1
masthead
Ročník XXXXVIl.
2
masthead
V Praze, ve středu 25. března 1908.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. Histy
předolácí se
v Praze v administrael
na měsie . . . . . . 9 K
načtvst leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáskou a k. ro n
na něse
Ba čtnt 1ta . . . . 7 K 60h
ve filialkácha
na něite . . . . . . 2 K 30k
Tešteu:
Ba etot leta . . . . 9 K soh
s dvojt zeilkonis K so i
ntvrta . . . K so
na pežsí
Praha
6
title
Dnešní čísle pro Prahu le o 12 stranácb.
Praha
7
article
Universitní resoluce.
Universitní resoluce.
Bez mála čtvrt léta odkládal rozpočtový
výbor rady říšské porady o rozpočtu miní
sterstva vyučování, protože se hledalo vý
chodisko z naléhavých požadavků za zřízen
nových vysokých škol, zejměna po léta pal-
čivé, ale stále odkládané nezbytnosti zříditi
universitu moravskou v Brně, jakožto druhou
universitu českou. Potřeba její uznána byla
již před léty i usnesením sněmu morav
ského a několika prohilášeními vlád (Hartel
Gautsch)
To by v jiném státě a v jiném parla
mentě zajisté slačilo, aby po tolika průtazích
a slibech konečně také nadešel okamžik, kdy
slova se proměňují ve skutek. Jinak je tomu
však ve Vídni jak v kruzích vládních, tak
na radě říšské. Tam i věc nejspravedlivější
potřeba nejnutnější, týkajíli se neněmeckých
národů, odkládají a vlekou se do nekonečna
v naději, že se přece jen nějak podaří vy-
vléci se z daných slibů a odstaviti národni
požadavky na tak zvané vedlejší koleje.
Této methody používá i předseda nyněj
šího ministerstva bar. Beck, a to byla také
hlávní příčina, proč rozpočtový výbor stále
oddaloval porady o rozpočtu ministerstva
vyučování až téměř do opětného zasedání
rady říšské.
Ve veřejnosti musilo toto odkládání při-
rozeně způsobiti dojem, že v zákulisí se
mezi vládou a stranami zatím pilně vyjed
nává o věcné uspořádání nakupené po
třeby nových vysokých škol, a proto s dychti
vosti se očekávalo, jak se zhostí bar. Becl
této eminentně kulturní povinnosti vládní
kteráž mimo to tvoří velmi důležitou součás
třetího velkého úkolu jejího — üspořádán
otázek národnostních
Minulého pátku náble se roznesla z Vídně
zvěst, že podařilo se vládě v otázce nových
vysokých škol dosíci kompromisu a takés
»Fremdenblatt« pospíšil s výzvou, aby lidový
parlament nyní co nejrychleji vyřídil státn
rozpočet.
Hartel Gautsch
Beck
Vídeň
univerzita moravský v Brno
8
article
Současně pak se oznamovalo, že kom
promis tento vysloven bude v řadě resolucí
jejichž slovné znění bylo vlastně oním hro
zivým nebezpečím, před nímž trnul výbo
rozpočtový. Slovně znění resolucí ovšem ni
kdo nebude ztotožňovati s věcným vyřízením
potřeby české university v Brně na Moravě
ale ani při těchto resolucích nelze mluvit
opravdově o kompromisu, protože se na př.
nepodařilo pro resoluci o moravské univer
sité zjednati ani stín souhlasu Němců.
Jest to tedy prostě kompromis mezi
vládou a českým vedením, při čemž ovšem
bezprostřední úspěch připadá předsedovi mi-
nisterstva; on se dočká schválení rozpočtu
bez dalších nesnází a k posavadním proje-
vům na prospěch moravské university české
přibude ještě jeden, nový projev — rady
říšské.
Znění resoluce o této universitě poda
včera ve výboru rozpočtovém poslanec dr.
Žáček, jest tako vétoi
»Se zřetelem na naléhavou potřebu
druhé university pro značný a rostoucí počel
studujících české národnosti, a dále se zře-
telam na to, že český národ na Moravě mo
oprávněný nárok žádati o úplné vybudování
svého školství zřízením university ve vlastní
zemi: vyzývá se vláda, aby neprodleně vy
konala žádoucí přípravné práce, aby co nej
dolemaon et clih tnn
Němec
doktor
Žáček
Brno
Morava
9
article
dříve mohla býti zřízena universita s českou
vyučovací řečí na Moravě.«
Resoluce vídeňského parlamentu mají
bohužel, velmi špatný kurs ve veřejném mí
nění, a o resolucích, jimiž dosažen kompro
mis v záležitosti nových vysokých škol, ne
soudí se ani nyní jinak. Orgán svobodomy-
slných Slovinců na př. praví: Jsme pře
svědčeni, že se bude vydávati schválen
těchto resolucí (vedle české i italské, malo
ruské, slovinské atd.) za veliký úspěch, ale
ve skutečnosti nemají nijakého věcného vý
znamu.
Morava
10
article
»Zeit« pak dokládá: Národní universitn
záležitosti, o něž již po leta se vede spor
vyřídí se řadou resolucí. Nebudou to jedno
myslná usnesení, ale ta která menšina dá si
líbiti, že bude přehlasována, vždyť při na-
sledující resoluci uvidí opět odpůrce své
v menšině. Ale když kompromis spočíva
v pouhé formuli, nutno se ovšem tázati
zda-li sestavení těchto resolucí byla opravdu
tak namáhavá a dlouhodobá práce, že mu
sily uplynouti celé týdny, než byly ho-
tovy ?l
Co pak se týče university české na Moravě
předeslal, jak známo, zpravodaj rytíř Biliňsky
resoluci o ní velmi podivný výklad, prohlásiv
že pouze vysoké školy pro Itaty a Malo-
rusy jsou aktuální, kdežto o zřizení če
ské university v Brně na Moravě prý nemůže
býti dnes ani řeči! Také devítičlenný výbor
německý vyslovil se u přítomnosti ministra
vyučování Marcheta a ministra krajane
Peschky jednomyslně, že Němci se rozhodně
postaví proti zřízení české university na Mo
ravě, jakož i proti ostatním vysokým školám
národnostním. Němci jsou pouze pro novou
německou universitu na Moravě, jež nebude
míti posluchačů, jako jich nemá zbytečná
universita německá v Černovicích v Bukovině
Ve smyslu tohoto usnesení ohradil se
německý moravský poslanec svob. pán d' El
vert včera v rozpočtovém výboru co nejroz
hodněji proti české universitě v Brně.
Peschek
Němec
Morava
Brno
Černovice
Bukovina
univerzita na Morava
český univerzita v Brno
11
article
Za těchto okolností jest za těžko sdílet
o dosahu resoluce, drem. Žáčkem podané
optimistické názory, jež vyslovili včera v roz-
počtovém výboru oba přední řečníci čeští
dr. Žáček a dr. Kramář.
Vždyť i poslanec Němec, český sociáln
demokrat ve výboru rozpočtovém podotk
že vlastním účelem resolucí prý bylo ne
zříditi žádné nové university, nýbrž na
jiti jenem východisko, aby celá ve
byla odložena,
Při známém stanovisku německém jes
nám proto přímo nepochopitelno, proč i po
slanec Němec i dr. Kramář výslovně prohlá-
sili v rozpočtovém výboru, že budou hlaso
vati pro resoluci, aby se zřídila německá
universita v Brně. Když nic jiného, vznikí
takto nebezpečí, že pro zřízení této německé.
již šesté university, vysloví se největš
počet poslanců v plné sněmovně, a Němei
neopomenou z toho pro sebe vydatně ko
řistiti.
Vedle nedostatku české resoluce, že ne-
stanoví ani dobu, kdy má česká universita
moravská se zříditi, ani kde má se umístiti
postrádáme ještě také výslovný poukaz, aby
do rozpočtu se zařadíla přiměřená suma na
přípravné práce k ní, k nimž se vláda vy
zývá a to bezodkladně.
Řečníci čeští se ovšem důrazně v ře
čech svých vyslovili pro Brno, předpokláda
jíce, že hlas sněmovny stačí, aby vláda jed
Žáček
doktor
Kramář
Němec
Brno
12
article
nala, jak jí ukládá resoluce, ba dr. Kramář
i očekává, že vliv resoluce uvidíme již
v příštím rozpočtu . ..
Přes to však ihned v úvodu své řečt
pokládal vůči něměckému odporu za nuln
prohlásíti, že »jsme nucení dle toho zaříditi
své stanovisko, ač ještě nemůže říci, zdase
zařízení stanoviska obmezí pouze na tuto
otázku universitní.«
Česká veřejnost zapamatuje si toto od
hodlání, a svým časem je neopomeneme
osvěžiti v paměti její, vždyť národ náš má
již toho zahrávání vlády a Němcův se zájmy
českými až až dosti.
Posavadní stav české universitní otázky
na Moravě, včetně s rešolucí právě navrženou,
jest dalším a už naprosto nadbytečným do-
kladem věcné málomoci vlády, ji
se dosud nepodařilo ž ani v jediné závažné
věci zjednati nám spravedlnost a provésti
opravdový čin. Tu věru není možno šetřit
k ní dalších ohledů, a choulzli se a ustu-
puje ustavičně jenom před diktáty Němcův.
notno z toho vyvoditi politikům českým dů-
sledky, nejen v universitní, ale ve všec
otázkách. My nemusíme míti tolik ohledů
ke vládě, jež jest zajatcem německým;
Němef rakouští, jak správně napsal tyto dny
»Frankí Ztg «, ohrožují svým panovačním
vystupováním proti nám především s vů
vlastní pokrokový vývoj
Ženou-li tedy věci tak do krajnosti, jako
nynějším svým odporem proti české univer
sitě v Brně, nuže, nechť vedení české poli
tiky konečně jim ohlásí: »Až potud
ne dále!«
doktor
Kramář
Němcův
Morava
Brno
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. března. (Universitní re-
soluce.) Dnes byly v rozpočtovém výboru
předneseny první resoluce, týkající se universit
ních požadavků. Jich ráz a jich konečný osu
vhodně odhaduje „Slov. Narod“, jenž ve stt
o universitách praví: Opravdu pěkně se bude
vyjímati, nž se řekne: rozpočtový výbor se vy-
slovil pro českou universitu na Moravě, pre
slovinskou právnickou akademii v Lublani, pro
vlašskou právnickou fakultu v Terstě atd. atd.
kdo však myslí, že týto papírové resoluce mají
byť jen stín nějaké skutečné ceny
je politické dítě. Strany, jež se dohodly
o takový kompromis, vědí to sice dobře, al
chtěly svou laskavostí a zdvořilostí zachrániti
vládu n proto se-spokojují resolucemi, které maji
národům zastříti skutečný stav. Národové majísi
mysliti, že jejich strany činily vše možné pro
národní vysoké školy, ve skutečnosti však hlo-
daly jen východ z choulostivé situace, vzniklě
z toho, že chtěly vládu ušetřiti krise a národůi
zalepiti oči. To je celé tajemství tohoto univer-
sitního kompromisu.
V Praze, 24. března. (Němei a neně
mecké university.) Jest tomu šest, sedn
let, co posl. K. H. Wolf vydal heslo, že v Ra
kousku i právo na vzdělání jest nedotknutelnou
državou německého národa. Dnes dznává totc
heslo celá skupina německých poslaneů, nazýva
jících se liberálními (!). Devítičlenný výkonný
výbor německých liberálních stran jednal včera
za přítomnosti ministrů Mareleta a Poschky
poslanců d'Elverta a dra. Lechrá o tom, jakě
stanovisko mají Němci zaujíti v rozpočtovén
výboru při univorsitních položkách ministerstv
osvěty a rozhodl, že proti druhé české univer
sitě se musí vystoupiti co nejrozhodněji
A stejně se má zakročiti proti zřizování jinýe
Wolf
Marelet
Elvert
Němec
Praha
Lublaň
český univerzita na Morava
vlašský právnický
národní vysoký škola
14
article
neněmeckých vysokých škol. Za to však bude
se hájiti resoluce, žádající, aby se na Moravě
zřídila šestá, zbytečná universita německá.
Dožadují-li se neněmečuí národové v R
kousku rovnoprávnosti s Němci, namílá se jím
že stojí kulturně za Němci a nemohou býti s ni-
mi rovnoprávní. Dožebrávají-li se však, aby se
jim tedy daly potřebné školy, by mohli Něme
dohoniti v kultuře, namitne se opět, že univer-
sity jsou výhradnou državou Němeů. A slavná
vláda nad takovým šalomounským rozsudkem
klidně pokrčí ramony.
V Praze, 24. března. (Rozpočet no
vého ministerstva pro veřejné
prácle.) Vláda zaslala už sněnrovní kuncelát
náveh zákona, jímž se má upraviti právomoc no
vého ministerstva pro veřejné práce a zároven
dodatek k rozpočtu na r. 1908, obsahující úvě
ry nového ministerstva. Celý rozpočet novéh.
ministerstva bude obnášeti asi 70 milionů K
ale nově se pro ně žádá jen 1.5 milionů na ně
které nové účely, jako pěči o živnostenskou
mládež, o zlevnění bylů, o podporování pokusů
v oboru techniky a návštěvu cizinců; osltn
úvěry se jen oddlělují od jiných oborů, pro nět
byly vykázány v původním rozpočtu
Němec
Morava
Praha
15
article
V Praze, 24. března. (Dv. rada Fran
Šuklje.) Dnešní úřadní noviny vídeňské uve
řejňují patent ze dno 22. t. m., jímž se na den
27. t. m. svolávají zemské sněmy kraňský
moravský a vorarlberský a dalši císa
ské rozhodnutí, jimž se posl. dv. rada Fran
Šuklje jmonuje kraňským zemským hejtme
nem a jeho náměstkem Němec, bar. Leopol
Liechitenborg. Nový zemský hejtman kraňský
Frt. Šuklje, narodil se v Lublani r. 1849
a vystudovav filosofii, věnoval se učitelství n
středních školách. R. 1893 stal se přednostou
v ústředním ředitelstvu školních knihoskladů
r. 1902 odešel jako dvorní rada do výslužby
Jako politik býval původně přívržencem slovin-
ské strany pokrokové, později však přešel do
tábora klerikálního, veněmž je dosud. Od r. 1889
byl zemským poslancem a brzy na to volen tak
do říšské rady, jejíž členem je doposud.
Fran Šuklj
Němec
Liechitenborg
Šuklj
Praha
Lublaň
Dv
16
article
V Praze, 23. března. (Istrijská do-
hoda.) Spbotní schůze istrijského sněmu
v Kopru má pro Istriji význam historieký. Všem
28 proti 2 hlasům přijat návrh sněmovní ko-
mise na změnu zemského zřízení a sněmovního
volebního řádu, klerýmižto dvěma reformlam
odstraněno dosavadní výbradné panství vlašské
meršiny pad slovanskou vělšinou istrijskéh
obyvatelstva. Reforma není ovšem taková, jaká
by měla býti dle práva a spravedlnosti, neb
i po reformě vlašská menšina bude míti ve
sněmě 25 poslanců, kdežto dvoutřelinová slo-
vanská vělšina jen 19; v zemském výboru pak
budou zasedati 3 Vlachové proti 2 Slovanům
Ale tato vlašská převaha ve sněmu i v zem
ském výboru jest nyní ve všech otázkách, tý
kajíeíeh se hospodářského u kulfuraího živol
Stovanů, omezena tím, že usnesení o těchto
otázkách může se díti jen kvahfikovanou vět
šinou, kteráž bez součinnosti slovanských po
slanců bude nemožna. Slované ani nadále ne
budou s to, vynutiti si proti vůli Vlachů,eo
jim patří dle práva, ale za to Vlschové nebudou
již míti moci znásilňovati bezohledně Slovany
jako činili dosud. Budou-li od nynějška Vla-
chové zakládati vlašské zemské školy, budou
clitit hospodářsky podporovati vlašské obyva
telstvo, budou o tkázáni při tom na souhlas po-
slanců slovanských, kteři ovšem spuhlasu ne
uděli, nedostane-li se přiměřených výhod i slo-
vanskému obyvatelstvu. V tom a jedině v tom
Slovan
Vlach
Praha
Vl
Vlach
17
article
V drobném pa odejlt
ranní číslo o zobě . . . za 9
odpoledni . . . . . . . za ?
Ve úlialkách na venkově
ránní čhlo. . . . . . . . 10h
vžpolední . . . . . . . . 4i
Insernt
platí se hotově napře
Předplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachávejí se též redakee
tiskáran a okpedice , Národních Listě“
Rukoplay se nevraceji.
18
article
spočívá úspěch, jebož se po dlouholetých zá-
pasech domohli Chorvaté a Slovinci v Istriji.
Sobutní sněmovní schůze měla ráz slav
noslní. Přitomni byli všichni tři biskupové viri-
listé, teratský, porečský a krčský, z 30 poslaneů
bylo přitomno 27, a také místodržitel prine
Hohenlohe přibyl do schůze. Když dr. B ar-
toli přečetl referát o volební opravě, pro-
mluvil v povšechně rozpravě jediný prof. Věkosl.
Š pinčič, aby odůvodnil, proč on a dr. Mandič
nebudou hlasovati pro návrh, ač uznávaji čelné
jeho světlé stránky. V podrobné debatě mluvil
pouze biskup Flapp, jenž si přál čelnějšího
zastouponí církevních statků. Návrh pak přijat
beze změny v druhém i třetím čtení. Dosavadní
sněm měl kromě 3 virilistů 30 poslanců. Nyní
bude jich míti 44. Velkostatek podrží 5, ob-
chodní komora 2 poslance, jako dosud. Města
budou míti nyní 14 poslanců místo dosavad-
ních 11, venkov 15 místo 12 a nová vše-
obecná korie 8. Stované obdrží 3 mandáty
z měst. 12 z venkova a 4 ze všeobecné kurie
ostatní mandály budou vlašské.
Chorvat
Hohenlohe
profesor
Věkosl
doktor
Mandič
Flapp
Istrija
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 24. března.
Praha
21
article
Slovanský sjezd a spojené s ním olázky.
V petrohradském politickém klubu, jenž se
nyní zabývá otázkou slovanského sjezdu, dr
D. N. Vergun podal přehled této slovanské čin-
nosti od r. 1848, kdy se konal prvý slovanský
sjezd v Praze. Promluvil, jak následuje.
Dřivější pokusy o slovanský sjezd nezda-
řily se pro neurčitost eíle. Pražský sjezd roku
1848 byl protiváhou všeněmeckého sněmu
frankfurtského a měl posloužiti organisaci Slo-
vanstva babsburského mocnářství, otřeseného
revolucí. Pozvání na něj Slovanů zahraničných,
účnstenství revolucinářů, Poláka Liebelta a Rusa
Bakunina, učinila poradám Slovanů brzo konee
Vypracované jimi provolání k revolucionářům
vší Evropy, aby svolána byla všeobecná konfe-
rence představitelů všech evropských národů,
strádalo tou fantastičností a nedbáním živé sku
tečnosti, kterou se vyznámenávala všechna děj
stvi ruských revolucionářů. Výstřel. Bakunina
do rakouského vojska byl znamením ke zjevné
vzpouře, jež byla udušena ozbrojenou silou. Ba
kunin a Liebelt prchli, tento s protokoly sjezdu,
jež dosud nebyly nalezeny
Slované si tehdy ještě těžko rozuměli, pro-
čež časlo musili brát útočiště k německému ja
zyku, jenž odtud jim k posměchu nazýván vše-
slovanským. Z pražského slovanského sjezdu
měli přímý prospěch pouze rakouští Němei.
D N Vergun
Polák
Liebelt
Rus
Bakunin
Slovan
Praha
Evropa
St
Slovan
22
article
Neméně nezdařilým byl i druhý pokus; slo-
vanský sjozd v Moskvě r. 1867. Zřízení rakou-
sko-uherského dualismu a odmrštění práv české
koruny přimělo české vůdce Palackého a Riegra,
že se vřele odezvali k pozvání komitétu národ -
pisné výstavy slovanské v Moskvě. Rieger jel
dokonce do Paříže, aby získal polskou emigra i
k účastenství na tomto sjezdě. Ale Poláci, po-
čítajíce na politíku Napoleona III., odmitlia
sjezd se konal bez nich. Ani na tomto sjezdě
nebylo žádného programu. Výlevy, přípitky, řeči
bez konce. Toliko přijmuti Slovanů carem Alex-
andrem II. zrodilo to nadšení, jež dovedlo
k osvoboditelné válce r. 1877. Výsledky berlín-
ského kongresu, milanovština v Srbsku, stam-
bulovština a kaulbarsovština v Bulharsku zma-
řily naději na zlepšení mezislovanských poměrů
v době následovavší
Teprve na I. spezdě slovanských novinářů,
jejž „Spolek českých žurnalistů“ při příležitosti
oslavy stých narozenin Fr. Palackého svolal do
Palacký
Riegr
Rieger
Polák
Napoleon III
Moskva
Paříž
Srbsko
Bulharsko
Francie
Slovan car Alex
24
article
Svatopluk Čech
Svatopluk Čech
Z dávných vzpomínek.
(R. 1873. — Čechovy zkoušky. — Jeho prax
advokátní. — Slaný. — Sny básnické. —
Vznik Adamitů.)
Roku 1873 začal jsem svou právniekou
praxi ve Slaném, vstoupiv do advokátní kan-
celáře dra. Fürsta. Koneipientem v té kanceláři
byt dr. Junghans, který se zabýval i literaturou
a jehož veselohra „Poslední Mohykán“ byl
tehdáž velmi oblíbeným kusem na jevištieh
ochotniekých. Přispíval před tím i básněmi do
Mikoveova „Lumíra“, ale nekladl sám velké
váhy na tuto svou vedlejší literární činnost
hlavním povoláním bylo mu stále právnictví, kte-
réž pěstoval s horlivou zálibou a výborným zda-
Já sám seznamoval jsem se teprve s abe-
cedou advokátní praxe. Naši venkovští klienti
titulevali sice i mne jako dra. Junghanse „ad-
vokátským“, kterýžto prostonárodní výraz dle
analogie „učitelský“ a „mlynářský“ atd. značil,
abych tak řekl advokátského tovaryše, ale moje
práce v kanceláři obmezovaly se prozatím pouze
na t. zv. malý koncept, který svěřován byl i pou-
hým mundantům, a náš solicitator neprávník
přes moji universitní theorii shlížel na mne
útrpně s výše svých praktických kancelářských
vědomostí. A dodávám hned, že jsem se tím ni-
kterak nermoutil. Neměl jsem téměř pražádné
právnické ctižádosti.
Na dráhu jurisprudence uvedlo mě zvláště
jen zřejmé přání otcovo, které však nikdy ne-
5 n
*) Podsli jsme čtenářstvu svému 19. března
zprávu o Čechově literární pozůstalosti: počínáme
dneškem otiskovati její črty autobiografické, v ruko-
pise Čechově bez titulu zůstavené (text Čechův po
rem.
Čo
Čechův
Fürst
Junghans
Lumír
Slaný
Mikoveov
25
article
einá se slovy: »R. 1873 začsl jsem: . . « atd)
mělo povahy jakéhokoli nucení, a pak nesprávná
domněnka, že právnictví lépe se dá sloučiti sli-
terární činností. Jinak byl bych si asi zvoli
dráhu profesorskou. Doba universitní zdála se
sice onu domněnku stvrzovati, neboť právnická
fakulta ponechávala mi hojnost volného času ne
jen ku pokusům veršem a prosou, nýbrž i k čil
účasti v rozmanitých demonstracích politických
které tehdáž byly v nejbujnějším rozkvětu. Pr
tom všem dával jsem ještě kondice a přivydělá
val si polodenní opisovačskou prací v kancelářích
dle možnosti pak účastnil se kavárenského a ho
stinského života, tak že mi na návštěvu před
nášek a vůbec právnické studium zbývalo jen
málo času; přes to však odbyl jsem universitn
studia s úspěchem dosti dobrým a chystal se
po posledních prázdninách již i ku třetí státn
zkoušce a rigorosům, když mne tu nabídka J.S
Skrejšovského uvedla do redakce „Pokroku“
kde jsem se stal zvláště spolupracovníken
feuilletonu, a po roce do rodakce „Světozora“
jehož přílohu jsem pořádal a téměř sám vy
plňoval. Otee z počátku neprotivil se příliš této
mé diversi, zvláště vzhledem k mým slibům, ž
neustanu vedle novinářství připravovati se k
zkouškám a že se vynasnažím, abych brzy od
byl nejen třetí státní zkoušku, ale i rigorosu
Z počátku měl jsem sice k tomu nejlepší vůti
ale rušná žurnalistická činnost nepřála mi do
statečného klidu a později ve „Svělozoru“ mé
jsem práce dosti a začal jsem mimo to na práv
nictví zcela zapomínati, používaje raději každé
klidnější chvíle ku práci literární.
Skrejšovský
26
article
Když pak otec stále marně vysvědčení o ně
jské zkoušce očekával, přiměl mne konečně
abych opustil redakci i Prahu a věnoval se doma
výhradně učení pro třetí státní zkoušku. Tak
jsem v dospělejším věku na delší dobu ocitl se
opět v tichém zámečku vranském, kde jsem
dříve pobýval jen o prázdninách. Nyní zůsta
jsem tam téměř půl roku. Zabral jsem se opět de
suchopárných právnických studií — ale leckdy
sedě se zákonníky a přednáškami pod některým
stromem parku, bezděky upustil jsem je do klina
a mé myšlenky zatoulaly se daleko od finanční
vědy a rakouské statistiky. Dopis přátel z Praby.
chystajícíeh se k vydání almanaehu „Máje“, při
měl mne také, že jsem učinil přestávku ve svýci
studiích a napsal cyklus básní „Snové“
Ale konečně byl jsem přece s přípravam
ke třetí státní zkoušce hotov a šťaslně jsem ji
odbyl, ovšem ne již s vyznamenáním, jako obě
předešlé. Po té mohl jsem již vstoupiti do advo-
kátní kanceláře jako koncipient a tak jsem se
octnul na podzim r. 1872 v oné kanceláři slan
ské.
Praha
27
article
Bydlil jsem tam v prvním patře malého
domu na náměstí, v malém pokojiku, v němž
se mi však líbilo zeela dobře a z něhož jsen
platil pranepatrné nájemné. Bylo také třeba spo-
ření ve všem, neboť mé skrovné služné začáteč-
níka praktikania stačilo právě toliko na prostý
byt, laciné obědy v hostinci „u beránka“ a nej
nutnější vydání ostatní. Můj život byl velm
jednotvárně rozměřený: po snídaní odeháze
jsem do kanceláře, kdež jsem trávil kromě pře
stávky k poobědvání v hostinei a krátké odpo
lední procházky všechen čas až do večera, který
jediný mi poskytoval možnosti k nějaké mimo-
řádné práci literární. Ale nepsal jšem mnoho-
Často sice trávil jsem večery samoten ve svém
pokojíku, s bilým archem papíru na stolku; ale
většinou přecházel jsem jen z rohu do rohu sve
těsné klece, upřádaje v hlavě pláný a varianty
velkolepých prací, z nichž však objerovaly se
na papiře leda chatrné začátky, obyčejně znovu
a znovu měněné a přeškrtávané.
28
article
Zvláště jedna lálka vracela se nejčastěji
Zprvu byl to, abych fak řekl, pouze jakýsi hu
dební prvek. Jako v dřívější „Bouři“, mé prvn
větší práci, vznikl ve mně dojem nourčitého šu
mění, jako promíšený zilumený hlas z daleke
se valící bouře, ale tentokrát nebyla to bouř
přírody, nýbrž bouře lidská. Z počátku je
bouřlivý hluk a hyb zápasících davů, bez urči
tého místního a časového rázu; pudilo mne to
jen k vylíčení potýkajících se mass lidských, ale
tyto zůstávaly prozatím jen temnými, divoce
zvířenými mračny, bez určitých, zřejmých jed
notlivostí, leda že ta vlnitá chmura tu a tam se
třepila jako v třásně korouhví, že v ní křižily se
milavé třivty vražednýeh ostří a že z ni dunělo
víření bubnů. Zkrátka, pocítil jsem neodolatel
ný pud napsati válečné epos, ať jakékoli.
Snad promine mi čtenář tyto zevrubnosti
nevede mne k nim spisovatelská marnivost, nýbrž
demněnka, že snad nebudou zcela bez užitku
jakožto malý příspěvek ku poznání zdrojů z ces
básnické inspirace.
Mne sice vábily tehdáž více látky vzdálené
ale přece zdálo se mi nejvhodnějším zvoliti epi
sodu z dějin domácích a to z bojů husitských
které mne ovšem z české historie poutaly nej
více a kterých jsem se již před tím lehce do
tknul v jedné z prvních svých básní „Husila n
Baltu“. Pohřížil jsem se tedy znovu do Pala
ckého, hledaje vhodný nějaký příběh z válel
oněch.
Pala
Husil můj Balt
29
article
Znovu musím upozorniti, že hlavním, oo
mi šlo, byl bouřivý válečný děj vůbec a mistní
i časové přibarvení bylo teprve v řadě druhé
Kladl jsem ostatně i v tom směru větší váhu
na volnou hru své fantasie, nikoli na přesné vy
stižení rázu a koloritu doby. Toť bylo pro mn
vedlejší. Stačilo mi jen zeela povrchní studiun
za tím účelem, abych měl přece nějaký určile
historický podklad; ostatně hodlal jsem z vý
těžků toho studia použiti jen toho, co by odpo
vídalo obrazu, třeba v celku historicky nespráv
nému, jaký si má fantasie tehdáž spřádala o vel
ké bouři husitské.
Tak jsem došel ve své četbě Palaekého
k místu o vzniku a potření sekty adamitské
A tu rázem nabyla ona mihavá lidská bouř
určitého pozadí a zároveň hlubšího významu
K bouři válečné přistupovala tu zároveň bouře
duchová a mravní; nejradikálnější vzpoura prot
všem současným názorům a zásadám nábožen
ským, morálním, právním a společenským. A jal
ohromný byl kontrast těch dvou zápasiciel
živlů: na jedné straně Žižka se svými věrnými
tento nejpřísnější obhájce pravdy boží v bibl
zjevené a křesťanské mravnosti, stojící v obojín
směru dále na pravo, nežli tehdejší společnos
křesťanská, proti níž hlásal návrat ku prostému
přesnému slovu písma, očistěnému od pozděj
šich příměsků a křivých výkladů, jakož i nej
přísnější plnění zákonů mravoučných —n
druhé pak straně lidé, kteří zamitali všeliko
Žižek
30
article
učení zjevené, hlásali, že každý má zákon boží
v sobě samém, a žili bez manželství v úplné
mravní nevázanosti. Již i v zevnějšku vyniká
ohromnost této protivy, porovnáme-li přísné
předpisy Husitů o přísné počestnosti prostého,
šerého roucha s úplnou nahosti Adamitů.
Všechno to, i zevnější originálnost sce-
nerie: na jedné straně zástupy nahých mužůa
žen, tábořící na lesnatém ostrově Nožárky, na
druhé pak straně voj Táborů se svými cepya
sudlicemi, se svou hradbou vozovou, zaujalo
mne tak mocně, že jsem ihned začal promýšleti
rozvrh básně a že brzy objevil se na papíře
první zpěv. Ovšem pokládal jsem tento první
náběh za pouhý koncept, na němž jsem hodlal
ještě mnoho měniti, a prozatím konal jsem ješté
některé přípravná sludia k celé básni. Byla to
však studia dosti povrchní.
Nožárka
voj Tábor
31
article
Jak již praveno, nekladl jsem zvláštní váhu
na přesný historický podklad. Nedal jsem se
tedy do podrobného studování celé doby husit-
ské, tehdejšího válečnictví a různých poměrů
kulturních. Ostatně tehdáž nebylo ještě někte-
rých podrobnějších badání o Adamitech, kteráž
vyšla teprve pozdějí; přestával jsom pouze na
tom, co podává o nich ve svých dějinách Pala-
cký a i tento skrovný materiál hodlal jsem po-
změňovati dle potřeb své poetické osnovy. Z bi-
storických osob vzal jsem z Palackého jen vůdce
Adamitů, nazývaného Mojžíšem, a husitského
vůdce Boška Klatovského; ostatní postavy Ada-
mitů jsou smyšleny, jen jsem volil pro ně jména
biblická, poněvadž tito sektáři po příkladu svého
vůdce tak se překřtivali.
Když později „Adamité“ s jinými pracemi
vyšly v mé první spírce „Básně“, vytknul mi
jeden kritik, proč prý jsem volil samá staro-
zákonní, v Čechách málo užívaná jména; po-
divil jsem se ovšem tehdáž nemálo, že kritik
z povolání může se pronášeti autoritativně o bás-
ni historické, aniž by aspoň zběžně nahlédl do
té partie dějin, o kterou se jedná — pouhý po-
hlod do Palackého byl by mu vysvětlil, proě
jsem zde užil nápadných jemu a jím vytýkanýeh
jmen biblických. Stůj to zde, jako malá ukázka
povrchnosti, s jakou se někdy recensuje.
Pala
Mojžíš
Bošek
Palacký
Čechy
Ada