4
article
Telegrafické zprávy
Telegrafické zprávy
Ankota o kontingentu lihu. o
Z Vidně, 23. března. („N. F. P.9 Zamýšlená
ankela o rozdělení konlingentu lihu bude se konsti
27. březma v ministerstvu fmancí. V první schůzi
rozvine ministr financí dr. Korylowski svůj plán
o zvýšení daně z kořalky a o nové úpravěs lihového
kontingentu. V posledních dnerh dlel ve Vídní státní
sekrotář uherského finaněního minislerstva dr. Po-
povics a konferoval s orgány finančního minister-
stva. Konference týkaly se jednotného poslup
v otázce zvýšení dně z kořalky. Předlitavský minis
financi sám oznámil, že daň z kořalky bude prý
zvýšena nejméně o 40 K, a počílá se s pravděpodob-
ností, že do vládní předlohy bude pojato zvýšení daně
z bořalky o 40 K. Uhry zvýší pak svoji daň o 80 K
takže v obou polovinách říše platiti bude stejná sazba
daňová, a to pro kontingentovaný lih 130 K. pr
exkontingentovaný lih 140 K.
Postálňování dráh.
Z Vídně, 23. března. (K. k.) V jednání o po-
slátnění společnosti rakousko-uherské s
dráhy nastala v poslední době přestávka, poně-
vadž bylo třeba prověsti velmi zevrubné výpočty
po jejich ukončení byla vláda úplně zaujata politi
ckými odálostmi. V jednání bude se záhy opět po
kra čovati.
doktor
Korylowski
Vídeň
5
article
Spojovaní dráha franko-švýnarská.
Z Paříže, 23. března. (K. k.) Z Bernu se ozna-
muje, že jednání franko-švýearské simplonské konfe-
rence odročena byla na srpen proto, že spolková
rada odepřela rokovati o návrhu, týkajícím se že
leznice moutiergrangské. Vzhledem k o dročení jest
obava, že otázka francouzské připojovací dráhy
k Simplonu narazí na přiliš velké obtíže.
Dunajsko-jaderská dráha.
Z Cařihradu, 25. března. (K. k.) Na Portě sdě-
lili včera srbské vládě na dotaz po dunajsko jaderské
dráze, že srbská nota byla odevzdána min. obchodu
a staveb, aby podalo o ní dobrozdání. Ve směro
datných vládních kruzích — jak se zdá -. jsou
proti této dráze, ponkazůjíce blavně na finanční ne-
snáze. Na srbské straně usilují o to, aby zatím byl
vydáno iradé o předběžných studiích.
Vídeňský trh na hovězí dobytek.
(23. března.)
Přihnáno 4096 kusů: 2699 z Uher, 120 z Ha-
liče a 1277 z jiných rak. zemí. Bylo 2844 volů, 674
býků, 566 krav a 12 buvolů; takto 3499 kusů krm-
ných a 597 slabého skotu. Krmného dobytka bylo
více o 627 než minulý týden a proto tendence mdla
protože bylo mnoho dobrého zboží a nastávající
svátek spotřebě hovězího masa nesvědčí. Ceny klesly
o 2 K. Býkům a slabému skotu, jehož přihnáno
něco méně, spadly 2—3 K
Znamenali: voli krmní uherští K 50—84, také
K 88, haličtí K 70—88, němečtí K 60 96. arciprim
K 97—99; býci a krávy K 50—71; buvoli K 42 —50
slabý skot K 34—54 za 100 kg živé váby.
Na zejtřejší trh vepřového dobytka je při
hlášeno na 6600 tučných a na 7500 masných prasat
Paříž
Bern
Cařihrad
Uhry
spolkový rada
K 97
kg
6
article
st. Z Pešti, 23. března. (Zvl. telgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 24 000.
beze změny. Platila za 50 kg: pšeni ce
tisská 78 kg K 12.10, 77 kg K 12. —.
76 5 kg K 11.85, pešťská 78 kg K 12.—
76 kg K 11.65, stolno-bělehradská 79 kg K 11.95
74.5 kg K 1140, smíchaná bečkerecká 73 ke
K 11.40 na duben, palanecká 76 kg K 11 75,
banátská 77 5 K 11.95; kukuřice K 6 85
ječmen K 7.30; oves K 7.90— 8 25
jetelové semeno K 82—89; vojtěška
K 84.—
Terminový obchod byl pevný n
stesky o stavu osení v Potisl.
K vačeru znamenala: psenice na duben
K 1171, na říjen K 9.84; žito na duben
K 1051, na říjen K 8.61; oves na duben
K 7 65; kukuřice na květen K 6. 65,
řepka na srpen K 16.40.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Pochmurno.
z Livarpoeln, 23. března. (E h. 10 m.) (K. k.)
Obrat 8090 oků Denní dovoz —.—. Dodávky na
březen 5.20, na březen-duben 5.30, na duben květen
5.31, na květen-červen 5.31, na červen-červenec
530, na červenec-srpen 5.29, na srpen září 5.24, na
září-říjen 5.20, na říjen listopad 5.15. na listopad-
prosmec 5.12, na prosinec-ieden 5.12, na leden
únor —.—. Smýšlení povolně.
Americké knbelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 23. března. (Peněžní burs
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akelí 710.000 (450.000).
Union Paeifle 126.25 (1251/ 2).
Kanada Paelfle 149.25 (146.50).
United States Steel Corporman 347/, (38).
Baltimore and Ohio 82 (812/%).
Káva,
23. března 21. březu
5.70
5 75
Platil
Paelfle
Pešť
na říjen
Nový York
Kanada
Baltimore
Ohio
Union Paeifle 126.25
Steel Corporman
kg
Livarpoeln
E h
7
article
Rlo čis. 7.-
na březen. . . . . ..
na červen. . . .
9
article
Culr.
Culr.
23. března 21. březn
Cukr (Palr Muse.) . . . 3.75
3.86
Tuky Westeru Steam . . 8.25
8.25
Tuky známka Wileox . . 8.35
8.35
Z Nového Yorku, 23. března. (Obilní bursa.
Smýšlení obilní bursy pevné.
P'senice.
23. března 21. břenn-
10012
pohotová . . . . . . . 100
na květen . . . . . . 101
na červenec . . . . . . 9512
Kukuřlee
23. března 21. března
na květen . . . . .
na červenec . . ..
na září . . . . . . . .
Cukr
Palr Musa
Tuka známka Wileox
Z Nový York
11
article
23. března 21. březn
rafinovaný, kesouový . . 10.90 10-90
rafinovaný Standard White 875 8.75
Kovy.
23. března
21. března
Měď. . . . . 12.87 13.121/2 12.87 13.—
Cin . . . . . 30.75 31.25 30.20 30.75
Železo čís. 2. . 17.75 18.25 17.75 18.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 23. března. (Bavlnářská bursa
Bavlna byla z počátku na úhrady vyšší, pozdě
byla likvidacemi oslabena, ke konci se však inten
vencí haussierů vzpružila.
23, března 21. března 20. březn
10.55 10.65
pohotová . . . . 10.45
ha květen. . . 9.65
9.74
9.81
9.78
na červenec . . . 9.65
na říjen . . . . 9.53
Cin
York
white 875 8.75
17.75
ha květen
12
article
9.51 9.52
9.51 9.52
Zavěrečné smýšlení pevné.
Z Nového Orleanu, 23. března. Na květen
9.94 (9.95), na řájen 9.56 (9.48).
Nový Orlean
13
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
e Příloha „Národních Listů“ k číslu 83. ze dne 24. března 1908.d le
14
article
Z trhů cukerních
Z trhů cukerních
V Praze, 22. března.
Od Híjna roku 1904 cukerní lrhy neprodělal
tak bouřlivý týden jako právě minulý, kdy dřívěj
pozvolný vzestup cen propukl na ráz v haussu takřka
eruptivní.
Již po několik měsíců trhy lámou si hlavu oláz-
lou, zdali Amerika vůbec a kdy bude letos nucena
kupovati evropský cukr řepový. V posledních tý-
dnoch první otázka byla zodpověděna kladně samou
Amerikou, která se přiznala, žo bude ji třeba hraditi
asi 100.000 t. na evropských trzích. Zbývala tedy
jen olázka druhá a tu mínění velice se rozcházelo,
neboť kdežto jední tvrdili, že americké rafmnerie ob-
jeví se jako kupci na ovropských trzích již v květnu,
soudili druzí, že stane se tak až v letních měsících
a konečně nescházelo ani těch, kteří nákupy americké
kladli do prvních měsíců nové kampaně. Ačkoliv tedy
hranice těchtu úsudků byly hezky široké, neměi
pravdu žádní z těchto prdroků, neboť Amerika pře-
kvapila Evropu již v minulém týdnu. V této okol-
nosti možno ovšem shlodávati jednak autentické po-
tvrzení i těch nejnepříznivějších zpráv o Kubě, jed-
nak vidime však v nich také opatrnost a prozíravost
amerického trustu, který se svými nákupy nečeká
až do doby, kdy veškeré trhy o poměrech amerických
a jejich polřebách budou zevrubně informovány.
Praha
Amerika
Evropa
Kuba
15
article
Dřívější koupě americké z druhé ruky, při nichž
běželo o cukry kubánské a javanské, prozrazovaly
jasně stísněnost Ameriky, kteréž dán i v minulém
týdnu výraz v rychlém vzestupu amerických zá-
znamů. Počálkem týdne kolportováné zprávy o za-
hájeném již vyjednávání mezi Amerikou a Evropou
nenacházely však přes to mnoho víry, nýbrž pova-
žovány spíše jen za zbožné přání evropských trhů.
Záhy však dostalo se jim potvrzení dalšími zprávami
o uskutečněném v pravdě prodeji většího množství
řepového cukru do Ameriky na dodávku v květnu,
s čímž současně došla i zpráva kubánských stati-
stiků, dle níž lelošní výrobu kubánskou možno od-
hadovati na 9 až nejvýše 10 mil. q.
Ačkoliv později udávaná výše prodejů do Ame-
riky (45.000 t.) zdá se nám býti přehnanou, svého
vlivu na naše trhy se neminula, neboť tyto kvitovaly
již pouhé faktum amerických nákupů prudkým vze-
stupem cen. Tento dál se až do včerejška dopoledne
v nepřetržitém tempu, jelikož laké konsum a kontre-
mina svými nákupy vzestup podporovaly. Toprv
včera v poledne a odpoledne dostavila se přirozená
a očekávaná reakce, jež způsobena byla hojnými
ziskovými realisacemi. Tím ovšem další vzestup cen
cukerních není ještě nadobro přerušen, neboť při
notorickém schodku v americké spotřebě setkáme se
s americkými rafinéry na evropských trzích ještě
častěji, oož bez vlivu na zdejší ceny nezůstane.
Amerika
Evropa
16
article
Náš trh se surovinou sledoval cizinu ve vze-
stupu velice ochotně, a bylo by se zejména pohoto-
vého zboží při všeobecné koupěchtivosti mnohem
více produlo, kdyby vybídka bývala byla větší; male
zásoby starého zboží jsou však příčinou, že závěrky
v něm nedosahují velké výše. Naproti tomu nová
kampaň netěžila tolik ze všeobecného vzestupu, přes
to však připadá na ni většina závěrek. S nejvyšších
dosžených cen K 25.90, resp. K 23.45 z Ústí ustou-
pily záznamy naše na realisace v cizině o 20, res.
25 h, takže končíme při slahém smýšlení cenam
K 25.70 za pohotové zboží a K 28.20 za říjen-pro-
sinec v paritě úslecké.
Na domácím trhu s ralinádami byl v minu
lém týdnu obchod rovněž velice živý. Z počštku ob-
mezoval se na koupě z druhé ruky, v pálek došle
však k uvolnění 7% kontingentu na duben, kteréžte
zboží i při zvýšené základní ceně K 74.75 z to-
várny našlo vehice ochotné kupce, takže většina ra-
finerií je opěl vyprodána. — Terstský trh byl pe
celý týden pevný, ovšem i teniokráte spíše v sou-
hlasu s cizinou než následkem vlastních poplávek
a konči záznamy K 30.— až 31.50 za centrifugáln
pilé pohotové a K 30.75 až 3250 za dodávku na
duben-květen. — Na londýnském trhu s bílým
zbožím poptávka konsumu byla po celý týden velice
živá, což podporovalo také koupěchlivost kontinen-
tálních rafinerií; po mirném uklidnění obchodován
včera náš granulated pohotový za sh. 13.0 a n
květen-srpen za sh. 13.21/4.
Ústí
a můj květen
17
article
Německé trhy po týdnu velice bouřlivém vy-
kazují na sklonku jeho zisk asi mk. 1.20 u starého
zboží a 35 fen. u nové kampaně, končíce na silno
ziskové realisace smýšlením chabým.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento
týden:
1908
1907 rozdíl
tun
dle Lichta . . 3,185 100 B,770.227 (— 285 127)
dle Czarnikowa . 3,480200 3.744.640 (— 264. 440
Kontrahování řepy v severozápadních a východ-
ních Čechách blíží se již svému konci, naproli tomu
však ve středních okresích Čech vázne ještě stále,
sčkoliv rozdily v názorech obou stran nejsou
již tak příkré jeko dlive. Porady vzájemné
trvají dále a vedou také částečně k cíli; tak
na př. podařilo se sjednati koncem týdne dohodu
v okresu mělníckém na základě ceny K 2.05
při uznání smlouvy tovární. Pokud ostat-
ních okresů se týče, možno i tu očekávati smírnou
dohodu zvláště když vyšší ceny cukerní umož-
ňují nabídnouti též vyšší ceny za řepu. V Ně-
mecku kontrahování až na sporé výjimky je ukon-
čeno, nelze však dosud přehlédnouti jeho rozsah
Nicměně zdá se, že vyšší ceny cukerní též zde uplat
ňují svůj vliv v tom směru, že možno nadíti se proti
loňsku mirného zvětšení lepního oševu, což hlásí
se také z některých krajů ve Francii a z Nizozemí
Naproti tomu z Belgie se prohlašuje, že letošní osev
vykáže schodek.
Z kolonií v minulém týdnu oblásila Kub
že počet továren tam pracujících poklesl již na 154
proti 180 loni; dovozy do příslavů činily v tomto tý-
dnu 45.000 t. proti 60.000 t. Ve větší části ostrova
panuje prý sucho, které může poškoditi té- příšt
sklizeň třtinovou. Sucho zavládlo dále na Portoriku.
v Louisianě a na Barbadosu, kdež vesměs přišlo
vhod. Naproti tomu stěžují si do deštů Sandvičsk
ostrovy; mimo to dostavily se deště též na Demerale
a Jávě.
Czarnikowa
Čechy
Francie
Nizozemí
Belgie
Kuba
Portoriko
Louisiana
Barbados
Jáva
18
article
K návrhům Cingrovým na zlepšen
poměrů hornických.
Přinesli jsme v č. 70. a 79. t. l. zprávu o jednán
odboru v sociálně-politickém výboru posl. sněmovny
jež věnováno bylo důležitým návrhům posl. Cin
gra (omylem psáno Singer). Návrhy ty již svéhio
času byly předmětem rokování a byla vyzvána vláda
aby do konce února předložila odboru potřebný ma-
teriál statistický. Ještě před nynějším projednánín
v subkomitétu dostalo se nám o aktuální otázce téle
z kruhů odborných tohoto výkladu:
Návrhy Cingrovy dolýkají se celkem (ří otázek
dozoru na bezpečnost dolů, poměrů mezdnícha
zkrůcení doby pracovní v dolech.
V prvním směru žádá se jednak intensivnější
dozor státní, zejména rozmnožení počlu in speke
závodů a pak přibrání dělnických zástup-
ců ke kontrole bezpečnosti dolů (l. zv. dělnická
inspekce dolů).
Návrh na zostření dozoru státního nad dolyje
v podstatě obnovením návrhu Pernerstorferova, po-
daného jíž r. 1895 a přijatého sněmovnou poslane-
ckou, ztroskotaného však následkem nedohodnutí se
o změnách žádaných sněmovnou panskou. Nynější
návrh ovšem jde více do detailu, předpisuje přímo
počet inspekčních dnů a menší obvody inspekční.
Že uskutečnění žádaného zostření inspekce není ne-
snadným, jest zřejmo; znamená prostě rozmnožen
počtu dozorčích úřadníků a může býti provedenoji
Cingrův
gr
Singer
bezpečnost dol
19
article
nuedernnn
bohod
bov
20
article
cestou správní, podobně jako návrh Pernerslorferův
měl v zápětí zavedení inspektorů u báňských hejl-
manství. Náš soud o návrhu je ten, že správnějším
by bylo, místo předpisovati přímo — třebas i mini-
mální — měsíční počet povinných inspekcí pro jedno-
tlivý závod, raději uložiti příslušným státním orgá-
nům, by konaly dozor takým způsobem, aby důl
byl v určitém období jimi přehlédnut celý, Jsout
u nás velké rozdíly mezi závody, tak že může
jednoho závodu počet 2 inepekcí býti příliš velikým,
kdežto u jiného nepostačí. Tu musí rozhodovati veli-
kost a nebezpečnost poměrů toho kterého dolu
proto se žádné schema stanoviti nedá, nemá-li být
na jednom místě plýtváním, co jinde nestačí. — O
dělnické inspekci bylo na tomto místě (v č. 224. loň-
ského ročn.) již pojednáno i stačí prostě odkázati
k cit. článku.
Druhá část návrhů svrchu zmíněných týkáse
výplaty mzdy a obsahuje jednak požadavek ty-
denního vyplácení výdělku, jednak včas-
ného určení sazeb akordních za práci, jednak ozna-
čení obsahu vozů na těžený nerost.
Výplata jest zákonem horním předepsána nej-
výše měsíční. Pokud nám poměry výplatní jednolli
vých dolů rakouských jsou známy, jest obvyklou
nyní asi u 702% výplata měsíční a asi u 202% výplala
týdenní. Jsou to skorem vesměs hnědouhelné doly
u nichž vyplácí se mzda týdně, kdežto kamenno-
uhelné a rudné přídržují se skorem vesměs zůčteván
a výplaty měsíční. Ve většíně případů měsíčních ob
dobí zůčtovacích poskytuje se však dělníkovi v po
lovině měsíce záloha, přiměřená počtu směn, vyko-
naných v těchlo 14 dnech.
Pernerslorferův
21
article
Důvodem této různé praxe jsou různé poměry
U hnědého uhlí je zaměstnán poměrně malý počeh
dělníků, kteří pracují na nemnoha místech, koncen
trace jich jest značná, poněvadž mohutnost slojů j
připouští — důl moderně zřízený, zaměstnává-li
250 lidí, může dobře těžiti (máme-li na mysli po-
měry pánve mostecké) 50 vagonů uhlí. Za takýel
pomérů nedělá zúčtování velkých potíží, nevyžaduje
mnoho počílání mzdy a prací písařských, i jest možno
účtovati a vypláceti týdně, tím spíše, že ani různost
prací není veliká a následkem toho i počet jednotli-
vých položek na účtu dělníka není značný. U rudy
poslupuje práce zvolna, takže výkon dělníka za týden
není veliký; tu tedy zvláště vzhledem k pomalému
postupu práce (již k zúčtování třoba měřiti — „od-
bírati“, zove to horník a „odbirkou“ zúčtování práce)
zavedeny byly zúčtovací periody měsíční. Při uhlí
černém se poměry liši značně od hnědouhelných.
zejména tam, kde sloje uhelné nejsou valně mocné
— a to je nejen u pánví českých, nýbrž všude v Ra-
kousku. Tu nelze provésti takovou koncentraci pra-
cujících, výkonnost dělníka je, měřená množstvím
vyrubaného uhlí, mnehem menší, postup prací po-
malejší. Vysvitne to nejlépe z toho, že k denní těžbě
50 vagonů je potřebí asi 1000 lidí, čili čtyřnásobný
počet jako při hnědém uhlí. Kromě toho vykazuj
poměry důlní větší variaci prováděných prací a ná-
sledkem toho i větší počet zúčtovacích pole-
žek čili komplfovanější odbírku, kterou nesnaž-
nější fárání činí ještě zdlouhavější. Proto skuteč-
nč záčtování týdenní bude při černém uhlí selv
možno. Bude-li týdenní výplata zákonem zavedena
bude to v podslatě jen zákonné zavedení týdennícl
záloh a k zúčtování skutečnému dojde zas v perio-
dách delších. Skutečné týdenní zúčtování mělo by
22
article
jistě tento neblahý následek: poněvadž při něm
by byla rychlá odbírka podmínkou, hledělo by se
zúčtování co nejdlíve zjednodušiti a to by vedle
k noblahému zjevu se slanoviska bezpečnostníh“ : ke
shrnování vice různých prací pod jediný úkol. Blíže
vyjasní to příklad: jestliže jest placeno budování
odděleně od rubání, tu bude dělník zpravidla budo-
vali, jak to potřeba káže, poněvadž i za kopání i sla-
vění stojek jest placen; bude-li však úkol stanoven
za rubání a budování najednou, bude dělník hledět
spořiti budováním, aby co nejvíce vyrubal a t
lehce zanedbá se dostatečné zabudování v místě ne
dosti jistém. Právě z tohoto bezpečnostního důvo
musí býti heslem za každou práci zvláštní zúčtován
— a to vyžaduje při odbírce času.
Jisté výhody týdenní výplalě odpírati nelze
aspaň v krajích, kde kulturní výše dělnictva nen
značná. Je starou zkušeností, že dělník nedovede s
obdrženou mzdu na delší dobu rozvrhnouti, ke kone
měsíce se mu zpravidla nedostává, a tu tedy týdenní
výplata do jisté míry hospodaří za něho, vydáva íc
mu mzdu v menších a častějších dávkách. Na druhé
straně však působí týdenní výplata větší meškání
směn, po výplatě chybí vždy nadprůměrný počel
dělniclva, což působí zlrátu dělnictvu i industrii, jejíž
režijní náklady zůstávaji slejné ať rube mnoho nebo
málo dělnictva. Proti tomu lze ovšem do jisté míry
čeliti utužením diseipliny závodní a pak zdisciplino
vaností dělníciva semého. V celku však týdenní vý-
plata bude působiti spiš plíznivě, předpokládajíc, že
závod budo vypláceli zálohy, přiměřené práci vy
konané; v opačném případě může ještě podporovat
vydávání nad příjem skutečný.
23
article
Požadvck, aby na vozech důlních (hun-
tech) udán byl jich obsah, má význam zvlášti
pro závody, kde se platí mzda dle množství nebo vá
hy vyrubaného neb odvezeného uhli, a může být
proveden bez všech oblíží, tím spíše, že ustanoven
mzdy dle jednolky váhy nebo kubické je v podstati
zajisté nejsprávnější. Mnohem větší význam má uve
dený požadavek ovšem tam, kde posud plati t. zv
„nulkování“, t. j. neplacení dopravy vozíků ned
slatečně plněných, které v Rakousku bylo již o
straněno. U nás tedy má návrh význam kontroly pr
dělníka.
Dalším postulálem jest, aby „ů kol“ (akordn
snzba) určen byl dělníku do 3 dnů. V prin-
eipu jest požadavek ten úplně správným, neboť. ma-
dělník převzíti práci, je jen slušno, aby věděl, za
pracuje. Vždyť v podstatě jest určení úkolu smleu
vou, při které obě strany mají znáti podmínky. Tech
nicky jsou při tom ovšem překážky podobně jako př
odbirce, zejména na černém uhlí, tím spíš, že usta-
novení úkolů jest vyhraženo závodním úřadníkům
a těch na 1000 lidí nebývá více než 2. Východiskem
z tohoto rozporu bylo by ustanovení, že, neby' -li do
3 dnů úkol nově stanoven, plalí až do určení jeh
úkol v předku tom dosud placený, byl-li vyšší než
úkol nový; byl-li však nižší, že platí nový úk
zpětně od začátku období; v předcích pak nových
dosud neobložených, že musí býti úkol stanovend
3 dnů. Ustanovení to by chránilo dělníka před zůmy
slným oddalováním stanovení úkolu v předku, kd
předešlý úkol by byl nízkým (na př. následken
změny povahy sloje nebo kamene) a závod by mě
v moci přehléddnouti předky, kde pokládá úkol do
(Dokoně.)
savadní za příliš vysoký
Rakousko
26
article
Z lků peněžnícE, 23. března. (Pův. zpr. „N. L.“
Praha. Při klidném trhu sjednány na dnešn
burse pouze závěrky akeií České banky „Union“ ze
246.50 K a 247.— K. Dále podáváno za akcict Prvn
české tov. orient. cukrov. 250.— K, „Merkuru“
směn akc. spol. 613.— K, První pražské zaslavárny
453.— K, První české akc. pojišť. na život 273.— k
Kolínské továrny kávov. náhražků 670.— K. pivo-
varu v Čes. Budějovicích 805.— K. Živnostensk
berky 240 — K. České spol. pro prům. cukerní 165.—
K. strojírny Daňkovy 465.— K, Pražské úvěrní banky
520— K, Hospod. úvěrni banky 390.50 K, Česk
prům. barky 415.— K, Moravské eskomptní banky
392.50 K. Podolské cementárny 200.— K, Zajišťo
vací banky 147.— K, První českomoravské strojírny
875— K, Královéhradeckého úvěrního ústavu 445—
K, Pražské paroplav. spol. po Vllavě a Labi 600. — k
První české rafin. v Modřanech 360.— K peníze.
Vídeň. Na začáteční burse bylo hlavní udá
lostí stoupnuti báňských papírů, zvláště alpinek. Ta-
ké rýmavské Byly vyšší. Naproti tomu pražské žele-
zářské měly obchod těžkonádný. Na polední burse
obchod byl klidnější a alpinky byly stísněny, kdežto
enlenn
K Živnostensk
Daňkův
K Podolský
Praha
Čes . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český banka
první český akciový
pražský úvěrní banka
úvěrní ústav 445 — K
28
article
rýmavské upevnily se v nejvyšším kursu. Živý ob
chod měly akcie státní dráhy následkem pověst
o nové akci sestátňovací, jinak byl obchod mdlý a
tendence všeobecně přívětivá. Kredilky, bodenkredit-
ky a papíry hanky pro země rak. byly vyšší, pražsko
železářské zůstaly stejny. Trh k ukládání, speciá lně
uherské papíry, byly chabě. Na eskomptním trhu pe-
níze nezměněny 4/e—43425
Berlín. Po delší době rozvinul se na dnešní
burse opět čilejsí život a docíleno značnějších obra-
ů téměř ve věech skupinách. Jmenoviíě ožiren by
trh hodnot bankovních a v druhé polovině ve znaě
ných položkách zakupovány akcie průmyslovýc
podniků všeho druhu Hlavní zájem soustředilse
na akcie železářských a uhelnodolných společnosti
jež docílily několikaprocentních přískoků kursových
V hodnetách pevně zúročitelných, najmě v domácíel
půjčkách a v titrech ruských hojně obchodován
i za vysšich kursů. Na irhu peněžním se situace val
ně nezměnila. Soukromý diskont sétrval na 43/8 %
Peníze k ultimu 53/4 90.
Berlín
29
article
Průmysl potrolejářský. Situnce v průmyslu pe
trolejářsxém zůstává nadále neutěšeneu. Dosud bylo
vždy možno docíliti kartelní organisace v průmyslu
tomto proto, že outsideři byli kapitálově málo silní
Nyní vyvstal tu outsider neobyčejně silný. Vacuun
Oil Cempany a to zabraňuje mežnost organisace
Neschází ovšem návrhů, jak čeliti americké konku-
renci, jak zorganisovati průinysl. Joden z návrhů
ukazuje na nutnost organisace co možno pevné. Byle
by třeba založiti dle amerického způsobu akciovau
společnost, která by všecky vydatné doly zkoupil
a soustřodíla: Také doly smíšených rafinerů bylo b
nutno získati. V každém případě musilo by se ti
zameziti, aby nafta nemohla přicházeti na trh s jiné
strany. Krátce řečeno, bylo by nulno docíliti mono-
polu v prodejí (a ovšem i tězbě) naíty. Návrhi vypo-
čítavá, že podnik musel by být výnosným a uva-
žuje i o možnosti účasti německých velkobank. P
případě věc tu mohla by provést zreorganisovaná „Pe-
trolea“. Bylo by ovšem nutno organisovati i rafi-
nerie, což mohlo by se sláti založením ústřední pro-
dejny. Výnosnost i tu by byla zaručena. — To jsou
ovšem návrhy velmi pěkně — na pohled. Provésti je
ovšem sotva bude kdy lze. Zmonopolisovati těžbu
naíty jest raproslo vyloučeno za poměrů, jež dosud
panují v těžebních okrscích haličských. Mimo to Va-
cuum Oil Company již dnes naftu má zajištěnu. Or-
ganisace rafinerií jesí ovšem možna a není třeba ani
pochybovati o tem, že k ní dojde. Ztráty menších
rafinerií ovšem do té doby budou obrovské.
Virginie
Or
Vacuun Oil Cempany
Oil Company
30
article
Objadnávky lodi pro dalmalskou plavbu. Spo-
lečnosti „Ragusea“ a „Dalmatia“, které společně
s Lloydem mají obstarávati dalmatské lodní spojení
objednaly několik parníků, když ministerstvo obcho-
du edepřelo svolení k objednání v cizině, v tuzem-
sku u Stabilimento Tecnico, u nové loděnice, Cosu-
lich a u losiňské loděnice a sice s větší nosností, ne
isou k tomu smlouvou nuceny. — Subvence, kterou
obdrží rak. Lloyd na dalmatskou plavbu ve způsob
bozůročné zálohy, činí 3.3 mil. kor. U příležitosti
podání vládní předlohy o lodním spojení s Dalmaci
usnesen byl tetiž na koupě lodí úvěr 1.8 mil. korun
V lelošním rozpočtu určen na tento účel stejný ob
nos, dohromady tudíž 3.6 mil. kor. Z této sumy
povoleno pro parníky v cizině zakoupené 3.3 mi
kor. Dle vládní předlohy povolen bude tento obno
Lloydu jako bezůročná záloha, oproli čemuž Lloy
převezme obě lodi. Mimo to objedná Lloyd tři lod
v tuzemsku
Anketa lihovarníků. Dne 26. t m. koná se ve
Vídni za předsednictví ministra financi anketa ra-
kouských průmyslníků lihu. Dotazník dolýká se pou
ze rozdělen kontingentu lihu, nikoli však daně z li
hu. Pozvání na ar ketu bylo již rozesláno.
Lloyd
Lloy
spo
Vídeň
32
article
K), surové mědi o 3.9 (6.9), také však i některých ho-
tových výrobků, zejména strojů a přístrojů (
celkem 10.4 mil. K), jakož i výrobků zemědělských
(obilí o 0.3, semen o 0.2 mil. K). Ze surovin průmy-
slových charakteristickým je dále pokles dovozu ba
vlny o 5.4 mil. na 28.2 mil. K. Polěšujícím je ovšen
pokles dovozu celé řady výrobků průmyslových, jaike
vlněného zboží (o 0.3), hedvábného zboží (— 2.3
papírového zb. (— 0.2), nástrojů a hodin (— 0
mil. K) ald. Ve vývozu zaznamenávají pokle
cukr na 11.0 (— 3.6), obilí 4.1 (— 0.6), slad 3.8 (—
6), zboží baviněné 45 (— 1.2), zb. lněné a jutové
41 (— 1.6), kenfekční 5.6 (— 0.9), kožené 4.1 (—
0.9), skleněné 4.4 (— 0.7), železo 0.5 (— 0.7) a zb
z kovů nedrahých 5.1 (— 0.2) mil. K. Vzeslup vývozu
vykazují proti loňsku luštěníny 1.2 ( 0.2), semen
3.9 (+ 1.2), koně 1.5 (+ 0.2), dříví 17.6 (+ 1.2)
uhlí 9.3 ( 1.3), vlněná příze 0.5 ( 0.3), vlněné
zboží 49 ( 0.5), hedváhi a zb. hedvábné 8.3 (--
0.3), papír 5.5 (+ 0.1) a nástroje 1.0 (-+ 0.1). — C
do soustavného seskupení v základní 8 třídy slou
dovoz surovin co do množství z 10.9 na 11.
K Vzeslup
33
article
mil. q. ce do hodnoty však klesl se 119.2 na 109
mil. K, dovoz polotovarů stoupl z 0.4 na O
mil. q a z 31.9 na 40.7 mil. K. konečných to-
varů pak z 0.3 na 0.4 mil. q a z 48.9 na 51.5 mil.
kor. Vývoz surovin i polotovarů vykazuj
vzestup co do množství (z 10.7 na 11.1, resp. 1.6 na
1.7 mil. q), za to pokles co do hodnoty (z 62.6 na
61.5, resp. 28.2 na 27.5 mil. K), vývoz tovarů klesl
co do množství (z 1.2 na 1.1 mil. o) i hodnoty (z
77.2 na 71.2 mil. K). S jiných hledisk dovoz i vývez
výrobků zemělských co do množství se ne-
změnil, co do hodnoty klesl (dovoz ze 103.1 na 89.6.
vývoz z 51.7 na 50.6 mil. K), dovoz výrobků horni-
ekých a hutních stoupl co do množství (z 9
na 10.3 mil. e) i hodnoty (ze 24.6 na 34.1 mil. K
vývoz jich co do hodnoty se nezměnil. Dovoz vý-
robků průmyslových sloupl z 72.3 na 76.9 mi.
K, vývoz jich pak klesi ze 102.2 na 95.5 mil. K. —
Tržba s drahokamy oceněna pro leden t. r. v
dovozu na 20 (— 1.1) mil. K, ve vývozu na 4.6 (—
eltrn
1.4) mil. K.
34
article
Akc. syolečnost dyřamitu Nobel. Správní rada
usnesla se navrhnouti valně hromadě, aby stanoven
byla dividenda na 100 kor na akcii (jako loni), při-
děleno bylo 600.000 kor. na odpisy, 200.000 kor
na daňovou reservu a aby přeneseno bylo na nový
účet 574.742 kor
Úpadky v německé říši v r. 1907. Stalistik
úpadků v německé říši za r. 1907 obráží svými ci-
frami zřetelně hospodářské oslabení v minulém roce.
Bylo toliž podáno návrhů na uvalení konkursu vr
1907 12.919 oproli 11.929 v r. 1906. Konkursních ří-
zení zahájeno 8126 (1906 7768), 1760 (1906 1689)
návrhů pro nedostatek podstaty zamítnuto. Ukončeno
bylo v r. 1907 7371 (1906 7515) konkursů, ludíž o 755
méně, než bylo uvaleno. Na obchodní společnost
uvaleno v r. 1907 445 konkursů oproti 381 v r. 1906,
na společenstva 90 oproti 53. Pováží-li se, že u mno-
hých společností jdou pasiva do milionů, lze si uči-
niti předslzvu o škodách depressí způsobených. Z cel-
kového počtu konkursů připadá na Prusko 5236 oproti
4600 v r. 1906. Pokles počtu konkursů zaznamenává
Bavorsko. Všeobecně trpěly průmyslové okrsky více
než zemědiělské,
Ruské finance. Berlínská finanění a obchodní
agentura ruské vlády uveřejňuje cifry státních plíjmů
a vydání ke 14. prosinci 1907. Dle nich činily řádné
příjmy 2100.3 mil. rublů, mimořádné příjmy 89.
mil, rublů. Úhrnení tudíž 2189.9 mil. rublů. Řádně
vydání činila 1830.1 mil. rublů, mimořádná 275.9 mi
rublů, úhrnem tudíž 2106.0 mil. rublů. Celkový pře-
bytek činí tudiž 83.9 mil. rublů. Zvýšené příjmy vy-
kazují zvláště tyto položky: říšská živnostenská dař
o 15.7 mil., daň z nápojů 1.8 mil., z nafty 7.1. míl.
cla 168 mil., různé poplatky 5.2 mil., pošty 3.5 mil
prodej kořalky 5.0 mil, železnice 14.2 mil. rublů.
Nobel
Prusko
Bavorsko
35
article
Zmenšení vykazuje daň tabační o 5.8 mil., daň z cu-
kru o 9.3 mil., vyvazovací platy sodláků 25.6 mi
rubl
Ústřadní banka českých spořitelen. Zejtra dne
25. března 1908 o 10. hodině dopolední ve dvoraně
Merkuru“, Mikulášská tř. V.-68, koná se 5. řád. val-
ná hromada ústavu, o jejímž průběhu přineseme
zvláštní obšírné zprávy. V předvečer valné hiromady.
dne 24. března, o 8. hod. večer v těchže místnostec
koná se přátelská schůzka akcionářů a interesenlo
banky; sjezd tentokráte nebylo možno pořádat
z toho důvodu, že nenásledují za sebou dva svátky
které by návštěvu vzdálenějším interesentům umo
Výplata slosovaných 46 a 31/4% zástavníchli
stů hypoteční banky království českého. Majitelé zá-
stavních listů hypoteční banky království českéhio s
upozorňují, že 4% a 31/4% zástavní listy, dn
2. ledna 1908 slosované, dne 1. dubna 1908
splatny jsou, i vřestává tímto dnem je-
jich zůrokování. Hypoteční banka prodává na
přihlášení neslosované 4 a 33/2% zástavní listy.
pokud stačí zásoba, dle denního kursu pražské bur-
sy. Daň důchodovou, vypadající z úroků těchto zá-
stavních listů, platí hypoteční banka ze svého, ku-
pony vyplácejí se tudíž beze vší srážky
nily
Ústřadní banka
český spořitelna
hypoteční banka
36
article
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odáčtovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, chaky, poukázky a fak-
tury od 16 —23 března 1908 K 22.495.500. 48,
1907 K 19.635 942 59. Součet všech podání od
2. ledna 1908 činí K 259,039 021 51 a vykazuje
u porovnání s K 205,198.595 65 téhož ohdoh
předešlého roku příbylek K 53,840 425 86
rny peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 23. března. Oficiální záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 5
, , 3 1n
Žákladní úpisy české zem. banky 4 %.
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4 %
» » » , » (vK) 4
Mel. úpisy , , » (ve zl.) 4%
, , , (vK) 4 0
Žel. , , „ ,
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 490
Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2
Dlužní úprsy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 40%
Zástavní listy mor. byp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměď. banky 2
Želez. úpisy , » 400
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2
„ » hal. zem. banky 4122
„ „ , 490
Mel
Praha
Český průmyslový
37
article
Kom. dl. úpisy . » , 4%
Železmě. , ,,, 4 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 lnn
„ „ Rak.- uherské banky 490
»» Dolnorak. byp. ústavu 4 %
» 31n2
Kom. dl. úp. » . . . 4 %
, ., . „ 3 n2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 39%
Ruská státní půjčka z r. 1906 59%.
Unorová společná renta (v pap.) 4 290
Dubnová » » (ve stř.) 4.2 e
Květnová , . . (v pap.) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta. . . 40
, investiční , . . . 3 1/p2
Česká eskontní hanka . . . . akcne
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací hanka . . .
Hospodářská úvěrní banka . . »
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život ,
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojirna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
Česká spole nost gukerní . .
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost.
První česká raff. v Modřanech
» tov. Orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Poldin
Zala
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějov
Modřany
Český banka Union
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
živnostenský banka haličský akciový
hypoteční banka
uherský banka
e květnový
38
article
Vídeňská bursa
39
article
Renty:
4procentní paplrová květnová . .
4 2procentní
únorová . .
4procentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . . .
šprocentní korunová rakouská . .
3zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlata uherská . . . .
4procentní korunová uherská .
31procentní kor. (invest.) uher,.
ruská půjčka . . . . . . .
Lo sy
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . ..
41
article
Zástavní listy:
4proc. kom. dl úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
3/sproc. Hypot. banky kr. českého
41/sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49
ústřední banka
43
article
Česká průmyslová . . . . . .
* »Union« . . . . . ..
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskoniní . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská
banka pro země rakouské . . .
ient
eo d
Čechy
44
article
Peníze Zboži
102.— 103.—
98.85 99.85
91.— 92.—
99.50 100.50
97.95 98 95
97.95 98.95
97..95 98.95
97 95 98.95
97.95 98 95
93.— 94.—
99.75 100.75
100.— 100.30
104.25 —
97..85 98.85
96.55 97.55
96.50 97.50
100.50/ 101.50
979O 9B. 9
100.10 101.05
94.75 90.75
94.50 95.—
94.75 95.75
99.50 100.50
94.75 95.75
98 15
99.15
98.25
99.25
98.10
99.10
97.25
98.25
78.6
99.50
99 7
99 65
99.s5
97.50 97.70
97.50 97.70
116.55 116.75
97.75 97 95
88.10 88.30
246.50 242.50
415.— 416 —
147 — 150.—
390.50 394.—
392.50 395 —
520.— 524.—
273.— —.—
445.—// 460.—
240.— 241.—
509.— 571 —
875.— V25.—
45.— 470 —
175.—
853.—
204.—
470.—
2704
350.—
270.—
46
article
165.—
200.—
465.—
230.—
805.—
Závěračné kursy
března 21. března
97.50 97 65
99.50 99. 4
97..50 97.50
99.65 99. 55
116.55 116.8
9775 97 75
88 10 88.—
111.85 111 85
93.55 93 75
47
article
83 90
9180
83 90
9180
150.60 150.50
213 25
261 75 261.75
451.50 453.—
504.— 503.—
149.— 148.85
188 10
188 25
97.95 97.95
97..95 97 95
93 65 98 60
90.70 90.70
99.75 99.75
100.— 100.—
414.—
390 50
1718.—
302.50
49
article
414 —
39 050
414 —
39 050
1719 —
B04
B 04