Strana 2. Číslo 212.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 4. srpna 1900.

řadou škol a nabyvších tak práva nazývati se vzdě- lanci, shlédnou na tento výkřik mučených duší s útrpným úsměvem a hrdě pohlédnou na mizerný barák svého filosofického přesvědčení, slepený bez slohu i komposice a navzájem se vylučujícího mate- riálu a udeří se v prsa, řkouce: »Jaký to palác! Jak nádherný a jak praktický! K čemu do něho stavět zbytečnou kapli náboženství? Toť hloupost, které vzdělaný a intelligentní člověk nepotřebuje!« A dodají ještě několik napapouškovaných frázío vědě a umění, hluboce litujíce naivního hlupáčka, který vzkřikl: »Potřebujeme náboženství!« Avšak mučené duše znovu volají: »Potřebujeme nábo- ženství!« Pánové, to není úryvek z kázání katolického kněze, nýbrž citát z moderního časopisu! A právě z této žíznivé přímo touhy po nábo- ženství, jež začala zvláště ve Francii, tomto prameni všech myšlénkových převratů, čerpáme s důvěrou naději v lepší doby společnosti lidské v nastávajícím století dvacátém. Jen v náručí křesťanství najde lid- stvo splnění nejvyšších svých ideálů, jen na srdci Kristově podaří se lidstvu rozluštiti ty veliké záhady životní a společenské. A tomu nastávajícímu XX století, století návratu ku Kristu a křesťanství, století, jež s Kristem Ukřižovaným luštiti bude světové otázky a v křesťanství hledati bude dosažení svých ideálů, tomu novému, křesťanskému století XX. platí mé upřímné »Zdař Bůh!«

Zprávy politické.

V Praze, 3. srpna.

K situaci. Cestě dra. Körbra do Uher ke Ko- lomanu Szellovi se přikládá veliký význam, proto se o ní s různých stanovisek v listech uvažuje. Podle věrohodných zpráv bude Szell žádati, aby mu byl dán závazný projev, kterak by se upravil konečně poměr s Uhrami, který byl dosud prozatímní, násled- kem neschopnosti říšské rady. Rozhodnutí tedy zdá se s této strany býti podněcováno. Má se též za to, že neuspokojivým prohlášením dra. Körbra a nemož- nosti dostáti slovu, aby pravidelná zákonodárná cesta opět nastala v Rakousku, bylo by ministerstvo Köř- brovo ve své existenci vážně otřeseno. O znovuzřízení pravice se stále usiluje. Vy- světluje se nyní, že rytíř Jaworski se zavázal, že učiní parlament dělným a že za tou příčinou dostá- val i podpory. Proto jeho rozčilení bylo nemalé, potřebnou by pravice byla na základě pevné úmluvy, viděti z toho, že Němci se jí hrozí již napřed. Tak »Prager Tagblatt« prehlašuje, že dr. Körber nesmí spolupůsobiti k její znovuzřízení vzhledem k vlast- nímu zájmu, poněvadž by jinak měl za to od- povědnost vůči státu a německým stranám! Doplňovací volby v Bukovině. V nej- blížší době se budou konati tři doplňovací volby do zemského sněmu v Bukovině, které byly uprázdněny úmrtím německých poslanců drů. Kippora, Rottaa Ttingra. Německá strana kandiduje průmyslníka Josefa Stechera, říšského poslance dra. Stran- chera a v Radovcích městského představeného De- caniho. Na říšskou radu pak za obchodní ko- moru po dru. Davidu T. Uingrovi navržen jest cís. rada p. Mayer, řiditel filiálky Hypoteční banky.

Ostatní strany nekandidují následkem úmluvy oba- polné, učiněné mezi jednotlivými členy sněmovní vět- šiny, totiž Němci, Poláky, Rusíny a Armény. Poměry v Uhrách. Katolická lidová strana začíná se utěšeně organisovati. Její vůdce farář Mol- nár vyniká rozhledem politickým a organisatorskou činností. — Sociální demokraté přeložili nyní svoji činnost do obcí. V Šoroktáru zvítězili při volbách do obecního zastupitelstva 6 členy. — Ministr-president Szell požádal ministra zahraničničních věcí Golu- chowského, aby upozornil vládu rumunskou, že je to proti humanitě a civilisaci, když Rumuni nechtějí při- jati nazpět židů, kteří pro nedostatek peněz nemohou dále cestovati! — Ministr Wlassics hodlá zrez ormo- vati právnická studia a postaví ve více provinciálních městech akademie právnické. Z Ruska. Ruské ministerstvo vnitra nařídilo, aby rodiny záložníků po čas cvičení dostávaly zdarma byt, stravu a palivo. K srbským záležitostem. Podle všeho Milan nedopracoval se výsledků svých štvanic proti vlastnímu synovi. Ve Vídni se zúmyslně nevyjadřoval ke svému okolí o poměrech v Srbsku, ale pozorovalo se, že jej velice rozčilovaly. Proto odebere se k del- šímu pobytu na Semmerink. Sňatek má také politický význam. Již na počátku června byl přijat Mansurov králem Alexand em v deší audienci. Dne 17. a 18. července, tedy bezprostředně před prohlášením zasnou- bení králova rokoval týž v noci s králem, který ho žádal, aby sňatek příznivě vylíčil u ruského dvora.

Mansurov tak slíbil učiniti, když bude dána záruka, že Mlan bude odklizen ze země a udělena amnestie ve smyslu ruském. Po té odjel zvláštní posel do Pe- trohradu, načež car svolil býti svědkem při sňatku králově. Město Bělehrad povolilo 100.000 franků k ozdobení města a 40.000 franků na dar nevěstin. Sňatek se koná v neděli v bělehradské kathedrále. Také car podá vzácný svatební dar. Novomanželé od- cestují do Semendrie do královské vinice. Program svatební jest tento: V sobotu a v neděli ráno bude vystřeleno 21 dělových ran. O 11. hodině se koná sňatek, odpoledne pak jest slavnostní hostina pro nej- užší hruh. Večer je přijetí diplomatického sboru, v pon- dělí večer skupštiny a v úterý večer důstojnického sboru. Král Alexandr srbský vložil vrchní velení nad armádou ministru vojenství podplukovníkovi Vassičovi, což když král v bělehradské posádce prohlásil, pro- hlášení toto hlučným souhlasem bylo provázeno. Německý císař jako kazatel. Německý císař měl dne 29. července na palubě své lodi »Ho- henzollern« před Helgolandem kázání k vojínům od- cházejícím do Číny. Kázání jednalo o svaté povin- nosti a svaté moci přímluvy na théma: »Pokud Mojžíš svoje modlící se ruce pozdvihoval, vítězil Israel; jak- mile však spouštěl ruce, vítězil Amalek. Císař srov- nává německé vojíny s Israelity, kteří bojují za dobrou věc, Číňany pak jako novověké pohany s Amalekity. Protože však tento boj jest obtížným, je třeba, aby každý vojín konal svoji povinnost, kdežto ostatní pak, aby modlitbou provázeli kroky válčících.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Daes se koná památka sv, Dominika, zakladatele řádu dominikánského, narozeného r. 1170 v Čalarugea ve Staré Kastilii, který již ve 14. roce studoval na universitě v Pa- lencii, stal se r. 1194 kanovníkem kathedrály v Osmě a podpřevorem kapitoly. R. 1204 odebral se se svým biskupem do jižní Francie, kde působil proti Albizen- ským. Na jeho vyzvání chodili mniši cistercijští po dvou v chudobném oděvu bez peněz a hlásali slovo Boží. Sv. Dominik byl podporován biskupem toulous- ským a založil v klášteře Prouille první osadu. Papež Honorius III. potvrdil r. 1216 nový řád s pravidly sv. Augustina a jmenoval sv. Dominika superiorem. R. 1218 přestěhoval se sv. Dominik do Říma, kde jej jmenoval papež vrchním dvorním kazatelem, kte- rýžto úřad až dosud řádu dominikánskému se zacho- val. Zemřel 6. srpna 1221 v Bologni a byl r. 1233 prohlášen za svatého. Sv. Dominik získal si trvalou žanca kterou zjevila sama P. Maria, a kterou na statisíc kacfřů obrátil. Zprávy římské. Papež jmenoval rektora ně- mecké kolleje Campo Santo v Římě msgr. Ant. de Waala apoštolským notářem ad instar partici pan- tium. Jubileum. Píše se nám: Ve dnech 16., 17.a 18. července t. r. slavil na sv. Hoře své stříbrné ju- bileum kněžské v kruhu svých milých kollegů 1875 vysvěcených též dp. Ant. Thomayer, farář a bratr slovutného universitního profesora dra. Thomayera.

Farní osada trhanovská, jíž jest dp. jubilant duchov- ním správcem již po 18 let, majíc na paměti štědrost, laskavost a obětavost svého duchovního správce, jenž vždycky všem tužbám svých osadníků milerád vy- chází vstříc, 18. července při službách Božích, koope- rátorem místním konaných, vroucí modlitbou děkovala Bohu, jehož dobrota jest nevystihlá, za všecky ty mi- losti a dobrodiní, jichž se jejich duchovnímu správci za těch 25 let kněžské činnosti dostalo, a slavné obecní zastupitelstvo spojených obcí Trhanov- Chodov- Peč jej za obětavost, s jakou i obecné dobro pozemské svých farníků vždy a všude podporuje, jmenovaio svým čestným spoluobčanem. Tak si váží osadníci kněze, který svou oběť víc než sebe sama cení. 18. července byl jubilant při svém návratu slav- nostně uvítán, 21. července pak byl konán pochod- ňový průvod, pořádaný hasičským sborem chodovským s hudbou. Starosta p. Bartoloměj Tauer vyjádřil blahopřání ve jménu obce, načež oslavenec upřímně poděkoval. V neděli po té se konala hlavní slavnost za účastenství obecních zastupitelstev, učitelstva a dí- tek školních. Družička Ludmila Mabšova přednesla přání a podala kytici. V kostele měl promluvu dp. Martin Hostreiter, farář v Červ. Dřevě. Slavná mše sv. ukončena chvalozpěvem »Tě, Bože, chválíme«. Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel dne 3. t. m. u svých příbuzných jsa na léčební cestě do Karlových Varů vlp. Dušek Jan, kaplan z Char- vátce, vikariátu budyňského. Narozen dne 22. listo- padu 1853, na kněze posvěcen dne 8. července 1883. Pohřeb jeho koná se v neděli, dne 5. srpna o 4. hod. odp. z kaple sv. Václava na hřbitově vinohrad- ském u Strašnic. R. i. p. Eucharistieký sjezd na Velehradě. Ve dnech 30. a 31. července konal se na Velehradě sedmý sjezd kněží adorátů za velikého účastenství.

Zahájen byl veřejnou adorací večer dne 30. července od 7 do 8 hodin, při čemž vdp. poslanec Stojan před- čítal úkony úcty, díků, míru a prosby. Dne 31. čer- vence ráno o 6 hodině měl superior vdp. dr. Karel Wisnar kázání pro lid, o 8. hod. pak následovala schůze kněží adorátů v klášteře, mezitím co apoštolát měl v nádvoří svou valnou hromadu. K návrhu vdp. kanovníka Jos. Droběny z Kroměříže zvolen zá předsedu sjezdu vdp. sup erior Wisnar. Prvním řeč- níkem byl dp. dr. Alois Kolísek, profesor na české reálce v Hodoníně, o otázkách flosofickýcha sociálních, po něm mluvil vdp. děkan a asesor Jan Vychodil ze Želechovic na thema Ježíš Kristus v nejsvětější Svátosti jest knížetem pokoje, dále red. SS. Eucharistie, farář J. Blokša podával stati- stická dáta o spolku. Po doslovu dra. Wisnařa za- končil kanovník Droběna schůzi modlitbou. Odpoledue zakončen byl sedmý sjezd adorátů sv. požehnáním. Tské slezd apoštolátu byl četně navštíven. Při valné hromadě jeho zvoleni za čestné předsedy vdpp. rada Wurm, posl. Webar a p. dr. Hruban, za výkonného předsedu dr. Stojan. Slova se ujali dr. Hruban a dr. Stojan a za štýrské Slovince bohoslovec Slovinec Ska- mlec a Slovák z Uher. Večer byla zábava u Heroldů a druhého dne akádemie a společný oběd. Pouť na Svatou Horu, která se měla ko- nati v neděli, dne 5. srpna se za příčinou nahodilých překážek nekoná. Poutníci, kteří mají již lístky koupeně, se žádají, aby si peníze vyzvedli, kde si lístky koupili.

Benediktini v Bavořích. Přede dvěma roky byla dokončena oprava opuštěného benediktin- ského kláštera Ettalu blíže Horní Ammergavy, nyní jest klášter ten obydlen 2 roky. V nejbližší době budou obnovovací práce ukončeny v klášteřích Be- nediktbeuren, Wessobrunn a Schlehdorf. Všecky tyto kláštery leží v překrásných krajích bavorských FAlp. Všecky pocházejí z doby sv. Bonifacia jsouce zalo- ženy v letech 740—750. Koncem předešlého století bylo v Bavorsku 60 benediktinských klášterů. Klá- štery ty byly po francouzské revuluci, která vlivem svým i celé Německo zasáhla, zrušeny. Bavorský král Ludvík I. řád benediktinský r. 1855 opět do Bavor povolal. Nyní jsou v Bavořích opatství bene- diktinská: Metten, založeno Karlem Velikým, u Deg- gendorfa. V klášteře tom jest gymnasium. O patství sv. Bonifáce u Mnichova a Andechs u Erlingu. Zde jest rolnická škola. Opatství Scheiera v horním Ba- vorsku, sv. Štěpan u Řezna, dále blíže Řezna pro- slulé opatství Ottobeuren, opatství Weltenburg u Kehl- heimu. Konečně kláštr Scläflarn. Většina jmeno- aných zde opatství má gymnasia a chlapecké se- mináře, někde jsou školý rolnické a řemeslnické. Synové sv. Benedikta poslední dobou v Bavořích ne- obyčejně mohutnějí. Stavba dómu v Linci. Nebožtík biskup li- necký Rudigier usnesl se založiti velikolepý dom v Linci, jenž se stále ještě staví. Doposud bylo vy- dáno za stavbu od položení základního kamene 5,126.891 korun, k čemuž se druží ještě vydání za červen 19.376 K. Základní kámen byl položen dne 1. května r. 1862. Hornorakouští katolíci jsousi vědomi velikolepého díla a přispívají naň svědomitě.

Zprávy denní. * Osobní. Jeho Exc. president správního soud- ního dvoru ve Vídni, dr. Bedřich hrabě Schön- born, s chotí vrátili se ze Solnohradu na Semmerink a odeberou se později na kamzičí hony do Böcksteinu u Gastýna na panství hraběte Rudolfa Černína. Jeho Osvícenost Vojtěch hrabě Schönborn, bratr svrchu uvedeného presidenta a předseda družstva sv. Voj- těcha dlí rovněž na letním sídle v solnohradských Alpách. * Potvrzená volba okresního starosty. Volba pana Karla Louly, rolníka v Dnespekách, sta- rostou okresního zastupitelstva benešovského, byla cí- sařem potvrzena. Jmenování. Předseda ministerstva jakožto správce ministerstva vnitra jmenoval účetního radu p. Jana Tichého vrchním účetním radou v účetnickém oddělení místodržitelství v Praze. Vyznamenání. Dnešní úřední list vídeňský sděluje, že císař udělil sluhovi při místodržitelství v Praze, panu Vincenci Schustrovi, stříbrný záslužný kříž. — * Přátelé neplatících. Nemýlíme -li se, »Právo Lidu« uveřejnilo před krátkým časem kapi- tolu neplatícím odběratelům, kterou zacházející »Česká Stráž« byla ve svém posledním čísle uveřejnila. My se tomu velice divíme, poněvadž je to proti tendenci sociálních demokratů. Ti jsou přátelé neplatících. Jest na př. v živé vzpomínce ještě, že majitel knih- tiskárny p. Pichl sáhl si na život proto, že mu jeho sociálně - demokratičtí zákaz- níci zadržovali platu, tak že přišel úplně na mizinu. Mají to tedy v krvi. Proto s nemalým podivem četli jsme onu kapitolu. Nikterak však nás nepřekvapilo, že »Právo Lidu« (psali by- chom »placený otrok židů« podle jejich napodobení,