3
masthead
24. března 1908. Císlo 83
4
article
zodbarnění školství pokračovacího za účinné
podpory země jsou vůdčími prostředky k dosa-
žení účelu. K nim pojiti se bude opravdová péče
o vytvoření nucené organisace zemědělstva ja-
kožto základu zemědělské rady, další vybudo-
vání zemědělského školství, vytvoření zemského
pojišťování životního, požárního a dobytčího.
účinná podpora meliorací, zemědělského druž-
stovnictví a vědomé zákonodárství zemědělské.
nesoucí se za zachováním půdy a rozšířením
držby její v rukou našeho národa. Stejně věno-
vati budeme pozornost svoji otázkám vodních
drah, úpravy řek a potoků, účelnému vybudo-
vání železniční politiky zemské. Že ústavy huma-
nitní naleznou v nás upřímné přátele a že spe-
ciálně cheeme pracovati k tomu, aby konečně
uveden byl v život nový zemský zákon zdravotní
pro král, českém v tom směru, jak organisace
lékařské na něm spolupůsobily, netřeba podo-
týkati po oné podpoře, kterou národní strann
svobodomyslná oprávněným přáním těmto vždy
věnovala. Ve věcech humanitních snažiti se bu-
deme o pevné vybudování sirotčího fondu zem-
ského. Ve věcech stavebních pokračovati bu-
deme v úpravě řádů stavebních na moderníeh
základceh. Spažiti se budeme o to, aby starobní
a invalidní pojišťování malorolnictva, živnostni-
etva, obchodnictva a dělnictva bylo uspíšenoa
v podrobnostech prováděno zákonodárstvím zem
ským.-
Po provedení všech přípravných prací a po
třebných předloh bude svolána nová schůze
v níž obzvláště o otázce sanace zemských finan
cí a hospodářských předlohách provedena bude
podrobná debata.
5
article
Z parlamentních výborů.
z Vídně, 23. března.
V rozpočtovém výboru byla dnes odpoledno
zahájena veliká rozprava o vysokém škol
stvípředlitavském. Na 3. hodinu sta
novena byla schůze, ale mohla býti zahájena
toprve o 124. hodině. Nebyla dřive způsobilá
platně se usnášeti, nebyloť z 52 členů přítomno
ani 27 na počátku rozpravy o nejdůležitějšíeh
osvětových záležitostech všech národů přodlitav
ských. — Ministerský přeseda bar. Beck
ministr kultu a vyučování dr. Marchet přišl
do výboru, provázení jsouce bar. d'Elvertem
hr. Kolowratem, po poradě, kterou měli s ně
meckými členy této komise.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny jest
podle jednacího řádu veřejným. Dnes přišlo do
schůze mnoho poslanců, kteří členy výboru toho
nejsou.
doktor
Marchet
Elvert
Kolovrat
Vídeň
poslanecký sněmovna
6
article
Debata o ústřední správě vyučo
vací byla spojena s rozpravou o ško lá ch
vysokých. Zpravodaj, bývalý univ. profesor.
pak ministr a nyní guvernér rakousko-uherské
banky a člen panské sněmovny dr. Leo Bilin-
ski zahájil tokování dlouhým proslovem, častu
sociálními domokraty přerušovaným, když m lu-
vil proti prof. Wahrmundovi. Zaraa
zajistě českou veřejnost prapodivné stanovisko.
které zaujal tento Polák jako referent o národ-
ním a kulturním požadavku národa české-
ho, o požadavku české university
v Brně, vykládaje ve svém úvodě, že to u do-
bou universitni požadavky jsou
toliko dva aktuálními: požadavek vlašské
fakulty právnické a požadavek samo-
statné university ruské ve Lvově —
o zřízení české university že nemůže býti žádné
řeči. Jsmo věru na rozpacích, co máme říci o ta-
kovém projevu dra. Biliňského: je-li úsluhou
Němeům a vládě, nebo je-li nedostat-
kem znalosti skutečného stavu vě-
cl. V zájmu télo polské excelence předpoklá-
dáme oventualitu první; — jest charakteristi-
ekou a smutnou dost a neodporuje historickým
tradicim. Osm let již stojí požadav ek
druhé české university v čele de-
legace české, a nyní přichází vedruhém
roce postitivní české politiky zpra-
vodaj o vysokých školách a prohlašuje,
že tento požadavek aktuálním neni.
doktor
Lea Bilin
Wahrmund
Polák
jítlegace
Lvov
rakouskýuherský banka
panská sněmovna
český univerzita v Brno
7
article
Komu by se nevehnala krev hněvem do tváře
pří poslechu takového rozpoznání?
Nové heslo hlásá se v listě vládě blízkém
že zřízení české university morav-
ské může býti toliko vrcholem če-
srdcervoucí a bujné, výlevy horoucího lyrismu
i afekty krkolomného naturalismu a že ve chvíli
zvláště sugestivní emotivnosti počal v zákulisí hrát
flašmnet tehdy oblíbenou písničku »nejde to«. Zdálo
se mi trochu, že autorka s nevyrovnatelnýma očima
si trochu dobírala své obecenstvo i své mmterprely a
ani mně nenapadlo bráti její drama vážně.
Od té doby kurážná dama vzala útokem největší
evropská jeviště. Ne jako autorka naturalistických
dramat, ale jako zpěvačka.
Několikrát se naše costy skřížily a v londýnském
»Covent Garden Théatre« i v pařížském »Cháteletue
jsem byl svědkem zcela jiných triumfů slečny Emmy
nežli na v žižkovském »Pokruku«. Slečna Emma
Destinnová-Killlová je evropskou celebritou a její
umění pěvecké a herecké, uchvacující, ohinivě
poetické, chystá se na vítěznou výpravu za muře.
do vlasti dolarů.
Velké umělkyně jsou mnohostranné ve svých
rozmarech a zálibách. Sarah Bernhardlová žmoli
z hlíny všelijaké sošky a skupiny. Emma Destinnová
píše básně a skládá divadelní kusy. V sobolu v
Švandové divadle sehrál »Spolek čoských akademiků
židů« nové dílo slavně způvačky: »Rahe!«, dramu
mladěho srdce
»Oh, Jiří! Můj Jiří!« vzdychá toužebně, ve váš
nivém dojmutí mladá krasavice s ohnivýma černýma
oč ma a s těžkými havraními kadeřemi. A okolo
smvě ticho starobylého židovského hřbitova praž-
ského. Věru, dobře umístila autorka své lyrické, mi-
lostné duelto. Židovský hřnitov má obuivuhu dnou,
rozněcující poesii, která byla mocně procitěna mno
bými pražskými milenci, hiedající nové a rafinované
sensace pro stupňování bouří svých srdcí.
Emma
Destinnová
Bernhardlová
Rahe
Jiří
Covent Garden Théatre
Švanda divadlo
8
article
Krásná židovská dívka Rahel zamilovala se d
slavného herce Jiřího Ulricha, o němž se pozdě do-
vídá, že je ženat. Rahel skočí s okna. Toto prosté
»drama mladého srdce« je obestřeno romautismei
pražského ghella. Scenerie židovského břbitova.
exaltované řeči židovského myslika Jakuba Kub na,
několik figurek groteskního realismu snaží se dáti
originální zabarvení této práci, v níž autorka chtěla
uleviti svému překýpujícímu temperamentu. Pozná-
váme její žarnou duši v divoké náruživostí milostné
scény na hřbitově židovském, v celém tom roman-
tismu rozdrážděné citlivé Rahel a zdá se, že jako
hlas z hloubí srdce zaznívají filosofická slova: »Jsou
mužové darebáci!« Slečna Destinnova horuje pro
kouzlo Staré Prahy. Vzpomněla si na malebné
kouty zaniklého ghella a na svých uměleckých
poutích, v evropských expresních vlacích, trochu
roztržité zkomponovala toto drama, v němž je příliš
mnoho dívči fnntasie a naivní romantičnosti. Ale
sl. Destinnova nemá touhu nositi smodré punčochy«
a její literární záchvat je příhá pomíjejícím momen-
tem v jejím neklidném a bohatém živolě, věnovaném
umění. Obecenstvo přijalo novinku velmi vlídně.
Ulrich
Jakub Kuba
Destinnův
Praha
9
article
Ochotnický kroužek českých akademiků židů počlna
Ochotnický kroužek českých akademiků židů počlna
skosněmeckého vyrovnání v králov
ství českém.
Trneme úžasem a podivem nad heslem ta
kovým. Nežli byl uzákoněn moravský pakt
ba dávno ještě nežli bylo jednání o něm zahá-
jeno, vyhlašovali vláda a Němci, že česká uni-
versita moravská může býti toliko koruno-
vací moravského míru. Moravský paké
byl ujednán, byl projednán, byl potvrzen, byl
proveden, bylo jim německé čtvrtinové menšině
v zemi zabezpečeno dosavadní její postavení, všal
na českou universitu moravskou ja ko
na korunu míru čekáme dosud. Když
změnily se na sněmě moravském poměry, aspon
potud, že nastolena tam většina česká a velko-
statkářská místo dosavadní německé většiny
velkostatkářské, tvrdilo se na mnoze, že nový
sněm moravský — nový volbou a nový
složením — se usnese na slavnostním
projevu pro čoskou univorsitu mo-
ravskou, a že vláda Beckova na zákla-
dě projevu takového podá posla
necké sněmovně předlohu, kterou
jménem vlády pro minulé šestiletí staré říšské
rady již ohlásil baron Gautsch. Nový mor av-
ský sněm zasedal, ale žádného proje vu
pro českou universitu möravskou
neučinil, nejspíše proto, že by byl býval
vládě nepohodlným, a vláda bar. Beck
předlohu bar. Gautschem opověděnou no-
podala.
Němec
Gautsch
Beck
10
article
Rozumíme oslatně docela dobře nejnovějšímu
výkladu, že moravská universila česká mů se uvěst
ve spojiťost s česko německým vyrovnáním v krá
lovství českém. Česká universila moravská má být
patrně cenou za ústupky, kleré od Č
chů čekají jak Němci tak i vlá da. Nech
ani vláda ani Němci neoddávají se klamu: ani v krá
lovstvi českém ani v markrabství moravském nena
jde se žádná česká duše, která by byla ochotna, uči
niti z české university moravské kompensanční ob
jekt za ztrátu a ujmu českého jazyka v královstv
českém, jako se stejně nenajďe žádná česká duše
která by prodati chtěla za vniterní češtinu, bezteh
hodně okleštěnou, platnost jazyka českého v oblast
celého našeho království.
Němec
11
article
Nežli dostalo se rakousko-uherské vyrovnání de
sněmovny, prohlašoval bar. Beck, že za hlasy pro
vyrevnání to nezaplatí nikomu cenu žádnou. A přece
ji zaplatil: Dal křesťanským sociálům dva ministry
nyní pak jednomu z nich odevzdul resort minister
stva pro veřejné práce o takovém rozsahu agendy
takovém vlivu, o klerém se dru. Gessmannovi zajisk
nikdy nesnilo. Baron Beck podal již poslanecké sně
movně o záležitosti té dvě předlohy, aniz obává se.
že tam projednávání jich bude zmařeno sociálním
demokraty, kteří mají slušnou armádu 87 mužů. Ale
tentýž bar. Beck bojí se platonické reso
luce pro moravskou univorsitu českou
resoluce, kterou by se vláda vyzvala, by dala do nej
bližšího rozpočtu již první položky na vysokou ško-
lu tu a ji zařídila tam, kde jedině jest možna —
Brně a tentýž bar. Beck předkládá napřed k nejv yš
šímu sehválení Němcům resoluci, kter
neobsahuje ani termin, ani sídlo university té. Na
českých poslancích pak bude se žádati, aby položili
své hlasy pro obě předlohy, podané na aklivován
nového minísterstva veřejných prací, pro předlo-
hy, které jsou obrovskou koncosí vlá-
dy, učiněnou křesťanským sociálům
Tu vnucuje se maně otázka: co dají křesťanšto
sociálové Čechům za takovou velikou
politickou moc, jaké nabývají resortem Gess
mannovým?
jít sněmovna
Baron Beck
Beck
Němec
Čecho
Brno
12
article
Právě dnes uveřejňuje se odpověď, kleroud
Gessmann zaslal německému ministru
Peschkovi na jeho žádost, aby křestanští sociá-
lové podporovali německé zájmy a národn
snahy v zemích koruny české. Odpověď dra. Ges-
manna je prohlá šením, že antisemité budou
za jedno s ostatními Němci ve všech
jejich počinech proti jazyku a právu
národa českého.
Nedosti všeho toho: ve chvíli, ve kleré Ban
Beck, jakoby nebylo projevů bar. Gaulsche, dra
Hartla a jeho samého, odstavuje první kul-
turní požadavek všečeského progra-
mu akčního — požadavek české universityv
Brně — ve chvíli, ve které němečtí c. k. soudcovo
česká podáni v německých městech buď vyřizují ně-
mecky proti zákonu, proti právu, proti rozhodnut
si velmi čile.
Zejmena sl. Štěpánkova, jež hrála t
tulní roli a sl. Eeksteinova podaly výkony zdařilč
Peschek
Němec
Hartl
Štěpánkův
Bana Beck
Ges
český universityv Brno
13
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Eleonora Duseova absolvuje svoje poho-
stinské hry vídeňské v Divadle na Vídeňce
Hráti zdu bude ve dnech 30. března až 3 dubna
Mrtvé město«, »Rosmersholm«, »Heddu
Gablerovu« a »Giocondue.
K osmdesálým narozeninám Lva N Tolstéh
chystá Lessingovo divadla beriínské nové nastudování
jeho »Vlády tm ye.
Podle zprávy »Rheinischer Kurier« zemřel ve
Wiesbadenu bývalý ředitel divadla Františe
Deutschinger, který včera ráno raněn byt
mrtvici. Zesnulý byl také jistou dobu vrchním r-
žisérem Karlova divadla ve Vidni.
Duseův
Vídeňka
Rosmersholm
Gablerův
Wiesbaden
Lessingův divadlo
Rheinischer Kurier
Františ Deutschinger
Karlov divadlo
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Velké neštěstí na moři. Z Nového Yorku
23. března Dle telegraficků zprávy z Tokia potopi
se dhes ráno nedaleko Hokodate následkem srážky
parník „Matsumaru“. Kapitán, 43 muži po-
sádky a většina cestujících, jichž byle
244, utonuli.
= Aféra dver. rady Meisselsa. Z Pešti, 23
března. (K. k.) Dvorní rada Meissels byl vyslý-
chon včera celé dopoledne. Odpoledne vyslýchán by
žalobce hr. Julius Csaky a někleři odbornici
účetnictví, kleři podali dobrozdání, že v obchodnícl
knihách vyskytují se některé chybné zanášky. Trest-
ní řízení bylo se souhlasem žalobcovým prozatím za-
staveno, noněvadž se vyjednává o to, aby Meissel-
sovy doly byly proměněny v akciovou společnost.
= Karel Hau zdráv. Z Karlsruhe, 23. bře-
zna, Naproti zprávám o nemoci vraha vdovy Molito-
rové Karla Haua bylo zjištěno, že jest úplně zdráv
Rodina jeho prý v nejbližší době podá žádost o ob-
novení procesu.
= Obchody se řády. V posledních dnech rozhod
nejvyšší soud o aféře, jež svého času budila značný
rozruch U vídeňského civilního zems. soudu poda.
Mar. šl. Bogdanovicz žalobu na dámu z vysoké
aristokracie o zaplacení 300.000 K za to, že jí spro-
středkoval udělení maltézského křiže, jak s ní ujed-
nal, později pak snížil svůj požadavek na 20.000 K
Zástupce žalované popíral, že byla odměna ujednána
a tvrdil, že šlo jen o přálelskou službu. Soud zamíl
žalobu bez ohledu na důkaz úmluvy, poněvadž uči-
nění nebo přijetí slibu odměny za pomoc k dosažen
ládného vyznamenání jest samo sebou nemravné
proto právně neplatné. Vrchní zemský soud rozsu-
dek tento potvrdil a nejvyšší soud rovněž odvolání
zamíl.
Julius Csaka
Hau
Rodin
Nový York
Tokio
Pešť
Karlsruhe
Mar
Meissel
15
article
nejvyššího soudu, proti platným výnosům anebo do
konce vůbec ani je nepřijímají, ve chvíli, ve kter
se daleko na jih přerazuje český důstojník, poněvada
důstojníkům povolil jíti na českou zábavu v měste
převahou německém, ve chvíli, ve které správa stát-
ních drah odvolává z města převahou německého če-
ské železniční zaměstnance, poněvadž všeněmečtí
konšelé měsla toho tak veleli, ve chvili, ve které se
vůbec s příslušníky národá českého v jejich pravlasti
v níž jejich jazyk míval výhradní právo a v níž do-
máhají se dnes toliko práva rovného, nakláda jake
s cizinci a psanci, ve chvili, ve kleré stát a vláda
a jojí orgány nekonají zákonných po-
vinností vůči národu českému a nepln
předpisy samé ústavy — chtějí a mají poslan-
ci národa českého hlasovati nejen pre
rozpočet ministorstva práv, železnie
vyučování a zeměbrany, nýbrž mají dokone
ještě položiti své votum i pro nové re-
kruty zeměbra ny.
Taková jest situace dnes, v okamžiku, vo kle
réní rozpočtový výbor poslanecké sněmovny začal jed
nati o školslví předlitavskéml
poslanecký sněmovna
16
article
z Vídně, 23. hřezna. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval o položce
„Ústředna a vysoké školy“ v rozpočtu mi
nisterstva kultu a vyučování.
Rel. ryt. Biliňski připomíná, že minislerstv
vzalo z větší části zřetel na resoluce, usnesené v no-
sledním rokování. Je charakteristickou známkou po
slední doby, že téměř vše, i to, co s odborného sla
noviska má nejideálnější cenu, stalo se politikum
Také university. Tím odkládá se na dlouhou dobu
a dokonce znemožňuje vyřizování důležitých uni
versitních otázek. Mnohé otázky, jež zaměstnávají výbor
budou vyjednáváním s interesovanými stranami ře
šeny tak, že lze více méně předvídali, za jakých pot
mínek a kdy požadavky jednollivých národů mohou
nalézli palřičného zřetele. Nové univensity nesmějl
se zřizovati cestou boie, nýbrž cestou pokojné dohody
všech interesovaných národů a stran. V tomio smy
slu musí býti nejdřive olázka zřízení německé
české university na Moravě vyřízena cestou resoluci
kterými se ovšem university ještě nezřizují, ale uka-
zuje se cesta, na níž bude lze dosíci dobody o době
zřízení a sídle universit. Také o zřízení slovinské
universily lze očekávati resoluci. Poslanci snaživého
národa slovinského zjednají se své strany podmínky
aby zřízení university bylo umožněno.
Aktuální je teď universitní olázka vlašská
a ruská. Zřízení vlašské universily v Rakousku
je žádoucí se staneviska staré vysoké kultury ital-
ského národa i státního zájmu, aby vlašská mládež
nebyla nucena studovati v Italii. V Tridentu byla
by vlašská universita umístěna ideálně. Poněvadž n
druhé straně nemá býti z politických důvodů zřízene
vlašská universila v Tyrolsku, připadha vláda na
myšlenku zříditi fakultu ve Vídni. Budou-li s tím
vlaští poslanci souhlasili, nemá ničeho proti tomu.
Vídeň
Rakousko
Tyrolsko
český univerzita na Morava
17
article
Pojednávaje obšírně o ruské universitě, pro-
hlašuje, že je přitelem ruského národa. Není prý
pravdivo, že se s ním jedná vždy nespravedlivě a jes
utlačován. Je-li ve Lvově málo ruských stolic učitel-
ských, jest to vinou Rusů. Usiluji velmi málo je
obsaditi. Náprava může vyjíti jen od Rusů samých
vláda nemůže po této stránce učiniti ničeho. Druhou
cestou bylo by zřízení zvláštní ruské university
Bude na vládě, aby zjednala podmínky. Studento
bude dost. Vláda musí postarati se, aby na university
nepřicházely snad příliš radikální živly z ciziny
Zřídí-li však vláda zvláštní ruskou universitu, mus
postarati se o náležitý počet ruských profesorů, ne-
boť, má-li býti universita zřízena, nemůže býli ome
zena na několik stolic, nýbrž musí se začíti s ně
jakým blokem profesorů,
O Wahrmundově případu praví epravodnj,ž
univ. profesor má míti právo pojednávati o skulečně
vědeckých olázkách ze svého oboru na univemssitě
ve vědecké literatuře úplně svobodně bez ohledu na
vládu a na církev. Co však Wahrmund učinil, ne-
lýkalo se vědy vůbec. Bylo skulečně neštěstím, že
se do této věci vmísila osoba s hodností papežského
nuncia. Neštčstím byl interview, neboť ať se slane
cokoliv, bude to vždy vykládáno jakko nátlak jedné
nebo druhé strany. Plípadem se zabývá soud a jee
věcí minislra vyučování, jak se v záležitosti téte
zachová, až promluví soud.
Rus
Wahrmundův
Lvov
18
article
Posl. Walcher soudí, že min. vyučování pří-
sluší vrchní dozor nad tím, o čem pání z republiky
učenců mluví na lidových schůzích. Wahrmund byí
právem nazván kompilátorem pamíletů. O Wahr-
mundově brožuře podali též vyníkající profeslaništi
učenci naprosto nepříznivý úsudek. Stěžuje si, že
na mnohých uníversitách provádí se vůči katolickým
sludujícím silný terorismus, zvlášlě ve Št. Iradci.
Tam zahostil se duch nesnášelivosti a lze tam spíše
mluvit o republice rváčů, než e republice učenců.
Katolické obyvalelstvo, jež dává peníze na vydržování
universit a na služné profesorů, má právo žádati,
by smělo spolu rozhodovati při obsazování jednotli-
vých učitelských stolic
Posl. Seitz prohlašuje, že rozpočtový výbo
byl stranou křesťansko-sociálnt opětně denuncován
pro zdlouhavé jednání, ač bylo všeobecně známo
že přičinou toho bylo, že nebyl dosud uzavřen kom-
— Záhuba celě rodiny. Z Drážďan, 23. bře
zna. 30letý magistrátní tajemník Lehmann z B-
skupic přijel v sobotu so svou 30letou chotí a dvěma
dílkami do Drážďan a ubyloval se v hotelu, v němž
před deseti lety slavil svatbu. V neděli ráno byli vši
chni čtyli nalezeni na lůžkách mrtvi, oblečeni v černě
šaly. Olrávili se cyankalim. Manželé se dohodli, že
vezmou s sebou ve smrt také obě dítky, Sletě děv-
če a 7letého hocha. V zanechaném dopise udává Leh-
man za příčinu těžkomyslnost, která se ho zmocnila
následkem přepracování.
Posl
Seitz
Lehmann
e republika
Drážďany
19
article
— Sebevražda malíře. Z Mnichov a, 23. bře-
zna. Malir Heiman Mayr, jenž byl jako portrelista
znám pod jménem Heřman Armin, otrávil se zde
cyankalim. Založil apolek pro umělecké projekce
zjednal si příjmy také dodávkami pro kinematogra-
fické divadlo. Příčinou sebevraždy jest prý duševní
porucha
= Štrasburský dóm ohrožen. Ze Štra sbur-
ku, 23. března. Na zdejším dómu byly v poslední
době shledány četné trhliny. Komise zjistila, že zá-
klady věžního pilíře klesly až o 20 cm. Ministerstvo
učinilo již opatrení, ahy nebezpečí bylo odvráceno
= Sensační experimení křížení člověka s opicí.
H. M. Bernelot Moens, bývalý profesor zoolo-
gie a botaniky na vysoké škole hollandské, odebere
se v nejbližší době do francouzského Konga, kdež
hodlá prováděti pokusy s křížením lidoopic gorily
orang-ulanga a šimpanze mezi sebou a také s člově-
kem. V článku, kteřý o tom uveřejňuje v „Matinu“
dovozuje, že nálezy fossilních lebek r. 1956 v Ne-
anderthalu u Düsseldorfu, r. 1887 v jeskyni u Sp
nedaleko Namuru a r. 1891 v Trinilu na Javě doka-
zují, že kdysi existoval přechodný tvar mezi člo-
věkem a opicí. Jiných zbytků kostry posud nenale-
zeno, pročež hodlá učiniti pokus o umělé vytvoření
onoho typu. Za tim účelem hodlá křížili různě druhy
t. zv. lidoopic a konečně také tyto opice s černochy
a sice pomocí umělého oplození. Jest přesvědčen, ž
se pokus zdaří, ježto v noslední době zjištěna byla
i přenosnost příjice mezi člověkem a opicí, což jes
důkazem nejvělší příbuznosti krve. Na nokusy tyto
obdržel profesor Bernelot Moens podporu od holland-
ské královny, prince manžela a královny vdovy.
írancouzská vláda a ústav Pasteurův pak mu daly
doporučení na guvernéra Konga
Heiman Mayr
Heřman
H M Bernelot Moens
Kong
Matin
Moens
Pasteurův
Mnichov
Düsseldorf
Namur
Trinil
Kongo
fický divadlo
Štra sbur
centimetr
Java dok
20
article
= Deset cestujících utonulo. Z Lubeku, 23
března. (K. k) Na Ratzeburgském jezeře ztroskota
včera večer motorový člun se 14 cestujícími. Mohl
býti zachráněni jenom 4 cestující
= Lemoinovy diamaniy. Z Paříže, 20. bře
na. V záležitosti inženýra Lemotna dokončilí znal
ci svě zprávy a dospěli jednomyslně k výsledku,ž
Lemoine s prostředky, jež měl k disposici, nikdy ne
mohl vyrobiti umělé diamanty.
promis v otázce vysokých škol národnostních. Nyní
je kompromis uzavřen a výboru lze rychleji pokra-
čovati. V této chvíli mluví člen křesťansko-sociáln
strany tříhodinnou řeč. Aby se ztracený čas nahradi
navrhuje řečník pokračování schůze a prosí, by kon-
statován byl poměr hlasů.
Posl. Prochazka zaslává se Walchera. Před-
nesl prý materiál ve věcné záležitosti. Proti tomu
protestuje strana, jejíž řečníci minulý týden měl
několikahodinné řeči. Prohlašuje ostatně pro svoj
osobu, že bude hlasovati pro pokračování ve schůzi
Při následujícím hlasování shledáno, že výbon
není způsobilý se usnášeti a proto schůze skončena
Příští schůze bude z ejtra
Lemoinův
Lemoin
Posl
Prochazka
Walcher
Lubek
Paříž
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23. března. (Němci, učte s
česky!) Jako v Čechách a na Moravě, tak
nyní i ve Slezsku vydáno provolání k Němcům
aby se učili česky. V pátek konána v Opavě za
předsednictví starosty Kudli ch a schůze, jížs
účastnili zástupci všech stavů a v níž prof. dr.
Franz podával zprávu o potřebě, aby se nu
německých školách i ve Slozsku vyučovalo če-
štině. Referent uznal se stanoviska národního
i praktického za nezbytně nutné, aby se
čeština pojala do vyučovacího plánu německýeh
škol. Odejme se pak prý i vládě důležitá zá-
minka, kterouž omlouvá svou počešťovací (l
methodu. Opavský poslanec dr. Sommer pro-
jevil s názory přednášejícího souhlas dopisem
v němž hájí potřebu, aby Němci ve všech ze-
mích koruny české znali český jazyk. Po něko-
lika dalších řečech přijata pak resoluce, v níž
se výslovuje přesvědčení, že znalost druhéh
zemského jazyka jest požadavek praktického ži
vota a úřady, jichž se věc týče, se vyzývají, aby
co nejdříve nalezly prostředky a způsob, jenž
by Němeům umožnil naučiti se praktickému uží-
vání druhé zemské řeči důkladněji, než dosud.
Němec
profesor
doktor
Franz
Sommer
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Opava
22
article
Naší krajané druhého zemského jazyk
jako lidé praktičti chápou se prostředku, který
se výtečně osvědčil ve Štyrsku. Všechna úřad
nická místa v německých krajích jsou ovšem za
bezpečena Němcům, přihlásí-li se o ně. Ale jde
o četná, zejména dobře placená místa v kra-
jích českých, jež vláda při nejlepší vůl
nemůže uděliti Němcům, nevýznají-li se v če-
ském jazyku. Ve Štyrsku zřízeny už před lety
kursy slovinského jazyka pro německé soudní
praktikanty, kteří, majíce v kapse vysvědčení ze
slovinského kursu, zabírají nyní všechna úřad-
nická místa i ve slovinské části země. Co re
osvědčilo ve Štyrsku, má se po čase provésti
i u nás a proto dána výzva: Němci, učte se
česky!
Němec
Štyrsko
23
article
V Praze, 23. břozna. (Slovansko-
romanský blok.) Pověsti, že nynější spo-
lečný postup zástupců malých národů v rozpo-
čtovém výboru povede k utvoření jakéhosi sva
zu malých klubů na říšské radě neb dokonce ce-
lého slovansko-romanského bloku, popirají se
v orgáně klerikálného slovinského klubu. Podně
ke společnému postupu při projednávání roz
počtu ministorstva osvěty dal rumunský posla
nec dr. Onciul a prvá schůze zástupců ma-
lých klubů, konaná před týdnem, měla ráz čisto
soukromý. Teprve v druhé schůzi, konané mi
nulou středu, již se účastnili Malorusi Roman
čuk a Vasilko, Slovinci dr. Korlo šec
Žitnik a Ploj, Chorvat Vukovič, Vl-
chové Conci a Pittoni a Rumun dr. On-
ciul, stala se za předsednictví Vukovičova do-
hoda, že zástupci malých klubů shrnou svá
školská přání v řadu resolucí, v nichž se budou
dožadovati splnění známých universitních po-
žadavků. Všichni účastníci porady byli si vě
domi, že jejich resoluce nemohou býti přijaty
pez pomoci Čechů a Poláků a proto také ne-
mohlo býti řeči o tvoření jakéhosi slovanskc
romanského bloku bez vědomi a přímého sou
hlasu klubů českých a polských. Dohoda — po
znamenává „Slovenec“ — platí pouze pro dobu
v níž se bude v rozpočtovém výboru projedná
vati rozpočet ministerstva osvěty a spravedlnost
doktor
Onciul
Malorus
čuk
Vasilko
Slovinec
Korla
Žitnik
Ploj
Chorvat
Vukovič
Rumun
Vukovičův
Čecho
Polák
Praha
romanský blok
24
title
Politické zprávy zahraničné.
25
article
V Praze, 23. března.
Praha
26
article
Z hosudarstvenné dumy.
Konfessionálná komisse při hosudarstvenné
dumě přijala většinou jediného hlasu návrh, aby
byla v celé ruské říši prohlášena úplná svoboda
náboženské propagandy všech věr křesťanských
i nekřesťanských. Proti hlasovali pravoslavní du-
chovní a sedlaci z pravice.
Zdá se nám, že tento návrh, theoreticky
velmi krásný, má za účel rozbit i třetí hosu
darstvennou dumu, jaž některým lidem už přília
dlouho nerušeně pracuje. Nedá se mysliti, žeby
Rusové sami proti sobě rozpoutali všecky možné
propagandy »křesťanské i nekresťanské«.
Rusová
27
article
Snahy o změnu německého zákona o státní
Snahy o změnu německého zákona o státní
příslušnosti.
Němečtí politikové uznávají, že říšsko
německý zákon o získání a ztrátě státní
spolkové příslušnosti je zastaralý a že potřebuje
změn. Jmenovitě »Všeobecnému německému
Schulversinu na udržování němectví za hrani
cemi« jedná se o to, aby v řečeném zákoně
změněn byl předpis, dle něhož německé státní
příslušnosti se pozbývá desetiletým pobytem z
hranicemi, není-li občan mimo říši žijící zapsán
do příslušné konsulární matriky. Je prý naděje
že zákon dosavadní změněn bude.
Před volbou presidenta Spojených slátů.
Nejvážnějším kandidátem presidenlství Spo
jených států, s nimž se Roosevelt loučí, je se
kretář vojenství Taft. Aby byl zvolen, potřebuje
491 hlas. Přátelé jeho počitají, že již nyní mí
134 hlasů jistých a celkem prý jich dostane
552, neboť dosavadní volby volitelů jsou mu
přiznivy.
O návštěvě severoamerického loďstva
v Japonsku.
Dle londýnské zprávy »B. T.« nesou ná
mořní důstojníci Spojených států nemile návštěvu
válečného loďstva amerického v přístavech ja
ponských, poněvadž Japonci nabudou ji příleži
tosti, by si loďstvo prohlédli se stanoviska vá-
lečného. Proto nebudou prý japonšti námořníe
puštěni do těch místnosti amerických lodí, jichž
poznání posloužilo by jim v připadě války. Sv -
lení americké vlády k návštěvě amerického lod
stva ve vodách japonských vysvětluje se snahou
o udržení míru: uvidi li Japonci loďstvo am
rické, poznají prý také, jakého by v něm měli
nepřitele. Proto bude prý loďstvo americké před
japonskou návštěvou ještě sesíleno. Výkonnost
jeho má býti prokázána plavbou, která by byla
rekordem dosud nedosaženým.
Roosevelt
Taft
Japonec
spojený slát
Japonsko
spojený stát
28
article
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Třetí mezinárodní sjezd obchodních komor.
Jak již oznámeno, konati se bude za jubilejní
výstavy letošní mezinárodní sjezd obchodnich
komor v Praze; jeho protektorát přijal právě
arcivévoda Karel František Josef. Ve schůzi vý-
konného výboru tohoto sjezdu dne 18. t. m.
bylo usneseno, aby sjezd zahájen byl dne 5.
září ve velké slavnostní síni na výstavišti. Dalsí
porady konati se budou v jednotlivých sálech
obchodní a živnostenské komory. Členství v čest-
ném předsednictvu sjezdu přijali již ministři
bar. Aehrenthal a Bilinski; kromě toho byli
vládou do čestného předsednietva designování
ministři dr. Fiedler, dr. Ebenhoch, dr. Derschatta
a Korytowski. Do čestného předsednietva bude
ještě povoláno několik vynikajicích osobnosti.
Ve všech zemích, které zastoupeny jsou v
stálém sjezdovém výboru, ujali se členové vý-
boru osobní agitace pro obeslání sjezdu. Ze
zemi, které ve stálém výboru nejsou zastou-
peny, utvořil se v Bulharsku pod záštitou ob-
chodní komory sofijské přípravný komitét pro
obeslání letošního sjezdu. Podobné komitéty
ustaví se v nejbližší době i v Srbsku a Ru-
munsku. Čilá agitace pro sjezd zahájena byla
i na Rusi. S Tureckem, Řeckem, Dánskem,
Brasilií a Mexikem se rovněž vyjednává o obe-
slání sjezdu. Veškeré cizí vlády budou na sjezd
pozvány ministerstvem zahraničních záležitosti.
U zahraničních rak.-uh. obchodních komor jeví
se čilý zájem o obeslání sjezdu, účast rakousko-
uherských obchodních komor v Pařiži a Alex-
andril je již zajištěna. V těchto dnech usnesla
se i federace zahraničních obchodních komor
v Bordeaux na ofietálním obeslání sjezdu. Účast-
níkům sjezdu poskytnou správy rakouských stát-
ních drah zvláštních výhod na svých tratich.
Karel František
Josef
Aehrenthal
Bilinský
Fiedler
doktor
Ebenhoch
Derschatt
Korytowski
Alex
Praha
Bulharsko
Srbsko
Rus
Turecko
Řecko
Dánsko
Brasilia
Mexiko
Pařiž
Bordeaux
živnostenský komora
29
article
Nové železniční spojení s Prahou po dobu jubl-
lejní výstavy. Na základě konferencí se zástupci jed-
notlivých železničních správ učinil výkonný výber
výstavní své doby návrhy slran vhodného železniě-
ního spojení s Prahou po dobu jubilejní výstavy. Dle
zpráv, došlých od jednollivých drah, bude osobní do-
prava na jednotlivých českých drahách podstatně
rozšířena. Na c. k. státních drahách nastanou tyto
změny: 1. Trat Praha—G mund—Víden:
osobní vlak, vyjíždějící z Prahy v 11.30 hod. večer,
bude jezditi denně do Benešova, o nedělích a svátcích
až do Tábora; mezi Terstem a Prahou jezditi bu-
dou u rychlovlaků č. 202 a 201 spací vozy I. a II.
třídy a mimo to přímě vozy až do Ponteby: noční
rychlovlaky (odjiždějící z Prahy v 11.25 v noci, při-
jedcu do Prahy v 5.20 ráno) budou míti rychlíkové
spojení až do Solnohradu; 2. Praha—U rod
n. Lesy: z Plzně do Prahy bude jezditi nový vlak
s odjezdem z Plzně v 5.54 ráno (příjezd do Prahy
v 9.31 dopol.); lokální vlak č. 354 jezditi bude ze
Zdle (odjezd v 10.20, příjezd na Smíchov v 11.45
dovol.); noční vlak osobní (odjezd z Prahy v 10.49
večer), jezditi bude denně až do Plzně, o nedě-
lích a sválcích až do Klatov a Domažlic; vlak
č. 353 (odjezd z Prahy v 8.40 ráno) jezditi budle až
do Zdie; u rycblíků č. 308 (odjazd z Prnhy v 1 02
edpol.) a č. 304 (příjezd do Peahy v 5.20 odpol)
jezditi bude zpěl přímý mnichovský vůz; pro
případ, že bavorské slátní dráhy zavedou z Mnichova
nový ranní rychli« směrem do Čech, projevily
státní dkáhy ochotu, rychlik ten aspoň v určitých
dnech v týdnu prodloužiti až do Prahy. 3. Praha—
Praha
Benešov
Tábor
Terst
Solnohrad
Plzeň
Smíchov
Klatovy
Domažlice
02 edpol
Mnichov
Čechy
v noc
dovolit
30
article
Písek—Protivín: Na trati té zavedeny budou vřímé
rychlovlaky a to s odjezdem z Prahy v 5. 52
odpol., příjezd do Protivina v 9.13 večer:v
opačném směru odjezd z Protivina v 6.55 ránc, pří-
jezd do Prahy v 10.15 dovoledne. V Protivíně, pokud
se týče v Ražicích, budou míti tyto vlaky připojen
do Prachalic, Vodňan, Vltavotýna, Stra-
konic a Vimperka v opačném směru z těchže
stanic, vyjímaje Strakonice a Vimperk. 4. Praha—
Most: Osobní vlak, odjíždějící z Prahy v 10.59 ve-
čer buda jezdili o nedělích a svátcích až do Mostu
ze Smíchova jezditi bude nový vlag do Berouna
přes Dušníky—Lodenice (odjezd z Prahy
4.43, ze Smíchova v 5.00, příjezd do Berouna v 6.25
večer). 5. Praha—Dobříš. Smíšený vlak č. 1751
bude dojížděli do Prahy již v 7.12 ráno. Česká se-
verní dráha, buštěhradská dráha a drá-
ha severozápadní přislíbily výkonnému vý-
boru vypravovati dle potřeby zvláštní vlaky, česká
severní dráha mimo to zavedení nového noč-
ního vlaku z Prahy do Turnova (odjezd z Prahyv
10.50), severozápadní dráha nová vhodná
přinojení na pražské večerní vlaky směrem z Tur-
nova k Liberci, z Josefova-Jaroměře k Poříčí,
z Král. Hradce do Pardubic, s připojením na
Něm. Brod a Humpolec, z Polné-Štoků do
Polné města. Rak. uh společnost stá tn
dráhy dotyčné podání výkonného výboru dosu
nevyřídila.
Král
Písek
Protivín
Praha
Ražice
Prachalice
Vodňany
Vltavotýn
Stra
Vimperk
Strakonice
Most
Smíchov
Beroun
Dušníky
Lodenice
Dobříš
Turnov
Liberec
Josefov
Jaroměř
Hradec
Pardubice
Německo
Brod
Humpolec
Polná
štok
večer
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— J. Exc. panu ministerskému předsedovi
baronu Beckovi k uvážení, pp. českým po-
slancům k použití, rytíři Wesselému a »bi-
storikovi« Bachmannovi na poučenou zasílá
nám český historik ze své archivní sbírky
tyto dokumenty: 1. Když jednalo se 14.
června 1779 o tom, že v § 13. občanského
řádu soudního není doloženo, v jakém jazyce
mají býti spisy soudní skládány, komise kom-
pilační dala své dobré zdání, že není toho
potřebí, poněvadž každý, kdo se soudcem
jednati má, mluviti s ním bude řečí, které
soudce rozumí a rozuměti povinen
jest. (Jeder, der mit dem Richter zu reden
hat, jene Sprache mit ihm reden werde,
welehe er versteht und zu verstehen schul-
dig sei.) Tu tedy z tendence zákona i ze
zdravého rozumu vyplývalo samo sebou, že
každý Čech i Němec mluví před soudem ja-
zykem svým. 2. Co ta řeč v zemi obvyklá
jest a jak si soudce při ní vésti má, o tom
dle navrhu referenta Sternegga v dubnu
r. 1803 učinil český senát v apelacích sne-
sení: »Každému zalobci jest volno svoji ža-
lobu podati v řeči v zemi stejně obvyklé,
v německé a české, neboť při písemném
projednavání poskytuje pomoc žalovanému
odpůrcí právní přítel, naproti tomu při
ústním jednání jest věcí (povin-
ností) soudcovou, aby podáva
obžalovanému nutná vysvětlení
(Es unterwalte kein Anstand, dass nach
Weisung des § 13. einem jeden Kläger frei-
stehe seine Klage in der gleich Jandesübli-
chen deutschen und böhmischen Sprache
einzubringen, da bei schriftlicher Verhan-
dlung dem belangten Gegner hierüber die
rechtsíreundliche Hilfe zu Statten kommt,
bei mündlichen Verhandlungen hingegen es
Beck
Wesselý
Richter
Němec