Číslo 264.

V Praze, dne 26. září 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrace oxpedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I Hefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Kexapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon radakce č. 1126. Slunce vychází v 5 hodin 53 minuty ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 49 minut večer.

UILKt Li Středa:

S v. Cypriana. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Matky Boží před Týnem od 26.—29. t. m. Prahu Předplatné pro s donáškou do domu: 2.80 měsíčně . . . .. 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . čtyrtletně . .. K 8.— celoročně. . . . K 86.— Předplatné do cizozem- aka: Německa a Srbska: tvrtletně . .. K 12.— K 48.— celoročně. Předplatné do Ameriky, Fráncie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie s Anglie: čtyrtletně K 13.20 K 52.80 eloročně Telef, administrace I126.

Transvaalské zlato životní podmínkou Anglie. Boerové jsou národ sice statečný, pilný, ale co do vzdělání trochu pozadu. Hledí si svých stád a polí, ale obchodu, úřadů a jiných povolání, k němuž třeba vyššího vzdělání si valně nevšímají. Boerové jsou dnes v jihoafrických republikách co do počtu ve vět- šině, převládají, ale nevláinou. Nevládli do opravdy ani tehdy, když vícekráte skvěle Angličany porazili. Sám president Pavel Krüger, který dnes se považuje z nich za nejschopnější hlavu, doznává, že Boerové se k vládě, úřadům, anebo k obchodu nehodějí. Všechny obchody, průmysl, jakož i celé dolování zlata jest v rukou cizinců a zvláště Angličanů Úřady pak jsou zase téměř v rukou Holanďanů. Holanďané však jsou snad ve skutečnosti daleko většími škůdci boerskými než Angličané. Není pochyby, že i mezi holandskými úředníky jsou jednotliví poctivci a svědomití mužové, kteří mají dobrou vůli sloužiti té zemi, jež se jim stala druhým domovem a je živí Převalná většina však úřednictva transvaalského je sebranka že všech koutů světa se- hnaná. Advokáti, kteří doma byli trestáni, defraudanti pokladníci, nepoctiví soudní úředníci, a podobní jiní výtečníci, jichž se Holanďané chtějí zbaviti, kteří jsou doma úplně nemožni, přicházejí do Transvaalu a tam v krátkém čase postupují v úřadech a plní si kapsy ponězi dobráckých Boerů. V rakou takových lidí jest ohromná většina úřadů transvaalských. Proč Boerové tyto Holanďsny již dávno ze země nevypráskali, jest nepochopitelno.

Jen touto okolností lze si vysvětliti, jak bylo možno Angličanům přes všecky porážky, jakých od Boerů v bitvách doznali, vždy na novo nejdůležitější obchodní, průmyslové a jiné výnosné podniky dostali do svých rukou, Stalo se tak pomocí úředníků, kteří za bohatou odměnu učinili vše. Proto také je velice pochybno; zdali by Boerům jejich vítězství, kdyby ho konečně přece došli, opravdu čo přospělo. Opakovalo by se zase, co již po několikráte se stalo. Časem by Angličané zase dostali do své moci obchod a přůmysl a mezi tím by se připravovali k boji k úplnému po- tření Boerů. Dokud tedy Boerové sami nenabudou většího vzdélání, aby úřady, obchod a průmysl mohli sami vésti, a dokud holandských úředníků nevyženou, do té doby, škoda každé kapky krve; neboť místo Angličana Holanďan, je zrovna tolik jako z deště pod okap, ne-li hůře. V rukách takových úředníků by byly pak i zlaté doly transvaalské, kdyby Boerové obhájili své samostatnosti a doly by sestátnili. Kromě duševního vzdělání k náležitému využit- kování oněch dolů, nedostává se Boerům dostatečného kapitálu. Kdyby to nebyli právě Boerové, taková re- publika, jež je majetníci nejbohatších dolů na zlato, dostala by vypůjčiti, co by chtěla. Boerové nemají v Evropě u f nančníků pražádného úvěru. Dr Leyds prošel s kloboukem v ruce před dvěma lety půl Evropy, hledaje půjčky pro nejbohatší zemi na zlato, a nenašel jí. Proč? Poněvadž v peněžnických kruzích nemají důvěry v účetnictví a správu státu, jehož vy- dání v r. 1896 při počtu bílého obyvatelstva 250.000 bylo 4,68 milionů liber šterlingů, čili na jednu osobu 460 franků, kdežto na př. ve Francii státní vydání na jednu osobu činí jen 100 fr.

Namítne se, že toto neobyčejně veliké vydání zaviněno zbrojením a přípravami válečnými. Není tomu tak; neboť r. 1896 se Boerové ještě k válce nechystali. Příčinou toho jest nerozumné hospodaření a vyhazování peněz. Hlavní vina ale ovšem spadá zase na holandské úředníky, kteří si státními penězi umějí nacpati vlastní kapsy a kteří ničí takto zemi uvnitř, jako ji ničí Angličané zevnitř. Boerští sedláci platí až se ohýbají, ale nemají z toho zhola nic. Silnice jsou v prabídném stavu, neboť státu ani ne- napadne, aby poslal nějaké dělníky je opraviti. Kdyby nebyli do země došli Angličané, byly by silnice zů- staly tak, jak byly před 50 lety, a boerský sedlák by byl i teď potřeboval dobrých šestnáct volů, aby naložený vůz vytáhl na cestě pískem až po kolena zasypané, nebo jinde močálovité, anebo aby se dostal přes řeku, jež neměla jediného mostu. V této pří- čině nelze Angličanům upříti zásluhy o Transvaal. Silnice, železnice a všechny vůbec moderní komuni- kace jsou jejich dílem. Dle výsledku boje za posledních měsíců ovšem dá se již téměř na jisto souditi, že tentokráte Boe- rové Angličanů neporazí. Boj snad potrvá ještě ně- jaký čas, ale konec asi bude, že Boerové se zase od- stěhují jako již dříve o kus dále, že uhnou a Angli- čané budou sami pány v Transvaalu a jeho bo- hatstvím na přírodniny zachovají svou velmocenskou existenci. Škoda, že se tak stane na účet, poctivého selského národa. Otázka transvaalská jest životní otázkou jak Boerů, tak anglické velmoci. Jeden z nich padnouti musí, aby druhý byl zachráněn. Odtud ten urputný boj na život a na smrt na obou stranách.

Volební ruch. Občanský klub v Karlíně usnesl se ve své členské schůzi na opětné kandidatuře dosavadního poslance za V. kurii p. Václava Březnovské ho a přičiní se všemožně o jeho zvolení. V Chebu konán byl sjezd důvěrníků, jejž svolal dosavadní říšský poslanec Iro. Shromáždění jednohlasně přijali dvě resoluce, v nichž schvalují se kandidatury bývalého poslance Schönerer aa zemského poslance Steina. Schönerer bude požádán od každé jednotlivé obce volebního okresu, aby se ucházel o mandát za venkovské obce. Za skupinu stříbrskou kandidují sociální demokraté proti dřívějšímu posl. prof. Röhlingovi bývalého horníka Šimona Starcka. Kandidátem něm. radikálů bude nejspíše Hauck. Voličové z frýdecké skupiny ve Slezsku a sice voličové jak z venkovské tak i za skupiny z V. volební kurii nabízejí mandát zem. poslanci Hru- bému, radovi zemského soudu. Týž však prohlašuje, v »Téš. Nov.«, že nepřijme žádné z těchto mu nabí- zených kandidatur. Polský klub na sněmě lvovském svolán bude ku dni 3. října, aby vytknul stanovisko, jež zaujme vzhledem ku nastávajícím volbám říšským. Pozváni budou do této schůze také všichni demokra- tičtí členové tohoto polského klubu. Pokud se týče Rusínů, usnesly se všecky jejich skupiny, že budou o příštích velbách postupovati společně.

Slovinská pokroková strana ve Krajině zvolivši ústřední volební výbor, hodlá po- staviti své kandidáty ve všech volebních okresech a chce dobýti v první řadě mandátu dosavadního zá- stupce V. volební kurie, prof. theologie dra. Kreka. Ale také slovinská katolická strana ne- lení a bude horlivě pracovati nejen o udržení svých dosavadních míst, nýbrž ještě o vydobytí jiných a je podstatná naděje, že se jí to i podaří. Velkostat- káři krajinští voliti budou dle všeho dosavadní své poslance, hraběte Ervína Auersperga a barona Schwegla. V Korutansku sveden bude nejtužší boj o mandát za V. kurii, jejž držel doposud posl. Le- misch. Ale neméně prudce bojováno bude o mandát venkovské skupiny celovecké, jejž vykonával doposud P. E inspieler, jediný Slovinec z Korutan, který zasedal v rozpuštěné sněmovně poslanecké. Křesťansko-sociání strana ve Ví- dni nerozhodla se ještě, koho bude kandidovati na místě dosavadního posl. Wedrala z víd. Nov. Města proti sociálnímu demokratu Pernerstorfrovi. Kan- didátem jejím bude však nejspíše buď kn. Liech- tenstein nebo přísedící zemského výboru pan Steiner. Také dělnická křesťansko-sociální strana ve Vídni koná k volbám již potřebné přípravy. Zřídila v každém vídeňském volebním okresu zvláštní organisace a jmenovala pro každou ulici, ba i pro každý dům ulice zvláštní své důvěr- níky, jen aby příští její agitační práce při volbách byla co nejvíce usnadněna.

Zprávy politické. V Praze, 25. září. Imperativní poslanecký mandát. Zazna- menávali jsme již několikráte, že ta ona voličská schůze ukládá českým poslancům, kteří vyjdou z osudí volebního, aby za každou cenu pokračovali v ob- strukci. Nepochybujeme ani dosti málo o vůli těchto voličův a pochopujeme také docela dobře jejich ná- ladu. Jinak však má se věc, posuzujeme-li ji klidně. Obstrukce jest zbraní věru dvojsečnou, kteráž může sice prospěti, ala může také nekonečně více škoditi. Jest výronem parlamentární taktiky, ale tuto právě mohou určovati jen okolnosti. Není proto radno ani politicky moudré, předpisovati již nyní českým po- slancům, kteří ostatně dnes ještě nejsou ani zvolení, že musejí stůj co stůj a za každou cenu zamávati hned v první schůzi poslanecké sněmovny mečem ob- strukce. Budou-li okolnosti takové, že nic jiného jim nozbude, nuž potom — s Pánem Bohem! Ale což, když by okolnosti se změnily, a když by čeští po slanci mohli dosíci pouhou oposicí více než-li obstrukcí, — bylo by jich povinností, aby zachovali se dle im- perativního jim daného mandátu také pak? Toho nemohl by, soudíme, žádati na nich žádný politicky myslící člověk. Výborně poukazuje na to pražský dopisovatel »Pester Lloydu«, jenž pod záhlavím: »Bude obstrukce« píše předně, kterak jest ne- správno, mluví-li se jenom o hrozivé české ob- strukci. V německém táboře ani do dnes ještě ne- ulehli strašidelní duchové obstrukce. Přes to mluví se v německé smířlivosti pořád jen o nebezpečí roz- bití ústředního parlamentu, hrozícím od české strany.

A přece prohlásili co nejurčitěji až dosud všichni se- riósní čeští politikové, kteří veřejně promluvili, že by nepřijali mandátu imperativního. Zodpovědné politické strany — praví se dále ve zmíněném článku — smějí voliti pouze onu taktiku, kteráž nejlépe s snáší s věcí, již zastupují. Může to býti podle okolnosti obstrukce — jak učí německý příklad — může to býti však i pouhá opposice, jak rovněž učí nabytá zkušenost. Směrodatny proto budou poměry, jež naleznou poslanci v nové sněmovně. Dnes však nelze ještě ani z daleka určitě souditi o fysiognomii příští sněmovny; ano, ona ještě ani neví, jaká vláda předstoupí před novou sně- movnu. Jest pravdě podobno pouze tolik, že roz- tříštění stran, zvláště na levici, bude ještě větší, zvláště, než-li ve staré sněmovně, a že ve strakatině malých frakcí představovati budou čeští poslanci se svými osmdesáti mandáty nejsilnější sku- pinu, za kterou stojí také celý národ. Již toto je- diné v jistém směru je zavazuje, aby nezašli hned až na nejzazší obvod, nýbrž naopak, aby vyčkali dříve taktické sešikování odpůrcovo. Jest nepochybno, že strany »německého souručenství« vrátí se z voleb- ního boje silně rozcuchány, a že také případným přičleněněním jedné části «katolické lidové strany« ničeho nezískají na své vnitřní ustálenosti. Německá levice přikládá si nyní opět přívlastek státní strany. Nebylo by snad zbytečno, aby nucena byla podati o tom jednou důkaz. Předseda minister- stva musí, ať již jmenuje se jakkoliv, podati hned v první sněmovní schůzi rakousko-uherské vyrovnávací předlohy, uzavřené na základě

§ 14. Což, kdyby čeští poslanci stáli na jejich parlamen- tárním projednání podáváním pilných návrhů, jimiž byly by strany levice donuceny, aby skutkem pro- kázaly, co vlastně jest na jejich tvrzeních, že jenom ony jsou spolehlivou státní stranou? Tak jistý tah tohoto druhu mohl by vésti k vyjasnění situace snad spíše, nežli obstrukce. Není tudíž naprosto jisté, že česká obstrukce ožije také ihned v nové sněmovně, jak to tvrdí rozličné listy, kteréž vyčetly toto vědění z mladočeského volebního provolání. Kn. Bismark řekl kdysi po svém kaustickém zvyku, že nelže se nikdy tak mnoho jako před volbou a po honbě. Platí to zajisté bez rozdílu strany, národnosti a zemských hranic. Jsou proto také volební manifesty sepisovány v myslivecké latině, ze kteréž teprve dlužno je pře- kládati do všední obyčejné řeči, aby jim bylo správně rozuměno a aby dobře mohly býti oceněny. Nuž, co že praví mladočeské volební provolání? Že bude věcí voličů, aby posoudili, mají-li poslanci setrvati na tak- tice obrany, již byli si zvolili. Kdyby vedení mladočeské strany chtělo nové volby postaviti ve zna- mení obstrukce, nebylo by bylo použilo roztažitelného pojmu »taktika obstrukce«, nýbrž bylo by bývalo