ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 88f8e770-7596-11dc-96c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 37, person 55, org 10, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIl.
2 masthead
V Praze, ve středu 25. března 1908.
Praha
3 masthead
lnhome ne
4 masthead
Číslo 84.
5 article
Na ranní a odpol. Histy předolácí se v Praze v administrael na měsie . . . . . . 9 K načtvst leta . . . . 6 K —h s dvojí denáskou a k. ro n na něse Ba čtnt 1ta . . . . 7 K 60h ve filialkácha na něite . . . . . . 2 K 30k Tešteu: Ba etot leta . . . . 9 K soh s dvojt zeilkonis K so i ntvrta . . . K so na pežsí
Praha
6 title
Dnešní čísle pro Prahu le o 12 stranácb.
Praha
7 article Universitní resoluce.
Universitní resoluce. Bez mála čtvrt léta odkládal rozpočtový výbor rady říšské porady o rozpočtu miní sterstva vyučování, protože se hledalo vý chodisko z naléhavých požadavků za zřízen nových vysokých škol, zejměna po léta pal- čivé, ale stále odkládané nezbytnosti zříditi universitu moravskou v Brně, jakožto druhou universitu českou. Potřeba její uznána byla již před léty i usnesením sněmu morav ského a několika prohilášeními vlád (Hartel Gautsch) To by v jiném státě a v jiném parla mentě zajisté slačilo, aby po tolika průtazích a slibech konečně také nadešel okamžik, kdy slova se proměňují ve skutek. Jinak je tomu však ve Vídni jak v kruzích vládních, tak na radě říšské. Tam i věc nejspravedlivější potřeba nejnutnější, týkajíli se neněmeckých národů, odkládají a vlekou se do nekonečna v naději, že se přece jen nějak podaří vy- vléci se z daných slibů a odstaviti národni požadavky na tak zvané vedlejší koleje. Této methody používá i předseda nyněj šího ministerstva bar. Beck, a to byla také hlávní příčina, proč rozpočtový výbor stále oddaloval porady o rozpočtu ministerstva vyučování až téměř do opětného zasedání rady říšské. Ve veřejnosti musilo toto odkládání při- rozeně způsobiti dojem, že v zákulisí se mezi vládou a stranami zatím pilně vyjed nává o věcné uspořádání nakupené po třeby nových vysokých škol, a proto s dychti vosti se očekávalo, jak se zhostí bar. Becl této eminentně kulturní povinnosti vládní kteráž mimo to tvoří velmi důležitou součás třetího velkého úkolu jejího — üspořádán otázek národnostních Minulého pátku náble se roznesla z Vídně zvěst, že podařilo se vládě v otázce nových vysokých škol dosíci kompromisu a takés »Fremdenblatt« pospíšil s výzvou, aby lidový parlament nyní co nejrychleji vyřídil státn rozpočet.
Hartel Gautsch Beck Vídeň univerzita moravský v Brno
8 article
Současně pak se oznamovalo, že kom promis tento vysloven bude v řadě resolucí jejichž slovné znění bylo vlastně oním hro zivým nebezpečím, před nímž trnul výbo rozpočtový. Slovně znění resolucí ovšem ni kdo nebude ztotožňovati s věcným vyřízením potřeby české university v Brně na Moravě ale ani při těchto resolucích nelze mluvit opravdově o kompromisu, protože se na př. nepodařilo pro resoluci o moravské univer sité zjednati ani stín souhlasu Němců. Jest to tedy prostě kompromis mezi vládou a českým vedením, při čemž ovšem bezprostřední úspěch připadá předsedovi mi- nisterstva; on se dočká schválení rozpočtu bez dalších nesnází a k posavadním proje- vům na prospěch moravské university české přibude ještě jeden, nový projev — rady říšské. Znění resoluce o této universitě poda včera ve výboru rozpočtovém poslanec dr. Žáček, jest tako vétoi »Se zřetelem na naléhavou potřebu druhé university pro značný a rostoucí počel studujících české národnosti, a dále se zře- telam na to, že český národ na Moravě mo oprávněný nárok žádati o úplné vybudování svého školství zřízením university ve vlastní zemi: vyzývá se vláda, aby neprodleně vy konala žádoucí přípravné práce, aby co nej dolemaon et clih tnn
Němec doktor Žáček Brno Morava
9 article
dříve mohla býti zřízena universita s českou vyučovací řečí na Moravě.« Resoluce vídeňského parlamentu mají bohužel, velmi špatný kurs ve veřejném mí nění, a o resolucích, jimiž dosažen kompro mis v záležitosti nových vysokých škol, ne soudí se ani nyní jinak. Orgán svobodomy- slných Slovinců na př. praví: Jsme pře svědčeni, že se bude vydávati schválen těchto resolucí (vedle české i italské, malo ruské, slovinské atd.) za veliký úspěch, ale ve skutečnosti nemají nijakého věcného vý znamu.
Morava
10 article
»Zeit« pak dokládá: Národní universitn záležitosti, o něž již po leta se vede spor vyřídí se řadou resolucí. Nebudou to jedno myslná usnesení, ale ta která menšina dá si líbiti, že bude přehlasována, vždyť při na- sledující resoluci uvidí opět odpůrce své v menšině. Ale když kompromis spočíva v pouhé formuli, nutno se ovšem tázati zda-li sestavení těchto resolucí byla opravdu tak namáhavá a dlouhodobá práce, že mu sily uplynouti celé týdny, než byly ho- tovy ?l Co pak se týče university české na Moravě předeslal, jak známo, zpravodaj rytíř Biliňsky resoluci o ní velmi podivný výklad, prohlásiv že pouze vysoké školy pro Itaty a Malo- rusy jsou aktuální, kdežto o zřizení če ské university v Brně na Moravě prý nemůže býti dnes ani řeči! Také devítičlenný výbor německý vyslovil se u přítomnosti ministra vyučování Marcheta a ministra krajane Peschky jednomyslně, že Němci se rozhodně postaví proti zřízení české university na Mo ravě, jakož i proti ostatním vysokým školám národnostním. Němci jsou pouze pro novou německou universitu na Moravě, jež nebude míti posluchačů, jako jich nemá zbytečná universita německá v Černovicích v Bukovině Ve smyslu tohoto usnesení ohradil se německý moravský poslanec svob. pán d' El vert včera v rozpočtovém výboru co nejroz hodněji proti české universitě v Brně.
Peschek Němec Morava Brno Černovice Bukovina univerzita na Morava český univerzita v Brno
11 article
Za těchto okolností jest za těžko sdílet o dosahu resoluce, drem. Žáčkem podané optimistické názory, jež vyslovili včera v roz- počtovém výboru oba přední řečníci čeští dr. Žáček a dr. Kramář. Vždyť i poslanec Němec, český sociáln demokrat ve výboru rozpočtovém podotk že vlastním účelem resolucí prý bylo ne zříditi žádné nové university, nýbrž na jiti jenem východisko, aby celá ve byla odložena, Při známém stanovisku německém jes nám proto přímo nepochopitelno, proč i po slanec Němec i dr. Kramář výslovně prohlá- sili v rozpočtovém výboru, že budou hlaso vati pro resoluci, aby se zřídila německá universita v Brně. Když nic jiného, vznikí takto nebezpečí, že pro zřízení této německé. již šesté university, vysloví se největš počet poslanců v plné sněmovně, a Němei neopomenou z toho pro sebe vydatně ko řistiti. Vedle nedostatku české resoluce, že ne- stanoví ani dobu, kdy má česká universita moravská se zříditi, ani kde má se umístiti postrádáme ještě také výslovný poukaz, aby do rozpočtu se zařadíla přiměřená suma na přípravné práce k ní, k nimž se vláda vy zývá a to bezodkladně. Řečníci čeští se ovšem důrazně v ře čech svých vyslovili pro Brno, předpokláda jíce, že hlas sněmovny stačí, aby vláda jed
Žáček doktor Kramář Němec Brno
12 article
nala, jak jí ukládá resoluce, ba dr. Kramář i očekává, že vliv resoluce uvidíme již v příštím rozpočtu . .. Přes to však ihned v úvodu své řečt pokládal vůči něměckému odporu za nuln prohlásíti, že »jsme nucení dle toho zaříditi své stanovisko, ač ještě nemůže říci, zdase zařízení stanoviska obmezí pouze na tuto otázku universitní.« Česká veřejnost zapamatuje si toto od hodlání, a svým časem je neopomeneme osvěžiti v paměti její, vždyť národ náš má již toho zahrávání vlády a Němcův se zájmy českými až až dosti. Posavadní stav české universitní otázky na Moravě, včetně s rešolucí právě navrženou, jest dalším a už naprosto nadbytečným do- kladem věcné málomoci vlády, ji se dosud nepodařilo ž ani v jediné závažné věci zjednati nám spravedlnost a provésti opravdový čin. Tu věru není možno šetřit k ní dalších ohledů, a choulzli se a ustu- puje ustavičně jenom před diktáty Němcův. notno z toho vyvoditi politikům českým dů- sledky, nejen v universitní, ale ve všec otázkách. My nemusíme míti tolik ohledů ke vládě, jež jest zajatcem německým; Němef rakouští, jak správně napsal tyto dny »Frankí Ztg «, ohrožují svým panovačním vystupováním proti nám především s vů vlastní pokrokový vývoj Ženou-li tedy věci tak do krajnosti, jako nynějším svým odporem proti české univer sitě v Brně, nuže, nechť vedení české poli tiky konečně jim ohlásí: »Až potud ne dále!«
doktor Kramář Němcův Morava Brno
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. března. (Universitní re- soluce.) Dnes byly v rozpočtovém výboru předneseny první resoluce, týkající se universit ních požadavků. Jich ráz a jich konečný osu vhodně odhaduje „Slov. Narod“, jenž ve stt o universitách praví: Opravdu pěkně se bude vyjímati, nž se řekne: rozpočtový výbor se vy- slovil pro českou universitu na Moravě, pre slovinskou právnickou akademii v Lublani, pro vlašskou právnickou fakultu v Terstě atd. atd. kdo však myslí, že týto papírové resoluce mají byť jen stín nějaké skutečné ceny je politické dítě. Strany, jež se dohodly o takový kompromis, vědí to sice dobře, al chtěly svou laskavostí a zdvořilostí zachrániti vládu n proto se-spokojují resolucemi, které maji národům zastříti skutečný stav. Národové majísi mysliti, že jejich strany činily vše možné pro národní vysoké školy, ve skutečnosti však hlo- daly jen východ z choulostivé situace, vzniklě z toho, že chtěly vládu ušetřiti krise a národůi zalepiti oči. To je celé tajemství tohoto univer- sitního kompromisu. V Praze, 24. března. (Němei a neně mecké university.) Jest tomu šest, sedn let, co posl. K. H. Wolf vydal heslo, že v Ra kousku i právo na vzdělání jest nedotknutelnou državou německého národa. Dnes dznává totc heslo celá skupina německých poslaneů, nazýva jících se liberálními (!). Devítičlenný výkonný výbor německých liberálních stran jednal včera za přítomnosti ministrů Mareleta a Poschky poslanců d'Elverta a dra. Lechrá o tom, jakě stanovisko mají Němci zaujíti v rozpočtovén výboru při univorsitních položkách ministerstv osvěty a rozhodl, že proti druhé české univer sitě se musí vystoupiti co nejrozhodněji A stejně se má zakročiti proti zřizování jinýe
Wolf Marelet Elvert Němec Praha Lublaň český univerzita na Morava vlašský právnický národní vysoký škola
14 article
neněmeckých vysokých škol. Za to však bude se hájiti resoluce, žádající, aby se na Moravě zřídila šestá, zbytečná universita německá. Dožadují-li se neněmečuí národové v R kousku rovnoprávnosti s Němci, namílá se jím že stojí kulturně za Němci a nemohou býti s ni- mi rovnoprávní. Dožebrávají-li se však, aby se jim tedy daly potřebné školy, by mohli Něme dohoniti v kultuře, namitne se opět, že univer- sity jsou výhradnou državou Němeů. A slavná vláda nad takovým šalomounským rozsudkem klidně pokrčí ramony. V Praze, 24. března. (Rozpočet no vého ministerstva pro veřejné prácle.) Vláda zaslala už sněnrovní kuncelát náveh zákona, jímž se má upraviti právomoc no vého ministerstva pro veřejné práce a zároven dodatek k rozpočtu na r. 1908, obsahující úvě ry nového ministerstva. Celý rozpočet novéh. ministerstva bude obnášeti asi 70 milionů K ale nově se pro ně žádá jen 1.5 milionů na ně které nové účely, jako pěči o živnostenskou mládež, o zlevnění bylů, o podporování pokusů v oboru techniky a návštěvu cizinců; osltn úvěry se jen oddlělují od jiných oborů, pro nět byly vykázány v původním rozpočtu
Němec Morava Praha
15 article
V Praze, 24. března. (Dv. rada Fran Šuklje.) Dnešní úřadní noviny vídeňské uve řejňují patent ze dno 22. t. m., jímž se na den 27. t. m. svolávají zemské sněmy kraňský moravský a vorarlberský a dalši císa ské rozhodnutí, jimž se posl. dv. rada Fran Šuklje jmonuje kraňským zemským hejtme nem a jeho náměstkem Němec, bar. Leopol Liechitenborg. Nový zemský hejtman kraňský Frt. Šuklje, narodil se v Lublani r. 1849 a vystudovav filosofii, věnoval se učitelství n středních školách. R. 1893 stal se přednostou v ústředním ředitelstvu školních knihoskladů r. 1902 odešel jako dvorní rada do výslužby Jako politik býval původně přívržencem slovin- ské strany pokrokové, později však přešel do tábora klerikálního, veněmž je dosud. Od r. 1889 byl zemským poslancem a brzy na to volen tak do říšské rady, jejíž členem je doposud.
Fran Šuklj Němec Liechitenborg Šuklj Praha Lublaň Dv
16 article
V Praze, 23. března. (Istrijská do- hoda.) Spbotní schůze istrijského sněmu v Kopru má pro Istriji význam historieký. Všem 28 proti 2 hlasům přijat návrh sněmovní ko- mise na změnu zemského zřízení a sněmovního volebního řádu, klerýmižto dvěma reformlam odstraněno dosavadní výbradné panství vlašské meršiny pad slovanskou vělšinou istrijskéh obyvatelstva. Reforma není ovšem taková, jaká by měla býti dle práva a spravedlnosti, neb i po reformě vlašská menšina bude míti ve sněmě 25 poslanců, kdežto dvoutřelinová slo- vanská vělšina jen 19; v zemském výboru pak budou zasedati 3 Vlachové proti 2 Slovanům Ale tato vlašská převaha ve sněmu i v zem ském výboru jest nyní ve všech otázkách, tý kajíeíeh se hospodářského u kulfuraího živol Stovanů, omezena tím, že usnesení o těchto otázkách může se díti jen kvahfikovanou vět šinou, kteráž bez součinnosti slovanských po slanců bude nemožna. Slované ani nadále ne budou s to, vynutiti si proti vůli Vlachů,eo jim patří dle práva, ale za to Vlschové nebudou již míti moci znásilňovati bezohledně Slovany jako činili dosud. Budou-li od nynějška Vla- chové zakládati vlašské zemské školy, budou clitit hospodářsky podporovati vlašské obyva telstvo, budou o tkázáni při tom na souhlas po- slanců slovanských, kteři ovšem spuhlasu ne uděli, nedostane-li se přiměřených výhod i slo- vanskému obyvatelstvu. V tom a jedině v tom
Slovan Vlach Praha Vl Vlach
17 article
V drobném pa odejlt ranní číslo o zobě . . . za 9 odpoledni . . . . . . . za ? Ve úlialkách na venkově ránní čhlo. . . . . . . . 10h vžpolední . . . . . . . . 4i Insernt platí se hotově napře Předplacení a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachávejí se též redakee tiskáran a okpedice , Národních Listě“ Rukoplay se nevraceji.
18 article
spočívá úspěch, jebož se po dlouholetých zá- pasech domohli Chorvaté a Slovinci v Istriji. Sobutní sněmovní schůze měla ráz slav noslní. Přitomni byli všichni tři biskupové viri- listé, teratský, porečský a krčský, z 30 poslaneů bylo přitomno 27, a také místodržitel prine Hohenlohe přibyl do schůze. Když dr. B ar- toli přečetl referát o volební opravě, pro- mluvil v povšechně rozpravě jediný prof. Věkosl. Š pinčič, aby odůvodnil, proč on a dr. Mandič nebudou hlasovati pro návrh, ač uznávaji čelné jeho světlé stránky. V podrobné debatě mluvil pouze biskup Flapp, jenž si přál čelnějšího zastouponí církevních statků. Návrh pak přijat beze změny v druhém i třetím čtení. Dosavadní sněm měl kromě 3 virilistů 30 poslanců. Nyní bude jich míti 44. Velkostatek podrží 5, ob- chodní komora 2 poslance, jako dosud. Města budou míti nyní 14 poslanců místo dosavad- ních 11, venkov 15 místo 12 a nová vše- obecná korie 8. Stované obdrží 3 mandáty z měst. 12 z venkova a 4 ze všeobecné kurie ostatní mandály budou vlašské.
Chorvat Hohenlohe profesor Věkosl doktor Mandič Flapp Istrija
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 24. března.
Praha
21 article
Slovanský sjezd a spojené s ním olázky. V petrohradském politickém klubu, jenž se nyní zabývá otázkou slovanského sjezdu, dr D. N. Vergun podal přehled této slovanské čin- nosti od r. 1848, kdy se konal prvý slovanský sjezd v Praze. Promluvil, jak následuje. Dřivější pokusy o slovanský sjezd nezda- řily se pro neurčitost eíle. Pražský sjezd roku 1848 byl protiváhou všeněmeckého sněmu frankfurtského a měl posloužiti organisaci Slo- vanstva babsburského mocnářství, otřeseného revolucí. Pozvání na něj Slovanů zahraničných, účnstenství revolucinářů, Poláka Liebelta a Rusa Bakunina, učinila poradám Slovanů brzo konee Vypracované jimi provolání k revolucionářům vší Evropy, aby svolána byla všeobecná konfe- rence představitelů všech evropských národů, strádalo tou fantastičností a nedbáním živé sku tečnosti, kterou se vyznámenávala všechna děj stvi ruských revolucionářů. Výstřel. Bakunina do rakouského vojska byl znamením ke zjevné vzpouře, jež byla udušena ozbrojenou silou. Ba kunin a Liebelt prchli, tento s protokoly sjezdu, jež dosud nebyly nalezeny Slované si tehdy ještě těžko rozuměli, pro- čež časlo musili brát útočiště k německému ja zyku, jenž odtud jim k posměchu nazýván vše- slovanským. Z pražského slovanského sjezdu měli přímý prospěch pouze rakouští Němei.
D N Vergun Polák Liebelt Rus Bakunin Slovan Praha Evropa St Slovan
22 article
Neméně nezdařilým byl i druhý pokus; slo- vanský sjozd v Moskvě r. 1867. Zřízení rakou- sko-uherského dualismu a odmrštění práv české koruny přimělo české vůdce Palackého a Riegra, že se vřele odezvali k pozvání komitétu národ - pisné výstavy slovanské v Moskvě. Rieger jel dokonce do Paříže, aby získal polskou emigra i k účastenství na tomto sjezdě. Ale Poláci, po- čítajíce na politíku Napoleona III., odmitlia sjezd se konal bez nich. Ani na tomto sjezdě nebylo žádného programu. Výlevy, přípitky, řeči bez konce. Toliko přijmuti Slovanů carem Alex- andrem II. zrodilo to nadšení, jež dovedlo k osvoboditelné válce r. 1877. Výsledky berlín- ského kongresu, milanovština v Srbsku, stam- bulovština a kaulbarsovština v Bulharsku zma- řily naději na zlepšení mezislovanských poměrů v době následovavší Teprve na I. spezdě slovanských novinářů, jejž „Spolek českých žurnalistů“ při příležitosti oslavy stých narozenin Fr. Palackého svolal do
Palacký Riegr Rieger Polák Napoleon III Moskva Paříž Srbsko Bulharsko Francie Slovan car Alex
23 title
FEUILLETON
24 article Svatopluk Čech
Svatopluk Čech Z dávných vzpomínek. (R. 1873. — Čechovy zkoušky. — Jeho prax advokátní. — Slaný. — Sny básnické. — Vznik Adamitů.) Roku 1873 začal jsem svou právniekou praxi ve Slaném, vstoupiv do advokátní kan- celáře dra. Fürsta. Koneipientem v té kanceláři byt dr. Junghans, který se zabýval i literaturou a jehož veselohra „Poslední Mohykán“ byl tehdáž velmi oblíbeným kusem na jevištieh ochotniekých. Přispíval před tím i básněmi do Mikoveova „Lumíra“, ale nekladl sám velké váhy na tuto svou vedlejší literární činnost hlavním povoláním bylo mu stále právnictví, kte- réž pěstoval s horlivou zálibou a výborným zda- Já sám seznamoval jsem se teprve s abe- cedou advokátní praxe. Naši venkovští klienti titulevali sice i mne jako dra. Junghanse „ad- vokátským“, kterýžto prostonárodní výraz dle analogie „učitelský“ a „mlynářský“ atd. značil, abych tak řekl advokátského tovaryše, ale moje práce v kanceláři obmezovaly se prozatím pouze na t. zv. malý koncept, který svěřován byl i pou- hým mundantům, a náš solicitator neprávník přes moji universitní theorii shlížel na mne útrpně s výše svých praktických kancelářských vědomostí. A dodávám hned, že jsem se tím ni- kterak nermoutil. Neměl jsem téměř pražádné právnické ctižádosti. Na dráhu jurisprudence uvedlo mě zvláště jen zřejmé přání otcovo, které však nikdy ne- 5 n *) Podsli jsme čtenářstvu svému 19. března zprávu o Čechově literární pozůstalosti: počínáme dneškem otiskovati její črty autobiografické, v ruko- pise Čechově bez titulu zůstavené (text Čechův po rem.
Čo Čechův Fürst Junghans Lumír Slaný Mikoveov
25 article
einá se slovy: »R. 1873 začsl jsem: . . « atd) mělo povahy jakéhokoli nucení, a pak nesprávná domněnka, že právnictví lépe se dá sloučiti sli- terární činností. Jinak byl bych si asi zvoli dráhu profesorskou. Doba universitní zdála se sice onu domněnku stvrzovati, neboť právnická fakulta ponechávala mi hojnost volného času ne jen ku pokusům veršem a prosou, nýbrž i k čil účasti v rozmanitých demonstracích politických které tehdáž byly v nejbujnějším rozkvětu. Pr tom všem dával jsem ještě kondice a přivydělá val si polodenní opisovačskou prací v kancelářích dle možnosti pak účastnil se kavárenského a ho stinského života, tak že mi na návštěvu před nášek a vůbec právnické studium zbývalo jen málo času; přes to však odbyl jsem universitn studia s úspěchem dosti dobrým a chystal se po posledních prázdninách již i ku třetí státn zkoušce a rigorosům, když mne tu nabídka J.S Skrejšovského uvedla do redakce „Pokroku“ kde jsem se stal zvláště spolupracovníken feuilletonu, a po roce do rodakce „Světozora“ jehož přílohu jsem pořádal a téměř sám vy plňoval. Otee z počátku neprotivil se příliš této mé diversi, zvláště vzhledem k mým slibům, ž neustanu vedle novinářství připravovati se k zkouškám a že se vynasnažím, abych brzy od byl nejen třetí státní zkoušku, ale i rigorosu Z počátku měl jsem sice k tomu nejlepší vůti ale rušná žurnalistická činnost nepřála mi do statečného klidu a později ve „Svělozoru“ mé jsem práce dosti a začal jsem mimo to na práv nictví zcela zapomínati, používaje raději každé klidnější chvíle ku práci literární.
Skrejšovský
26 article
Když pak otec stále marně vysvědčení o ně jské zkoušce očekával, přiměl mne konečně abych opustil redakci i Prahu a věnoval se doma výhradně učení pro třetí státní zkoušku. Tak jsem v dospělejším věku na delší dobu ocitl se opět v tichém zámečku vranském, kde jsem dříve pobýval jen o prázdninách. Nyní zůsta jsem tam téměř půl roku. Zabral jsem se opět de suchopárných právnických studií — ale leckdy sedě se zákonníky a přednáškami pod některým stromem parku, bezděky upustil jsem je do klina a mé myšlenky zatoulaly se daleko od finanční vědy a rakouské statistiky. Dopis přátel z Praby. chystajícíeh se k vydání almanaehu „Máje“, při měl mne také, že jsem učinil přestávku ve svýci studiích a napsal cyklus básní „Snové“ Ale konečně byl jsem přece s přípravam ke třetí státní zkoušce hotov a šťaslně jsem ji odbyl, ovšem ne již s vyznamenáním, jako obě předešlé. Po té mohl jsem již vstoupiti do advo- kátní kanceláře jako koncipient a tak jsem se octnul na podzim r. 1872 v oné kanceláři slan ské.
Praha
27 article
Bydlil jsem tam v prvním patře malého domu na náměstí, v malém pokojiku, v němž se mi však líbilo zeela dobře a z něhož jsen platil pranepatrné nájemné. Bylo také třeba spo- ření ve všem, neboť mé skrovné služné začáteč- níka praktikania stačilo právě toliko na prostý byt, laciné obědy v hostinci „u beránka“ a nej nutnější vydání ostatní. Můj život byl velm jednotvárně rozměřený: po snídaní odeháze jsem do kanceláře, kdež jsem trávil kromě pře stávky k poobědvání v hostinei a krátké odpo lední procházky všechen čas až do večera, který jediný mi poskytoval možnosti k nějaké mimo- řádné práci literární. Ale nepsal jšem mnoho- Často sice trávil jsem večery samoten ve svém pokojíku, s bilým archem papíru na stolku; ale většinou přecházel jsem jen z rohu do rohu sve těsné klece, upřádaje v hlavě pláný a varianty velkolepých prací, z nichž však objerovaly se na papiře leda chatrné začátky, obyčejně znovu a znovu měněné a přeškrtávané.
28 article
Zvláště jedna lálka vracela se nejčastěji Zprvu byl to, abych fak řekl, pouze jakýsi hu dební prvek. Jako v dřívější „Bouři“, mé prvn větší práci, vznikl ve mně dojem nourčitého šu mění, jako promíšený zilumený hlas z daleke se valící bouře, ale tentokrát nebyla to bouř přírody, nýbrž bouře lidská. Z počátku je bouřlivý hluk a hyb zápasících davů, bez urči tého místního a časového rázu; pudilo mne to jen k vylíčení potýkajících se mass lidských, ale tyto zůstávaly prozatím jen temnými, divoce zvířenými mračny, bez určitých, zřejmých jed notlivostí, leda že ta vlnitá chmura tu a tam se třepila jako v třásně korouhví, že v ní křižily se milavé třivty vražednýeh ostří a že z ni dunělo víření bubnů. Zkrátka, pocítil jsem neodolatel ný pud napsati válečné epos, ať jakékoli. Snad promine mi čtenář tyto zevrubnosti nevede mne k nim spisovatelská marnivost, nýbrž demněnka, že snad nebudou zcela bez užitku jakožto malý příspěvek ku poznání zdrojů z ces básnické inspirace. Mne sice vábily tehdáž více látky vzdálené ale přece zdálo se mi nejvhodnějším zvoliti epi sodu z dějin domácích a to z bojů husitských které mne ovšem z české historie poutaly nej více a kterých jsem se již před tím lehce do tknul v jedné z prvních svých básní „Husila n Baltu“. Pohřížil jsem se tedy znovu do Pala ckého, hledaje vhodný nějaký příběh z válel oněch.
Pala Husil můj Balt
29 article
Znovu musím upozorniti, že hlavním, oo mi šlo, byl bouřivý válečný děj vůbec a mistní i časové přibarvení bylo teprve v řadě druhé Kladl jsem ostatně i v tom směru větší váhu na volnou hru své fantasie, nikoli na přesné vy stižení rázu a koloritu doby. Toť bylo pro mn vedlejší. Stačilo mi jen zeela povrchní studiun za tím účelem, abych měl přece nějaký určile historický podklad; ostatně hodlal jsem z vý těžků toho studia použiti jen toho, co by odpo vídalo obrazu, třeba v celku historicky nespráv nému, jaký si má fantasie tehdáž spřádala o vel ké bouři husitské. Tak jsem došel ve své četbě Palaekého k místu o vzniku a potření sekty adamitské A tu rázem nabyla ona mihavá lidská bouř určitého pozadí a zároveň hlubšího významu K bouři válečné přistupovala tu zároveň bouře duchová a mravní; nejradikálnější vzpoura prot všem současným názorům a zásadám nábožen ským, morálním, právním a společenským. A jal ohromný byl kontrast těch dvou zápasiciel živlů: na jedné straně Žižka se svými věrnými tento nejpřísnější obhájce pravdy boží v bibl zjevené a křesťanské mravnosti, stojící v obojín směru dále na pravo, nežli tehdejší společnos křesťanská, proti níž hlásal návrat ku prostému přesnému slovu písma, očistěnému od pozděj šich příměsků a křivých výkladů, jakož i nej přísnější plnění zákonů mravoučných —n druhé pak straně lidé, kteří zamitali všeliko
Žižek
30 article
učení zjevené, hlásali, že každý má zákon boží v sobě samém, a žili bez manželství v úplné mravní nevázanosti. Již i v zevnějšku vyniká ohromnost této protivy, porovnáme-li přísné předpisy Husitů o přísné počestnosti prostého, šerého roucha s úplnou nahosti Adamitů. Všechno to, i zevnější originálnost sce- nerie: na jedné straně zástupy nahých mužůa žen, tábořící na lesnatém ostrově Nožárky, na druhé pak straně voj Táborů se svými cepya sudlicemi, se svou hradbou vozovou, zaujalo mne tak mocně, že jsem ihned začal promýšleti rozvrh básně a že brzy objevil se na papíře první zpěv. Ovšem pokládal jsem tento první náběh za pouhý koncept, na němž jsem hodlal ještě mnoho měniti, a prozatím konal jsem ješté některé přípravná sludia k celé básni. Byla to však studia dosti povrchní.
Nožárka voj Tábor
31 article
Jak již praveno, nekladl jsem zvláštní váhu na přesný historický podklad. Nedal jsem se tedy do podrobného studování celé doby husit- ské, tehdejšího válečnictví a různých poměrů kulturních. Ostatně tehdáž nebylo ještě někte- rých podrobnějších badání o Adamitech, kteráž vyšla teprve pozdějí; přestával jsom pouze na tom, co podává o nich ve svých dějinách Pala- cký a i tento skrovný materiál hodlal jsem po- změňovati dle potřeb své poetické osnovy. Z bi- storických osob vzal jsem z Palackého jen vůdce Adamitů, nazývaného Mojžíšem, a husitského vůdce Boška Klatovského; ostatní postavy Ada- mitů jsou smyšleny, jen jsem volil pro ně jména biblická, poněvadž tito sektáři po příkladu svého vůdce tak se překřtivali. Když později „Adamité“ s jinými pracemi vyšly v mé první spírce „Básně“, vytknul mi jeden kritik, proč prý jsem volil samá staro- zákonní, v Čechách málo užívaná jména; po- divil jsem se ovšem tehdáž nemálo, že kritik z povolání může se pronášeti autoritativně o bás- ni historické, aniž by aspoň zběžně nahlédl do té partie dějin, o kterou se jedná — pouhý po- hlod do Palackého byl by mu vysvětlil, proě jsem zde užil nápadných jemu a jím vytýkanýeh jmen biblických. Stůj to zde, jako malá ukázka povrchnosti, s jakou se někdy recensuje.
Pala Mojžíš Bošek Palacký Čechy Ada