Dne 26. září 1900.

KATOLICKÉ

LIsTY

Číslo 264. Strana 3.

Za posledních dvaceti let nabyla hora vyšehrad- ská docela jiné tvářnosti. Podobajíc se do té doby smutné, opuštěné pastvině neobydlené, leč několika rodinami v sešlém kapitolním dvoře a v zrušených prastarých kaplích, chovala jedinou toliko památku z dávných, slavných dob svých. Památkou tou byl kollegiátní chrám sv. apoštolů Petra a Pavla. Avšak i tato svatyně celým zevnějškem svým svědčila, že povstala toliko ze zřícenin, neboť chudě, beze všeho určitého slohu upravená na první pohled byla prosta historické slávy a krásy, kterou ji spanilomyslní krá- lové čeští Vratislav II., Soběslav a Karel IV. byli velikolepě vyzdobili. Po neblahé katastrofě r. 1420, kdy totiž rozkacení Pražané na polo ztrozkotali dotčený přeskvostný chrám i s hradem, zřícenina zůstala až do r. 1495 zcela opuštěna. Týmž rokem byla z nouze přikryta střechou, aby od další zkázy zachráněna byla; ale zatím již r. 1503 sřítila se část její, jsouc po léta naskrz vydána všelikým nepohodám povétr- nosti a naprosto opuštěna. Teprve r. 1565 byl chrám nově sklenut a presbytář r. 1591 zkrácen.

Ale to vše jen tak z nouze; pročež, když po dvoustoletém utrpení kapitole od Ferdinanda II. na- vráceny byly některé uloupené statky z velikého bo- hatství, jakým do roku 1420 byla vládla, děkan Vá- clav Ditrich z Lilienthalu způsobil ze starých zbytků onen chrám, jaký potrval až do poslední doby. Štalo se tak v r. 1723—1729, tedy v době hrozného úpadkn všeho, zvlášť stavitelského. Kapitola, nabyvší roku 1870 úplné samostatnosti co do správy statkůa vnitřního svého kollegiátního života, těžce to nesla, že nemůže se representovati takovým chrámem, jaký by náležel historické její minulosti. Proto pojal ne- božtík velice zasloužilý probošt její, na slovo vzatý básník český Václav Štulc roku 1876 my- šlénku, tehdejší neúhledný chrám zrekonstruovati po způsobu někdejšího gothického chrámu z doby Kar- lovy a v prodloužení jeho zbudovati dvě velkolepé věže, jež by naproti věžím Svatovítského chrámu do- plňovaly effektní pohled na jižní a severní zakončení král. hlav. města Prahy. Jakkoliv se na první okamžik zdálo, že síly ka- pitoly na dotčený projekt nestačí, dnes po 20 letech už nikdo nepochybuje, že úsilovnému namáhání kapi- toly skutečně se podaří, provésti úmysl + Václava Štulce úplně.

Soudíme tak z úspěchů dosavadních. Chrám starý totiž již zmizel i zbývá toliko jeho portál; re- konstrukce jeho vykonána ve všech částech a nový vnitřní chrám stkví se úpravou v nejčistším slohu gothickém, tak ušlechtilou a spolu nádhernou, že se zajisté vyrovná bývalé kráse své; pročež také Pražané v celých zástupech zvláště o nedělích a svátcích v odpoledních hodinách putují na Vyšehrad, pro- hlédnout si ty neobyčejně krásné a důmyslné vý- zdoby chrámové. Vše provádělo se dosud dle nákresů architekta Mokra. Jméno to stačí na doklad, že vše přesně se upravuje dle forem doby Karlovy. Dosud nešetřeno nákladu. Od roku 1885, kdy rekonstrukcí započato, až po dnešní den vynaloženo, jak dp. svě- titel ve své řeči uvedl, celkem 187.000 zl., ku které sumě přispěl probošt Václav Štule 40.000 zl. — Nyní vydává se kapitola na dostavění ušlechtile kom- ponovaného průčelí o dvou štíhlých věžích 60 metrů vysokých, jež zbudovány budou až do poslední fialy ze samých pískovzových kvádrovek. Náklad všechen (bez polychromie, dlažby, varhan a j.) vypočten na 120.137 zl. 41 kr. čili 240.274 korun 82 haléřů, avšak bezpečně dá se očekávati, že dostoupí na 300.000 korun.

Z toho lze seznati i odvahu i obětovnost kapi- toly vyšehradské vůči domu Božímu, k němuž při- vtělena, s nímž zasnoubena jest. Velký to náklad, jenž síly její přesáhá, ale jak slavnostní řečník pra- vil, kapitola se ho neleká, neboť chová v srdcích svých pevnou důvěru, že jako Bůh pomáhal doposud, tak pomůže i nadále nadějíc se toho bezpečně, že po třech letech s jásotem pozdraví první hlahol zvonů z nových mohutných věží a zapěje radostně »Te Deum« v novém nádherou a leskem oplývajícím chrámě. Přeje toho zajisté jedenkaždý účastník tiché pondělní slavnosti. Kapitola vyšehradská pracuje bez reklam, bez veřejných sbírek, bez okázalosti, v ti- chosti, ale spolu energicky a nezvratně, důmyslným vyhledáváním, z prostředků jisto jistě k cíli vedou- cích. A práce její se přímo zázračně daří. Žehnejž ji Bůh i nadále!

Zprávy denní. Pastorální konference duchovenstva pražského generálního vikariátu koná se dnes ve středu o čtvrté hodině odpolední v kníž. arcib. semináři v Praze, a nikoli jak chybou tisku bylo oznámeno te- prve o 7. hod. Proti souboji. Píše se nám: Katolicko- politická jednota na českém Pošumaví usnesla se v pl- ném shromáždění, které konáno bylo v Sušici dne 23. září 1900 na resoluci směřující proti zlozvyku soubojovému. Resoluce výboru navržená a plným shromážděním jednohlasně přijatá zní: »Katolicko- politická jednota na českém Pošumaví vyslovuje své politování nad tím, že příslušníci důležitého stavu, ze svazku býti vyloučeni za odvahu, kterou šetříce bož- ského a lidského přikázání, opřeli se zlozvyku církev- ním a trestním zákonem zakázanému.« — Resoluci tuto před plným shromážděním odůvodňoval vysoko- rodý pan předseda Ferdinand hrabě Chotek a dp. farář budetický Brož. Oba dávali zvláštní důraz na odpor, v jakém stojí souboj se zákonem Božím, při- kázáním církevním, občanským frestním zákonníkem (§ 19.), i trestním zákonníkem vojenským (§§ 60. až

80.) V odůvodnění poukázáno k právní nejistotě, jaká nastává, trestán-li jest někdo za to, že plní příkaz zákona a vystříhá se trestních skutkův. Ukázáno na pevnost povahy a mužnou neohroženost, jak markýze Tacoliho, tak i hraběte Ledóchowského, kteří za své přesvědčení hrdinsky snesli příkoří i trest, nad který na poli cti horšího býti nemůže. Podotknouti sluší, že souhlas s touto resolucí zaslal i Jeho Excellence ndp. biskup dr. Martin Říha, což od celého shromá- ždění se zvláštní radostí přijato bylo. Jest nyní i na ostatních spolcích a jednotách katolicko-politickýcha těm podobných, by i ony nelenily v této věci, ale mužně veřejný daly průchod svému přesvědčení. — V téže schůzi plného shromáždění vykonány byly do- plňovací volby předsednictva, po nichž za místopřed- sedu zvolen byl urozený baron Henneberg Spiegl, velkostatkář, za jednatele dp. farář Josef Brož a do výboru: dp. Ant. Polánský, spirituál v Horažďovi- cích, p. Emanuel Petr, kožešník v Sušici, a p. Tingr, nájemce velkostatku v Třebomyslicích. Při volných návrzích usneseno, aby v každé obci, kde jednota členy své má, zvolen byl důvěrník a tak činnost jednoty se oživila. Další činnosti jednoty a všem družkám a druhům sourodým: Zdař Bůh!«

* Ke sčítání lidu. Jest obecně známo, že pojem řeči obcovací, která vzdor všem reklamacím opětně při nejbližším sčítání lidu zjištěna býti má, ač kongres stanovil, že státy zjišťovati mají »la lan- gue parlé ou maternelle« a ač v jiných státech, na př. v Prusku skutečně řeč mateřská se zjišťuje, jest ne- přesný, neustálený a nejasný. Zjišťování jazyka tako- vého způsobiti musí tudíž četné obtíže, ale též mnohé nesprávnosti a vésti může — a dle zkušenosti při minulém sčítání také vedlo — k nesprávnostem zúmyslným, zejména při c. k. vojsku v území uzaví- raném a j. Magistrát král. hlav. města Prahy provésti má sčítání lidu a úřadovati při tom přesně, spolehlivě, zákonitě. Jest mu nutně třeba znáti přesnou de- finici řeči obcovací a veškerá kriteria, jež ji vyznačují. Aby tak učiniti mohl a zachoval postup logický, správný a nemusil se obávati přehmatů ne- zaviněných, jest mu třeba určitého objasnění, co řeč obcovací jest, znáti její kriteria a okolnosti, jak zjišťo- vána býti má. Proto dotazoval se včera ve schůzi městské rady pražské p. dr. J. V. Novák presidia jako hlavy magistrátu, zda se mu takového dostateč- ného poučení ku sčítání lidu bezprostředně nastávají- címu dostalo a předpokládaje, že nikoli, jelikož po- chybnosti v té příčině dosud trvají, navrhl, aby měst- ská rada se usnesla požádati c. k. místodržitelství, aby vůči panujícím nejasnostem a pochybnostem vy- dalo autentické objasnění, jaký to vlastně jazyk pod »jazykem obcovacím« zjišťován býti má, jaká jsou jeho kriteria, kterými okolnostmi se zjišťuje a je-li to jazyk totožný s jazykem mateřským — aby magistrát přesně a správně mohl konati úřad ve věci tak důležité. — Návrh ten byl přijat.

Vojenský kostel sv. Vojtěcha u Prašné brány bude zbořen, jak se nám píše. Tato zpráva nemile se dotkla návštěvníků tohoto chrámu Páně, kde se odbývaly nyní služby Boží pouze v nedělia ve svátek. Byl to kostel, kde zbožné obecenstvo si mohlo řádně zazpívati při mši sv., an tamější horlivý varhaník p. Novák sám na svůj náklad dal tisk- nouti kostelní písně, aby nábožný náš lid mohl si je zazpívati. V neděli, dne 23. t. m. byla tam naposled sloužena mše sv., při které se zpívala píseň »Matka pláče, ruce spíná«. Mši sv. sloužil vojenský farář vdp. Jan Fanta, čestný kanovník. A řada starých návštěvníků, zvěděvši o zničení kostela, měla oči zality slzami, naříkajíc na nynější vandalismus, který ničí naše staré chrámy a památky. Vyznamenání. Odborný přednosta v mini- sterstvu zahraničním baron Wolfarth byl u příleži- tosti svého odchodu na odpočinek po 55leté službě vyznamenán velkokřížem řádu Františka Josefa. Sňatek. Pan MUDr. Rud. Čermák a Otta Čermáková roz. Hudečkova slavili svůj sňatek dne 18. září 1900 v chrámu Páně u Matky Boží před Týnem.

Osobní. Pan dr. Jaroslav Hausmann, dosud operační elév na české klinice chirurgické gynaekologické, jmenován byl asistentem prof. dra. K. Pawlika na klinice pro nemoci ženské. Jubileum 30letého působení komitétu dam pro spoludozor na vyučování ručním pracem ženským při českých dívčích ško- lách. Paní Anna Srbová-Lužická, slovutná spisova- telka a matka starosty měst pražských, podala dne 29. května presidiu městské rady pražské návrh, v němž uvedeno, že začátkem tohoto školního roku připadá založení komitétu pro spoludozor na vyučo- vání ženským pracem ručním při českých dívčích obecných a měšťanských školách v Praze. V r. 1870 vstoupily ženy poprvé k vyzvání městské rady do škol, aby prozkoumaly stav vyučování, podaly o něm zprávu a učinily správné návrhy i zařídily stálý dozor. Ten zaveden stále r. 1872, kdy dozor žen v R- kousku v zákon školní byl pojat. Třicet let práce značí takřka celou jednu dobu života lidského. Ta- kové rozhraní bývá přiměřeně oslavováno, a proto vznesena k radě prosba, aby přispělo k oslavě památ- ného výročí vyznamenáním stříbrnou medalií král. hlav. města Prahy dvěma z nejstarších členek komitétu. Bude to povzbuzení pro horlivé dozorkyně.

Dvěmi těmito nejstaršími členkami, které vyznamená- vají se obětavou a neúnavnou prací, jsou: pí. Mar ie Prokopová, choť inspektora statků v. v. a slč. Anna Holinova, soukromnice. První působí v dozorčím komitétu 25 let, druhá 22 leta. — Pre- sidium doporučilo návrh ten dne 1. června komisi pro udílení medailí a diplomů uznání král. hlav. města Prahy, a sbor rozhodnutí schválil dne 6. srpna. Stří- brné medaile zhotovil p. A, Heberle, rytec v Praze. Včera pak o 4. hod. odpolední konána první schůze letošní, při níž pí. předsedkyni dostalo se srdečných ovací a podána jí nádherná kytice. Pohnutými slovy poděkovala pí. Srbová-Lužická a vylíčila po té historii povstání a působení komitétu i zásluhy dvou vyznamenaných dam pí. Prokopové a slč. Holi- novy, jimž dostalo se stříbrných medailí. Podobně pěkně promluvil p. prof. dr. Mašek, zástupce král. hlav. města Prahy. Tichá oslava 30letého působení komitétu i vyznamenání zasloužilých dam skončily dů- stojně, i přejeme, aby i vyznamenání to bylo vzpru- žinou dámám komitétu k další neúnavné a plodonosné práci.

* Z městské rady kr. hl. města Prahy. Schůzi konané dne 25. t. m. předsedal starosta p. dr Vladimír Srb. Přítomno 23 pánů městských radních. Zpráva p. správce popisního úřadu pražského Vodrážky ve příčině výtek, učiněných »Večer- ním Listem« onomu úřadu, že zápisy jeho nejsou správny, vzata na vědomí a usneseno k návrhu téhož úřadu, aby konáno bylo ve věci úřední šetření. Hlavní vada spočívá v tom, že hlášení obyvatelstva na c. k. policejním řiditelství v Praze není přesné a následek toho jest ovšem ten, že i zápisy pražského úřadu po- pisního neodpovídají věrně skutečnému stavu obyva- telstva. — Schválen návrh p. měst. radního dra. Podlipného, aby se vším důrazem bylo zakro- čeno u p. místodržitele v tom směru, aby pokračo- váno bylo na stavbě umělecké akademie, na kterou Praha přispěla 160.000 K. Dle doložení p. měst.r. Seiferta bylo vyplaceno p. staviteli Elhenickému teprve 75.000 K. Při stavbě mimo hlídače v po- slední době zaměstnán byl pouze hlídač. Pan měst. radní Storch připomenul, že s německými budo- vami se v Praze sice pospíchá, ale za to nepochopi- telným způsobem váhá se s budovami českými. Návrh p. m. r. Brože, aby do rozpočtu na příští rok pojata byla přiměřená částka na zřízení měšťan- ských škol na král. Hradčanech, odkázán školnímu výboru. — Schválen návrh p. m. r. dra. Podlip- ného, aby budovy všech pražských škol (českých i německých) označeny byly českým nápisem dle analogie v Olomouci. — Mag. koncipistou jmenován pan dr. Karel Strejček. — Magistrátním kancelář- ským oficiálem jmenován p. František Dvořá k.

Kancelářským akcesistou jmenován p. Josef Ku- čera. — Účetním praktikantem jmenován p. Karel Rypl. — Sluhou jmenován p. Fr. Bako s. — Na uprázdněné farní obročí v Ol- šanech sboru obecních starších terna navržena ne- byla, nýbrž věc k návrhu p. cís. rady Schwar ze odložena s doložením, aby dříve k. a. konsistoř defi- nitivně upravila otázku obmezení pohřbů Prahoua pohřbívání z ústřední síně na Olšanech. Tím městská rada neodmítá sboru terno učiniti, nýbrž vyhrazuje si právo to provésti teprve po urovnání oné záležitosti, za života posledního faráře olšanského jenom provisorně upra- vené k. a. konsistoří. — Hostinskému p. Fr. Horá- kovi uděleno právo domovské a měšťanské. — Domovské právo uděleno p. Ludvíku Smutnému, kupci. — Schváleny přípravné práce ke sčítání oby- vatelstva, které provede 40 sčítacích komisí. Pří- pravné práce státi budou 2000 K, sčítání samo pak 20.000 K. — Auerovy hořáky budou zavedeny v ulicích Myslíkově a Náplavní. — Ve veliké zase- dací síni na radnici staroměstské zavedeno bude elektrické osvětlení obloukovými lampami. — Pan dr. Novák stěžuje si do častých překopávek na Uhelném trhu a žádá, by se podobné nepřístojnosti