ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 890e4430-7596-11dc-9799-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 43, person 58, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 26. března 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 85.
4 article
Na ranpí a odpol. Histy přodpláeí se: v Praze v sduinislrati na měs n čtvrt lets . . . . 6 R —h s drojí čoz ššken na maěsí n stvt lata . . . . 7 K 50h ve flislkáek . 2 K 30n na měric .. Tošten: na čtvrt lela . . . . B K 60a s dvoji zásilkeu na puěsí nrnt vt
Praha
5 article „Předpoklady“ positivní politiky rozpadají se v trosky.
„Předpoklady“ positivní politiky rozpadají se v trosky. »Positivní politikou myslíme dobýván jedné posice za druhou, dobýván politické moci, abychom za těžkč oběti, které přinášíme státu, dostaliv kulturních a hospodářských vě cech to, čeho potřebujeme ke svému roz- voji . . . Chceme, abychom v centrál ních úřadech ve Vídni i v zemích koruny české byli zastoupen tak, jak to odpovídá naší početnosti. Chceme svůj úřadní jazyk ve svých úřadech a žádáme, aby v nich panoval také český duch. Chceme druhou universítu na Moravě, chceme, aby reforma celého školství byla prováděna v našem národním duchu českém. Chceme rozšíření autonomie království a zemí, chceme, aby legislativní charakter našeho sněmu českého byl vybu- dován tím co mu patří, totiž mimo jiné zodpovědností místodržitele. Vláda ne- smí říci, že sněm jest pouze orgánem správ- ním, nýbrž základním zákonodárným sborem našeho království. Konečně žádati budeme úpravu zemských financí, abychom nemusili se doprošovati milosti vídeňských vlád. Jsme a zůstaneme věrni státoprávnímu programu Všechna naše politika, každý krok její není ničím jiným, než krok za krokem k tomuto velkému cíli, ke jzjednání zákonodárné správní samostatnosti nedíln ch zemí koruny české v té míře, jak odpovidá to nejen na šim právům, ale také moravským zájmům celé říše.
Vídeň Morava
6 article
My zde v Rakousku jsme silni dost abychom se ubránili každému nebezpečí od národnění, ale nejen to, my jsme také siln dost, abychom si zde vydobyli sa mo statný národní, kulturní a hospo- dářský život. — Centralism se nevžil u nás mý ho nenávidíme, jako dříve, ale centra lism strašně sesílil, a poněvadž nejsme s to abychom jej rázem sbořili, musíme je krok za krokem podrývati vol nou, svobodnou a neohroženou politikou a oslabovati jej tím, že na býváme politické moci. Musíme to činiti docela loyálně a otevřeně. Když jedná se o rozhodování nejtěžších a nejosudnějšíel otázek státních, jest lépe, abychon byli u moci, poněvadž na váhu padá jen hlas silného . . . Chceme, aby chom byli vůděími a spolurozho dujícími v nové, veliké spravedliv a demokratické politice, chceme přetvoření starého Rakouska a obrození jeho na historických tradicích.« — Tak definoval před rokem, dne 3. března 1907, p. dr. Kramář na valném sjezdu strany svobodomyslné smys! politi ky positivn Den před tím byl se na sjezdu tom ozval výstražný hlas: »Varujme se jen toho, abychom nevešli na scestí b ez- páteřného oportunismu, k němuž politika, počítající se skutečnostmi, tak snadno svádi. Je nebezpečí, aby nepo- bledly naše ideály politické abychom se poznenáhlu nepři způsobovali a na konec — ne- resignovali.« Na toto memento reagoval p. dr. Kra- mář těmito slovy: »Víme, že nemů- žeme podporovati vládu, která by nekonala spravedlnost vůč nám a ostatním národům a která by se neodhodlala přivést Němce k tomu, aby uznali, že není možno spolužiti, neodhodlají-li se k tomu. dáti nám spravedlnost, která
doktor Kramář Němec Rakousko
7 article
nám patří po právu a zákonech, které sami Němci usnesli. Nejhorš by bylo, kdyby si vláda řekla: my ne- potřebujeme žádného otevřeného protičeského systému, budeme mluviti o spravedlnosti ke všem národům, pod rukou by však vláda pracovala na prospěch Němců.« Jak viděti, spočívala tato koncepce poli tiky positivní na předpokladech vychá zejících rozhodně více z tužeb a přání na- šich, nežli z prosaické skutečnosti. V čem a kde bylo jistoty, že ministerský před seda bar. Beck má vůli a sílu přetvo- řiti to staré Rakousko v říši ke všem náro- dům spravedlivou, demokratickou, v monar chické Švýcarsko samostalných zemí a svo- bodných rovnoprávných národův? V čem a kde bylo jistoty, že Němci v novém parlamentě odloží vůči nám svou posavadní nenávist, že němečlí parlamentní ministři jež bar. Beck povolá do svého kabinetu, budou k nám spravedliví, snášeliví a blahovolní tak, že pohnou a přimějí své strany německé v parlamentě k duchu rovně přátelskému vůči nám a snahám našim?
Němec Beck Rakousko Švýcarsko
8 article
My od prvopočátku chovali v duši po- chybnost o takovémto polozázračném vývoji věcí a lidí v Rakousku a proto jsme na podzim loňského roku radili a napomínali důtklivě, aby poslanci národa českého, prvé než vyšlou své zástupce do vlády Beckovy a prvé než vzdají se tím své neodvislosti vůči ní, posta- vili své podmínky, vymohli si bez- pečné garancie, že půjde nový kurs směrem nám příznivým a přátelským, že nebudeme znovu oklamáni a ošizeni za svou důvěrua za své služby dobré jako již tolikráte. Měli jsme na mysli zvláště trojí: aby se nám do- stalo garancií, že přestane hanebný útisk našich českých menšin ve zněmčených krajích našich vlastí, že odči- něno bude bezpráví našemu ná- rodu dne 17. října 1899 učiněné že dostane se nám v hlavním městě Moravy co nejdříve české university. Než rady naší nedbáno a 67 po- slanců našich, vyslavše ze svého středu dva členy do ministerstva Beckova, složeného z veliké přesily Němců, vzdalo se beze všech záruk své neodvislo- sti, i vstoupilo po boku Němeů a Poláků do vládní většiny v blahé víře, ze nabývati budou nyní vůčihledě vlivua moci na veškeré ústrojí státní správy, že stanou se spolurozhodujícímia spoluvládnoucími tak, že nadále ničeho se nebude moci díti proti nám a na úkor náš, že netoliko uhají me všech svých těžce dobytých po- sic dosavadních, ale budeme do bývat nových a nových v cen- trálních úřadech státu i země budeme pokračovat a prospíva národně, kulturně, politicky hospodářsky...
Beckův Němec Polák Rakousko Beckov Morava
9 article
Nuže a jak se zatím ukázala pravdaa skutečnost? Co je ze všech těch krásných růžových předpokladů positivn politiky z 3. března 1907? Skutky mluví! Nejen že jsme za ten rok vlády Beckovy nedomohli se nejmenšího skutku spravedlnosti a práva k sobě, ale naopak. situace našeho národa se nepopíratelně o těch dob co oddali se poslanci čeští důvě- řivě do služeb vládních, pro nás valně zhoršila, takže není ani pohádky o něja- kém postupu, ale za to vážn nebezpečí, že utrpíme citelnéa těžké škody, že přijdeme i o ty své posice, které jsme zaujali z těžkých zápasův před 28 lety, že dojde k splnění nejsmělejších tužeb Němcův po vy- hoštění češtiny z celé třetiny Čech, po zřízení samostatného německého území v Čechách,a tedy po roztržení jednoty země české! —
Beckův Němcův Čo Čechy
10 article
Ke všemu tomu za vládní politiky Beckovy schyluje se; naši ministři jakoby byli pátým kolem u vozu, nemohou nás v ničem obrá- niti proti nájezdům a zvůli německých hege- monův, na něž ohlíží se baron Beck jako na nejmocnějšího a nejpřednějšího činitele ve státu, proti jehož vetu netroufá si pro nás prstem hnouti a byť šlo o věc sebe spra- vedlivější, jako na př. o českou universitu v hlavním městě. Moravy. — Jak tu stál sklamán dr. Kramář, když zvěděl, kterak ani němečtí křes ťa nští sociálové nebudou hlasovati pro tu překrotkou naši resoluci universitní. Jeden z nejsilnějších předpokladů jeho: důvěra ve spravedlivost křesťanských sociálů vůči nám — řítí se v trosky a proto bolestí rozechvě- ným hlasem zvolal ke všem Němcům, s ni- miž spolupůsobí ve vládní většině: »Čekal jsem, že strany zůčastněné na ny nějším politickém problému zaujmou trochu jiné stanovisko ku předmětu, který se hluboce dotýká všech srdcí českého národa. Pohříchu sly- šeli jsme od barona d'Elverta opětně kate- gorické »Ne!« a jsme tudíž nucen dle toho zaříditi své stanovis ko.
Beckův Beck Němec Elvert Morava
11 article
Nemohu dnes ještě říci, zda se ob- mezí pouze na tuto universitn otázku . . Den před tím pak dr. Václav Š karda pravil ke svým voličům v Nymburce o tom bezprávném vyhazování češtíny o soudních prahů v kraji chebském, českolipském a již i mosteckém: »Tu nasky- tuje se právě vhodná doba, aby poslane naši v rozpočtovém výboru př jednání o ministerstvu sprave- dlnosti zjednali si v té věci plné jasno. A tu pravím otevřeně, že buď bude vláda plniti zákony, které znějí v náš pro- spěch a zjedná plnou a nezkráce- nou rovnocennost češtině s něm- činou v Čecháeh, anebo tak neučiní pak nastane krise v ministerstvu spravedl- nosti a budeli se ministerský předseda bar- Beck s tímto stotožňovati, tedy zajisté na- stane krise i celého ministerstva Se vší rozhodností prohlašuji, že slibo váním nejakého jazykového zá- kona v budoucnosti nedají se naši poslanci více mýliti a budou vždy žádati, aby plněn byl základní zákon, který nám dává za pravdu i bez dalších nějakých nařízení. Toto právo naše musí býti zjednáno a plněno od vlády. Stejně vyslovil se včera v Kolíně dr Fořt, že nejprvnějším předpokladem posi- tivní politiky přece jest, abychom si uhájili svých posavadních dobytých posic. Jakmile však i tyto byly by ohrožovány, jest po po- sitivní politice veta. —
doktor Š kard Beck Nymburk Kolín doktor Fořt
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 25. března. (Jednací poř ad prvé schůze parlamentní.) Předsed- nictvo poslanecké sněmovny rozeslalo jednaei pořad prvé plenární schůze, jež se koná odpo- ledne dne 2 dubna. Na programu jest: 1. Zpráva justičního výboru o ukládání soudně deponova- ných cenných papírů u zemské banky králov ství českého. 2. Zprávy imunitního výboru 3. Zpráva jubilejního výboru o Luegrově ná- vrhu, aby se na starobní a invalidní pojišťování věnovalo 100 milionů korun. 4. Debata o pří pise ministerského předsedy, jímž se oznamuje jmenování nového haličského ministra krajana (ryt. Abrahamowieze). To jest ovšem program úřadní; ale kdy se sněmovna dostane k jeho projednáni, není
Luegrův Praha poslanecký sněmovna zpráva jubilejní výbor
13 article
známo, poněvadž se nejprve bude rokovatio četných pilných návrzích, mezi nimiž na prvém místě jest návrh velkých parlament- ních stran, aby se pilně vyřídil branec ký zákon v prvém, druhém i třetím čtení. V Praze, 25. března (D vouletý státn rozpočet.) Krakovský »Czase vrtí hlavou nad dlouhou dobou, kterou zabere i letos vy- řízení rozpočtu ve výboru a potom ve sněmov- ním plenu. Výbor potřebuje na své porady celé tři měsíce, v plenu rozpočtová debata zabere také šest až osm neděl, rozpočet tedy bude po- třebovati skoro plných pět měsíců práce. Kdyby rozpočet zabral každý rok tolik času, jako letos, nezbylo by na jiné zákonodárné práce vůbec času, poněvadž mimo říšskou radu musl každý rok zasedati i delegace a zemské sněmy a v letních měsících jsou vůbec prázdniny Má-li se v parlamentě jednati také o jiných věcech, než o rozpočtu, jest dle »Czasu« jen jedna možnost: schvalovati rozpoče vždy na dvé leta. Kdyby pak dvoulelý rozpočet zabral třebas celý parlamentní rok zbyl by přiští rok na jiné práce. Pisatel soudí že kdyby polské kolo vystoupilo s podobným návrhem, došlo by souhlasu také u jiných par- lamentních stran.
Praha
14 article
V Praze, 25. března. (Sloučení li doveů s polským kolem.) V sobotn krakovské schůzi říšských a zemských poslanců polské lidově strany usneseno za souhlasu s vý konným výborem strany po návrhu poslanee Stapiňského, aby zvláštní sedmičlenná komise vyjednávala s parlamentní komisí polského kol o sloučení říšských poslanců obou stran v jeden společný klub na říšské radě. Posl. Stapiňski odůvodňoval svůj návrh a uvedl zejména tu okolnost, že nyní, když počet lidových poslanců jak na říšské radě, tak i v zemském sněmu značně vzrostl, odpadá stará obava lidovců, že budou ve společném klubu majorisováni a žese přes jejich přání a tužby bude prostě přechá- zeti k jednacímu pořadu. Lidovci jsou dnes již tak silni, že si nejenom vymohou, aby společný klub respektoval jich přání, nýbrž mohou sam svými návrhy převésti polské kolo na jiné dráhy než po kterých se bralo za vedení čistě šlechti ckého a konservativního. Vývody Stapiňského uznány velikou větši nou shromáždění za platné a nyní započne vy jednávání s polským kolem, které asi v brzku přivede k cíli.
Posl Stapiňski Praha
15 article
V Praze, 25. března. (Bankovní otáz ka v Uhrách.) V uherském sněmovním výboru pro bankovní otázku vypukl dosti ostrý spo mezi přívrženci strany neodvislosti a členy strany lidové a ústavní, stojícími na půdě vyrovnání z roku 1867. Ačkoli výbor byl zvolen prolo. aby prostudoval otázku samostatné uherské cedulové banky, strana neodvislosti dává jednání výborovému takový směr, jakoby šlo již o sku- tečné provedení samostatné banky. Prot tomu vzpírají se strana ústavní a lidová a hrozí že složí mandáty ve výboru, budou-li i nadále terorisovány stranou neodvislosti. Výboru scház dosud právní podklad, aby se usnášel o samo statné bance, poněvadž dosavadní společne rakousko-uherské bance náleží právo ucházel se teprve koncem tohoto roku o prodloužení nynějšího privilegia. Teprve po Novém roee bude tedy možno zabývali se meritorně otázkou samostatné banky. Aby se přodešla roztržka ve výboru, vy skytly se v posledních dnech kompromisní návrhy. Jeden z nich směřuje k tomu, aby se sice zřídila samostatná uherská banka, ale aby uzavřela kartel s bankou rakouskou potud. že obě banky zachovají stejnou valutu stejnou úrokovou míru. Bankovkám obou ústavů zabezpečil by se volný oběl v obou stá- tech. Sama vláda uherská jest proti urychle- nému řešení bankovní otázky, poněvadž nen
Praha Uhry
16 article
V drobném prodejit ranni číslo o sobě . . . za 3 p- odpolední . . . na 2k Ve filialkách na venkově ranní čislo. . . . . . 10 k odpolední . . . . . . . . 4k Inserátv plati se hotevé napřel. Předplacení a inserty přijímá adminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se též redakee Uiskárna a szpediso „Národnich Listův Rukoplay se nevracejí.
Národnich Listův
17 article
zatím proč spěchati. Na všechen způsob vláda si přeje, aby se v nynějším parlamentě vyřídila nejdřive volební reforma a teprve potom aby se sněm zabýval otázkou bankovní. Z Lublaně, 23. března. (Rovnopráv- nost v Korutanech.) Tyto dni správní soud rozhodl o stižnosti korutanské slovinské obce Sela, jejíž slovinské přípisy zemský výbor korulanský ani nepřijímal, nýbrž otevřené je vracel. Správní soud uznal, že zemský výbor porušil zákon o rovnoprávnosti zemských jazyků a jest povinen nejen slovinské přípisy přijímati, nýbrž také je vyřizovati.
Lublaň Korutany Selo
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 25. března.
Praha
20 article
Otázka slovanského sjezdu. Ve zprávě o poradě politického klubu pe- trohradského, věnované otázce příštího slovan- ského sjezdu, včera v našem listě podané, ne- bylo jasně vytčeno stanovisko jednoho z řeční- ků, generala Volodimirova. Doplňujeme mezeru podle „Kraje“, jenž píše: Po p. Vergunovi mluvil gen. Volodimirov, člen petrohradské rady městské, poslaný leni od ní do Prahy, aby „Sokolům“ doručil dar mě- sta Petrohradu. Pan Volodimirov věří svatě, že v Slovanstvu leží celá budouenost Ruska, pro- čež uznává za účelné svolání sjezdu slovan- ského. Počin sjezdu podle něho nemá vycházet ani od členů hosudarstvenné dumy, ani hosu- darstvenného sovětu, ani od „zkompromitova- ného v každé příčině Slovanského spolku“, ani od Akademie nauk. Sjezd nemůže míti nie spo- lečného s dávným heslem slavjanofilů: pravo- slaví, samodržavi, národnost, nýbrž musí se se- jíti za heslem: volnost, rovnost, bratrství, jed- nota. Pan Volodimirov má za to, že Rusům ná- leží přidržeti se taktiky vyčkávací. Nechť počin sjezdu vyjde z Rakouska. Náleží však utvořiti v Rusku komitét a propagovati myšlenku svo- lání sjezdu. V Rusku by se měl utvořiti spolek „novoslovanský“, měly by organisovány býti síly společenské, zakládány spolky sokolské, pě- vecké, a především by se Rusko mělo dohod- nouti s Poláky.
Volodimirov Rus Polák Praha Petrohrad Rusko Rakousko Sokol
21 article
Pan Volodimirov by se zavděčil Slovánům, kdyby je poučil, kterak že se „Slovanský spolek — rozumí se tu patrně petrohradský — zkom- promitoval v každé příčině“, My o tom ničeho nevím. Vime pouze, že slovanské spolky ruské, hlavně pětrohradský a moskovský, vyvinuly vel- kcu a všeho uznání hodnou činnost v letech sedmďesátých, kdy Rusko podniklo slavný a ne- smrtelný slovanský čin, válka s Tureckem za svobodu Slovanů balkánských. Akce tato vzešla z podnětů a myšlenek, které i v ruský národ, i v duši cara Alexandra Il., nazvaného potom krásným příjmím „cara Osvoboditele“, vležila škola ruských slavjanofilů. To jsou skutky a zá- stuhy, stkvělým písmem zaznamenané na strán- kách slovanských dějin. Víme dále o ruských Slovanských spolcích a ruských slavjanofilech, že nyšlence slovanské zůstali věrni i potom, když po zavraždění Alexandra II. a zvláště ne- věrou k Rusku krále Milana a Štěpána Stambu- leva všechna ostatní ruská společnost byla za- chvácena protislovanskou reakei, kdy slovo „bratuški“ stalo se v Rusku ošklivou nadávkou a kdy si Rusové zakládali na tom, jestliže o Sle- vanoch ničeho nevěděli. Za posledních 22 let v Rusku jediní slavjanofilové a Slovanské spol- ky prechovávali u sebe posvátný plamen my- štenky slovanské, Činnost jejich ovšem byla v té době nepatrná, ale nemohla býti jiná, protože se změnily její podmínky v ruské společnosti. V očích Slovanů i ta věrnost myšlence zůstává zásluhou. Co se týče hesle ruských slavjanofilů: pra- voslaví, samodržaví, ruská národnost, Slovanám je známo, že slavjanofilé toto heslo nehlásali Slo-
Volodimirov Slován Milan Stamba Rus Rusko Turecko
22 title
FEUILLETON.
23 article O Guy de Maupassantovi.
O Guy de Maupassantovi. Francouzský nakladatel pan Louis Conar připadl konečně na šťastnou myšlenku, sestavit pěkné, pokud jen možno úplné vydání díla de posud velmi rozptýleného Guy de Maupassan- tova. Jest známo, že Guy de Maupassant, naro- zený 5. srpna 1850 v zámku miromesuilském u Dieppe, jejž popsal vUne vie, jest nejlepš z vypravovatelů francouzských oně realistické periody, jejíž okamžitý triumí v literatuře ná- stedoval bezprostředně pád Druhého Císařstv a válku německo-francouzskou. Vydání jeví po divuhodný vkus i po stránce typografické a cena jest snadně přístupná Mluvice o této edici jako o „pokud možno úplné“, cheeme tím především upozorniti, že vyloučena z ní většina mladickýeh pokusů, jež sám Maupassant odsoudil, že úplnou korespondenci nebude asi nikdy možno uveřej niti, neboť spisovatel byl v ni často až necudný a pak že i to, co z ní po několika letech bude možno vydati, jest dnes nemožné, neboť by tím velký počet osob ještě žijících, z nichž slušný počet spisovatelek a jiných žen, bylo kompromi- továno. Troška, nám z ní již v tomto prvěm svazku podaná, poučuje nás dostalečně: nikdy by člověk nevěřil, kdyby to nečetl, co na př. ten- to syn dovoluje si psáti své matce. Za to chtěi bych okamžitě citovati onen dopis, jenž napsal — bez data, zajisté však roku 1886 — mla- dému poetovi Maurice Vaucaire-ovi, který mu zaslal své básně se žádostí o radu: „Pane! Ustáliti pravidla některého umění není věcí snadnou, tím více, že každý tempera- ment spisovatele potřebuje jiných. Myslím, že máme-li tvořiti, nesmíme mnoho rozumovati. Musíme se však mnoho dívati a přemýšletio
Conar Guo Maupassant Maupassant Mauric Vaucaire Gua jít Maupassant Gua jít Maupassan Dieppe
24 article
tem, co jsme viděli. Viděti: a viděti správně. v tom je vše. Viděti správně, pod tím rozumím viděti vlastníma očima a ne očima mistrů. Ori- ginalita umělce jeví se především v malýcb vě- cech a nikoli mistrů. Originalita umělce jeví se především v malých věcech a nikoli ve velkých. Mistrovská díla vytvořena byla v bezvýznam ných detailech, v předmětech vulgárních. Jes třeba najíti věcem význam, jenž nebyl posuo odkryt a vyjádřiti jej způsobem osopním. Kdo mě překvapí, mluvě mi o oblázku o kmenu stromovém, o potkanovi, o staré židli bude zajisté na dráze umění, a způsobilý k vel- kým činům. Červánky, slunce, rosa a měsie. mladé děvy a láska byly až přespříliš opěvo- vány, než aby posledně přišlí nenápodobili vždy někoho, sahajíce k těmto předmětům. A myslím pak, že se musíme vyhýbati ne- jasným inspiracím. Umění jest mathematické, velké efekty docíleny jsou prostředky jedno- duchými a dobře kombinovanými, Buffon praví; „Genius není nic jiného, než dlouhá trpělivost.
Ori Buffon
25 article
Já myslím, že talent není nic jiného než dlouhá veflexe, inteligenci předpokládaje. Vy máte, za- jisté, schopnosti poetické, ducha, jenž dojmy dobře chápe, jenž se nechává dobře pronikai předměty a myšlenkami. Dle mého skromnéh mínění potřeboval byste jen napnutí reflexe. abyste zpina využil svých prostředků, vyhýbaje se zvláště tak zvaným myšlenkám pocti- ekým, a hledaje poesii ve věcech precisních opovrhovaných, kde málo umělců ji posud od- krývalo. Avšak hlavně, hlavně, nenapodobujte, neupomínejte se na žádnou čelbu, zapomeňte vše, a (řeknu monstruositu, již uznávám za abso- tutně správnou), máte-li se státi opravdu osob- ním, neobdivujte se nikomu. Jest těžko v 50 řádkách mluviti o těcht věcech a nezdáti se pedantem, a jak pozoruji nevyhnul jsem se úskalí. — Tisknu Vám srdeč ně pravici. Guy de Maupassant.“
Maupassant Gua
26 article
Dopis tento jest nadmíru překvapující od spisovatele, jehož si již Zola představoval ve své brigadě, neboť shrnuje poetiku, která v mno hých příčinách dotýká se poetiky Maurice Mae- terlinkovy... Takto ukazuje nám, co najednou udělalo z Maupassanta realistu „trěs ä part“. spisovatele přechodu mezi školou naturalistickou a symbolismém, to jest realistu, jenž i přes ze- vnějšek dovede rozeznati něco dotýkajícího se tajů života, a nespokojuje se překladem jaksi fe4o grafieký m. Na důkaz připomenu jen významné strán ky, v nichž analysoval své vlastní halucinace onen úzkostný strach, „jenž se nejeví ani pře nebezpečím, ani před smrtí neodvratnou, ale z jistých anormálních okolností, pod jistými taju- plnými vlivy tváři v tvář zahalenému risiku ... strach strachu, strach před oným děsným po- citem nepochopitelné hrůzy. Po stránce literárně-řemeslné vychován Gu stavem Flaupertem, do veřejnosti uveden Emi lem Zolou a svými Soirées de Medan stojí ve stejné vzdálenosti od drahocenné ma keterie stylu jednoho a od kalné viny, ktera prosu druhého činí podobnou bouřlivé a špinavé řece táním sněhů vzedmuté; na místo aby se zajimal o styl, zajímá se především o život; první podmínka život výborně zobraziti.„Často“ praví p. Pol. Neveux v úvodě, „když podléhá a nesprávnost zdá se býti na blízku, věta živou- ci, věta, vyšlá z bytostí a z věcí, vytryskne s ta- kovým důrazem, že zákony kalamáře jsou tím opět usazeny. Celek těchto stran, vzdálenýeh „písma“, zůstává areidílem.“ A pak, Maupassa není z těch, jimž slova nahrazují myslenku. „Když muž, označen za realistu, má starost, aby psal co možná nejlépe, jest uslavičně proná- sledován preoeeupacemi urněleckými, ten jesl. dle mého náhledu, idealistou.“ Takto píše v předmluvě ke svým Siorées deMeda n, jež nadělaly tolik povyku.
Zola Mauric Mae Maupassant jít Medan Pol Neveux
27 article
Od této předmluvy a od nevyrovnané Boule de Suif, ve svazku obsažené, fysio gnomie Guy de Maupassantova — onoho me- teoru — byla ustálena... Stává se pro vždy ja kýmsi Sokolem a veslařem se všemi výhodami, jest ženami zbožňován, píše ve své kancelář v ministerstvu a tráví nejlepší čásť své dovolené s udicí v ruce, neb v lodici pod stromy přivázané koupaje se a vesluje po hodiny a hodiny. Pozděj jeho vlastní salony, v nichž nabývá úplné vol- nosti, nahrazují mu ministerskou kancelář; svě- tačky, jež krátí jeho dny, nahradí griset ky, jež rátily jeho noci, a na Střodozemním moři jachta Belami, pokřtěna dle jeho nejslavnější knihy, loďky na Seině, Oise a Marně. Zhyne té- měř náhle ve všeobecné paralysi, tak přírozeně utržené, a v šílenství. Meteor proletěl . .. Za jeho oslňující stopou zůstalo nám ně- kolik krásných remánů, Bel ami, Mo n Oriol, Pierre et Jean, Notre Coeur, dvě — tři knihy cestopisné a dojmové: Au soleil, Sur l'eau, svazek veršů, a konečně na sto novel, z nichž některé plným právem lze níti za nejdekonalejší, co v tomto genru fran- couzský esprit vytvořil. Na důkaz ukazuji jen na mistrovský debut s Boule de Suif — vytrysklou „v perfekci spontánního vzletu“, jak dí správně p. Pol Neveux — „piěce de resistan- ce“, nejdůležitější část tohoto svazku. Tag - vého něco se nevypravuje. Byl bych velmi pře- kvapen, kdyby to nebylo známo a obdivován pražským obecenstvem tak jako v Paříži. Ostatek svazku obsahuje pod názvem La ma in d'écorché první ideu jedné z nejpříšernějších novel Maupassantových, La main, tak, jak vyšla podepsána Josephem Pruniěrem r. 1875 v almanachu Pont Mousson. Jest zajímavo uči- niti si pojem o vzdálenosti, jež děli tuto Ruku od Boule de Suif a více ještě tente náčrtek od definitivního provedení v Contes du Jouretdela Nuit. Ledonneur d'e au
Suif Maupassantův Bela y Pierre et Jean Pol Neveux Pruniěr Nuit Gua Seina Oise Marna Oriolo Sura Paříž Sokol Meteor Notre Coeur Ledonneur d ' e Le ma in d ' écorchý Le main Pont Mousson
28 article
bénite, vydán o rok na to v Mosaiq ue, jeden z názvů, označujíeích jepičí revue ven- kovské, překvapí vzhledem lidové pohádkya může poskytnuoit látku ke snění o thematu: co by se bylo stalo z takového Guy de Maupassanta, který by si náhodou byl zamíloval naši zemi a náš lid československý... A jest to ještě týž Guy de Valmont, jenž v téže Mosaiee nám vypravuje jinou historku, prostičkou a miloun- kou, zanášející nás do nepravděpodobných časů, kdy na ulicích prodáváno „eoco“ a kdy elegáni rádi nosili „střevice ze světlého sukna s lako- vými špicemi“... Novely, jež si dávám číst ze slovenských časopisů, mají někdy touž po- dobu a nepřekvapilo by mě nikterak, kdyby z p. Ivana Lyseckého vyklubal se zanedlouho takový slovenský Guy de Maupassant. Jeho ne- dávná rozprávka „Čierna žena“ („Národnie Noviny“, č. 23. 1908) jest nejlepší, již jsem ode dávna četl. Tolik o Boule de Suif jako v Ma- riage du Lieutenant Laré, jíž končí tento prvý svazek sebraných spisů, vzpomínky na spád německý, krajiny stiašlivé zimy 1870 až 1871, dávají dilu zároveň onu historickou hodnotu a onu šťavnatost věci stařičké, jež jest tak rozkošnou, nesestárlo-li zatím dílo samo . .. Nesestárlo-li však dílo, změnil se poněkud obeo- ný vkus... Velmi blízcí jsme zde malbě Meis- sonnierově, Nittisově, Munkacsya, debutů Uhdle- ových, a von Kellerových... Abychom cílili rozdíl, stačí srovnati je s některou novelou v Mystére du visage Camille Mauelnira. A o jednou více divím se, že stránky, jež od nynějška zdají se mnohem blíže vypravovatelům osmnáctého století než dnešním, mohly se nám kdy zdáti tak novými, tak revolucionářský mi. William Rilter.
Maupassant Valmont Ivan Munkacsya Uhdle Kellerův Mauelnira Rilter Gua Čierna Ma československý Lieutenant Larý