1
masthead
10. dubna 1900.
5
article
časně se smlouvou zajistí, že obci této potřebný
proud elektrický pro dráhu tu, dokud nespojí se
s centrálou pražskou, bude opatřen; 3. že se pojist
nájemné právo na ony pozemky, na nichž se dosa-
vadní remisa a dílna nachází; 4. že se použije ná-
ležité opatrnosti, aby se vyhnula obec poplatku pře-
vodnímu.
Ob. st. p. dr. Novák připomíná, že při spiso-
vání smlouvy nutno dbáti na rozdílně hypotekárn
zatížení objektů této pozůstalosti.
Po polemice referenta ob. st. dra. Chudoby
který vyvracel výtky a obavy p. Kasalického a p
replice téhož schválena koupě dráhy
smíchovsko-košířské s dodalečným návrhem
p. dra. Holubovského v šemi hlasy proti čtyřem.
Odstoupivší člen správní rady elektrických pod-
niků ob. starší p. Schwarz zvolen dnes opět 39
ze 64 odevzdaných hlasů. Pan Hašourek obdržel 18
hlasů.
Schválen dále návrh, aby podána byla sněmu
král. českého žádost za změnu § 106. praž. obecního
řádu v příčině vybírání přirážek obecních, tak, aby
přirážky převyšující 25% vybirati se mohly se svo-
lením zemského výboru a místodržitelství do výše
50% a nad to jenom mocí zákona zemského.
Stříbrné medaille záslužné král. hl. města Prahy
budou uděleny otcům chudých pp. Römischovi, Hof-
mannovi, Královi, Jak. Novákovi, Safínovi, Parůžkovi
a paní Fridrichové.
Schváleny návrhy: 1. na udělení medaillí a di-
plomů uznání kr. hl. města Prahy vystavovalelům
na výstavě hospodářské, která v měsíci květnu 1900
v Praze bude pořádána »Ústřední společností hospo-
dářskou pro král. české« a 2. na udělení cen král.
hl. města Prahy pro vystavovatele na »První zem-
ské výstavě ušlechtilých psů v Praze«, která uspo-
řádána bude ve dnech 14. až 16. května t. r. v Král.
Oboře.
doktor
Novák
Schwarz
Hašourek
Král
Safín
Parůžk
Fridrichová
Ob
Praha
Hof
6
article
Po schválení zprávy komise o prozkoumání účtů
městské spořitelny za rok 1899 přikročeno ku pro-
jednání návrhu, by s výhradou místodržitelského
schválení věnována byla spolku »Mensa ncade-
mica českých vysokých škol pražskýche
z reservního fondu městské spořitelny pražské částka
30.000K ve třech ročních lhůtách po 10.000 K
splatných v roce 1900, 1901 a 1902.
Pan Kasalický přeje si, by obec pražská
byla v kuratoriu »Mensy« zastoupena.
Obecní starší p. dr. Holubovský a rektor
Slavík vítají tento podnět, dokládajíce, že není
v té věci překážky, ježto kuratorium již dle stanov
může členy kooptovati
Obecní starší p. Březnovský přimlouvá se,
by městská spořitelna pamatovala též na řemeslni-
ctvo a na dělnictvo.
Návrh po té jednomyslně schválen. Návrhy pp
Kasalického a Březnovského přikázány městské radě
Obecní starší p. Kasalický žádal ještě, by
spořitelna věnovala ročně jisté procento též na po-
třeby obecné.
kasalický
Holubovský
Slavík
Březnovská
Mensa
7
article
Náměstek starostův dr. Kühn namítl, že spoři-
telna je vázána statutem a že, dokud reservní fond
nedostoupí určité výše, na obecní potřeby přispívat
nemůže.
Na to bez debaty přijaty: návrh, aby p. Ant
Taťounovi vrchn. inženýru městského úřadu staveb-
ního, při jeho odchodu na odpočinek, udělen byl
titul stavehního rady; návrhy na udělení různých
přídavkův a odměn, na udělení cestovních stipendi
technických a universitních, návrh na zapravení ne
doplatků léčebného a návrhy na koupě realit k úče
lům assanačním.
Při volných návrzích žádal obecní st. p. Šule
aby magistrátní úřad uvažoval o prostředcích, jimii
by zabrániti se dalo nekalým případům obchodování
toho rázu, jaký nedávno zavedla jistá pražská ob-
chodní firma s moukou a který novinami po zásluze
byl oceněn. Návrh ten byl za jednomyslného sou-
hlasu přikázán městské radě.
Jednání veřejné skončeno o 7. hod. več. Nat
konala se důvěrná schůze o jistém nálezu discipli-
nárním.
Kühn
Antonín
Taťoun
Nat
městský úřad stavbaní
8
article
Povodeň v Praze.
Povodeň v Praze.
Rozvodněná Vltava v Praze dostoupila včera
o 7. hod. ranní nejvyššího bodu. V tu dobu měřítko
u Staroměstské vodárny ukazovalo + 314 cm. a na
této výši voda setrvala do 10. hod. dopolední, načež
poznenáhla opadávala. Dle téhož měřítka byla voda
v 11 hod. dop. + 310 cm., v 1 hod. odp. + 308 cm.
ve 3 hod. + 304, ve 4 hod. + 302, v 5 hod. + 301 .
v 6 hodin + 300, v 7 hodin + 296, v 8 hodin
večer + 292 cm. Až do půlnoci na dnešek voda
opadávala o 3—5 cm. za hodinu. Poněvadž tako
veškeré řeky a přítoky na horní Vltavě, vyjímaje
Lužnici, opadávají, lze dnes očekávati značnější kle-
sání Vltavy v Praze.
Poněvadž v některých čtvrtích města četné ulice
a domy jsou zatopeny, byly povodní komise pone
chány v permanenci. Ústřední komise na Staroměst
ské radnici byla prozatím odročena. Úplné její roz
puštění nastane dnes.
Včera po celý den na nábřežích kupilo se v-
liké množství obecenstva. Také v ulicích zaplavených
byla čelná návštěva a obecní zřízenci a zákopníci
nemohli ani postačit převážeti na lodicích obecen
stvo, které používalo tohoto komunikačního prostřed
ku zhusta také jen pro zábavu.
Praha
Vltava
Lužnice
centimetr
9
article
Počasí včera v poledne se poněkud zlepšilo
Přestalo pršeti a chvílemi se i mraky na obloze roz
ptýlily. O následcích povodně sdělujeme dále násle-
dující podrobnosti;
V Platnéřské ulici z domu č. 85—I. jbyl vystě
hován truhlář Josef Šobek. Z čís. 83—1. na Rugol-
fově nábřeží vystěhovány byly rodiny Josefa Čer
vinky, Josefa Nejedla, Antonie Vachové, Jana Franka,
Karla Pekárka a Václ. Jandy. Z Klementina byl pře-
stěhován sluha z přízemní místnosti, dále nájemníci
Křepelka Martin, Václ. Sobíšek, Benedikt Lukáša
Fr. Mysliveček. V Křižovnickém pivovaře byly zapla-
veny sklepy, sladovna a byt domovníka Vojtěcha
Horna. V Poštovské ulici zaplaveny byly sklepyv
č. 286, 285, v čís. 284 krám p. Václ. Kouřímského,
v čís. 283 krám řezníka p. Parkusa, krám pana Ště-
drého; v čís. 279 krám obuvníka p. Boh. Řezníčka
a ve výčepu p. Karla Fiedernitze stála voda 30 cm.
vysoko. V čís. 277 vnikla voda do krámu pana Václ.
Šobek
Čer
Nejedlo
Vach
Franco
Pekárek
Václ
Janda
Křepelka
Martin
Sobíšek
Lukáša
Mysliveček
Horn
Šta
Řezníček
Fiedernitz
Rugol
Klementinum
poštovský ulice
centimetr
10
article
Zavázala, jemuž zaplavena byla také kuchyně do
výše 20 cm. Dále byly zaplaveny krámy p. Josefa
Horáčka, M. Filipové, švadleny, Anny Brabcové, uze-
nářství, v čís. 278—l. krám uhlíře p. Ant. Hrádkaa
J. Rotta, obuvníka. V místnostech obou posledníc
stála voda na půl metru vysoko. V Náprstkově ulici
byly zaplaveny sklepy č. 276—I., dále krámy J. T.
Messerschmieda, Jos. Vitáska a mlékařky Anny Me-
stekové. Sklepy zatopeny byly v domech čp. 275
272, 271 a 214 v Náprstkově ulici. Dále sklepy
v domech čp. 324, 325 a 326—I. v Poštovské
ulici, v čís. 326 krám a dílna řezníka p. Jana Van-
čury, v čís. 330 dílna truhláře p. Maršíka a výčep
Teize. Značnou pohromu způsobila povodeň v domě
čp. 208, kde zaplaven byl výčep p. Radouška, byt
obuvníka p. J. Bejlka, kořalna Jiřího Hrušky, che-
mická prádelna Vaňkova, klempíře p. Brunnera dílna.
krám pekaře p. Janského, byt soustružníka kovu
Picka, byt domovníka Ed. Gula, byt posluhovačky
Anny Fialové, Horažďovského, zámečníka p. Vojt.
Horáček
M Filipová
Brabec
J Rott
Messerschmieda
Vitásek
steková
Van
Maršík
Teiz
Radoušek
J Bejlek
Hruška
Vaňkův
Brunner
Janský
Picek
Ed
Fiala
Horažďovský
Náprstkův ulice
Jos
poštovský ulice
centimetr
11
article
Černého, oficina holiče Frant. Studničky, zámečnická
dílna p. Samce, truhlářská dílna p. J. Raka, byty po-
sluhovačky Havránkové, Janečkové a Janové. v
Anenské ulici zaplaveny byly sklepy v domech
čp. 205, 203, 188, 211 (závodu »Bohemie«), a 209.
kde zatopena byla jedna místnost spolku Jednota ka-
tolických tovaryšů,
Na Malé straně ukazovalo měřítko u Kar
lova mostu o půl 5. h. + 357 cm. Výška Čertovky
+ 350 cm. Uzavřený dřevěný můstek pod Karlovým
mostem byl po 5. hod. odpolední opět otevřen.
V namocnici Milosrdných bratří bylo po dobu
nebezpečí povodně přijímání nemocných zastaveno
poněvadž voda hrozila zaplaviti dolejší sály nemoc-
nice. Těžce nemocní byli v čas do bezpečí přepra-
veni a 132 rekonvalescenti byli propuštěni. V páté
čtvrti bylo celkem 37 nájemníků přestěhováno a sice
18 do školní budovy a ostatní do vyšších pater. Za-
topeno bylo celkem 15 domů.
V Holešovicích stav vody nemohl byt
konstatován, poněvadž cesta k vodoměru byla za
plavena.
Černý
František
Studnička
Havránek
Janeček
Jan
anenský ulice
Karlová most
Holešovice
Bohemia
Kara
centimetr
12
article
Pilotový most u Národního divadla
byl včera odpoledne na dobu půldruh
hodiny uzavřen. Uvedli jsme v referátu o po-
vodní ve včerejším odpoledníku, že stavba nového
kamenného mostu u Národního divadla přestála tu-
bou zkoušku a že není vyloučeno, že dopadne zda-
řile. Včera odpoledne málem byla by stižena pohro
mou a s ní zároveň mohl být katastrofou stižen
most pilotový. U pomocného lešení, zřízeného pro
dopravu kvádrů mezi pilířem 7. a 8. v malostran-
ském rameni Vltavy dravé viny plnou silou vrážely
na kleštění, dva silné to trámy, pomocí kterých pi
loty byly spojeny, aby celá dřevěná konstrukce le-
šení pevně stála. Když pak voda neustále stoupala.
narážela na kleštění s takovou silou, že dva přední
piloty byly v ložisku svém pohnuty a dalšími ná-
razy vln přeraženy. Lešení v dělce as 20 metrů
značně se nahnulo, ale nepopraskalo, poněvadž silné
trámy byly železnými svorníky spojeny. Nicméně
nastalo nebezpečí, že i zadní řada pilot bude vyvi-
klána. V tom případě mohutná konstrukce lešení
hrozila sřícením a pak ovšem nastalo vážné nebez-
pečí pilotovému mostu.
Vltava
národní divadlo
13
article
Podnikatel stavby p. Gregersen zamýšlel klestění
odstraniti pomocí dynamitu. Oznámil to policejnímu
ředitelství za účelem uzavření mostu. O půl čtvrtě
hod. odpol. byl policejními kordony pilotový most
úplně uzavřen. Zřízenci podnikatele odstranili však
kleštění jiným způsobem. Uvázali pramici na silný
provaz a dvacet dělníků táhlo pramici po lešení mostu
od Střeleckého ostrova. Odvážní dělníci ovázali pak
kleštění provazem, připevnili ho železnou spojkou,
načež byly trámy vytaženy na dostavený pilíř. P
odstranění této závady pilotám značně se ulevilo.
O půl 5. hod. odpol. konala se na pilotovém mostě
komise. Zúčastnili se jí mimo podníkatele stavby
p. Gregersena místodrž. vrchní inženýr p. Weingärt-
ner, prof. Peterlík, rada Seifert, inženýři pp. Pavlan-
ský, Kaplan a Trča a revírní inspektor p. Svoboda.
Gregersen
profesor
Peterlík
Seifert
Kaplan
Trča
Svoboda
14
article
Komise měla za účel rozhodnouti, co státi se má
s nakloněným pomocným lešením. Při jednání po-
ukazováno na nebezpečí sřícení lešení a ohrožení
existence pilotového mostu. Naproti tomu uváděno,
že opatření uzavření mostu bylo zbytečně vyvoláno
a způsobí nadarmo vzrušení. Lešení jest sice značně
nahnuto, ale proto přece poskytuje úplnou záruku, že
v tomto stavu potrvá tím spíše, poněvadž voda již
opadává. Odstranění lešení se nedoporučovalo, po-
něvadž tesaři octli by se v nebezpečí života. Bylo
tedy usneseno, aby most byl opět pro ve-
škerou pasáž otevřen. Naproti lešení na
pilotovém mostě postavena však policejní stráž s in-
ženýry mostní kanceláře. Jakmile by tito zpozoro-
vali, že lešení se řítí, měli policistům příkázati, aby
most opět uzavřeli.
Jakmile výsledek tohoto ohledání byl sdělen
ústřední komisi povodní na staroměstské radnici, bylo
jednáno o zabezpečení lešení. Na most odebral se
starosta p. dr. Srb, ředitel hasičského sboru p. Vej-
dělek a setník zákopnického pluku. Shledáno, ze
prozatím nehrozí nebezpečí.
Srb
15
article
Sesouvání půdy.
Na Petříně včera dopoledne blíže kapličky
křížové cesty č. 1 utrhl se velký balvan pískovcový
a svalil se na cestu. Odpoledne konala se na míste
magistrátní komise za vedení p. dra. Sluky a zjištěno.
že balvan spočíval na jilovité půdě, která následkem
značného mokra stala se kluzkou, balvan pozbyí
opory a utrhl se. Poněvadž ještě tři balvany hrozi
sesutím, nařídila komise, aby byly odstraněny a tak
zabráněno možnému nebezpečí při zvýšené frekvenei
o nastávajících svátcích velkonočních. Také jeden
strom, spadnutím hrozící, bude uříznut.
V restauraci na Nebozízku je poškozena
mez zahrady, která se posunula do hlouky 80 cm.
Sesutá čásť je návozem stráně. Nebezpečí nehrozí.
poněvadž v místech těch nejsou žádné cesty. Na
četných místech Nebozízku stráň se pohnula. Nad
cestami sesuly se drny. Blíže zubaté zdi sesula se
stráň v šířce 10 metrů a ve výšce 8 metrů. Strán
sesula se právě vedle umělého skaliska, před 2 roky
zřízeného.
Na holešovickém hřbitově převrátilo se mnoho
pomníků a křížů. Podobný případ, obvyklý ostatně
při jarnfu tání, objevil se na hřbitovech olšanských.
Sluka
Petřín
Olšanský
centimetr
16
article
Nemalé vzrušení zmocnilo se včera po 5. hod.
odpolední obecenstva, které prodlévalo na Františkově
nábřeží a dívalo se na rozvodněnou řeku. Pojednou
rozlehl se zděšený výkřík a zvědavci kupili se k chod-
níku naproti domu č. p. 325—I. na Františkově ná-
břeží, kde se propadl chodník pod občanem nezná-
mého jmena. Záhy roznesla se pověsť, že nábřežt
jest podemleto a že hrozí sesutím. Později ale magi-
strátní komise zjistila, že nábřeží nehrozí žádné ne-
bezpečí a prohlubeň v chodníku že způsobena byla
na nedostatečně zasypaném místě, kde dříve stával
agát. Bude ale přece zapotřebí nábřeží náležitě pro-
hlédnouti.
Na Letné stráň sesouvá se dále. Včera dopo-
ledne konalo se tam místní komisionální ohledání
při tom nařízeno uzavření celé řady cestiček, nad
nimiž se stráň sesouvá. Komise, již řídil p. dr. Herr-
mann, shledala, že sesouvá se celá stráň od Hanav-
ského pavillonu až k restauraci na Letné. Všeobecně
vysloven náhled, že střelba dynamitem, po-
mocí které byla trhána skála pro novou silnici pod
Letnou a tunel letenský, otřásla tak značně svrchní
vrstvy stráně, že pronikla do nich voda a nyní se
vrstvy ty sesouvají. Silnice pod Letnou byla
pro povozy uzavřena a přechod povo-
len pouze pro pěší. Zábradlí u cestiček byla
odstraněna. Naproti Strakovské akademii sesula se
země i se stromy v délce 15 metrů. Další sesouvání
nastane v pozdější době. Komise nařídila udupávání
trhlin, aby voda měla náležitý odpad.
V Bělského třídě stráň sesula se tak, že trhliny
rozšířily se až k mostu Františka Josefa. Chodník
tam byl opatřen novým zábradlím a staré kamenné
zábradlí bylo odstraněno. U Hanavského pavilonu
sesula se část náspu pod zábradlím.
Františkův
doktor
Herr
František Josef
ný
Letná
Hanavský pavilon
17
article
Opravní zeď, pnoucí se ve výši prvého patr
u vily Biancy v Zahradnické ulici v Bubenči hrozí
sesutím. Aby se zabránilo možnému neštěstí, byla
ulice tato o 5. hodině odpolední pro obecenstvo
úplně uzavřena.
Z ředitelství »České severní dráhy« se ozna-
muje: Ježto následkem dlouhotrvajících silných de-
šťů nastalo sesouvání náspů železničních mezi sta-
nicemi Policí-Žandovem a Stružnicí, bylo nutno jízdu
nákladních vlaků na trati mezi Benešovem nad Plouč-
nicí a Českou Lípou zatímně přérušiti.
Tím však doprava zboží do stanic této trati ni-
kterak neutrpí újmy, ježto zboží lze dopravovati přes
Tannenberg, dopravu osob a zavazadel lze spro-
středkovati přestupováním cestujících a přenešením
zavazadel ve stanici, kde jízda jest přerušena. Dále
pro povodeň na překladišti »Těšín-Podmokly přísta
viště« prozatím byla doprava zastavena.
vít Bianco
Bubeneč
Žandov
Stružnice
Benešov nad Ploučnice
Tannenberg
Těšín
Podmokly
18
article
Vážná nehoda přihodila se následkem sesouvání
půdy na železniční trati buštěhradské dráhy mezi
stanicemi Domina-Krásná Lípa a Černo-
vicí. Včera sesula se na trať skála v tom oka-
mžiku, když přijížděl smíšený vlak č. 738, jedoucí
z Vejprt do Chomutova. Strojvůdce sice víděl nebez-
pečí a také učinil všemožná opatření, aby kalastrole
zabránil, ale proto přece vlak vjel na velikou hro
madu země a kamení. Lokomotiva a šest ná-
kladních vezů vyšinulo se z kolejí.
4 vozy byly značně poškozeny. Osobní
vagony sice zůstaly v kolejích, ale skála sesula se
v tu chvíli, když zděšení cestující z nich vystupo-
vali. Pět osob bylo při tom poraněno
a sice Šmíd ze Zvonic, Ant. Loos, ob
chodník s koňmi, farář Richter a prů-
vodčí vlaku Berbeg. jenž musil být
dopraven do nemocnice v Chomutově.
Pátý cestující utrpěl lehčí zranění. Doprava osob
v těchto místech děje se na dále přestupováním. Do-
prava nákladního zboží byla přerušena a přerušení
potrvá asi 4 dny.
Chudým rodinám z Podskalí, které musily bý
přestěhovány, z peněz vrchního ředitelství chudin-
ského byly rozdávány podpory po 50 kr. už 1 zl
50 kr.
Domin
Černo
Šmíd
Loos
Richter
Vejprty
Chomutov
Podskalí
Krásná Lípa
19
article
Z venkova docházejí nás tyto další zprávy:
Z Hrdlořez. V noci na neděli rozvodnil se
zdejší potok v té míře, že stala se z něho divoká
řeka. Proud vody rozlil se přes oba břehy a zaplavil
řadu stavení, z nichž se musili lidé chvatně vystě-
hovati a ztráviti tuto noc, jakož i příští dny v cizích
příbytcích. Nenadálá povodeň nadělala značných ško
ve mlýně p. Františka Vavřince, kdež zaplavila mlý-
nici, strojovnu, jakož i mlýnské skladiště se záso-
bami obilí a různými mlynářskými výrobky. Můstek
spojující obě části obce, byl v nedělí proudem vody
siržen a odplaven. Téhož dne sřítil se chlév při
domku č. 22, náležející Marii Veselé.
V Kejích rozvodnil se rovněž tamní potok
zaplavil níže položená stavení, z nichž lidé musili
okny utíkati.
V Hloubětíně byly obavy před povodní veliké
neboť potok Rokytka rozvodnil se již v sobotu do
poledne, kdy v jiných místech nastávalo teprve tání
sněhu. V tamním mlýně pana Farkače bylo zapla-
veno několik místností, dále skladiště se zásobam
obilí a různých výrobků.
Hrůzných okamžiků zažili obyvatelé níže polo-
žených příbytků v Troji a Podhoří. Tytéž byly
vesměs zaplaveny, i lidé musili se z nich již v neděl
vystěhovati.
František Vavřinec
Můstek
Marie
Farkač
Hrdlořezy
Hloubětín
Rokytka
Trója
20
article
V Polabí byli lidé na povodeň již připraveni.
V Polabí byli lidé na povodeň již připraveni.
neboť osndu tomuto propadá tamní krajina každo-
ročně. Na pozemcích, najmě polích, z nichž byla
ornice spláknuta, způsobena opět nesmírná škoda.
Velký počet pobřežních domků v Brandýse, Čelako-
vicích a Toušení byl zaplaven, tak že mnoho lidí
musilo hledati útulku v cizích příbytcích.
Povodoň na Labi. Labe v horním toku od
Jaroměře k Mělníku třetí již den vystupuje opětně
z břehu a protahuje tak lelošní záplavu do doby
úplného čtvrt roku, v němž od ledna vydány jsou
kraje labské na pospas živlu, vše ničícímu. Při zá-
plavě této, ač nedostupuje výše velkých povodní mi-
nulých let, zveličuje se neblahý její účinek vodami
horními ze snéhu, jenž rychle roztal a vedle jezen
a rybníků v částech pobřežních, jako mezi Podě-
brady a Libicí, mezi Kolinem a Týncem nad Labem.
do nedohledných rozměrů se rozlévajících, způsobii
ještě veliké vodní nádržky v polích, na patě pahor-
katin ležících, kterážto voda, nemajíc odtoku, vymáči
půdu a obilí úplně. V půdách těch nebude letos
práce možna, v nejlepších případech až v květnu.
Z Nymburka, 9. dubna. (Původní zpráva »Ná
rodních Listů«.) Voda z Labe zaplavuje ostrov, pole
a louky ke Zboží, ke Kovanicům a Poděbradům, kde
tvoří až k Choťánkám a k Libici veliké nepřehledné
jezero. Mrlina u Nymburka a Cidlina u Libice vlastní
i zpáteční vodou z Labe zalily roviny kolem ústi
na několik kilometrů.
Z Oseka, 9. dubna. (Původní zpráva »Národ-
ních Listů«.) Lesy u Osečka a veliké rozlohy u Li-
bice a Chofánek jsou letos již po člvrté po
vodou. Cidlina jest rovněž rozvodněna a naplnila
Žehuňský rybník tak, že hrozilo nebezpečí protržení
hráze; voda přelévala se přes ni.
Kovanic
Mrlina
Polabí
Brandýs
Jaroměř
Mělník
Libice
Kolin
Týnec nad Labe
Nymburk
Poděbrady
Choťánky
Cidlina
Labe
Osek
Oseček
21
article
Z Kolína, 9. dubna. (Původní zpráva »Národ
ních Listů«.) Výše vody dle měřítka na železněm
mostě obnáší dnes + 145 centimetrů nad normálem
klesla ledy ode dne včerejšího o několik centi
metrů, ač není ještě voda horská v toku nižším
Horní voda z roztálého sněhu způsobuje velké škody
a záplavy, zejmena u obcí Sendražic a Oseka. Zá-
plava labská nepřímo rozšířena jest tím, že zeme
již nemůže přijati vláby horní, daleko za inundační
terrain. Opětný dnešní déšť působí již zoufalou ná
ladu u zemědělců nejúrodnějšího pásu země české.
Z Pardubic, 9. dubna. (Původní zpráva »Ná-
rodních Listů«.) Záplava labská, dostoupivši včera
dne 8. dubna v šestém období letošním nejvyššího
bodu, počíná pomalu klesali. Ukazuje již nyní
prorvy, které na březích způsobila. Jedinou snad vý-
bodu letos pro pole níže položená měla povodeř
tím, že vyhubila havěť myší, však zdá se, že ve-
hnala ji do poloh vyšších.
Ze Záboře. (Pův. zpráva.) Následky povodně,
způsobené roku letošního řekou Doubravko
v krajině naší, obzvláště pak povodeň v nynějších
kritických dnech, jsou pro zemědělce v poříčí řeky
vskutku hrozně. Řekou Doubravkou trpí nejvíce
obec Záboř, která nalezá se u ústí jejiho do Labe.
neboť veškery spousty vod, které se od hor Želez
ných hrnou jejím řečištěm, rozlévají se koll obce
zábořské po všech pozemcích v nížín
podél břehů se nalezajících a niči
vše, co v cestě se jím namane.
Záboř
Kolín
Sendražice
Osek
Pardubice
Ná
Doubravka
Labe
22
article
Letošní povodně jsou vskutku nekonečné, nebot
od posledních dnů lednových stíhá jedna dru-
hou a již přes dva měsíce voda z pol
a luk úplně vůbec nezmizela; vždyť sotva
že začíná se stahovati do hlavního řečiště, přihrnou
se znovu spousty vod, které na novo vše zaplavují.
Při krutých sněhových vánicích, které zasypaly če-
ské kraje spoustami sněhu, který v pokročilejší již
jarní době za dnešních dešťů rychle taje a vody z
ného hrnou se od Žehušic k Lišícům, Habrkovicům,
Kobylnicům a k Záboří, zaplavujíce vše šmahem
vnikají i do níže položených obydlí lidských. Oby-
vatelé jejich i dobytek musili se vystěhovati. Kdo
nobyl ještě nucen tak učinili, neujde okamžiku, kdy
z obydlí svého prchne. V některých chlévech stojí
dobytek již ve vodě, což zajisté bude míti na jeho
zdraví neblahé účinky.
Kolem Záboře jest povodeň nejhroznější, nebot
následkem vysokého stavu vody v řečišti labském
nemůže toto pojmouti veškeru vodu, valící se z
Doubravky. Krajina naše jest následkem toho na
mnoho kilometrů zatopena. Pod obcí Záboří ničí vše
voda labská, s bořejší pak strany vody z Doubravky.
Cestujícím, jedoucím vlaky spol. státní dráhy rak.-
uherské od Pardubic ku Praze, naskytuje se zvláštní
pohled, jak zápasíce mezi sebou proudy vod, trhají
pole a ničí veškeru podzimní setbu. Pohled na kra-
jinu zdejší jest pro hospodáře hrozný;
podzimních druhů obilí hezbude ni-
čeho, neboť vše zhynulo buď sněhem neb vodou
a kdy bude lze zahájiti jarní práce, žádný dosud
neví a předvídati ani nemůže. Dnešní zátopa potrvá
zajisté několik týdnů a ještě pak dlouho bude trvati,
nežli zničená nyní zátopou pole upraví se k setbě.
Žehušice
Lišíec
Habrkovice
Kobylnice
Záboří
Ob
Doubravka
Pardubice
Praha
23
article
Vyhlídky a naděje zdejšího rolnictva jsou tudíž
smutné a žalostné. Uváží-li se, jakých ča-
stých škod za veškerá léta povodněmi na majetku
svém obec zábořská přetrpěla, nelze se diviti, že
obyvatelstvo její ztrácí již veškeru nadějía
důvěru, že odněkud nějaké pomoci
se mu dostane. Přes veškeré nama-
haní, prosení, žádosti, udávání ško
na kompetentní místa nelze ani do-
cíliti řádného slevení daní, regulace Dou-
bravky pak odpočívá na papíře v zapome-
nutí a uskuteční-li se snad, což ještě dlouho s
nestane, nebude obyvatelstvu nynějšímu nikdy
nahraženo, oč jest dnes stále olupováno. Jest
nejvýše žádoucno, aby kruhy, jež dovolávají se pří-
zně rolnictva, nyní všemožně o ně se staraly a na
vlastní oči se přesvědčily, jaká hospodářská pohroma
stihla jej opět, zejmena v Polabí.
Z Libomyšle. (Pův. dop.) Letos již po třetí
stihla nás povodeň a učinila takovou spoustu škod,
že následkem toho mohou býti pro mnobého oby-
vatele osady zdejší osudné. Původní směr Li-
tavky přeměníl na několika místech ko-
ryto a ubírá se novými cestami po po-
zemeích, zanáší je štěrkem, rve s běsilostí v pů-
dách, ničíc parcelu za parcelou, majetek to zdejšího
nešťastného lidu rolnického. Stejný osud stihl zdejší
živnostníky. Jezy jsou strbány a novými směry Li-
tavky zbaveni budou potřebné vodn
síly. Katastrofa nás stihnuvší převyšuje rok 1897
ve svých účincích a nenastane-li brzká záchrana,
jest obava, že na sta měr dalších pozemků bude
zničeno. Voláme k povolaným kruhům, aby pomohly
nám k záchraně našeho jmění mimořádnými opa-
třeními a neméně činíme appeli na poslance, by
s úsilím domáhali se uskutečnění regulace Litavky.
která stálými povodněmi od r. 1890 jest štěrkem tak
přeplněna, že nemá žádného koryta.
Polabí
Libomyšl
Litavka
24
article
Z Brna, 9. dubna. (C.-B) Rozvodněná Švarcava
strhla dřevěný most u Jundrova. V okresu bosko-
vickém Svitava zaplavila louky a některé továrnyu
Letovic a Doubravníka. Pro povodeň byla i zastavena
doprava na trati Vranovice-Pohořelice severní dráhy.
Na říšské silnici z Mikulova do Vranovic vedoucí
jest v okresu mikulovském obec Mušov, v husto-
pečském okresu obec Ivaň povodní ohrožena. —
V okresu uhersko-hradištském zatopeny jsou Kvasice
a Modrá. Nebezpečí hrozí i obci Kunovicím.
Klub národní strany svobodomyslné
konal včera večer ve svých místnostech člen-
skou schůzi, jež byla věnována rozhovoru o pro-
gramu nové strany realistické. Zahájil ji před-
seda klubu pan dr. Václav Škarda, který ve
svém proslovu pravil: Často si stěžujeme, že
máme veliký nedostatek pracovníků v životě ve-
řejném, ale na druhé straně, když se rozhlížíme
kolem sebe, pozorujeme, že máme příliš mnoho
reformátorů a zakladatelů stran. U nás v Če-
chách máme strany, které nemají programu žád-
ného anebo přisvojují si program strany jiné
dokazují, že mu lépe rozumějí nežli strana,
která si jej vytkla, ale máme také strany, které
maji program, ale nikoliv stoupence.
doktor
Škarda
Brno
Jundrov
Letovice
Vranovice
Pohořelice
Mikulov
Kvasice
Kunovice
vický Svitava
Mušov
25
article
Před týdnem sešli se přívrženci tak zv.
směru realistického v Praze a organisovali se
v novou stranu, jíž dali hrdé jmeno česká
strana lidová. O programu, který byl částečně
uveřejněn v listech, lze říci, že v některých
ohledech obsahuje myšlenky nové a dobré, avšak
k vůli těm novým dobrým myšlenkám nebylo
třeba zakládati novou stranu. Za to však sluš
na to položiti důraz, že v určitých otázkách,
zejmena v otázce státoprávní, jazykové a osvě-
tové byly v programové debatě, která při usta-
vující schůzi strany té byla vedena, proneseny
náhledy a mínění, které nižádným způsobem ne-
můžeme uznati za správné, které naopak mu-
síme co nejúčinněji potírati, poněvadž máme
hluboké přesvědčení, že by byly na úkor vý-
voji našeho národa a postupu věci české.
V listech, které sloužily zakladateli nové
strany, bylo lze čísti velmi často výtky, že
v naší straně od jednotlivých stoupenců vyja-
dřují se myšlenky, které se neshodují, že ve
straně naší není jednoty i v otázkách méně
podřízených. Jest zajímavo, že ve straně, o které
správně bylo řečeno, že je to spíše sekta, nežl
strana politická, o zásadní otázce přišla od
spolupracovníků programu toho dvě mínění na-
prosto různá. V otázce státoprávní pravil jeden
řečník, že našemu dalšímu postupu vadí hlavně
to, že nejsme si jisti, jak si máme počínat
v otázce státoprávní a proto prý musí býli sta-
novisko státoprávní odklizeno. V téže době jiný
spolupracovník programu pravil, že státní právo
jest důležitým bodem v programu naší strany
Je z toho patrno, že v takové malé společnost
byli v otázce kardinální různé výklady o pojm
tak stěžejném.
Praha
26
article
Po zahajovacích těchto slovech udělil pak
předseda slovo referentu panu dru. Pippichovi,
z jehož podrobného, pozorně vyslechnutého refe-
rátu vyjímáme:
Česká lidová strana, dříve strana realisto.
sestoupila se, jak bylo sděleno při sjezdu po
průpravných pracích, které vykonány byly v
zvláštních komisích pro vypracování jednotlivých
částí programu. Přihlížíme-li k ustavení se strany.
zaráží nás otázka účelnosti a včasnosti utvoření
se takové strany. Zdá se, že to, co bylo uve-
řejněno o přípravách, má býti na to odpovědí,
že to není věc ad hoc, v nynější situnci vy
tvořená, ale přece tím, že vyhlášen byl program.
který v mnohých podstatných věcech přibližuje
se do jisté míry svatodušnímu programu Němců
a který na sto honů dále, nežli se dosud stalo.
vychází krajanům německým v ústrety, v situaci
nynější, kdy se stal pokus na konferencích vy
rovnacích, abychom smírnou cestou urovnal
sporné otázky, nabývá program ten váhy nemalé,
poněvadž dává naším odpůrcům do rukou zbraně,
kterými proti nám bojují, jak se již také ukázalo
na snému. Je to věc sama o sobě již taková,
která nutí přemýšleti, bylo-li vlastenecké, záslužné
a prospěšné v otázkách sporných, kde jde do
jisté míry o kompromisování, jíti až na nejkraj-
nější mez a přistoupiti na půdu již nepřítelem
obsazenou. Takový dojem učinila věc ve veřej-
nosti a myslím, že dojem ten je ještě sesílí.
Pippich
Němec
Český lidový strana
27
article
Strana dala si jmeno česká lidová strana
a tu přirozeně v ní vyhledáváme lídovost a če-
skost. Čím precisovala strana svou lidovost?
Professor Masaryk pravil v té příčině na sjezdu,
že je to lidová strana proto, že metodou její
jest realism a heslo realismu vědeckého a lite-
rárního že jest pravda a pravdou že dobývá se
právo. K tomu přidružuje se, že strana stojí
na podstati demokratické, že staví v popředi
svého programu všeobecné, přímé, rovné právo
hlasovací, pokrok sociální a že hlavní váhu
klade na humanitu. Humanismem máme dospět
ke své samostatnosti, čili jak bylo řečeno, auto-
nomii.
Pokud se jedná o tyto příznačné vlastnosti
programu, jest program ten totožný s programem
národní strany svobodomyslné, poněvadž strana
svobodomyslná jest demokratická, stojí pevně
při všeobecném rovném právu hlasovacím, třeba
by ve straně bylo různé mínění o postupu v této
otázce. Že lidskosť a humanita byly stranou
naší nejen vždy hlásány, ale též osvědčovány
i na našem sněmu, jest samozřejmo.
Novým v programu jest precisování snahy
po reální pravdě. Kdyby snaha ta odpovídala
tomu, co jest lidovým cítěním, co jest lidovou
duší, pak by se nesměla strana ta zváti lidovou,
a kdyby se jí tak zvala, přece ji nikdy nebude.
Masaryk
28
article
Program, jak si jej strana vybudovala, příčí se
přímo povaze našeho lidu. Bylo by špatnou vý-
chovou našeho lidu ve směru politickém, kdy
bychom jej vedli cestami programu strany tzv.
lidové. Hledání reální pravdy jest povinností
každého počestného, svědomitého politika a muže
a že by se strana svobodomyslná reální pravdě
vyhýbala, nebude zajisté nikdo tvrditi.
Na jiném místě praví se, že lidovosť ne-
znamená rovnost, nýbrž úsilovnou práci, hlavně
práci drobnou v zájmu národního celku. Drobná
práce jest nejen hlásána, ale i konána bez roz-
dílu všemi stranami ode dávna tak, že to ně-
jakou příznačnou vlastností nové strany není
a zejména neurčuje to lidovosť této strany.
Smysl pro reální pravdu nezachovala si strana
hned při první příležitosti, když líčila svůj po-
měr k národní straně svobodomyslné.
Českosť definuje prof. Masaryk takto: Jest
na čase se vzpamatovati v politice a provozo-
vati politiku na základě své národní a historické
ideje, ideje humanítní. Zde kondensuje profossor
Masaryk národní a historické ideje v jedinou
českou ideu humanitní. Pánové, vy vite, jak
v moderní politice mocí a násilí vypadá idea
humanitní. (Souhlas.) Budeme-li chtiti humanis-
müs vnutiti jiným, kteři ho přijati nechtějí, kteří
chtějí jen postupovati mocí a nadvládou, musíme
při tom býti biti. (Tak jest! Výborně!) Na ta-
kovém základě se česká politika, která má býti
zdravá a silná a nikoliv politikou chabostia
mdloby, naprosto prováděti nedá.
profesor
Masaryk
29
article
Byla-li historická dříve idea humanitní
česká, jest dnes světová a je to přiznáváním se
k jistému světoobčanství. I v té historické pod-
stati celá věc se stává stínem a vystupuje na
povrch to, co má býti ideou lidskosti pro celý
svět, ale čemu příznak výlučné českosti přiznat
nemůžeme. Na základě ideje humanitní dospí-
vá se pak v programu k federaci. Je-li v tom
praktická lidová politika, posuďte sami.
Českost se české straně lidové zrovna ne-
povedla. Jakým způsobem chce strana ta pů-
sobiti na lid, pokud se tento zná ke svým slav-
ným dějinám, ke své historické slávě svých
předků, ke svým drahým historickým tradicím,
jež mají vždy velikou vznětlivou moc na široké
massy, kterými tradicemi jedině lze povznésti
široké vrstvy nad zájmy stavovské, kteréžto
tradice mají jedině sílu dovésti lid k velikým
cílům? Jak se staví česká strana lidová k hi-
storickému právu českému? Prof. Masaryk
praví, že strana domáhá se politické samostat-
nosti, hlavně práva přirozeného. Nemůže prý
býti pochyby, že úplně platného práva histori-
ckého máme málo, protože prý nebyla histo-
rická kontinuita dodržena. Státní právo histo-
rické strana nezavrhuje, ale zavrhuje státoprávní
utopism. Česká strana lidová nestaví se na zá-
klad námi hájený, že naše státoprávní posta-
vení zakládá se na smluvném poměru mezi ko-
runou a zeměmi koruny české, stvrzeném a za-
ručeném přísahami králů !
profesor
Masaryk
30
article
Politickým základem programu české strany
lidové jest autonomisace a na základě té do-
spívá se k vyrovnání s Němci. Národnostní
rozdělení jest prý naprosto nutné a nelze prý
ničeho namílati proti rozdělení jednotlivých
úřadů v zemi. Dále prohlašuje se nutná po-
třeba zřízení národnostních kurií na sněmu.
Jest pravda, že jsme na národnostní ohra-
ničení pomýšleli již při fundamentálkách, ale-
teprv po úplném rozřešení otázky české ve
smyslu státoprávním, ve smyslu svébytnosti a
samostatnosti koruny české, kdy jistá autono-
misace může nastati i pro naše německé kra-
jany. Postavíme-li však národnostní ohraničení
v před a řekneme-li, že je akceptujeme, pak
se k rozřešení vlastní otázky české nikdy více
nedostaneme. Jak chce dospěti po tom nová
strana k samostatnosti zemí koruny české, pří-
padně k samostatnosti královstvi českého, na.
to se v programu neodpovídá,
V programu jazykovém se praví: úřad
dle názorů demokratických jest vykonavatelem
vůle občanstva a má míti každý občan zaru-
čeno, že vyvolati si může úkon svým jazykem.
To jest správné, ale v dálším dospivá se
k tomu, že musí býti zároveň respeklováno
právo úřadníka jako občana a to vede k jedno-
jazyčnosti úřadníků při dvoujazyčnosti úřadů.
Němec
31
article
Následkem toho musí býti obvody jedno-
jazyčné a smíšené. Program strany nově líší
se tedy od svatodušního programu jen v tom,
že Němci chtějí jednojazyčnost úřadů i úřad-
níků. V programu politickém se pravilo, že
ohraničení, národnostní může se díti pouze
podle národnosti, ale v programu jazykovém se
praví, že se při ohraničování má přihlížeti také
k poměrům hospodářským. Na tomto mistě
nejvíce zaráží, že prý se věc však tak nemá
s obyvatelstvem fluktujícím je to poprvé, že
v programu strany české přijalo se heslo
Němců. Tato zásada jest pro naše národní
menšiny přímo zhoubná. Upravení poměrů ja-
zykových má se státi rámcovým zákonem,
který se má projednati na radě říšské. Uznává
se tedy kompetence říšské rady pro naši otázku
jazykovou.
Řečník přechází pak k programovému po-
žadavku »české lidové strany«, by se němčina
stala na středních školách českých povinným
jazykem. Sděluje námitky účastníka sjezdu jme-
nované strany p. učitele Nigrina, který pociťo-
val to tiché přiznání superiority německého ja-
zyka, a odpověď prof. Masaryka: němčinou če-
liti němčině. Ať se tomu dává výklad jakýkoli,
propagují se tím německé hlasy, že státní něm-
čina je nutností. (Souhlas.) Tím by se »českou
stranou lidovou« pomahalo požadavku svato-
dušního programu německého po dorozumivacím
jazyku německém. Poměry dánské, o kterých
mluvil prof. dr. Kraus, jsou zcela jiné: tam
otázka nemá politického významu, jako jej má
u nás.
Němec
Nigrin
profesor
Masaryk
doktor
Kraus
český lidový strana
32
article
Řečník poukázal pak na školský program
»české strany lidové«, v němž vyslovuje se
řada starých dobrých zásad, také námi propa-
govaných a zastávaných. Nová strana však, do-
kud ve školství trvá platnost říšského zákono-
dárství, zavádí do svého programu centralistický
ráz, kdežto my žádáme federalisaci školství dle
individuálních potřeb jednoho každého národa.
Řečník vypočítává na to požadavky hospo-
dářského finančního a sociálního programu nové
strany; jsou to po většině zase samozřejmé,
dávno známé pravdy, kterými se po leta zabý-
váme a jež po leta hlásáme my.
Celkem vzato: prohlížíme-li v programu
»české lidové strany« to, co je v něm dobrého,
jsou to zásady národní strany svobodomyslné.
K tomu nebylo třeba nové strany.
Proč tedy byla utvořena?
Jedná prý se hlavně o nový směr a o
novou methodu práce: nová strana prý chce
k politickému vzdělání i sebevzdělání. Nám se
vytýká příliš agitační činnost, »poslancování«,
jakási okázalost, prý úmyslná, vytýkají se nám
resoluce a slavnosti. Nuž, i nová strana začala
také resolucí a — banketem.
Celkový úsudek lze pak shrnouti ve slova,
že »česká lidová strana« neďoká-
zala sjezdem svým potřebu tohoto
sdružení ničím jako včasnosta
vhodnost, ničím lidovost a českost.
Proto také stranou opravdu lido-
vou se nestane. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Posl. dr. Kramář praví, že věc, o kterou
jde, má svou důležitost, ježto na sjezdě »české
lidové strany« se sešlo 400 mužů z intelli-
gence.
Řečník nesouhlasí, přichází-li se s výtkou
nevlastenectví; hlavní otázkou je ta, je-li cesta,
kterou se nová strana míní bráti, správnou čili
nie. Pro svou osobu poznamenává řečník, že
prof. Masaryk mluvil o bývalých členech strany
způsobem, který nemohl nezaboleti.
Posl
doktor
Kramář
profesor
Masaryk
český lidový strana