ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8910dc40-7596-11dc-8040-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 132, place 85, org 13, work 9
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. března 1908. Císlo 85.
4 article
vanům, nýbrž spatřovali v něm záruku pevnost a mohutnosti ruského státu. Němci vynasnažo- val se buditi u Slovanů strach před heslem slavjanofilským, aby je odvrátili od myšlenky slovanské, a u mnohého povrchního se jim t- podařilo; ale je s podivením, že muž, sedíe u zdroje pravdy, nezná nebo nechce jí znáti. Kdyby slavjanofilové byli řečené heslo chtěli za- nášeti také k Slovanům, osvobozené Bulharsko nebylo by dostalo tak liberálného a moderného zřízení. Fakt tento je důkazem, že slavjanofil skutečně nesli k Slovanům „volnost, rovnost, bratrství, jednotu“. Jestliže tyto krásné ideály budou nyní přijaty za heslo ruských „novoslo- vanů“, tím lépe; ale „novoslované“ nesměj ignorováti skutečných zásluh starých slovan- ských pracovníků, kteří jsou v Rusku dosud je- diní, kdož mají nejen slovanské ideály, nýbrž i positivné vědomusti o Slovanech. Kdo je n pouhou frází pro volnost, nemůže staré škole ruských slavjanofilů bráti svobodu přesvědčen a slova. Tolik jsme chtěli poznamenati k stanovisku gen. Volodimirova, s nímž souhlasíme plno v tom, že je třeba vyříditi otázku ruskopolskou
Němec Volodimirův Bulharsko Rusko Slovan
5 article
Před benátskou návštěvou císaře Viléma. Říšsko-německý lisk provází se samozřejmou politickou pozorností benátský zájezd císaře Viléma a činí tak bez zřetele na oficiální zkazky, že be- nátská schůzka císaře němockého s králem italským nemá rázu politického. „Frankl. Ztg.“, zajisté vážný a významný časo- pis, výslovně uznává, že nynější poměr mezi Něme ckem a Ilalií nečiní zbytočným projev jejich panov níků o vzájemném dobrém poměru obou států. Tro spolek má nyní jiné podklady, nežli měl z počátku neboí napjelí mozi Italií a Francií pominulo a Ra kdusko dohodlo se s Ruskem o otázce balkánsk Z cílů trojspolku zůstaly snahy o udržení světového míru a smírné vyřizování vzájemných sporů tro- spolkových států. Jinak je jim nyní dovoleno vše co neohrožuje mírumilovný základ trojspolku. Btalie využitkovala této volnosti nejvíce, dohodnuvši se s Francií. Císař Vilěm byl tím dotčen tak ne míle, že na jaře roku 1904 náhle přerušil svoji stře- domořskou plavbu, projeviv tak zároveň svoji nevol králi Viktoru Emanuclovi. Tehdy tvrdilo se, že ilal- ský král nechtěl vyhověti přání císaře německého by mu sprostředkoval schůzku s presidentem fran- couzské ropubliky Loubetem; mimo to se vypravo- valo, že tchdy měli se sojíti císař Vilém s králen Viktorem Emanuelem a prosidentem Loubetem, že eísař chtěl, aby mu král i prosident předložili zněn připravených přípitků, což král italský odhmníll a tak si císaře německého rozhiněval.
Vilém Frankl Vilě Emanucl Emanuele Francie Rusko
6 article
V roce 1906 se poměr Německa k Ilalii zhoršil poněvadž v konferenci algocirasské zástupce italsk hlasoval s Franeií proti trojspolkovým spojencůn Německu a Rakousku; císař Vilém zaslal pak 14 dubna r. 1906 tehdejšímu zahraničnímu ministru r- kouskému hr. Goluchowskému pověstný telegram o dobrém sekundantovi v souboji. Té doby zhorši se take poměr Ilalie k Rakousko-Uhersku tak, že spo- lečný ministr financí Burián pravil o spolku s Itali v uherské delegaci: „Jo-li mně někdo podezřclým je účelnější, zůstanu-lí s ním v jednom slanu.
Vilém Goluchowský Burián Německo Ilalie Rakousko Uhersko
7 article
Tiltoni, jenž koncem května r. 1906 stal se ill- ským ministrem zahraničních záležitostí, odstrani všechna hlavní nedorozumění trojspolkových velmoc a to schůzkou s kn. Bolowem v Rapallu v březnu 1907 a loňskými schůzkami s bar. Aehrenthalen v Desiu, v Racconiczi a na Semeringu. Výsledek by takový, že Tittoní 15. května m. r. v italské sně- movně ohlásil, že Italie neochvějně a věrně trvá n trojspolku, dodav později, že přátelství a dokonal dohoda Italie a Rakouska platí nejen pro přítomnos nýbrž i pro všecky případy budoucnosti. Tato nálada se značně pokazila letošními plány bar. Aehrenthala na stavbu dráhy sandžacké. Ilalové vycílili v této ohlášce rakouský zálusk na Ahánsko na něž činí si nárok sami. Proto uvílala Ilalie ra- drstně ruský plán dráhy dunajsko-jaderské. Rusko prokázalo tím Ilalii velikou službu. Také starším vý- rokem císaře Viléma bylo rozbouřené veřejné mínění italské uklidňováno. K vůli tomu uveřejnil senator vévoda Andria v „Mattinu“ obsah své rozmluvy sci sařem Vilémem, konané již v r. 1903. Tehdy císai Vilém projevil k Andriovi veliké sympatie k Italii Vóvoda odpověděl, že se obává politiky Rakousk pokud jde o Jaderské moře a o Balkán. Císař odpo- věděl: „Buďte ubezpečen, Rakousko nemá zámyslů proti Italii!“ Na poznámku vévodovou, že v Itali udržuje se obava, že Rakousko ohrožuje Italii, odvě- til císař Vilém doslovně: „Zmocňuji vás, abyste svým kolezům ve sněmovně a svým přátelům v novinácl
Tiltoni Vilém Mattin Vóvoda Rapallo Desio Racconicz Rakousko Rusko Andria Balkán Italia Italia
8 article
řekl, kterak císař německý vás ujistil, že Rakousko nemá zámyslů proti Italii.“ Císař pak zmocnil vé vodu, by tento jeho výrok uveřejnil. Vévoda Andria učinil tak teprve nyní a v Itali jsou potěšeni, že prý císař Vilém převzal jaksi pro Italii záruku proti albánským plánům Rakouska. Al — dodává „Frkf. Ztg.“ — Italové učiní dobře, ne- zatíží-li tuto záruku žádnou hypotékou. V posledních dnech nastal klid, jehož císař Vilém použil ke schůzce s králem Viktorem Emanuclem. Vilém II. v Benátkách a na Korfu. Benátské úřady a ofieiální korporace chystaj se uvítati německého císaře co nejokázaleji Také nádhernou slavnosti po způsobu střed - věkém. Italské loďstvo kotví u Giordina publica, yachta cisařská před náměstím sv. Marka. Na cestě z Benátek do Korfu, kdež setká se s králem řeckým, Vilém II. nevystoupí ani n dalmatském ani též na italském pobřeží. Do Korfu připluje prý též rakouské(?) loďstvo. V Benátkách byla vykonána mimořádná policejní opatření. Veliký počet strážníků jakož i 200 karabinníků přibylo tam z jiných měst italských; německá policie jest za stoupena několika vyššími úřadníky. Do městn jest veliký příliv Němců.
Císař Andria Vilém Italos Emanucl Vilém II svatý . Marek Korf Němec Rakousko Benátky Korf Italia
9 article
»Prokletá politika protipolskár. Ve svobodomyslné strané německé i jiho- německé straně lidové vzmáhá se bouře proti vůdeům, kteří přes plná ústa liberalismu schvá lili v řišském sněmu kompromisní znění spolko- vého zákona, kterým se deplají práva neněme- ckých národností, zvláště ale Polákův, v životé spolkovém a shromažďovacím. Nýní uvořejňuje se i okružník bavorského demokrata profesora Qudde, známého i někdejším spískem proti caesarismu Vilémovu, kterýž žádá za svolání zvlastního sjezdu lidové strany jihoněmecké, aby odsoudil jednání vůdcův při jed nání o zminéném zákonu, kter k vůli udržení vládní většiny zra- dili zásady své strany a dali v šanc i pohilickou důvěru. A otevřeně hlásá tu professor-demokrat »My nesmíme se státi spolnvin níky »prokleté protipolské politiky Němci usilují o sblížení s Francií. V Berlině utvořil se zvláštní výbor, kterýz usiluje o sbližení s Francil nejprvé na pol vědeckém, uměleckém, hospodářském, sportov- ním a kulturním vůbec. Mají býti pořádány přednášky vzájemné z oborů těch střídavě ve Francii i Německu a schůzky dotyčných pra- covníků, však i parlamentníků a žurnalistů. Vý- boru mimo jiné náleží předseda panské sně- movny pruské Manteuffel, místopředseda říšského sněmu Paasche, předseda obch. komory v Ber lině Herz, zástupcové bank, velkozávodů atd.
Polákův Qudde Němec Manteuffel Paasche Herz Vilémov Francie Berlín Německo
10 article
Vévoda Devonshire. Na slunném břehu francouzské Riviér v Cannes zesnul vévoda Devonshire, který v druhé polovici miulého stoleti stál na vý značném místě anglického života polilického Dosáh! 75 let. Spencer Compton Cavendish, osmý vévodi Devonshire narodil se 23 července 1833 v pokročilém stáří roku 1892 oženil se se 60letou ovdovělou vévodkyní z Maneheztru. Jeho dědicem, neboť nemá přímých potomků, je jeho synovec Viktor William Cavendish. Vévoda Devonshire byl jedním z nejbohatších velko- statkářů anglických. Jeho pozemky se roz- prostíraly na 186 000 akrech. Jeho umělerk sbírky v nádherném zámku Chatswurth a v lon dýnském Devonshire House. jsou světoznámy Do r 1891 byl znám jako markýz of Hartington člen dolní sněmovny. Po smrti otcově zdědi titul věvodský a místo v horní sněmovně. P smrti oteově stal se též kaneléřem cambridgské university, kde konal svá studia. R. 1857 by zvolen v lancashirském okresu do dolní sně- movny, kde se připojil k liberálům. Byl vynika jieím politikem. V 6 kabinetech byl ministrem a stál v čele liberální strany. R. 1886 by leaderem unionistů, kteří se oddělili od svobodo myslných pro Gladstonovu politiku irskou Hartington byl členem ministerstva Palmersto nova r. 1866, druhého rekonstruovaného kabinetu lorda Russela, r. 1868 jmenoval ho Gladstone generálním poštmistrem, pak se stal ministrem pro Irsko. Jeho poměr ke Gladstonovi, jehož byl dosud věrným přivržencem, počal se batit Na počátku r. 1875 složil Gladstone vůdeovstv
Spencer Compton Cavendish Viktor William Cavendish Gladstonův Russel Gladstone Devonshire Cannes Irsko dolní sněmovna
11 article
strany, aby se mohl cele věnovati boji prot klerikalismu. Gladstone stal se i své straně příliš pokrokovým. Vůdrovství liberální strany připadlo umirně nějšímu Hartingtonovi, pocházejícímu ze staro- slavného rodu whigského. Lord Hartington byl skvělým představitelem svobodomyslné aristo- kracie, odehované v tradicích Whigů. Svým taktem zabránil konfliktu s Gladstonem. V roee 1880 vrátili se liberálové k vládě. Lord Harting- ton odmitl žádost královny, jež nenáviděla Glad- stona, aby zřídil kapinet. Roku 1882 vstoupil do ministerstva Gladstonova. Nastala nepokojná doba irská. Gladstone se chystá k uskutečnění homerule, když v tom byl 6. května 1882 v Dublíně ve Fönix parku zavražděn lord Ca- vendish, právě jmenovaný ministe pro Irsko, bratr lorda Hartingtonu, a státní podlajemnik Bourde. Po volbách roku 1885 nevstoupil již Hartigton do kabinetu Gladstonova. Toho roku rozešel se s ním pro homerule a stal se vůd- cem liberálních unionistů. Přivedl k pádu vládu Gladstonovu. R. 1855 odhydlal se jako vévoda Devonshire vstoupiti do konservativní vlády Salisbura a stal se předsadou tajné rady. Roku 1900 převzal prasidium nově zřizeného úřadu pro vyučování. Dvě leta na to úřad složil, nebot se dostal s premiěrem Balfourem do koníhiktu pro Chamberlamovu pohiniku a jako dřive horhi proti irským projektům Gladstonovým, tak nyn energicky čelil Chamberlamově oehranářské pol lice, neboť zůstal věrným zásadě svobodné tržby Pronesl vel ou a slavnou řeč proti Chamber lamovi ve sněmovně peerů. Od r. 1903 jes vzdálen veřejného života.
Gladstone Hartington Harting Gladstonův Bourde Chamberlamův Dublín Fönix parka Ca Irsko Devonshire Balfour Glad
12 article Události v Marokku.
Události v Marokku. Dopisovatel »Tempsu« oznamuje z Casa- blanky, že operace generála d'Amada v zárodku potlačily hrozící výbuch islamského fanatismu, zosnovaný Bu Nulou, jenž jako kazatel kouzelník měl velký vliv na své okoli. Bu Nuála byl vážen pro svůj zbožný život poutnický, aby zvýšil dojem na věřici, neokazoval jim nikdý svou tvář, chodil stále se zahalenou hlavou V poslední době tento podivný světec opustl svou chýš a počal řečníli k lidu a prorokovati Svolával domorodce do svaté války proti ne- věřícím cizákům. Nazval se prorokem a před- chůdcem spasitele Muleje Hafida. Fra ncouzské vojsko rozprášilo brzo jeho bandy a zahnalo na útěk proroka se zahalenou tváří. Do Tangeru došly zprávy z Alkazaru, ž horalé donutili Francouze, aby opu- stili město a žádali, aby byl Mulej Hafid prohlášen za sultána. Obyvatelstvo Alkazaruje pro Muleje Hafida. Guvernér se připravuje na možný útok. Korejské atentály. Dodatečně sděluje se z Nového Yorku,že americký rádce korejské státní rady Steven- při atentátu čtyř Korejeův, o němž jsme včer zprávu podali, zraněn byl dýkou do plic a do slabin. Ale rána není prý nebezpečná Soudí se. že útok ten jest p čatkem odvelné výeravy K - rejcův, pučátkem řady vraželných úkla- dův proli všem, kdoz Japoncům pomonli pr dobyti Koreje.
Amado Nuála Mulej Hafid Francouz Steven Japonec Maroko Casa Tanger Alkazar Nový York Korea Mulea Hafida
13 article Poslanee dr. Václav Škarda v N, mburce.
Poslanee dr. Václav Škarda v N, mburce. (Dopis z Nymburka.)
doktor Škarda Nymburk
14 article
Místní organisace národní strany svobodomyslné v Nymburce uspořádala dne 23. t. m. přůtelskon schůzi, na kterou zavítal zemský poslanec za král město Nymburk p. dr. Václav Skarda, aby po svém znovuzvolení vešel ve styk s voličstvem. Schůze, již se zúčastnily i dámy, konána byla ve velké dvoraně „Na knížec!“; dr. Škandla byl tam vřele vítán četným stoupenci strany a jejími práteli ze strany národn a těšil se vůbec srdečným sympatiím všech přitom- ných. Schůzi zahájil o 8. hod. večer předseda místn organisace p. Štěpán Šimáček, který vře e uvital p. dra. Škardu i všecky přítomné, naznačiv že shromá ždění představují jaksi onu koalici strau polilických a zájmových, která při posledních zem- ských volbách společnou věc vedla k vítězství. Po děkoval věem, kdož o vítězství toto se přičinili, zviá- ště voličkám a místním stoupencům strany nár adní a vůbec těm, kdož nedali se zlákati ani leskem řeči realistckých, ani zvukem radikálních frází, ani he- stem zájmového zastoupení, čímž vítězstvi dobre věci přivodili i dokázali, že semknutím živlů rozváž ných lze čeliti každému odpůrci. (Hlučný souhlas.) Na to ujal se slova, potleskem přivílán, posl. dr Václav Škarda a upřímnými slovy podekoval za novou volbu, kterou považuje za uznání práce již se věnoval, Snaží se vžddy, aby boze zřetele n
doktor Skard Škandl Šimáček Škarda Nymburk
15 article
osoby zastupoval národní požadavky, a blaží jei myšlenka, že v dnešní rozvášněné době nalezl pro společnou práci pochopení, které dodává mu síly k další činnosti. Ujistil puk, že přijde, kdy bude třeba, aby vyslechl přání svého voličstva. Mluvě o výsledku voleb, konstatoval, že národní strana svobodomyslna přes to, že vše bylo proti ní, přece jen z volebního zápasu vyšla vítězně. Ukázalo se, že v Čechách je dosti lidí rozvážných, kteří chápou, že ne hlučná fráze, ale houževnatá práce nás spasí. V realistické „Naší Době“ bylo tvrzeno, že volební boj byl oškli vý; dr. Škarda konstatoval, že se strany svobodo- myslné nic se nedělo, co by k stestku tomu dale přičinu; naopak na jiných stranách bylo užíváne zbraní, jež ušlechtilými nazvati nelze. Řečník vysla vil se pak znova otevřeně pro součinnost všech roz- vážných lidí, jichž jest ve stranách dosti, neb všichni jsme Češi a máme v prvé řadě hloděti k to- mu, co nás spojuje a ne na to, co rozdvojuje. Pro gram všech jest stejný; spor vede se o česty, jak dojíti k cíli, 4. j. o taktiku. Ale přes tyto taktické spory jest třeba, aby v rozhodných dobách zápasu národního bylo vystupováno vždy spoločně proti ne- přiteli. Máme-li za nutný společný klub ve Vídni tím více ho potřebujeme v Praze, nebeť dnešní sněn jest jen dle slova český, ale jinak v něm rozhoduj Němci a velkostatkáři. Straně svobodomystné vyčítá se dále v „Naší Době“, že po volbách chlubila se vílězstvím; *); výtku tu řečník odmílá, neboť strana
Čech Němec Čechy Vídeň Praha strana svoboda
16 article
*) Projev tenlo ovšem ničeho nemění na úsudku který po volbách a jich výsledku vyslaven a prozázán byl v „Nár. Listech“. — Pozn. rod. svobedomyslná zvítězila ve skutečnoslí, získavši40 matcátů v městské kurii, kdežto ve venkovských oceích vůbec nekandidovala, neboť měla v tom směru dohodu s agrárnky, a každé její vystoupení ve ven kevských obcích bylo by ještě rozmnožilo zmatek K výtce „Naší Doby“, že strana svobodomyslní spojenstvím s agrárníky stala se stranou konserva- tivní, odpověděl dr. Škarda, že není dávno, kdy sán prof. Masaryk s agrárníky ve Vídní postupoval; al nyní přes noc, když agrárníci nejdou již s ním, jsou prý agrárníci a s nimi poslanci svobodomyslní — konservativními!
profesor Masaryk Vídeň
17 article
Dr. Škarda vyslovil se pak rozhodně pro zjedno- dušení stran v národě českém, dokazuje, že na př mezi stranou svobodomyslnou a národní (slaroče- skou) není valného rozdílu, že ve straně národn jsou muži svobodomyslní a demokratičti, ale ovšen jiní zase i konservativní. Strana svobodomyslná m mnohé společně body také s realisty. Proč nemohl by tedy všichni jiti společně za jedním cílem? D
18 article
Škanda litoval, že nebylo před volleami docílene se stranou národní dohody; on i dr. Mattuš se pocti- vě o dohodu tuto přčiňovali, ale mladí pánové v straně národní dopustili se činu, pro stranu národní nepřirozeného, že spojili se s radikály a proti všt minulosti své strany vystoupili společně v Praze proti kandidátům svobodomyslným. Proto dr. Škarda vyslovil povděk, že přes to vše rozvážní sloupenei strany národní šli se stranou svobodomyslnou; po- dčloval jim za to, očekávaje, že aspoň nyní po vol bách splní se slova dra. Maltuše, že dojde k doroz- umění. Rečník chradil se pak proti výtce, učiněné straně svobodomyslné, jakoby vítězství její byle vítězstvím teroru rádnic; na straně svobodomyslné teroru nebylo; kde ho hledati, ví na př. v Nym- burce kaedý. (Souhlas.) Odmitnuv nepříznivou kri- tiku osobností nově zvolených poslanců strany svo- bodomyslně jako bezdůvodnou, přešel dr. Škarda k důkazu, že vítězství strany svobodomyslné dosa- ženo bylo organisací; proto řečník nabádal stoupenc strany svobodomyslně, aby všichni vstupovali do organisace místní, neboť v dnešní době každý útvar jen tuhým semknutím svých řad bude prospivati Organisace strany svobodomyslné musí mítiv patrnosti všechny národní, kulturní i místní otázky V MI, Boleslavi již jest učiněn počátek s organisnci. a nyní přichází na řadu Nymburk. Dr. Škarda žádal všechny stoupence strany svobodomyslné, aby ožl- vili hnutí organisační, slibuje v této práci vždy sv součinnost.
Mattuš Praha Ny Nymburk
19 article
Druhou čásí výkladu svého věnoval dr. Škar aktuálním olázkám politickým; zvláště obšírně roze bral případ presilenta vrchního zemského soudu ryt Wessellěho a jeho odpověď posl. dru. Baxovi. Kon- statoval: Je-li vše pravdou, co president Wesselly dru. Baxovi odpověděl, tedy jest možnost dvojí: bue president Wesselly nechce zjednat zákonu platnost, anebo nemá k činu takověmu způsobílosti, a pak není ta- ké způsobilým, aby na dále vedl tak zodpovědný úřad, jakým je presidium vrchního zemského soudu. Pokud se týče dalšího vývinu télo otázky, naskytuje se právě vhod- ná doba, aby posanci čeští v rozpočtovém výboru při jednání o rozpočtu ministerstva spravedinosti zjednali si v té věci plné jasno. Dr. Škarda prohlásil. Buď bude vláda plniti zákony, které znějí v náš prospěch a zjedná plnou a nezkrácenou rovnocennost češtin s němčinou v Čechách, aneb tak neuči- ní a pak nastane kri-e v ministerstvu spravedlnosti, a bude-li se min. předse- da bar. Beck s ním ztotožňovati, ted zajisté nasťane krise i celého mini- sterstva. Dr. Škarda prohlásil dále veřejněa se vší rozhodností, že slibová ním nějakého jazykového zákona v budouc- nosti nedají se čeští poslanci mýlitia budou vždy žádati, aby plněn byl zá- kladní záken, který nám Čechům dává za pravdu i bez dalších nařízení. Toto právo české musí býti plněno vládou Dr. Škarda odůvodnil pak obšírně a historick ými doklady opřel naše nároky na rovnocen- nost češtiny s němčinou a na uznání práva toho. O sporu chebském soudí, že příšel vládě nevhod a že byl způsoben některým příteličkem vlády, kte- rému se asi jednalo o to, způsobiti ji v nejhorši dob
Škar Baxa Wesselly Beck Čecho doktor Škarda Čechy Kon
20 article
nesnáze a poselstvo české radikálním vzplanutím odvrátiti od cesty, jakou nyní sleduje. Proto užito spravedlnosti k agilaci politické, ale to nesmí býti ve státě trpěno, neb justice musí býti nestrannou, nemá-li pozbýti důvěry. V závěru svě řeči pojednal dr. Škarda o úkolech příštího sněmu; vytkl věci již v dřívějších předvoleb ních schůzích uvedeně. Obšírněji pojednal jedině sanaci zemských financí, prohlásiv, že ankela, v tom směru ve Vídni konaná, nemůže nás uspokojiti, neb t žádnou záchranu neposkytuje. Řeč svou skončil opět- nou výzvou ke společné a usilovné práci všech roz- vážných lidí ku prospěchu národa! Řeč dra. Škardy odměněna bouřlivým souhlasem V debatě na to se rozvinuvší dolazova! sep Špoutil st. na jednání dra. Škardy s bar. Beckem. p. V. Jedlička na zřízení české universily na Moravě a p. J. Ráchlik po osobě nového zemského maršálka. Poslanec dr. Škarda dal všem tazalelem uspoko jivou odpověd; p. Spoutilovi vyložil. že bar. Beckovi sdělil všechny české požadavky zvláště v oboru ja- zykovém, které ministerský přodseda uznal spravodli- vými, p. Jedličku ujistil, že cesta, kterou se delezace česká bere v záležitosti druhé české university, není sice okázalá, ale že bohdá k cíli povede a že jest jen napodobením prvé cesty k získání české univer- sity v Praze. Jest sice pravda, že přijala bude v tom směru pouze resoluce, ale po ní bude nasledovali čin, že do rozpočtu bude vloženo již vyčání na při- pravné zařízení, neb věc nelze na ráz prověsti preto třeba vyčkali výsledku práce, klerou se vší rozhodností vede dr. Kramář. Na dotaz p. Ráchlísa vopověděl dr. Škania, že jmenovámí zemského mar- šálka jest věcí koruny a tedy nelze předem nic urči- tého říci; přirozeno ale, že české poselstvo se stará, aly jmenování bylo nám Čechům příznivo.
Škarda Špoutil Beck V Jedlička J Ráchlik doktor Jedlička Škanio Čecho Vídeň Morava Praha
21 article
Protože pak již nikdo k slovu se nehlásil porě- koval p. Šimáček jménem celého shromáždéní dru. Škardovi za ochotu, s jakou se do schůze destavil i za jeho zajímavý výklad a vyslovil přání, aby co nejdřive následovala návštěva druhá, což dr. Škarda za bouřlivého souhlasu přítomných slíbil. Tím byla schůze skončena Ministr m. s. dr. Jos. Fořt — o politické retrospektivě do roku 1848. (Od vlast. zpravodaje »Národních Listů«.) Jakkoliv názory tak vyškoleného politika — jakým je dr. Fořt — o vývoji minulý ch události politických vždy jsou zajímavými, přece překvapovalo v době dnešní, přeplnéné přímo otázkami, týkajícími se politické přítom no- sti a budoucnosti, když v politickém klubu národní strany svobodomyslné v Kolíně rozhovořil se včera »O jubileu šedesáti- letí české politiky«. — — Posluchačstvo přijalo obšírnou a důkladnou přednašku se značným sice zájmem, ale dojista bylo by vděčnějším, kdyby na pře- třes byly přišly události posled- ních dnů, hluboce vzrušující a burcující vě- domí i svědomi českého člověka, události zádající manifestačnich, protest- ních, resolutních schůzí a táboro po všech městech českýchl Ministr m. s. dr. Fořt, uvitán polleskem, po úvodních slovech dra. Funka, navázal n zmínku jeho o šedesátém výroči březno- vých události v roce 1848. „Soustátí rakouské,“ pravil řečník, „octlo se tehdy na počátku nového údobí dějinného.
Šimáček Škarda doktor Jos Fořt Funk Kolín m . s
22 article
Všechno, co dnes před námi se rozprostírá, není v mnohém ohledu nic jiného než řetěz vývoje, jehož první články zakotveny jsou v událostech března r. 1848. V měsíci tom došlo k mocnému otřesu absolulismu, který vůči nám Čechům vy- hranil se v tuhou centralistickou ústavu od dol tereziánských. Prvního otřosu doznal absoluti- smus revolucí vídeňskou, vytvářením se poměrá maďarských (Košutovo poselství ve Vídni) a svo- láním všeněmeckého parlamentu (Frankfurt), kde usneseno vsaditi korunu německou na hlavu krále průského. Odtud stal se březen východi- štěm událostí, které vedly ke koncům u Hradce Králové, Sedanu a Versaillu. Vzpomeneme-li toho všeho, napadne nás, co se dálo v Čechách. Tu po- prvé vystupuje český národ po dlouhé době jako osobitý faktor, hlásící se o svá zadržená práva. Do šlo k památným schůzím a adresám (v lázni svato- václavské), došlo ke kabinetnímu listu z 8. dub- na 1848. „A právě dnes (25. března) je tomu 60 let, kdy sepsáne druhá adresa, ve které po- prvé, byť i mlhavě, obsažen byl náš politický program státoprávní. Nalézáme se tedy vzhle- dem k této okolnosti v jubilejním roce; ale po- kud slovo to odvozeno od „jubilare“ (plesati). pak musíme si doznat, že při takove retrospektivě nemáme žádnéhe důvodu ku plesání. (Souhlas.) Řečník obšírně a zevrubně líčí politické po- měry od let čtyřicátých osmých a rozvrhuje si celou onu dobu na tři periody, z nichž první (1848—49) charakterisuje jako éru programu předlitavského federalismu, druhou — od říjno- vého diplomu až ku porážce u Hradce Králové jako éru idey Všerakouska, třetí a vreholnou jako éru politického trialismu (Němci, Češi, M daři).
Čecho Košutův Němec Čech Vídeň Frankfurt Hradec Králové Sedan Čechy
23 article
Proč obraz poměrů a událostí těch řečník rozvinul? Na otázku tu si odpověděl, že poměr ně málo se zabýváme bedlivým zkoumáním těchto základních problémů, které nejsou, jak se za to má, „communic opinio“ — všeobecným míněním, všeobecně známy, jak by bylo zá- hodno a spravedlivo k posuzování politických událostí pozdějších. Dospěv v retrospektivě své k zápasům mezi Staročechy a Mladočechy, vítězství těchto a po- sléze dnešní situace, rozhovořil se dr. Fořt o tak zvané positivní politice. Ve směru tom pravil: „Z dosavadních projevů mých je známo, jak na politiku positivní nazírám Pro mne jest positivní politika snahou pracovati k usku- tečnění konečných snah našich tím způsobem, aby věci vedeny byly cestami, které směřují k revisi centralistické dosavadní sousta vy ve smyslu autonomistieko-federativním. Po měm názoru musí positivní politika čeliti k tomu, aby Rakousko se stalo velkým Švýcarskem, říší fe- derativně sečleněnou, v niž by všichni ná- rodové nalezli podmínky hospodářského, sociál- ního a kulturního svého vývoje. Za první krok v temto směru považoval jsem zavedení vše- obecného práva hlasovacího; druhou v ěee jest, aby v ohledu politickém, ná- rodním a hospodářském žádnému národu v nejmenším nebylo za- dáno; třeti věcí pak jest, aby nabyté po- sice jak v ohledu politickém, národním i ho- spodářském byly obhájeny a udrženy. Rozhlédneme-li se ale dnes po oněch šedesáti lětech našeho boje, neubráníme se dojmu, že nalézáme s vlastně v politické krisi. Mně nepřísluší, abych o tom, co se slalo od 8. listopadu minulého roku, od zahájení poli- tiky positivní, pronesl svůj konečný soud, tim
Rakousko Švýcarsko
24 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. O jubilejních představeních ve vi- deňském Divadle ve Vídeňce, jichž pořad jak známo, zahájí 30. dubna čineherní ensembl Ná- rodního divadla pražského, nejsou ještě všerky dis- posice hotovy. Prozatím program a pořad jejich určen je takto: začátkem měsíce června vystoupí tu v ně- kolika večerech ensembl Městského divadla polského z Krako a, hned po něm družina chorvatského Zemského a Národního di- vadla ze Záhřeba. V druhě polovici téhož mě- síce několik představení uspořádá některá scéna rumunská. Určitě zúčastní se her také činoherní ensembl slovinského Národního div adla z Lublaně, ale o době, v níž má vystoupiti, nedo cíleno dosud dohody. Neví se, vystoupí-li tu takéa kterě divadlo maďanské. Po požáru divadla v Meininkách vyskytl se v některých velkých listech německých návrh, ab na míst shofelého památného divadla dvorního zbu deváno bylo velké divadlo národní, k ně muž by se sbírky konaly po celém Německu. My šlenka nalezla, dosti sympatického ohlasu ve veřej nosti, ale proli projektu sám se energicky ohradil vé- voda meiningenský, vysloviv vůči redakcím dotyě- ných listů prosbu, aby finanční otázku stavby no- vého divadla ponechaly výhradně jemu.
Vídeňka Záhřeb Lublaň Německo Ná
25 article
Známé lipské nakladatelství Reclamovo vy- psalo pro jubilejní 25. ročník svého rozšířeného časo- pisu „Roclam.s Universum“ velikou literámn cenu na nejlepší román; o udělení ceny rozhodne porota, do níž dožádáni byli vedle zástupců redakce a nakladatelství spisovatelé Gustav Falke, dr. Paui Heyse, Rudolí von Gottschall, Rudoi Greinz a Hans Land Cena na román (nevelkého objemu) obnáší 30.000 marck, vedle toho za otištění v „Universu.“ destane autor obvyklý honorář. Protože die podmínek soutěže nemá objem románu přesa- hovati 120 sloupců jmenovaného časopisu, mozno odhadovati, že auter, který cenu obdrží, dostane za jedno slovo románu přibližně 1 marku (1 k 20 hal.). Reditel dvorní opery vídeňské Felix Weln- gartner napsal dvoudílné drama „Golgatha“ jež určeno jest k hudební komposici. Před tím však ještě vyhověl aulor pozvání literárního združení mni- chovského a bude tam v prvních dnech dubnovýcl po dva večery sám svoje dílo předčitati.
Falke doktor Paui Heys Gottschall Hans Land Weln Golgath Rudoi Greinz
26 article Hudba.
Hudba. + Koncert Ondřičkova kvarteta ve Vídul. Z Vídně 25. března. Ondříčkovo svartelo mélo zde včera druhý a postední koncert této sai ony, pro nynějšek první. Sehrálo Schubertovo kvarteto A mol, Beetno- venovo kvarteto A-dur a Dvořákovo kvarteto G dur všecka tato klasicka díla se stejnou vroueností, do konalostí, prohloubenosti, technickou obratnosti oduševnělostí. Největší dojem učinilo v Beethovenově soncertu »Asdante cantabile« a v Dvořákové skvostné Ad gio«. Byly to výkony, které stupňovaly potiesk po kažcé vělě se opakující, v naděený jásot. Nov sdružení pro komorní hudbu, zovoucí se Ondříčko- vým, mělo zde teprve druhý koncert, ale možno ríci již dnes, že toto kvarteto nejen zaujme, nýbrž zaujalo již postavení, které mělo kvarteto, zovoucí se Joachimovým. Kvarteto Ondřičkovo půjde z Vídne světem, jako šlo Jo chumovo. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večern koná se v Narodním domě na Král. Vinohradech ob vyklý čívrteční koncert, v němž po delši době pro vedena bude Bendlova »Jihoslovanská rhaps odiee Rubinsteinův »Trot de cavalerie« (novinka), Masse nelovy »Neapolské scény« a j. Jako solista zúčastní se večera p. Antonie de Grani, jenž při posledním symfonickém koncertě přednesením Mendelssohnova koncertu dodělal se velkého úspěchu. Vstupenky po 60 h, rodinný lístek (3 osoby) po 1 K 60 h prodá- vají se před koncertem u pokladny.
Ondřičkův Schubertův Beethovenův Asdante Dvořák Joachimová Král Bendlův Rubinsteinův Mass Grani Mendelssohnův Vídeň Český filharmonie Beetnývenovo kvarteto Adur Dvořákův kvarteto G dur Narodní dům Trot jít cavalerie
27 article
+ Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze Mimořádný koncert kona se již dnes ve čivrtek o 7. hod. večerní v Rudolfině za spolnúčinkovaní Ševčikova kvarteta a klav. virtuosa J. Heřmana. Vstopenkou jsou spolkové legitimace. + Koncert St. Ondříčka v Žižkov ě. Ve čtvrtel dne 2 dubna pořádá virtuos na housle p. Stani- slav Ondříček velký koncert v sale restaurace »Bezovka« v Žižkově za lask. spolu účinkování sl Leonky Váškovy, virtuosky na klavír. Za- čátek přesně o 8. hod. večerní. Vstupné I. místo 3 K II. místo 2 K, k stání 1 K. Předprodej vstu- penek převzalo knihkupectví p. Jirmana v Žižkově v Husově třídě a administrace »Volných Listů« Žižkov, Havlíčkova ulice č. 25., II.p. + Z Přeštic. Zpěvácký spolek »Skála« v Přešti cích pořáda na oslavu 40letého trvání spolku v ne- děli dne 5. dubna t. r. v sále botelu »U císaře ra- kouského« koncert za spolnúčinkování koncertního půvce »Hlaholu« v Plzní p. Antonína Vilíma. Sbory řídi sbormistr spolku p. Josef Borovička.
J Heřman Ondříček Staňa Váškův Antonín Vilím Borovička Praha Žižkov Bezovka Husův třída Havlíčkův ulice Přeštice Plzeň český spolek pro komorní hudba Hlahol spolek p
28 article
+ Z Boskovíc. Spolék pro podporování chudých studujících na c. k. státním gymnasiu v Boskovicício pořadá v neděli dne 29. března t. r. o půl 4. hod. odpolední ve dvoraně gymnasijní koncert za spolu- účinkování koncertní pěvkyně sl. El. Janečkovy z Kroměřiže a p. Leop. Šafáře z Boskovic. Lístky v předprodeji ma knihkupec p. J. Kubin. + Vzácné vyrnamenání. Krajan náš, komorn virtnos p: Jos Karbulka, který řadu let působí jako profesor na carské konservatoři v Nikolajevě, jme nován byl ředitelem téže konservatoře. Prof. Kar bulka postoupil tím do VI. hodnostní třídy. Poprvé dostalo se Čechu tak vzácného místa v hudebním světě na Rusí.
Janečkův Leop Šafář J Kubin Karbulka profesor Kara bulka Čech Boskohodně Boskovice Nikolajeva
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Zmizalý senator. H. Z Brusselu, 25. bře zna. „Petit Bleu“ oznamuje z Paříže: Jak se proslý chá, uprohl senator Elies, předseda generální rady departementu Nord, upadnuv v konkurs. Elies poda. svoji demisi presidentovi senátního soudu a od ne- děle zmizel beze stopy. Milionový podvod v Paříži. Z Paříže, 25 března. Oběti Rochettovy podávají státnímu zá- stupitelství četná trestní oznámeni. Asi 200 akcio- nářů různých Rochettových společností sdružilo se v obranný syndikát a usnesli se připojiti se k trest- nímu řízení jako soukromi žalobci. Zvláště bouřlivý byl dnes kulisní trh za hotové, konaný v koloná- dách bursovního paláce. Mnoho set malých lidí, ve- směs obětí Rochettových, obléhalo trh a provázelo kolisání papírů kletbami a nadávkami. Někteří použil dokonce nové baissy papirů k opětným koupím, tak- že na konec nastalo malé zlepšení. Před Rochetto- vými bankami v rue Blanche a rue Saint Georges snažila se policie vysvětliti akcionářům, přišlým z různých končin, že musejí nyní hledati ředitelstv jinde. Většina zúčastněných pozbyla již mnoho peněz v úpadku panamském a v podnicích Terézy Hum- bertové. Asi za osmdesát tisíc franků Rochetto- vých stvrzenek koupil pred několika dny důstojnik na odpočinku, bydlicí v předměstí Nanterre, jenz dnes přišel, ničeho netuše, do rue Blanche, aby se otázal, kdy budou akcie vydány. Mezi těžce poško- zenými jsou mnozi vrchní úřadnici Rochettových fi- liálek v provincii, kteří obdrželi skvěle honorovaná místa teprve, když uložili značný soukromý maje- tek v podnicích a pohnuli k tomu také své příbuzné a známé. Poškozeným byla rozeslána pozvání k utvo- ření obranných syndikátů, jejichž zakladatelé mnoho
Petit Bleu Rochettový Brusel Paříž Nord Saint Georges Teréza Huma Nanterre akcio Rochettový fi
30 article
slibují. Pařížský advokát Condy, jenž na Rochette podal žalobu, prohlašuje, že Rochetle ušel stíhán jen následkem svých styků s politiky a sděluje, že také na něj bylo působeno, aby žalobu odvolal. Pr zatčení Rochettově v jeho kanceláři byli přítomni četní úladnci. Komisař je pozádal, aby odešli, jen šest prednostů kanceláří zůstalo. K těmto promluvi Rechette následovně: „Přátelé, stali jsme se, jak se zdá, obělmi neslýchaných machinací. Zmužilosl, zdat- ní spolupracevníci! Vaše důvěra v moji inteli genc a v meni energii nebude zklamána!“ Na to všedl koure havanský doutník, vedle komisaře de aufemo- bilu, jenž jej odvezl do vězení. V Banquc de France bylo zabavene 31/2 milionu franků, jež tam Rochette měl uloženy na účet jím založené Banque France- Espagnole, Hledají se další vklady, jež asi Rochett učinil pod cizím jměnem. Zřízenci jeho tvrdí, že má u Banque de France vklad 10 milicnů. Malí kapita- listé v Paříži i na venkově byli zavčas varováni, ale touha po velkých dividendách byla silnější než stří- zlivé číselné doklady, jimiž některé listy již v červnu minulého roku na nesolidní ráz Rochettových pod- niků upozorňovaly. Ve zdejších finančních kruzíeh byl pád dávno očekáván, ale Rochette dovedl penězi
Conda Rochetle Franc Banque Rochette Banque Franca Paříž
31 article
lehkověrných lidí skupovati vlastní papíry na burse a vyláněti je tak do výše. Ještě v sobotu koupil jistý kulisní dům pařižský za 600.000 fr. papírů, jež všal nebyly zaplaceny. Zajímavá jest zpráva, že na psa- cím stolku Rochettově byl nalezen lístek pneumati- cké pošty, v němž se mu oznamovalo brzké zatčení ale výstraha přišla již pozdě. Rochette rád se obklo- poval dekorativními osobnostmi; ve správní radě úpl- ně bezcenných měděných dolů nervských nalézali se na příklad jako prosident don Andreas Mellado, vel- kodůstojník čestné legie, bývalý guvernér španělské banky, dále senátor markýz Portago, bývalý purk- mistr malridský a komtur čestně legie a j. Rocheltův orgán „Le Financier“ přináší jen zprávu o uzavření kanceláři a vyzvání spolupracovníků jeho, kterým se pařížští akcionáři svolávají na čtvrtek večer do Salle des Agriculteurs. Venkovští akcionáři jsou svolání na sobolu. — Z Pařiže, 25. března. (K. k.) Aktiv podniku založeněho Rochettem, odha- dována jsou listy na 14 milionů, pasiva nejméně na 120 mil. franků. — Advokát uprchl. H Z Burgsladlu, 25 března. Jak kamenická „Allg. Zlg.“ oznamuje, uprch lamní advokát Seiler, zpronevěřiv přes 20.000 ma- rek. Statmí návladnictví vydalo na něj zatykaě
Andreas Mellado Portago Rocheltův Rochett Seiler Salla Pařiže Burgsladl marek