ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 88e81e90-7596-11dc-b4d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 34, person 154, org 20, work 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 24. března 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 83.
4 article
Ka ranní a odpol. listr předplácí se Praze v adeinistrani naměso, . . . . . R —h sa stvrt leta s drojí donšfkeu n0t naměso,. . . 7 K 50h na tvt lata. va ns a K so na měe fe . Toštour na nnsie . . . . ke s arejí zlellken nal peěeí ne tvet ta
Praha
5 article Tetiva přepjatá praskne.
Tetiva přepjatá praskne. Konečně prostřeno ve valném rozpočlo- vém výboru cislajtánského parlamentu ku »delikátní« hostině vysokoškolské. z níž bylo Excellencím po dlouhé týdny tak úzko. Byloť jisto, že přijdeme my Če- chové se svým důtklivým spravedlivým požadavkem po české universitě ve hlavním městě Moravy, jako Vlaš se svým požadavkem po italské universitě v Terstu, Slovinci po slovinské univer- sitě v Lublani a Rusové po ruské univen sitě ve Lvově. — Němci byli jako na trní zejmena náš požadavek české universily v Brně jitřil jim žluč, a ohled na tuto ně meckou zlost opět budil rozpaky v duši páně Beckově, netoliko k vůli kolegovi, Němci Marchetovi, ale k vůli celému osudu rozpočtn a systému vládního. Stál před starým Taaffovým a Gautschovým problé- mem: »Jak nasytit vlka, aby koza zůstala celá,?« Vyhověti nám, znamenalo rozhněvat si Němce, odepříti nám — znamenalo ztrátu 67 hlasů českých, dosud vládě jeho věrně sloužících. Z rozpaků těch hleděl si vypo moci opět starým Taaffovským trikem Uchlácholením české netrpělivostí blahovol nými útěchami do budoucna a smluvením jakés nevinné, kompromisní resoluce, na kterou se dá limonádová odpověď, pro kte rou nebude ani ten nejrabiátnější německy poslanec do opravdy pohoršen. — Varovali jsme že vší síly delegáty naše, aby si nedali opět tímto známým medem vídeňským omazati ústa, ale aby odhodlali se z této veliké životní potřeby našeho národa učiniti otázku stěžejnou, otázku národní naší cti, kde nedáme se déle odbývat planými, nezávaznými sliby, kde není nám možno slevovat neb smlouvat se o cenu a náhradu Němcům, majícím již dnes pro svých 8 milionů hlav v celé Cislajtanii pět německých universit, vydržovaných ode dávna též na šimi daněmi . ..
Rus Němec Marchet Taaffův Gautschův Morava Terst Lublaň Lvov Brno Slovinec pán Beckov
6 article
Pravili jsme vůči zprávám vídeňských oficiosův, že do chvíle poslední máme za neuvěřitelně, ano za nemožné, aby češt poslanci byli se bar. Beckovi uvolili na reso- luci, v níž netroufají si vládě položiti ani lhůtu, do které má býti s přípra- vami pro druhou českou universitu hotova. ba ve které neodvažují se ani vyslovit nezbytnou podmínku, ze česká ta universita má býti usidlena v Brně. Včera tedy zabájil valný rozpočtový výbor »lidového parlamentu« Čislajtanie po- všechné rokování o universitách, nuž a víte, jakou číškou byli našinci před tou hostinou počastováni? Vládě Beckově nej oddanější Polák, guvernér rakousko-uhersk banky p. Biliňski, jako zpravodaj výboru o vysokém školství, prohlásil v úvodním pro- slovu svém, že prý z otázek universitních jsou té doby na řadě toliko dva aktuální požadavky: a sice Vlachů po zřízení vlašské fakulty právní a Rusů po samo- statné ruské universitě ve Lvově. O zří- zení české university pro Mo- ravu nemůže prý však býti dnes ani řeči!! — Takou číšku haličské » kon- tušovky« neostýchal se nám podati »bratr Polák« patrně naschvál, aby odpornou tou zaboudlinou nás zalekl a zastrašil. Řeč jeho měla nám býti výstrahou, abychom vzdali se všech nadějí na pomoc polskou ve svém zá- pasu proti Němcům a nepřišli s resolucí, kterou bychom vládu rázně vyzývali, aby již do příštího státního rozpočtu zařadila po- ložku na založení české university v Brně Toho se dožili naši »positivní« politi- kové v druhém roce svého důvěryplného doufání ve spravedlivost a ochotu vlády
Beck Čislajtanie Polák Biliňski Vlach Rus Němec Brno Lvov lidový parlament vlašský fakulta právní český univerzita v Brno
7 article
Beckovy, v družnost »polského kola«a blahovolnou neutralitu »autonomistických« křesťanských sociálův. Vůdce těchto, ministr veřejných praci tiskne dnes ruku německému ministru krajanu Peschkovi ku podpoře německých interesů proti nám, a notab polský pan Biliňski nám vůči škodo libým Němcům vypovídá službu, volaje: »Za nechte svých snů: O zřízení české university pro Moravu nemůže býti dnes řeč i.« My Čechově přejeme srdečně třem mi lionům Polákův haličských jejich dvě pol ské university; my nikdy nepočítali kvotu jakou jsme na ně přispívali. A proto jsme se věru nenadáli, že nalezne se Polák, který by nám šestimilionovému národu českému ve chvíli našeho těžkého zápasu oplatil slovem jidášským: »O zřízení druhé české university nemůže býti ani řeči ! !« Nikoliv, to z pana Biliňského ne mluvil Polák, alébrž — vládní lokaj. hledící se zavděčit svému pánu: polítik opor- tunista dobrým čenichem větřící nepříz- nivý nám vítr ve vyšších sferách vídeňských a zakřikující nás proto slo- vem tak bezohledně tvrdým, abychom pozbyli troufalosti a měli již za dosti vzácný mravný úspěch. podaří-li se nám ve výboru rozpočtovém zí- skati většinu polsko-slovensko romanskou pro resoluci pouze platonickou vládu k žádné lhůtě a k žádnému místu pro budoucí dru- hou českou universitu nezavazující. — Ano, to byl patrný »vtip« té včerejší zaboudliny páně Biliňského. Ale, což aby účinek její na ten příslovečně dobrý český žaludek byl netušeně — jiný, než se pa- trně ve Vídni dnes doufa? . . . »Sunt certi denique fines.« Všeho odtud až potud ne dál. —
Beckův Peschek Biliňski Němec Čechův Polákův Polák Biliňský Vídeň O zřízený český univerzita pro Morava
8 article
Nahodou otřásl se právě ten dobrý český žaludek douškem pelyňku praesidia vrchního zemského soudu, když p. rytířa president Wessely vůči advokátu a poslanei českému dru. Baxovi, který se dotazoval. proč z moci úřadu svého dle povinnosti ne donutí soudy v Chebsku a Českolipsku ku zachování platných zákonů co do šetření rovného práva jazyka českého při všech c. k. soudech v království českém — prostě odpověděl, že prý k podobnému disci- plinárnímu zakročení proti zpurným něme- ckým soudům nemá »podle zákon žádného práva(!!) — takže ja zyk český skutečně je dnes vylouěen z obvodů těchto soudů, pročež nechť prý se české strany, védoucí z novin, které to soudy české žaloby šma- hem vracejí — dle toho zařídí ...« Tak se nám děje ve Vídni, tak se nám děje ve vlasti naší — za éry, o které si 67 českých poslancův namlouvá bájku, že vede nás ke vlivu a moci v Rakousku Zde toneme v nebezpečí, že nám Němci vy rvou i tu poslední skyvu rovného práva, kte- rou nám před tříceti lety na základě zá konův zemských i státních příznal sám německý ministr Stremayer — na Moravě pak, kde češt poslanci v bláhové důvěře Němcům povolili obecní řád pro Brno, kterým zajištěno jim nerozborné panství v hlavním městě Moravy — tam »nemůže býti o české universitě« ani řeči, leda že bychom my Čechové v krá- lovství vykoupili svolení Němcův výpal- ným — obětí jednoty vlasti svéa domovského práva svého národa v celé tře- tině její . .. Takové situace by tušíme nesnesl ani — kachní žaludeki! Přemírou napjet i nejsílnější tetivá praskne, a daleko přes míru snesitelnou přepjata věru již tetiva trpělivosti české!
Wessel Baxa Němec Stremayer Čecho Němcův Chebsko Českolipsko Vídeň Rakousko Morava řád pro Brno
9 article
Schůze zemských i říšských poslanců národni strany svobodo- myslné společně s akčním výborem konána byla dne 22. března t. r. za předsed nictví p. JUDra. Václava Škardy. V úvodních slovech svých poukázal před seda k tomu, že strana prodělala při minulých volbách těžký boj, v němž musila strana spo- léhati úplně na svoje vlastní síly, v němž prol ní všechno stálo. V tomto boji dokázala strana svoji životní sílu a nesplnila se všechna pro- rectví o jejím pádu. Je však nutno pracovati na pevné, dobré organisaci přislušníků strany, při čemž poslanci musí úsilovně spolupůsobiti Organisace není jen pro volby, nýbrž pro stálou vnitřní práci kulturní a politickou. Čím budeme pevněji organisováni, tím pevnější bude naše posice politická ve Vídni i v Praze, poněvadž vláda mnohem více bude dbáti strany, o níž je přesvědčena, že jest pevna a že by ji při novýeh volbách neseslabila. Proto nutno ihned a rázně přikročiti k organisační práci. Referát o politické situaci přednes předseda Českého a Národního klubu p. JUDr Karel Kramář. Po debatě, jíž se zúčastnili pp. poslanci J. V. Hráský, dr. Kaftan, K Adámek, dr. Eduard Šubrt, dr. Alois Ko- trbelec, Petr F. Krejči, dr. A. Scha uer Jos. Macháček, dr. Václav Škarda, d Eduard Koerner, dále prof. Jar. HIl a vl a, dr.
Škarda Kramář Hráská doktor Kaftan Adámek Šubrt ko F Krejča A Sch Macháček Koerner Vídeň Praha Jos strana svoboda národní klub p . JUDr
10 article
Al. Rašin a posl. Lad. Čech — zpráva byl vzata na vědomi a usneseno, že přítomní poslancové projevují zároveň ochotu s ostatním poslanci jiných stran českých, kteří jsou ocholn nésti společně zodpovědnost za českou politiku bez újmy vlastního programu, vstoupiti v užšt styky za účelem důrazné obrany práv národa. K návrhu posl. Adámka vzdalo shro- máždění díky poslanci dru. Škardovi za řízen voleb. Referát o změně zemského zří zení přednesl posl. dr. Herold a usneseno „Změna zemského zřízení. Shromáždění usnáší se na tom, aby v nej bližším zasdání sněmovním podán byl náv rl na změnu zemského zřízení a vy- pracování zemské ústavy králov ství českého. Do této zemské ústavy buďtež pojata usta- novení: 1. O základních právech kra- lovství českého a obou národů zem obývajících; 2. o poměru zemské vlády ke sněmu království českého a její zodpovědnosti sněmu tomu; 3. o složení, působnosti a kom petenci sněmu, při čemž zákonodárná správní působnost sněmovní budiž určitě uve dena;
Adámek doktor Škarda Herold Čechy
11 article
4. dále o zemském výboru a to o jeho působnosti a) jakožto orgánu připravy pro sněm konajícího a rozkazy sněmu provádějícího, b) orgánu zemské jmění, zemské úřady a ústavy spravujícího, c) nejvyšší správní stolice ve vě- coch místní samosprávy s mocí dozorčí a vý- konnou; 5. ustanovení o právním postave n obou národů a o ochraně národníeh menšin, konečně 6. základní pravidla pro služební pragma tiku zemských úřadníků a zřízenců. Referát o složení sněmu zemské ho a jeho řádu volebního a jedna cího, přednesl dr. Eduard Koerner. Usne seno bylo: „Co do složení zemského sněm království českého a jeho řádu volební ho a jednacího buďte na sněmu podány návrhy na změnu příslušných předpisů, zejména v těch to směrech: Zemsk, sněm skládejž se z poslanců, vo lených vesměs na základě všeobecného. rovného, přímého a tajného práv volebního dle zásad poměrného za stoupení; předsednictvo sněmu budiž voleno sněmen samotným; sněmu zemskému budiž zaručena každo roční minimální doba zasedání; členové zemského výboru a jiel náhradníci, členové komisí sněmovních a dele gáti sněmu do zemských ústavů buďte vo leni sněmem dle zásad poměrnéha zastoupení pořad jednání o předlohách a návrzíel určuje sněm sám; jednací řád buď upraven vhodným způso bem tak, aby práce sněmovní nebyly zbytečnými formálnostmi zdržovány, aniž úmyslně mohly býti mařeny.“
doktor Koerner
12 article
Reforát o jazykové otázce přednes p. JUDr. Václav Škarda a bylo usneseno: „I. 1. Přihlížejíce ke zprávám o úmyslu vlády připraviti osnovu zákona o úpravě jazy- kových poměrů při státních úřadech, prohlašu- jeme, že podle právního řády pro království če- ské platného jsou oba zemské jazyky, český i německý, v celém obvodu králov stv českého rovnoprávné a to tím způsobem, že každý obyvatel — Čech i Němec — v celém území země české jest oprávněn před státními úřady užívati svého jazyka a že úřady ty jsou povinny podání písemně neb ústně v kterémkoli z obou jazyků zemských uči- něná nejen přijtmati, nýbrživ jzy k strany projednávati a vyřizovati 2. Rovněž v celém oboru vnitřního úřado- vání přísluší po zákonu jazyku českému stejne právní postavení, jako jazyku německému a jes tudíž nutno, jazyku českému zjednati pln rovnopráví s jazykem německým. 3. Ustanovení ta platí také pro nejvyšš soudy a ústřední ve Vídni, při nichž buďtež zřízeny české senáty a české odbory II. V příčině úpravy jazykových poměrů př orgánech a úřadech samosprávných trváme n zásadách, obsažených v osnově zákona, na nichž se usnesl r. 1899 sněm království českého.“ Referát o školství přednesl poslane prof. dr. Čelakovský a bylo usneseno: „Přítomní poslancové souhlasí, aby pro za sedání sněmovní byly připraveny ná vrhy, jimiž by byly opraveny a doplněny plat- né zemské zákony školní a jich předpisy pro- váděcí v zájmu samosprávy zemské a národní rovnoprávnosti a na prospěch národní školy a V drobnén p.oaejít ranni číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . za 2b Ve flialkich na venkově ranní číalo, . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4a I nserátv platí se hotevě nopřed. Přežplacesí a Inserty přijímá s dmini- strace v Mariznské ulici č.3.
JUDr Škarda Němec profesor doktor Čelakovský Vídeň Mariznský ulice
13 article
Tam naehiázrjí se též redakce Uskárna a eapedice „Národnich Listá“ Eakoplsy se nevraceji- jejího učitelstva. Zejména, aby se pracovalo k opravé zákona o dozoru ke ško- lám, kterým by působnost rad školních se roz- šífila, zástupcům sborů samosprávných a uči- telstva v radách školních se přiměřenějšího za- stoupení dostalo a menšinám národním ochrana tím způsobem se zjednala, aby školní rady to- liko ke školám svého jazyka dohlížely. Dále aby se usilovalo o vydání spravedlivého zákona stran zřizování menšinových škol obes- ných i měšťanských, o přijímání dítek do škol, jichž vyučovacího jazyka jsou mocni, o vydání zákona o průmyslových a ob- chodních školách pokračovacích, o opravu řádu disciplinárního pro uči- telstvo, o zrušení školného a o celou řadu v předešlém sněmu nevyřízených návrhů na zabezpečení pokroku všeho školství a po- stavení učitelstva. Referát o sanaci zemských finan- ci přednesl p. rada zem. výboru dr. Pilař a přijata byla za podklad dalších porad tato reso- luce: „Hospodářské, kulturní i soeiální zájmy země vyžadují, aby v brzku byla zjednána ná- prava financí království českého a aby zemské hospodářství bylo postaveno na pevný finanění základ. K tomu ovšem nestači ani zvýšení zemské přirážky k státním daním výnosovým, ani úděly z výnosu daní státních, ani všeobecné dotace ze státní pokladny. Jedině vybudováním so u sta v samostatných berní zemských, úplně nezávislých na finanční sou- stavě státní, lze opatřiti království českému tolik přijmů, aby byl zabezpečen zdárný rozvoj zemského hospodářství.
doktor Pilař Národnich Listat
14 article
Poněvadž však jest třeba neodkladné po- moci, souhlasíme s požadavkem, aby z a t ím stát jako konkurenění činitel přispíval k nákladu na národní školství a místní dráhy, při tom ne- smí však býti příspěvek státu na újmu ani ny- nějšímu vlivu samosprávý v oboru školském, ani žádoucímu rozšíření tohoto vlivu v budou- enosti. Při zemském výboru království českého bu- diž zřízena kancelář, skládající se ze zástupců zemského výboru a státní správy finanění, která by společně s ministerstvem financí připravila návrhy pro konečnou úpravu zemských financí.“ O hospodářských a sociálních úkolech sněmu přednesl referát posl. dr. Jaroslav Preiss a přijata byla za základ dal- ších podrobných porad tato resoluce: „Rostoucí váha a význam otázek hospodář- ských a sociálních jest nám podnětem k zvýšené práci v tomto směru. Stojíce zásadně na prin- cipu samosprávy stavu po stránce jeho speciál- ních potřeb, budeme usilovati o řádné vybudo- vání živnostenské akce zvelebovací v rámci zem- ském. Vytvoření zemské živnostenské rady na zá- kladě společenstev živnostenských a obchod- ních gremií a přibráním zástupců zemského vý- boru, školství odborného a ústavů zvelebovacích a komor, reforma jubilejního fondu cís. Frant. Josefa I. ve společenstevní pokladnu zemskou se speciálním zřením k úvěru živnostenskému a k menšímu osobnímu úvěru zemědělskému, př čemž by pracováno bylo na organisaci míst- ního úvěru maloživnostenského ať ve spojení se záložnami ať samostatnými úvěrnami, pozem- štění technologického musea (ústavu pro zvele- bování živností) v Praze, jakožto výkonného or- gánu zemské rady živnostenské, další vybudo- vání živnostenského školství všech typů, zvlášté
doktor Preiss František Praha království český bu technologický muzeum ústav pro zvele Josef I
15 title
FEUILLETON.
16 article Hudba.
Hudba. + Jarni vánek. Opereta o 3 jednáních. Dle fran couzské látky napsali K. Lindau a Jut. Wit- helm. Přeložil V. Táborský. Hudbu podle mo- tivů J. Straussa složil Arnošt Reiterer (Na Městském divadle Král. Vinohradů poprvé dne 21. března 1908.) Jarní vánek probouzí přírodu k životu. Květinky vystrkuji hlavičky ze země, míza stoupá do stromů, ptactvo začíná se chystat k svatebnímu veselí, i te kámen se zazelená. Ani člověk neujde tomu omla- zujícímu vlivu: cítí novou svěžest, nové síly ...je mu zase do lasky... Na tu strunu, starou a obe hranou, že nemusili nám ani říkati, že našli ji u ně jakého francouzského aulora, hrají libretisté právě importovaně operety. Ale podařily se jim na starý móliv některé nové variace, a text jejich není ben vlipu. Dobře nápad pro vídeňské ovzduší apretovali takže ze všeho vane fidelní bezstarostnost a vídeňský nátěr neztrácí se ani lokalisováním, jež — budiž hned řeceno — překladateli nevalně se podařilo, po- kulhávajíc, jako tak mnohý jeho verš. Jsou jisté věci, jež se lokalisovati nedají. Takové květinové slavnosti s tanci růží ve Všenorech prostě nevěříme. Také zatahování spolku Manes do operely nebyl sťastné. Nějaká »Paleta« nebo »Pemzlik« učiní na- dále tutéž službu.
vánek Jut Wit V Táborský J Straussa Reiterer Paleta Lindau Všenory divadlo Královský Stones
17 article
Děj seznamuje nás s advokátem drem. Krásou který s příchodem jarního vánku, ač mladou svoji choť miluje, citivá potřebu vyhodit si z kopýtka. Na váže a baronkou Idou de Croissé, když se byla k němu obrátila jako k právnímu příteli v příčíně rozvodu s neduživým manželem. Při důvěřivosti své choti byl by snad dosáhl cíle, kdyby se do toho ne- vložila tchýně, která upozorněna zasmušilostí své dcery, že Gustav ji zanedbává, brzy všemu je nu stopě. Za tím však sama je klamána. Dr. Krása má totiž pendant, ale chytřejší, ve svém tchánovi. Ten dělá totiž ze sebe stále invalidu, a jak žena odejde, nastrčí si paruku, a je z něho největší fešák. D děje zasahuje ještě prosté venkovské děvče Hanči. která přijde sloužit do Prahy, brzy se opeří, všechny mužské za nos tahá a nejvice svého žárlivého že- nicha, písaře u dra. Krásy. Obratem je z ní fillenka, která ode všech nápadníků žadoní slunečník, at koupí jí ho — službodárce dr. Krása. Jarní vánel působi naň patrně příliš silně, že nestačí mu eska páda jedna. Rozumí se, že na konec s oběma, zetěm i tchánem, to praskne. Ale Čeněk Kolínko, soukromník, dovede si pomoci. Když je nejhůře, obtátí úlohu: sám dopaden, stavi se, jakoby byl do- padl svou sedmou svátost se starým baronem a tolél poradí i zeti. Z obžalovaných stanou se žalobci.
Krása Ida jít Croissé Gustav doktor Hanč Čeněk kolínko Praha
18 article
všechno se splete, že se již nikdo v tom nevyzná a všeobecným smírem a odpuštěním končí fraška. způsobená jarním vánkem. Libretistům podařilo se první jednání v advo kátní kanceláři ze všeho nejlépe. Čím dál, tím více dochází jim dech. Na konec musí se již vysvoboditi jen velkou motanicí; všechny své párky, staré, mladé i ty nejmladší — episodka zamilovaných sestřenců — a všechny své figurky, celou pisárnu seženou ke květinové slavnosti a když je vše hodně roztančeno. takže nikdo na nic nemysli, utekou nám pod rukou.
19 article
Hudba je složena tentokrát v nejpůvodnějším slova významu, jako když se kostka ke kostce skládá z odkazu Josefa Straussa, mladšího bratra popolárního autora »Netopýra«, po němž také trochu pošilhává a rozumí se, ani rodinné fysiognomie slav- ného krále valčíku, otce Jana, nezapie. Taková par ticcia nejsou ve Vídní ani v Paříži nic neobyčejného v tomlo případeě dlužno konstatovati, že upravovatel Reiterer vedl si dosti obratně, a lze-li při tomto roz pustilém genru slova užíli, ledy i s jakousi pietou Je to hudba čiperná, svěží, jež upoutá širší obecen- stvo hlavně valčíkovými houpačkami velmi libivými Nejlepší je předehra k 2. jednání, líčící jarní vánek a následující člyřzpěv. Uměleckých nároků tu ovšem činiti nelze.
Straussa Jan Vídeň Paříž Reiterer
20 article
Opereta jest pěkně vypravena. Nesou ji zdařilé výkony pí. Želenkové (tchýně Apollonie) a p. Char váta (lchán Kolinko), který zvláště svým humorem neodolatelnou komikou udržuje vše v dobré míře. K nim nejblíže druží se případná figurka žárlivého písaře v podání p. Branalda, kterýž i jako režisér prokázal operetě dobré služby. Jen trochu vše mnoho tančí a skáče, což místy působí spíše šantánovým. než operelním dojmem. Sl. Boubelově bylo se spo kojiti tentokrát s menší úložkou, ale i tu provedla s vrozeným sobě šikem. Nejvíce smíšků a z muž- ského tábora i obdivovatelů měla na své straně sl. Důrasova jako Hančí; dali bychom však přednost výkonu méně drastickému. Přechod z venkovského děvčete v pražskou paslečinku je příliš náhlý; také kostym měl zprvu spíše být volen z některého kroje národního, na př. plzeňského. V originále je to alp- ské, jodlující děvče. Jinak ovšem temperament slečnín i její břitké nadání plně se uplatnily. Dobře si vedl sl. Ilatlákova s p. Menšíkem (advokát dr. Krása s chotí Emilií). V úloze číšníka přestřelil p. Auers- wald. Jeho křeč v ruce proměnil v mrtvici, zapoměv že mrzáctví přestává býti komickým a vzbuzuje sou- strast. Operetu svižně nastudoval a lehce řídil pan Čelanský. Balet si pomohl světelnými efekty, baletní mistr p. Trojanowski tančil opět s chněm.
Želenková Apollonios Char Kolinko Branald Boubelův Důrasův Menšík doktor Krása Emilie Čelanský Hančí
21 article
Celkem učinilo vinohradské divadlo s »Jarním vánkem« lepší trefu, než s operetkou předchozí, do- mácího ražení. Dílko nalezne si své návštěvníky. Ale to pravé to ještě není. Vinohradské divadlo, dokud nema subvence, nemůže se sice bez operety obejíti. Ale když operetu, tedy dobrou. Na té úrovní, jakoje »Netopýr«, »Mamzelle Nitouche«, lepší věcí Ofřen- bachovy, Messager, nebo aspoň Lehár se svou vdo vičkou. Bylo by škoda, kdyby vinohradská opera jež tak krásně začala, měla se ztráceti v nížinách. Úspěchy »Polského žida«, »Takové jsou všecky«. »Madame Butterfly« ukazují, jakou cestou se bráti A především jiným komickou operu sluší vinohrad- ské zpěvohře pěstovati. Ale k tomu bohužel od uve dení Mozarta nevidíme dalších kroků. + Koncerly. Postní saisona živě se rozproudila. Z cizích virtuosů zavítal sem Konrád Ansorge. jeden z nejlepších současných klaviristů. Neměl však tentokrát večer nejšťastnější. Byl nějak indisponován. hrál nervosně, častěji hmáti vedle. Tak se stalo, ž právě Beelhoven (rondo G dur a sonata op. 53, T'Aurore, vedle Erojky vznikla), jenž očekáván od něbo nejsil- nější, vypadl na virtuosa toho významu matně. Ale již sonata Chopinova B moll všechno nám vynahra- dila. Podal ji nejen s největší přesností a bravurou, ale i s vášní výrazu, který vrcholil v smutečním po- chodu, jehož chmurné akkordy zněly jako dunění zvonů, dopadaly jako hroudy na rakev a zase kanti léna šeptala snivě své boly. Nemohli jsme nemysliti na básnické ztlumočení Kornela-Ujejského té skladby.
Mamzelle Nitouche Lehár Butterfly Mozart Ansorge Erojka Chopinův Kornel Ujejski vinohradský divadlo rondo G dur
22 article
Také Schumannovy symfonické éludy na začátku po- řadu a Lisztovy effektní piésy na konci dobře se mu zdařily, takže skoro byl bych toho mínění, že byly to právě zmíněné étudy, jež ho pro Beethovena, na druhém místě následovavšího, vyčerpaly. Velmi zajímavý byl novinkový večírek pražské konservatoře, sám sebou novinka, jež měla by se ujati. Sehrána tu Regerova Serenada pro flétnu, housle a violu op. 77 a), dílo rozkošné, v střední větě (an- dante con variazioni) přímo klasicky průhledně a melo- dicky v nejušlechtilejší květy rozpučelé. Nejvíce »rege- rovských« smělosti má věta první s meistersingrov- ským thematem, neobyčejně bohatě propracovaná a chvílemi skoro orgastického vzletu, jenž působi- vým kontrastem o snivě ostýchavě vzdechy vedlejší myšlenky se odráží a rythmicky z prvního thematu v melodickém prolipohybu vyrůslá. Presto třetí věty má ráz tarantely. Spojení nástrojů, napodobící Beetho- venovu serenadu op. 25 pro stejné složení, má zvláštni půvab zvukový. Dílo hráno bylo velmi pěkně žáky professorů Černého, Lachnera a Mařáka. Dále slyšeli jsme dvě z Novákových »Pisní zimních nocí«, o nich jsem psal v referátu o posledním koncertu komorního spolku, ukázku z Debussyových hodně secesních »Obrazů« (Images), téhož Arabesku a Maurice Ravela »Jeux dleaux« pro klavír, písně Piskáčkovy, Regerovy a Sibeliovy, Karlowiczův koncert houslový. Z roz- manitých těchto ukázek moderní tvorby zajímaly nás produševnělé písně Rudolfa svob. pána Procházky. které, ač mladší opusy jeho, dovedou pokrok spoje vati s logičností zděděných forem. Originalitou vy- nikla Spilkova píseň »Jarní noc« a doprovodem kla- víru a violy. Hudební roucho je tu zpředeno úplně z věrné deklamace a nálady básně, jež nemoblas přáti zhudebnění výstižnějšího. Při tom Spilka ne
Schumannův Lisztův Beethoven Regerův Černý Lachner Mařák Mauric Ravel Jeux Piskáčkův Sibeliův Karlowiczův Rudolf svobodník Procházka Spilkův
23 article
upadá nikde do beztvárnosti neb do čírých zúmysl- ností jako Debussy, nýbrž melodie jeho má krásné linie, harmonika při veškeré smělcsti vždy zákonnou příčinnost. Jsme zvědavi na celý cyklus těchto písní Spilkových. Kornistům, jichž solová literatura není veliká, zavděčil se senior českých skladatelů, Josef Rich. Rozkošný, libivou Romancí, kterou zpěvně na lesní roh přednesl nadaný žák prof. Janouška. S večerem konservatorním kollidoval čtvrtý sym- fonický koncert Hudební jednoly posluchačů výso- kých škol pražských. Můj zástupce referoval mio pěkném úspěchu Vendlerovy ouvertury k báchorce »Krakonoš«. Velice líbily se též mužské sbory Jindřichovy. Kubův svěží »Trojlistek černohorských písní« pro smíšené blasy. Mozartova Pražská sym- fonie (Ddur), o pietě svědčící vzpominka na Mě- churu předehrou k jeho »Maril Potocké« a Beetho- venův zřidka provozovaný smíšený sbor s průvodem orchestru na Goethovy básně »Bezvětří« a »Příznivá plavba« (Mendelssohnova ouvertura na ně je popu lárnější) vyplnily úměrně na reprodukční síly aka- demické mládeže volený pořad. Moj zástupce chváli mi provedení a bezpečnou v řízení ruku Vendlerovu.
Debussy Spilkův Josef Rich Rozkošná profesor Janoušek Vendlerův Krakonoš Jindřichův Kubův Mozartův Ddur Goethův Mendelssohnův Moja Beet Marila Potocká libivá romance
24 article
S menší radostí můžeme referovati o po pu- lárním koncertu novinek českých skladalelů, jejž za přispění České fi harmonie uspořádal Klub přátel lidové osvěty. Intence byly zajisté nejlepší, ale různorodost i různocennost prací neopravňovala k hromadnému vystoupení, o jakého očekávali bychom příchod nové generac s novými ideály, s novými myšlénkami a obzory. se společnými snahami, Ale zde byl skladatel nej- starší, Nestor našeho hudebního světa Alois Hnilička se svou orchestrální »Pohádkou« č. 6 vedle zástupce asi tak střední generace, St. Jiránka, a pokusů nej- mladších. »Pohádka« Hniličkova stojí pod operními italsko francouzskými vlivy své doby, v níž zcela čiperné její melodické nápady, kdyby operně bývaly zpracovány, mohly nalézti ohlasu. Struktura jeví ruku vypsanou, skladatele zkušeného a dbalého živosti a zvuku. Podobně s hlediska střední gene- race možno se vysloviti o Jránkově »Serenadě«.
Hnilička Jiránek Hniličkův
25 article
Na většině skladeb uvedených postrádáme však větší samostatnosti, české rázovitosti. Ještě tak, že že úryvek suity Leop. Kohouta nesl se národním názvukem a koncertní ouvertura Ant. Anděla, jež jevila se z praci přecházejícího dorostu nejzralejšl. Adagio Jana Karasa trpí konvenčností myšlénky. »Vzpomluky« E. Jaroše a »Impromptu« Fr. Součka nezkušenou instrumentací, ač u obou znáti je aspoň stopy zápasu o něco nového, svého. Dalo-li prove- dení nahlédnouti skladatelům mladším do nedostatků jejich a ukázalo-li myslivosti jejich cesty k sebe- poznání, pak koncert i při slabém výsledku oka- mžitém vykonal svůj úkol. I letos přihlásilo se Společenstvo kapelník v Praze a okolí »representačním« koncertem. Dobro solisty našlo v pěvkyni slč. Kamile Procházkově, v virtuosu na harfu p. Hug. Kagrovi a v osvědčené pianistce pl. Lole StarkovéBeranové, jejíž přednes Mendelssohnova G moli koncertu vykazoval všechny dobré vlaslnosti její promyšlené lry. Ani zázračný malý virluos na housle nescházel, Boh. Šich, jenž sice v první větě Mendelssohnova koncertu posťavil orchestr do těžkých rozpaků vzájemného chytání se, ale houslovým jtalentem rozhodně jest a mohlo by se systematickým vedením něco řádného z něho vy- vinouti. Filharmonikové sáhli do bohalých záso svého repertoaru pro Wagnerovu »Polonii« a Dvořá- kovu první Slovanskou rapsodli.
Antonín Karas E Jaroš Souček Procházkův Hug StarkovéBeranová Mendelssohnův Šich Wagnerův Polonius Dvořá Francie Praha
26 article
Filbarmonie chystá se znenáhla na leto, kdy o výstavě často se s ní shledáme. Své letošní sym- fonické koncerty uzavřela právě v den pohřbu Sv. Čecha. Mimořádný koncert minulé neděle byl opa- kováním a dozvuky. Koncertní místr její Antonio di Grassi přednesl temperamentně koncert Mandels- sohnův, opakovány ouvertury Wagnerovy k »Tann- häusru« a »Tristanu«. Regerovy variace s fui gou, letošní chlouba výkonnosti České fiiharmonie. Vel- kému úspěchu těšil se opět Smetanův »Pražský kar- neval« v »zpracování« Karla Kovařovice. Jest zcela správno, že Kovařovic přihlásil se ke své zásluze o znovuvzkřišení díla. Neboť, jak jsme hned v prvém referátu svém o díle vystihli, věnoval opravěa úpravě jeho partitury mnoho své práce i důmyslu.
Čecho Grass Wagnerův Tann Tristan Regerův Smetanův Kovařovic Vela Mandel
27 article
+ Koncert hudebního odboru Umělecké besrdy (historický večer starší hudby české) koná se ve čtvrtek dne 26. t. m. ve velkém sále ostrova Žufiu- ského o 8. hod. večerní. Vstup volný pro členya jich hosty. + Hudba chrámová. V hlavním chrámu týnském ve středu dne 25. t. m. o 9. hodině: Mše do F-dur, Graduale a Pange lingua od V. B. Jandy. Offertorium Ave Maria (A-dur) pro tenorové solo od L. Luzzia přednese pan Ant. Aupěka, člen Národního divadla. Ostatní vše chorálně. + Koncert konservaloře hudební v Praze koná se v sobotu dne 28. března o 7. hod. večerní ve velké síni Rudolfina. Pořad: 1. Bedřich Smetana: »Vltava«, symfonická báseň pro velký orkestr. 2. Alexandr Gla- zunov: Koncert pro housle s doprovodem orkestru op. 82. Solové housle: Otylie Remnigerova, absol- ventka konservatoře (třída prof. Št. Suchého). 3. César Franck: Symfonie (d-moll) pro orkestr.
Janda Marius L Luzzio Antonín Smetan Gl Remnigerův št Franck Praha Vltava národní divadlo Rudolfinum Fdur dmoll
28 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Je to již pěkná řada let co jsme viděli v Žiž- kově, v ochotnickém spolku »Pokrok« první dramati- cký pokus mladistvé spisovatelky, tak zajímavé svou originální elegancí a svýma nevyrovnatelnýma očima. Celý mladý svět putoval do Žižkova, nadějní pražšti dandiové, hoši s kravalami a frisurami virtnosů, básníků nebo fotografů, děvčata fešná, romantická, ctižádostivá. Nepamatuji se již na první drama stč. Emmy Destinnové, vím jen, že byly v něm scény
Destinnová Žižkov