ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 88fb7f80-7596-11dc-b8a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 117, place 70, org 20, work 7
1 masthead
25 brezna 1908. Číslo 84.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
Lze doufali, že český národ po votu křesťanských sociálů prot resoluci dra. Záčka poslance česke z vládní služby odvolá. Z Vídež, 24. března. (K. k.) V rozpočtovém výboru za další rozpravy o rozpoctu min. vyučování pol. »Úslředna a vy- soke školy« posl. Jindř. Schmid protestova proti rouhačským projevům Wahrmundovým a žádal by katolické spolky studentské byly postaveny na roveň spolkům ostatním. Posl. Němec vytkl zvláštní zahájení této roz- pravy referátem ryt. Biliňského a pokusem křest. soctálů o obstrokci. Klerikálové vědí, že nejednalo se o hlavu ministra vyučování, jenž se jim zdá málo klerikálním, ač v Čechách cestou nařizovací byla už konfesionální škola zavedena a na Moravě dojíti mohlo ku potrestání učitele Konečného. Česká uni versita v Praze a lechnika jsou špatně umístěny Vlastním účelem resolucí bylo nezříditi žádné nové unversity, nýbrž najít jen východisko, aby celá věe byla odložena. A přece mělo by se konečně usilovati, aby tato palčivá otázka byla důkladně řešena. Sto- jime na stanovisku, aby druhá česká universita byla zřízena a to v Brně. Vzpírají li se němečtí měšťáci jen místu, kde má býti česká universila zřízena. protože by byl ohrožen německý ráz Brna, mohli by Cechové říci stejným právem: »Nač potřebujeme ně- meckou universitu v Praze? Český ráz města se tonto universitou ohrožuje.« Vyučovací ústav druhé národnesti nemůže nikdy ohroziti charakter národa.
Jindřichův Schmid Wahrmundův Posl Němec Konečný Čechy Morava Praha Brno mecký univerzita v Praga polo
5 article
Olázka musí býti rozřešena důkladně, jak vyžadují praktické polřeby. Némci mají v Rakousku pět uni- versit. Čechové jen jednu a la jest přeplněna. Strana řečníkova bude samozřejmě hlasovati také pro to, aby v Brně zřídila se německá universila. Však tato otazka neřeší se resolucemi. Vytknuv, jak aristokratům poskytují se úlevy při universitních zkouškách, zabýval se řečník zále žitostí Wahrmundovou. Zásada, že vědecké bádán má býti svobodné, nebodí se panujícím stranám do kramu. Ve Wahrmundově přednášce nebyla obsažena žádná urážka. Urážkou je, přisuzuje-li se někomu, že musí něco věřiti. Najdou se cesty a prostředky aby zabráněno bylo dalšimu zklerskalisování školství i kdyby klérikál byi ministrem vyučování. Klerikalismu způsebí se největší škody takovými neobratnými manévry. Posl. dr. Žáček odůvodňoval požadavek zřízení české university v Brně. Příslušné důvody staly se přesvědčením všech vzdělanců v Rakousku, pokud svou moudrost nečerpají z vídeňských novin, jež vynalezly fázi, že požadavek II. české university vyprývá z politické agitace. Lituje, že také někteří poslanci osvojili si tuto frási. Postuchárny na české universitě v Praze pojmou sotva čtvrtinu posluchačů. Již tyto poměry nutí zříditi II. českou universitu. Až do let padesá- tých minutého století byla v Olomouci velmi bohatá universta. Jajích fondů použilo se patrně na jiné účely než na které byly věnovány. Byl kdysi čas. auy na Motave byla úplná jednomysinost o zřízení university pro oba národy. Pak i tamní sněm vyzval v tom smyslu vládu, nyní však Němci nepochopitel- ným způsobem považují za něco strašného, aby byla na Moravě zřízena universita česká. Pochopoval by toto stanovisko, kdyby se Němcům řeklo, že nepo- třebují university.
Čecho Posl doktor Žáček Němec Rakousko Brno Praha Olomouc Morava český univerzita v Brno
6 article
Němcům poskytuje se možnost úplného rozvole a lu žáda také pro svůj národ. Na Moravě dospělo se po dlonhém boji k modu vivendi mezi oběma ná- rodními kmeny téměř ve všech záležitostech veřej ného živola. Při vyjednávání se vždy tíkalo, že zři- zení české university může býti jen korunovací smiřovacího dila mezi oběma národnostmi. Nyní jsou všecky národní olázky vyřízeny, avšak v universitní otázce stojí se na témž stanovisku jako dříve. Němei vzpírají se zřízení české university. Poslanci čeští odůvodňují svů, požadavek důvody věcnými, ale přes to se tvrdí, že učinili z universitní otazky po- litikum. To znamená překrucovati slav věci. Možnosti, že brněnskou českou umversitou Brno by bylo po- češtěno, rovněž není, zvláště dostanou-li tam Němee současně universitu. O zacnování německého rázu Brna je postaráno tak, že by Čechům nebylo vůbec lze učinili průlomu do obecního řádu městského Požadavek odpůrců, aby universita byla přeložena do malého venkovského měsla moravského, je uráž- kou českého obyvatelstva na Moravě. S politickéno stanoviska třeba uvážiti, že národ, jenž tvoři tii čtvrtiny obyvatelstva Moravy, má v rukou správu země a oprávněný nárok, aby ve státní správě se vzalo na něj zřetel dle jeho počtu, musí zajisté pocsťovati za dráždění, soudí-li se, že universila nemá býli zřízena v hlavním můstě země.
Němec Čecho Morava Brno
7 article
Řečník navrhuje následujíci resoluci: »Se zřetelem na naléhavou potřebu II. univer- sity, pro značný a rostoucí počet studujících české národnosti a dále, že český národ na Moravé ma oprávněný nárok žádat úplné vybudování svého škol- ství zřízením university ve vlastní zemi: vláda vy- zývá se, aby neprodleně vykonala žá- doucí přípravné práce, by co nejdří v mohla býti zřízena universita s če- skon řečí vyučovací na Moravě.« Řečník ohražuje se proti tomu, že resoluce bez požadavku, aby universila byla zřízena v Brně, vy- ktada se tak, jakoby to bylo zřeknutí se českého na- roda. Ohražuje se dále proti výkladu, že jedná se o pouhou resoluci, kterou se nepraví, že universita má býti také v nejs ratší době zřízena. Rozhodně pro- testuje proti názoru, že universita česká může býti zřízena jen s povolením a souhlasem Němců na Mo- ravě. Takto by se Čechové na Moravě nikdy ne- dočkali zřízení II. české university. Schválí-li reso- luci výbor a plenum poslanecké sněmovny, musí se universita zříditi, nejen že to žádá sněmovna, nýbrž i proto, že vláda a vyučovací správa, jsou-li vskutku objektivní, musí potvrditi, že zřízení české univer sity na Moravě je nejen politickou, nýbrž i svrcho- vanou kulturní nutností. Opakuje, že universítu lze zříditi toliko v zemském hlavním městě, doporučuje výboru svou resoluci a vyslovuje naději, že univer- sila bude také zahy zřízena. Posl. d'Elvert soudí, že celá diskuse o aféře Wahrmundově ve výboru postrádá právního podkladu.
Němec Čecho Posl Elvert Morava Brno poslanecký sněmovna
8 article
Parlament má jenom právo zákonodárné a dozorčí na opatření vládní. Ohledně zřízení II. universily poukazuje na opě- tovné a nedvojsmyslné stanovisko Němců, již na nem i příště setrvají. Národně-politické otázky, zejména jako jsou otázky universitní, mohou býti řešeny jen v dorozumění s Němei. Takového dorozumění nelze ovšem dociliti, pokud zejména názory o místě uni- versity budou se tak rozcházeti, jako v tomto pří- padě. Velký kulturní význam vysokých škol byl před- stižen momenty politickými a národními. Větší měste poskytuje nepopíratelně bohatou podporu vysoké škole Avšak tam, kde existují národní rozpory, není vhod- ného prostředí pro pěstování a vývoj vědy. University světového jměna jsou v malých mě- stecb. Stanovisko Němců v této otázce je dáno zře telem na německá města moravská, zejména Brno, jehož stoletími utvrzený německý ráz považují za svou svatou povinnost zachovati nedotčený: musl vynaložiti vše, aby Brno zůstalo baštou němectví na Moravě, mocnou základnou německé vědy a ne- stalo se oporou slovanských snah. Národně politické problémy mohou řešiti se pouze v dohodě se zů- častněnými národy, nemá li stát býti vydán opět těžkým otřesům. Vedení tonto úvahou nemohou německo-pokrokoví poslanci hlasovati pro resoluci o české universitě na Moravě a jejich votum ve pro- spěch německé university v zemi, která by byla splněním toužebného přaní Němců, zakládá se na stejném předpokladu, který je voditkem pro německé poslance v této otázce.
Němec Brno Morava
9 article
Posl. dr. Kramář očekával, že strany zúčast- něně na nynějším politickém problému zaujmou trochu jiné stanovisko ku předmětu, který hluboce se dotýká všech srdcí českého národa. Pohříchu sly- šeli jsme od bar. d'Elverta opět kategorické »ne !« a jsme tudíž nucení dle toho zaříditi své postavení Nemohu dnes ještě říci, obmezt-li se pouze na tuto universitní otázku. Poněkud překvapilo řečníka také spravodajovo stanovisko. Naproti jeho výroku, že jsou aktuální jen otázka universily vlašské a ruské, prohlašuje, že universitní olázky nelze posuzovati se stanoviska bezpečnostní policie. Pro nás iest otázka české university na Mo ravě v Brně jednou z nejaktoálnějších olázek, ano téměř nejaktuálnější otázkou kultorní, klerou máme. Naprosto nic nás neodvralí sledovati tento cil, a pa- dáváme li dnes jen resoluční návrh, jenž měl pánům umožniti zaujati slanovisko, jež by bylo ukázalo ja- kousí ochotu k této veliké kulturní olázce, můžete býti ujištěni, že nepovažujeme tuto resoluci za j a- lové slovo, nebo za tuctovou resoluci, nýbrž za vážný projev minění sněmovny, po připadě výboru rozpočtového, jehož důsledek budeme sledovat a je- hož důsledek též v přištím rozpočtu chceme viděti.
Posl doktor Kramář Elvert Brno
10 article
Třeba mluviti zde jasně, nejen vůči pánům s druhé strany, nýbrž také k naší veřejnosti, která událostmi, jejichž svědkyní je, jest rozechvěna tak, jak to pání ani netuší. Ve příčině výroku zpravodajova, že otázky universitní mohou býti řešeny jen v dohodě s druhými zůčastněnými stranami, praví řečník, že při vší úetě ke zpravodají není nám toto stanovisko ničím víc než soukromým míněním a nikterak pro- hlášením ex kathedra, jež by nás vázalo. Byli jsme vždy ochotní ve sporných otázkách hledati dohody a nebylo by nám nic příjemnějšího, než nalézti je právě v této palčivé otázce. Praví li bar. d' Eivert na jedné straně, že uni- versitní otázka jest otázkou politickou a musí býti řešena v dorozumění, na druhé straně však pro- hlašuje, že o místě, kde universita má býti zřízena, platí, pokud jde o Brno, non possumus. Kde zde lze hledati dorozumění? Tím je řečeno, že bez svo lení Němců nesmíme dostati universitu, a že on nikdy nesvolí, aby universita byla tam, kde jedině může prospívati. Toto stanovisko nemůžeme akcepto- vat, ani pochopit. Řčník vždy co nejochotněji po- dával ruku k dorozumění o určitých otazkách, avšak taková ochota má jisté meze. V dorozumívání nesmí býti hledány prostředky, aby ta neb ona věc byla zmařena. Jsma ochotní jednati o věci, aby byla ře- šena tak, že by seslabeny byly jisté námitky Němců. Bylo by však tuze mnoho žádáno, kdybychom měl připustiti, že dostaneme jen se souhlasem Němeů něco, na co máme nepopíratelné právo.
Eivert Němec Brno
11 article
Ohledně zřízení university v Brně prohlašuje řečník, že tvrzení, jakoby universila mohla existo- vati v malém městě, je pro naše poměry nepří- pustnou theorií. Zná malé university v Německu v Angli velice dobře, avšak sociální poměry našich studentů jou takové, že naprosto nemohou navště- vovati university v matých městech, jen proto, že kulturní život soustřeďuje se dnes výhradně v velkých městech, nýbrž také proto, že naši nemajetní studenti nemohou existovati bez kondicí a p. Naproti tvrzení, že bude možnost zříditi sludentské koleje, pouvazuje na jejich veliké náklady A tyto obrovské náklady maji býti vydány jen vzhledem k obavám Němců? Takové plýtvaní statními prostředky, kterých naléhavé potřebujeme pro všechny kulturní otázky bez rozdílu národa, bylo by šílenstvím, bylo by zlo- činem na státní pokladně a na chudých lidech, kteři musí na to platiti. A co by odpověděli Němci na navrh, aby svou německou universilu zřídili v Novém Jičíně, má-li česká být zřízena v Kroměríže? Mluví se o velkém nebezpečí, které hrozí městu Brnu po stránce národní ze zřízení české university, jakoby počeštění nebo poněmčení některého města záviselo na universitě. Po staletí trvá v Praze uni- versita a přece Praha nebyla poněmčena. Řečník byl by též prvním, jenž by se opřel, aby německá uni- versita byla z Praby přeložena. Brno jest přece již dnes střediskem českých snah osvětových a proto je nesprávno, praví-li Němci, že nechtějí, aby bylo Brno učiněno tlmto střediskem osvětovým. University ne- mohou býti rozhodující pro národní ráz některého města, v tem jsou rozhodující dělníci a živnostníci.
Němec Německo Angl Nový Jičín Brno Praha univerzita v Brno University
12 article
Od požadavku zřízení druhé university české nemůže býti upuštěno, protože jest druhá universita nutnou. aby jedna universita byla dobrá. Druhá universila může tudíž býti zřízena jen na Moravě a jen v hlav- ním městě země. Poslanci češti jsou ochotní hlaso- vati pro německou universitu v Brně. Proč hlasují poslanci němečtí proti české uni- versitě? Ví-li se, že nelze něco zadržeti, jest přece lepší zavčas se s drubou stranou dohodnouti a osvěd- čiti ochotu. Ve svém celém politickém životé usiloval řečník jen o úplnou rovnoprávnost a pokud se jí ne- dostane pro český lid, bude nutne učiniti vše, aby se ji dobylo. Vzpíral se vždy co nejrozhodněji, aby se žádalo na úkor druhé národnosti více než rovno- právnost. Čeští poslanci trvají přes d'Elvertovo pro- hlášení na své resoluci. Dosud dostávali jsme jen prohlášení se strany vlády, kterážto prohlášení pomohla málo, třebas byla podana i v nejlepším úmyslu. Nyní ať se vyslove jednou sněmovna pro zřízení české university na Moravě. Samozřejmě budeme též, praví řečník, co nejvřeleji podporovati všecky snahy druhých národ- ností nejen proto, abychom dostali hlasy jejich zá- stupců, nýbrž též proto, že jsme se nikdy nevyslovil proti žádnému kulturnímu ústavu jiného národu. Pod- porovali jsme všechny takové požadavky, soudíce, ž stát je povinen každému i sebe menšímu národu dáti vše, čeho potřebuje pro svůj kulturní vývoj. Pojednávaje o Wahrmundově aféře pravil řečník. že sluší hájiti svobodu vědy a badání na universi- tách a ohraditi se energicky proti tomu, aby se ně- kdo cizí vměšoval do našich vnitřních záležitostí.
Elvertův Wahrmundův Morava německý univerzita v Brno český univerzita na Morava
13 article
Řečník tlumočí ještě požadavky o vysokém školství v Praze. Nalehá předem na stavbu budov pro právni- cké fakulty obou pražských universit a budovy pro filosofickou fakultu české university v Praze. Pokud jde o reformu právnického studijního řádu vyslo- vuje naději, že vláda otázku tuto co nejdříve a mo- derním způsobem rozřeší. Přimlouvá se za rozšlření odborných přednášek na české universitě v Praze, zejmena o právu agrárním, o samosprávě a srovná- vacích studiích slovanských právních dějin a žádá za zvýšení dotace na státovědecký seminář. Lékařská fakulta musí býti rozšířena o gyneko- logické kliniky, dále musí býti rozšířena klinika cni- rurgická. V ústavě hygienickém chybí skoro vše čeho moderní ústav potrebuje. Přimlouvá se za vy- stavění zvláštní budovy pathologicko-anatomického ústavu, jakož i ústavu fysiologického, psychiatrické kliniky i za vystavění budovy pro II. kliniku lékař- ství vnitřního. Ve příčině zvěrolékařského ústavu který přičlení se k zemědělskému oddělení techniky žádá, aby dolace doposud poskytovaná tomuto ústavu nebyla odňata universitě, aby tohoto obnosu bylo použito na zřízení stolice pro bakteriologii.
Praha pro filosofický fakulta český univerzita v Praga
14 article
Pokud jde o filosofickou fakultu žádá, by ko- nečně byly schváleny plány pro stavbu přírodověde- ckého a zeměpisného ústavu a patřičný obnos byl pojat již do rozpočtu příšíího roku. Ústav pro klas- sickou archaeologii nemá ani sbírku sádrových od- litků, ani fotografií a jeho celá knihovna sestává ze 110 knih věnovaných soukromníky. Žádost mimuřádného profesora pro klassickou archaeologii za subvenci 20.000 K zamítnuta. Při- mlouvá se dále za brzké zřízení učitelské stolice pro českou literaturu a ordinarat pro pomocnou vědn historickou a za obsazení učitelské stolice pro český jazyk. Dalším požadavkem filosufické fakulty je sy- stemisování III. řádné profesury pro vyšší mate- matiku.
15 article
Místnosti univ. knihovny jsou nedostatečny třeba vystavěti moderní budovu. Také úřadnický personál jest třeba rozmnožiti a finanční postavení úřadníků zlepšiti, aby se mohli věnovati také vě- decké práci. Knihovna techniky má pouze jediného úřadníka. Také universitní extense musí býti vládou pokud možná podporována. Při pražské techniee třeba postaviti II. trakt. Má právě tolik posluchač jako vídeňská, ale pouze 31 systemisovaných sil, při čemž 8 učiteiských stolic je neobsazeno. Je prvním úkolem každé vysoké školy technické jíti ruku v ruce s průmyslem a tvořiti vědecké podklady pro zvele- bování průmyslu. Učitelské stolice musí dle mož- nosti býli tak zařízeny, aby vybovovaly modernímu směru průmyslovému, a proto zasazuje se také pro- fesorský sbor pražské techniky o rozdělení odboru strojntckého v oddělení čistě pro strojnictví a v od- dělení pro elektrotechniku. Mimo to měla by také býti systemisována řádná profesura pro keramikua průmysl textilní a výrobu papíru. Při velkém počtu posluchačů na pražské technice třeba rozmnožiti po- mocné síly, zejmena konstruktéry, asistenty a ad- junkty. Na konec řečník přímlouval se, aby na pražské technice bylo soustředěno zkoušení pro průmysl textilní, mlynářský, cukerní a libový, a pro země- dělské a elektrotechnické strojnictví a aby stát povoli větší subvence na exkurse. V ojdpolední jschůzi posl. Seitz praví že nejlepším důvodem proti všem požadavkům, které týkají se nových uversit, je řeč posl. Kramáře. Wahr
Seitz
16 article
mundova afěra nepatří do nynějška rozpravy. Vy učovací úřad nemá proč zabývati se věcí, jež týká se výhradně soudců. Poslanec Korošee hájil požadavek slovinské- ho lidu pro zřízení jihoslovanské universtty a při- mlouval se, aby zkoušky a diplomy na záhřebské universitě byly v Rakousku uznány. Rovnoprávnost na universitách požaduje tak pro německé studenty. Konečně podával tuto reso- luci: »S pokračujícím duševním a hospodářským vý vojem jednotlivých národů říše souvisí úzce potřeba rozšiřovati vědecké vzdělání na půdě domorodé kul- tury a řeči. Vláda se tudíž vyzývá, aby pečlivě a ne- stranně vyšetřila podmínky pro vybudování nových universit a fakult a dle výsledku zahájila kroky po- třebné k vybudování těchto vzdělávacích ústavů, při čemž již při budování nových universit a fakuli bude nutno dbát. aby těmto vzdělávacím účelům byl zajištěn zdárný a klidný rozvoj, aby mohly působiti jako nejmocnější páka pro rozvoj duševní a mravní kultury vlastního kmene.« Ministr dr. Marehet pojednal nejprv o zále- žitosti Wahrmundově a obsazování akademických stolic na universitách (týkalo se dra. Husareka).O potrestání prof. Wahrmunda nemůže a nesmí býti řeči. Jeho brožura byla st. zastupitelstvím zabavena soudní řízení o oprávněnosti konfiskace a případném provinění prof. Wahrmunda není rozbodnuto. Svo- boda vědeckého bádání musí se v každém oboru, náboženském nerušeně projevovati a musí jí býti umožněno, aby se vyvíjela. Musí však býti též zba- vena všeho toho, čím ocitá se zbytečně v rozporu s naboženským přesvědčením, kotvícím v citovém životě mnohých lidi.
Korošee Marehet profesor Wahrmunda Rakousko
17 article
Universitní posluchači mají bez ohledu na svou národnost, nebo na své naboženské přesvědčení stejná práva a všem již zřizeným nebo budoucím studenlským spolkům je zaručena úplna rovnopráv- nost. Na základě tohoto názoru neopomene vláda ničeho, aby této rovnoprávnosti studujících a jich spolků sjednala ve shodě s akademickými úrady platnost skutečnou. K otázce zemských školských inspektorů stalo se vše, co bylo možného. Vyjednávání s min. finane bude miti zajisté zdárný výsledek. Posl dr. Kramář tlumočil mnoho různých přání jejich. Uvedením urychlí se, třebas nemohla sna všechna býti rychle splněna, přece poněkud jieh splnění. Pokud jde o stavbu poslucháren, dojde k po- radě zúčastněných činitelů v nejbližšich dnech. Na české technice v Praze není obsazeno asi 6 stolie. Přaní, aby rozmnožen byl počet výpomocných sila zvýšena dolace na učebné pomůcky, nejsou ne- odůvodněna. Pro universitní extense arci nelze vy- konati příliš mnoho. Pokud se týče opravy prav- nického studijního řádu, může miti význem pouze oprava důktadná, zákonná. Odborné vybudování klinik na všech universitách je více méně naléhavým a proto úkolem vyučovací správy, aby v tomto oboru v každém směru dle možnosti pokračovala. V poslední době zavinily také poměry na peněžním trhu jisté zdržení v otázkách stavebních. Dle mož nosti však snaží se vyučovací správa vyhověti všem přáním, jež sama uznavá za oprávněná.
doktor Kramář Praha
18 article
Posl. Walcher navrhl konec schůze, ale návr jeho propadl. Posl. ryt. Wittek navrhl resoluci o zlepšeném systemisování statistické ústřední komise; poslanec Schlegel žádal správce min. vyučování, aby svoh odpor proti násilnostem projevil také vůči spolkům katolických studujících. Křesťanští sociálové chtějí svobodu vyučovaní a studia úplně zachovati. Ne- chtějí rozhodně žádného kuiturního boje. Chce, aby zákonnou cestou pozměněn byl spolkový zákou, pokud se týká studentských sdružení. Chceme rovno- právnost pro studenty, ale také uznání rovnopráv- nosti a rovnocennosti pro sebe, neboť pouze tím způ- sobem je možna zdárná součinnost v koalici. Příští schůze bude ve čtvrtek. Tiskový výbor rokoval o 88 30. a 31. osnovy, jež týkají se subjektivní zodpovědnosti za liskové přečiny- § 30. byl k návrhu zpravodajovu schválen s do datkem posl. Bielohlawka. K § 31. podal zpravoda dodatek na přísnější tiskově pravní zodpovědnost pl osobních uražkáchi na cti. Debata, jež se o tom rozpředla, nebyla ukončena. Užší výbor národohospodářský pro otázku zákona o obchodních pomocnících vyřídi! §§ 1.—3., jež upravují působnost zákona.
Posl Wittek Schlegel Bielohlawek
19 article Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Co bude v Ievém křídle průmyslového paláce Tato otázka namanula se v těchto dnech jistě všem návštěvníkům automobilové výstavy, která tentokráte jest umístěna právě v levém křídle průmyslového paláce. Vyskytly se také mylné nahledy, že dekorace. která pro automobilovou výstavu byla zřízena, jest již určena pro výstavu jubilejní. Avšak výkonný výbor jubilejní výstavy v tomto směru cbystá veliké překvapení. Uspořádání a dekorace tohoto křídla průmyslového paláce bude architektonicky opravdu monumentální; jest to konečně zcela pochopitelno, neboť v tomto křídle umístěna bude právě výsta v architektury, inženýrství, stavitel- ství a dopravnictví. Úprava tohoto oddělení honositi se bude jednotným provedením, mohutnými architektonickými rysy, monumentálním uspořádáním a neobyčejně bohatou výzdobou figurální. Návrh této úpravy pochází z osvědčených rukou architekta A. Dlabače. Středem exposic povede široká chodba. zakončená monumentálními oblouky a zdobená po stranách mohutnými pilony a majestatními vstupními branami do jednotlivých exposicí. Zvláště vyniká bohatou architekturou vchod do exposice vod- nIch staveb. c. k. poštovního a telegraí- ního úřadu, c. k. státních drah, zem- ských drah a města Prahy, která v tomto oddělení umístila architektonickou a inženýrskou část svých velkolepých exposicí, jejichž ostatní části umístěny jsou ve vlastním pavilonu městském celé řadě dalších odborných pavilonů. Zmíněná střední chodba mezi pilony a mezi vstupy do jedno- tlivých exposicí milým dojmem působí dekorací květinovou, takže procházka touto chodbou činti bude dojem procházky loubím nádherné palácové zahrady. Velkolepý tento dojem zvyšovati bude bohatá výzdoba sochařská, kterou dle návrhu disposicí architekla Dlabače provedou sochařští mistři Šaloun, Amort, Antoš a Kofránek.
Šaloun Amort Antoš Kofránek Praha živnostenský komora
20 article
Celková úprava bude vynikati zvláštní elegancí též volbou barev, ve kterých bude provedena: bude to jemná barva bílá s ornamenty zlatými. Vedle zmí- něné již velké exposice bude v oddělení tomto umí- stěna ještě exposice silničních oddělení okresních výborů, technického oddělení země- dělské rady a zemského výboru krá- lovství českého; bude zde umístěna exposice pražské generální agentury rakouského Lloydu. která vyvrcholí v mohutné diorama přístavu terst- ského a obsahovati bude několik modelů velikých mořských parníků. Dale obsahovati bude toto oddě- lení všeobecnou exposici inženýrství, archi- tektury a stavitelství, ve které bude miti zvláštní oddělení Sdružení architektů ve spolku »Manes«. Pole, přilehající k ústřední slni paláce, věnováno bude sociální politice.
okresní výbor technický oddělený země sdružený architekt
21 article
C. k. zemské finanční ředitelství v Praze povo- lilo dočasné osvobození od cla pro předměty a věci. jež se z ciziny na výstavu, jakoži k sestrojení budov a pavilonů dovezou, když se totožnost jejich při do- vozu zjistí a když se v přiměřené lhůtě, předem sta- novené, zase vyvezou. Zajištění cla skládati netřeba, když jednotlivé strany po- tvrzení výkonného výboru přinesou, že předměty ty skutečně pro výsta vu určeny jsou. Po návštěvě výstavy automobilů odebral sev neděli o polednách pan místodržitel s náměstkem nejvyššího maršálka Vojlěchem hrabětem Schön- bornem v průvodu místodržitelského rady pana Strachotlnského na výstaviště, kde přivítán byl předsedou výstavního výboru, panem efs. radou Léonem Bondym. V průvodu ředitele výslavy pana vladního rady dra Hotovce, sekretaře v- stavy pana Fr. Hlaváčka a architektů Kříže- neckého a Vyskočila prohlédl si pan místo- držital celé výstaviště; údiv jeho vzbudily zejména obrovská strojovna a rozsáhlé novostavby výstavních pavilonů, o nichž se pan místodržitel vyslovil s ne- líčeným uspokojením.
Schön Strachotlnský Léon Bondy Hotovec Hlaváček Kříž Vyskočil Praha Francie výstaviště
22 article Velká protestní schůze
Velká protestní schůze proti nejnovějším násilnostem
23 article Maďarů na Slovácích
Maďarů na Slovácích koná se v pátek dne 27. března 1908 o 148. hod večerní ve velkém sále na Žofině. N schůzi promluví spisovatel Karel Kálal, redaktor Bohdan Pavlů a někteří poslanci. Josef Anýž, zemský posl., dr. K. Baxa, zem. ři3. posl., dr J. Herben, red., Adolf Heyduk spisovatel, prof. dr. T. G Masaryk, říš. posl dr. K. Mattuš, řed. Juhius Myslík, red. dr. Fr Soukup, říš. posl., dr. J. Schemner, adv., Ant Švehla, předseda tisk. druž »Venkov«, Fr. Tá- borský, spisovatel.
Maďar Slovák Kálal Pavel Anýž K Baxa J Herben Heyduk profesor doktor T G Masaryk K Mattuš Juhius Myslík Soukup J Schemner Švehla Francie
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Revolta c. k. soudců u německých okr. soudů rozmáhá se stále. Nový dokiad pu- chází zase od c. k. okr. soudu v Chomutově Kancelář architekta a městského stavitele pana V. Romováčka v Praze podala prostřednictvím dra. Baxy k tomuto soudu žádost za vtělent kauční jistoty na pozemelch firmě v Chomutově náležejíeích. Žadost vyřízena téhož dne, kdy došla, tímto německým výměrem: Žádost tato odmítá se podle odst.4 cís. patentu ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. z. a limine, poněvadž nen! sepsá na v zemsky obvyklém jazyce, kle- rýmž v okr. soudním okresu jedině pouze jest řeč německá. Odmitnut nechť zanese se při vl. z. 1460 pozemkové knihy. C. k. okr. soud v Chomutové odd. IV. 19. března 1908. Melliwa. Takž tedy už i pozemková kniha jest češtiné v uzavřeném knihou zamčenou sedme- rou pečetí — vlivu a moci, která nám byla nezdolným optimismem a positivismem dobyta Obvyklou formuli s odvoláním k poslancůma odpovědnému vedení českých věcí za odpomoe a nápravu už se ostýcháme připojiti, neboť se i toho můžeme dožiti, že se pánové ve svém orgánu postaví s okresním soudem chomutov- ským na půdu citovaného patentu, dávno zruše- ného a odvolaného zákony, vedenými v nálezec nejv. soudu, tak jako se postavili na stanovisk presidenta vrch. zems. soudu ryt. Wesselléh proti posl. Baxovil — Žalostný způsob obrany druhého agrár ního vládního křidla českého, jak ji provozuje ministersko-pražskovenkovský orgán, nemůže mlt jiného účinku než útrpného úsměvu a — pro minutí. Slyšme jen včerejší odvetu »Venkovovue na naše články aspoň jednu větu ze začátku.
V Romováček Baxa Chomutov Praha
25 article
»Národní Listy« na novo volají na agrárníky že musejí českému národu vymoci druhou če- skou universitu už zítra! Škoda, že tak nevo- laly své doby (! !) atd.« Naši čtenáři vědí, že jsme nevolali na nikoho, nejméně pak na agrár- níky, že musejí českému národu vymoci uni- versitu už zitra. Vědí dále, že jsme upozor nili na bourlivý oposiční záchvat Práškov orgánu, trvající po první tři dny minulého týdne, dále na náhlý návrat téhož listu k vládním službám hned čtvrtého dne; na rozpor mez jeho vyzváním, aby baron Beck prones »rozhodné slovo hlubokého, pronikavého víivu,- že vláda hodlá »luštiti naše požadavky i hne d« sice že agrární strana provede ihned všechen dvojsmysl vylučující rozvod a mezi rozhod- nou obhajobou postupu Beckova v jazykové otázce, hned na to, aniž někdo, nejméně pak Beck, pronesl hluboké a pronikavé slovo. »Venkov« odpověděl bezcennou snůškou slov, v níž se vyskytovala věta: »My nevoláme zbrkle jako »Národní Listy«, že chceme univer- situ již zítra.« Na naše podotknutí, že nikoho prohlášení toto nepotěší tak, jako Becka, při chází list J. Ex. se včerejším sprýmem znovu. Takové bliktry »bodrého humoru« jsou snad možny ve fraškách, ale z vážné žurnalistiky, po- čítá-li se k ní »Venkov«, jsou vyloučeny. My ovšem po tomto objasnění nebudeme pokračovati v další polemice s listem, který nechtěl universitu teprve zejtra, nýbrž buď lušténí našich poža- davků ihned, tedy ještě spíše než zejtra anebo jinak rozvod a nyní vůči známým ná- dherným »luštěninám« vlády klade svá vlastní slova do úst protivníka. S »Venkoveme končí každý spor pohádkou o červené karkulce.
Beck
26 article
K surovostem s jeho strany dojde už positivně zejíra. Kam to však za takového politisovánía žurnalisování jde s politickou mravností i míst- ních už vůdců tohoto lidu, o tom uveřejňuje klatovský »Šumavan« truchlivý dokument jako »hnusný případ sgrárnického vlastenectví« z Domažlicka. Je to cirkulář agrárníků na Chod- sku zaslaný německým starostům Domažlick k zemským volbám tamním a zní pro věčnou pamět takto: »Euer Wohlgeboren Herr Gememnde- vorsteher! Nachdem im B. Temnitzer Bezirk für Landgemeinden als Landlagsabgeordnte Herr Wenzel Stahl, Grundbesitzer und Reichs- ratabgeordneter in Pollschitz in Vorsehlag ge- bracht wurde, haben die Gefertigten als Comité für den Landtagesabgeordneten des Tauser Be- zirkes nach gemeinschaftlicher Beratung der sämmtlicher Gemeindevorstehern Thom a Ja novec, den Grundbesitzer aus Malonitz in Vorschlag gebracht. Erlauben sich die Ge- ferligten an Euer Wohlgeboren das höll. Erau- chen zu stellen, den Wählern in der dortigen
Šumavan Chod Gememnde Wenzel Stahl Thom Domažlicko Temnitzer Bezirk für Landgemeinden als Landlagsabgeordnte Herr Erau Euer Wohlgebor Grundbesitzer aus Malonitz Grundbesitzer und Reichs Comitý für den Landtagesabgeordneten Tauser Be
27 article
Gemeinde den Grundbositzer Thomas Janovecin Malonitz als Landlagsabgeordneten bei der am 20. Feber. 1908. statifindenden Wuhl anznem- pfehlen. Wir sind auch bereit kůní- tig Euerem Wunscke entgegen kommen. Mit aller Hochachtung zerehnen sich Jobann Petržík in Chrastavitz. Paul Hot mann in Mráken. Josef Etzl in Meigelshof Taus. am. 8. Feber 1908« Takhle »vychováváe agrarism nejneporušenější a až dosud v zápasu proti odvěkému nepřiteli nejúspěšnější lid český Chody, bydlící na hrotu nejzápadnější výspy Slovanstva . .. Česká národní rada moravská pro českou nnivezsitu v Brně. Z Br n a, 24. března. (K. k.) ve konný výbor České národní rady na Moravě schválil včera za přítomnosti zástupeů všech politických stran jednomyslně resoluci, že zřízení české university na Moravě nedá se odklá- dati a že universita ta může býti zti- zena jen v Brně.
Thomas Janovecin Feber Petržík Paul Etzl Meigelshof Brno Z Britain můj a Gemeinde den Grundbositzer Český národní rada moravský Český národní rada na Morava český univerzita na Morava Malonitz al Landlagsabgeordneten bei der be 20
28 article
— Ve včerojší sohůzi zemského výboru království českého vyřízeny byly mimo jiné tytc záležitosti: Přísedicí dr. Burian podal zprávu, že na známě zakročení zemského výboru u pre- sidia vrchiního zemského soudu, by okresnímu soudu v Karlových Varech nařídil, aby přípis ředitelství porodnice a nalezince vyřídil jazykem českým, presidium vrchního zemského soudu oznámilo aktem č. 5734, že okresní soud karlo- varský vydal již v řečené záležitosti vyřízení české. Po návrhu přísedícího dra. Herolda zamítnuta byla žádost za změnu hranic mezi obcemi Schlagem a Wiesenthalem v okresu jabloneckém, kteroužto změnou měla býti část území obce Wiesenthalu od této obee odloučena a přidělena obci Sehlagu. Žádost zamitnuta byla většinou hlasů proto, poněvadž povolením žá- dané změny byly by zájmy obce Wiesenthalu velmi značně poškozeny a poněvadž pro povo- lení změny tak rozsáhlé nebyl dán žádný věcný důvod povahy veřejné. — Po zprávě a návrhu přísedícího dra. Eppingra sehválil včera zemský výbor na základě svého usnesení v mi- nulé schůzi učiněného o krocích, směřujíeíeh k ozdravění financí zemských, návrh přípisu zemským výborům a klubům poslaneckým, kte- rýmžlo přípisem žádají se říšští poslanci z Čech,
Burian Schlag Wiesenthal Sehlago Karlová Vary Čechy
29 article
Moravy a Slezska, jakož i členové panské sně- movny z těchto zemí a dále členové zemských výborů, kteří jsou zároveň poslanci říšskými, by akci zemského výboru království českého na převzetí polovice školských nákladů státem ja- kožto konkurenčním součinitelem v oboru obec- ného školství všemožně podporovali. — Po ná- vrhu přísedícího dra. Škardy schváleno usnesení okresního zastupitelstva nepomuckého o půjčce 20.000 K na zřízení okresní pojišťovny. — Po zprávě a návrhu přísedícího Adámka vyřízeny byly tyto záležitosti: Povolena subvence na ho- spodyňský kurs při české rol. škole v Budějo- vicích. Zimní hosp. škole v Berouně připsáno právo veřejnosti. Plány zimní hospod. školy v Přelouči schváleny. Schváleny návrhy na upra- vení letních hospodyňských škol. Poprsí Svato- pluka Čecha pro Pantheon pořídí sochař Šaloun.
Škarda Adámek Svata Čecho Šaloun Morava Slezsko Beroun Přelouč
30 article
Povoleny subvence na kursy pro lakýrníky a krejčí v Praze, na kurs úřadnický v Týně n. Vlt. Povelena subvence úřadnické besídce v Týně nad Vlt. — Kluby občanské. Občanský klub v Karlině koná ve čtvrtek dne 26 t. m. o půl 8 hod. v restauraci pana Kazdy řádnou výroční valnou hromadu. — Zájezd do Paříže. Sončasně s pěve- ekým zájezdem uspořádána bude v druhé polo- víci dubna společná výprava do Paříže. Poně- vadž zájezd pěvecký proveden bude za protek- torátu městské rady pražské, bude přijetí účast- níků zájezdu v Paříží slavnostní a bude tak možno prohlédnouti si Paříž za okolností zvláště příznivých. Vyjede se v neděli 19. dubna; ná- vrat v pondělí 3. května. Pobyt v Paříži deset dní; mimo to zastávky v Nancy a v Curychu, odkud bude možno podniknouti i výlet na Rgi atd. Náklad na celé opatření a sice: jízdu III. tř. z Brna, ubytování a strava v předních hote- lích, drožky z nádrazí, vstupné, zpropitné v ho- telích, průvod, výlet do Versailles, činí 415 K; s jizdou ve II tř. 495 K. Z Prahy přes No- rimberk s jízdou ve III. tř. jen 400 K, ve II. třídě 465 K. Poněvadž jest v době velikonoční v Pařiži s ubytováním velkých společností potíž, jest nutno k výpravě co nejdřive se přihlásitia přihlášku se zálohou 50 K zaslati na adresu: Pěvecký zájezd do Francie (výkonný výbor)v Brně. Podrobný program výpravy zašle se na požádání.
Kazda Praha Vltava Týn nad Vltava Karlin Zájezd Paříž Nancy Curych Brno Versailles Francie jízda III
31 article
— Zemská doplňovací volba na Moravě. Z Brna, 24. března. (K. k.) O dnešní volbě zemského po- slance, konané v českém mestském volebním okresu valašsko-meziříčském, kterou bylo třeba provésti ná- sledsem úmrtí posavadního poslance Bubely, bylo odevzdano 1239 platných hlasů. Starosta města Va- lašských Klobouk Frant. Šerý (pokrokář) byl zvo- len zemským poslancem 873 hlasy. Křesťansko- sociální kandidát Alexandr Zámrský obdržel 364 hlasy. Dva hlasy byly roztříštěny- — Osobní Chorvatský bán jmenoval našeho kra- jana pana MUDra. Františka Partsche, rodika praž- ského, král. okresním lékatem s ponecháním na jeho dosavadním místě jako ředitele komitatní nemocnice v Dugaresi v Chorvatsku. — Z české techniky. Dne 23. března podrobili se druhé statní zkoušce z oboru stavebního mnženýr- ství tito pp.: Inženýr Vojtěch Náhlík z Plzné s vše- obecným vyznamenáním, inženýr Miloslav Pinka z Kralup nad Vit. a mženýr Ceněk Pittermann z Horní Bělé, inženýr Fr. M acha č rodem z Loučky na Moravě s vyznamenáním — Druhé statní zkoušce z kulturního inženýrství podrobili se dne 24. března pp.: Inženýr Alois Hora z Chrásti u Chrudím uznán způsobilým s vyznamenáním, inženýr Karel L íska z Poděbrad, iženýr Karel E. Hora z Přeštic a mnže- nýr Jan Dezort z Mýta a uznáni vesměs velmi způsobilými. — Jmenování. Dosavadní správce městské spo- řilelny na Král. Vinobradech pan Josef Kras! byl k návrhu ředitelstva ve schůzi výboru dne 23. března konané jmenovan ředitelem tohoto ústavu. Tak došla zaslouženého ocenění práce tohoto odborníka spoři- telního. Při té příležitosti sešlo se úřadnictvo ústavu ve slavnostně vyzd beném salonku páně ředitelově a slovy srdečnými přálo svému představenému k nové jeho funkci. Tež všemu ostatnímu úřadnictvu byly platy značně zvýšeny.
Bubela František Mudra Partsch Náhlík Pinka Ceněk Pittermann Hora L íska E Hora Dezort Král Josef kras Morava Brno Virginie Chorvatsko Plzný Kralupy Horní Bělá Francie Chrást Poděbrady Přeštice Mýto
32 article
— O nemnci Jana hr. Harracha došel včera večer z Vídně tento telegram: bulletin 24. t. m. zni: Hrozivé známky včerejšího dne z velkého dílu ustouply. Hojení rány pokračuje stejně jako dříve. Bolesti jsou mírnější, teplota 37.3, tepna 86, silnější. Dr. Hochenegg. dr. Zerner, dr. Kaucký, dr. Ma- ritschek. — Úmrli Včera zemřel v Praze ve věku 72 let notář pan JUDr. František Janka. Narodil se dne 10. srpna 1836 a v r. 1862 byl promován na doktora veškerých práv. Po řadu let byl presidentem notářské komory. — Včera zemřel v Praze pan Jan Staněk, soukromník, v 54 roce věku svého. Pohřeb konati se bude v pátek 27. března o 4 hodině z evangelického reform. chrámu sv. Klimenta na Novém městé praž- ském (Klimentská ulice) na hřbitov olšanský. — B. Björnsonovi, vyníkajícímu norskému spiso- vateli, který osvědčil krásným a mužným svým vy- stoupením hluboký zájem o uherské Slováky, předlo- žila rada Společnosti národopisného musea česko- slovanského své publikace, které se dotýkají sloven- ského národopisu. Věnováním svým Společnost náro- dopisného musea nechtěla pouze projeviti svoji úclu velkému Norovi a ukázati, jak se v Čechách vše- obecně cení jeho šlechetný zájem o bratrské Slo- váky. Chtěla spolu k informacím, jež Björnson po- dal světu o slovenském národu, doložiti, že Slováci mají svojí osobitou, lidovou kulturu, své krásnéa svérázné lidové umění, jehož výrobky v eizině ovšem
Jan Harrach doktor Hochenegg Zerner Kaucká ma Úmrli JUDr Janko Staněk Klimenta Björnson Slovák Noro Vídeň Praha Olšanský Čechy národopisný muzeum lidový kultura