1
article
Válka jihoafrická.
Z Loudýna, 18 prosince. (C.-B.) Vláda
anglická zamýšli vzhledem k nynější situaciv
jižní Africe vypraviti tam asi v polovici ledna
tisíc mužů, aby tím systém obkličovací byl roz-
šířen a stal se účinnějším.
Loudýn
Afrika
2
title
Z výboru železničního“
3
article
Z říšské rady.
Z říšské rady.
Z Vidně, 18. prosice.
Postátňovací akce, ke které dal podně
poslanec Kaftan a soudruzi svým pilným návrhem
poslaneckou sněmovnou schváleným, příkázaná vý.
boru železničnímu, dostala se tam do aktual
ního stadia. Byl zvolen zvláštní odbor, jemuž bylo
uloženo vykonati průpravy.
Ty byly dnes ukončeny. Positivní výsledek sdě-
lujeme dále.
Z řečí promluvených v subkomitétu vychází na
jevo, že veškeří členové, vyjímaje dva, kteř
snažili se dáti této věci čistě hospo-
dářské příchuť německo nacionál ní
a politickou, vyslovili se rozhodně pro brzké
zahájeoí akce postátňovací a to v prvé řadě pro ra-
kouské dráby severozápadní a tratí
společnosti státních dráh, protože oběma
těmto dráhám vyprší lhůta ku převzetí do státní
správy.
Obtíže působí toliko znění některých míst kon-
cesní listiny, která v dřívější době byla sepsána velmi
neurčitě, avšak i tuto překážku možno překonati
ukáže-li vláda náležitou energii.
Tato jest žádoucnou již v zájmu státu sama.
Jelikož postátněním obou železnic nabude tarifní
politika této poloviny říše samostatnosti, která jest
nezbytnou při rakousko-uherském vyrovnání, mají-li
býti pros pěchy Předlitavska uchráněny škody.
Do zprávy tohoto výboru zahrnuto jest též po-
státnění severní dráhy cís. Ferdinanda —
které vyprší lhůta posledním prosincem r. 1903. Po-
státnění obou cís. král. dráh bude počinem k žádané
reorganisaci státní správy železniční, která musí býti
provedena v duchu rozumné decentralisace
jelikož se soustava centralisační osvědčila nepro-
spěšnou a škodlivou. Tím doufáme, že se vyplní
také tužby a přání železničních úřadní ků.
kteří se domáhají úpravy svých platů a svého po-
stavení.
Všecky návrhy byly odborem schváleny.
Kaftan
Ferdinand
Předlitavsko
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Tragické tajemství. Těchto dnů dospěla
k vysvětlení tragedie, jež před třiceti lety vzbudila
rozčilení v celém Londýně. V září roku 1871 skonal
sebevraždou jeden z nejoblíbenějších anglických
herců. Walter Montgomery. Zpráva o tom vzbudila
tím větší sensaci, jelikož slavený umělec teprve dva
dny před tím byl se oženil s hezkou mladou dámou.
Ani jeho přátelé nedovedli si vysvětliti čin herce,
jenž nikterak nebyl výstřední. Důvěrný přítel sebe-
vrahův, jenž jak se zdá jediný znal toto tajemství,
objevuje nyní záhadu jeho zoufalého činu. Jest to
historie jak náleží romantická. Na své pohostinské
cestě po Australii seznámil se Montgomery s mladou
dědičkou, do níž se okamžitě zamiloval a také ona
vyznala, že jej miluje. Avšak otec krasavice se roz-
hodně proti tomu opřel a Montgomery, těžce raněn
ve své hrdosti, přerušil svoje pohostinské hry a vrá-
til se do Anglie. Na lodi, na níž. se ubíral do vlasti
hleděl se vzpamatovati ze ztráty milené dívky tím
že nejhezčí pasažérce počal se dvořit a když přibyl
do Londýna, oženil se s ní. U přítomnosti četných
zástupců kruhů divadelních a literárních konány dne
30. srpna 1871 ve chrámě sv. Jiří na Hannover
Square oddavky. Několik hodin po sňatku dostal mladý
manžel telegram z Melbournu, v němž otec austral-
ské dědičky jej prosil, aby se ihned vrátil, poněvadž
vůči nezvratné náklonnosti jeho dcery jest ochoten
svoliti ke sňatku. Nešťastník prožil následující dva
dny v nevýslovném rozčilení, načež učinil své trýzni
konec ranou z revolveru do srdce.
= »Vyslanec« krále Menelika potlouká se as
měsíc po čtvrtích de 1'Europe a Monceau v Paříži,
kdež zejmena má spadeno na dámičky z polosvěta.
Montgomery
Menelik
Londýn
Austrálie
Anglie
Hannover
Melbourne
jít 1 ' Europe
Paříž
svatý . Jiří
5
article
Domnělý habešský vyslanec jest ovšem Evropan,
jmenuje se Rudolf de R. a udává, že jest diplomati-
ckým příručím při dvoře habešského krále a operuje
tím způsobem, že nejprve dopíše své oběti. Dopisy
jeho opatřeny jsou velkolepou pečetí krále habeš-
ského a jak známo, nic neimponuje ženským tolik,
jako exotický zjev a dokonce exotický majestát. Po
tomto úvodu představí se pan Rudolf de R. osobně.
Knoflikovou dírku jeho zdobí exoticky pestrá řádová
rosetta. Dostává se mu zpravidla velmi vlídného přijetí,
načež namtouvá té které dámičce, že byl schvalně
vyslán králem do Paříže, aby vyhledal krasavice pro
habešský dvůr. Pak požádá o fotografii dámičky, jež
mu ji s největší radostí odevzdá a o 50 franků, aby
ji mohl dát zvětšit, poněvadž jeho veličenstvo chce
míti podobiznu v životní velikosti. Ostatek možno si
domyslit. Zaplatila li oběť 50 fr., zmizí »vyslanec
krále Menelika« navždy. Zdá se, že se mu u dámi-
ček z polosvěta jak náleží dařilo, neboť na policii
došlo na něj již as 30 žalob.
= Stávkující nováček. Z Paříže se ozna-
muje: V kasárnách 9. praporu pěšího dělostřelectva
v Belfortu nalézá se stavkující nováček. Když dělo-
střelec Grasselin, narozený roku 1879 v Giromagny,
minulého měsíce nastoupil vojenskou službu, podro-
boval se, pokud šlo pouze o pochodová cvičení,
mlčky veškerým rozkazům, tak že jeho cvičitelé po-
važovali jej za prostřední typ prostého vojína, jenž
»bez reptání dovede mlčet«. Když mu však odevzdá-
vali zbraně, odepřel přijmouti je, ba nechtěl se jich
ani dotknout. Na otázku, proč se vzpírá, odpověděl:
Evropan
Menelik
Grasselin
Paříž
Belfort
Giromagna
6
article
»Svědomí mi zapovídá nositi zbraně.« Z počátku se
domnívali, že to žert, ale Grasselin zůstal vážný a
vzdoroval s týmž tvrdošíjným klidem prosbám svých
soudruhů i rozkazům představených. Vzpíral se ne-
ustále dotknouti se karabiny a bodáku. Při volání
»do zbraně« nechá Grasselin prostě jít svoje sou-
druhy a nehýbá se. A to vše činí bez veškeré oká-
zalosti. Na všecky otázky odpovídá toliko: »Svědomí
mi zakazuje nositi zbraně proti svému bližnímua
učit se zabíjet.« — »A což kdyby přišel nepřítela
chtěl vás zabít?« — »Nechal bych jej.... nebránil
bych se.« Grasselin, jenž jest zemědělským dělníkem,
je dosti dobře vychován. Naleží patrně k sektě novo-
křtěnců. Jeho představení učinili vše, aby jej přiměli
k poslušnosti, ale ani domluvy ani tresty ničeho ne
pomohly. Nyní nalézá se ve vazbě a bude pohnán
před vojenský soud sedmého armádního sboru. Snáší
svoji vazbu s touž němou passivitou, jež jest zá-
kladním rysem jeho povahy. Poněvadž takovýto pří
pad ve francouzském vojště jest velkou vzácností.
vzbuzuje všeobecnou pozornost.
Grasselin
7
article
= Podvodný zázrak Z Milána se ozna-
muje: Před nedávnem byl dodán do zdejšího chu-
dobince na zakročení policie němý mladík, poněvadž
byl neschopen k výdělku. Těchto dnů odebral se do
chrámu, spojeného s ústavem, vstoupil na kazatelnu,
zapálil dvě svíce a počal se tu vroucně modlit k ne
malému podivení přítomných chovanců, kteří ihned
zanotovali obvyklé litanie. Pojednou se domnělý
němý hrozně rozčilil a volal hlasitě Madonnu. Na
to sestoupil s kazatelny, obešel několikráte za ne
výslovného rozčilení ostatních chovanců hlavní oltář
a konečně vrhl se na zemi, líbaje dlažbu chrámua
naznačuje jazykem na kamenech velké kříže. Jen
ráznému zakročení ředitele, jenž ihned přikvapil, lze
děkovati, že pořádek mezi chovanci nebyl porušen,
neboť mnozí z nich nanejvýš rozčileni počali křičet
a plakat a hrnuli se k domněle vyléčenému němému.
líbajíce mu ruce a žádajíce na něm další zázraky.
Bývalý »němý« vypravoval, že před devíti léty ná-
sledkem krutého trestu, jejž mu udělil kněz, známý
svou ukrutností, pozbyl řeči. Tehdáž mu bylo osm
Madonna
Milán
8
article
let, utekl a žil jako tulák. S jakýmsi vojenským lé-
kařem přibyl minulého roku do Říma a pak do
Monzy, právě v den zavraždění krále Humberta.
Kde se narodil a jak se jmenují jeho rodičové, prý
neví. Čtyři měsíce prý byl v blázinci. Lékaři domní-
vali se z počátku, že to byl případ nepříliš vzácné
hysterické němoty, jež následkem prudkého pohnutí
mysli pominula. Avšak vyšlo na jevo, že celá hi-
storie domněle němého byla vymyšlena a že chlapík
vůbec nikdy nebyl němý.
= Pohřeb zdánlivě mrtvé. Z Lissabonu se
oznamuje: Doňa Maria Christina Romanova de Ga-
vazzo, dáma z lepších zdejších kruhů, matka něko-
lika nezletilých dítek, churavěla po několik dnů a
onehdy ráno nalezena na loži mrtva. Poněvadžv
Portugalsku musí býti pohřeb vykonán během 24
hodin, konány přípravy k pohřbu v největším spěchu.
Duchovní vykropil mrtvolu, jež vložena do rakve a
přátelé rodiny konali u rakve stráž. Druhého dne o
druhé hodině odpolední ubíral se četný pohřební
průvod na hřbitov. Dříve však, než rakev spuštěna
do hrobu, ozval se z nitra jejího tlumený výkřik a
brzy potom lehké škrabání na stěny rakve. Útevřeli
rakev a k nemalému zděšení přítomných se domnělá
nebožka v ní posadila. Avšak bezpochyby následkem
hrůzy byla na mysli pomatena. Odnesli ji co nej-
rychleji nazpět domů, avšak lékařská pomoc byla
již marna. Po pěti hodinách zemřela. Lékař, jenž
napsal úmrtní list, patrně nezkoumal, nenalezá-li se
domnělá nebožka toliko ve stavu strnulosti, podobném
smrti. Veřejné mínění žádá důrazně, aby učiněna
byla opatření, by podobné příšerné případy na dále
byly nemožny.
Christina Romanův
Řím
Monza
Portugalsko
Humberto
9
article
= Pře vapena zlodějem ve své komnatě
Z Clevelandu, Ohio, se oznamuje: Když Mrs. Cor-
winova onehdy povečeřela, odebrala se do své kom-
naty. Nepozorovala ničeho, až když se octla upro-
střed místnosti, kde napadena byla černochem, jenž
proti ní vystoupil a jí nakazoval: »Sedněte a buďte
zticha.« Mrs. Corwinova byla tak polekána, že
upadla do mdlob Zloděj uloupil 11 doll. 50 centíků,
načež prchl, nemaje času, aby pobral skvosty, jež
se nalezaly v téže skříni jako peníze. Mrs. Corwinova
byla po deseti minutách ve mdlobách nalezenaa
trvalo to déle než půl hodiny, nežli nabyla vědomí.
= Samočinné vznícení dřeva. Jakýs to-
vární ředitel v Düsseldorfu měl nepříjemnosti u stát-
ního zastupitelstva, jež zavedlo vyšetřování za pří-
činou vypuknuvšího požáru v továrenské sušírně.
Corwinův
Cleveland
Ohio
Düsseldorf
10
article
Ředitel dle svého zvyku vždycky po odchodu dělni-
ctva prohlížel veškery tovární místnosti a zvláště su-
šírnu, která byla vytápěna parou, jež probíhala rou-
rami, zapuštěnými do podlahy, prkny přikryté. Su-
šírna třípatr, byla jinak zcela řádně čistěna. Za hod.
po prohlídce bylo viděti černý kouř, an se ze su-
šírny dere, žádný však plamen. Hořejší místnosti
sušírny byly kouřem tak přeplněny, že nebylo lze
tam proniknouti, aby vlastní ohnisko se našlo. Jako
zkušený hasič dal ředitel veškery otvory ihned uza
vříti a jakmile bylo dostatek vody a dělníků pohro-
madě, vnikl, opatřen ochrannou svítilnou, dovnitř,
ponechav dvéře otevřeny. V tom však uzřel, jak ve-
škerá hořejší dřevěná pažení jasným plamenem za-
zářila, takže ihned musil ustoupiti, zavříti dvéře a
hájiti před požárem ostatní budovy tovární. Ačkoliv
státní zastupitelstvo jest názoru, ničím neodůvodně-
ného, že totiž samočinné vznícení při parním topení
jest vyloučeno, ředitel jako starý odborník tvrdí, že
oheň povstal teprve přívaleme čerstvého vzduchu,
jakmile dvéře otevřel a že trámy jsouce dlouhá leta
vydány účinkům suchého horkého vzduchu, znenáhla
zuhelnatěly, až se konečně vznítily. Kdyby se su-
šírna nebyla větrala, byly by se tam nahromadily
vyvinující se plyny, které by při nejbližší příležitosti
byly explodovaly, čímž by vznik požáru zůstal teprve
nevysvětlen.
11
article
= Římská mosaiková podlaha v Jeru-
zalemě pocházející z 2. neb 3. století po Kristu,
nalezena byla na pozemku židovské kolonie, jež
nese jmeno dle Nissina Bucka. Mosaika jest překrásna a
tvořila patrně část hudební síně, nejspíše podlahu.
Představuje Orfea hrajícího, jehož hudba divé šelmy
kolem něho shromažďuje. Pod ním jest Centaura
Pan a níže dvě dívčí postavy dle řeckého napisu Ge-
orgia a Theodosia, patrně pěvkyně.
= Stavební plány zdarma. Má-li se v No-
vém Yorku stavěti některý z oněch obchodních zá-
vodů, jenž mívá deset až patnáct pater, nabídne se
obyčejně Carnergie, jehož železárny splynuly se zá-
vody Federal Steel Company v jeden trust, že ve-
škeré plány, ke stavbě potřebné, dodá úplně zdarma
pod tou podmínkou, že potřebné ke stavbě železo
pak dodá jeho firma. Trust tento ovšem může to dě-
lati, neboť jmění jeho páčí se na třináct set millionů
dollarů čili as šest milliard pětkrát sto tisíc korun a ře-
ditelstvo, sestávající většinou z lidí, kteří z mládí
velmi malého vzdělání nabyli a teprve svou neúmor-
nou přičinlivostí milionáři se stali, pracující v 18. po-
schodí svého obchodního domu »Empiru«, jest tak
výborně opatřeno, že tam v úplně tichosti vše jde
tak přesně jak v hodinovém stroji.
Krist
Nissin Bucek
Theodosius
Jer
vý York
Orfeo
Federal Steel Company
12
article
Dříve v těchto místech bílili plátno, jehož
rukodílnou výrobou chudý venkovský lid Orli
ckých hor dosud ve velké míře se zaměstnává.
Kateřina Zahaňská dala tu postaviti obydelní
stavení pro své služebníky, které i nadále
bylo zváno »bělidlem«.
Poetické ovzduší, které kdysi obestíralo
toto stavení, dávno už vyvanulo a žije dnes
jen na stránkách »Babičky« Němcové. Jest
dnes napolo opuštěno a vydáno hlodavému času.
Z četných rodin, které se vystřídaly pod
střechou »starého bělidla«, zajímají nás obyva-
telé její, kteří se tam přístěhovali v letě roku
1821. Byli to Božena Němcová a její rodiče.
Rodiče své zvěčnila Němcová v »Babičces
pod jmenem Proškových, kterýmžto pří-
jmením nazýval prý se tehdy správce jisté
školy v blízkém okolí.
Otec Němcové jmenoval se Ja
Pankl. Pocházel z německé rodiny a teprve
v pozdějších letech naučil se správně českému
jazyku. Když se Němcová narodila, žil ve
Vídní a byl štolbou hraběte Karla ze Schulen-
berka, který r. 1819 oženil se s Kateřinou,
vévodkyní Zahaňskou. Tehdy byl restaurován
zámeček v Ratibořicích a Pankl tam byl roku
1821 přeložen.
Matka Němcové byla Terez ie,
rodilá Novotná z Olešnice u Nového Města
nad Metují, Zastávala v zámku službu klíčnice.
Zahaňská
Němcová
Proškův
Pankl
Karel
Kateřina
ie
Novotná
Vídeň
Schulen
Ratibořice
Olešnica
Nový město nad Metuje
13
article
Rodiče Němcové bydlili »na starém bělidle
až do r. 1845. V ten čas prodala Kateřina
Zahaňská náchodské panství a s ním také Ra-
tibořice Jiřímu Vilému princi ze Schaumburgu-
Lippeho a Němcovi odstěhovali se na druhé
panství své paní do Zahaně ve Slezsku. Ote
Němcové zemřel tam r. 1848, matka následo-
vala ho na věčnost až v říjnu r. 1864.
A kde jest »babičkou« v »Babičces
Boženy Němcově? Jest to matka matky Něm-
cové Magdalena Novotná, která přestě-
hovala se z Olešnice »na staré bělidlo« r. 1825.
když dcera ji sem pozvala, aby pečovala o její
děti, jimž pro svou službu klíčnickou na zámku
jen málo mohla se věnovati. S babičkou při-
stěhoval se »na staré bělidlo« starý český život,
zpestřený pohádkovitými barvami svých zvyků
obyčejů. V okolí babičky stala se Němcová
Němcovou.
V malé Barunce vykreslila Němcová
samu sebe. Narozena 5. února 1820 ve. Vídni,
žila Němcová »na starém bělidle« od r. 1821
až do r. 1836, kdy se provdala za finančního
úřadníka Josefa Němce. Tehdy z ráje svého
mládí byla vyvedena do skutečného života, v
němž strast a tíseň byly jí věrnými družkami.
Pobyvši s mužem svým na četných místech v
Čechách a v Uhrách, kamž ve svém povolání
byl přesazován, zemřela 20. ledna 1862 v Praze
a pohřbena byla na hřbitové vyšehradském.
Novou Kovařovicovou operou v srdeích mno-
hých jasná její památka bude slaviti své slavné
vzkříšení. K dojmům divadelním přidruží se za-
jisté v četných myslích vzpominka na šlechetnou
— vk.
autorku »Babičky«.
Němcová
Zahaňská
Jiří Vilém
Lippe
Němec
Božena Němcův
Novotná
Němcová Němcová
Josef Němec
Kovařovicův
Schaumburg
Slezsko
Německo
Olešnica
Vídeň
Čechy
Uhry
Praha
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Není nad klerikální perfidii. Včerejší
večerní »Tagblatt«, pražský to orgán staronové
synagogy stejně jako německého duchovenstva
i jeho arcibiskupa in partibus msgra. Frinda,
přinesl v obojí této své vlastnosti zprávu násle-
dujícího doslovného znění: »Jak známo, usneslo
se české duchovenstvo vzhledem k pověstem
o nastávajícím novém rozdělení diécesí v Če-
chách, jímž má býti připraveno církevně národ-
nostní rozdělení Čech, podati pamětní spis k pa-
peži a vládě, s protestem proti těmto domnělým
přípravám. Knížecí arcibiskupský ordinariát za-
kázal sice, aby toto promemoria bylo za účelem
šbírání podpisů mezi české duchovenstvo roze-
síláno, leč zdá se, že tento zákaz velice málo
prospěl. České listy oznamují aspoň, že prome-
Frind
Čechy
Tagblatt