1
masthead
»nupaguz nuo, nuom jud pray jsof az měn a
gup9jnys e [ uposd mpp áqe sei toupou v-
ujepop nupouzoa nuoje
-yu y egdsop vjáq ágoguf mgelz uoyunsod s v
»nulid jí toupoN«
»euoamjspajd upu náq 1s afozd
nueunuoy vu tuo nuezo as zju s zylazuem oz panid v
jm osld« esduu láq nivpp nulug op xovy záneje.
s ofnumka epeM ismpo » jávad vodeu suj«
vAoutAo Apuj urjoaz » 4 juuoz«
»zuuez of o puN 1 2uezostydou : jupnaq zeu 9ol á«.
pplavnd
3
article
» upavuzodeu tun fof zif ouef zsoupnaq ozgs
ájejspod jsfou
seí juku neakqeu os ypz sougoso ouef zsoavad A napa
vu pud jáq zánoja tujs ugu o jfot nsougáqood ouy
ujp ju A zií ounojp z5nojy nodpo inuás nupaosjey
zodpo fnas ntásfozd áus j prepop vo5Aopauuoly qoejs
Amn o zs2aZ uif es epouzoz pzou Kpuj orv
oas nyezuru í
niamspazd nysnoyz uuojodsn opng nu az u nyu ujus
otu nnuo zit opngou soupnaq ouef nuojnogod puaouu
pej oz vynop opAvad A »pauuon ay« 9ujujso
Aaouns Apej jupuzn Juotouno.
uef zn I oozuos 9pIn 2Aose8aojp A oujrof ejozuvtu upp
upaáqo q uozeaka vulke vpaeol oopozuvpv
Juotouno
Aos 8
4
article
nup9qora
189 —
— 584 —
5
article
na niž lady Ellinora byla již jednou narážela. Cítil, ž
tajemství to má mu býti nyní zjeveno
Sara chvějíc se spíše zlostí než zděšením, přistou-
pila k lady
»Mluvte,« děla, »máte-li co říci. Z čeho obviňujote
muže mého ?«
»Z podvodu!« zvolala lady Ellinora a uražená její
důstojnost mateřská dodala jí nyní síly čelti nepříteli.
»Tento muž jest snad vaším manželem, ale mým synem
neni !«
Nyní, kdy nejhorší bylo proneseno,, cítil Rex teprv,
jak celá dábelská jeho postava bouří se proti porázce
takovéto.
»Uznala jste mne před třemi léty, a nyní, když žá-
dám za to, co mi náleží, vymyslila jste si tuto lež. Mějte
se na pozoru, dříve nežli mě podráždíte. Nejsem-li synem
vaším, uznala jste mne přece za něj. Mám zákon i svá
práva pro sebe.«
Lady Ellinora obrátila se k němu a ruce tisknouc
na prsa svá, děla mu:
»Budiž! Dostane se vám práva, dostane se vám
toho, co vám zákon přiznává! O, jak šťastna jsem byla
po celá léta ta ! Zvete se nadále Richardem Devinem, ale
já odhalím pak světu hanebné tajemství, pro jehož ucho-
vání syn můj zemřel. Vydávejtež se za Richarda Devina!
Richard Devine byl bastardem a zákon jemu nepřiznává
— nic!«
Nebylo možno pochybovati o pravdě slov jejích.
Sar
Ellinora
Rex
Devine
Devin
Ellinor
6
article
Žádná žena nebyla by pronesla lež, tolik ji zneuctující.
Rex ale nutil se pochybovati, i tázal se
»Nebyl-liz manžel váš otcem syna vašeho, kdož
jim byl?«
„ozng opdneujd mosí m pozd nujpuid ovpas.
moaz JAjsmofm mva mjepS ogua vysei jsof nosuí 9Aorm
oosuí o npAnadáA una npng noquu Juos u uIJApoeqos
zsef osna vnsui tou oN Z ojofnu KA pszoq jsof unjsu
ouounap nuuq tfuapdsoadou zof gozny uposa jatus u uunrnrus
ogos Jupaojago zsef uysy sel vys oo oaeu KA« upvz
z fo2go ovef porq u soaq eoaz »J eosvi oe-
24l eosy] e
sA op 1 ifnuu ssás nu vt ojv«
fnas jeaz pojfeauz nupu peAz qaoN
»ouoz Jorpnorg ouogou o9 Ansoj epnq AOqIsugd
oum ojsí uys zit soju i2peu 9pejs ud ou ojjur
ojud om ejn oON uaouz nAouz IÍ qpÁd
navpop ájs jedo tu zuof u ujajsujnoz pozd Jupavjouz
out ojsáq sna jujsod zuof uvoq gnuu nyuz jado oum
ojsť zteť euoq nuom! aA pputodez vošas vopanua
mosí zouot luyoq nuom 9 uyoq nuomí aa ouv«
Rex
Jupaojago
epnq
AOqIsugd
Aorm
uno
Juos
nAouz ia qpÁd
7
article
I9zIpud u z9u 5ussou IOA »— uqoq nuemÍ e«
» nuprqouz
I vm uysv afom joqau A Ayse jslauoou jsaf vysyí
sfom u z91 ií in j ajefn IÍ KA oAs 1 Jfef ognp niiz
z ousoN ofnj snA — J[ zizomod unq — zef jgup
nouutaou noprju ojm jqnuuz ojsáq — JpeAozd orz 93IJoa
), ejsáq fopo sya uuuou epuos osiu 0«
ez9ap u fou zow udnojsa se nvo
mesu mAudeao ON 2p »opo out zOUON“
»g njods opepalpo
KA nur 9zoq 0« JesA zVI uu idoupod 1 usÁm A nu es
OuÁA Juez9A 9A Ae[KA KuAvpou uu z9a uu eyujuodza
Apupo ásuu 9avjtnu jesájs meuyo mguezaejo 1gp d
vu 9polod sonvq e »a nunop a opzod č 2pzo ds
— 089 —
— 577 —
zIpud
Ayse
ia Ka oáza
Jfef
usÁ
Juez 9 A 9 A A [ Ka KuAvpa uum
8
article
v kterémž viděl pokání za klam svůj. Rozhodl se, vyznati
Dawesovi, že vzkaz minule mu donesený byl smyšlený,
že miluje sám choť velitelovu a že chystá se právě opu-
stiti s ní ostrov navždy. »Nejsem pokrytcem,« děl si
v exaltaci své. Zvolil-li jsem hřích, chci hřešiti veřejně a
nebožák ten, jenž hledí na mne jako na anděla, ať zná
aspoň pravou povahu moji.«
Myšlenka, že tak zničí dobrou pověst svou v očích
muže, kteréhož byl naučil milovati jej, byla milá mu
i jeho choré mysli. Umínil si ale, že teprve v poslední
chvíli odhalí před Dawesem hanbu svoji, aby se od té
chvíle nemohli spatřiti nikdy již. Vymyslil si záminku, aby.
se mohl na břeh vrátiti: byltě zapomněl vak jeden v bytu
svém. Blunt klel hrozně, ale když kněz trval na svém,
dal jej odvézti zpět na zemi, volaje za ním :
»Do dvou hodin zvedne se vítr. Nebudete-li do té
doby zpět na škuneru, odpluji bez vás — na mou věru !«
»Ano, kapitáne, nečekejte,« zněla odpověď, »nebu-
du-li zde!«
»Měl byste jej chytiti za slovo,« prohodil velitel
Frere, jenž čekal na palubě škuneru, aby dal své ženě
s bohem.
North ale zasmál se v duchu myšlence, že by on
zmeškati mohl. Frere s úžasem pozoroval, že kněz za-
halil se v široký plášť, ač noc byla dusná a parná.
Pravda bylo ale, že North, ač ruce a hlava mu jen
hořely, drkotal zuby. Snad tento záchvat zimnice byl pří-
činou, že když přistál a vzdálil se od lodníkův, vyňal
láhev rumu a hltavě pil. Lihovina dodala mu odvahy
k ponížení, kteréž si byl sám uchystal, i došel pevným
krokem vchodu k vězení. K překvapení jeho nemalému
Gimblett bránil mu ale dovnitr vstoupiti.
nna zno nlroo-
145 a 146
Dawes
Blunt
Frere
North