2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. března 1908. Císlo 85.
4
article
vanům, nýbrž spatřovali v něm záruku pevnost
a mohutnosti ruského státu. Němci vynasnažo-
val se buditi u Slovanů strach před heslem
slavjanofilským, aby je odvrátili od myšlenky
slovanské, a u mnohého povrchního se jim t-
podařilo; ale je s podivením, že muž, sedíe
u zdroje pravdy, nezná nebo nechce jí znáti.
Kdyby slavjanofilové byli řečené heslo chtěli za-
nášeti také k Slovanům, osvobozené Bulharsko
nebylo by dostalo tak liberálného a moderného
zřízení. Fakt tento je důkazem, že slavjanofil
skutečně nesli k Slovanům „volnost, rovnost,
bratrství, jednotu“. Jestliže tyto krásné ideály
budou nyní přijaty za heslo ruských „novoslo-
vanů“, tím lépe; ale „novoslované“ nesměj
ignorováti skutečných zásluh starých slovan-
ských pracovníků, kteří jsou v Rusku dosud je-
diní, kdož mají nejen slovanské ideály, nýbrž
i positivné vědomusti o Slovanech. Kdo je n
pouhou frází pro volnost, nemůže staré škole
ruských slavjanofilů bráti svobodu přesvědčen
a slova.
Tolik jsme chtěli poznamenati k stanovisku
gen. Volodimirova, s nímž souhlasíme plno
v tom, že je třeba vyříditi otázku ruskopolskou
Němec
Volodimirův
Bulharsko
Rusko
Slovan
5
article
Před benátskou návštěvou císaře Viléma.
Říšsko-německý lisk provází se samozřejmou
politickou pozorností benátský zájezd císaře Viléma
a činí tak bez zřetele na oficiální zkazky, že be-
nátská schůzka císaře němockého s králem italským
nemá rázu politického.
„Frankl. Ztg.“, zajisté vážný a významný časo-
pis, výslovně uznává, že nynější poměr mezi Něme
ckem a Ilalií nečiní zbytočným projev jejich panov
níků o vzájemném dobrém poměru obou států. Tro
spolek má nyní jiné podklady, nežli měl z počátku
neboí napjelí mozi Italií a Francií pominulo a Ra
kdusko dohodlo se s Ruskem o otázce balkánsk
Z cílů trojspolku zůstaly snahy o udržení světového
míru a smírné vyřizování vzájemných sporů tro-
spolkových států. Jinak je jim nyní dovoleno vše
co neohrožuje mírumilovný základ trojspolku. Btalie
využitkovala této volnosti nejvíce, dohodnuvši se
s Francií. Císař Vilěm byl tím dotčen tak ne
míle, že na jaře roku 1904 náhle přerušil svoji stře-
domořskou plavbu, projeviv tak zároveň svoji nevol
králi Viktoru Emanuclovi. Tehdy tvrdilo se, že ilal-
ský král nechtěl vyhověti přání císaře německého
by mu sprostředkoval schůzku s presidentem fran-
couzské ropubliky Loubetem; mimo to se vypravo-
valo, že tchdy měli se sojíti císař Vilém s králen
Viktorem Emanuelem a prosidentem Loubetem, že
eísař chtěl, aby mu král i prosident předložili zněn
připravených přípitků, což král italský odhmníll a tak
si císaře německého rozhiněval.
Vilém
Frankl
Vilě
Emanucl
Emanuele
Francie
Rusko
6
article
V roce 1906 se poměr Německa k Ilalii zhoršil
poněvadž v konferenci algocirasské zástupce italsk
hlasoval s Franeií proti trojspolkovým spojencůn
Německu a Rakousku; císař Vilém zaslal pak 14
dubna r. 1906 tehdejšímu zahraničnímu ministru r-
kouskému hr. Goluchowskému pověstný telegram
o dobrém sekundantovi v souboji. Té doby zhorši
se take poměr Ilalie k Rakousko-Uhersku tak, že spo-
lečný ministr financí Burián pravil o spolku s Itali
v uherské delegaci: „Jo-li mně někdo podezřclým
je účelnější, zůstanu-lí s ním v jednom slanu.
Vilém
Goluchowský
Burián
Německo
Ilalie
Rakousko
Uhersko
7
article
Tiltoni, jenž koncem května r. 1906 stal se ill-
ským ministrem zahraničních záležitostí, odstrani
všechna hlavní nedorozumění trojspolkových velmoc
a to schůzkou s kn. Bolowem v Rapallu v březnu
1907 a loňskými schůzkami s bar. Aehrenthalen
v Desiu, v Racconiczi a na Semeringu. Výsledek by
takový, že Tittoní 15. května m. r. v italské sně-
movně ohlásil, že Italie neochvějně a věrně trvá n
trojspolku, dodav později, že přátelství a dokonal
dohoda Italie a Rakouska platí nejen pro přítomnos
nýbrž i pro všecky případy budoucnosti.
Tato nálada se značně pokazila letošními plány
bar. Aehrenthala na stavbu dráhy sandžacké. Ilalové
vycílili v této ohlášce rakouský zálusk na Ahánsko
na něž činí si nárok sami. Proto uvílala Ilalie ra-
drstně ruský plán dráhy dunajsko-jaderské. Rusko
prokázalo tím Ilalii velikou službu. Také starším vý-
rokem císaře Viléma bylo rozbouřené veřejné mínění
italské uklidňováno. K vůli tomu uveřejnil senator
vévoda Andria v „Mattinu“ obsah své rozmluvy sci
sařem Vilémem, konané již v r. 1903. Tehdy císai
Vilém projevil k Andriovi veliké sympatie k Italii
Vóvoda odpověděl, že se obává politiky Rakousk
pokud jde o Jaderské moře a o Balkán. Císař odpo-
věděl: „Buďte ubezpečen, Rakousko nemá zámyslů
proti Italii!“ Na poznámku vévodovou, že v Itali
udržuje se obava, že Rakousko ohrožuje Italii, odvě-
til císař Vilém doslovně: „Zmocňuji vás, abyste svým
kolezům ve sněmovně a svým přátelům v novinácl
Tiltoni
Vilém
Mattin
Vóvoda
Rapallo
Desio
Racconicz
Rakousko
Rusko
Andria
Balkán
Italia
Italia
8
article
řekl, kterak císař německý vás ujistil, že Rakousko
nemá zámyslů proti Italii.“ Císař pak zmocnil vé
vodu, by tento jeho výrok uveřejnil.
Vévoda Andria učinil tak teprve nyní a v Itali
jsou potěšeni, že prý císař Vilém převzal jaksi pro
Italii záruku proti albánským plánům Rakouska. Al
— dodává „Frkf. Ztg.“ — Italové učiní dobře, ne-
zatíží-li tuto záruku žádnou hypotékou.
V posledních dnech nastal klid, jehož císař Vilém
použil ke schůzce s králem Viktorem Emanuclem.
Vilém II. v Benátkách a na Korfu.
Benátské úřady a ofieiální korporace chystaj
se uvítati německého císaře co nejokázaleji
Také nádhernou slavnosti po způsobu střed -
věkém. Italské loďstvo kotví u Giordina publica,
yachta cisařská před náměstím sv. Marka. Na
cestě z Benátek do Korfu, kdež setká se
s králem řeckým, Vilém II. nevystoupí ani n
dalmatském ani též na italském pobřeží. Do
Korfu připluje prý též rakouské(?) loďstvo.
V Benátkách byla vykonána mimořádná
policejní opatření. Veliký počet strážníků
jakož i 200 karabinníků přibylo tam z jiných
měst italských; německá policie jest za
stoupena několika vyššími úřadníky. Do městn
jest veliký příliv Němců.
Císař
Andria
Vilém
Italos
Emanucl
Vilém II
svatý . Marek
Korf
Němec
Rakousko
Benátky
Korf
Italia
9
article
»Prokletá politika protipolskár.
Ve svobodomyslné strané německé i jiho-
německé straně lidové vzmáhá se bouře proti
vůdeům, kteří přes plná ústa liberalismu schvá
lili v řišském sněmu kompromisní znění spolko-
vého zákona, kterým se deplají práva neněme-
ckých národností, zvláště ale Polákův, v životé
spolkovém a shromažďovacím. Nýní uvořejňuje
se i okružník bavorského demokrata profesora
Qudde, známého i někdejším spískem proti
caesarismu Vilémovu, kterýž žádá za svolání
zvlastního sjezdu lidové strany jihoněmecké,
aby odsoudil jednání vůdcův při jed
nání o zminéném zákonu, kter
k vůli udržení vládní většiny zra-
dili zásady své strany a dali v šanc i pohilickou
důvěru. A otevřeně hlásá tu professor-demokrat
»My nesmíme se státi spolnvin
níky »prokleté protipolské politiky
Němci usilují o sblížení s Francií.
V Berlině utvořil se zvláštní výbor, kterýz
usiluje o sbližení s Francil nejprvé na pol
vědeckém, uměleckém, hospodářském, sportov-
ním a kulturním vůbec. Mají býti pořádány
přednášky vzájemné z oborů těch střídavě ve
Francii i Německu a schůzky dotyčných pra-
covníků, však i parlamentníků a žurnalistů. Vý-
boru mimo jiné náleží předseda panské sně-
movny pruské Manteuffel, místopředseda říšského
sněmu Paasche, předseda obch. komory v Ber
lině Herz, zástupcové bank, velkozávodů atd.
Polákův
Qudde
Němec
Manteuffel
Paasche
Herz
Vilémov
Francie
Berlín
Německo
10
article
Vévoda Devonshire.
Na slunném břehu francouzské Riviér
v Cannes zesnul vévoda Devonshire, který
v druhé polovici miulého stoleti stál na vý
značném místě anglického života polilického
Dosáh! 75 let.
Spencer Compton Cavendish, osmý vévodi
Devonshire narodil se 23 července 1833
v pokročilém stáří roku 1892 oženil se se
60letou ovdovělou vévodkyní z Maneheztru. Jeho
dědicem, neboť nemá přímých potomků, je jeho
synovec Viktor William Cavendish. Vévoda
Devonshire byl jedním z nejbohatších velko-
statkářů anglických. Jeho pozemky se roz-
prostíraly na 186 000 akrech. Jeho umělerk
sbírky v nádherném zámku Chatswurth a v lon
dýnském Devonshire House. jsou světoznámy
Do r 1891 byl znám jako markýz of Hartington
člen dolní sněmovny. Po smrti otcově zdědi
titul věvodský a místo v horní sněmovně. P
smrti oteově stal se též kaneléřem cambridgské
university, kde konal svá studia. R. 1857 by
zvolen v lancashirském okresu do dolní sně-
movny, kde se připojil k liberálům. Byl vynika
jieím politikem. V 6 kabinetech byl ministrem
a stál v čele liberální strany. R. 1886 by
leaderem unionistů, kteří se oddělili od svobodo
myslných pro Gladstonovu politiku irskou
Hartington byl členem ministerstva Palmersto
nova r. 1866, druhého rekonstruovaného kabinetu
lorda Russela, r. 1868 jmenoval ho Gladstone
generálním poštmistrem, pak se stal ministrem
pro Irsko. Jeho poměr ke Gladstonovi, jehož
byl dosud věrným přivržencem, počal se batit
Na počátku r. 1875 složil Gladstone vůdeovstv
Spencer
Compton Cavendish
Viktor
William
Cavendish
Gladstonův
Russel
Gladstone
Devonshire
Cannes
Irsko
dolní sněmovna
11
article
strany, aby se mohl cele věnovati boji prot
klerikalismu. Gladstone stal se i své straně příliš
pokrokovým.
Vůdrovství liberální strany připadlo umirně
nějšímu Hartingtonovi, pocházejícímu ze staro-
slavného rodu whigského. Lord Hartington byl
skvělým představitelem svobodomyslné aristo-
kracie, odehované v tradicích Whigů. Svým
taktem zabránil konfliktu s Gladstonem. V roee
1880 vrátili se liberálové k vládě. Lord Harting-
ton odmitl žádost královny, jež nenáviděla Glad-
stona, aby zřídil kapinet. Roku 1882 vstoupil
do ministerstva Gladstonova. Nastala nepokojná
doba irská. Gladstone se chystá k uskutečnění
homerule, když v tom byl 6. května 1882
v Dublíně ve Fönix parku zavražděn lord Ca-
vendish, právě jmenovaný ministe pro Irsko,
bratr lorda Hartingtonu, a státní podlajemnik
Bourde. Po volbách roku 1885 nevstoupil již
Hartigton do kabinetu Gladstonova. Toho roku
rozešel se s ním pro homerule a stal se vůd-
cem liberálních unionistů. Přivedl k pádu vládu
Gladstonovu. R. 1855 odhydlal se jako vévoda
Devonshire vstoupiti do konservativní vlády
Salisbura a stal se předsadou tajné rady. Roku
1900 převzal prasidium nově zřizeného úřadu
pro vyučování. Dvě leta na to úřad složil, nebot
se dostal s premiěrem Balfourem do koníhiktu
pro Chamberlamovu pohiniku a jako dřive horhi
proti irským projektům Gladstonovým, tak nyn
energicky čelil Chamberlamově oehranářské pol
lice, neboť zůstal věrným zásadě svobodné tržby
Pronesl vel ou a slavnou řeč proti Chamber
lamovi ve sněmovně peerů. Od r. 1903 jes
vzdálen veřejného života.
Gladstone
Hartington
Harting
Gladstonův
Bourde
Chamberlamův
Dublín
Fönix parka
Ca
Irsko
Devonshire
Balfour
Glad
12
article
Události v Marokku.
Události v Marokku.
Dopisovatel »Tempsu« oznamuje z Casa-
blanky, že operace generála d'Amada v zárodku
potlačily hrozící výbuch islamského fanatismu,
zosnovaný Bu Nulou, jenž jako kazatel
kouzelník měl velký vliv na své okoli. Bu Nuála
byl vážen pro svůj zbožný život poutnický, aby
zvýšil dojem na věřici, neokazoval jim nikdý
svou tvář, chodil stále se zahalenou hlavou
V poslední době tento podivný světec opustl
svou chýš a počal řečníli k lidu a prorokovati
Svolával domorodce do svaté války proti ne-
věřícím cizákům. Nazval se prorokem a před-
chůdcem spasitele Muleje Hafida. Fra ncouzské
vojsko rozprášilo brzo jeho bandy a zahnalo
na útěk proroka se zahalenou tváří.
Do Tangeru došly zprávy z Alkazaru, ž
horalé donutili Francouze, aby opu-
stili město a žádali, aby byl Mulej Hafid
prohlášen za sultána. Obyvatelstvo Alkazaruje
pro Muleje Hafida. Guvernér se připravuje
na možný útok.
Korejské atentály.
Dodatečně sděluje se z Nového Yorku,že
americký rádce korejské státní rady Steven-
při atentátu čtyř Korejeův, o němž jsme včer
zprávu podali, zraněn byl dýkou do plic a do
slabin. Ale rána není prý nebezpečná Soudí se.
že útok ten jest p čatkem odvelné výeravy K -
rejcův, pučátkem řady vraželných úkla-
dův proli všem, kdoz Japoncům pomonli pr
dobyti Koreje.
Amado
Nuála
Mulej Hafid
Francouz
Steven
Japonec
Maroko
Casa
Tanger
Alkazar
Nový York
Korea
Mulea Hafida
13
article
Poslanee dr. Václav Škarda
v N, mburce.
Poslanee dr. Václav Škarda
v N, mburce.
(Dopis z Nymburka.)
doktor
Škarda
Nymburk
14
article
Místní organisace národní strany svobodomyslné
v Nymburce uspořádala dne 23. t. m. přůtelskon
schůzi, na kterou zavítal zemský poslanec za král
město Nymburk p. dr. Václav Skarda, aby po svém
znovuzvolení vešel ve styk s voličstvem. Schůze, již
se zúčastnily i dámy, konána byla ve velké dvoraně
„Na knížec!“; dr. Škandla byl tam vřele vítán četným
stoupenci strany a jejími práteli ze strany národn
a těšil se vůbec srdečným sympatiím všech přitom-
ných.
Schůzi zahájil o 8. hod. večer předseda místn
organisace p. Štěpán Šimáček, který vře e
uvital p. dra. Škardu i všecky přítomné, naznačiv
že shromá ždění představují jaksi onu koalici strau
polilických a zájmových, která při posledních zem-
ských volbách společnou věc vedla k vítězství. Po
děkoval věem, kdož o vítězství toto se přičinili, zviá-
ště voličkám a místním stoupencům strany nár adní
a vůbec těm, kdož nedali se zlákati ani leskem řeči
realistckých, ani zvukem radikálních frází, ani he-
stem zájmového zastoupení, čímž vítězstvi dobre
věci přivodili i dokázali, že semknutím živlů rozváž
ných lze čeliti každému odpůrci. (Hlučný souhlas.)
Na to ujal se slova, potleskem přivílán, posl. dr
Václav Škarda a upřímnými slovy podekoval
za novou volbu, kterou považuje za uznání práce
již se věnoval, Snaží se vžddy, aby boze zřetele n
doktor
Skard
Škandl
Šimáček
Škarda
Nymburk
15
article
osoby zastupoval národní požadavky, a blaží jei
myšlenka, že v dnešní rozvášněné době nalezl pro
společnou práci pochopení, které dodává mu síly
k další činnosti. Ujistil puk, že přijde, kdy bude třeba,
aby vyslechl přání svého voličstva. Mluvě o výsledku
voleb, konstatoval, že národní strana svobodomyslna
přes to, že vše bylo proti ní, přece jen z volebního
zápasu vyšla vítězně. Ukázalo se, že v Čechách je
dosti lidí rozvážných, kteří chápou, že ne hlučná
fráze, ale houževnatá práce nás spasí. V realistické
„Naší Době“ bylo tvrzeno, že volební boj byl oškli
vý; dr. Škarda konstatoval, že se strany svobodo-
myslné nic se nedělo, co by k stestku tomu dale
přičinu; naopak na jiných stranách bylo užíváne
zbraní, jež ušlechtilými nazvati nelze. Řečník vysla
vil se pak znova otevřeně pro součinnost všech roz-
vážných lidí, jichž jest ve stranách dosti, neb
všichni jsme Češi a máme v prvé řadě hloděti k to-
mu, co nás spojuje a ne na to, co rozdvojuje. Pro
gram všech jest stejný; spor vede se o česty, jak
dojíti k cíli, 4. j. o taktiku. Ale přes tyto taktické
spory jest třeba, aby v rozhodných dobách zápasu
národního bylo vystupováno vždy spoločně proti ne-
přiteli. Máme-li za nutný společný klub ve Vídni
tím více ho potřebujeme v Praze, nebeť dnešní sněn
jest jen dle slova český, ale jinak v něm rozhoduj
Němci a velkostatkáři. Straně svobodomystné vyčítá
se dále v „Naší Době“, že po volbách chlubila se
vílězstvím; *); výtku tu řečník odmílá, neboť strana
Čech
Němec
Čechy
Vídeň
Praha
strana svoboda
16
article
*) Projev tenlo ovšem ničeho nemění na úsudku
který po volbách a jich výsledku vyslaven a prozázán
byl v „Nár. Listech“. — Pozn. rod.
svobedomyslná zvítězila ve skutečnoslí, získavši40
matcátů v městské kurii, kdežto ve venkovských
oceích vůbec nekandidovala, neboť měla v tom směru
dohodu s agrárnky, a každé její vystoupení ve ven
kevských obcích bylo by ještě rozmnožilo zmatek
K výtce „Naší Doby“, že strana svobodomyslní
spojenstvím s agrárníky stala se stranou konserva-
tivní, odpověděl dr. Škarda, že není dávno, kdy sán
prof. Masaryk s agrárníky ve Vídní postupoval; al
nyní přes noc, když agrárníci nejdou již s ním, jsou
prý agrárníci a s nimi poslanci svobodomyslní —
konservativními!
profesor
Masaryk
Vídeň
17
article
Dr. Škarda vyslovil se pak rozhodně pro zjedno-
dušení stran v národě českém, dokazuje, že na př
mezi stranou svobodomyslnou a národní (slaroče-
skou) není valného rozdílu, že ve straně národn
jsou muži svobodomyslní a demokratičti, ale ovšen
jiní zase i konservativní. Strana svobodomyslná m
mnohé společně body také s realisty. Proč nemohl
by tedy všichni jiti společně za jedním cílem? D
18
article
Škanda litoval, že nebylo před volleami docílene
se stranou národní dohody; on i dr. Mattuš se pocti-
vě o dohodu tuto přčiňovali, ale mladí pánové v
straně národní dopustili se činu, pro stranu národní
nepřirozeného, že spojili se s radikály a proti všt
minulosti své strany vystoupili společně v Praze
proti kandidátům svobodomyslným. Proto dr. Škarda
vyslovil povděk, že přes to vše rozvážní sloupenei
strany národní šli se stranou svobodomyslnou; po-
dčloval jim za to, očekávaje, že aspoň nyní po vol
bách splní se slova dra. Maltuše, že dojde k doroz-
umění. Rečník chradil se pak proti výtce, učiněné
straně svobodomyslné, jakoby vítězství její byle
vítězstvím teroru rádnic; na straně svobodomyslné
teroru nebylo; kde ho hledati, ví na př. v Nym-
burce kaedý. (Souhlas.) Odmitnuv nepříznivou kri-
tiku osobností nově zvolených poslanců strany svo-
bodomyslně jako bezdůvodnou, přešel dr. Škarda
k důkazu, že vítězství strany svobodomyslné dosa-
ženo bylo organisací; proto řečník nabádal stoupenc
strany svobodomyslně, aby všichni vstupovali do
organisace místní, neboť v dnešní době každý útvar
jen tuhým semknutím svých řad bude prospivati
Organisace strany svobodomyslné musí mítiv
patrnosti všechny národní, kulturní i místní otázky
V MI, Boleslavi již jest učiněn počátek s organisnci.
a nyní přichází na řadu Nymburk. Dr. Škarda žádal
všechny stoupence strany svobodomyslné, aby ožl-
vili hnutí organisační, slibuje v této práci vždy sv
součinnost.
Mattuš
Praha
Ny
Nymburk
19
article
Druhou čásí výkladu svého věnoval dr. Škar
aktuálním olázkám politickým; zvláště obšírně roze
bral případ presilenta vrchního zemského soudu ryt
Wessellěho a jeho odpověď posl. dru. Baxovi. Kon-
statoval: Je-li vše pravdou, co president Wesselly
dru. Baxovi odpověděl, tedy jest možnost dvojí: bue
president Wesselly nechce zjednat
zákonu platnost, anebo nemá k činu
takověmu způsobílosti, a pak není ta-
ké způsobilým, aby na dále vedl tak
zodpovědný úřad, jakým je presidium
vrchního zemského soudu. Pokud se týče
dalšího vývinu télo otázky, naskytuje se právě vhod-
ná doba, aby posanci čeští v rozpočtovém výboru
při jednání o rozpočtu ministerstva spravedinosti
zjednali si v té věci plné jasno. Dr. Škarda prohlásil.
Buď bude vláda plniti zákony, které
znějí v náš prospěch a zjedná plnou
a nezkrácenou rovnocennost češtin
s němčinou v Čechách, aneb tak neuči-
ní a pak nastane kri-e v ministerstvu
spravedlnosti, a bude-li se min. předse-
da bar. Beck s ním ztotožňovati, ted
zajisté nasťane krise i celého mini-
sterstva. Dr. Škarda prohlásil dále veřejněa
se vší rozhodností, že slibová ním
nějakého jazykového zákona v budouc-
nosti nedají se čeští poslanci mýlitia
budou vždy žádati, aby plněn byl zá-
kladní záken, který nám Čechům dává
za pravdu i bez dalších nařízení. Toto
právo české musí býti plněno vládou
Dr. Škarda odůvodnil pak obšírně a historick ými
doklady opřel naše nároky na rovnocen-
nost češtiny s němčinou a na uznání práva toho.
O sporu chebském soudí, že příšel vládě nevhod
a že byl způsoben některým příteličkem vlády, kte-
rému se asi jednalo o to, způsobiti ji v nejhorši dob
Škar
Baxa
Wesselly
Beck
Čecho
doktor
Škarda
Čechy
Kon
20
article
nesnáze a poselstvo české radikálním vzplanutím
odvrátiti od cesty, jakou nyní sleduje. Proto užito
spravedlnosti k agilaci politické, ale to nesmí býti
ve státě trpěno, neb justice musí býti nestrannou,
nemá-li pozbýti důvěry.
V závěru svě řeči pojednal dr. Škarda o úkolech
příštího sněmu; vytkl věci již v dřívějších předvoleb
ních schůzích uvedeně. Obšírněji pojednal jedině
sanaci zemských financí, prohlásiv, že ankela, v tom
směru ve Vídni konaná, nemůže nás uspokojiti, neb t
žádnou záchranu neposkytuje. Řeč svou skončil opět-
nou výzvou ke společné a usilovné práci všech roz-
vážných lidí ku prospěchu národa! Řeč dra. Škardy
odměněna bouřlivým souhlasem
V debatě na to se rozvinuvší dolazova! sep
Špoutil st. na jednání dra. Škardy s bar. Beckem.
p. V. Jedlička na zřízení české universily na Moravě
a p. J. Ráchlik po osobě nového zemského maršálka.
Poslanec dr. Škarda dal všem tazalelem uspoko
jivou odpověd; p. Spoutilovi vyložil. že bar. Beckovi
sdělil všechny české požadavky zvláště v oboru ja-
zykovém, které ministerský přodseda uznal spravodli-
vými, p. Jedličku ujistil, že cesta, kterou se delezace
česká bere v záležitosti druhé české university, není
sice okázalá, ale že bohdá k cíli povede a že jest
jen napodobením prvé cesty k získání české univer-
sity v Praze. Jest sice pravda, že přijala bude v tom
směru pouze resoluce, ale po ní bude nasledovali
čin, že do rozpočtu bude vloženo již vyčání na při-
pravné zařízení, neb věc nelze na ráz prověsti
preto třeba vyčkali výsledku práce, klerou se vší
rozhodností vede dr. Kramář. Na dotaz p. Ráchlísa
vopověděl dr. Škania, že jmenovámí zemského mar-
šálka jest věcí koruny a tedy nelze předem nic urči-
tého říci; přirozeno ale, že české poselstvo se stará,
aly jmenování bylo nám Čechům příznivo.
Škarda
Špoutil
Beck
V Jedlička
J Ráchlik
doktor
Jedlička
Škanio
Čecho
Vídeň
Morava
Praha
21
article
Protože pak již nikdo k slovu se nehlásil porě-
koval p. Šimáček jménem celého shromáždéní dru.
Škardovi za ochotu, s jakou se do schůze destavil
i za jeho zajímavý výklad a vyslovil přání, aby co
nejdřive následovala návštěva druhá, což dr. Škarda
za bouřlivého souhlasu přítomných slíbil. Tím byla
schůze skončena
Ministr m. s. dr. Jos. Fořt — o politické
retrospektivě do roku 1848.
(Od vlast. zpravodaje »Národních Listů«.)
Jakkoliv názory tak vyškoleného politika —
jakým je dr. Fořt — o vývoji minulý ch
události politických vždy jsou zajímavými, přece
překvapovalo v době dnešní, přeplnéné přímo
otázkami, týkajícími se politické přítom no-
sti a budoucnosti, když v politickém
klubu národní strany svobodomyslné v Kolíně
rozhovořil se včera »O jubileu šedesáti-
letí české politiky«. — —
Posluchačstvo přijalo obšírnou a důkladnou
přednašku se značným sice zájmem, ale
dojista bylo by vděčnějším, kdyby na pře-
třes byly přišly události posled-
ních dnů, hluboce vzrušující a burcující vě-
domí i svědomi českého člověka, události
zádající manifestačnich, protest-
ních, resolutních schůzí a táboro
po všech městech českýchl
Ministr m. s. dr. Fořt, uvitán polleskem,
po úvodních slovech dra. Funka, navázal n
zmínku jeho o šedesátém výroči březno-
vých události v roce 1848.
„Soustátí rakouské,“ pravil řečník, „octlo
se tehdy na počátku nového údobí dějinného.
Šimáček
Škarda
doktor
Jos
Fořt
Funk
Kolín
m . s
22
article
Všechno, co dnes před námi se rozprostírá, není
v mnohém ohledu nic jiného než řetěz vývoje,
jehož první články zakotveny jsou v událostech
března r. 1848. V měsíci tom došlo k mocnému
otřesu absolulismu, který vůči nám Čechům vy-
hranil se v tuhou centralistickou ústavu od dol
tereziánských. Prvního otřosu doznal absoluti-
smus revolucí vídeňskou, vytvářením se poměrá
maďarských (Košutovo poselství ve Vídni) a svo-
láním všeněmeckého parlamentu (Frankfurt),
kde usneseno vsaditi korunu německou na hlavu
krále průského. Odtud stal se březen východi-
štěm událostí, které vedly ke koncům u Hradce
Králové, Sedanu a Versaillu. Vzpomeneme-li toho
všeho, napadne nás, co se dálo v Čechách. Tu po-
prvé vystupuje český národ po dlouhé době jako
osobitý faktor, hlásící se o svá zadržená práva. Do
šlo k památným schůzím a adresám (v lázni svato-
václavské), došlo ke kabinetnímu listu z 8. dub-
na 1848. „A právě dnes (25. března) je tomu
60 let, kdy sepsáne druhá adresa, ve které po-
prvé, byť i mlhavě, obsažen byl náš politický
program státoprávní. Nalézáme se tedy vzhle-
dem k této okolnosti v jubilejním roce; ale po-
kud slovo to odvozeno od „jubilare“ (plesati).
pak musíme si doznat, že při takove
retrospektivě nemáme žádnéhe
důvodu ku plesání. (Souhlas.)
Řečník obšírně a zevrubně líčí politické po-
měry od let čtyřicátých osmých a rozvrhuje si
celou onu dobu na tři periody, z nichž první
(1848—49) charakterisuje jako éru programu
předlitavského federalismu, druhou — od říjno-
vého diplomu až ku porážce u Hradce Králové
jako éru idey Všerakouska, třetí a vreholnou
jako éru politického trialismu (Němci, Češi, M
daři).
Čecho
Košutův
Němec
Čech
Vídeň
Frankfurt
Hradec Králové
Sedan
Čechy
23
article
Proč obraz poměrů a událostí těch řečník
rozvinul? Na otázku tu si odpověděl, že poměr
ně málo se zabýváme bedlivým zkoumáním
těchto základních problémů, které nejsou, jak
se za to má, „communic opinio“ — všeobecným
míněním, všeobecně známy, jak by bylo zá-
hodno a spravedlivo k posuzování politických
událostí pozdějších.
Dospěv v retrospektivě své k zápasům mezi
Staročechy a Mladočechy, vítězství těchto a po-
sléze dnešní situace, rozhovořil se dr. Fořt o tak
zvané positivní politice. Ve směru tom pravil:
„Z dosavadních projevů mých je známo, jak
na politiku positivní nazírám Pro mne jest
positivní politika snahou pracovati k usku-
tečnění konečných snah našich tím způsobem,
aby věci vedeny byly cestami, které směřují
k revisi centralistické dosavadní sousta vy
ve smyslu autonomistieko-federativním. Po měm
názoru musí positivní politika čeliti k tomu, aby
Rakousko se stalo velkým Švýcarskem, říší fe-
derativně sečleněnou, v niž by všichni ná-
rodové nalezli podmínky hospodářského, sociál-
ního a kulturního svého vývoje. Za první krok
v temto směru považoval jsem zavedení vše-
obecného práva hlasovacího; druhou v ěee
jest, aby v ohledu politickém, ná-
rodním a hospodářském žádnému
národu v nejmenším nebylo za-
dáno; třeti věcí pak jest, aby nabyté po-
sice jak v ohledu politickém, národním i ho-
spodářském byly obhájeny a udrženy.
Rozhlédneme-li se ale dnes po
oněch šedesáti lětech našeho boje,
neubráníme se dojmu, že nalézáme s
vlastně v politické krisi.
Mně nepřísluší, abych o tom, co se slalo
od 8. listopadu minulého roku, od zahájení poli-
tiky positivní, pronesl svůj konečný soud, tim
Rakousko
Švýcarsko
24
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
O jubilejních představeních ve vi-
deňském Divadle ve Vídeňce, jichž pořad
jak známo, zahájí 30. dubna čineherní ensembl Ná-
rodního divadla pražského, nejsou ještě všerky dis-
posice hotovy. Prozatím program a pořad jejich určen
je takto: začátkem měsíce června vystoupí tu v ně-
kolika večerech ensembl Městského divadla
polského z Krako a, hned po něm družina
chorvatského Zemského a Národního di-
vadla ze Záhřeba. V druhě polovici téhož mě-
síce několik představení uspořádá některá scéna
rumunská. Určitě zúčastní se her také činoherní
ensembl slovinského Národního div adla
z Lublaně, ale o době, v níž má vystoupiti, nedo
cíleno dosud dohody. Neví se, vystoupí-li tu takéa
kterě divadlo maďanské.
Po požáru divadla v Meininkách vyskytl se
v některých velkých listech německých návrh, ab
na míst shofelého památného divadla dvorního zbu
deváno bylo velké divadlo národní, k ně
muž by se sbírky konaly po celém Německu. My
šlenka nalezla, dosti sympatického ohlasu ve veřej
nosti, ale proli projektu sám se energicky ohradil vé-
voda meiningenský, vysloviv vůči redakcím dotyě-
ných listů prosbu, aby finanční otázku stavby no-
vého divadla ponechaly výhradně jemu.
Vídeňka
Záhřeb
Lublaň
Německo
Ná
25
article
Známé lipské nakladatelství Reclamovo vy-
psalo pro jubilejní 25. ročník svého rozšířeného časo-
pisu „Roclam.s Universum“ velikou literámn
cenu na nejlepší román; o udělení ceny rozhodne
porota, do níž dožádáni byli vedle zástupců redakce
a nakladatelství spisovatelé Gustav Falke, dr. Paui
Heyse, Rudolí von Gottschall, Rudoi
Greinz a Hans Land Cena na román (nevelkého
objemu) obnáší 30.000 marck, vedle toho za otištění
v „Universu.“ destane autor obvyklý honorář. Protože
die podmínek soutěže nemá objem románu přesa-
hovati 120 sloupců jmenovaného časopisu, mozno
odhadovati, že auter, který cenu obdrží, dostane za
jedno slovo románu přibližně 1 marku (1 k
20 hal.).
Reditel dvorní opery vídeňské Felix Weln-
gartner napsal dvoudílné drama „Golgatha“
jež určeno jest k hudební komposici. Před tím však
ještě vyhověl aulor pozvání literárního združení mni-
chovského a bude tam v prvních dnech dubnovýcl
po dva večery sám svoje dílo předčitati.
Falke
doktor
Paui Heys
Gottschall
Hans Land
Weln
Golgath
Rudoi Greinz
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert Ondřičkova kvarteta ve Vídul. Z Vídně
25. března. Ondříčkovo svartelo mélo zde včera
druhý a postední koncert této sai ony, pro nynějšek
první. Sehrálo Schubertovo kvarteto A mol, Beetno-
venovo kvarteto A-dur a Dvořákovo kvarteto G dur
všecka tato klasicka díla se stejnou vroueností, do
konalostí, prohloubenosti, technickou obratnosti
oduševnělostí. Největší dojem učinilo v Beethovenově
soncertu »Asdante cantabile« a v Dvořákové skvostné
Ad gio«. Byly to výkony, které stupňovaly potiesk
po kažcé vělě se opakující, v naděený jásot. Nov
sdružení pro komorní hudbu, zovoucí se Ondříčko-
vým, mělo zde teprve druhý koncert, ale možno
ríci již dnes, že toto kvarteto nejen zaujme, nýbrž
zaujalo již postavení, které mělo kvarteto, zovoucí
se Joachimovým. Kvarteto Ondřičkovo půjde z Vídne
světem, jako šlo Jo chumovo.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večern
koná se v Narodním domě na Král. Vinohradech ob
vyklý čívrteční koncert, v němž po delši době pro
vedena bude Bendlova »Jihoslovanská rhaps odiee
Rubinsteinův »Trot de cavalerie« (novinka), Masse
nelovy »Neapolské scény« a j. Jako solista zúčastní
se večera p. Antonie de Grani, jenž při posledním
symfonickém koncertě přednesením Mendelssohnova
koncertu dodělal se velkého úspěchu. Vstupenky po
60 h, rodinný lístek (3 osoby) po 1 K 60 h prodá-
vají se před koncertem u pokladny.
Ondřičkův
Schubertův
Beethovenův
Asdante
Dvořák
Joachimová
Král
Bendlův
Rubinsteinův
Mass
Grani
Mendelssohnův
Vídeň
Český filharmonie
Beetnývenovo kvarteto Adur
Dvořákův kvarteto G dur
Narodní dům
Trot jít cavalerie
27
article
+ Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze
Mimořádný koncert kona se již dnes ve čivrtek
o 7. hod. večerní v Rudolfině za spolnúčinkovaní
Ševčikova kvarteta a klav. virtuosa J. Heřmana.
Vstopenkou jsou spolkové legitimace.
+ Koncert St. Ondříčka v Žižkov ě. Ve čtvrtel
dne 2 dubna pořádá virtuos na housle p. Stani-
slav Ondříček velký koncert v sale restaurace
»Bezovka« v Žižkově za lask. spolu účinkování sl
Leonky Váškovy, virtuosky na klavír. Za-
čátek přesně o 8. hod. večerní. Vstupné I. místo
3 K II. místo 2 K, k stání 1 K. Předprodej vstu-
penek převzalo knihkupectví p. Jirmana v Žižkově
v Husově třídě a administrace »Volných Listů«
Žižkov, Havlíčkova ulice č. 25., II.p.
+ Z Přeštic. Zpěvácký spolek »Skála« v Přešti
cích pořáda na oslavu 40letého trvání spolku v ne-
děli dne 5. dubna t. r. v sále botelu »U císaře ra-
kouského« koncert za spolnúčinkování koncertního
půvce »Hlaholu« v Plzní p. Antonína Vilíma. Sbory
řídi sbormistr spolku p. Josef Borovička.
J Heřman
Ondříček
Staňa
Váškův
Antonín Vilím
Borovička
Praha
Žižkov
Bezovka
Husův třída
Havlíčkův ulice
Přeštice
Plzeň
český spolek pro komorní hudba
Hlahol
spolek p
28
article
+ Z Boskovíc. Spolék pro podporování chudých
studujících na c. k. státním gymnasiu v Boskovicício
pořadá v neděli dne 29. března t. r. o půl 4. hod.
odpolední ve dvoraně gymnasijní koncert za spolu-
účinkování koncertní pěvkyně sl. El. Janečkovy
z Kroměřiže a p. Leop. Šafáře z Boskovic. Lístky
v předprodeji ma knihkupec p. J. Kubin.
+ Vzácné vyrnamenání. Krajan náš, komorn
virtnos p: Jos Karbulka, který řadu let působí jako
profesor na carské konservatoři v Nikolajevě, jme
nován byl ředitelem téže konservatoře. Prof. Kar
bulka postoupil tím do VI. hodnostní třídy. Poprvé
dostalo se Čechu tak vzácného místa v hudebním
světě na Rusí.
Janečkův
Leop
Šafář
J Kubin
Karbulka
profesor
Kara bulka
Čech
Boskohodně
Boskovice
Nikolajeva
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zmizalý senator. H. Z Brusselu, 25. bře
zna. „Petit Bleu“ oznamuje z Paříže: Jak se proslý
chá, uprohl senator Elies, předseda generální rady
departementu Nord, upadnuv v konkurs. Elies poda.
svoji demisi presidentovi senátního soudu a od ne-
děle zmizel beze stopy.
Milionový podvod v Paříži. Z Paříže, 25
března. Oběti Rochettovy podávají státnímu zá-
stupitelství četná trestní oznámeni. Asi 200 akcio-
nářů různých Rochettových společností sdružilo se
v obranný syndikát a usnesli se připojiti se k trest-
nímu řízení jako soukromi žalobci. Zvláště bouřlivý
byl dnes kulisní trh za hotové, konaný v koloná-
dách bursovního paláce. Mnoho set malých lidí, ve-
směs obětí Rochettových, obléhalo trh a provázelo
kolisání papírů kletbami a nadávkami. Někteří použil
dokonce nové baissy papirů k opětným koupím, tak-
že na konec nastalo malé zlepšení. Před Rochetto-
vými bankami v rue Blanche a rue Saint Georges
snažila se policie vysvětliti akcionářům, přišlým
z různých končin, že musejí nyní hledati ředitelstv
jinde. Většina zúčastněných pozbyla již mnoho peněz
v úpadku panamském a v podnicích Terézy Hum-
bertové. Asi za osmdesát tisíc franků Rochetto-
vých stvrzenek koupil pred několika dny důstojnik
na odpočinku, bydlicí v předměstí Nanterre, jenz
dnes přišel, ničeho netuše, do rue Blanche, aby se
otázal, kdy budou akcie vydány. Mezi těžce poško-
zenými jsou mnozi vrchní úřadnici Rochettových fi-
liálek v provincii, kteří obdrželi skvěle honorovaná
místa teprve, když uložili značný soukromý maje-
tek v podnicích a pohnuli k tomu také své příbuzné
a známé. Poškozeným byla rozeslána pozvání k utvo-
ření obranných syndikátů, jejichž zakladatelé mnoho
Petit Bleu
Rochettový
Brusel
Paříž
Nord
Saint Georges
Teréza Huma
Nanterre
akcio
Rochettový fi
30
article
slibují. Pařížský advokát Condy, jenž na Rochette
podal žalobu, prohlašuje, že Rochetle ušel stíhán
jen následkem svých styků s politiky a sděluje, že
také na něj bylo působeno, aby žalobu odvolal. Pr
zatčení Rochettově v jeho kanceláři byli přítomni
četní úladnci. Komisař je pozádal, aby odešli, jen
šest prednostů kanceláří zůstalo. K těmto promluvi
Rechette následovně: „Přátelé, stali jsme se, jak se
zdá, obělmi neslýchaných machinací. Zmužilosl, zdat-
ní spolupracevníci! Vaše důvěra v moji inteli genc
a v meni energii nebude zklamána!“ Na to všedl
koure havanský doutník, vedle komisaře de aufemo-
bilu, jenž jej odvezl do vězení. V Banquc de France
bylo zabavene 31/2 milionu franků, jež tam Rochette
měl uloženy na účet jím založené Banque France-
Espagnole, Hledají se další vklady, jež asi Rochett
učinil pod cizím jměnem. Zřízenci jeho tvrdí, že má
u Banque de France vklad 10 milicnů. Malí kapita-
listé v Paříži i na venkově byli zavčas varováni, ale
touha po velkých dividendách byla silnější než stří-
zlivé číselné doklady, jimiž některé listy již v červnu
minulého roku na nesolidní ráz Rochettových pod-
niků upozorňovaly. Ve zdejších finančních kruzíeh
byl pád dávno očekáván, ale Rochette dovedl penězi
Conda
Rochetle
Franc
Banque
Rochette
Banque Franca
Paříž
31
article
lehkověrných lidí skupovati vlastní papíry na burse
a vyláněti je tak do výše. Ještě v sobotu koupil jistý
kulisní dům pařižský za 600.000 fr. papírů, jež všal
nebyly zaplaceny. Zajímavá jest zpráva, že na psa-
cím stolku Rochettově byl nalezen lístek pneumati-
cké pošty, v němž se mu oznamovalo brzké zatčení
ale výstraha přišla již pozdě. Rochette rád se obklo-
poval dekorativními osobnostmi; ve správní radě úpl-
ně bezcenných měděných dolů nervských nalézali se
na příklad jako prosident don Andreas Mellado, vel-
kodůstojník čestné legie, bývalý guvernér španělské
banky, dále senátor markýz Portago, bývalý purk-
mistr malridský a komtur čestně legie a j. Rocheltův
orgán „Le Financier“ přináší jen zprávu o uzavření
kanceláři a vyzvání spolupracovníků jeho, kterým se
pařížští akcionáři svolávají na čtvrtek večer do Salle
des Agriculteurs. Venkovští akcionáři jsou svolání na
sobolu. — Z Pařiže, 25. března. (K. k.) Aktiv
podniku založeněho Rochettem, odha-
dována jsou listy na 14 milionů, pasiva
nejméně na 120 mil. franků.
— Advokát uprchl. H Z Burgsladlu, 25
března. Jak kamenická „Allg. Zlg.“ oznamuje, uprch
lamní advokát Seiler, zpronevěřiv přes 20.000 ma-
rek. Statmí návladnictví vydalo na něj zatykaě
Andreas Mellado
Portago
Rocheltův
Rochett
Seiler
Salla
Pařiže
Burgsladl
marek