Strana 6. Číslo 212.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 4. srpna 1900.

značně nepřátelské Li-Hung-Cang obdržel 31. července císařský dekret, kterým se mu poznovu přikazuje, aby odjel ihned na sever. Obtíže jeho po- stavení rostou den ode dne. — Dle »Daily Express« obsadilo francouzské vojsko Mongtse v Yünanu. Ze Šangaje, 3. srpna. (T. k.) (»Reuter.«) Čínské úřady oznamují, že následkem nepokojů na severu bylo zařaděno ještě více vojáků na ochranu arsenálu západně od osady cizinců. Poněvadž cizí obchodníci byli cvičením ve střelbě znepokojeni, ob- držel arsenál rozkaz, aby střelbu zastavil. Úřady doufají, že se cizinci neoddají žádným bezdůvodným obavám. Jak místokrál Lia, tak taotaj Šeng prohla- šují, že vyslanci budou podrženi jako rukojmí a že budou usmrceni, pakli vojsko spojenců potáhne na Peking. Zde se praví, že Rusové a Japonci v síle 25.000 mužů počínají táhnouti na Peking. Německé vojsko do Číny. Z Mnichova, 3. srpua. (T. k.) Druhý ba- vorský prapor č. 4. do Číny určeného východoasij- ského pěšího pluku dnes ráno za mnohonásobných vlasteneckých projevů odejel. Princ Alfons, vévoda Krištof a ministr vojenství dostavili se na nádraží. Z Bremerhavenu, 2. srpna. (T. k) Parníky »Rýn« a »Adria« s vojskem určeným do Číny, vy- pluly dnes v 5 hod. odp. na moře.

Stav křesťanů v Pekingu. Z Paříže, 3. srpna. (T. k.) Admirál Courre- jolles sdělil dnes ministru námořnictví obsah dopisu, který zaslal anglický vyslanec v Pekingu anglickému admirálu v Taku. Dopis je dne 21. července datován a podává zprávu o opětných útocích na evropská vyslanectva, o následovavším na to příměří a oble- hání vyslanectev. »Nyní« — praví se v listu — »mají vyslanectva a Evropané francouzské, německé, ruské a anglické vyslanectví obsazena. Až na anglické vyslanectví z jedné strany a americké z druhé strany je všechno v troskách. Domy jsou sbořeny, dlouhé řady jich se zemí srovnány, kolem nás zřízeny jsou barikády. Všecky ženy a děti nalézají se na angli- ckém vyslanectví. Naše zásoby potravin postačí ještě pro 15 dnů, jen nedostatek skopového masa pociťu- jemo. Ztratili jsma 62 mrtvých, 128 raněných nalézá se v lékařském ošetřování. Vojsko osvobozovací mu- silo by velmi rychle postupovati, máli nový útok býti zabráněn. My jsme včera se zdráhali odejíti z Pekingu a odebrati se do Tientsinu. Courrejolles dodal k tomu, že neobdržel zpráv, s kým příměří bylo uzavřeno, rovněž neobdržel zpráv o uprchlých Evro- panech do Peitangu.

Z Paříže, 3. srpna. (T. k.) V ministerské radě oznámil Dslcassé, že generál Frey dorazil dne 26. července do Tientsinu, dále že francouzský konsul v Šanghaji oznamuje zavraždění několika missionářů různé národnosti v Šansi. Z Mandžurska. Z Petrohradu, 3. srpna. (T. k.) Generál Grodskov oznamuje z Chabarovska ze dne 27. čer- vence, že generál Sacharov pozval velitele v Siansinu k vyjednávání. Když se nedostavil, vzalo vojsko dne 28. července severní a západní stravu pevnostia bombardovalo Siansin po 3 hodiny. V poledne pře- plavali kozáci řeku a napadli město. Číňané, asi 4000 mužů, kteří prudkou dělostřelbu a prudký útok vydrželi, byli útokem pěchoty zahnáni na všech mistech a dali se na útěk, zanechavše svá děla množství pušek a patron. Také obyvatelstvo prchlo. Číňané měli veliké ziráty. Na straně Rusů, kteří bo- jovali velmi statně, zraněni byli podplukovník Gor nastajev a 6 vojáků a 1 voják zabit.

Anglie a Čína. Z Londýna, 2. srpna. (T. k.) V dolní sněmovně prohlásil při debatě o rozpočtu zahra- ničního úřadu parlamentární podsekretář Brodrick ve příčině Číny, že nyní už postoupily události tak daleko, aby se o nich mohl pronésti úsudek. Koope race spojených vojsk nebyla přerušena. Trvá prý krise, jež se podceňuje. Mocnosti a někteří lidé v Anglii se domnívali, že Čína jako poražený obr, jest vhodná k rozkousko- vání. Poslední události ukázaly však, jak velikého silného odporu jest Čína schopna. Řečník doufá, že události ty budou míti ten praktický výsledek, že ostatní mocnosti, stejně jako Anglie, budou se vzpí- rati myšlénce rozvoji Číny brániti. Jsme nuceni s ostatními mocnostmi vše učiniti, aby vyslanectva byla osvobozena. Vláda jest dále odhodlána brániti Šanghaj, ať se stane cokoliv. My odmítáme každou otázku ve příčině dělení Číny nemáme důvodu k domněnce, že by ostatní mocnosti v té příčině smýšlely jinak. Těm, kdo snad byli opačného mínění, byly po- slední události zdravým naučením. Vláda v Číně musí býti vládou pro Číňany a čínskou. Odškodnění musí se uložiti těm, kdo hlavně jsou za nepokoje zodpovědni. Součinnost mocností má své hranice a proto nemůže si vláda v nynějším okamžiku vázati ruce nějakým prohlášením.

Tajemník parlamentu Broderick praví dále, aby se nikdo nedomníval, že když praví, že se vůči roz- voji v Číně musí jednati trpělivě a s opatrností vláda snad má v úmyslu ustoupitt od vůdčího posta- vení, které Velké Britanii náleží. Anglie jest po- vinna spolu s ostatními všemi prostředky se zasaditi o vysvobození vyslanectev, nechť obtíže jsou jakékoliv Jest naprosto jisto, že velmoci tomuto východnímu ná- rodu musí vpraviti, co nedotknutelnost vyslanectev znamená a že převaha západu v údolí Jangce a na jiných místech musí býti zachována. Vláda nemůže britické vojsko rozděliti po tomto obrovském území, ale jest odhodlána hájiti za všech poměrů Šanghaj s ohledem na možnou porážku anglického vojska na severu. K hájení míst na jihu určena jest třetí in- dická brigáda. Z ohledu na své obchodní zájmy vy- slovila se Anglie proti rozdělení Číny a není příčiny k domněnce, že by se tím Anglie ocitla v rozporu s některou jinou velmocí. Anglie sama nechce Čínu poindičiti a také k tomu nechce jiným napomáhati.

(Souhlas.) Anglie ví, že kombinovaná akce má jisté meze, a se strany vlády nebylo by rozumné, kdyby se v jednání s velmocemi, které mají různé zájmy a různé náhledy o svých národních závazcích, vázala bližšími smlouvami, jež by Anglii později mohly při- vésti do rozpaků. V okamžiku jest lépe, půjde-li Anglie s ostatními poloviční cestou koncertů, než aby se pokusila jíti celou cestu sama. Ač vláda nepraví, že ře v poslední době staly kroky, chová přece naději, že velmoci najdou podklad. na kterém bude možno zříditi čínskou vládu. Po delší debatě byl pak dodatečný úvěr povolen Z Londýna, 3. srpna. (T. k.) »Standard- sděluje z Tientsinu ze dne 26. července, že vojenské přípravy Angličanů dějí se politování hodným způsc- bem tak pomalu, že ostatní vojska musí na Angli- čany čekati.

Válka v jižní Ařrice. Z Kapského Města, 3. srpna. (T. k.) (»Reuter.) U Potsche fstromu pokusil se Siebenbergův oddíl Boerův o útok na Angličany pod Smith Dor- riene, byl však bez obtíží odražen. Generál Jan Hamiiton odebral se do Rustenburgu, aby odtud od- vedl posádku, které velí Baden-Powell (která jest obklíčena. Red.). Generálu Hunterovi vzdalo se dal- ších 900 Boerů. (Bez boje. Vychází tudíž na jevo, že jsou tito kapitulující Boerové ženy, děti a starci. Red.)

Telegramy K pohřbu vévody Sasko-Koburg-Gothského. Z Petrohradu, 2. srpna. (T. k.) Generál admirál veliký kníže Alexej a generál la suite kníže Běloselský-Bělozerský s pobočním adjutan- tem knížetem Dolgorukým odjeli do Koburku na pohřeb vévody Alfréda sasko-koburského gothského. Z Londýna, 2 srpna. (T. k.) Vévoda Con- naughtský, lord Manson, sekretář zemřelého vé- vody Alfréda sasko-koburského a gothského, jakož i deputace námořnictva odebrali se do Koburgu. Sňátek krále Alexandra. Z Bělehradu, 2. srpna. (T. k.) Zdejší fran- couzský vyslanec Marchand obdržel rozkaz, aby presidenta francouzské republiky, jako zvláštní vy- slanec při sňatku krále Alexandra zastupoval Dnes odevzdal Marchand v soukromém slyšení králi blahopřání presidentovo a od vlády francouz- ské republiky. Srbští ministři v pensí. Z Bělehradu, 3. srpna. (T. k.) Členové ně- kdejšího kabinetu Georgieviče byli dáni do vý- služby s výjimkou ministra vnitra Genčiče, jenž neslouží ještě 10 roků a byl ze státních služeb propuštěn. Příslušný úkaz vyjde asi zítra.

Vražedná výprava anarchistů? Z Nového Yorku, 3. srpna. (T. k.) »New York Herald« oznamuje, že během málo měsíců opustilo Ameriku 27 anarchistů s výslovným účelem zavražditi všecky korunované hlavy v Evropě, Jejich vůdcem jest prý nejspíše Mo- latesto. jenž se nyní nalézá v Londýně. Jistý agent italské vlády má seznam jmén odjedších anarchistů. Z Londýna, 2. srpna. (T. k.) V dolní sněmovně předložil Balfour osnovu adresy, v níž vyslovuje sněmovna královně Viktorii a vévod- kyni sasko-koburské a gothské svou soustrasť. Campbell-Bannermann podporoval návrh ten a do- vozoval, že zemřelý vévoda, ač byl Angličanem rodem i svým vychováním, přece dostál v plné míře svému úkolu jako kníže německý. Osnova adresy byla pak schválena. V další poradě podotkl Chamberlain, že tarif, jehož se užije pro dovoz do kolonie oranžsko- riverské, jest jednotným celním tarifem, který platí pro kolonii kapskou a Natalsko.

Vídeňská peněžní bursa. Dne 3. srpna. [Zá- věrečné kursy.) Únorová renta 97.75. Květnová renta 97 85. Rakouská korunová renta 97 65. Stříbrná renta 97.35. Rakouská zlití renta 115.85. Uherská zlatá renta 115.50. Uherská kor. renta (0.80 Losy z r. 1860 celé 134.25. Losy z r. 1860 pět. 161—. Losy z roku 1864 193.—. Loly kreditní 384 00 Lozy z roku 1854 170.00 Komunalní losv 380 — Tisské losy 13875 Turecké losy 106 50). Úvěrní akcie 666 75. Anglobanka 276 50. Unionka 553.50. Bsnka pro země rak. 417.50. Uherské kreditky 686 00. Bankovní jednota 494 50 Ústav pro úvěr pozem. 865.—. Unionky pražské —.—. Živnoutenská banka —.—. Lvov - Černo- vická —.—. Státní dráha 665.—. Lombardy 100.50 Št. Hr Köfl, 519.—. Severní dráha ——. Severozáp. dráha —.— Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 461.—. Česká sev. dráha —.—, Buštěhradská A) —. Buštěhradská B) 1090. Pražsko-duchcovská dráha —.— Duchc.-Podmokelská —.—. Ústecko-Teplická 3030. Vídeň. tramwayky 278.00. Nové víd. tramwayky 273 —. Dunaj. paroplavba 770.—. Tuz. tabák. rež. 288.50 Tov. na zbraně —.—. Alpinky 458.—. Rim- Muráňské 517.00. Pražské želenářské 1880 Záp.- české uhelné —.—. Sev. české ubelné ——. Mostecké uh. 930— Čezká montaní spol. 1275 Napoleony 19.32. Paříž 96 60. Londýn 242.90. Německá města 118.50. Ruble papír. 255. 25.

Schodnica 1645. Z Vídně, 2. srpna. (T. k.) Po živém vzestupu báňských hodnot konec klidný. Pražské železářské as o 120K vyšší. — Eskomptní sazby 41/4 až 454. Pražská plodinová bursa. Dne 3 srpna 1900. Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenioe váhy 76—80 kg. na 1 hektolitr 8.10—8.55. Žito 70—74 kg. české 7.45—7.80. Ječmen výběr 0.00—0.00, obyčejný 7.— až 0.—. Oves bílý 6.35—6 40, obyčejný 6.20—6.25. Kuku- řice uherská 0.00—0.—. Seno lisované 3.50—3.70, nelisované 3 00—3.50. Sláma cepy mlácená 2.30—2.60, sláma ku stlaní 1.50—0.—. Mouka a mlýnaké výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 30.00—00.00, č. 1: 29.00—00.00, č. 2: 27 50—00.00, č. 3: 25.50—00.00, č. 4: 23 50—00.00, č. 5: 21.50—00.00, č. 6.: 20.00—00.00, č. 7: 18.00—-00.00, č. 8: 13.50—00.00. Žitná mouka za 100 kilo: č. 1.: 24.00 a 00.00, č. II.: 23.00—00.00, č. III.: 19.00—00.00, č. 1V : 14.50—00.00. Pšeničné otruby 11 00—00 00, žitné otruby 11.20—11 50. Luštěniny za 50 kg.: Favole k vaření 900—10.00, ke krmení C.00—0.—. Hrách k vaření žlutý 9.20—10.—, k vaření selený 10.25—11.50. Čočka 10.50 at 18.00. Zemčsta k jídlu 0.00—0.00, k pálení líhu 0.00 až 0.00. — Olejnatá semena: Řepka 13.75 až 13 90. Mák 26.00—27 00. Koín 30.00—32.—. Sušené ovocc: Svestky 19.00—22.00, hrušky 12.00—24.—, křížaly 8.00 a 10.—. Jetelová semena červená —.00—00.—, bíl 45.— až 60.—. Sušens čekanka: 9 25—0 00. Káva. V Hamburku, 3. srpna. Platilo se na na září 42.75, na presinec 43.75, na březen 44.25, květen 00.— marků. Cukr. V Priaze, 3. srpna. Z Ústí n. L. první výrobek platil pohotově K 29.10—00.C0, na říjen—prosinec 25.10—25.30. Líh. V Praze, 3. srpna. Za 1000 litrů stupř. pohot. zboží líhu čistěného K 113.50—114.00. Surového bramborové 42.25—42.75, surového melasového 41.00—41. 50 V malém K 1.— až 1.50 a výše.

(Zasláno.) Snaha dělnictva řezbářského po celé desítiletí. směřující k záchraně nejen jeho životních poměrů, ale hlavně k záchraně samotného odboru, nesetkává se dosud s náležitým ohlasem. Příčinu hospodářského úpadku maloživnostnictva a dělnictva nutno hledati v tom, že práce řezbářské zadávány bývají neodborníkům. Tím práce tato do- dostává se odborníkům teprve z druhé i třetí ruky. A tito, mají-li své nejnutnější potřeby životní uhájiti, nuceni jsou práci za nízký peníz jim nabízenou dle toho zhotoviti, a tak mnohá práce na veřejných bu- dovách jen čest řezbářského umění podceňuje. Opětným takovým případem jest zadání řezbář- ských prací obcí pražskou na Městské pojišťovně pražské neodborníku ! Z té příčiny veškeré maloživnostnictvo a děl- nictvo, které má na zřeteleli povznesení svého odboru, žádati musí, aby veškeré práce jen přímo odborníkům zadávány byly. Za účelem tím zveme veškeré živnostnictvo, děl- nictvo a pp. interesenty odboru řezbářského ku ve- řejné schůzi, která se odbývá v neděli, dne 5. srpna 1900 v dolejších místnostech sv.-Václavské záložny v Praze v Praze o 9. hodině dopol. Program: Zadání prací řezbářských na Městskou pojišťovnu pražsko u.- O zadávání vůbec. Za odborný spolek dělníků Za společenstvo sochařů, řezbářů atd řezbářských, stukatérských a pod. v Praze Fr. Vratislav Buck, starosta. František P'avel, předseda. Za hromadu pomocnickou při společenstvu sochařů řezbářů atd. v Praze: Emanuel Paulín, předseda. Za spolek »Plastiků« v Praze: J. Stehno, předseda. Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. 267. hra (3. čtvrtka) v předpl V sobotu, 4 srpna. TANNHAUUSF a zápas pěvců na Wartburce. Romantická opera o 3 dějstvích od Richarda Waguera. Text přeložil V. J. Novotný. Začátek o 7. hodině. Konec po 10. hod.