. Pšenice. 25. března 24. březn 102.— pohotová . . . . . . . 1011 na květen . . . . . . 1021/% 1021/% na červenec . . . . . . 971/2 Kukuřice 25. března 24. břen 76.25 na květen . . . . . . 76.25 73.75 na červenec . . . . . . 73.50 na září . . . . . . . . 72.— Petrolej 25. března 24. březn 10.90 10.90 rafinovaný, kesonový rafinovaný Standard White 8.75 Kovy- 25. března. 24. března Měď. . . . . 13.— 13.25 13.— 13.25 . . 32.10 32.75 31.25 32.— Cin . Železo čís. 2. . 17.75 18.25 17.75 18.25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 25. března. (Bavlnářska bursa. Bavlnové lhůty byly z počátku nepravidelné pozdeji byly takem baislérů oslabeny, ke kone se však uhradami vzpružily a byly stalé. 25. března 24. března 23. březn 10.40 10.45 pohotová . . . . 10.50 9.55 9.65 na květen. . . . 9.67. na července . . . 9 60 9.03 9.65 na říjen . . . . 9.46 9.51 9.53 Závěrečné smýšlení pevné. Z Nového Orleanu, 25. března. Na květen 9.84 (9.79), na říjen 947 98). o a Z Liverpoelu. 25. března. (4 h. 10 m.) (K. k.) Obrat 6000 oků Denní dovoz —.—. Dodávky na březen 5.21, na březen-duben 5.21, na duben květen 5.21, na květen-červen 5.22, na červen-červenec 522, na červenec-srpen 5.21, na srpen zaří 5.17, na záři-říjen 5.14, na říjen listopad 510, na listopad- prosinec 5.08, na prosinec-leden 5.07, na leden únor —.—, Smýšlení stálé.
Fatr Nový York Cin York Nový Orlean na duben na říjen Tuka známka 8.40 17.75 pohotový 9.55 9.65 na květen 9.65 na říjen 9.51
9 article
Tržní zprávy z venkova. Z Hradce Králové, 21. března. (Pův. zpr.) 1 hl pše- nice K 17.20, 18.—, žita 15.—, 15.80, ječmene 10.— 11.40, ovsa 7. —, 7.50, prosa —.—, —.—, vikve 10.40, 14.—, hrachu 20.—, 24.—, čočky 30.—, 45.—, jahel 22.—, 24.——, krup 22.—, 44.—, bramborů starých 0.—, 0.—, bramhorů nových 2.40, 3.20, Iněného semene 17.40, —.— jetel. semene červ. 180.—, 200 jetel. semene bílého 60.—, 80.—, maku 40.—, 42.— 100 kg žitných otrub 15.—, pšeničných otrub 14. —.—, 1 kg másla čerstvého 2.20), 2.40, sádla vepřo- vého K 1.72, 0.—, tvarohu 28-32 h, 1 vejce 5 —6 h, kopa zelí U.—, 0.—, kopa okurek 0.—, 0.—, kopa kapusty 2.—, 4.—, chřestu 0.—, 0.—, kopa drobné zeleniny 2.—, 3.—, pytel mrkve 1.20, 1.50, 1 hl. cibule 7.—, 7 40, salátu 0.—, 0.—, kopa otýpek cerele 3.—, 4.—, 1 bečka třešní 0.—, 0.—, 1 hekt. jablek 0.—, 0.— hl. hrušek —.—. — —. — Na tý- denní trh 21. března přivezeno bylo: hektol. pše- nice 316, žita 384, ječmene 266, ovsa 418, prosa 3, vikve 80, hrachu 20, čočky 11, jahel9. krup 3, sem. jetel. 10, iněn. sem. 77, máku 11. zelí — kop, okurek — kop, kapusty 28 kop, cibule 20 hl., drobné zeleniny 83 kop, mrkve 60 pytl bramborů 409.— hl., jablek 0.— hl, hrušek O hektol. vepřů 21 kusů, podsvinčat 622, kůzlat 158 kusů.
Hradec Králové 2832 kg
10 article
Z Pardubic, 20. března. (Průměrně ceny.) Hektol. pšenice K 17.59, žita 15.27, ječmene 11.81, ovsa 7. 92. hrachu 21.—, čočky 46.—, prosa 14.—, vikve 12. 20 lněného semene 20.50, olejky —.—, zemčat 3.60 maso hovězíI kg K 1.72, maso hovězí II. 1.56, maso telecí K 1.44, maso vepřové K 180, maso skopov K 1.30, máslo 1 kg 2.40, 100 kilogr. žitné slámy dlouhé 5.20, ječné 4.20, stelní 4.20, sena 7.20, je telového sena 0.—; litr piva 32 h; 100 kg. otrub 13.—, jetelového semene červeného —.—, jetelového semene bllého —.—, jetelového semene růžaku (in- carnat) —.— Z Liloměřic, 14. března. Průměrné tržní ceny Pšenice K —.—, žita —.——, ječmene —.—, ovsa K 840, čočky —.—, hrachu —.—, hl. bramborů K 4.40, 1 kg másla 2.40, kopa vajec 4.60. Na trh s obilím dostavilo se 24 vozů, přivezeno bylo 216 hl ovsa, — hl. bramborů, 138 kg masla a 42 kop vajee. Z Vysokého Mýta, 21. března. 100 kg pšenice 22.80, 23.20, žito 20.60, 20.70, ječmen 16.16, 16.80 oves 14.50, 14.70, čočka 36.—, —.—, hrách 28.— —.—, brambory 4.20, 0.—, máslo 1 kg 2.08, 0.— kop avajec 3.—, seno 1 m. ct. 0.—, 0.—, sláma 0.—. Z Mělníka, 18. března. 1 hekt. pšenice 76—78 kg K 16 83. 17.94, žita 72—74 14.69, 15.54, ječmene 67—69 10.72, 11.29, ovsa 47—50 7.61. 8.85, hrách 100 kg —.—, —.—, čočka 32 —, 36.—, víkev 16.—, 18. — brambory hl 2.80, 3.60, seno 100 kg 7.80), 8.40, sláma žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.—-, krmná 0.—, 0.—, máslo 1 kg 184, 2.24, vejce kopa 3.—, 3.60, sýr kopa 2.10, 2.40, tvaroh 1 k —.34. —.28. — Na vepřový trh přivezeno na 42 po vozech: 1084 podsvinčat, 1 párek K 14.—, 34.—, 130 pleváků, 1 párek K 36.—, 64.—, 5 vepřů, kus K 65 —, 95.—
Pardubice Liloměřice Vysoký Mýto Mělník K 180 kg
11 article
Valná hromada Ústřední banky českých spořitelen v Praze. konána včera ve dvoraně „Merkuru“, při čemž vrehní ředitel p. J. Pátek přednesl zprávu za minulý rok. z níž vyjímáme krátce pouze některé údaje: Poměry, které hrozily západní Evropě násled- kem krisí amerických, nutily banky vesměs, aby doplňovaly zásoby své pro případ tísně peněžní. I ústřední banka, aby mohla plniti naznačené úkoly své, starala se, aby doby těžké nenašly ji ne- připravenu. Použivajíc dřívějšího práva svého zvý- šila akciový kapitál svůj na 10,000.000 K, tedy 3 s lliony korun, čímž vstoupila v řadu největších českých Lank. Aby pak spojení svá s východem a jihem naší říše mohla prohloubiti, zajjistiti si stálý užší styk se svou klientelou a přizpůsobiti se jich požadavkům dle poměrů v oněch krajích jsoucích, založila dvě nové fihálky a to ve Lvově pro Halič a Bukovinu a v Terstu pro zemně jižní.
J Pátek Praha Evropa Lvov Halič Bukovina Terst
12 article
Obě tyto filiálky, jimž v čelo postavení dirigenti z fad v'aslního úřadnictva, prosperují velmi dobře a slibují velmí dobré výsledky i pro budoucnost. Tl- seh poněžni, klerá právě v Haliči a na jihu naší říe byla nejeitelnějí, dokázala, že založení filiálek byl věcí skutečně potřebnou a csvědčily se obě tyto po- bočky co nojlépe. Dslřední banka v roce minulém plníža poslání své, ač právě loni velmi těžké, k úplné spokojenosti celého spojenectva. Nejenom poskytováním levných úvěrů podávala peněžnám menším ruku pomocnou, ale i radami, vyskláním zkušených úřadníků, revi- semi, které konala prostřednictvím sdružené sni spoločnocti „Securilasío zmíněná peněžní společnost „Securitas“, zalo žená v roce minulém kruhy bance blízkými, dosáhla za krátký čas svého působení výsledků velmi uspo- kojivých a opravňuje tím naději na úspěch i v bu- doucnu. Kromě zmíněných již revisí zasahovala „Se- curitna“ i do druhých oborů národohospodářské po- solnosti české činností zakladatelskou, důvěrnickou, informativní atd.
Halič Dslřední banka Securitas
13 article
Kromě těchto reforem podrobila Ústřední bank i vnitřní organisaci svoji jistým změnám a rozšíření. Založeno oddělení organisační, jemuž přikázány zá- ležitosti vnitřních poměrů ústavu se týkající, dále oddělení kontrolní, které, jak svými úřadníky, jedno- thvým filidíkám službou přikázanými, tak i praž- ským aparátem svým, pouze od vrchní správy ust- vu závislým, podrobovalo pobočky i pražský ústav častým revisím, provádějíc při tom stálou systemati- ckou kontrolu celého obchodování banky. Rozumí se samo sebou, že následkem rozšíření agendy nutno bylo i zvětšiti personál banky, který nyní čílá 183 osoby, tedy o 53% více než v roc 1906. Ještě o jednom oddělení banky nutno jest se zminiti a to o oddělení pro půjčování cenných pe- pírů, které v roce minulém stalo se samostatnýma zároveň zařídilo při filiálkách své pobočky. Z obchodů banky zmiňujeme se pouze o zá- půjčkách komunálních, které byly následkem nepří- znivé konjunktury a také vzhledem k těžkému odbytu ukládacích papírů v druhém semestru loňského roku omezeny na míru nejnutnější, následkem čehož vy- kazují menší ciíru než v roce předminulém: celkový obnos zápůjček těch za rok minulý jest 8,700.000 . Rovněž tak neveliký jest obnos zápůjček hypo- tekárních, cessí od spořitelen převzatých, který jevi se pouze cifrou 205.000, následkem čehož banka nepřistoupila ještě ani k vydávání zástavních listů na jich podkladě Zmíněné již oddělení pro půjčování cenných pa- pírů docílilo obratu přes 7 milienů korun, z čehož přes pelovinu připadá na centrálu, ostatní na filiálky.
14 article
Největší přírostek vidíme v obchodech úvěrů směneč- ných, ačkoliv ty pěstovány byly pouze s ústavy pe- něními a to jen pokud se týče směnek obchodních nebo rolnických, nikoliv tedy vlastních. Cifry, oddělením eskomptním vykázané, jsou na- sledující: Koncem roku 1006 v porteleuillu směnek 35,963.711 K 4 h, 19.010 kusů v obnosu 35,963.711 K 4 h. V roce 1907 bylo eskomptováno 108.796 kuso v obnosu 189,649 736 K 96 h: úhrnem 127.806 kuso 225,613.448 K. V roce 1907 bylo reeskomptováno zaplaceno 99215 kusů v obnosu 178,376.635 K 64 h. zbývá 28.591 kusů v obnosu 47.236,812 K 36 h. Směnky odělení pro půjčování cenných paptrů k 31. prosinci 1907 3.344.627 K 52 h, devisy k 31. prosinci 1907 69.829 K 47 h. Celkový stav směnek v portefeuillu koncem roku 1907 50,651. 269 K 35 b. Celkový denní průměr oskompiní: 377 kusů per 630.053 K 76 h, celkový průměr 1 směnky 1743 K 91 hal. Také v minulém roce neutrpěla Ústřední banka českých spořitelen žádných ztrát ze spojení eskompt- Obraty účetní jevi se v následujících cifrách pokladniční v r. 1907 400 mil. K, 1906: 251 mil., K 1905: 133 mil. K: dopisovatelů v r. 1907 2775 mil. 1906: 1786 mil., 1905; 1001 mil., směnok v r. 1907 415 mil., 1906: 301 mil., 1905: 187 mil,, cenných papírů v r. 1907 162 mil., 1906: 98 mil., 1905: 71 mil., různých účtů v r. 1907 528 mil., 1906: 342 mil., 1905: 123 mil.; úhrnem v r. 1907 4275 mil, 1906: 2778 mil., 1905: 1516 mil. O dalším průběhu valné hromady přineseme zprávu v čísle poledním. nich.
15 article Česká průmyslová banka.
Česká průmyslová banka. měla včera o 11 hod. dopol. v místnosti bursy v Ne- kázance X. valnou hromadu, jíž v nepřítomnosti předsedy Jindř. hrab. Clam-Martinice zahájil první náměstek p. dr. Ferd. Tonder, který vyslovil po- těšení nad hojným účastenstvím akcionářů. Přitomno bylo 47 akcionářů, zastupujících 3313 akcií se 321 hlasy. Dále uvedl předsedající, že letošní rok jest pro banku jaksi jubilejní, neboť od její založení uply- nulo první desetiletí. Dne 25. září 1898 byla banka založena a budoucí správní rada toto jubileum vhod- ným způsobem oslaví. S letošním výsledkem banky mohou být akcionáři úplně spokojeni a přeje si, aby tento rozmach banky i v budoucnu potrval. — Na t přistoupeno k vyřízení jednacího pořádku. K návrhu p. dra Urbana upušlěno od člení výroční zprávy p. stav. r. K. Vlček vyslovil přání, aby akcionář výrocní zprávu dostávali dříve. Když byl předseda p. dr. Tonder vzpomenul odchodu dra. Fiedlera ze »právní rady, dále úmrtí revisora p. Fr. Kmocha, pensionování p. ředitele Br. Schoifra a odchodu revi- sora p. Karlika, byla výroční zpráva jednomyslně schválena. Po zprávě revisora p. cís. r. Gvossman- na bylo správní radě uděleno absolutorium,
Jindřichův Martinic doktor Ferd Urban K Vlček Tonder Fiedler Kmoch Tonder Český průmyslový banka
16 article
Předsed ředilelstva p. JUDr. Josef Lucek přodesl návrhy správní rady na rozdělení čistého zisku v sumě 917.018 K 10 h (včetně 32.604 K 37 h přenosu z roku 1906) a sice: akcionářům 41/2.2% di- videndu z 10,000.000 K 450.000 K, podle § 55. stanov pak 467.018 K 10 h: a) 2% jako superdividenda 50.000 K. b) 5% fondu reservnimu 21.720 K 69 h, c) 5% fondu zajišťovacímu beankovních dlužních úpisů 21.720 K 69 h, d) tantiema ředitelstva dlo smlouvy 21.720 K 69 h, e) tantiema správní rady do slanov 43.441 K 37 h, I) odměna revisorům 3200 K =161803 K 44 ha ze zbytku 305.214 K 66 h aby se přidělilo: g) fondu reservnímu dalších 15.000 K, h) fondu zajišťovacímu bankovních dlužních úpisů 100.000 K, i) speciálnímu reservnímu fendu pro ztrá- ty při kursových diferencích cenných papírů 25.000 K, k) speciálnímu roservnímu fondu pro ztráty při pohledávkách hypotečně zajištěných 25.000 K, 1 speciálnímu reservnímu fondu pro zaopatření úřad- níků a zřízenců jakožto mimořádná dotace vzhledem k panovnickému jubileu Je- ho Veličenstva 100.000 K = 265.000 K a pře- bvtek 40.214 K 66 h by prevedl se na nový dčet.
JUDr Lucek 3200 K 100.000 K
17 article
Tytc návrhy Byly po poznámkách p. Inž. Ště- pána jednomyslně schváleny a bude se za akci- ovy kupon č. 9 počínaje dnem 26. t. m vypláceti 20 K, t. j. 594. Při volbách na to provedených zvoleni byli opě do správní rady na dobu tří let pořadem vy- stupující pp.: dr. Ferdinand Tonder, inž. Richard Ježek, Joseí Víšek, Jindřich Maštálka, na místo pana prof. dra. Fiedlera, jenž odstoupil, by jmenován ministrem obchodu a jemuž vysloveny z záslužnou činnost ve správní radě díky, bude do správní rady přibrán nový člen kooptací. Za členy revidujícího výboru na rok 1908 zvolen opětně pp.: Arnošt Úrossmann, Joeeí Tvrský nově pánové Josef Maglen a Karel Fišara. Přá- ním, by ústav na dosavadní dráze setrval a ku pro- spěchu průmyslu a obchodu dále se rozvíjel a mohut něl, skončil pan dr. Tonder valnou hromadu
Ing doktor Tonder Ježek Víšek Maštálek profesor Fiedler Úrossmann Tvrský Maglen Fišar Šta
18 article Zahraniční tržba Rakousko-Uherska
Zahraniční tržba Rakousko-Uherska V r. 1900. (Účinky nové celní éry za první rok ve světle defini tivních čísel.) Obchodně-statistický úřad v ministerstvu obchodu publikuje teprve nyní definitivní data o úhrnné za- hraniční tržbě celního území rakousko uherského za r. 1906, tedy za prvý rok působnosti nového celníh tarifu (od 1. března 1906). Z dosud vydaných ob- sahlých dvou svazků obsahuje první data o obchodu speciálním a s národohospodářských a technických hledisk spořádaný přehled tržby dle surovin, polo- tovarů a konečných výrobků, druhý díl pak data o řízení záznamném a průvozu zboží. Třetí dil (hlavní výsledky a tržba příslavní) proponuje se na dobu nej- blíže příští. V obou prvých svazcích nalezáme všecka základn í data, tak že možno učiniti definitivní úsudek o obchodní bilanci r. 1906. V řečeném roce obnášel vývoz dovoz mil. K ve speciálním obchodu. . . . 2341.2 2380-1 v znšlechťovacím řízení . . . 693 » . . . 0.8 217 opětný » 2598 úhrnem . 2411.3 tak že celkové aktivum naší obchodní bilance ob náželo 186.7 mil K (proti aktivu 177.6 mil. K v r. 1905) Dle množství obnášel ve specrálním obchodu mil. q 1906 121r-2 dovoz . . . . . . . . . . 126.7 vývoz . . . . . . . . . . 192.5 182.4 Na tom zúčastnila se doprava námořní v r. 1906 v dovozu 17 2 mil. q. t. j. 13.6 procent (proti 17.0 mi, t. j. 141 procent v r 1905) a ve vývozu 16.8 mil. a. t. j. 8.7 procent (proti 15.4 mil. q. t. j. 8.4 procentům r. 1905). Dle hodnoty vykazuje speciální obchod (s výlukou drahokovů a minel) talo čísla: dovoz . . . . . . . . . vývoz „
RakouskoUhersko mil K procento
19 article
97.7 přebytek vývoru Tato konečná číslice 38.9 mil. K je o 24.2 mil. K menší nez příslušná předběžná číslice počátkem loň- ského roku publikovaná. Podíl námořní dopravy na hodnotě dovozu obnášel 462.5 mil. K, t. j. 19.8 pro cent (proti 420.3 mil. K, t. j. 196 procent v r. 1905) na hodnotě vývozu 429.5 mil. K, t. j. 18.0 procen (proti 378.3 mil. K, t. j. 16.9 procentům v r. 1905 V tržbě s drahými kovy a mincemi obnášel 1906 dovoz . . . . ( . . . . . vývoz . . . . . . . . . . 53.1 Nejdůlevitější zboží vykazuje v dovozu: káv hod ota 53.0 mil. K (proti 50.4 mil. K v r. 1905) tavák surový 42.7 (41 4), obilí 31.3 (97.8), zvířeci výrobky 182 3 (136.0). uhlí a koks 126.2 (105.8), ba vina 221.1 (196.0, vlna 147.8 (126.9), hedvábí a hedv zboží 104.5 (84.4), ve vývozu: cukr 192.6 mil. K (189.2), obill, luštěniny, mouka a jiné mlýnské vý- robky 1663 (166.5), dobylek jatečný 67 9 (88.5), zví- řecí výrobky 2057 (193.6), dříví 262.8 (252.4), uhl a koks 101.1 (88.9), zboží vlněné 69.2 (63.3), kožené 55.1 (51 6), sklo a zboží skleněné 77.6 (59 7). Co do nejdůležitějších zemí původu resp. určení byl vývoz tržní tento: 1906 1906 1906 proti 1905 milionů 9 celého mil, kor korun dovozu v dovozu: Německo . . . . 904.2 Spoj. st. sev.-amer, 215.4 Anghe . . . . . 189 3 Brit. Indie. . . . 1632 Rusko . . . . . 151.3 Ialie . . . . . 116.4 Francie. . . . . 79.1 Švýcary . . . . 744 Brasilie. . . . . 52.7 Belgie . . . . . 46.6 Turecko. . . . . 45.6 Rumunsko. . . . 35.3 Egypt . . . .. Srbsko . . . . . Recko . . . .. lndie nizoz. . . Nizozemsko . . . A genuna . . . Čile . . . . . . Čina. . . . .. Španělsko . . . Bulharsko . . . . 32.2 30.3 24.7
Brita Švýcar Německo Indie Rusko Belgie Turecko Rumunsko Egypt Srbsko Nizozemsko Španělsko Bulharsko pro cent procen
20 article
21.4 21 2 18.7 13.1 10.0
21 article
Ve vývozuí + 123.3 1027.5 Německo. + 31-8 + 42.0 2313 Anglie .. + 62.0 + 16 9 1784 Italie . . + 19.3 + 68.2 113.8 Turecko + 19.3 + 65.7 1010 Rumunsko 3.5 — 6.1 83.8 Švýcarsko, 32 + 50 76.7 Francie. 30 + 49 72.5 Brit. Indie — 81.9 29 + 4i Rusko . Spoj. státy 59.3 2.5 + 63 — 156- sev.-amer. 1.8 + 6.0 + 11.4 43.6 Egypt .. 1.4 + 02 + 12.6 33.8 Nizozemí. — 22 6 1.0 + 2.2 24 .0 Belgie .. 0.9 + 4.2 — 3.9 20.8 Řecko . .. 0.9 — 10.1 — 10.0 21.3 Srbsko . .. 0.8 — 9.7 + 10. 18.3 Bulharsko. 0.4 + 4.7 — 10. Argentina. 0.3 + 1.1 — 2.2 Čina . .. 0.3 — 3.5 — 45.0 Brasilie , . Dánsko. . 6.8 0.3 + 1.5 + 53 V soustavném seskupení hlavních druhů zbož vykazuje speciální obchod tyto výsledky a) dle surovin, polotovarů a konečných výrobků dovoz: vývoz: mil. K proc. mil. K proe. surovin . .. 12907 55.1 869-6 36.5 polotovarů . . . 422.5 18.1 420.5 177 koneč. výrobků . 628.0 26.8 1090.0 45.8 úbrnem . 2341.2 100.0 2380.1 1000 b) dle odvětví výrobních mil. K proc. mil. K pro výrobků zemědělských 723.5 304 a lesních . . . . 1104.9 47.2 hornických a hutních 308 8 13.2 průmyslových . . . 927.5 396 úhrnem . 2341.2 1000
Brita Německo Anglie Turecko Rumunsko Francie Indie Rusko Argentina Dánsko Italia + 68.2 113.8 + 65.7 1010 83.8 Švýcarsko + 63 43.6 Egypt + 02 + 33.8 Nizozemí Řecko Srbsko + 10 Bulharsko 10 čina 45.0 Brasilia průmyslový
22 article
Co do zušlechfovacího řízení, obnášel v něm dovoz v r. 1906 69.3 mil. K (proti 66 4 mil. K před- loni), opětný vývoz 217.6 mil K (146.6). tudíž pře- bytek opětného vývozu 148 3 mil. K (80.2); při vý vozním zušlechťovacím obchodě vývoz 0.3 mil. k (0.3) a opětný dovoz 0.8 mil. K (0.6). Nejdůležitější význam pro domácí zušlechťovaci řízení mají tato odvětví zušlechťování: pěstění rýže . . . .. výroba konserv . . .. apretura přízí a tkanin. vyšívání lkanin . . . . zhotování šatů, ozdobné- ho zboží a prádla . . šití rukavic . . . . výroba plechových obalů a železného nádobí.. výroba rour, kos a p. že- 4.2 mil. K 8.9 mil. k lez. zboží . .. . . . výroba aluminia . . . 0.6 mil. K 6.8 mil. k výroba lokomotiv . . . 0.5 mil. K 5.2 mil. k výroba jiných strojů . . 1.4 mil. K 13.7 mil. K výroba vozidel . . . . 8.2 mil. K 16.9 mil. k výroba střelných pro- středků . . . . . . 2.8 mil. K 47.6 mil.k Průvoz zboží za r. 19 6 skytá tyto výsledky: Tržba průvozní obnášela v r. 1906 úhrnem 10. mjl. q (proti 8.2 mil. q v roce předcbozím, z čehot 1.4 mil. q (1.3 mil. q předloni) dovezeno po moři 0.2 mil. q (proti 0.2 mil. q v r. 1905) vyvezeno p moři. Polovice průvozu připadá na několik málo druhů zboží, jak vidno z tohoto přehledu;
mil K
23 article
1906 1905 v mihonech celkový průvoz . . . . . . . . 10.2 8.23 z toho obilí, luštěniny, mouka a rýže 2.4 1.7 ovoce, zelenina a rostiiny . . . . 1.3 14 dříví, uhtí a rašelina . . . . . . 0.9 0.8 železo a železné zboží. . . . . . 0.9 0 Z prvé třídy zboži (obilí atd.) připadá na Rusko. jakož zemi původu 1 a Rumunsko 0.7 mil. q. i vy- vezeno hlavně do Německa. Také ovoce, jež hlavně pochází z Halie (0.6 mil. q) a Srbska (0.4 míl. o šlo hlavně do Německa. Ze třídy dříví, uhlí atd no- cházelo 0.5 mil. q z Německa a 0.2 mil. z Ruska ono šlo zvláště do Ruska (0.3 mil. ), toto do Ně- medn. Železo a železné zboží dovezeno zvlástě z Německa 10.8 mil q) a vystoupilo zejména do Ru- munska (0.5 mil. a Itabe (0.2 mil. o. 1905
Rusko Rumunsko Německo Srbsko 14 dříví Halie mil q Itab
24 article
Peněžní trhy. (25. března) Berlin. Trvale pevné smýšlení na trhu novoyorském bylo na dnešní počáteční burse novou vzpruhou k obchodům, a zdál se, ježto nebylo neuspokojivých zpráv, že přízniv smýšlení udrží se nejen v průběhu dnešním, ale pro dny příští. Bohužel situace se změnila těměř rázem s objevivší se tísní peněžní, a když známo bylo, že sazba k ulimu značně stoupla, objevily se na míst dřívějších nákupů realisace, jež znatelně poškodily kursavou úroveň jmenovitě akcil průmyslových pod- niků kasovně i volně obchodovaných. Pod tihou pro- dejů trpěly ovšem méně jiz akcie domácích bank Z cizích titrů zůsťaly rakouské nezměněny, za t v akciích amerických drah došlo přechodně k čilej- ším obratům za vyšších kursů. Nejvyšší záznamy se ovšem vzbledem k povšechné situaci nemohly udržeti Ruské renty uhájeny, akcie bank spíše slabší. Sou- kromý diskont 44%. Peníze k ultimu 514 Nová továrna na dehtové výrobky. Inž. Th. Abei mann, majitel simmeringské továrny na dehtové vý- robky C. Pilhals nást. ve Vídni, založil společně s tajemníkem rak. kartelu krycí lepenky J. Jungem lovární firmu: Budějovická továrna na krycí lepenku a asfalt Jung Abelmann v Č. Budějovicích. Obmezení těžby rýnsko-vestfálského nhelného syndikátu. Rýnskovestfálský uhelný syndikát na- vrhuje obmezení těžby, kterým by se dosavadní zmenšení zdvojnásobilo. Na duben činila by výrob pouze 60 proc. účasti na koksu a 80 proc. účasti na uhlí. Jest to polilika, čelící poklesu konjunktury. nikoliv jedíně správným snížením cen, nýbrž obme- zováním výroby.
Trval C Pilhals J Jung Jung Berlín Vídeň Č . Budějovice
25 article
Agitace agrární proti srbské obchodni smlouvě a průmyslové kruhy. Jak známo, obracejí se agrár kruhy ostře proti parlamentnímu schválení obchodn smlouvy se Srbskem. V dolnorakouském živnosten- ském spolku pověřen byl zvláštní odbor založením stalého komitétu k obraně proli neoprávněným po- žadavkům zemědělstva a ten rozesílá nyní projer v němž mimo jiné se praví: Vzhledem k projevům zembdělských korporací dlužne konstatovati, že nen pravdou, jakoby byla smlouva „obchodem v zájm rakouckého průmyslu ke škodě rakouských země- dělců“. Cetní výhody, které Srbsko dalo rakouském průmyslu, jsou tak nepatrné, že průmysl nemůž spatrovati ve smlouvě nijaký dar, nýbrž měl by ve- škeru příčinu, proti smlouvě vystoupiti. Právě tyto nepatrně výhody našemu průmyslu vysvětlují se tím, že nebylo možno nejdůležitější požadavky Srb- ska, vývoz zemědělských produktů, povoliti na pro- spěch rakouského a uherského zemědělství. A kdyby byla i smlouva přinesla průmyslu nějské výhody. byla by lo pouze náhrarla za obrovské škody, způ- sobeně mu celní válkou, která vedena opětně jen v zájmu zemědělstva. Ke konci se pak praví: Ze všecl těchto důvodů je nutno projev agrárníků energicky omitnnouti a žádati všechny vástupce průmyslu živností, měst a dělnictva ve sněmovně, aby sehválil obchodní smlouvy se Srlmkem v zájmu nejvělší část obyvatelstva, která také platí největší část daní. Ústřední banka německých spořitelen. Z vý roční zprávy dlužno vyjmouti: Koncem roku 1907 činil oběh bangovních dlužních úpisů 73.4 mil. K Vklady souply o 18.6 na 671/4 mil. kor. Stav smě- nek koncem roku 9.7 mil, kor. Komunální půjčky 81.6 (+ 7.2) mil. kor, z čehož připadá 45.7 mil.k na Čechy. Cizí deposita činila 86.8 (++ 13) mil kor. Čistý zisk činí 519.435 kor. Navrhuje se 41/2 dividenda, reservám přidělí se 103.887 K.
Srb Srbsko Čechy mil
26 article
Ruská stální banka. Dle výkazu z 21. t. m. činí zlatý poklad 1148 mil. rublů proti 1162.1 mil. ze dne 14. t. m., z toho je v cizině 186 mil. (201) rublů Oběh bankovek poklesl z 1087.1 mil. na 1082. 5 mi. ruhlů. Piíjmy drah. Rak. severozápadní dráha přijala z gurantované sítě v druhé dekádě března t.r. 726.163 K (— 107.449 K), od 1. ledna celkem 5,401.110 (— 159.294) K, na trati polabské v témz období 465 799 K (— 58.991) resp. 3,587.917 K (— 38.281 K) a z jiho-severo-něm, dhráhy spojovane 257.516 K (— 6847) K, resp. 2.005.159 (+ 16.580 korun. Družstevní škrobárna. Jak „Venkov““ sděluje združují se v okrese horažďovickém majitelé usedlo- stí bez rozdílu velikosti svého majetku k založení svépomocné hospodářské továrny na brambo- rový škrob v Horažďovicích. Tarii pro dopravu železa do Uher. U příležitost zrušení výhod, trvajících do konce r. 1907 v lokálním tarifu rak. státních drab pro některé položky skupiny „železa a ocel atd.“, slíbila správa slátních drah, že ponechá dosavadní snížení tarifů v dopravě do celn ciziny a do Uher ještě po nějakou přechodní dobu. V příčině zásilek do ciziny zůstalo při dosavadním stavu. Pro dopravu do Uher však bylo původně úmy- slem provésti výhodu takovou formou, že slevy s ta- rifů měly se díti pouze v přímých sazbách v rakou- ských výrobních stanicích. Se zřetelem na obtíže, že kterými tento způsob povolování výhod byl spojen projovila správa státních drah ocholu, provésti po- skytování výhod všeobecně jak pro vývoz do ciziny tak pro dopravu do Uher a okupovaného území. Olázka dovozu ječmene do Německa. Zeměděl ská ústředna předložila ministerstvu orby podání, v němž znovu žádá, aby se v zájmu vývozu našeho
Horažďovice Uhry Německo 799 K 159
27 article
1906 2341.2 2380-1
28 article
1905 mil. K 2146 l 2243.
29 article
mil. K 42 .8
31 article
+ 1012 38.3 13.3 10.6 16.2 38.2 C.5 28.1 c4
33 article
jočmene působilo u německé níšské vlády, aby celn
35 article
řízení při devozu ječmene do Německa dělo ze zpě sobem, shodujícím se s ustanovenímí smlouvy. Ta stanoví, že když nestačí zjištění způsobilosti ječmene dle váhy 65 kg 1 hl) z různých příčin, může úřa propustiti ječmen do země za nižší sazbu pouze teh- dy, učiní-li jej nezpůsobilým ke sladování. Miní sterstvo orby projevilo ochotu, že v dohodě s mini- sterstvem obchodu podá v tem smyslu zvláštní netu ministerstvu zahraničních záležitostí. Výroba mědi v Rusku v roce 1907 činila 902.354 pudů. Oproti předcházejícím letům, kdy činila výroba 639.000 pudů (r. 1906) a 570.500 pudů (r. 1905), zna- mená letošní ciíra značný pokrok. Jednotlivá území měla na výrobě mědi tento podíl: Urál se 407.90e pudy, Kavkaz s 310.237 pudy, Altniské hory 2800 pudů, Sibíř a kirgizské územ 66.157 pudů, chemické a pod. továrny 63.253 pudy Klub samostatných obchodníků a průmyslníkt koná svou řádnou výroční valnou hromadu již dnes ve čtvrtek dne 26. t. m. o 8. hod. večerní ve dvoraně „Merkuru“ Praha, Mikulášsků tř. 9. Páni členové zvou se k hojnému účastenství. Všemu olchodnictvu, zvláště pak členům Ob- chodnické jednoty! Upozorňujeme pány obchodníky, že vzhledem ke konající se v noděli manifestnění schůzi pro zřízení moravské university byla valná hromaiu Obchodnické jednoty odložena na odpo- ledne a koná se tedy v neděli, dne 29. března 1908 o 12. hodině odpol. v Uprkově dvorance ho- telu „Slavia“ v Brně. Na valné hromadě vydá Obchodnická jednota počet ze své činnosti za uply- nulý rok 1907 a bude dále pojednáno o akutních oláz- kách stavu obchodního, jest tedy důležito pro každého obchodpíka, aby se jí zůčastni.
Uprkův Německo Miní Rusko Kavkaz Praha Ob Brno Slavia kg e pud
37 article
v dovozu:
38 article
vývozu 7.8 mil. K 3.8 mil K 3 3 mil. K 69.7 mil. k 46 mil. K 4.6 mil. k 13 5 mil. k
39 article
17.8 mil. K U.7 mil. K 1.3 mil. 21.0 mil. k 3.4 mil. K 41 mil.k 4.4 mil. k
mil
40 article
Trhy peněžní. Petrahzadská hursa. Z Petrohradu, 25. března. (Zpráva Živa. banky.) 25. března 24 března Dskontní . . . . . . . . 401.— 400.— Baku . . . . . . . . . . . 512.— 513.— Caspienne . . . . . . . . . 4100.— 4100.— Sormovo . . . . . . . . . 110.— 110 50 rusko-čínská banka. . . . . . 177.— 173.— Ruská průmyslová banka . . . 298.— 297.— Petrohradské metalturpcké . . . 140.— 140 — Kolomna . . . . . . . . . 182.— 183.— Putilovské železo . . . . . . 82 25 82. 50 Fénix. . . . . . . . . . . 146.— 145.— Ruské papíry v Berlině. Z Berlína, 25. přezna. (Zpráva Živnost, banky.) 25. března 24. března 94.90 6/2procentní ruská renta 1905. . 95.— tprocentní ruská renta 1302 . . 81.90 82.10 tproc. ruská konsolidační renta 1889 —. 82.75 34/procentní ruská zlata renta . petrohradská diskontní banka . . 154.75 154.75 petrohradská mezinárodní banka . 135.10 ruská banka pro vnější obchod . 134.63 134.60 Berlinská bursa. Z Bezlina, 25. března. Pův. zpráva »Nár. Listů«.) 25. března 24. března 202.25 202 10 Rakonské kreditky. . . . . 177.— 177. 25 Diskonto . . . . . . . . a 239 87 239.50 Německá banka. . . . . . . 160.— 159.87 Obchodní společnost . . . . . 138.60 138 60 Drážďanská banka. . . . . . Spanělské exterieury . . . . . Bochumské ocelarny . . . . . 200.70 Lauřina but . . . . . . . . 210 75. 56.50 Dortmund. Union lit. C.. . . . 196.— Harpenská uhl. spol. . . . . . Hiberna . . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . —.— Severoněmecký Lloyd . . . . 97.— 110.50 Packet . . . . . . . . . . 150.50 Turecké losy. . . . . . . .
Caspienne Sormův Fénix Lloyd Petrohrad Bak Kolomna Berlín Bezlina Dortmund průmyslový banka diskontní banka petrohradský mezinárodní banka ruský banka německý banka drážďanský banka zpráva Živa . banka Lauřin but
41 article
Ir a: Zkasovních pap 314.— Concordia . . . . . . . . . 206.— Eschweniské . . . . . . . 172 50 Geisweidské . . . . . . . Hochdahi . . . . . . . . . 216 — Katovické . . . . . . . . o 241 — Wilhelm . . . . . . . . . 175.70 Phönix . . . . . . . . . . 168.90 Rh. Stahl . . . . . . . . . Schalker . . . . . . . . 187.— 186.25 Westphalia . . . . . . . 178 70 178.60 Orenstein . . . . . . . . . 98 80 Rh. Metall . . . . . . . . 155.— 155 25 Hasper . . . . . . . . . . 288.—
Ir Concordia Eschweniský Wilhelm Stahl Phönix
42 article
Donnersmark . . . . . . . Huldschinský . . . . . . 234.— Vulcan . . . . . . . . . . 234 90 283.25 Bismark . . . . . . . . . 284 — 96.80 215.75 Hoesch. . . . . . . . . . 66 2 - nönigsb. . . . . . . . . . 184.90 185.— Nordstern Z Bezlina, 25. března K. k.) Kreditky 202 20, ber- linská obchodní 160.—, darmstadtská banka 124 90, německá banka 239.50, diskonto komand. 177.— drážďanská banka 138.70, narodní banka 114.50. státní dráha 144.90, lompardy 25.40. Kanada 150 10, Golthard —.—, dráha Henri 118.20, bochumské 200.60, dortmundské 57.—, Lauřina huť 210.70, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 165.—, harpenské 196 —, Hibernia —.—, Packet 110.40, Lloyd 97.—. dynam. trust —.—, Smýšlení vleklé. Z Frankfurtu, 25. března. (Tel. závěr. kursy.) Ověrní akcie 202.50, akcie společnosti státní dráhy 144.90, lombardy 25.50, papír. renta —.—, stří- orna renta 99.25 rak. zlatá renta 98.80, 49% rak. korun. renta 97.25, unerska zlata renta 93.70, uher. korunova renta 93.35. Smýšlení pevné- Z Frankiurtu, 25. března. (Hodat. Dursa.) Úvěrní akcie 202 50, státní drana 144.90, lombardy 25.50. Pařížská bursa. Z Paříže, 25. března. (Telegr. závěrečné kucsy.) 3proc. renta 96.90, italska renta 103.05, rakouský pozemkový úverní ústav 1151.—, statmí dráha 727. — lombardy —.—, cheky na Londýn 25.14, rakou- ská zlatá renta 100.—, uherská zlata renta 94.40, olomanská banka 720.—, tabákova režie 439.— turecké losy 179 75. Smýšlení kolisavé.
Bismark Bezlin Golthard Henri 118.20 Kanada Lauřin huť 210.70 Frankfurt Paříž Londýn drážďanský banka narodní banka Consolidace Hibernia Packet 110.40 Lloyd 97
43 article
Trhy na zboki. Obilí Z Berlína, 25. března. (K. k.) Závěr. Pšenice pevná, na květen 207.25, na červenec 210.—, na září 193.—, žito uhájené, na květen 200.—, na čer- venec 195.50, na září 179.75, oves klidný, na květen 164.25, na červenec —.—, kukuřice bez obchi., na květen 151.—, na červenec 146.—, Počasí: pěkné, ale chladné. Z Hamburku, 25. března. (K. k.) Pšenice pevná, holštýnská 202.—, 210.—, žilo meklenburské klidné, 180.—, 196—, žile ruské klidné, na prosinec 151.—. Počasí: překrásné. Z Patíae. 25. března. (K. k.) Závěr. Oves klidný, pa březen 17.60, na duben 17.60, na květen červen 17.60, na květen-srpen 17.55, žito klidné, na březen 16.65, na duben 16.80, na květen-červen 17.65, na květen-srpen 16.80, pšenice pevná, na březen 22.35, na duben 23.75, na květen-červen 23.05, na květen- srpen 22.90, mouka pevná, na březen 30.60, na duben 30 25, na květen-červen 30..35, na květen srpen 30. 25. Počasí: déšt. Z Paříže, 25. března. 3 hod. 15 min. (C.- T.- B.) Oves klidný, na březen 17.60, na duben 17.60, na květen-červen 17.60, na květen-srpen 17.55, žito klidně, na březen 16.65, na duben 16.80, na květen- červen 17.65, na květen srpen 1680, pšenice pevná, 201 40 210.40 196.75 388.50 97.40 110.40 150.70 313.— 205.30 172.— 215.— 243.— 176.10 169.— 289.—
Berlín Hamburk Patíae Paříž