1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 85. ze dne 26. března 1908.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Sváteční bursa.
Z Vídně, 25. března. Na dnešní sváfečn
burse bylo pevné smýšlení. Kreditky měly kura
644, akcie státní dráhy 678—679 25, alpinky
677 50—678 50, rýmavsko muráňské 562.—
Bursa končila nejvyššími denními kursy.
Pranko- španělská banka
Z Madridu, 2b. března. (K. k.) Správní rada vy
vrací pověst, že franko-španělská banka je insolventni
Mandžurské dráhy.
Z Pokinu, 24. března. (K. k.) Angličtí obchodníe
v Tjencmu a Nučvaně vyslovili se o zamýšleném pro-
dloužení čínských drah ze Chsinmintinu do Fakumenu
v ten smysl, že tato trať týká se celého příštího roz-
voje Mandžurska a japonský protest proti tomuto pro-
jektu příči se zárukám Japonska v portsmoutliské
smlouvě a prostřednictvím »China Association« a ob
chodní komory podali ostrý protest brilskému mini-
sterstvu zahraničních věcí.
Amerieké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z duešního dne)
Z Nového Yorku, 25. března. (Peněžní burra
Závěrečné smýšlení peněžní bursy stálé.
Obrat akclí 780.000 1950.000).
Union Pacille 1271/2 (1271/21-
Kanada Paellle 1b01/2 4150.50).
United States Steel Corporman 361/2 (35.75)
Baltimore and Ohio 83.25 (83.25).
Káva.
25. března 24. březn
Rio čls. 7 . . . . . . .
5. 70
na březen. . . . . . . 5.70
na červeu. . . . . . . 5.75
5.75
Bursa
Vídeň
Pranko
Madrid
Tjenc
Japonsko
Nový York
Kanada
Baltimore
Ohio
China Association
Union Pacille
Steel Corporman 361 / 2
Paellle 1 b
4150.50
Rio čl
8
article
Culr.
Culr.
25. března 24. březn
Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.86
3.86
Tuky Westeru Steum . . 8.20
8.30
Tuky známka Wileox . . 8.40 8.40.
Z Nového Yorku, 25. března. (Obilní bursa.
Smýšlení obilní bursy povolné.
Pšenice.
25. března 24. březn
102.—
pohotová . . . . . . . 1011
na květen . . . . . . 1021/% 1021/%
na červenec . . . . . . 971/2
Kukuřice
25. března 24. břen
76.25
na květen . . . . . . 76.25
73.75
na červenec . . . . . . 73.50
na září . . . . . . . . 72.—
Petrolej
25. března 24. březn
10.90 10.90
rafinovaný, kesonový
rafinovaný Standard White
8.75
Kovy-
25. března.
24. března
Měď. . . . . 13.— 13.25 13.— 13.25
. . 32.10 32.75 31.25 32.—
Cin .
Železo čís. 2. . 17.75 18.25 17.75 18.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 25. března. (Bavlnářska bursa.
Bavlnové lhůty byly z počátku nepravidelné
pozdeji byly takem baislérů oslabeny, ke kone
se však uhradami vzpružily a byly stalé.
25. března 24. března 23. březn
10.40 10.45
pohotová . . . . 10.50
9.55 9.65
na květen. . . . 9.67.
na července . . . 9 60 9.03 9.65
na říjen . . . . 9.46 9.51 9.53
Závěrečné smýšlení pevné.
Z Nového Orleanu, 25. března. Na květen
9.84 (9.79), na říjen 947 98).
o a
Z Liverpoelu. 25. března. (4 h. 10 m.) (K. k.)
Obrat 6000 oků Denní dovoz —.—. Dodávky na
březen 5.21, na březen-duben 5.21, na duben květen
5.21, na květen-červen 5.22, na červen-červenec
522, na červenec-srpen 5.21, na srpen zaří 5.17, na
záři-říjen 5.14, na říjen listopad 510, na listopad-
prosinec 5.08, na prosinec-leden 5.07, na leden
únor —.—, Smýšlení stálé.
Fatr
Nový York
Cin
York
Nový Orlean
na duben
na říjen
Tuka známka
8.40
17.75
pohotový
9.55
9.65 na květen
9.65 na říjen
9.51
9
article
Tržní zprávy z venkova.
Z Hradce Králové, 21. března. (Pův. zpr.) 1 hl pše-
nice K 17.20, 18.—, žita 15.—, 15.80, ječmene 10.—
11.40, ovsa 7. —, 7.50, prosa —.—, —.—, vikve 10.40,
14.—, hrachu 20.—, 24.—, čočky 30.—, 45.—, jahel
22.—, 24.——, krup 22.—, 44.—, bramborů starých
0.—, 0.—, bramhorů nových 2.40, 3.20, Iněného
semene 17.40, —.— jetel. semene červ. 180.—, 200
jetel. semene bílého 60.—, 80.—, maku 40.—, 42.—
100 kg žitných otrub 15.—, pšeničných otrub 14.
—.—, 1 kg másla čerstvého 2.20), 2.40, sádla vepřo-
vého K 1.72, 0.—, tvarohu 28-32 h, 1 vejce 5 —6 h,
kopa zelí U.—, 0.—, kopa okurek 0.—, 0.—, kopa
kapusty 2.—, 4.—, chřestu 0.—, 0.—, kopa drobné
zeleniny 2.—, 3.—, pytel mrkve 1.20, 1.50, 1 hl.
cibule 7.—, 7 40, salátu 0.—, 0.—, kopa otýpek
cerele 3.—, 4.—, 1 bečka třešní 0.—, 0.—, 1 hekt.
jablek 0.—, 0.— hl. hrušek —.—. — —. — Na tý-
denní trh 21. března přivezeno bylo: hektol. pše-
nice 316, žita 384, ječmene 266, ovsa 418, prosa
3, vikve 80, hrachu 20, čočky 11, jahel9.
krup 3, sem. jetel. 10, iněn. sem. 77, máku 11.
zelí — kop, okurek — kop, kapusty 28 kop, cibule
20 hl., drobné zeleniny 83 kop, mrkve 60 pytl
bramborů 409.— hl., jablek 0.— hl, hrušek O hektol.
vepřů 21 kusů, podsvinčat 622, kůzlat 158 kusů.
Hradec Králové
2832
kg
10
article
Z Pardubic, 20. března. (Průměrně ceny.) Hektol.
pšenice K 17.59, žita 15.27, ječmene 11.81, ovsa 7. 92.
hrachu 21.—, čočky 46.—, prosa 14.—, vikve 12. 20
lněného semene 20.50, olejky —.—, zemčat 3.60
maso hovězíI kg K 1.72, maso hovězí II. 1.56, maso
telecí K 1.44, maso vepřové K 180, maso skopov
K 1.30, máslo 1 kg 2.40, 100 kilogr. žitné slámy
dlouhé 5.20, ječné 4.20, stelní 4.20, sena 7.20, je
telového sena 0.—; litr piva 32 h; 100 kg. otrub
13.—, jetelového semene červeného —.—, jetelového
semene bllého —.—, jetelového semene růžaku (in-
carnat) —.—
Z Liloměřic, 14. března. Průměrné tržní ceny
Pšenice K —.—, žita —.——, ječmene —.—, ovsa
K 840, čočky —.—, hrachu —.—, hl. bramborů
K 4.40, 1 kg másla 2.40, kopa vajec 4.60. Na trh
s obilím dostavilo se 24 vozů, přivezeno bylo 216 hl
ovsa, — hl. bramborů, 138 kg masla a 42 kop
vajee.
Z Vysokého Mýta, 21. března. 100 kg pšenice
22.80, 23.20, žito 20.60, 20.70, ječmen 16.16, 16.80
oves 14.50, 14.70, čočka 36.—, —.—, hrách 28.—
—.—, brambory 4.20, 0.—, máslo 1 kg 2.08, 0.—
kop avajec 3.—, seno 1 m. ct. 0.—, 0.—, sláma 0.—.
Z Mělníka, 18. března. 1 hekt. pšenice 76—78
kg K 16 83. 17.94, žita 72—74 14.69, 15.54, ječmene
67—69 10.72, 11.29, ovsa 47—50 7.61. 8.85, hrách 100
kg —.—, —.—, čočka 32 —, 36.—, víkev 16.—, 18. —
brambory hl 2.80, 3.60, seno 100 kg 7.80), 8.40, sláma
žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.—-,
krmná 0.—, 0.—, máslo 1 kg 184, 2.24, vejce
kopa 3.—, 3.60, sýr kopa 2.10, 2.40, tvaroh 1 k
—.34. —.28. — Na vepřový trh přivezeno na 42 po
vozech: 1084 podsvinčat, 1 párek K 14.—, 34.—, 130
pleváků, 1 párek K 36.—, 64.—, 5 vepřů, kus
K 65 —, 95.—
Pardubice
Liloměřice
Vysoký Mýto
Mělník
K 180
kg
11
article
Valná hromada Ústřední banky
českých spořitelen v Praze.
konána včera ve dvoraně „Merkuru“, při čemž vrehní
ředitel p. J. Pátek přednesl zprávu za minulý rok.
z níž vyjímáme krátce pouze některé údaje:
Poměry, které hrozily západní Evropě násled-
kem krisí amerických, nutily banky vesměs, aby
doplňovaly zásoby své pro případ tísně peněžní.
I ústřední banka, aby mohla plniti naznačené
úkoly své, starala se, aby doby těžké nenašly ji ne-
připravenu. Použivajíc dřívějšího práva svého zvý-
šila akciový kapitál svůj na 10,000.000 K, tedy
3 s lliony korun, čímž vstoupila v řadu největších
českých Lank.
Aby pak spojení svá s východem a jihem naší
říše mohla prohloubiti, zajjistiti si stálý užší styk
se svou klientelou a přizpůsobiti se jich požadavkům
dle poměrů v oněch krajích jsoucích, založila dvě
nové fihálky a to ve Lvově pro Halič a Bukovinu
a v Terstu pro zemně jižní.
J Pátek
Praha
Evropa
Lvov
Halič
Bukovina
Terst
12
article
Obě tyto filiálky, jimž v čelo postavení dirigenti
z fad v'aslního úřadnictva, prosperují velmi dobře
a slibují velmí dobré výsledky i pro budoucnost. Tl-
seh poněžni, klerá právě v Haliči a na jihu naší říe
byla nejeitelnějí, dokázala, že založení filiálek byl
věcí skutečně potřebnou a csvědčily se obě tyto po-
bočky co nojlépe.
Dslřední banka v roce minulém plníža poslání
své, ač právě loni velmi těžké, k úplné spokojenosti
celého spojenectva. Nejenom poskytováním levných
úvěrů podávala peněžnám menším ruku pomocnou,
ale i radami, vyskláním zkušených úřadníků, revi-
semi, které konala prostřednictvím sdružené sni
spoločnocti „Securilasío
zmíněná peněžní společnost „Securitas“, zalo
žená v roce minulém kruhy bance blízkými, dosáhla
za krátký čas svého působení výsledků velmi uspo-
kojivých a opravňuje tím naději na úspěch i v bu-
doucnu. Kromě zmíněných již revisí zasahovala „Se-
curitna“ i do druhých oborů národohospodářské po-
solnosti české činností zakladatelskou, důvěrnickou,
informativní atd.
Halič
Dslřední banka
Securitas
13
article
Kromě těchto reforem podrobila Ústřední bank
i vnitřní organisaci svoji jistým změnám a rozšíření.
Založeno oddělení organisační, jemuž přikázány zá-
ležitosti vnitřních poměrů ústavu se týkající, dále
oddělení kontrolní, které, jak svými úřadníky, jedno-
thvým filidíkám službou přikázanými, tak i praž-
ským aparátem svým, pouze od vrchní správy ust-
vu závislým, podrobovalo pobočky i pražský ústav
častým revisím, provádějíc při tom stálou systemati-
ckou kontrolu celého obchodování banky.
Rozumí se samo sebou, že následkem rozšíření
agendy nutno bylo i zvětšiti personál banky, který
nyní čílá 183 osoby, tedy o 53% více než v roc
1906. Ještě o jednom oddělení banky nutno jest se
zminiti a to o oddělení pro půjčování cenných pe-
pírů, které v roce minulém stalo se samostatnýma
zároveň zařídilo při filiálkách své pobočky.
Z obchodů banky zmiňujeme se pouze o zá-
půjčkách komunálních, které byly následkem nepří-
znivé konjunktury a také vzhledem k těžkému odbytu
ukládacích papírů v druhém semestru loňského roku
omezeny na míru nejnutnější, následkem čehož vy-
kazují menší ciíru než v roce předminulém: celkový
obnos zápůjček těch za rok minulý jest 8,700.000 .
Rovněž tak neveliký jest obnos zápůjček hypo-
tekárních, cessí od spořitelen převzatých, který jevi
se pouze cifrou 205.000, následkem čehož banka
nepřistoupila ještě ani k vydávání zástavních listů
na jich podkladě
Zmíněné již oddělení pro půjčování cenných pa-
pírů docílilo obratu přes 7 milienů korun, z čehož
přes pelovinu připadá na centrálu, ostatní na filiálky.
14
article
Největší přírostek vidíme v obchodech úvěrů směneč-
ných, ačkoliv ty pěstovány byly pouze s ústavy pe-
něními a to jen pokud se týče směnek obchodních
nebo rolnických, nikoliv tedy vlastních.
Cifry, oddělením eskomptním vykázané, jsou na-
sledující:
Koncem roku 1006 v porteleuillu směnek
35,963.711 K 4 h, 19.010 kusů v obnosu 35,963.711 K
4 h. V roce 1907 bylo eskomptováno 108.796 kuso
v obnosu 189,649 736 K 96 h: úhrnem 127.806 kuso
225,613.448 K. V roce 1907 bylo reeskomptováno
zaplaceno 99215 kusů v obnosu 178,376.635 K 64 h.
zbývá 28.591 kusů v obnosu 47.236,812 K 36 h.
Směnky odělení pro půjčování cenných paptrů
k 31. prosinci 1907 3.344.627 K 52 h, devisy k 31.
prosinci 1907 69.829 K 47 h. Celkový stav směnek
v portefeuillu koncem roku 1907 50,651. 269 K 35 b.
Celkový denní průměr oskompiní: 377 kusů per
630.053 K 76 h, celkový průměr 1 směnky 1743 K
91 hal.
Také v minulém roce neutrpěla Ústřední banka
českých spořitelen žádných ztrát ze spojení eskompt-
Obraty účetní jevi se v následujících cifrách
pokladniční v r. 1907 400 mil. K, 1906: 251 mil., K
1905: 133 mil. K: dopisovatelů v r. 1907 2775 mil.
1906: 1786 mil., 1905; 1001 mil., směnok v r. 1907
415 mil., 1906: 301 mil., 1905: 187 mil,, cenných
papírů v r. 1907 162 mil., 1906: 98 mil., 1905: 71
mil., různých účtů v r. 1907 528 mil., 1906: 342
mil., 1905: 123 mil.; úhrnem v r. 1907 4275 mil,
1906: 2778 mil., 1905: 1516 mil.
O dalším průběhu valné hromady přineseme
zprávu v čísle poledním.
nich.
15
article
Česká průmyslová banka.
Česká průmyslová banka.
měla včera o 11 hod. dopol. v místnosti bursy v Ne-
kázance X. valnou hromadu, jíž v nepřítomnosti
předsedy Jindř. hrab. Clam-Martinice zahájil první
náměstek p. dr. Ferd. Tonder, který vyslovil po-
těšení nad hojným účastenstvím akcionářů. Přitomno
bylo 47 akcionářů, zastupujících 3313 akcií se 321
hlasy. Dále uvedl předsedající, že letošní rok jest
pro banku jaksi jubilejní, neboť od její založení uply-
nulo první desetiletí. Dne 25. září 1898 byla banka
založena a budoucí správní rada toto jubileum vhod-
ným způsobem oslaví. S letošním výsledkem banky
mohou být akcionáři úplně spokojeni a přeje si, aby
tento rozmach banky i v budoucnu potrval. — Na t
přistoupeno k vyřízení jednacího pořádku. K návrhu
p. dra Urbana upušlěno od člení výroční zprávy
p. stav. r. K. Vlček vyslovil přání, aby akcionář
výrocní zprávu dostávali dříve. Když byl předseda
p. dr. Tonder vzpomenul odchodu dra. Fiedlera
ze »právní rady, dále úmrtí revisora p. Fr. Kmocha,
pensionování p. ředitele Br. Schoifra a odchodu revi-
sora p. Karlika, byla výroční zpráva jednomyslně
schválena. Po zprávě revisora p. cís. r. Gvossman-
na bylo správní radě uděleno absolutorium,
Jindřichův
Martinic
doktor
Ferd
Urban
K Vlček
Tonder
Fiedler
Kmoch
Tonder
Český průmyslový banka
16
article
Předsed ředilelstva p. JUDr. Josef Lucek
přodesl návrhy správní rady na rozdělení čistého
zisku v sumě 917.018 K 10 h (včetně 32.604 K 37 h
přenosu z roku 1906) a sice: akcionářům 41/2.2% di-
videndu z 10,000.000 K 450.000 K, podle § 55. stanov
pak 467.018 K 10 h: a) 2% jako superdividenda
50.000 K. b) 5% fondu reservnimu 21.720 K 69 h,
c) 5% fondu zajišťovacímu beankovních dlužních
úpisů 21.720 K 69 h, d) tantiema ředitelstva dlo
smlouvy 21.720 K 69 h, e) tantiema správní rady do
slanov 43.441 K 37 h, I) odměna revisorům 3200 K
=161803 K 44 ha ze zbytku 305.214 K 66 h aby
se přidělilo: g) fondu reservnímu dalších 15.000 K,
h) fondu zajišťovacímu bankovních dlužních úpisů
100.000 K, i) speciálnímu reservnímu fendu pro ztrá-
ty při kursových diferencích cenných papírů 25.000
K, k) speciálnímu roservnímu fondu pro ztráty při
pohledávkách hypotečně zajištěných 25.000 K, 1
speciálnímu reservnímu fondu pro zaopatření úřad-
níků a zřízenců jakožto mimořádná dotace
vzhledem k panovnickému jubileu Je-
ho Veličenstva 100.000 K = 265.000 K a pře-
bvtek 40.214 K 66 h by prevedl se na nový dčet.
JUDr
Lucek
3200 K
100.000 K
17
article
Tytc návrhy Byly po poznámkách p. Inž. Ště-
pána jednomyslně schváleny a bude se za akci-
ovy kupon č. 9 počínaje dnem 26. t. m
vypláceti 20 K, t. j. 594.
Při volbách na to provedených zvoleni byli opě
do správní rady na dobu tří let pořadem vy-
stupující pp.: dr. Ferdinand Tonder, inž. Richard
Ježek, Joseí Víšek, Jindřich Maštálka, na
místo pana prof. dra. Fiedlera, jenž odstoupil, by
jmenován ministrem obchodu a jemuž vysloveny z
záslužnou činnost ve správní radě díky, bude do
správní rady přibrán nový člen kooptací. Za členy
revidujícího výboru na rok 1908 zvolen
opětně pp.: Arnošt Úrossmann, Joeeí Tvrský
nově pánové Josef Maglen a Karel Fišara. Přá-
ním, by ústav na dosavadní dráze setrval a ku pro-
spěchu průmyslu a obchodu dále se rozvíjel a mohut
něl, skončil pan dr. Tonder valnou hromadu
Ing
doktor
Tonder
Ježek
Víšek
Maštálek
profesor
Fiedler
Úrossmann
Tvrský
Maglen
Fišar
Šta
18
article
Zahraniční tržba Rakousko-Uherska
Zahraniční tržba Rakousko-Uherska
V r. 1900.
(Účinky nové celní éry za první rok ve světle defini
tivních čísel.)
Obchodně-statistický úřad v ministerstvu obchodu
publikuje teprve nyní definitivní data o úhrnné za-
hraniční tržbě celního území rakousko uherského za
r. 1906, tedy za prvý rok působnosti nového celníh
tarifu (od 1. března 1906). Z dosud vydaných ob-
sahlých dvou svazků obsahuje první data o obchodu
speciálním a s národohospodářských a technických
hledisk spořádaný přehled tržby dle surovin, polo-
tovarů a konečných výrobků, druhý díl pak data
o řízení záznamném a průvozu zboží. Třetí dil (hlavní
výsledky a tržba příslavní) proponuje se na dobu nej-
blíže příští. V obou prvých svazcích nalezáme všecka
základn í data, tak že možno učiniti definitivní úsudek
o obchodní bilanci r. 1906. V řečeném roce obnášel
vývoz
dovoz
mil. K
ve speciálním obchodu. . . . 2341.2 2380-1
v znšlechťovacím řízení . . . 693
» . . . 0.8 217
opětný »
2598
úhrnem . 2411.3
tak že celkové aktivum naší obchodní bilance ob
náželo 186.7 mil K (proti aktivu 177.6 mil. K v r. 1905)
Dle množství obnášel ve specrálním obchodu
mil. q
1906
121r-2
dovoz . . . . . . . . . . 126.7
vývoz . . . . . . . . . . 192.5 182.4
Na tom zúčastnila se doprava námořní v r. 1906
v dovozu 17 2 mil. q. t. j. 13.6 procent (proti 17.0 mi,
t. j. 141 procent v r 1905) a ve vývozu 16.8 mil. a.
t. j. 8.7 procent (proti 15.4 mil. q. t. j. 8.4 procentům
r. 1905).
Dle hodnoty vykazuje speciální obchod (s výlukou
drahokovů a minel) talo čísla:
dovoz . . . . . . . . .
vývoz „
RakouskoUhersko
mil K
procento
19
article
97.7
přebytek vývoru
Tato konečná číslice 38.9 mil. K je o 24.2 mil. K
menší nez příslušná předběžná číslice počátkem loň-
ského roku publikovaná. Podíl námořní dopravy na
hodnotě dovozu obnášel 462.5 mil. K, t. j. 19.8 pro
cent (proti 420.3 mil. K, t. j. 196 procent v r. 1905)
na hodnotě vývozu 429.5 mil. K, t. j. 18.0 procen
(proti 378.3 mil. K, t. j. 16.9 procentům v r. 1905
V tržbě s drahými kovy a mincemi obnášel
1906
dovoz . . . . ( . . . . .
vývoz . . . . . . . . . . 53.1
Nejdůlevitější zboží vykazuje v dovozu: káv
hod ota 53.0 mil. K (proti 50.4 mil. K v r. 1905)
tavák surový 42.7 (41 4), obilí 31.3 (97.8), zvířeci
výrobky 182 3 (136.0). uhlí a koks 126.2 (105.8), ba
vina 221.1 (196.0, vlna 147.8 (126.9), hedvábí a hedv
zboží 104.5 (84.4), ve vývozu: cukr 192.6 mil. K
(189.2), obill, luštěniny, mouka a jiné mlýnské vý-
robky 1663 (166.5), dobylek jatečný 67 9 (88.5), zví-
řecí výrobky 2057 (193.6), dříví 262.8 (252.4), uhl
a koks 101.1 (88.9), zboží vlněné 69.2 (63.3), kožené
55.1 (51 6), sklo a zboží skleněné 77.6 (59 7). Co do
nejdůležitějších zemí původu resp. určení byl vývoz
tržní tento:
1906 1906
1906 proti
1905
milionů 9 celého
mil, kor
korun
dovozu
v dovozu:
Německo . . . . 904.2
Spoj. st. sev.-amer, 215.4
Anghe . . . . . 189 3
Brit. Indie. . . . 1632
Rusko . . . . . 151.3
Ialie . . . . . 116.4
Francie. . . . . 79.1
Švýcary . . . . 744
Brasilie. . . . . 52.7
Belgie . . . . . 46.6
Turecko. . . . . 45.6
Rumunsko. . . . 35.3
Egypt . . . ..
Srbsko . . . . .
Recko . . . ..
lndie nizoz. . .
Nizozemsko . . .
A genuna . . .
Čile . . . . . .
Čina. . . . ..
Španělsko . . .
Bulharsko . . . .
32.2
30.3
24.7
Brita
Švýcar
Německo
Indie
Rusko
Belgie
Turecko
Rumunsko
Egypt
Srbsko
Nizozemsko
Španělsko
Bulharsko
pro cent
procen
20
article
21.4
21 2
18.7
13.1
10.0
21
article
Ve vývozuí
+ 123.3
1027.5
Německo.
+ 31-8
+ 42.0
2313
Anglie ..
+ 62.0
+ 16 9
1784
Italie . .
+ 19.3
+ 68.2
113.8
Turecko
+ 19.3
+ 65.7
1010
Rumunsko
3.5 — 6.1
83.8
Švýcarsko,
32 + 50
76.7
Francie.
30 + 49
72.5
Brit. Indie
— 81.9
29 + 4i
Rusko .
Spoj. státy
59.3
2.5 + 63
— 156-
sev.-amer.
1.8 + 6.0
+ 11.4
43.6
Egypt ..
1.4 + 02
+ 12.6
33.8
Nizozemí.
— 22 6
1.0 + 2.2
24 .0
Belgie ..
0.9 + 4.2 — 3.9
20.8
Řecko . ..
0.9 — 10.1 — 10.0
21.3
Srbsko . ..
0.8 — 9.7 + 10.
18.3
Bulharsko.
0.4 + 4.7 — 10.
Argentina.
0.3 + 1.1 — 2.2
Čina . ..
0.3 — 3.5 — 45.0
Brasilie , .
Dánsko. . 6.8 0.3 + 1.5 + 53
V soustavném seskupení hlavních druhů zbož
vykazuje speciální obchod tyto výsledky
a) dle surovin, polotovarů a konečných výrobků
dovoz:
vývoz:
mil. K proc. mil. K proe.
surovin . .. 12907 55.1 869-6 36.5
polotovarů . . . 422.5 18.1 420.5 177
koneč. výrobků . 628.0 26.8 1090.0 45.8
úbrnem . 2341.2 100.0 2380.1 1000
b) dle odvětví výrobních
mil. K proc.
mil. K pro
výrobků zemědělských
723.5 304
a lesních . . . . 1104.9 47.2
hornických a hutních 308 8 13.2
průmyslových . . . 927.5 396
úhrnem . 2341.2 1000
Brita
Německo
Anglie
Turecko
Rumunsko
Francie
Indie
Rusko
Argentina
Dánsko
Italia
+ 68.2 113.8
+ 65.7 1010
83.8 Švýcarsko
+ 63
43.6 Egypt
+ 02 +
33.8 Nizozemí
Řecko
Srbsko
+ 10
Bulharsko
10
čina
45.0 Brasilia
průmyslový
22
article
Co do zušlechfovacího řízení, obnášel v něm
dovoz v r. 1906 69.3 mil. K (proti 66 4 mil. K před-
loni), opětný vývoz 217.6 mil K (146.6). tudíž pře-
bytek opětného vývozu 148 3 mil. K (80.2); při vý
vozním zušlechťovacím obchodě vývoz 0.3 mil. k
(0.3) a opětný dovoz 0.8 mil. K (0.6).
Nejdůležitější význam pro domácí zušlechťovaci
řízení mají tato odvětví zušlechťování:
pěstění rýže . . . ..
výroba konserv . . ..
apretura přízí a tkanin.
vyšívání lkanin . . . .
zhotování šatů, ozdobné-
ho zboží a prádla . .
šití rukavic . . . .
výroba plechových obalů
a železného nádobí..
výroba rour, kos a p. že-
4.2 mil. K
8.9 mil. k
lez. zboží . .. . . .
výroba aluminia . . .
0.6 mil. K 6.8 mil. k
výroba lokomotiv . . .
0.5 mil. K 5.2 mil. k
výroba jiných strojů . . 1.4 mil. K 13.7 mil. K
výroba vozidel . . . . 8.2 mil. K 16.9 mil. k
výroba střelných pro-
středků . . . . . . 2.8 mil. K 47.6 mil.k
Průvoz zboží za r. 19 6 skytá tyto výsledky:
Tržba průvozní obnášela v r. 1906 úhrnem 10.
mjl. q (proti 8.2 mil. q v roce předcbozím, z čehot
1.4 mil. q (1.3 mil. q předloni) dovezeno po moři
0.2 mil. q (proti 0.2 mil. q v r. 1905) vyvezeno p
moři.
Polovice průvozu připadá na několik málo druhů
zboží, jak vidno z tohoto přehledu;
mil K
23
article
1906 1905
v mihonech
celkový průvoz . . . . . . . . 10.2 8.23
z toho obilí, luštěniny, mouka a rýže 2.4 1.7
ovoce, zelenina a rostiiny . . . . 1.3 14
dříví, uhtí a rašelina . . . . . . 0.9 0.8
železo a železné zboží. . . . . . 0.9 0
Z prvé třídy zboži (obilí atd.) připadá na Rusko.
jakož zemi původu 1 a Rumunsko 0.7 mil. q. i vy-
vezeno hlavně do Německa. Také ovoce, jež hlavně
pochází z Halie (0.6 mil. q) a Srbska (0.4 míl. o
šlo hlavně do Německa. Ze třídy dříví, uhlí atd no-
cházelo 0.5 mil. q z Německa a 0.2 mil. z Ruska
ono šlo zvláště do Ruska (0.3 mil. ), toto do Ně-
medn. Železo a železné zboží dovezeno zvlástě
z Německa 10.8 mil q) a vystoupilo zejména do Ru-
munska (0.5 mil. a Itabe (0.2 mil. o.
1905
Rusko
Rumunsko
Německo
Srbsko
14 dříví
Halie
mil q
Itab
24
article
Peněžní trhy. (25. března) Berlin. Trvale
pevné smýšlení na trhu novoyorském bylo na dnešní
počáteční burse novou vzpruhou k obchodům, a zdál
se, ježto nebylo neuspokojivých zpráv, že přízniv
smýšlení udrží se nejen v průběhu dnešním, ale
pro dny příští. Bohužel situace se změnila těměř rázem
s objevivší se tísní peněžní, a když známo bylo, že
sazba k ulimu značně stoupla, objevily se na míst
dřívějších nákupů realisace, jež znatelně poškodily
kursavou úroveň jmenovitě akcil průmyslových pod-
niků kasovně i volně obchodovaných. Pod tihou pro-
dejů trpěly ovšem méně jiz akcie domácích bank
Z cizích titrů zůsťaly rakouské nezměněny, za t
v akciích amerických drah došlo přechodně k čilej-
ším obratům za vyšších kursů. Nejvyšší záznamy se
ovšem vzbledem k povšechné situaci nemohly udržeti
Ruské renty uhájeny, akcie bank spíše slabší. Sou-
kromý diskont 44%. Peníze k ultimu 514
Nová továrna na dehtové výrobky. Inž. Th. Abei
mann, majitel simmeringské továrny na dehtové vý-
robky C. Pilhals nást. ve Vídni, založil společně
s tajemníkem rak. kartelu krycí lepenky J. Jungem
lovární firmu: Budějovická továrna na krycí lepenku
a asfalt Jung Abelmann v Č. Budějovicích.
Obmezení těžby rýnsko-vestfálského nhelného
syndikátu. Rýnskovestfálský uhelný syndikát na-
vrhuje obmezení těžby, kterým by se dosavadní
zmenšení zdvojnásobilo. Na duben činila by výrob
pouze 60 proc. účasti na koksu a 80 proc. účasti
na uhlí. Jest to polilika, čelící poklesu konjunktury.
nikoliv jedíně správným snížením cen, nýbrž obme-
zováním výroby.
Trval
C Pilhals
J Jung
Jung
Berlín
Vídeň
Č . Budějovice
25
article
Agitace agrární proti srbské obchodni smlouvě
a průmyslové kruhy. Jak známo, obracejí se agrár
kruhy ostře proti parlamentnímu schválení obchodn
smlouvy se Srbskem. V dolnorakouském živnosten-
ském spolku pověřen byl zvláštní odbor založením
stalého komitétu k obraně proli neoprávněným po-
žadavkům zemědělstva a ten rozesílá nyní projer
v němž mimo jiné se praví: Vzhledem k projevům
zembdělských korporací dlužne konstatovati, že nen
pravdou, jakoby byla smlouva „obchodem v zájm
rakouckého průmyslu ke škodě rakouských země-
dělců“. Cetní výhody, které Srbsko dalo rakouském
průmyslu, jsou tak nepatrné, že průmysl nemůž
spatrovati ve smlouvě nijaký dar, nýbrž měl by ve-
škeru příčinu, proti smlouvě vystoupiti. Právě tyto
nepatrně výhody našemu průmyslu vysvětlují se
tím, že nebylo možno nejdůležitější požadavky Srb-
ska, vývoz zemědělských produktů, povoliti na pro-
spěch rakouského a uherského zemědělství. A kdyby
byla i smlouva přinesla průmyslu nějské výhody.
byla by lo pouze náhrarla za obrovské škody, způ-
sobeně mu celní válkou, která vedena opětně jen
v zájmu zemědělstva. Ke konci se pak praví: Ze všecl
těchto důvodů je nutno projev agrárníků energicky
omitnnouti a žádati všechny vástupce průmyslu
živností, měst a dělnictva ve sněmovně, aby sehválil
obchodní smlouvy se Srlmkem v zájmu nejvělší část
obyvatelstva, která také platí největší část daní.
Ústřední banka německých spořitelen. Z vý
roční zprávy dlužno vyjmouti: Koncem roku 1907
činil oběh bangovních dlužních úpisů 73.4 mil. K
Vklady souply o 18.6 na 671/4 mil. kor. Stav smě-
nek koncem roku 9.7 mil, kor. Komunální půjčky
81.6 (+ 7.2) mil. kor, z čehož připadá 45.7 mil.k
na Čechy. Cizí deposita činila 86.8 (++ 13) mil
kor. Čistý zisk činí 519.435 kor. Navrhuje se 41/2
dividenda, reservám přidělí se 103.887 K.
Srb
Srbsko
Čechy
mil
26
article
Ruská stální banka. Dle výkazu z 21. t. m. činí
zlatý poklad 1148 mil. rublů proti 1162.1 mil. ze
dne 14. t. m., z toho je v cizině 186 mil. (201) rublů
Oběh bankovek poklesl z 1087.1 mil. na 1082. 5 mi.
ruhlů.
Piíjmy drah. Rak. severozápadní dráha
přijala z gurantované sítě v druhé dekádě března t.r.
726.163 K (— 107.449 K), od 1. ledna celkem
5,401.110 (— 159.294) K, na trati polabské v témz
období 465 799 K (— 58.991) resp. 3,587.917 K (—
38.281 K) a z jiho-severo-něm, dhráhy spojovane
257.516 K (— 6847) K, resp. 2.005.159 (+ 16.580
korun.
Družstevní škrobárna. Jak „Venkov““ sděluje
združují se v okrese horažďovickém majitelé usedlo-
stí bez rozdílu velikosti svého majetku k založení
svépomocné hospodářské továrny na brambo-
rový škrob v Horažďovicích.
Tarii pro dopravu železa do Uher. U příležitost
zrušení výhod, trvajících do konce r. 1907 v lokálním
tarifu rak. státních drab pro některé položky skupiny
„železa a ocel atd.“, slíbila správa slátních drah, že
ponechá dosavadní snížení tarifů v dopravě do celn
ciziny a do Uher ještě po nějakou přechodní dobu.
V příčině zásilek do ciziny zůstalo při dosavadním
stavu. Pro dopravu do Uher však bylo původně úmy-
slem provésti výhodu takovou formou, že slevy s ta-
rifů měly se díti pouze v přímých sazbách v rakou-
ských výrobních stanicích. Se zřetelem na obtíže, že
kterými tento způsob povolování výhod byl spojen
projovila správa státních drah ocholu, provésti po-
skytování výhod všeobecně jak pro vývoz do ciziny
tak pro dopravu do Uher a okupovaného území.
Olázka dovozu ječmene do Německa. Zeměděl
ská ústředna předložila ministerstvu orby podání,
v němž znovu žádá, aby se v zájmu vývozu našeho
Horažďovice
Uhry
Německo
799 K
159
27
article
1906
2341.2
2380-1
28
article
1905
mil. K
2146 l
2243.
31
article
+ 1012
38.3
13.3
10.6
16.2
38.2
C.5
28.1
c4
33
article
jočmene působilo u německé níšské vlády, aby celn
35
article
řízení při devozu ječmene do Německa dělo ze zpě
sobem, shodujícím se s ustanovenímí smlouvy. Ta
stanoví, že když nestačí zjištění způsobilosti ječmene
dle váhy 65 kg 1 hl) z různých příčin, může úřa
propustiti ječmen do země za nižší sazbu pouze teh-
dy, učiní-li jej nezpůsobilým ke sladování. Miní
sterstvo orby projevilo ochotu, že v dohodě s mini-
sterstvem obchodu podá v tem smyslu zvláštní netu
ministerstvu zahraničních záležitostí.
Výroba mědi v Rusku v roce 1907 činila 902.354
pudů. Oproti předcházejícím letům, kdy činila výroba
639.000 pudů (r. 1906) a 570.500 pudů (r. 1905), zna-
mená letošní ciíra značný pokrok. Jednotlivá území
měla na výrobě mědi tento podíl: Urál se 407.90e
pudy, Kavkaz s 310.237 pudy, Altniské hory 2800
pudů, Sibíř a kirgizské územ 66.157 pudů, chemické
a pod. továrny 63.253 pudy
Klub samostatných obchodníků a průmyslníkt
koná svou řádnou výroční valnou hromadu již dnes
ve čtvrtek dne 26. t. m. o 8. hod. večerní ve
dvoraně „Merkuru“ Praha, Mikulášsků tř. 9. Páni
členové zvou se k hojnému účastenství.
Všemu olchodnictvu, zvláště pak členům Ob-
chodnické jednoty! Upozorňujeme pány obchodníky,
že vzhledem ke konající se v noděli manifestnění
schůzi pro zřízení moravské university byla valná
hromaiu Obchodnické jednoty odložena na odpo-
ledne a koná se tedy v neděli, dne 29. března 1908
o 12. hodině odpol. v Uprkově dvorance ho-
telu „Slavia“ v Brně. Na valné hromadě vydá
Obchodnická jednota počet ze své činnosti za uply-
nulý rok 1907 a bude dále pojednáno o akutních oláz-
kách stavu obchodního, jest tedy důležito pro každého
obchodpíka, aby se jí zůčastni.
Uprkův
Německo
Miní
Rusko
Kavkaz
Praha
Ob
Brno
Slavia
kg
e pud
38
article
vývozu
7.8 mil. K
3.8 mil K
3 3 mil. K
69.7 mil. k
46 mil. K
4.6 mil. k
13 5 mil. k
39
article
17.8 mil. K
U.7 mil. K
1.3 mil.
21.0 mil. k
3.4 mil. K
41 mil.k
4.4 mil. k
mil
40
article
Trhy peněžní.
Petrahzadská hursa.
Z Petrohradu, 25. března. (Zpráva Živa. banky.)
25. března 24 března
Dskontní . . . . . . . . 401.—
400.—
Baku . . . . . . . . . . . 512.— 513.—
Caspienne . . . . . . . . . 4100.— 4100.—
Sormovo . . . . . . . . . 110.— 110 50
rusko-čínská banka. . . . . . 177.— 173.—
Ruská průmyslová banka . . . 298.— 297.—
Petrohradské metalturpcké . . . 140.— 140 —
Kolomna . . . . . . . . . 182.— 183.—
Putilovské železo . . . . . . 82 25 82. 50
Fénix. . . . . . . . . . . 146.— 145.—
Ruské papíry v Berlině.
Z Berlína, 25. přezna. (Zpráva Živnost, banky.)
25. března 24. března
94.90
6/2procentní ruská renta 1905. . 95.—
tprocentní ruská renta 1302 . . 81.90 82.10
tproc. ruská konsolidační renta 1889 —.
82.75
34/procentní ruská zlata renta .
petrohradská diskontní banka . . 154.75 154.75
petrohradská mezinárodní banka . 135.10
ruská banka pro vnější obchod .
134.63 134.60
Berlinská bursa.
Z Bezlina, 25. března. Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
25. března 24. března
202.25 202 10
Rakonské kreditky. . . . .
177.—
177. 25
Diskonto . . . . . . . . a
239 87
239.50
Německá banka. . . . . . .
160.—
159.87
Obchodní společnost . . . . .
138.60
138 60
Drážďanská banka. . . . . .
Spanělské exterieury . . . . .
Bochumské ocelarny . . . . . 200.70
Lauřina but . . . . . . . . 210 75.
56.50
Dortmund. Union lit. C.. . . .
196.—
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Hiberna . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . . —.—
Severoněmecký Lloyd . . . . 97.—
110.50
Packet . . . . . . . . . .
150.50
Turecké losy. . . . . . . .
Caspienne
Sormův
Fénix
Lloyd
Petrohrad
Bak
Kolomna
Berlín
Bezlina
Dortmund
průmyslový banka
diskontní banka
petrohradský mezinárodní banka
ruský banka
německý banka
drážďanský banka
zpráva Živa . banka
Lauřin but
41
article
Ir a:
Zkasovních pap
314.—
Concordia . . . . . . . . .
206.—
Eschweniské . . . . . . .
172 50
Geisweidské . . . . . . .
Hochdahi . . . . . . . . .
216 —
Katovické . . . . . . . . o
241 —
Wilhelm . . . . . . . . .
175.70
Phönix . . . . . . . . . .
168.90
Rh. Stahl . . . . . . . . .
Schalker . . . . . . . .
187.—
186.25
Westphalia . . . . . . .
178 70
178.60
Orenstein . . . . . . . . .
98 80
Rh. Metall . . . . . . . .
155.—
155 25
Hasper . . . . . . . . . .
288.—
Ir
Concordia
Eschweniský
Wilhelm
Stahl
Phönix
42
article
Donnersmark . . . . . . .
Huldschinský . . . . . .
234.—
Vulcan . . . . . . . . . . 234 90
283.25
Bismark . . . . . . . . . 284 —
96.80
215.75
Hoesch. . . . . . . . . . 66 2 -
nönigsb. . . . . . . . . . 184.90 185.—
Nordstern
Z Bezlina, 25. března K. k.) Kreditky 202 20, ber-
linská obchodní 160.—, darmstadtská banka 124 90,
německá banka 239.50, diskonto komand. 177.—
drážďanská banka 138.70, narodní banka 114.50.
státní dráha 144.90, lompardy 25.40. Kanada 150 10,
Golthard —.—, dráha Henri 118.20, bochumské
200.60, dortmundské 57.—, Lauřina huť 210.70,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 165.—, harpenské
196 —, Hibernia —.—, Packet 110.40, Lloyd 97.—.
dynam. trust —.—, Smýšlení vleklé.
Z Frankfurtu, 25. března. (Tel. závěr. kursy.)
Ověrní akcie 202.50, akcie společnosti státní dráhy
144.90, lombardy 25.50, papír. renta —.—, stří-
orna renta 99.25 rak. zlatá renta 98.80, 49% rak.
korun. renta 97.25, unerska zlata renta 93.70, uher.
korunova renta 93.35. Smýšlení pevné-
Z Frankiurtu, 25. března. (Hodat. Dursa.) Úvěrní
akcie 202 50, státní drana 144.90, lombardy 25.50.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 25. března. (Telegr. závěrečné kucsy.)
3proc. renta 96.90, italska renta 103.05, rakouský
pozemkový úverní ústav 1151.—, statmí dráha 727. —
lombardy —.—, cheky na Londýn 25.14, rakou-
ská zlatá renta 100.—, uherská zlata renta 94.40,
olomanská banka 720.—, tabákova režie 439.—
turecké losy 179 75. Smýšlení kolisavé.
Bismark
Bezlin
Golthard
Henri 118.20
Kanada
Lauřin huť 210.70
Frankfurt
Paříž
Londýn
drážďanský banka
narodní banka
Consolidace
Hibernia
Packet 110.40
Lloyd 97
43
article
Trhy na zboki.
Obilí
Z Berlína, 25. března. (K. k.) Závěr. Pšenice
pevná, na květen 207.25, na červenec 210.—, na
září 193.—, žito uhájené, na květen 200.—, na čer-
venec 195.50, na září 179.75, oves klidný, na květen
164.25, na červenec —.—, kukuřice bez obchi., na
květen 151.—, na červenec 146.—, Počasí: pěkné,
ale chladné.
Z Hamburku, 25. března. (K. k.) Pšenice pevná,
holštýnská 202.—, 210.—, žilo meklenburské klidné,
180.—, 196—, žile ruské klidné, na prosinec 151.—.
Počasí: překrásné.
Z Patíae. 25. března. (K. k.) Závěr. Oves klidný,
pa březen 17.60, na duben 17.60, na květen červen
17.60, na květen-srpen 17.55, žito klidné, na březen
16.65, na duben 16.80, na květen-červen 17.65, na
květen-srpen 16.80, pšenice pevná, na březen 22.35,
na duben 23.75, na květen-červen 23.05, na květen-
srpen 22.90, mouka pevná, na březen 30.60, na duben
30 25, na květen-červen 30..35, na květen srpen 30. 25.
Počasí: déšt.
Z Paříže, 25. března. 3 hod. 15 min. (C.- T.- B.)
Oves klidný, na březen 17.60, na duben 17.60, na
květen-červen 17.60, na květen-srpen 17.55, žito
klidně, na březen 16.65, na duben 16.80, na květen-
červen 17.65, na květen srpen 1680, pšenice pevná,
201 40
210.40
196.75
388.50
97.40
110.40
150.70
313.—
205.30
172.—
215.—
243.—
176.10
169.—
289.—
Berlín
Hamburk
Patíae
Paříž