ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 861e50d0-669b-11dc-8aba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 31, person 51, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 10 dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 99
4 article
Na ranní a odpol. Itst předplácí se v Praze v almlnfstrael na nšs pr čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškeu na měsl ko na čtvrt lota ve tlialktah na měsíe . . . . . . 2 K 30 P'oštout vt . . . 9ko0 s dvojí zásllken na raá í na vrk lla . . . : H k eoe
Praha
5 article Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranác,
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranác, Schůze desátá.
Praha
6 title
Uhelná otázka na sněmu krá lovství českého.
7 article
R. V Praze, 9. dubna. Neúmorná síla a nezmarnost dobré my šlenky osvědčila se významným způsobem opět při návrhu, jejž před lety již učinil na sněmu království českého zvěčnělý chéf náš dr. Jul. Grégr. Pamatujeme se dobře, jaký odpor vzbudil návrh jeho, aby na uhlí, jez vyváží se ze země, uvalen byl zvláštní zem- ský poplatek, který byl podán a sice ne pouze u národních odpůrců našich, kteří bláhovci domnívali se, že návrh učiněn byl z nevraživosti národní, poněvadž uhelný prů- mysl z valné části má sídlo své v kraji ně- meckém a smíšeném, nýbrž také u vlastních lidi našich. Nechceme burcovati ze sna staré vzpomínky a vyvolávat zašlé stíny — ale což platno. Dobré jádro návrhu toho zma- řiti se nedalo.
doktor Jula Grégr Praha
8 article
Události, silnější, než sebe větší nechut staročeská, udržovaly myšlenku po léta při životě. Přičinili se o to havíři, právě tak, jako vlastníci dolů, konsumenti jako komi- sionáři a obchodníci. Dnes již nikdo nesápal se na poslance Kaftana, jenž stal se jaks dědicem návrhu dra. Julia Grégra. Dnes posl. Kaftan odůvodňoval ovšem návrh po- někud jiný, než v letech minulých. To, čemu mělo býti návrhem dra. Julia Grégra zabrá- něno, nadešlo totiž letos v takové síle, že nutno bylo na širší a pevnější položit jej základ, leč účel jeho je týž, jaký byl návrhu původního. JJe pravda, že páni Němci ze zásadního odporu proti zemi této a všem je- jím institucím, nebyli pro to, aby zem převzala ku prodeji všechno uhlí v zemi dobyté a země ab jedině byla povolána provozo- vati prodej uhlí, však odpor jejich byl namířen jen proti formě a ne proti obsahu návrhu Kaftanova. A což slavná vláda? Její zásada je ob sažena je slovích: Nes mne, má lodičko, nes mne, kam vítr duje... To extrakt její mou- drosti a její obyčej, chápati se sochoru te- prve tehdy, když topící se býl již zmizei pod hladinou.
Kaftan Grégr Němec Kaftanův
9 article
Vláda nanejvýš svolá anketu, vyslechne tam z jedné strany žaloby, z druhé sottisy a perfidie, aby na konec deznala, že nemá prostředků, jak chrániti před lupiči pokladů, uložených v útrobách této naší zemi a před jejich kupeckými náhončími. Stačí prý jí ale radost z potěšitelného fakta, že obě stano viska — stanovisko konsumentů a dolova- telů — se poněkud — sblížila. Rozumí se samo sebou, že předmětem řeči poslance Kaftana byla právě letošní stávka a to, co děje se nyní po ní a co do krajnosti roztrpčuje každého, kdo má jen drobet citu pro právo. Řečník uvedl ve své řeči tak hrozné doklady ku zločinnému přímo vykořisťování slabého našeho průmyslua konsumentů se strany barbarských vlastníků dolů a jejich pomocníků, velkoobchodníků že věru stálo to za to, řeč tu vyslechnouti Tím více se divíme tomu, že nejvyšší repre- sentant vlády právě při této řeči opustil sně- movní síň. Posl. Kaftan líčil následky uhelne stávky a uhelného lichvaření ne pouze na průmysl, nýbrž na vývoj hospodářského ži vota vůbec, zejmena ale zdrcující kritikou odsoudil svolanou do Vídně anketu uhelnou, tu zpupnost uhlířskou a tu přímo útrpnost vzbuzující slabost vlády. Jaký byl účinek ankety? Jedině ten, že papíry všech závodů uhelných úžasně ženou se do výšky. Poslanec Kaftan však bezohledně na pranýř postavil též orgány státní, jejichž cho- vání bylo v době striku uhelného nejmírněji řečeno nepochopitelné. Úžas vzbudilo, že stát ze svých dolů všechen výtě- žek postoupil židovskému velko- obchodníku, od něhož v době stávky za cenu dvojnásobnou nucen byl kupovati vlastní své uhlí, aby nemusila býti na stát- ních drahách zastavena doprava.
Kaftan Posl Vídeň
10 article
Pan Strache slovy možná ještě roz hodnějšími — dojista ale slovy hlučnějšími — odsoudil lichvu uhelnou, jež nyní se pro- vozuje; ba projevil dokonce podezření, že majitelé dolů a velkoobchodníci stávkusi vlastně aranžovali sami. Ale pan Strache je Němec, zuřivý Němec, který Čechy polyká na potkání a proto musil býti z diktátu své strany odpůrcem návrhu Kaftanova, jenž mu byl proto »státoprávní« a v němž prý skryta je tendence, uhlí » pováclavit«. Německý poslanec Gebler, jenž ná- leží prý straně Pradově, jest z nejhlubšího přesvědčení nyní antisemitou. A proto všechnu vinu svaloval na židy. Poukazoval k těm Weimannům, Reimannům, Petschkům, Jeitelesům atd., kteří v době uhelného striku báječné obnosy vydělali, při tom ovšem nezapomněl na pány, kteří notoricky židy nejsou, již ale jdou ruku v ruce s uhelnými kapitalisty a od nichž v ničem se neliší, než snad tím, že se tak jako oni neexpo- nují. Pan Gebler nalezl by mezi nimi jmena moc vysokých nežidovských pánů. Z pana Geblera sršel sice hněv z upřímného srdce, pro lid zaujatého, avšak pán ten tolik toho do své řeči pojal, o tolika rozhovořil se věcech, že jedno mizelo před druhým a že byla to báječná směsice všemožných faleš- ných, nesprávných a banálních a na druhé straně zase oprávněných a pravdivýcha i důmyslných výroků.
Strach Němec Čecho Kaftanův Gebler Weimann Reimann Petschek Jeiteles
11 article
Po Geblerovi ujal se slova německý liberál dr. Leitner, jenž pustil se do velmi nešťastně polemiky s Geblerem, v níž se mu ale příliš nedařilo. To je osud ústavo- věrných Němců, že ubijejí svou politicky neporozumitelnou taktikou. Dosavadní jejich manchestrovství oddalovalo je čím dál tím víc od lidu, až na konec ocítila se čelnáa četná tato strana, jež své doby diktovala zákony tomuto státu, na šikmé ploše úpadku. Ubila se doktrinováním a potom, že pro- gramu jejímu nedostávalo se mravního ob- sahu. A škodou ničemu se nenaučila. Dnes je zrovna taková, jakou byla před dvacet lety. Nechápe cítění lidové a proto dnesse postavila za směšné národní a politické ma- rotty proti lidu.- Celkem sněm se při debatě uhelné dobře bavil. Veselá nálada na všech stranách Aníiremité všech zbarvení, národností a po- litického vyznání smáli se, až se za břich popadali, když pan Gebler prohlásil, že ne- bude dříve dobře, dokud nebudou židům dlouhé prsty obřezány a když shrnul všechna svá přání v tom, aby na konec všichni ži- dovští lichváři byli pověšeni na společné ši- benici a když pan Stein a Wolf dobíralisi pana dra. Leitnera k vůli jeho »sežido- vatělému liberalismu« a když pan Wolf, byv volán na místě posl. Steina k pořádku, pro- hlásil, že má jedno napomenutí k dobrému a když liberálové, tito falešní proroci, odpí- rali podporu návrhu Kaftanovu k vůli tomu, že zapáchá státoprávnictvím. Do půl čtvrté trvala zábava. Zejtrao 11. hod. bude v ní pokračováno. Tisícové budou se zatím shánět po trošce mouru, aby měli čím ohřáti svou polévku.
doktor Leitner Němec Gebler Stein Wolf Kaftanův
12 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi v 11 hodin 25 minut dopoledne U vládního stolu přítomni jsou: místodržitel h Coudenhove, c. k. místodrž. rada dr. Vojáček okresní hejtman dr. Neumann Tiskem rozdány Zpráva, kterou náhradník přísedícího zemského výboru, posl. dr. Karel Urban podal o finančním stavu král. českého ve schůzi rozpočtové komise dne 2 dubna 1900. — Zpráva zemského výboru král. če ského o sloučení fondu vyvazovacího s fondem zem ským. — Zpráva zemského výboru království če ského, kterouž předkládá se v posledním zasedání nevyřízená zpráva komise pro zřízení krajských okresních soudů o peticích mnohých okresních za- stupitelstev, aby pro případ změny hranic mezi za- stupitelskými okresy vydán byl zákon o účtování jmění a břemen mezi těmito okresy s dalšími pří- slušnými návrhy. — Zpráva výboru zemského o pe- ticích za změnu § 87. zákona ze dne 16. dubna 1864 z. z. č. 7 a § 54. zákona ze dne 25. července 1864 z. z. č. 27 týkajících se povolování obecnícha okresních přirážek. — Zpráva zemského výboru s statistickými daty o pohybu káranců a korrigendo král. čes. zem. donucovacích pracoven a polepšoven pro r. 1897 pokud se týče r. 1898. Při doplňovací volbě, vykonané v minulé schů celým sněmem, byli zvolení do komise živnostenské posl. Kahl a do výboru legitimač. posl. Strache Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl dr. Dyk a posl. Čeněk Hoffmann a soudr. vznesli na mně dotaz, jsem li ochoten předložiti sněmu ústavnímu projednání osnovy zákonů ko ma- sačních.
Coudenhove Vojáček doktor Neumann Urban Kahl Dyk Hoffmann zemský výbor království če ský zpráva zemský výbor král
13 article
Dohodouv se se zemským výborem a na základ usnesení jeho za dne 2. dubna 1900 k dotazu od- povídám: V roce 1898 zaslala c. k. vláda zemskému vy- boru předlohy, týkající se operací agrárních, jež byly vypracovány c. k. ministerstvem, aby ve shodě se zúčastněnými ministerstvy na základě porady an- kety, konané při c. k. místodržitelství ve dnech 5. 21. dubna a 10. května r. 1897 za účastenství zá stupců vlády, zemského výboru, obou odborů země dělské rady, kruhu poslanců obou národností i od borných spolků o nich porokoval. Jsou to 1. Návrh říšského zákona, jímž mají býti čá- stečně změněny říšské zákony ze dne 7. června 1883 č. 92—94 ř. z. 2. Návrhy tří zemských zákonů. z nichž týče se a) prvý zcelování hospodářských po- zemků, b) druhý dělení společných pozemků a upra- vení společných uživacích a správních práv, k nim se vztahujících, c) třetí složení zemské komise pro očistění lesů od cizích zákličků a zaokrouhlení hranie lesních. 3. Osnova ujednání v příčině zařízení geo- metrické služby při operacích agrárních.
14 article
Návrh říšského zákona, jenž má sloužiti z základ osnov zemských zákonů, určen jest dle sdě- lení c. k. vlády na vědomí zemského výboru a bude až slav. sněm přijme návrhy zemských zákonů předpokládajic nejvyšší zmocnění, předložen říšsk radě k ústavnímu projednání; v příčině návrhů zem- ských zákonů zůstavila c. k. vláda zem skému výboru, by se buď onich vyjá dřil, načež by návrhy ty — předpokládajíc nej vyšší zmocnění — byly jako vládní předlohy před loženy slavnému sněmu k ústavnímu projednání. nebo aby je jako vlastní předlohy sl. sněmu podal Zemský výbor usnesl se na eventualitě prvé zůstaviti totiž c. k. vládě, by návrhy o něž se jedná, sněmu předložila, o čemž bylo dáno věděti Prozatím pak uznal toho potřebu, opatřiti sobo o zmíněných operátech dobré zdání zemědělské rady Až posud podal vyžádané dobré zdání jen český odbor zemědělské rady.
15 article
Z vylíčeného stavu věcí vysvítá, že není té doby po ruce žádné předlohy, kterou by lz bylo slav. sněmu ku projednání před- ložiti. V příčině případného zdanění těžby mi- nerálního uhlí v Čechách ku prospěchu země učinili posl. Jan Kaftan a soudruzi v třelí schůzi sněmu ze dne 26. března 1900 ke mně dotaz: »Jest uloženě šetření již provedeno a ukon- čeno a zda ochoten jsem dotyčnou zprávu slavnému sněmu v brzku předložiti. Dotaz ten zodpovídám na základě usnesení zemského výboru království českého takto: Usnesením sl. sněmu ze dne 22. dubna 1899 bylo zemskému výboru uloženo, aby vyslyšev od- borné korporace a zástupce interessentů bedlivě uvážil, jakým způsobem těžba minerálního ublí v Čechách mohla by býti ku prospěchu země zda- něna a aby o výsledku šetření svého podal v nej bližším zasedání sněmu zprávu, po případě hotový návrh zákona. Zemský výbor vzal příkaz ten ihne v bedlivou úvahu a dospěl po opětném, zevrubném rokování k přesvědčení, že šetření sl. sněmem na řízené, má-li býti účelné a má-li s urychlením do dělati se kýženého úspěchu, nelze jinak zavésti, net když se předem zjistí, v jakém způsobu c. k. vláda zdanění uhll ve prospěch země s ohledem na státní zájmy a poměry mezinárodní připustiti může. Na základě jednohlasného svého usnesení ze dne 28. června 1899 předložil proto zemský výbor po- drobnou a příslušnými doklady doloženou zprávu ze dne 28. června 1899 čís. 44.420 otázku zdanění uhli přímo c. k. finančnímu ministerstvu s na le h a v ou
Kaftan Čechy zemský výbor
16 article
žádos!í, by své stanovisko, jež zaujímá v příčině té, s usplšením, pokud lze největším oznámilo a za tím účelem u přiložení statistického materiálu podmínky přípustného takového zdaněn přesně a podrobně stanovilo. Ačkoliv vyřízení télo žádosti bylo přípisem zem ského výboru ze dne 31.října 1899 ad NE 44.420 Iinaněnímu ministerstvu na paměť uvedeno a ačkoliv zemský výbor též na základě četnýc žádostí, jež v posledních dobách došly od okres ních výborů za příčinou uzákonění dávky z uhlí netoliko upozornil c. k. vládu na naléhavos této záležitosti, nýbrž i poukázal na nepřísluš nosti, kleré právě v příčině těžby a prodeje ubli na jevo vyšly, vydalo c. k. finanční ministerstvo vy jádření zemským výborem, vyžadované teprve dne 17. března a sice v tom smyslu, že pro jednání návrhu o zdanění uhlí odpadá jelíkož bernímu tomuto projektu se velice zá važné námitky na odpor staví a při člán kování dávky téku státním daním jest nemožné Vzhledem k tomu, že tolo vyjádření c. k. finanč- ního ministerstva dodáno bylo zemskému výboru teprve sub. praes. 25. března 1900, tudiž z nynějšího zasedání sněmovního nezbývalo zem skému výboru než předložiti prohlášení c. k. vlády slav. sněmu království českého dle předpisu § 78 jednacího řádu. Zemský výbor tak učinil svou zprávou ze dne 29. března 1900 číslo 24.346, kterážto zpráva byln pod číslem sněm. 185 přikázána rozpočtové komisi Poslanci hr. Ledebur a svob. p. Hil prandt omlouvají se churavostí pro dnešní a zej třejší schůzi. Posl. dru. Bareutherovi povoluje se dne dělní dovolená. Posl. dr. Kramář a soudruzi podávaj návrh
Ledebur Posl doktor Kramář
17 article
Slavný sněme račiž se usnésti 1. do rozpočiu zemského budiž vložen každo ročně obnos 20.000 K na zakupování dě uměleckých, od umělců českých neb v Čechách zrozených. 2. umělecká díla, jež z obnosu to hoto zakoupena budou, buďtež ucho vána prozatím v museu král. českéh dokud nebude zřízena gallerie uměn král. českého 3. zemskému výboru budiž uloženo, aby vy pracoval a slav. sněmu předložil řád podle něhož řídila by se komise o za kupování uměleckých děl rozhodu- jící. Vkomisi té buďtež zastoupen všechny umělecké jednoty a spolky pražské- 4. C. k. vláda budiž dožádána, aby k témuž účelu ročně aspoň stejnou částku věnovala V ohledu formálním navrhuje se přikázání n vrhu komisi rozpočtové. Posl. Strache a soudruzí podávají na místo držitele dotaz, ve kterém poukazují na velkou dů ležitost uhlí pro hospodářský vývoj, na škodu, která způsobena byla za stávky nouzí o ně, na okolnost. že jeho dolováním ničí se pozemky, z jejichž výtěžku platila se státu a zemi daň a táží se, co hodlá vláda po bezvýsledném průběhu ankety svolaně na den 6. t. m. podniknouti, aby chránila průmysl a vešker obecenstvo před bezmezným využitkováním poměrů zavládnuvších na domácím uhelném trhu ve pro spěchu veřejných zájmů a bpravila poměry v příčin těžby a prodeje uhlí. Posl. Varták a soudr. podali
Posl Čechy spolek pražský4
19 article
Slavný sněme, račiž se usnésti Vzhledem ku pohromě krupobitní, která 18. čer vence 1899 krutě stihla obce Tehov a Všestary v okresu říčanském, tak že 3/4 plodin i dle odhad úřadních byly zničeny a obyvatelstvo obcí těch ná- sledkem toho uvrženo bylo u velikou tíseň — v zývá se c. k. vláda, aby obcím zmín ným přiměřenou podporu z prostředk státních poskytla. V ohledu formálním odkazuje se návrh tento be prvního čtení komisi rozpočtové. Posl. dr. Dyk a soudr. podali na místodržitelo dotaz Následkem četných povodní a vystoupení řeky Úhlavy ze břebů, způsobeny byly rolníkům v ob cích Bezděkovu, Kalu, Šenvilkomu a Po borovicích, pak v obci Novákovicíc ohromné škody na pozemcích a úrodě: zejmena p mlýně č. 4 v Poborovicích poškozeny hráze, jezy mlýnská zařízení, tak že jen tomuto mlynáři způso bená škoda na 3000 zl. byla odhadnuta. K žádosti poškozených, kteří tím do velké nouze a tísně přivedeni byli, byly škody vyšetřeny a žádosti za státní podporu a slevení daně podány prostředni ctvím c. k. hejtmanství v Klatovech. Jaké však bylo překvapení poškozených, když dostalo se jim po několikaměsíčním čekání vyřízení c. k. okres. hejtmanství v Klatovech, že se žádosti jejich nevyhovuje, jelikož nezjištěn slav nouze takového rozsahu, který by podporu odůvodňoval !
Posl doktor Dyk Bezděkův Šenvilkom Tehov Všestary Úhlava Kala Poborovice Klatovy
20 article
Naproti tomu dostalo se mlynáři poborovickému na místě slevení daní jiného naděleni — byly mu totiž pro dlužné daně veškeré svršky zabaveny, ba pohroženo mu i prodejem. Takovýmto jednáním proti poplalnictvu — nale zajícímu se v tísni hospodářské — podrývá se v lidu důvěra k nestrannosti a spravedlnosti správy státní vůči rolnictvu pak, podrývají se i samy kořeny jeh poplatní síly Proto táží se podepsaní: Je V. E. ochotna zaří diti v této věci nové šetření a učiniti kroky, ahy ta- kovéto bezohledné postupování berních orgánů prot rolnictvu bylo zastaveno a poškozeným — zákonem jim příslušící slevy daní, jakož i přiměřené státn podpory k úlevě nouze se dostalo? Přechází se k jednacímu pořadu. Prvním předmětem jeho jest první čtení návrhu posl. inž. Jana Kaí tana a soudr. na vydání zákona v pří čině prodeje uhli v království českém dobytěho. Návrh zní Slavný sněme, račiž se usnésti 1. Zemskému výboru se ukládá, aby neprodlen zahájil s c. k. vládou jednání v příčině prodeje mi nerálního uhlí v král. českém zemí 2. C. k. vláda se vyzývá, aby ve srozumění s vý borem zemským s největším urychlením vypracovala k ústavnímu schválení předložila osnovu zákona, spo čívající na následujících zásadách I. Prodej veškerého, v obvodu království českéh dobytého kamenného a hnědého uhlí vybražuj“ se zemi, zastoupené zemským výborem královstv českého.
Ing Jan Kaí
21 article
II. Těžířstva uhelná jsou povinna, odevzdati ve škeré dobyté uhlí na dolu zmocněnci země za cenu pevně ujednanou, po případě nestrannými znalci dle skutečných poměrů místních vyšetřenou. III. Zemi uděluje se právo ku zřízování skladišt uhelných a ku prodeji uhlí ve velkém i drobném množství za ceny pokud možná stálě, pro domáci průmysl a obecnou spotřebu výhodné. Země jest také oprávněna, svěřiti prodej uhlí za pevně ustanovené ceny těžířstvu neb sborům veřejným a obchodům uhelným, při čemž budiž vzato patřičné zření ku spo třebě domácí. IV. Čístý výtěžek z prodeje uhlí, po odrážc všech výdajů, připadá nezkráceně financím zemským po srážce 10%, kterou dle těženého množství uhli věnuje zem fondu pro zaopatření v stáří hornictva v dolech uhelných, pokud nepřísluší povinnost tato pokladnám bratrským, a po srážce dalších 109%, jež připadnou fondu, jehož bude užito ku melioraci pozemků, dolováním poškozeným, pokud nepřísluší úprava jejich dle platného zákona horního vlastní- kům dolů. V. Stanovy v příčině fondu pro zaopatření v stář hornictva v dolech uhelných v království českém zmíněného fondu melioračního buďtež předloženy nej déle do roka po vyhlášení tohoto zákona sněmu krá- lovství českého ku schválení. VI. Zákon ten nabude platnosti dnem svého vyhlášení.
22 article
Posl. Kaftan:
Posl Kaftan
23 article
Není tomu poprvé, co otázka uhelná na lézá se na denním pořádku sněmu královstv českého. Po čtyry roky odůvodňoval jsem ná vrh v příčině zemské dávky z úhlí, v královstv Českém dobytého a mimo říši spotřebovaného, který jsem převzal po zvěčnělém soudruhu milém přiteli našem Dru. Juliu Grégrovi. Dokázal jsem na základě své dlouholeté zkušenosti a pozorování v pánvi hnědouhelné škodlivost bezpříkladného, až na malé čestné vy- jimky loupeživého dolování ve slujích hnědo- uhelných, z nichž pouze třetina skutečně se těží, dvě třetiny však následkem oblíbené sou- stavy zavalení se ničí. O nějakém zásypu štol a ulic hojným přebytečným materiálem odvale- ným čili haldovaným není ani řeči, ač tento způsob, jenž by umožnil pozdější dobytí v nad- loží zůstaveného uhlí, úředně majitelům dolů jest nařízen. Upozornil jsem na nebezpečí, jaké násled- kem chvatu a lakotností těžení hrozí českým pramenům léčivým v Teplicích ano i Karlovým Varům, městům a osadám v obvodu těžebním ležícím, upozornil na dosavadni nedostatek důl- ných map, na který sobě i c. k. ministerstv orby ve své zprávě: »Die Bergwerksinspek lion in Oesterreich 1896« stěžuje, žádav výslovně, aby byla zřízena báňská komise zems ká. jež by bděla nad účelným, racionelním dolová ním v obvodu království Českého, jež by peč livě pozorovala poměr, těžební, nedopustila lou- peživého dobývání v době, kdy v sousedním Německu úzkostlivě vláda a lid přihlíží ku še- tření dolů uhelných, nedopustila, by dělný lid, uhlokepové, na účet obrovského zisku majitelů dolů a zejména velkoobchodu uhelného nelidsky byl vykořisťován.
Grégr Teplice Karlová Vary Německo
24 article
Pohříchu nenalezly návrhy tyto žádoucíh ohlasu. Návrh prvý byl přikázán komisi rozpoč- tové, tam ale tak omezen a pozměněn, že na- děje na jeho uskutečnění ku prospěchu země klesly na bod věčného mrazu. Slavný sněm král. Českého usnesl se ve schůzi dne 22. dubna 1899 následovně : »Zemskému výboru se ukl'ádá, aby vyslyšev odborné korporace a zástupce interesentů bodli v uvážil, jakým způsobem těžb minerálního uhlí vČechách mohl by býti zdaněna, aby o výsledku šetření svého podal v přištím z- sedání zprávu, po případě hotov návrh zákona.« Řídě se humanním pravidlém: »De mortui nil nisi bene« nehodlám sáhnouti k rekrimina- cím, postačí když sdělím, že dosud ani od- borné korporace o návrhu tom vy- slyšeny nebyly, ani zpráva ostav věcí sl. sněmu podána nebyla. A přece jedná se o jistý příjem zemský v obnosu téměř 4 millionů zlatých, kterým by jedním rázem roční sehodek zemský z rozpočtu vymizel. Jest nápadným, že také c. k. vláda cho- vala se k návrhům a oprávněným stížnostem při odůvodnění jejich vysloveným, velmi netečně Lze-li takovéto jednání omluviti, jest to jedině okolnost, že chovala se vláda důsledně i vůči podobným návrhům na radě říšské, zejmenav otázce instituce horních inspektorů. Sněmovna uznala převážnou většinou, že může zařízení toto jen tenkráte blahodárně působiti když nebudou inspektoři horní vřaděni do statu stávajících hejtmanství horních, nýbrž budou bezprostředně podřízení c. k. ministerstvu orby Ustanovení toto padlo v panské sněmovně, načež padla i celá osnova zákona, která měla dáti podnět ku žádoucí reformě zákonodárství ho nického. Z toho lze seznati, že krvavé událostiv Mor. Ostravě a Falknově, jež se před několik lety sběhly a velký rozruch i v obecenstv způsobily, nebyly s to trvale pozornost vlády upoutati.
Mor Ostrava Falknov
25 article
Nemůže býti tedy s podivením, že otázk vybírání dávky zemské z uhlí a návrhy na pří- snější dozor na dolování uhlí, zejmena v pány hnědo-uhelné nedovedly sl. vládu ze závidění hodného klidu vyrušiti. Jest však podivu hodno, ano i politován hodno, že i mnohé povlolané kruhy české novými myšlenkami nerady se zabývají, jest pohříchu vžd těch více, již vynakládají vel ko ptli a práci, aby odkryli domněl slabiny takové myšlenky, uvá- děvše dlouhou řadu překáž ek, které se provedení jejímu v cestu staví, než oněch přátel, již s na ž se odstraniti takové obtiže, zdo- konalovati a vybudovati návrh učiněný na všeobecný prospěch země a jejího obyvatelstva. Otázce uhelné v království českém hrozilo zbahnění, když na počátku letošního roku na- staly událostí, které vzrušily měrou netušenou nejen kruhy, bezprostředně interesované, nýbrž i veškeré obecenstvo. Následkem obrovské stávky uhclně, jež nemá v dějinách uhelných, pamětníka, ani Anglii, na této historické půdě pro veškeré pře- měny sociální, neboť byla ji veškerá výroba uhl velké říše jedním rázem zastavena, následkem této krise nastala uprostřed kruté zimy trpká všeobecná nouze o uhlí. Račtež dobře uvážiti: V drebném prodejii ranní číslo o sobě . . . za Sh vdpolední . . . za z k Ve filislkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 vdpolední Inseraty plati se hotově nopřel Přečplacení a inserty přijímá »dminl- strsce v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se táž redakce tiskárna a ezpedios „Náredních Listš“ Bukopiny se nsvraesli.
Anglie Náredne Listš Bukopina
26 article
V království českém, jehož desátý díl plochy chová v sobě bohaté sluje kameno- a hnědo-uhelné, z nichž mnohé mají mohutnost 10, 20 až i 24 m. a z nichž ročně těží se 22 millionů tun čili 220 míllionů metr. centů uhll, z nichž se do ciziny 100 millionů centů za ceny nad míru levné vyváží, jehož hnědoluhelný útvar od Litoměřic, přes Teplice, Duchcov, Most až k Chebu v dělce 130 kilometrů se táhne, nebylo pro bohatě vyvinutý průmysl a pro6 millionů obyvatelstva v době největší spotřeby žádného uhlí. Nemusím líčiti útrapy lidu, mnozí z vá jste je pocítili sami, nejvíce ale živnostnictvo drobný lid dělný, žijící co den od mozolné práce svých rukou, v jehož rodínách nastaly poměry přímo zoufalé. A proč ? Vlastníci dolů vzpírali se poskytnouti hor nictvu žádoucí úlevy v prácí a zlepšení hmot- ných poměrů jeho, stoupajícími cenami životníci potřeb skutečně stížených. Znalci poměrů důlních nemohlo býti tajno, že skončí stávka nepříznivě pro hornietvo. Na jedné straně 60.000 zahálejíeích horniků, 300.000 lidí bez výživy, v nouzi uprostřed zimy postave- ných, na druhé straně toliko 300 kartelovaných, velkým kapitálem oplývajících těžařstev uhel- ných, jež mohla nejen snadno po měsíce, ano i po celý rok stávce vzdorovati bez citelného poškození a při tom odbýti za drahý peníz staré zásoby uhlí, méně cenné, ano i bezcenně. Nejvíce těžil však z nouze uhelné třetí, zdánlivé nezúčastněný činitel — velkoobchod uor il uhelný. A tu přicházíme knejtemnějsi stránce stávky uhelné. V době, kdy mílliony obyvatelů zápasily s krutou nouzí o ne- zbytné palivo, kdy četné průmyslové závody musily následkem nedostatku uhlí výrobu zasta- viti a tisíce dělníků propustiti, kdy tisíce rodin podléhalo krutému mrazu, bujela hnusným způ- sobem v největší míře — lichva uhelná.
Vlastník Litoměřice Teplice Duchcov Most Cheb
27 article
Uhlí, jakosti velmi chatrně, jehož hodnot sotva 60—70 kr. obnášela, prodávalo se za 3 zl. za metr. cent. Známý velkoobchod s uhlím v Praze prodával za tutéž cenu metrický cent hornoslezského uhlí, jenž jej loco Praha stál toliko 1 zl. 45 kr., vydělal tedy více než s to procent při prodeji, při 100 vagonech pa- katýlek 15.000 zl. Charakteristická jest okolnost, že do Plzně, ležící na pokraji nejvydatnější pánve kameno- uhelné, dirigovalo c. k. místodržitelství z Magde- burku 50 vagonů českého hnědého uhlí za 1 zl. 80 kr. metrický cent, totiž uhlí, které bylo pa- trně českým velkoobchodnikem s uhlím pro Magdeburk uzavřeno a aniž by překročilo hra- nice české za cenu trojnásobnou v Če- chách sotva 100 kilometrů od výrobiště pro- dáno. Nechci připomínati srdcervoucí scěny. které se odehrály při drobném prodeji uhlí v prodejnách obcí, úřadů státních a na ná- dražích. Po dlouhém trapném čekání v tlačenici, zdraví a život ohrožující, podařilo se nebohému lídu koupiti sobě několik kilogramů uhlí za ceny, jež převyšovaly daleko cenu potravy, při ubl tom uvařené. Pohříchu ukázalo se v kritické této době, že nedovedla vyvinouti c. k. ústřední vláda, jež sobě jinak velmi ráda úlohu prozřetelnosti vin- dikuje, patřičnou energii, jakou veškeré obe- censtvo od ní očekávalo a která by při všem šetření práv soukromých získala platnost dobru obecnému. Slabost tato byla, jak náleží, důlními podniky a velkoobchodem uhelným využitkována. Mohlo se za to míti, že toto bezpříkladné zdražení uhlí potrvá toliko po dobu stávky, ustoupíc po ukončení stávky uhelné opětně cenám dřívějším, normálním a to tím spíše, jelikož skončila stávka vítězstvím těžířstva nad požadavky zuboženého hornictva uhelného.
Praha Plzeň Magdeburk
28 article
Obecenstvo bylo sice dle dlouholetých zku- šenosti připraveno k tomu, že nejlepší mzdy a zkrácení doby pracovní v dolech zaplatí z kapsy vlastní, toho však nikdo neočekával, že budou vůči normálním cenám bezpřikladně zvýšeny ceny uhlí, aniž by byla mzda hornictva o krejear zvýšena a doba pracovní o minutu zkrácena. Hlavní smutnou zásluhu v věci té získal si o říši, zejmen o království české velkoobcho uhelli ný. Využitkovav způsobem bezohledným tísen uhelnou, v měsíci lednu vypuknuvší, zvýšil bez vší příčiny ceny uhlí měrou, jež hro zi průmyslu našemu hotovou ka- tastrofou Zvykli jsme sice v království českém na stálé, pravidelné stoupání cen uhelných; dle přesné statistiky německé obnášela průměrná cena 1 q. českého hnědého uhlí v roce 1890 23.4 krejearů, v roce 1898 37.8 kr., tedy 61 pet. čili o 6.8 pet. ročně, zatím co vývoz hnědého uhlí z Čech do Německa zvýšil seo 29.9 peť., tedy toliko o 3.3 pet. ročně. Stoupaní mzdy dělnictva horního obnášelo v době té v dolech hnědouhelných pouze 26 6 pet., v pásmu kamenouhelném stoupla v posledním desítiletí mzda uhlokopů průměrně o 11 pet. nejvýše 18.5 pet. V téže době zlevnila se doprava na Lab o 50 pet., obnáší dovozné 1 metr. centu hně- dého uhlí z Ústí do Magdeburku toliko 8 kr. (366 kilometrů) Okolnost tato prospívá již sama o sobě velmi velkoobchodu uhelnému. Nemůže býti tedy s podivením, že výtěžek uhelných společností každým rokem obrovsky vzrůstá. (Obyčejné divídendy 10—12 pct.) Plati to zejmena o těžařstvu moste ckém (Brüxer Bergbau-Gesellschaft). Bilanc této společnosti vykazují zisku: roku 1895
Čechy Německo Ústí Magdeburk krejear Brüxer BergbaoGesellschaft