1
masthead
Na »Národní Listy«
2
masthead
V Praze, v úterý dne 31. prosince.
Praha
4
article
ranní a odpolední
spříl. („Nančný Obzor-
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Postou
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 p
Praha
Posta
Nančný obzor
6
article
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3b
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Memoiry.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Memoiry.
Z Vídně. 31. prosince. »Fremdenblatt«
uveřejňuje podle »Deutsche Revue« upo-
mínky bývalého ministra, nynějšího presi-
denta správního soudu hr. Bedřicha Schön-
borna a ryt. Schmerlinga. Čtenář se
zvědavostí nahledne do těchto pamětí, jest
však velice zklamán. Politických
momentů neobsahují žádných. Pro Prahu
jest zajímavo toliko připomenutí známého
fakta, že státní ministr a potom president
nejvyššího jako kasačního soudu, rytíř Anto-
nín Schmerling, měl velikou touhu po ně-
jaké vojenské uniformě a že nedosáhnuv
jiné, skutečně vojenské uniformy, objevil se
na dvorní slavnosti 25letého panovnického
jubilea císařova v uniformě pražských gra-
nátníků, jichž byl čestným setníkem.
Kandidatura Wolfova.
Z Vídně, 31. prosince. »Ostdeut-
sche Rundschau« sděluje, že kandidát
německých pokrokářů pro zemský mandát,
uprázdněný po Wolfovi, Klinger, na schůzi
v neděli konané prohlásil, že z usnesení uči-
telů proti Wolfovi nevystoupí.
Dementi.
Z Říma, 31. prosince. Všechny zprávy
o cestách královských manželů
se vyvracejí. Dodává se, že vláda po té
stránce neučinila ještě žádného rozhodnutí
Dozvuky vřesenské.
Ze Lvova, 31. prosince. Známá pěv-
kyně Alice Barbiová uspořádala zde
koncert k dobročinnému účelu- K žádosti
komitétu musila z programu vylou
čiti všechny německé skladby.
také Schumannovy a Brandtovy, a předná
šela toliko písně francouzské a staroitalské
Schön
Schmerling
Wolfův
Wolf
Klinger
Barbiová
Schumannův
Brandtův
Vídeň
Praha
Anta
Ostdeuty
Řím
Lvov
8
article
Ze Lvova, 31. prosince. Za prohlá-
šení, které učinil kníže Jiří Czartoryj-
ski za včerejší schůze zemského sněmu,
došlo k hlučným projevům. Sotva se ujal
řečník slova, všichni poslanci bez
rozdílu, také Rusové, povstali
na svých místech, vzdali mu
bouřlivou pochvalu a po každém od-
stavci řeči zahrnuli ho potleskem, kterýž
provázen byl též hosty na gallerii. Předseda
hr. Pininski seděl po celou dobu zahloubán
do listin, tváře se, jakoby nic nepozoroval.
Patrně mu ten projev nebyl valně po chuti.
Listy projevujíce souhlas, vyslovují se
v ten rozum, že dlužno považovati prohlášení
jmenovaného šlechtice za doslov vřesen-
ských událostí a že tím polské projevyk
osvědčení sympatií polskému obyvatelstvu
v Prusku jsou zakončeny. Nyní že jest
povinností všech Poláků horlivou soutěží ve
všech oborech práce osvětové a hospodář-
ské podati eklatantní důkaz oprávně-
ností své existence.
Czartoryj
Rus
Polák
Lvov
Prusko
9
article
Dr. Rutowski jest opět na dozoru.
Dr. Rutowski jest opět na dozoru.
Ze Lvova, 31. prosince. Poslanec
Romanowicz, který byl včera zvolen
za přísedícího zemského výboru, vzdá se
mandátu svého. O tento hodlají se ucházeti
za stranu demokratickou dr. Rutowski,
za stranu konservativní dr. Dulem ba,
který tento mandát za hlavní město haličské
do poslední volby držel a při této volbě
podlehl Romanowiczovi.
Poslanec dr. Kozlowski svolal na
neděli schůzi svých voličů do Mosciskyc.
V pozvánkách sděluje, že vzhledem na cha-
trné své zdraví vzdá se mandátu
svého, jakmile si odbude referát ve vý-
boru rozpočtovém a národohospodářském.
doktor
Rutowski
Romanowicz
Dul
Kozlowski
Lvov
10
article
Soubojová afféra.
Z Vídně, 31. prosince. »Morgen-Ztg.«
oznamuje na svůj vrub: Císař poručil, aby
se zastavilo trestní vyšetřování proti továr-
níku Löwenfeldovi, který zabil v sou-
boji pro svoji ženu poručíka Soyku, a také
proti jeho sekundantům.
Löwenfeld
Soyko
Vídeň
MorgenZtg
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 31. prosince. (C.-B.) Úřadní list
oznamuje, že k řízení správy císařských
rodinných statků ve Smiřicích, Cerekvici a
Bezně byl zřízen zvláštní správní orgán
s titulem »Inspekce cís. a král. rodinných
statků ve Smiřicích a s oborem působnosti
ředitelství c. a k. soukromých rodinných
statků ve Vídni a v Praze«, kterýž zahájí
svou činnost 1. lednem 1902.
Z Haagu, 30. prosince. (C.-B.) Ruská
vláda doručila dnes státnímu radovi A s se-
rovi, rozhodčímu soudci mezi Ruskema
Spojenými státy ve sporné otázce ve příčině
lovu velryb v Behringově moři, odpověd
Ruska na poslední notu Spojených států,
Rusku zaslanou.
Z Pekina, 30. prosince. (C.-B.) Prine
Čun, který se tou dobou nalezá u císaře,
zasnoubí se s vnučkou jistého, již zesnulého
mongolského generála.
Z Londýna, 30. prosince. (C.-B.) »Na-
tional Rewiew« uveřejňuje článek, jenž prý
od jistého ruského diplomata po-
chází a ve kterémž pisatel horlí pro do-
hodnutí se Anglie s Ruskem.
Hlavní překážkou žádoucí shody byly prý
dosavadní mylná nedůvěra Anglie k ruské
diplomacii a její bezdůvodné znepokojení ve
příčině domnělých ruských zálusků na Indii.
Postup Ruska ve střední Asii není prý vý-
sledkem promyšleného plánu, nýbrž toliko
následkem různých okolností. Pisatel článku
Čun
Vídeň
Smiřice
Cerekvice
Bezno
Praha
Haag
spojený stát
Behringův moře
Rusko
Pekina
Londýn
Anglie
Indie
Asie
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Posledního ...
Napsal František Švejda.
»Od zejtřka můžete choditi celý den na
procházku, dny máte jako udělány k tomu, jeden
lepší než druhý. Anebo milejší-li vám, seďtesi
třeba pořád ve výčepu,« s líčeným humorem
prohodil dr. Vraný k písaři Svobodovi, dávaje
mu posledního jeho dvacetipětizlatovou gáži.
Svoboda zůstal jako opařený a sotva ž
vykoktal své obvyklé »děkuji«. Již několikráte
sic oblažil ho šéf výpovědí, ale vždycky dal se
pohnouti žadoněním Svobodovým, že nadále ho
v kanceláři ponechal.
Práce tento sice mnoho neudělal, ale útrp-
nost vzbuzovala již jeho ubohá postavička
ještě více jeho minulost. Absolvovav reálku.
přijat byl za poštovního expeditora, kterýž úřad
však během roku pro opilství byl nucen opu-
stiti. Přímluvou kteréhos známého obdržel místo
písaře u dra. Vraného, když marně o lepší
místo byl se ucházel. Však i novému šéfov
musil slíbiti, že nadále povede život řádnější.
Inu ovšem, lehko se slíbí, ale jak velice
těžce plní. Jakmile posledního octla se gáže
v kapse Svobodově, nepřišel do kanceláře, až
krejearu v kapse nebylo.
A tu obyčejně dozvukem tohoto příliš
bujného Svobodova vyhození z kopýtka byla
výpověď šéfova. Leč vždy po nových slibech
bylo zase jakž takž dobře.
Dnes však výpověď odzbrojila Svobodu
úplně. Věděl, že přijat byl již nový písař až
marno by bylo všechno další prošení a slibo-
vání. V hlavě hučelo mu, jako nikdy po nej-
větší pitce, jíž si obligátně posledního dopřával.
Roj představ vynořil se mu v mysli. »Co bude
říkati kvartýrská, co hostinský, co krejčí.
Švejda
Vraná
Svoboda
Svobodův
Vraný
13
article
co — —«, dále už ani Svoboda nemyslil
resignovaně očekával udeření šesté hodiny.
Sotva že tato odbila, vratkým krokem vy-
potácel se Svoboda z kanceláře. Nespěchal-l
nikdy domů, dnes teprve, ač posledního, kdy
kvartýrská vždy nedočkavě čekala na těch ně-
kolik zlatek, na domov vůbec nevzpomněl.
Téměř hodinu již s hlavou svěšenou pro-
chodil po Václavském náměstí, když zvonivý
hlas přetrhl nit nesrovnálých jeho myšlének
Svoboda, pozvednuv zrak, stál před zvámou
číšnicí z oblíbené jeho hospůdky, jíž většinu
probdělých nocí byl obětoval.
»Co pak se dnes pan Svoboda kaboní jako
ztrápený oficir«, s nevázaným smíchem navazo-
vala slečna Olga řeč, podávajíc mu svoji malou
ručku, jejiž prstíky zdobilo několik prstenů.
Leč Svoboda jakoby byl oněměl.
»Tak přece nestůjte jako zmoklá slepice
pojďte se mnou! Mám dnes prázdno a nebude
škodit, podíváme-li se zase jednou do chantanu«,
naléhala dále Olga. »Či jste se dal na po-
kání —« a nový smích zahlaholil Svobodov
v ušich.
Nespěchal
Svoboda
Olga
Václavský náměstí
14
article
Teprv jakoby tento řezavý smích byl pro-
budil Svobodu z dumání; on počal jasněji chá-
pati, co se kolem něho děje.
Olga, ta Olga, jež zvláštní vliv na jeho
dosavadní život měla a tolik jeho gáží již po-
hltila, vábí ho dnes ve své sítě. Zrovna dnes.
A Svoboda znovu uvědomil si svoji výpověd.
»Ne, nepůjdu nikam —« proletělo mu
myslí. Ale v tom ucítil teplé prstíky slečny
Olgy ve své ruce, spatřil koketní její úsměv,
zachytil vůni jejího plavého vlasu, obezřel její
sklenutou hruď . . . to vše opojilo jeho smysly
a problesklá myšlenka odporu byla potlačena.
Apathicky zavěsil se v rámě Olgino, kývl
na nejbližšího drožkáře a za chvíli ujížděli již
do známého chantanu.
Váhal-li Svoboda, než usedl s Olgou do
drožky, byl zcela proměněn, jakmile ocitl se
v chantanu. Atmosféra chantanová zařízla se
v jeho nervy a on již dýchal vzduch vášní pro-
sycený. Cítil se jako doma . ..
Svoboda
Olga
15
article
Jitřní paprsky lámaly se již v oknech, když
Svoboda se probouzel. Posadiv se na posteli,
promnul si oči, jež ho tak divně pálily a plnými
plicemi lokal čistý ranní vzduch, jenž vnikal
otevřeným oknem do pokoje. A teprve teď zne-
náhla rozpoznával své okolí.
Začal si uvědomovati prohýřenou noc. Co
tomu řekne paní bytu, co krejčí, co řeknou
ostatní věřitelé? — Celá gáže až na několik
krejcarů utopena byla v prolitém víně, při čemž
se mu tak krásně na všecko zapomínalo . ..
A k tomu na mysl vstoupila mu znovu
včerejší výpověď. Co teď? Možno nějaké výcho-
disko z této neúprosné situace hledati? Snad
Olga? Při této myšlénce se Svoboda trpce usmál.
Ta svůdná a vypočítavá brunetta, jež mi-
luje toliko rozkoš prohýřených večerů a nocí —
ta že by podala pomocnou ruku své oběti? Ne,
cos podobného marno by bylo od ní čekati, vy-
smála by se mu ještě! Vždyť na tom všem ona
má hlavní podíl — —
Svoboda zabořil hlavu do dlaní . ..
Mocně oddychující prsa a občasné mách-
nutí rukou do vzduchu, svědčily o tuhém vnitř-
ním boji, jenž se v něm odehrával.
Pokoj zalit byl již přívalem ranního slunce,
když na věži odbíjela osmá hodina.
Svoboda vyskočil z postele. Byl rozhodnut.
Přikročil k oknu, uřízl šňůru od záclony
a uvázav z ní smyčku, pověsil tuto na skobu,
zaraženou ve dveřích. Přistavil si ke dveřím
stolici, vystoupil na ni a prostrčil hlavu do
smyčky. Rychlým pohybem nohy stolice zvrá-
cena a smyčka zařezávala se Svobodovi do
hrdla . ..
Olga
Svoboda