3
masthead
25. března 1908
5
article
Prahy, znova se zrodila myšlenka o vzájemných,
slovanských stycích. Byl zřízen „Ústřední svaz
slovanských novinářů“ z různých žurnalisti-
ckých slovanských jednot, jenž nyní pořádá
skuro praviďelné sjezdy slovanských novinářů
v různých slovanských městech za tím účelem,
aby se podmínky slovanského tisku v Rakousku
zlepšily. Na těchto sjezdech se postupně ohla-
zovaly hrany, kterými dotud na sebe naráželi
představitelé nepřátelských sobě slovanských
národů, jmenovitě Rusové a Poláci, Srbovéa
Chorvaté. Jedním z dobrých následků těchto
sjezdů jest, že slovanské orgány, které se jieh
zúčastňují, jsou lépe poučeny o věcech slovan-
ských. Ale hlavního účelu sjezdů slovanských
novinářů ještě nedosaženo. „Slovanská tisková
kancelář“, jejímuž zřízení věnovány skoro vše-
chny tyto sjezdy, nebyla rakouskou vládou po-
volena.
Kloudnou stránkou těchto sjezdů bylo, že
jejich účastníci přiučili se praktické slovanská
vzájemnosti k vypracování společně národníh
hlediska na rezličné otázky.
Pořádají se také sjezdy slovanských lékařů.
archeologů, slavistů, Sokolů atd. Vzbuzena
otázka o společné elovanské vědecké termino-
legii, o účelném rozdělení práce. Avšak v še-
slovanské sjezdy se nedařily. Tak se ne-
konal slovanský sjezd v Paříži za světové vý
stavy, jemuž předsedati měl kníže černohorský.
Zakázán byl obmýšlený sjezd slovanských poli-
tiků ve Františkových Lázních, aby „nebyla
dána možnost nepokojným živlům slovanskýeh
národů shromážditi se,“ jak praví dokument.
Jen r. 1903 konal se v Petrohradě sjezo
slavistů, svolený na podnět prof. Florinského
ruskou Akademií věd. Zde usneseno vydávati
slovanskou eneyklopedii, jejíž prvý sešit pod
redakcí prof. Jagiče vyjde tyto dni.
Rus
Polák
Chorvat
profesor
Florinský
Jagič
Praha
Rakousko
Paříž
Františkův lázeň
Petrohrad
Sokol
akademie věda
6
article
Po svolání prvé hosudarstrenné dumy mezi
slovanskými poslanci ve Vídni vznikla myšlen-
ka zřídití slovanský oddíl při organisaci „mezi-
národní meziparlamentské konference propagan-
dy míru“, ale tehdojší ruští poslanci odmitli
vstoupiti v jednání o tomto návrhu, že prý je
předčasný.
V minulém roce magister oběanského práva
Borzenko v Odesse oznámil veřejnosti, že vě-
nuje 100.000 rublů na periodické slovanské
sjezdy. Ministr P. A. Stolypin, jejž Borzenko
o tom uvědomil, odpověděl mu: „Vzdávaje
upřimné uznání vaší obětavosti, čest mám uvě-
domiti vás, že věnování vaše může býti přijato
ministrem vnitra každou chvíli, při čemž kapi-
tál, nazvaný vaším jmenem, bude chován v stát-
ním banku k účelu svolání v příhodné době
slovanským spolkem nebo jiným jakýmkoli
soukromým ústavem všeslovanských
sjezdů v Rusku s kulturně-humanným
účelem.
Borzenko, zaleknuv se patrně možnosti
libovolného výkladu místa o přihodné době ke
svolání sjezdu, nesložil svého kapitálu, nýbrž
vstoupil v soukromé jednání s rozličnými kluby
v Petrohradě, s poslanci vídeňského parlamentu
a balkánských sněmů. Hluk, jejž jeho věnování
vzbudilo v tisku, vyjasnil, že v Rusku s je z
se potkal s přizní pouze u stran
středu. Rakouští Slované myšlenku jedno-
myslně schválili. Ano aní polský tisk se zásadně
novyslovil proti. Neofieialnost, nestranniekost
vyloučení politiky a přítomnost všech slovan-
ských národností, hlavně Poláků, byly základy
kterými slovanští poslanci ve Vídni podmínil
zdar podniku.
P A Stolypin
Borzenko
Slovan
Polák
Vídeň
Rusko
Petrohrad
Borzenko
7
article
Politický klub v Petrohradě, na nějž Bor
zenko také se obrátil, usnesl se na těchto zákla-
dech sjezd uspořádati, ale když požádal Bor
zenka o peníze, Borzenko dal neurčitou odpo-
věď, jež přiměla klub, aby se otázkou sjezdu
zabýval bez něho a prostředky opatřil soukromou
podpiskou.
Zbývá rozřešit otázku o organisaci zařizu-
jícího komitétu. Žádoueno, aby jeho členy byii
poslanci hosudarstvenné dumy i sovětu, kteří
jsou pro svoláni slovanského jezdu. Tento ko-
mitét by se rozšířil kooptací a vstoupil by v
styk se slovanským komitétem ve Vídni.
V debatě, jež následovala po přednášee
páně Vergunově, gen.. Volodimirov navrhl zajo-
žati všeslovanskou ligu, hýv. ministr M. M. Fe-
dorov „novoslovanský“ spolek, který by se za-
býval myšlenkou svolání sjezdu. Myšlenku Ver-
gunovu podporoval člen hosudarstvenného so-
větu M. M. Kovalovský, pp. Miljutin a Baštnakov
hájili, že svolání sjezdu náleží Slovanskému
spolku petrohradskému, gen. Volodimirov ale
se prohlásil, aby Slovanský spolek zhola byl po-
minut. Na konec p. Vergun navrhl, aby kooptací
pozvány byly k účastenství rozličné organisace
slovanských národů: 1. novinářů a spisovatelů
2. akademií věd; 3. slovanských spolků, klubů,
besed; 4. kyrillometodějovských spolků, matie
a pod. kulturných ústavů; 5. svobodných pro-
fesí, obchodu a sportu
Bor
Vergunův
M M Kovalovský
Petrohrad
Bor
Vídeň
Vera
8
article
Expropriace v Odesse.
Nemine dne, aby v Odesse některého ex
propriátora neoběsili; přes to jejich činnosť ne
utuchá, jeť expropriátorství přece jen výnosné
řemeslo a každého nechytí. Energie nového grado-
načslníka gen. Tolmačeva zla nezmenšuje. Účin-
kem jejím je snad jen to, že expropriátot
ukládají svým vyhlédnutým obětem vyšší vý-
kupné, pokládajíce to za oprávněné při větším
ristku, které mají při svém podnikání. Kde dříve
požadovali sta, nyní žádají tisíce Filialce athon-
ského monastýra uložili výkupného 15 000 rublů.
Známá v Odesse lékatka MUDr. Glébová byla
nucena ujeti do eiziny, aby ušla vydírání ex-
propriátorů. Po vělšině jsou to dělníci bez za-
městnání nebo polovzdélaná mládež, jak se říká
»zkažení studenti«. V několika připadech po
licie při prohlidce bytů zatčených expropriátoro
našla obchodní knihy a denníky, z kterých vyšlo
na jevo, jak přijaté peníze získány i za co vy-
dány. Vydání chodl hlavně na šantány, hostince
a veřejné domy. Mezi expropriátory byl nalezen
a zven také tajný jmenem Hemne.
Žurnalistická stávka v německém sněmu
řišském.
Kancléř Bůlow nemluvil včera, jak ber
línšti žurnalisté soudi, se zřetelem na stávku
žurnalistickou. Bude-li mluviti dnes, žurnalisté
ničeho neuveřejní ani z jeho řeči a telegrafo-
vali i anglickým žurnalistům, aby ze sulidarnosii
ničeho z řeči Bülowa neotiskli. Puřlžs ká
organisace a žurnalisté ruské diumy vyslovili
tolegraficky žurnalistům německým blahoprání
k možnému hájení stavovské důstojnosti. Soudí
se však, že Gröber na konci dnešní schůze
sněmu dá žurnalistům zvlášiním prohlášením
zadostučinění a že po něm i zástupei jiných
stran vzdají čest tisku, načež bude stávka níkon-
čena. Čtenář sezná z depešl, zdaž se naděje ty
splnily.
MUDr
Glébová
Odessa
Odessa lékatka
Bůlow
9
article
Smlouva o Severním moři.
Dle berlinské zprávy »Dany Graphien« bude
smlouva tato co nevidět mezi Holaodskem, Ne
meckem, Anglil a Francií v Berllně podepsána.
Politický atentát dýkou.
V San Franein pokusili se včera čtyří
Korejei usmrtit dýkou v botelu je bo
americkébo rádce korejské státn
rady, dra. Stevensa. Dýce se Stevens
ubránil, ale byl zle zbit. Před personálem hote-
lovým útočníci uprchli Krátce na to, když Sle-
vens chtél odjet do Washingtonu, jiní dva
Korejci vystřelili třikrát na něj, ale
netrefili. Stevens vystřetil rovněža
zastřelil jednoho útočníka, druhý uprehl.
Útok proveden byl prý proto, že Stevens v no-
vmnách chválil nynější správu Koreje Japonskem.
Blok v říšském sněmu německém a centrum
Liberálně-konservativní blok, který nyn
ovládá říšský sněm německý a kompromisem
při jazykovém článku spolčovacího zákona se
udržel i nadále, jásá, že kompromisem tím od-
razil náběh klerikálního centra na znovudobytí
vůdčího postavení v říšském sněmu německém
Náčelníci centra chtěl prý při řečené příležito-
sti další trvání bloku znemožniti, poraziti kan-
cléře Bülowa a způsobiti obrat ve smýšlen
císaře Vnléma; proto kompromis působil prý
v jejich táboře jako rána hromová, zhativ vše-
cky jejich výpočty. Na doklad lakových svýeh
Dano Graphien
Stevens
Sle
Bülow
Francie
San Franein
Washington
Korea
Japonsko
konzervativní blok
10
article
úvah uvádějí zastanci bloku výrok příslušník
středu, posl. dra. Pfeiffera, který prý nedávno
pravil, že císař Vilém při rozpuštění říšského
sněmu německého v prosinci roku 1906 řekl
Nechci býti císařem středu; proto tedy že stře
musí pracovati k tomu, aby cisař prohlásil
Chci býti císařem středul
Převezení popela Zolova do Pantheonu.
Z Pařiže se telegrafuje: V dnešní ministe-
ské radě v Elysejském paláci bylo převezen
popela Zolova do Pantheonu pro průtahy v po-
volování nutných úvérů stanoveno na 4. června.
Vláda oznámí vévodovi z Montebella, ž
nemá práva, aby připustila odstranění popela
jeho předka maršálka Lannesa de Montebello
z Paniheonu.
Mezinárodní policejní inspektor v Marokku.
Z Curichu docházi zpráva, že postaven
mezinárodního policejního inspektora v Marokku
plukovnika Müllera je otřeseno, zejmena pr
jeho nesváry s rakousko-uherským vy-
slancem v Tangeru. Jistý curiš“ký list, mujíe
styky s marockými diplomaty, píše, že plukov
níkovi Můllerovi vytýká se nadržování
Francouzům při dodávkách pro policejní sbor
Proti Müllerovi jsou diplomatičti zástupei ra-
kouskouhierský, nizozemský, belgický, německý
a ilalský. Na jeho straně je menšina diplomati-
ckého sboru a sice zástupei Francie, Anglie,
Španělska, Portugalska a Ruska. V komisi pr
záležiosti policie marccké došlo k častým nedo-
rozuměním většiny diplomatů s plukovníken
Müllerem Zdá . že jeho postavení je ne
udržitelné.
Pfeiffer
Vilém
Zolův
Montebello
Müller
Francouz
Montebella
Maroko
Curych
Tanger
Francie
Anglie
Španělsko
Portugalsko
Rusko
Elysejský palác
11
article
Španělská politika v Marokku.
V senátu madridském podrobil Sa nch e
Roman ostré krihice politiku franeo uz-
skou v Marokku. Vyrýkal jí nejasnosta
pravil: »Nejsme ani tam ani venku, nejsme
ani pro algeciraskou smlnuvu ani proti níe
Španělsko musí stůj co stůj udržeti dobr
styky s Franeil a Anglil, ale an
v nejmenším nesmí se dostat do sporu s Ne
meckem.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 24. brezna.
Česká resoluce o české un
verstě pro markrabství, resoluce
o níž dávno se pracovalo a mluvilo, proti které
se polemisovalo, jejíž znění však nebylo známo
byla dnes podána. Dr. Žáček přečetij
na konci výkladů, svých o české universite
brněnské. Praví se v ní: »Vzhledem na pilnou
potřebu druhé české university pro český národ,
jehož sludentstvo počtem podstatně vzrostlo
vzhledem k tomu, že české oby vatelstvo morav-
ské má oprávněný nárok žádati úplné vybudo-
vání svého školství založením university ve
viastní zemi, vyzývá se vláda, aby ne
prodlené činila potřebné průpra-
vy (Esnleitungen), aby co nejdřive mohla být
zřízena universita s vyučovecím jazykem českým
na Moravě«.
Roman
doktor
Žáček
Esnleitungen
Maroko
Španělsko
Vídeň
Morava
12
article
Po všem, co se v posledních létech stalo
pro české vysoké učení universitní na Moravě,
po všech velikých a skvělých man festacíchv
království a markrabství pro českou universitu
brněnskou, po akci parlamentní, která sahá ně-
kolsk let nazpěl, po několikerých osvědčeníeh
ministerských předsedů a ministrů vyučování
dopadl tento projev vůle nynější české delegaee
pro českou universitu brněnskou po druném
roce positivní pohtiky nsade vže očeká
vání skrovně a krotce.
Nečekali jsme mnoho, ale říci musíme, že
to, co se v resoluci praví, podobá se choulosti
vému uskrovňování jako vejce vejci. Tato reso
luce —to je dík nynějšího kabinelu
za všechnu ochotu a povolno st
za všechny služby, které vládě
státu prokázalo české poselst vo,
zúčastněné ve vládní většině.
Při volební reformě poslanci češtl přinášel
oběť za oběti, jen aby se německá država za
chovala, jen aby nenastala žadná krise, jen ab
Morava
13
article
se reformní dílo to nezmařilo. Při rakousko
uherském vyrovnání položili poslanci čeští, spo-
jení v »Národním klubu«, hlasy pro všechny
předlohy vládní: poslanci svobodomyslní, agrární
poslanci a katolicko-národní poslanci, kdežto
némečtí agrárníci, jakkoli dostali v kabinetě
stejné zastoupení jako čeští agrárníci, dílem
svojí abstinencí, ještě více však svým vote
proti vyrovnávacím předlohám způsobili největst
potíže vládě a celému rakousko-uherskému vy-
rovnání, jehož rychlé a hladké vyřízení ve vý
boru umožněno bylo taktikou posl
dra. Kramáře, předsedy výboru vyrovnaclho.
Již roku 1896 uznal bar. Gautsch jak
ministr vyučování v rozpočtovém výboru oprávně-
nost českého požadavku české university mo-
ravské. R 1902 stejně učinil jeho nástupce dr-
Hartel tolikéž ve výboru. Jeho pozdější prohlá-
šení ve sněmovně bylo měně příznivé. Před
léty bar Gautsch, stav se po druhé minister-
ským předsedou, slíbil ve veřojné schůzi sné-
movny určitě, že vláda ještě za »nynějšího
období zákonodárného«. t. j. do r. 1910, podá
osnovu zákona o zřízení české university mo-
ravské. Pravilť: vláda, nikolí kabinel
který právě jest v úradě. Tato od
pověď byla závazna pro vyučovací správu, tak
závazna, že nástupce bar. Gautache prin
Hohenlohe považoval za věc' samo-
zřejmou, neprodleně prohlá sit
poslancům českým, které k sobě po-
volal, že splní závazek, bar. Gaut-
schem podepsaný. Bylo tedy povinnoste
výkonné moci, splníti závazek bar. Gautschem
prohlášený, obzvláště když nynější ministerský
předseda bar. Beck ve sněmovně řekl, že s
neboji řešiti ani nejsvízelnější ofazky, ani uni-
versitní ani jazykové.
Gautsch
Hartel
Beck
národní klub
zákon o zřízený český univerzita moravský
14
article
Nyní, po čtyrech letech, čeští poslane
vládní žádají, nikoliv aby kabinet předlažil vladn
osnovu zákona bar. Gautschem slibenou, jím
ohlášenou, nikoliv aby vláda dala do přístího
rozpočtu potřebnou položku na moravskou uni
versitu českou, nevyzývají vládu, aby prostě vy
konala, co slibila — poslanci čeští jsou mnohem
skromnější; žádajíť pouze v resoluci od vlády.
aby činsla »potřebně přípravy«. Jen prů-
pravy chtějí po tolika letech, po
tolika námanách, po velikých služ-
bách, prokázaných státu a mon
archiil
Čeští poslanci stali se skrom-
nějšími, vláda bar. Becka stala se
bázlivou. Všecka odvaha ji opustila. Na-
jednou se zalekla. Zalekla se nikoliv osnovy zá-
kona pro českou universitu, nikoli položky do
rozpočtu, ministerstvo Beckovo za-
leklo se akademické, platohic ke
resoluce, vyzývajíeí vládu, by po-
dala zákon pro moravekou univer-
situ a zařadila do vstátního rozpočtu na rok
1909, 1910 a 1911 i jen malé položky na
českou universitu moravskou!
Avšak nejen obsah, správně řečeno be
obsažnost a prázdnota resoluce se dvěma ne
známými veličinami, neznámým mídlem a časen
jest charakteristickou známkou a nejnepstrněj
ším, žel, také nejíruchbvějším momentem, nýbr
také faklum, že resolnce povahy tak všeobecné
že resoluce, podaná po dlouholefém úsl
českém, po tolika slibech od ně olika vlád ne
směla býti podána dotud, doku
nebyla cejchována baronem d'E-
vertemapolitickými jeho přáteli
Vláda, která couvala v jazykové otázce
království českého před soudním adjunktem,
couvala v otázce české university markrabst
moravského před radou vrchního zemskéh
soudu moravsko slezského na odpočinku.
Gautsch
Beck
Beckův
d ' E
15
article
Oprávněnost moravské university české
její možnost jenom a jediná v Brně ještě, do-
kazovati vzhledem k celé literatuře o tomto
postulátě mluvené a psané není snad již třeba.
Přes to uznáváme, že řeči pronesené dnes
o tomto tbematě drem. Žačkem a drem. Kra-
meřem jsou záslužným dílem; ale jejich cenu
bledne úplně naproti křiklavé skutečnosti reso-
luce, jež na dlouhé a trnité cestě ke drubé
české universitě moravské není pokrokem
pražádným. Tato resoluce neměla by cen
zvláštní ani tenkráte, kdvby pro ni hlashvali
netoliko křesťanští sociálové, nýbrž všichn
Němci. Bylo by se řeklo a byla by mohl
říci zejmena vláda: ministerstvo bylo parlamen-
tem vyzváno, by neprodleně učinilo všechna
opatření pro českou universitu moravskou
protože Brno ve výzvě té nebylo vyloučeno,
rozhodlo se ministerstvo pro toto město, které
samo jedině poskytuje záruky zdárné existence
a zdárného vývoje pro českou universitu mo-
ravskou.
Kdyby pak byli pro resoluci tu hlasovali
aspoň křesťanští sociálové, mohli se Čechovéa
mohla se vláda těšiti, že oprávněnost a důvod-
nost požadavku toho uznala největší německá
strana, totiž křesťansko-sociální svaz, a bylí by
mohli podle toho jednati. Ale jest jisto, že
proti této nesmělé, ostýchavé a jalové resoluci
hlasovati budou nejenom Némci tak zv. pokro-
koví, nejen Němci lidoví, ale také všichni kře-
sťanšti sociálové a němečtí klerikálové, tudi
všichni Němci bez rozdílu, vyjímaje snad so
ciální demokraty. Proto byla resoluce drem,
Němec
Brno
český univerzita mo
sociální svaz
16
article
Žáčkem dnes podaná vykleštěna tak, aby v n
nebylo nie, proto byla připravena tak, by byla
bez barvy a bez chuti, proto byly z ní vyne-
chány jak termín, tak sídlo, proto se opatřii
souhlas bar. D' Elverta, by na konec zu-
stali Slované s Romány pro tuto
resoluci sami a aby na druh
straně celý němeeký tábor posta
vil se proti ní. Jak po tomto rozhodnut
strany, kterou v kabineté zastupují dr. Eben-
hoch a dr. Gessmann, po jejím odhodlání, hla-
sovati s ostatními Němci proti nám Čechům
tak podati daleko viditelný a daleko srozumi-
telný důkaz, že mezi Němci tak zv. svobodo-
myslnými a mezi Němci ostatními, mezi zpáteč-
nickými klerikály a křesťanskými sociály není
pražádného rozdilu ani tam, kde jedná se
kulturní potřeby našeho národa, vypadá bar
Beck, nepotřebujeme široko vykládati.
Baron Beck buď nechtěl aneb
nemohl — pro nás jest výsledek úplně stej-
ný, protože jest záporný — vymoci sou-
hlas ani strany křesťansko-sociál
ní pro resoluci tak nevinnou, jak
jest resoluce dra. Žáčka; nemá sou-
hlas s ní od strany, která jest srdci jeho, jeho
smýšlení a jeho snahám tak blízkou, na níž bu-
duje celou svoji soustavu. Naproti tomu Čechové
mají hlasovati pro osnovu zákona, kterou bar
Beck právě podal na prospěch strany křesťan-
sko-sociální vůbec a na prospěch ministra dra.
Žáček
D Elvert
Slovan
doktor
Eben
Gessmann
Němec
Čecho
Beck
Baron Beck
17
article
Gessmanna zvláště, pro osnovu zákona, jímž
tomuto předákovi křesťansko-sociálnímu dává
se mimořádná věru pravomoc. A jaká per-
spektiva otevře se pro řešení če
ské jazykové otázky v parlament
vídeňském, ve kterém vláda nedovedla ani
jediný německý hlas měšťácký získati pro tak
skromný požadavek, jaký jest uložen v resoluci
dra. Záčka? Čehovůbecmohou se ještě
Čechové nadíti od nynějšího ko-
aličního systému vládnmho? Več vů-
bec mohou ještě doufati ve většině vládní, ve
které jsou jedině k tomu, by sloužili
povolovali, dávali všem a pro vše-
chny, sami nejenom nezískůvajt-
ce, nýbrž ztrácejíce.
Bylo v únoru 1905. Tehdejší ministerský
předsedu bar. Gautsch strojil koatiční kabinet.
do kterého povolati chtěl také důvěrníka če-
ského. Když se důvěrníků německých tézal.
chtějí-li povoliti českou universítu v Králově
Poli a když mu odpověděli záporně
prohlásil český důvěrník, že v ta-
kové koalici není pro něho místa,
že o takové koalici přestává všeliká rozprava,
a plán bar. Gautsche byl pochován.
Odporem německých stran vů-
bec, a zvláště odporem křesťan-
sko-sociální strany jako posledního úto-
čiště bar. Becka, proti resoluci tak
okleštěné, jakou je resoluce dra.
Záčka, jsou základy nynější vlád-
ní koalice nejen zviklány, nejen
otřeseny, nýbrž skrz na skrz zniče-
ny. V takové koalici není pro po-
slance české místa. K tomu není český
národ, k tomu nojsou češští poslanci, by v tako-
vém skupenství hráli roli lidí jenom ke službám
ochotných a jenom na služby odkázaných.
Čecho
Gautsch
Beck
18
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Městské divadlo Král. Vinohradů
Ranní ropucha. Hra o 1 dějství. Napsal
Viktor Dyk. V zakletém zámku. Vese-
Iohra o 4 dějstvích. Napsal Karel Legie
Nové dekorace a kostumy od J Weniga. Rožné
J. Kamper.
Dykova aktovka byla přijata dosti chladně
Za to při Legrově veselohře nebral potlesk konce
a vinohradské obecenstvo se velkolepě pobavilo.
Dykova práce je jemně ciselovaný, dramatický
bibelot, Legrova veselohra je z hrubšího ma-
teriálu. Obě novinky apelovaly na rozdilný vkus
a je pochopitelný jejich nestejný osud.
»Rann! ropucha« je obrázek z ga-
lantní doby rokoka. Bizarrní titul. Emile Zola
v době, kdy byl nejvíce atakován, kdy každý
den otvíral ranní listy s jistotou, že v nieh
najde své jméno vlečené bahnem urážek a
skandálů, proskribované jako jméno zrádcea
tupitele vlasti, říkával, že každé ráno musí
polknout svou ropuchu, aby již vlc žádný hnus
na něj nepůsobil. Takovou stoickou filosoſli má
pan de Chauvelin, šlechtic trochu sklamanýa
skeptický Bylo to asi v době, kdy Voltaire po-
sllal z Anglie své vtipné a učené listy a počal
se pošklebovati lžím, předsudkům a pověrám
své napudrované, feudální, zbožné a frivolí
Dyk
Karel Legia
Wenig
J Kamper
Dykův
Legrův
Zola
Chauvelin
Voltaire
Rožná
Anglie
městský divadlo Královský
Vesa
19
article
Pan de Chauvelin byl vojákem. Ztratil levou
ruku pro svého krále v bitvě, kterou způsobi
rozmar, nějaký vrtoch nebo hrabivost Ludvika
XV. Starý šlechtic uvažuje o tom a nesdil
loyální nadáení svého hostitele de Breteuila.
pravého představitele staré doby, »ancien régime«,-
jenž připijí svému králi z milosti božl. Nahodou
král Ludvik XV. bouří byl donucen hledat úkryi
v Breteuilově zámku. Vznešený korunovaný bon-
vivant, provázený dvěma dvořany, vstoupí, oslove
milostivě oba šlechtice, přijme pohár vina a za-
hledne portrét krásné damy. De Breteuil vy-
světluje, že je to podobizna jeho ženy. Ma
šestnáctiletou dceru, která je jí podobná. Královi
zajiskři oči, jako když čeká novou pochoutku
v »jejením parku«. 2Je též tak krásna?« táže
se Ludvik. »Kde je tvá deera? Veďhte mne
doby.
Chauvelin
Breteuil
Nahoda
Ludvik
Breteuilov zámek
Ma
20
article
k ní!« A pokynuv slubům, dáva si svitit n
cestu do ložnice nevinné dívky. De Breteuil je
zdrcen hanbou a žalem. A je malomocný, je
ubohým červem, jejž může rozslápnout bota
všemohoucího suveréna. Oba dvořané královi ho
chlácholí, gratulují mu k štěstí a vyznamenání,
jež ho stihlo právě v tomto okamžiku, kdy
z povzdáli zaznívá výkřik jeho dcery. Je otcem
královské maitresy! Každý počestný francouzský
poddaný, ať kníže nebo sedlák, by chtěl být
na jeho místě. Ale král se náble vraci. Slečinka
se mu nelibila. Omlouvá se se skutečně královskou
taktnosti otci, neminí ho tím urazit, ale nemůže
si pomoci, není to jeho gusto. A poněvadž se
bouře utišila, vydává se Jeho Veličenstvo na
další cestu. De Chanvelin ironicky se ptá svého
ohromeného přitele: »Tak již jsi spolkl svou
ranní ropuchu?« a teď pozvedá čiši k loyálnímu
přípitku. Ale ironická grimassa křiví jeho rty.
Rapidně se přeženě přes jeviště aktovka
Dykova. Její koncisnost a elegance byly by uči-
nily mnohem silnější dojem, kdyby byla hra
korektně nastudována a tlumočena vyspělejším
a hotovějšími herci. Nelze však upřiti, že pan
Zakopal jako král a p. Hlavatý jako Breteui
podali výkony, svědčicí o nejlepší snaze.
Breteuil
Chanvelin
Dykův
Zakopal
21
article
Legrova čtyřaktová veselohra »V zakle-
tém zámku« pohybuje se též v roztomilé
době 18. stoleti. Ale není to graciesní obrá-
zek lehkých barev Wattenuových. P'an Leger
má bodrý humor a trochu těžkopádný styl. Je
to spíše hrubozrná, genrová malba, jak byly
ještě pred 20—30 lety v modě. Obecenstvo má
rádo podobné výjavy, barvotiskem zpopuluriso-
vané a výtečně se bávi, když mu je na jevišti
reprodukuje opereta nebo fraska. A našemu
autorovi se nadmíru podařilo rozesmáti své po-
sluchače a tím zajisté docíli, co chtěl, a může
být spokojen se svým hlučným úspěchem.
V jeho pestré, laškovné historce ze starého zá-
mečku v Polabl hemží se několik figurek ko-
miekých až k pitvornosti. Starý podagrický
hrabě (p. Boleška), jenž vzpominá na dávné
doby vojenské slávy za generála Laudona a
veli se svým kastelánem zamecké armádě o 6
mužích. Pyšná paní hofmistryně (pl. Zelenková)
a jeji upejpavá, cudná dcera Betty (sl. Kloster-
mannova), searvtaf Chramosta (pan Zulenaa,
stále zamilovaný, skandující milostné hexa-
metry. To je ten starý, zaprášený svět, plesní-
vlel v zakletém zámku. Mládí, svéžest, zdravou
hybnost života representují komtesa Hermin
(sl Štepničkova), její milenec Bohuslav z Draho-
budie (p. Zakopal), kteřý přicházi na tajná do-
stavenička do zámku v přestrojení žebravého
mnicha a svižné děvče venkovské Kristina (s
Šiblova), která v zámku posmejčuje starobylé
pavučiny, provětrává a osvěžuje svou milou ve-
selostí zatuchlý vzduch. Toť se rozumi, že kom-
tesa Hermina dostane svého Bohuslava a Kri-
stina svého Barnabáše (p. Fíšer). Veselohra Le-
grova měla hbitou sounru i péknou výpravu
Legrův
Wattenuový
Boleška
Laudon
Zelenková
Betty
Zulenaa
Hermin
Štepničkův
Bohuslav
Zakopal
Kristin
Šiblův
Barnabáš
searvtaf Chramosta
22
article
Hudba.
Hudba.
+ Ruský pěvecký sbor Slavjanských, V těchto
dnech uspořadan bude v Praze zajímavý ruský kon
cert populárního národního pěvce a sběratele národ
ních bylin Dmitrija Alexandroviče Slav
janského (Agreněva) za účasti jeho dcery so-
listky sopránové Margarity Dmitrijev ny
Slavjanské a velkeho národního pěveckého
sboru, jenž za 45 let svého trvaní získal si světové
pověsti ve čtyřech dilech světa — v Evropě, Ame-
rice, Asii a Africe. Vůdce proslaveného ruského
sboru (narozen v Moskvě r. 1832 ze starého dvořan-
ského rodu) slavil loni 75, narozeniny, při kteréžto
příležitosti hudební kruby ruské velmi vřele ocenily
jeho uměleckou působnost a nesmírné zástuhy, jichž
získal si on i jeho pěvecký sbor o zachování a pě-
stění národní písně ruské. Podrobnosti o pražskén
koncertě přineseme.
+ Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze
Mimořádný koncert konau se bude ve čtvrtes dne
26. března o 2. hud. večerní v »Rudolfině« Ševčl
kovo kvartetto s klav. virtuosem p. J Heřmanem
zahraje všechny v posledním konkursu cenou po-
ctěné novinky. L. Kozla smvč. kvartetto »Meditace«,
Lad. Prokopa smyč. kvartetto houslovou sonatu
Ant. Anděla a klavirní kvintett Ad. Piskáčka. Vstu
penkou jsou legitimace spolkové.
+ Hlahol pražský. Dnes ve středu o půl 4. hod
odpol. předneseny budou v Rudolfinu dvě domáci
skladby s průvod-m České Filharmome: Kličků
»Pobřeb na Kaňku« a Nešverovo »D
profundise. Hlahol pražský podati má dnes
Dmitrijev
Heřman
L Kozl
Antonín
Piskáček
Klička
Nešverův
Praha
Evropa
Asie
Afrika
Moskva
ame
český spolek pro komorní hudba
Český Filharmome
Pobřeb
Hlahol
Dmitrija Alexandrovič
Ada
Hlahol
D profundis
23
article
důkaz o sveňi úmecnlu poa. daj as a
kruhů, který předprodejem listků se osvěděil, zaru-
čuje pochupení pro tento umělecký podnik. Zbývající
vstupenky prodávati se budou u pokiadny, která
otevřena jesí již o půl 3. hod. odpol
+ Hudební odbor Umělecké besedy pořá tá
večer starsi české hudby ve čivrtek dne 26. t. m
t. m. o 8. hod. večerní ve velkém sále Žofinského
ostrova za lask. účmkování pí Görlichové, operní
pěvkyně, p. prof. K. ze S avkovských, virtuosa na
slavir. slav. Lschnerova kvartetta p. prof Trnečka
a p JUDr. Piherta. Úvodní sluvo promluví p. řed.
Kare! Haika. Na večírku upoutají ze starších skla-
datelů již dříve uvedených zvláště asi Fr. Krommer
11760—1831), Leopod Kuželuh (1752—1818) a Jan
Hogo Vořišek (1791—1825). Od Fr Kronimera pro-
vedeno bude smyčcové kvartetto, jichž napsal na 70.
vedie 22 kvintett, 20 duett, četných trij, koncertů
množství jiných skladeb. Ú Leop Koželuha obracejí
na sebe pozernost jeho písně, vydavaně 30— 40 le
před Schubertovými. Napsal jich asi 70. Obzvlaste
vymikl ve skladbě klavirní. Napsal 30 symfonif, 7
sonat klavírních, 7 svazků ktav, mennettů, ballady.
pantomimy, oratoria a j. Melodik Voříšek zastoupe
je velkým rondem, op. 8 pro piano a housle. Byo
z prvních, kteří psali písné na česká slova. — Večet
přistupen je zdarma čienům a jicn hostům. Zvlaštn
vstupenky se nevydávají, postačí členska legitimace
+ Ke koncertu erohestru hudebních umělců
který konán bude tuto neděli o 11. hod. dopolední
dostati lze dnes dopoledne listky v hudebním závod
Mujmíra Urbánka v Hávkově paláci Orchestr číta
80 výkonných umělců, samých to koncertních mistr
prvého řadu.
Görlich
profesor
Lschnerův
Trneček
JUDr
Pihert
Kare
Krommer
Jan
Vořišek
Koželuh
Schubertův
Francie
Mujmír Urbánek
Hávkov palác
Leopodobně Kuželuh
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Easký král u prinoezny Moniky. Z Bolza
na, 24. března. (K. k.) Král Bedtich August Saský
přibyl sem dnes ráno s družmou a byl na nádra
uvitán okresním hejtmanem hr. Peschim, jakož i sa-
ským účetním radou Steiznerem, který od několik
měsíců jest přidělen princezně Anně Pie Monicev
Griesu. Král ubytoval se v hotelu „Bristol“.
Z Bolzana, 24. března. K. ký Král Bodrich Augus
odebral se ihned po svém přijezdu do Griesu, aby
spatřil princeznu Annu Piu Moniku.
= Milonový podvod v Pažíži. Z Paříže, 24
března. Zatčený Rochette byl po prohlídce, vy-
konané v jeho soukromém bytě a v kančelářích jeh
„Credit-Minier“ dopraven do věznice La Santě. Ži-
votní dráha zatčeného finaněníka, jemuž jest teprv
32 let, jest velmi pestrá. Rochette počal jako sklepník
v Melunu, později příšel do Paríže a zděchiv nevelký
ohnos, navázal styky s pochybnými peněžníky,
nichž pozbyl většiny svého majetku. Škodou zmou-
dřel Vrhl se sám na zakládání podniků, v čemž se
stal brzy mistrem. Děkujt mu svou existenci násle-
dující podniky: Credit-Mmier, Banque Pranco-hspa-
gnole, Mines de la Nerva, Manchon Hella, Buisson
Monika
August
Pius
Monicev
Bolzano
Bodrich Augus
Manchon Hell
Paříž
Melun
Steizner
Bristol
Le Santa
CreditKurier
CreditMinier
Banque Pranco
Mine jít le Nerva
Buisson
25
article
Hella, četné uhelně doly a odborný list „be Finan-
cier“. Díky borlivé kampáni tisku podniky zdánlivě
prospivaly. Úhrnný kapitál podniků převyšuje ne-
minálně 75 milionů, po umělém vyhnání kursů v po-
slední době asi 100 milicnů. Rochetle měl v Paříži
a na venkově 58 filiálek a jednatelství, jejichž pro-
střednictvím, své papíry uváděl do oběhu. Trestní
oznámení bylo naň učiněno jistým inženýrem již
před několika nedělemi, k zatčení došlo však tčprve
po zevrubném vyšetření. Jest obviněn z podvodu,
zneužití důvěry a krádeže. Poškozeni jsou většinou
mali lidé, ale také někteří kulisiéři. Reklamou byli
lákáni ke koupi akcií zvláště malí střádalově. Mno-
hé papíry stouply značně, sotva byly uvedeny na
bursu. Tak byly akcie Manchon Hella při nominální
hodnotě 100 franků vyhnány daleko nad 500, akcie
Hell
Rochetle
Manchon Hell
Paříž
Mno
26
article
Buisson Hetla v nominájní hodnotě 12.50 byly uve-
deny s 38 franky a dosáhly kursu 58. Podobně bylo
u jiných papírů. Rochette chtěl také omnibusovéa
tramwayové společnosti pařížské proměniti v jedinou
společnost, obrovský městský dopravní trust, což
by vyžadovalo emisi kapitálu několika set milionů
franků a hodlnl též založili veliký lidový list. Zatčení
jeho učinilo konec těmlo plánům. Před zatčením
měl ministr spravodlnosti konforenci s Clěmen-
ceauem, v níž rozhodnuto, ponechati spravedlnosi
volný průchod bez zřeiele k osebám, jež snad budnu
spolu kompromitovány. Mluví se o jistém senátor,
jenž prý podvody Rochettovy podporoval. — Z Pa-
říže, 24. března. „Matin“ udává nominální hodnotu
papírů Rochotlových na 150 mil. fr. Rochetie plati
skvělé dividendy, takže předáci pařížské bursy uklá-
duli vlastní peníze do jeho podníků a povzbuzovali
své klienty k účastenství. Při zakládání „Credií-Mi-
nier“ zůčastnila se také pověslná Tereza Humber-
tová. — Z Paříže, 24. března. (K. k.) Minislr
obchodu Cruppi, kterého různé listy uváděly ve
spojení s aférou Rochettovou, prohlásil, že Rochetla
nezná a že s nim nikdy nebyl ve styku. Stejně pro-
hlašuje posl. Rabier, že nikdy neintervenoval u
ministra spravedlnosti ve prospěch Rochelta.
= Výbuch pracháren. Ze Santiaga de Chi-
le, 23. března. (K. k.) Prachárny na jezeře
Batucosském vyletčly včera večer do
povětří, při čemž, jak se poaví, byle
zničeno několik vesnic a četně osoby
zabity. Pomocný vlak odjel na místo
neštěstí. Škoda páčí se na 3 miliony
piastrů.
= Telefon bez drátu. Z Kristianie, 24. břez:
na. („Morzenbladet:.). Prof. Birkonland koná pokusy
s telefonií bez drátu. Podařilo prý se zavésti telefo-
nické spojení mezi universitou v Krislianii a stanicl
Frognerkilen. Syotem se zatím lají. 3
rrol
Rochette
Tereza Humber
Cruppi
Rochetl
profesor
Birkonland
Paříž
Santiago jít chi
Kristiania