1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 24. března 1908.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. listr
předplácí se
Praze v adeinistrani
naměso, . . . . . R —h
sa stvrt leta
s drojí donšfkeu
n0t
naměso,. . . 7 K 50h
na tvt lata.
va ns a K so
na měe fe .
Toštour
na nnsie . . . .
ke
s arejí zlellken
nal peěeí
ne tvet ta
Praha
5
article
Tetiva přepjatá praskne.
Tetiva přepjatá praskne.
Konečně prostřeno ve valném rozpočlo-
vém výboru cislajtánského parlamentu ku
»delikátní« hostině vysokoškolské.
z níž bylo Excellencím po dlouhé týdny tak
úzko. Byloť jisto, že přijdeme my Če-
chové se svým důtklivým spravedlivým
požadavkem po české universitě ve
hlavním městě Moravy, jako Vlaš
se svým požadavkem po italské universitě
v Terstu, Slovinci po slovinské univer-
sitě v Lublani a Rusové po ruské univen
sitě ve Lvově. — Němci byli jako na trní
zejmena náš požadavek české universily
v Brně jitřil jim žluč, a ohled na tuto ně
meckou zlost opět budil rozpaky v duši
páně Beckově, netoliko k vůli kolegovi,
Němci Marchetovi, ale k vůli celému osudu
rozpočtn a systému vládního. Stál před
starým Taaffovým a Gautschovým problé-
mem: »Jak nasytit vlka, aby koza zůstala
celá,?« Vyhověti nám, znamenalo rozhněvat
si Němce, odepříti nám — znamenalo ztrátu
67 hlasů českých, dosud vládě jeho věrně
sloužících. Z rozpaků těch hleděl si vypo
moci opět starým Taaffovským trikem
Uchlácholením české netrpělivostí blahovol
nými útěchami do budoucna a smluvením
jakés nevinné, kompromisní resoluce, na
kterou se dá limonádová odpověď, pro kte
rou nebude ani ten nejrabiátnější německy
poslanec do opravdy pohoršen. —
Varovali jsme že vší síly delegáty naše,
aby si nedali opět tímto známým medem
vídeňským omazati ústa, ale aby odhodlali se
z této veliké životní potřeby našeho národa
učiniti otázku stěžejnou, otázku národní naší
cti, kde nedáme se déle odbývat planými,
nezávaznými sliby, kde není nám možno
slevovat neb smlouvat se o cenu a náhradu
Němcům, majícím již dnes pro svých 8 milionů
hlav v celé Cislajtanii pět německých
universit, vydržovaných ode dávna též na
šimi daněmi . ..
Rus
Němec
Marchet
Taaffův
Gautschův
Morava
Terst
Lublaň
Lvov
Brno
Slovinec
pán Beckov
6
article
Pravili jsme vůči zprávám vídeňských
oficiosův, že do chvíle poslední máme za
neuvěřitelně, ano za nemožné, aby češt
poslanci byli se bar. Beckovi uvolili na reso-
luci, v níž netroufají si vládě položiti
ani lhůtu, do které má býti s přípra-
vami pro druhou českou universitu hotova.
ba ve které neodvažují se ani vyslovit
nezbytnou podmínku, ze česká ta universita
má býti usidlena v Brně.
Včera tedy zabájil valný rozpočtový
výbor »lidového parlamentu« Čislajtanie po-
všechné rokování o universitách, nuž
a víte, jakou číškou byli našinci před tou
hostinou počastováni? Vládě Beckově nej
oddanější Polák, guvernér rakousko-uhersk
banky p. Biliňski, jako zpravodaj výboru
o vysokém školství, prohlásil v úvodním pro-
slovu svém, že prý z otázek universitních
jsou té doby na řadě toliko dva aktuální
požadavky: a sice Vlachů po zřízení
vlašské fakulty právní a Rusů po samo-
statné ruské universitě ve Lvově. O zří-
zení české university pro Mo-
ravu nemůže prý však býti dnes
ani řeči!! — Takou číšku haličské » kon-
tušovky« neostýchal se nám podati »bratr
Polák« patrně naschvál, aby odpornou tou
zaboudlinou nás zalekl a zastrašil. Řeč jeho
měla nám býti výstrahou, abychom vzdali se
všech nadějí na pomoc polskou ve svém zá-
pasu proti Němcům a nepřišli s resolucí,
kterou bychom vládu rázně vyzývali, aby již
do příštího státního rozpočtu zařadila po-
ložku na založení české university v Brně
Toho se dožili naši »positivní« politi-
kové v druhém roce svého důvěryplného
doufání ve spravedlivost a ochotu vlády
Beck
Čislajtanie
Polák
Biliňski
Vlach
Rus
Němec
Brno
Lvov
lidový parlament
vlašský fakulta právní
český univerzita v Brno
7
article
Beckovy, v družnost »polského kola«a
blahovolnou neutralitu »autonomistických«
křesťanských sociálův. Vůdce těchto, ministr
veřejných praci tiskne dnes ruku německému
ministru krajanu Peschkovi ku podpoře
německých interesů proti nám, a notab
polský pan Biliňski nám vůči škodo
libým Němcům vypovídá službu, volaje: »Za
nechte svých snů: O zřízení české
university pro Moravu nemůže
býti dnes řeč i.«
My Čechově přejeme srdečně třem mi
lionům Polákův haličských jejich dvě pol
ské university; my nikdy nepočítali kvotu
jakou jsme na ně přispívali. A proto jsme
se věru nenadáli, že nalezne se Polák, který
by nám šestimilionovému národu
českému ve chvíli našeho těžkého zápasu
oplatil slovem jidášským: »O zřízení druhé
české university nemůže býti ani řeči ! !«
Nikoliv, to z pana Biliňského ne
mluvil Polák, alébrž — vládní lokaj.
hledící se zavděčit svému pánu: polítik opor-
tunista dobrým čenichem větřící nepříz-
nivý nám vítr ve vyšších sferách
vídeňských a zakřikující nás proto slo-
vem tak bezohledně tvrdým, abychom
pozbyli troufalosti a měli již
za dosti vzácný mravný úspěch.
podaří-li se nám ve výboru rozpočtovém zí-
skati většinu polsko-slovensko romanskou pro
resoluci pouze platonickou vládu k žádné
lhůtě a k žádnému místu pro budoucí dru-
hou českou universitu nezavazující. —
Ano, to byl patrný »vtip« té včerejší
zaboudliny páně Biliňského. Ale, což aby
účinek její na ten příslovečně dobrý český
žaludek byl netušeně — jiný, než se pa-
trně ve Vídni dnes doufa? . . . »Sunt certi
denique fines.« Všeho odtud až potud
ne dál. —
Beckův
Peschek
Biliňski
Němec
Čechův
Polákův
Polák
Biliňský
Vídeň
O zřízený český univerzita pro Morava
8
article
Nahodou otřásl se právě ten dobrý
český žaludek douškem pelyňku praesidia
vrchního zemského soudu, když p. rytířa
president Wessely vůči advokátu a poslanei
českému dru. Baxovi, který se dotazoval.
proč z moci úřadu svého dle povinnosti ne
donutí soudy v Chebsku a Českolipsku ku
zachování platných zákonů co do
šetření rovného práva jazyka českého při
všech c. k. soudech v království českém —
prostě odpověděl, že prý k podobnému disci-
plinárnímu zakročení proti zpurným něme-
ckým soudům nemá »podle zákon
žádného práva(!!) — takže ja zyk
český skutečně je dnes vylouěen
z obvodů těchto soudů, pročež
nechť prý se české strany, védoucí
z novin, které to soudy české žaloby šma-
hem vracejí — dle toho zařídí ...«
Tak se nám děje ve Vídni, tak se nám
děje ve vlasti naší — za éry, o které si 67
českých poslancův namlouvá bájku, že vede
nás ke vlivu a moci v Rakousku
Zde toneme v nebezpečí, že nám Němci vy
rvou i tu poslední skyvu rovného práva, kte-
rou nám před tříceti lety na základě zá
konův zemských i státních příznal sám
německý ministr Stremayer
— na Moravě pak, kde češt
poslanci v bláhové důvěře Němcům
povolili obecní řád pro Brno,
kterým zajištěno jim nerozborné panství
v hlavním městě Moravy — tam »nemůže
býti o české universitě« ani řeči,
leda že bychom my Čechové v krá-
lovství vykoupili svolení Němcův výpal-
ným — obětí jednoty vlasti svéa
domovského práva svého národa v celé tře-
tině její . ..
Takové situace by tušíme nesnesl
ani — kachní žaludeki! Přemírou napjet
i nejsílnější tetivá praskne, a daleko přes
míru snesitelnou přepjata věru již tetiva
trpělivosti české!
Wessel
Baxa
Němec
Stremayer
Čecho
Němcův
Chebsko
Českolipsko
Vídeň
Rakousko
Morava
řád pro Brno
9
article
Schůze zemských i říšských
poslanců národni strany svobodo-
myslné společně s akčním výborem
konána byla dne 22. března t. r. za předsed
nictví p. JUDra. Václava Škardy.
V úvodních slovech svých poukázal před
seda k tomu, že strana prodělala při minulých
volbách těžký boj, v němž musila strana spo-
léhati úplně na svoje vlastní síly, v němž prol
ní všechno stálo. V tomto boji dokázala strana
svoji životní sílu a nesplnila se všechna pro-
rectví o jejím pádu. Je však nutno pracovati na
pevné, dobré organisaci přislušníků strany, při
čemž poslanci musí úsilovně spolupůsobiti
Organisace není jen pro volby, nýbrž pro stálou
vnitřní práci kulturní a politickou. Čím budeme
pevněji organisováni, tím pevnější bude naše
posice politická ve Vídni i v Praze, poněvadž
vláda mnohem více bude dbáti strany, o níž je
přesvědčena, že jest pevna a že by ji při novýeh
volbách neseslabila. Proto nutno ihned a rázně
přikročiti k organisační práci.
Referát o politické situaci přednes
předseda Českého a Národního klubu p. JUDr
Karel Kramář. Po debatě, jíž se zúčastnili
pp. poslanci J. V. Hráský, dr. Kaftan, K
Adámek, dr. Eduard Šubrt, dr. Alois Ko-
trbelec, Petr F. Krejči, dr. A. Scha uer
Jos. Macháček, dr. Václav Škarda, d
Eduard Koerner, dále prof. Jar. HIl a vl a, dr.
Škarda
Kramář
Hráská
doktor
Kaftan
Adámek
Šubrt
ko
F Krejča
A Sch
Macháček
Koerner
Vídeň
Praha
Jos
strana svoboda
národní klub p . JUDr
10
article
Al. Rašin a posl. Lad. Čech — zpráva byl
vzata na vědomi a usneseno, že přítomní
poslancové projevují zároveň ochotu s ostatním
poslanci jiných stran českých, kteří jsou ocholn
nésti společně zodpovědnost za českou politiku
bez újmy vlastního programu, vstoupiti v užšt
styky za účelem důrazné obrany práv národa.
K návrhu posl. Adámka vzdalo shro-
máždění díky poslanci dru. Škardovi za řízen
voleb.
Referát o změně zemského zří
zení přednesl posl. dr. Herold a usneseno
„Změna zemského zřízení.
Shromáždění usnáší se na tom, aby v nej
bližším zasdání sněmovním podán byl náv rl
na změnu zemského zřízení a vy-
pracování zemské ústavy králov
ství českého.
Do této zemské ústavy buďtež pojata usta-
novení: 1. O základních právech kra-
lovství českého a obou národů zem
obývajících;
2. o poměru zemské vlády ke sněmu
království českého a její zodpovědnosti sněmu
tomu;
3. o složení, působnosti a kom
petenci sněmu, při čemž zákonodárná
správní působnost sněmovní budiž určitě uve
dena;
Adámek
doktor
Škarda
Herold
Čechy
11
article
4. dále o zemském výboru a to o jeho
působnosti a) jakožto orgánu připravy pro sněm
konajícího a rozkazy sněmu provádějícího, b)
orgánu zemské jmění, zemské úřady a ústavy
spravujícího, c) nejvyšší správní stolice ve vě-
coch místní samosprávy s mocí dozorčí a vý-
konnou;
5. ustanovení o právním postave n
obou národů a o ochraně národníeh
menšin, konečně
6. základní pravidla pro služební pragma
tiku zemských úřadníků a zřízenců.
Referát o složení sněmu zemské
ho a jeho řádu volebního a jedna
cího, přednesl dr. Eduard Koerner. Usne
seno bylo:
„Co do složení zemského sněm
království českého a jeho řádu volební ho
a jednacího buďte na sněmu podány návrhy
na změnu příslušných předpisů, zejména v těch
to směrech:
Zemsk, sněm skládejž se z poslanců, vo
lených vesměs na základě všeobecného.
rovného, přímého a tajného práv
volebního dle zásad poměrného za
stoupení;
předsednictvo sněmu budiž voleno sněmen
samotným;
sněmu zemskému budiž zaručena každo
roční minimální doba zasedání;
členové zemského výboru a jiel
náhradníci, členové komisí sněmovních a dele
gáti sněmu do zemských ústavů buďte vo
leni sněmem dle zásad poměrnéha
zastoupení
pořad jednání o předlohách a návrzíel
určuje sněm sám;
jednací řád buď upraven vhodným způso
bem tak, aby práce sněmovní nebyly zbytečnými
formálnostmi zdržovány, aniž úmyslně mohly
býti mařeny.“
doktor
Koerner
12
article
Reforát o jazykové otázce přednes
p. JUDr. Václav Škarda a bylo usneseno:
„I. 1. Přihlížejíce ke zprávám o úmyslu
vlády připraviti osnovu zákona o úpravě jazy-
kových poměrů při státních úřadech, prohlašu-
jeme, že podle právního řády pro království če-
ské platného jsou oba zemské jazyky, český
i německý, v celém obvodu králov stv
českého rovnoprávné a to tím způsobem, že
každý obyvatel — Čech i Němec — v celém
území země české jest oprávněn před
státními úřady užívati svého jazyka a že
úřady ty jsou povinny podání písemně neb
ústně v kterémkoli z obou jazyků zemských uči-
něná nejen přijtmati, nýbrživ jzy k
strany projednávati a vyřizovati
2. Rovněž v celém oboru vnitřního úřado-
vání přísluší po zákonu jazyku českému stejne
právní postavení, jako jazyku německému a jes
tudíž nutno, jazyku českému zjednati pln
rovnopráví s jazykem německým.
3. Ustanovení ta platí také pro nejvyšš
soudy a ústřední ve Vídni, při nichž
buďtež zřízeny české senáty a české odbory
II. V příčině úpravy jazykových poměrů př
orgánech a úřadech samosprávných trváme n
zásadách, obsažených v osnově zákona, na nichž
se usnesl r. 1899 sněm království českého.“
Referát o školství přednesl poslane
prof. dr. Čelakovský a bylo usneseno:
„Přítomní poslancové souhlasí, aby pro za
sedání sněmovní byly připraveny ná
vrhy, jimiž by byly opraveny a doplněny plat-
né zemské zákony školní a jich předpisy pro-
váděcí v zájmu samosprávy zemské a národní
rovnoprávnosti a na prospěch národní školy a
V drobnén p.oaejít
ranni číslo o sobě . . . za 8h
odpolední .
. . . . za 2b
Ve flialkich na venkově
ranní číalo, . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4a
I nserátv
platí se hotevě nopřed.
Přežplacesí a Inserty přijímá s dmini-
strace v Mariznské ulici č.3.
JUDr
Škarda
Němec
profesor
doktor
Čelakovský
Vídeň
Mariznský ulice
13
article
Tam naehiázrjí se též redakce
Uskárna a eapedice „Národnich Listá“
Eakoplsy se nevraceji-
jejího učitelstva. Zejména, aby se pracovalo
k opravé zákona o dozoru ke ško-
lám, kterým by působnost rad školních se roz-
šífila, zástupcům sborů samosprávných a uči-
telstva v radách školních se přiměřenějšího za-
stoupení dostalo a menšinám národním ochrana
tím způsobem se zjednala, aby školní rady to-
liko ke školám svého jazyka dohlížely. Dále aby
se usilovalo o vydání spravedlivého zákona stran
zřizování menšinových škol obes-
ných i měšťanských, o přijímání dítek
do škol, jichž vyučovacího jazyka jsou mocni,
o vydání zákona o průmyslových a ob-
chodních školách pokračovacích,
o opravu řádu disciplinárního pro uči-
telstvo, o zrušení školného a o celou
řadu v předešlém sněmu nevyřízených návrhů
na zabezpečení pokroku všeho školství a po-
stavení učitelstva.
Referát o sanaci zemských finan-
ci přednesl p. rada zem. výboru dr. Pilař a
přijata byla za podklad dalších porad tato reso-
luce:
„Hospodářské, kulturní i soeiální zájmy
země vyžadují, aby v brzku byla zjednána ná-
prava financí království českého a aby zemské
hospodářství bylo postaveno na pevný finanění
základ.
K tomu ovšem nestači ani zvýšení zemské
přirážky k státním daním výnosovým, ani úděly
z výnosu daní státních, ani všeobecné dotace ze
státní pokladny.
Jedině vybudováním so u sta v
samostatných berní zemských,
úplně nezávislých na finanční sou-
stavě státní, lze opatřiti království českému
tolik přijmů, aby byl zabezpečen zdárný rozvoj
zemského hospodářství.
doktor
Pilař
Národnich Listat
14
article
Poněvadž však jest třeba neodkladné po-
moci, souhlasíme s požadavkem, aby z a t ím
stát jako konkurenění činitel přispíval k nákladu
na národní školství a místní dráhy, při tom ne-
smí však býti příspěvek státu na újmu ani ny-
nějšímu vlivu samosprávý v oboru školském,
ani žádoucímu rozšíření tohoto vlivu v budou-
enosti.
Při zemském výboru království českého bu-
diž zřízena kancelář, skládající se ze zástupců
zemského výboru a státní správy finanění, která
by společně s ministerstvem financí připravila
návrhy pro konečnou úpravu zemských financí.“
O hospodářských a sociálních
úkolech sněmu přednesl referát posl. dr.
Jaroslav Preiss a přijata byla za základ dal-
ších podrobných porad tato resoluce:
„Rostoucí váha a význam otázek hospodář-
ských a sociálních jest nám podnětem k zvýšené
práci v tomto směru. Stojíce zásadně na prin-
cipu samosprávy stavu po stránce jeho speciál-
ních potřeb, budeme usilovati o řádné vybudo-
vání živnostenské akce zvelebovací v rámci zem-
ském.
Vytvoření zemské živnostenské rady na zá-
kladě společenstev živnostenských a obchod-
ních gremií a přibráním zástupců zemského vý-
boru, školství odborného a ústavů zvelebovacích
a komor, reforma jubilejního fondu cís. Frant.
Josefa I. ve společenstevní pokladnu zemskou
se speciálním zřením k úvěru živnostenskému
a k menšímu osobnímu úvěru zemědělskému,
př čemž by pracováno bylo na organisaci míst-
ního úvěru maloživnostenského ať ve spojení
se záložnami ať samostatnými úvěrnami, pozem-
štění technologického musea (ústavu pro zvele-
bování živností) v Praze, jakožto výkonného or-
gánu zemské rady živnostenské, další vybudo-
vání živnostenského školství všech typů, zvlášté
doktor
Preiss
František
Praha
království český bu
technologický muzeum
ústav pro zvele
Josef I
16
article
Hudba.
Hudba.
+ Jarni vánek. Opereta o 3 jednáních. Dle fran
couzské látky napsali K. Lindau a Jut. Wit-
helm. Přeložil V. Táborský. Hudbu podle mo-
tivů J. Straussa složil Arnošt Reiterer
(Na Městském divadle Král. Vinohradů poprvé dne
21. března 1908.)
Jarní vánek probouzí přírodu k životu. Květinky
vystrkuji hlavičky ze země, míza stoupá do stromů,
ptactvo začíná se chystat k svatebnímu veselí, i te
kámen se zazelená. Ani člověk neujde tomu omla-
zujícímu vlivu: cítí novou svěžest, nové síly ...je
mu zase do lasky... Na tu strunu, starou a obe
hranou, že nemusili nám ani říkati, že našli ji u ně
jakého francouzského aulora, hrají libretisté právě
importovaně operety. Ale podařily se jim na starý
móliv některé nové variace, a text jejich není ben
vlipu. Dobře nápad pro vídeňské ovzduší apretovali
takže ze všeho vane fidelní bezstarostnost a vídeňský
nátěr neztrácí se ani lokalisováním, jež — budiž
hned řeceno — překladateli nevalně se podařilo, po-
kulhávajíc, jako tak mnohý jeho verš. Jsou jisté
věci, jež se lokalisovati nedají. Takové květinové
slavnosti s tanci růží ve Všenorech prostě nevěříme.
Také zatahování spolku Manes do operely nebyl
sťastné. Nějaká »Paleta« nebo »Pemzlik« učiní na-
dále tutéž službu.
vánek
Jut
Wit
V Táborský
J Straussa
Reiterer
Paleta
Lindau
Všenory
divadlo Královský
Stones
17
article
Děj seznamuje nás s advokátem drem. Krásou
který s příchodem jarního vánku, ač mladou svoji
choť miluje, citivá potřebu vyhodit si z kopýtka. Na
váže a baronkou Idou de Croissé, když se byla
k němu obrátila jako k právnímu příteli v příčíně
rozvodu s neduživým manželem. Při důvěřivosti své
choti byl by snad dosáhl cíle, kdyby se do toho ne-
vložila tchýně, která upozorněna zasmušilostí své
dcery, že Gustav ji zanedbává, brzy všemu je nu
stopě. Za tím však sama je klamána. Dr. Krása má
totiž pendant, ale chytřejší, ve svém tchánovi. Ten
dělá totiž ze sebe stále invalidu, a jak žena odejde,
nastrčí si paruku, a je z něho největší fešák. D
děje zasahuje ještě prosté venkovské děvče Hanči.
která přijde sloužit do Prahy, brzy se opeří, všechny
mužské za nos tahá a nejvice svého žárlivého že-
nicha, písaře u dra. Krásy. Obratem je z ní fillenka,
která ode všech nápadníků žadoní slunečník, at
koupí jí ho — službodárce dr. Krása. Jarní vánel
působi naň patrně příliš silně, že nestačí mu eska
páda jedna. Rozumí se, že na konec s oběma,
zetěm i tchánem, to praskne. Ale Čeněk Kolínko,
soukromník, dovede si pomoci. Když je nejhůře,
obtátí úlohu: sám dopaden, stavi se, jakoby byl do-
padl svou sedmou svátost se starým baronem a tolél
poradí i zeti. Z obžalovaných stanou se žalobci.
Krása
Ida jít Croissé
Gustav
doktor
Hanč
Čeněk kolínko
Praha
18
article
všechno se splete, že se již nikdo v tom nevyzná
a všeobecným smírem a odpuštěním končí fraška.
způsobená jarním vánkem.
Libretistům podařilo se první jednání v advo
kátní kanceláři ze všeho nejlépe. Čím dál, tím více
dochází jim dech. Na konec musí se již vysvoboditi
jen velkou motanicí; všechny své párky, staré, mladé
i ty nejmladší — episodka zamilovaných sestřenců
— a všechny své figurky, celou pisárnu seženou ke
květinové slavnosti a když je vše hodně roztančeno.
takže nikdo na nic nemysli, utekou nám pod rukou.
19
article
Hudba je složena tentokrát v nejpůvodnějším
slova významu, jako když se kostka ke kostce skládá
z odkazu Josefa Straussa, mladšího bratra
popolárního autora »Netopýra«, po němž také trochu
pošilhává a rozumí se, ani rodinné fysiognomie slav-
ného krále valčíku, otce Jana, nezapie. Taková par
ticcia nejsou ve Vídní ani v Paříži nic neobyčejného
v tomlo případeě dlužno konstatovati, že upravovatel
Reiterer vedl si dosti obratně, a lze-li při tomto roz
pustilém genru slova užíli, ledy i s jakousi pietou
Je to hudba čiperná, svěží, jež upoutá širší obecen-
stvo hlavně valčíkovými houpačkami velmi libivými
Nejlepší je předehra k 2. jednání, líčící jarní vánek
a následující člyřzpěv. Uměleckých nároků tu ovšem
činiti nelze.
Straussa
Jan
Vídeň
Paříž
Reiterer
20
article
Opereta jest pěkně vypravena. Nesou ji zdařilé
výkony pí. Želenkové (tchýně Apollonie) a p. Char
váta (lchán Kolinko), který zvláště svým humorem
neodolatelnou komikou udržuje vše v dobré míře.
K nim nejblíže druží se případná figurka žárlivého
písaře v podání p. Branalda, kterýž i jako režisér
prokázal operetě dobré služby. Jen trochu vše mnoho
tančí a skáče, což místy působí spíše šantánovým.
než operelním dojmem. Sl. Boubelově bylo se spo
kojiti tentokrát s menší úložkou, ale i tu provedla
s vrozeným sobě šikem. Nejvíce smíšků a z muž-
ského tábora i obdivovatelů měla na své straně sl.
Důrasova jako Hančí; dali bychom však přednost
výkonu méně drastickému. Přechod z venkovského
děvčete v pražskou paslečinku je příliš náhlý; také
kostym měl zprvu spíše být volen z některého kroje
národního, na př. plzeňského. V originále je to alp-
ské, jodlující děvče. Jinak ovšem temperament slečnín
i její břitké nadání plně se uplatnily. Dobře si vedl
sl. Ilatlákova s p. Menšíkem (advokát dr. Krása
s chotí Emilií). V úloze číšníka přestřelil p. Auers-
wald. Jeho křeč v ruce proměnil v mrtvici, zapoměv
že mrzáctví přestává býti komickým a vzbuzuje sou-
strast. Operetu svižně nastudoval a lehce řídil pan
Čelanský. Balet si pomohl světelnými efekty, baletní
mistr p. Trojanowski tančil opět s chněm.
Želenková
Apollonios
Char
Kolinko
Branald
Boubelův
Důrasův
Menšík
doktor
Krása
Emilie
Čelanský
Hančí
21
article
Celkem učinilo vinohradské divadlo s »Jarním
vánkem« lepší trefu, než s operetkou předchozí, do-
mácího ražení. Dílko nalezne si své návštěvníky. Ale
to pravé to ještě není. Vinohradské divadlo, dokud
nema subvence, nemůže se sice bez operety obejíti.
Ale když operetu, tedy dobrou. Na té úrovní, jakoje
»Netopýr«, »Mamzelle Nitouche«, lepší věcí Ofřen-
bachovy, Messager, nebo aspoň Lehár se svou vdo
vičkou. Bylo by škoda, kdyby vinohradská opera
jež tak krásně začala, měla se ztráceti v nížinách.
Úspěchy »Polského žida«, »Takové jsou všecky«.
»Madame Butterfly« ukazují, jakou cestou se bráti
A především jiným komickou operu sluší vinohrad-
ské zpěvohře pěstovati. Ale k tomu bohužel od uve
dení Mozarta nevidíme dalších kroků.
+ Koncerly. Postní saisona živě se rozproudila.
Z cizích virtuosů zavítal sem Konrád Ansorge.
jeden z nejlepších současných klaviristů. Neměl však
tentokrát večer nejšťastnější. Byl nějak indisponován.
hrál nervosně, častěji hmáti vedle. Tak se stalo, ž
právě Beelhoven (rondo G dur a sonata op. 53, T'Aurore,
vedle Erojky vznikla), jenž očekáván od něbo nejsil-
nější, vypadl na virtuosa toho významu matně. Ale
již sonata Chopinova B moll všechno nám vynahra-
dila. Podal ji nejen s největší přesností a bravurou,
ale i s vášní výrazu, který vrcholil v smutečním po-
chodu, jehož chmurné akkordy zněly jako dunění
zvonů, dopadaly jako hroudy na rakev a zase kanti
léna šeptala snivě své boly. Nemohli jsme nemysliti
na básnické ztlumočení Kornela-Ujejského té skladby.
Mamzelle Nitouche
Lehár
Butterfly
Mozart
Ansorge
Erojka
Chopinův
Kornel
Ujejski
vinohradský divadlo
rondo G dur
22
article
Také Schumannovy symfonické éludy na začátku po-
řadu a Lisztovy effektní piésy na konci dobře se mu
zdařily, takže skoro byl bych toho mínění, že byly
to právě zmíněné étudy, jež ho pro Beethovena, na
druhém místě následovavšího, vyčerpaly.
Velmi zajímavý byl novinkový večírek pražské
konservatoře, sám sebou novinka, jež měla by se ujati.
Sehrána tu Regerova Serenada pro flétnu, housle
a violu op. 77 a), dílo rozkošné, v střední větě (an-
dante con variazioni) přímo klasicky průhledně a melo-
dicky v nejušlechtilejší květy rozpučelé. Nejvíce »rege-
rovských« smělosti má věta první s meistersingrov-
ským thematem, neobyčejně bohatě propracovaná
a chvílemi skoro orgastického vzletu, jenž působi-
vým kontrastem o snivě ostýchavě vzdechy vedlejší
myšlenky se odráží a rythmicky z prvního thematu
v melodickém prolipohybu vyrůslá. Presto třetí věty
má ráz tarantely. Spojení nástrojů, napodobící Beetho-
venovu serenadu op. 25 pro stejné složení, má zvláštni
půvab zvukový. Dílo hráno bylo velmi pěkně žáky
professorů Černého, Lachnera a Mařáka. Dále slyšeli
jsme dvě z Novákových »Pisní zimních nocí«, o nich
jsem psal v referátu o posledním koncertu komorního
spolku, ukázku z Debussyových hodně secesních
»Obrazů« (Images), téhož Arabesku a Maurice Ravela
»Jeux dleaux« pro klavír, písně Piskáčkovy, Regerovy
a Sibeliovy, Karlowiczův koncert houslový. Z roz-
manitých těchto ukázek moderní tvorby zajímaly nás
produševnělé písně Rudolfa svob. pána Procházky.
které, ač mladší opusy jeho, dovedou pokrok spoje
vati s logičností zděděných forem. Originalitou vy-
nikla Spilkova píseň »Jarní noc« a doprovodem kla-
víru a violy. Hudební roucho je tu zpředeno úplně
z věrné deklamace a nálady básně, jež nemoblas
přáti zhudebnění výstižnějšího. Při tom Spilka ne
Schumannův
Lisztův
Beethoven
Regerův
Černý
Lachner
Mařák
Mauric Ravel
Jeux
Piskáčkův
Sibeliův
Karlowiczův
Rudolf svobodník
Procházka
Spilkův
23
article
upadá nikde do beztvárnosti neb do čírých zúmysl-
ností jako Debussy, nýbrž melodie jeho má krásné
linie, harmonika při veškeré smělcsti vždy zákonnou
příčinnost. Jsme zvědavi na celý cyklus těchto písní
Spilkových. Kornistům, jichž solová literatura není
veliká, zavděčil se senior českých skladatelů, Josef
Rich. Rozkošný, libivou Romancí, kterou zpěvně na
lesní roh přednesl nadaný žák prof. Janouška.
S večerem konservatorním kollidoval čtvrtý sym-
fonický koncert Hudební jednoly posluchačů výso-
kých škol pražských. Můj zástupce referoval mio
pěkném úspěchu Vendlerovy ouvertury k báchorce
»Krakonoš«. Velice líbily se též mužské sbory
Jindřichovy. Kubův svěží »Trojlistek černohorských
písní« pro smíšené blasy. Mozartova Pražská sym-
fonie (Ddur), o pietě svědčící vzpominka na Mě-
churu předehrou k jeho »Maril Potocké« a Beetho-
venův zřidka provozovaný smíšený sbor s průvodem
orchestru na Goethovy básně »Bezvětří« a »Příznivá
plavba« (Mendelssohnova ouvertura na ně je popu
lárnější) vyplnily úměrně na reprodukční síly aka-
demické mládeže volený pořad. Moj zástupce chváli
mi provedení a bezpečnou v řízení ruku Vendlerovu.
Debussy
Spilkův
Josef Rich
Rozkošná
profesor
Janoušek
Vendlerův
Krakonoš
Jindřichův
Kubův
Mozartův
Ddur
Goethův
Mendelssohnův
Moja
Beet
Marila Potocká
libivá romance
24
article
S menší radostí můžeme referovati o po pu-
lárním koncertu novinek českých
skladalelů, jejž za přispění České fi harmonie
uspořádal Klub přátel lidové osvěty. Intence byly
zajisté nejlepší, ale různorodost i různocennost
prací neopravňovala k hromadnému vystoupení, o
jakého očekávali bychom příchod nové generac
s novými ideály, s novými myšlénkami a obzory.
se společnými snahami, Ale zde byl skladatel nej-
starší, Nestor našeho hudebního světa Alois Hnilička
se svou orchestrální »Pohádkou« č. 6 vedle zástupce
asi tak střední generace, St. Jiránka, a pokusů nej-
mladších. »Pohádka« Hniličkova stojí pod operními
italsko francouzskými vlivy své doby, v níž zcela
čiperné její melodické nápady, kdyby operně bývaly
zpracovány, mohly nalézti ohlasu. Struktura jeví
ruku vypsanou, skladatele zkušeného a dbalého
živosti a zvuku. Podobně s hlediska střední gene-
race možno se vysloviti o Jránkově »Serenadě«.
Hnilička
Jiránek
Hniličkův
25
article
Na většině skladeb uvedených postrádáme však
větší samostatnosti, české rázovitosti. Ještě tak, že
že úryvek suity Leop. Kohouta nesl se národním
názvukem a koncertní ouvertura Ant. Anděla, jež
jevila se z praci přecházejícího dorostu nejzralejšl.
Adagio Jana Karasa trpí konvenčností myšlénky.
»Vzpomluky« E. Jaroše a »Impromptu« Fr. Součka
nezkušenou instrumentací, ač u obou znáti je aspoň
stopy zápasu o něco nového, svého. Dalo-li prove-
dení nahlédnouti skladatelům mladším do nedostatků
jejich a ukázalo-li myslivosti jejich cesty k sebe-
poznání, pak koncert i při slabém výsledku oka-
mžitém vykonal svůj úkol.
I letos přihlásilo se Společenstvo kapelník
v Praze a okolí »representačním« koncertem. Dobro
solisty našlo v pěvkyni slč. Kamile Procházkově, v
virtuosu na harfu p. Hug. Kagrovi a v osvědčené
pianistce pl. Lole StarkovéBeranové, jejíž přednes
Mendelssohnova G moli koncertu vykazoval všechny
dobré vlaslnosti její promyšlené lry. Ani zázračný
malý virluos na housle nescházel, Boh. Šich, jenž
sice v první větě Mendelssohnova koncertu posťavil
orchestr do těžkých rozpaků vzájemného chytání se,
ale houslovým jtalentem rozhodně jest a mohlo by
se systematickým vedením něco řádného z něho vy-
vinouti. Filharmonikové sáhli do bohalých záso
svého repertoaru pro Wagnerovu »Polonii« a Dvořá-
kovu první Slovanskou rapsodli.
Antonín
Karas
E Jaroš
Souček
Procházkův
Hug
StarkovéBeranová
Mendelssohnův
Šich
Wagnerův
Polonius
Dvořá
Francie
Praha
26
article
Filbarmonie chystá se znenáhla na leto, kdy
o výstavě často se s ní shledáme. Své letošní sym-
fonické koncerty uzavřela právě v den pohřbu Sv.
Čecha. Mimořádný koncert minulé neděle byl opa-
kováním a dozvuky. Koncertní místr její Antonio
di Grassi přednesl temperamentně koncert Mandels-
sohnův, opakovány ouvertury Wagnerovy k »Tann-
häusru« a »Tristanu«. Regerovy variace s fui gou,
letošní chlouba výkonnosti České fiiharmonie. Vel-
kému úspěchu těšil se opět Smetanův »Pražský kar-
neval« v »zpracování« Karla Kovařovice. Jest zcela
správno, že Kovařovic přihlásil se ke své zásluze
o znovuvzkřišení díla. Neboť, jak jsme hned v prvém
referátu svém o díle vystihli, věnoval opravěa
úpravě jeho partitury mnoho své práce i důmyslu.
Čecho
Grass
Wagnerův
Tann
Tristan
Regerův
Smetanův
Kovařovic
Vela
Mandel
27
article
+ Koncert hudebního odboru Umělecké besrdy
(historický večer starší hudby české) koná se ve
čtvrtek dne 26. t. m. ve velkém sále ostrova Žufiu-
ského o 8. hod. večerní. Vstup volný pro členya
jich hosty.
+ Hudba chrámová. V hlavním chrámu týnském
ve středu dne 25. t. m. o 9. hodině: Mše do F-dur,
Graduale a Pange lingua od V. B. Jandy. Offertorium
Ave Maria (A-dur) pro tenorové solo od L. Luzzia
přednese pan Ant. Aupěka, člen Národního divadla.
Ostatní vše chorálně.
+ Koncert konservaloře hudební v Praze koná
se v sobotu dne 28. března o 7. hod. večerní ve velké
síni Rudolfina. Pořad: 1. Bedřich Smetana: »Vltava«,
symfonická báseň pro velký orkestr. 2. Alexandr Gla-
zunov: Koncert pro housle s doprovodem orkestru
op. 82. Solové housle: Otylie Remnigerova, absol-
ventka konservatoře (třída prof. Št. Suchého). 3. César
Franck: Symfonie (d-moll) pro orkestr.
Janda
Marius
L Luzzio
Antonín
Smetan
Gl
Remnigerův
št
Franck
Praha
Vltava
národní divadlo
Rudolfinum
Fdur
dmoll
28
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Je to již pěkná řada let co jsme viděli v Žiž-
kově, v ochotnickém spolku »Pokrok« první dramati-
cký pokus mladistvé spisovatelky, tak zajímavé svou
originální elegancí a svýma nevyrovnatelnýma očima.
Celý mladý svět putoval do Žižkova, nadějní pražšti
dandiové, hoši s kravalami a frisurami virtnosů,
básníků nebo fotografů, děvčata fešná, romantická,
ctižádostivá. Nepamatuji se již na první drama stč.
Emmy Destinnové, vím jen, že byly v něm scény
Destinnová
Žižkov