2
masthead
V Praze, v úterý dne 10 dubna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Itst
předplácí se
v Praze v almlnfstrael
na nšs
pr čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškeu
na měsl
ko
na čtvrt lota
ve tlialktah
na měsíe . . . . . . 2 K 30
P'oštout
vt . . . 9ko0
s dvojí zásllken
na raá í
na vrk lla . . . : H k eoe
Praha
5
article
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranác,
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranác,
Schůze desátá.
Praha
6
title
Uhelná otázka na sněmu krá
lovství českého.
7
article
R. V Praze, 9. dubna.
Neúmorná síla a nezmarnost dobré my
šlenky osvědčila se významným způsobem
opět při návrhu, jejž před lety již učinil na
sněmu království českého zvěčnělý chéf náš
dr. Jul. Grégr. Pamatujeme se dobře, jaký
odpor vzbudil návrh jeho, aby na uhlí, jez
vyváží se ze země, uvalen byl zvláštní zem-
ský poplatek, který byl podán a sice ne
pouze u národních odpůrců našich, kteří
bláhovci domnívali se, že návrh učiněn byl
z nevraživosti národní, poněvadž uhelný prů-
mysl z valné části má sídlo své v kraji ně-
meckém a smíšeném, nýbrž také u vlastních
lidi našich. Nechceme burcovati ze sna staré
vzpomínky a vyvolávat zašlé stíny — ale
což platno. Dobré jádro návrhu toho zma-
řiti se nedalo.
doktor
Jula
Grégr
Praha
8
article
Události, silnější, než sebe větší nechut
staročeská, udržovaly myšlenku po léta při
životě. Přičinili se o to havíři, právě tak,
jako vlastníci dolů, konsumenti jako komi-
sionáři a obchodníci. Dnes již nikdo nesápal
se na poslance Kaftana, jenž stal se jaks
dědicem návrhu dra. Julia Grégra. Dnes
posl. Kaftan odůvodňoval ovšem návrh po-
někud jiný, než v letech minulých. To, čemu
mělo býti návrhem dra. Julia Grégra zabrá-
něno, nadešlo totiž letos v takové síle, že
nutno bylo na širší a pevnější položit jej
základ, leč účel jeho je týž, jaký byl návrhu
původního. JJe pravda, že páni Němci ze
zásadního odporu proti zemi této a všem je-
jím institucím, nebyli pro to, aby zem
převzala ku prodeji všechno
uhlí v zemi dobyté a země ab
jedině byla povolána provozo-
vati prodej uhlí, však odpor jejich byl
namířen jen proti formě a ne proti obsahu
návrhu Kaftanova.
A což slavná vláda? Její zásada je ob
sažena je slovích: Nes mne, má lodičko, nes
mne, kam vítr duje... To extrakt její mou-
drosti a její obyčej, chápati se sochoru te-
prve tehdy, když topící se býl již zmizei
pod hladinou.
Kaftan
Grégr
Němec
Kaftanův
9
article
Vláda nanejvýš svolá anketu, vyslechne
tam z jedné strany žaloby, z druhé sottisy
a perfidie, aby na konec deznala, že nemá
prostředků, jak chrániti před lupiči pokladů,
uložených v útrobách této naší zemi a před
jejich kupeckými náhončími. Stačí prý jí ale
radost z potěšitelného fakta, že obě stano
viska — stanovisko konsumentů a dolova-
telů — se poněkud — sblížila.
Rozumí se samo sebou, že předmětem
řeči poslance Kaftana byla právě letošní
stávka a to, co děje se nyní po ní a co do
krajnosti roztrpčuje každého, kdo má jen
drobet citu pro právo. Řečník uvedl ve své
řeči tak hrozné doklady ku zločinnému přímo
vykořisťování slabého našeho průmyslua
konsumentů se strany barbarských vlastníků
dolů a jejich pomocníků, velkoobchodníků
že věru stálo to za to, řeč tu vyslechnouti
Tím více se divíme tomu, že nejvyšší repre-
sentant vlády právě při této řeči opustil sně-
movní síň. Posl. Kaftan líčil následky uhelne
stávky a uhelného lichvaření ne pouze na
průmysl, nýbrž na vývoj hospodářského ži
vota vůbec, zejmena ale zdrcující kritikou
odsoudil svolanou do Vídně anketu uhelnou,
tu zpupnost uhlířskou a tu přímo útrpnost
vzbuzující slabost vlády. Jaký byl účinek
ankety? Jedině ten, že papíry všech
závodů uhelných úžasně ženou
se do výšky.
Poslanec Kaftan však bezohledně na
pranýř postavil též orgány státní, jejichž cho-
vání bylo v době striku uhelného nejmírněji
řečeno nepochopitelné. Úžas vzbudilo, že
stát ze svých dolů všechen výtě-
žek postoupil židovskému velko-
obchodníku, od něhož v době stávky
za cenu dvojnásobnou nucen byl kupovati
vlastní své uhlí, aby nemusila býti na stát-
ních drahách zastavena doprava.
Kaftan
Posl
Vídeň
10
article
Pan Strache slovy možná ještě roz
hodnějšími — dojista ale slovy hlučnějšími
— odsoudil lichvu uhelnou, jež nyní se pro-
vozuje; ba projevil dokonce podezření, že
majitelé dolů a velkoobchodníci stávkusi
vlastně aranžovali sami. Ale pan Strache je
Němec, zuřivý Němec, který Čechy polyká
na potkání a proto musil býti z diktátu své
strany odpůrcem návrhu Kaftanova, jenž mu
byl proto »státoprávní« a v němž prý skryta
je tendence, uhlí » pováclavit«.
Německý poslanec Gebler, jenž ná-
leží prý straně Pradově, jest z nejhlubšího
přesvědčení nyní antisemitou. A proto
všechnu vinu svaloval na židy. Poukazoval
k těm Weimannům, Reimannům, Petschkům,
Jeitelesům atd., kteří v době uhelného
striku báječné obnosy vydělali, při tom ovšem
nezapomněl na pány, kteří notoricky židy
nejsou, již ale jdou ruku v ruce s uhelnými
kapitalisty a od nichž v ničem se neliší,
než snad tím, že se tak jako oni neexpo-
nují. Pan Gebler nalezl by mezi nimi jmena
moc vysokých nežidovských pánů. Z pana
Geblera sršel sice hněv z upřímného srdce,
pro lid zaujatého, avšak pán ten tolik toho
do své řeči pojal, o tolika rozhovořil se
věcech, že jedno mizelo před druhým a že
byla to báječná směsice všemožných faleš-
ných, nesprávných a banálních a na druhé
straně zase oprávněných a pravdivýcha
i důmyslných výroků.
Strach
Němec
Čecho
Kaftanův
Gebler
Weimann
Reimann
Petschek
Jeiteles
11
article
Po Geblerovi ujal se slova německý
liberál dr. Leitner, jenž pustil se do
velmi nešťastně polemiky s Geblerem, v níž
se mu ale příliš nedařilo. To je osud ústavo-
věrných Němců, že ubijejí svou politicky
neporozumitelnou taktikou. Dosavadní jejich
manchestrovství oddalovalo je čím dál tím
víc od lidu, až na konec ocítila se čelnáa
četná tato strana, jež své doby diktovala
zákony tomuto státu, na šikmé ploše úpadku.
Ubila se doktrinováním a potom, že pro-
gramu jejímu nedostávalo se mravního ob-
sahu. A škodou ničemu se nenaučila. Dnes
je zrovna taková, jakou byla před dvacet
lety. Nechápe cítění lidové a proto dnesse
postavila za směšné národní a politické ma-
rotty proti lidu.-
Celkem sněm se při debatě uhelné dobře
bavil. Veselá nálada na všech stranách
Aníiremité všech zbarvení, národností a po-
litického vyznání smáli se, až se za břich
popadali, když pan Gebler prohlásil, že ne-
bude dříve dobře, dokud nebudou židům
dlouhé prsty obřezány a když shrnul všechna
svá přání v tom, aby na konec všichni ži-
dovští lichváři byli pověšeni na společné ši-
benici a když pan Stein a Wolf dobíralisi
pana dra. Leitnera k vůli jeho »sežido-
vatělému liberalismu« a když pan Wolf, byv
volán na místě posl. Steina k pořádku, pro-
hlásil, že má jedno napomenutí k dobrému
a když liberálové, tito falešní proroci, odpí-
rali podporu návrhu Kaftanovu k vůli tomu,
že zapáchá státoprávnictvím.
Do půl čtvrté trvala zábava. Zejtrao
11. hod. bude v ní pokračováno. Tisícové
budou se zatím shánět po trošce mouru, aby
měli čím ohřáti svou polévku.
doktor
Leitner
Němec
Gebler
Stein
Wolf
Kaftanův
12
article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje
schůzi v 11 hodin 25 minut dopoledne
U vládního stolu přítomni jsou: místodržitel h
Coudenhove, c. k. místodrž. rada dr. Vojáček
okresní hejtman dr. Neumann
Tiskem rozdány
Zpráva, kterou náhradník přísedícího zemského
výboru, posl. dr. Karel Urban podal o finančním stavu
král. českého ve schůzi rozpočtové komise dne 2
dubna 1900. — Zpráva zemského výboru král. če
ského o sloučení fondu vyvazovacího s fondem zem
ským. — Zpráva zemského výboru království če
ského, kterouž předkládá se v posledním zasedání
nevyřízená zpráva komise pro zřízení krajských
okresních soudů o peticích mnohých okresních za-
stupitelstev, aby pro případ změny hranic mezi za-
stupitelskými okresy vydán byl zákon o účtování
jmění a břemen mezi těmito okresy s dalšími pří-
slušnými návrhy. — Zpráva výboru zemského o pe-
ticích za změnu § 87. zákona ze dne 16. dubna
1864 z. z. č. 7 a § 54. zákona ze dne 25. července
1864 z. z. č. 27 týkajících se povolování obecnícha
okresních přirážek. — Zpráva zemského výboru s
statistickými daty o pohybu káranců a korrigendo
král. čes. zem. donucovacích pracoven a polepšoven
pro r. 1897 pokud se týče r. 1898.
Při doplňovací volbě, vykonané v minulé schů
celým sněmem, byli zvolení do komise živnostenské
posl. Kahl a do výboru legitimač. posl. Strache
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl
dr. Dyk a posl. Čeněk Hoffmann a soudr. vznesli
na mně dotaz, jsem li ochoten předložiti sněmu
ústavnímu projednání osnovy zákonů ko ma-
sačních.
Coudenhove
Vojáček
doktor
Neumann
Urban
Kahl
Dyk
Hoffmann
zemský výbor království če ský
zpráva zemský výbor král
13
article
Dohodouv se se zemským výborem a na základ
usnesení jeho za dne 2. dubna 1900 k dotazu od-
povídám:
V roce 1898 zaslala c. k. vláda zemskému vy-
boru předlohy, týkající se operací agrárních, jež byly
vypracovány c. k. ministerstvem, aby ve shodě se
zúčastněnými ministerstvy na základě porady an-
kety, konané při c. k. místodržitelství ve dnech 5.
21. dubna a 10. května r. 1897 za účastenství zá
stupců vlády, zemského výboru, obou odborů země
dělské rady, kruhu poslanců obou národností i od
borných spolků o nich porokoval. Jsou to
1. Návrh říšského zákona, jímž mají býti čá-
stečně změněny říšské zákony ze dne 7. června 1883
č. 92—94 ř. z. 2. Návrhy tří zemských zákonů.
z nichž týče se a) prvý zcelování hospodářských po-
zemků, b) druhý dělení společných pozemků a upra-
vení společných uživacích a správních práv, k nim
se vztahujících, c) třetí složení zemské komise pro
očistění lesů od cizích zákličků a zaokrouhlení hranie
lesních. 3. Osnova ujednání v příčině zařízení geo-
metrické služby při operacích agrárních.
14
article
Návrh říšského zákona, jenž má sloužiti z
základ osnov zemských zákonů, určen jest dle sdě-
lení c. k. vlády na vědomí zemského výboru a bude
až slav. sněm přijme návrhy zemských zákonů
předpokládajic nejvyšší zmocnění, předložen říšsk
radě k ústavnímu projednání; v příčině návrhů zem-
ských zákonů zůstavila c. k. vláda zem
skému výboru, by se buď onich vyjá
dřil, načež by návrhy ty — předpokládajíc nej
vyšší zmocnění — byly jako vládní předlohy před
loženy slavnému sněmu k ústavnímu projednání.
nebo aby je jako vlastní předlohy sl. sněmu podal
Zemský výbor usnesl se na eventualitě prvé
zůstaviti totiž c. k. vládě, by návrhy
o něž se jedná, sněmu předložila, o čemž
bylo dáno věděti
Prozatím pak uznal toho potřebu, opatřiti sobo
o zmíněných operátech dobré zdání zemědělské rady
Až posud podal vyžádané dobré zdání jen český
odbor zemědělské rady.
15
article
Z vylíčeného stavu věcí vysvítá, že není té doby
po ruce žádné předlohy, kterou by lz
bylo slav. sněmu ku projednání před-
ložiti.
V příčině případného zdanění těžby mi-
nerálního uhlí v Čechách ku prospěchu
země učinili posl. Jan Kaftan a soudruzi v třelí
schůzi sněmu ze dne 26. března 1900 ke mně
dotaz: »Jest uloženě šetření již provedeno a ukon-
čeno a zda ochoten jsem dotyčnou zprávu slavnému
sněmu v brzku předložiti. Dotaz ten zodpovídám na
základě usnesení zemského výboru království českého
takto: Usnesením sl. sněmu ze dne 22. dubna 1899
bylo zemskému výboru uloženo, aby vyslyšev od-
borné korporace a zástupce interessentů bedlivě
uvážil, jakým způsobem těžba minerálního ublí
v Čechách mohla by býti ku prospěchu země zda-
něna a aby o výsledku šetření svého podal v nej
bližším zasedání sněmu zprávu, po případě hotový
návrh zákona. Zemský výbor vzal příkaz ten ihne
v bedlivou úvahu a dospěl po opětném, zevrubném
rokování k přesvědčení, že šetření sl. sněmem na
řízené, má-li býti účelné a má-li s urychlením do
dělati se kýženého úspěchu, nelze jinak zavésti, net
když se předem zjistí, v jakém způsobu c. k. vláda
zdanění uhll ve prospěch země s ohledem na
státní zájmy a poměry mezinárodní
připustiti může.
Na základě jednohlasného svého usnesení ze dne
28. června 1899 předložil proto zemský výbor po-
drobnou a příslušnými doklady doloženou zprávu ze
dne 28. června 1899 čís. 44.420 otázku zdanění uhli
přímo c. k. finančnímu ministerstvu s na le h a v ou
Kaftan
Čechy
zemský výbor
16
article
žádos!í, by své stanovisko, jež zaujímá v příčině
té, s usplšením, pokud lze největším
oznámilo a za tím účelem u přiložení statistického
materiálu podmínky přípustného takového zdaněn
přesně a podrobně stanovilo.
Ačkoliv vyřízení télo žádosti bylo přípisem zem
ského výboru ze dne 31.října 1899 ad NE 44.420
Iinaněnímu ministerstvu na paměť uvedeno
a ačkoliv zemský výbor též na základě četnýc
žádostí, jež v posledních dobách došly od okres
ních výborů za příčinou uzákonění dávky z uhlí
netoliko upozornil c. k. vládu na naléhavos
této záležitosti, nýbrž i poukázal na nepřísluš
nosti, kleré právě v příčině těžby a prodeje ubli
na jevo vyšly, vydalo c. k. finanční ministerstvo vy
jádření zemským výborem, vyžadované teprve
dne 17. března a sice v tom smyslu, že pro
jednání návrhu o zdanění uhlí odpadá
jelíkož bernímu tomuto projektu se velice zá
važné námitky na odpor staví a při člán
kování dávky téku státním daním jest nemožné
Vzhledem k tomu, že tolo vyjádření c. k. finanč-
ního ministerstva dodáno bylo zemskému výboru
teprve sub. praes. 25. března 1900, tudiž z
nynějšího zasedání sněmovního nezbývalo zem
skému výboru než předložiti prohlášení c. k. vlády
slav. sněmu království českého dle předpisu § 78
jednacího řádu.
Zemský výbor tak učinil svou zprávou ze dne
29. března 1900 číslo 24.346, kterážto zpráva byln
pod číslem sněm. 185 přikázána rozpočtové komisi
Poslanci hr. Ledebur a svob. p. Hil
prandt omlouvají se churavostí pro dnešní a zej
třejší schůzi.
Posl. dru. Bareutherovi povoluje se dne
dělní dovolená.
Posl. dr. Kramář a soudruzi podávaj
návrh
Ledebur
Posl
doktor
Kramář
17
article
Slavný sněme račiž se usnésti
1. do rozpočiu zemského budiž vložen každo
ročně obnos 20.000 K na zakupování dě
uměleckých, od umělců českých neb
v Čechách zrozených.
2. umělecká díla, jež z obnosu to
hoto zakoupena budou, buďtež ucho
vána prozatím v museu král. českéh
dokud nebude zřízena gallerie uměn
král. českého
3. zemskému výboru budiž uloženo, aby vy
pracoval a slav. sněmu předložil řád
podle něhož řídila by se komise o za
kupování uměleckých děl rozhodu-
jící. Vkomisi té buďtež zastoupen
všechny umělecké jednoty a spolky
pražské-
4. C. k. vláda budiž dožádána, aby k témuž účelu
ročně aspoň stejnou částku věnovala
V ohledu formálním navrhuje se přikázání n
vrhu komisi rozpočtové.
Posl. Strache a soudruzí podávají na místo
držitele dotaz, ve kterém poukazují na velkou dů
ležitost uhlí pro hospodářský vývoj, na škodu, která
způsobena byla za stávky nouzí o ně, na okolnost.
že jeho dolováním ničí se pozemky, z jejichž výtěžku
platila se státu a zemi daň a táží se, co hodlá vláda
po bezvýsledném průběhu ankety svolaně na den
6. t. m. podniknouti, aby chránila průmysl a vešker
obecenstvo před bezmezným využitkováním poměrů
zavládnuvších na domácím uhelném trhu ve pro
spěchu veřejných zájmů a bpravila poměry v příčin
těžby a prodeje uhlí.
Posl. Varták a soudr. podali
Posl
Čechy
spolek pražský4
19
article
Slavný sněme, račiž se usnésti
Vzhledem ku pohromě krupobitní, která 18. čer
vence 1899 krutě stihla obce Tehov a Všestary
v okresu říčanském, tak že 3/4 plodin i dle odhad
úřadních byly zničeny a obyvatelstvo obcí těch ná-
sledkem toho uvrženo bylo u velikou tíseň — v
zývá se c. k. vláda, aby obcím zmín
ným přiměřenou podporu z prostředk
státních poskytla.
V ohledu formálním odkazuje se návrh tento be
prvního čtení komisi rozpočtové.
Posl. dr. Dyk a soudr. podali na místodržitelo
dotaz
Následkem četných povodní a vystoupení řeky
Úhlavy ze břebů, způsobeny byly rolníkům v ob
cích Bezděkovu, Kalu, Šenvilkomu a Po
borovicích, pak v obci Novákovicíc
ohromné škody na pozemcích a úrodě: zejmena p
mlýně č. 4 v Poborovicích poškozeny hráze, jezy
mlýnská zařízení, tak že jen tomuto mlynáři způso
bená škoda na 3000 zl. byla odhadnuta.
K žádosti poškozených, kteří tím do velké nouze
a tísně přivedeni byli, byly škody vyšetřeny a žádosti
za státní podporu a slevení daně podány prostředni
ctvím c. k. hejtmanství v Klatovech.
Jaké však bylo překvapení poškozených, když
dostalo se jim po několikaměsíčním čekání vyřízení
c. k. okres. hejtmanství v Klatovech, že se žádosti
jejich nevyhovuje, jelikož nezjištěn slav nouze
takového rozsahu, který by podporu odůvodňoval !
Posl
doktor
Dyk
Bezděkův
Šenvilkom
Tehov
Všestary
Úhlava
Kala
Poborovice
Klatovy
20
article
Naproti tomu dostalo se mlynáři poborovickému
na místě slevení daní jiného naděleni — byly mu
totiž pro dlužné daně veškeré svršky zabaveny, ba
pohroženo mu i prodejem.
Takovýmto jednáním proti poplalnictvu — nale
zajícímu se v tísni hospodářské — podrývá se v lidu
důvěra k nestrannosti a spravedlnosti správy státní
vůči rolnictvu pak, podrývají se i samy kořeny jeh
poplatní síly
Proto táží se podepsaní: Je V. E. ochotna zaří
diti v této věci nové šetření a učiniti kroky, ahy ta-
kovéto bezohledné postupování berních orgánů prot
rolnictvu bylo zastaveno a poškozeným — zákonem
jim příslušící slevy daní, jakož i přiměřené státn
podpory k úlevě nouze se dostalo?
Přechází se k jednacímu pořadu.
Prvním předmětem jeho jest
první čtení návrhu posl. inž. Jana Kaí
tana a soudr. na vydání zákona v pří
čině prodeje uhli v království českém
dobytěho. Návrh zní
Slavný sněme, račiž se usnésti
1. Zemskému výboru se ukládá, aby neprodlen
zahájil s c. k. vládou jednání v příčině prodeje mi
nerálního uhlí v král. českém zemí
2. C. k. vláda se vyzývá, aby ve srozumění s vý
borem zemským s největším urychlením vypracovala
k ústavnímu schválení předložila osnovu zákona, spo
čívající na následujících zásadách
I. Prodej veškerého, v obvodu království českéh
dobytého kamenného a hnědého uhlí vybražuj“
se zemi, zastoupené zemským výborem královstv
českého.
Ing
Jan Kaí
21
article
II. Těžířstva uhelná jsou povinna, odevzdati ve
škeré dobyté uhlí na dolu zmocněnci země za cenu
pevně ujednanou, po případě nestrannými znalci dle
skutečných poměrů místních vyšetřenou.
III. Zemi uděluje se právo ku zřízování skladišt
uhelných a ku prodeji uhlí ve velkém i drobném
množství za ceny pokud možná stálě, pro domáci
průmysl a obecnou spotřebu výhodné. Země jest také
oprávněna, svěřiti prodej uhlí za pevně ustanovené
ceny těžířstvu neb sborům veřejným a obchodům
uhelným, při čemž budiž vzato patřičné zření ku spo
třebě domácí.
IV. Čístý výtěžek z prodeje uhlí, po odrážc
všech výdajů, připadá nezkráceně financím zemským
po srážce 10%, kterou dle těženého množství uhli
věnuje zem fondu pro zaopatření v stáří hornictva
v dolech uhelných, pokud nepřísluší povinnost tato
pokladnám bratrským, a po srážce dalších 109%, jež
připadnou fondu, jehož bude užito ku melioraci
pozemků, dolováním poškozeným, pokud nepřísluší
úprava jejich dle platného zákona horního vlastní-
kům dolů.
V. Stanovy v příčině fondu pro zaopatření v stář
hornictva v dolech uhelných v království českém
zmíněného fondu melioračního buďtež předloženy nej
déle do roka po vyhlášení tohoto zákona sněmu krá-
lovství českého ku schválení.
VI. Zákon ten nabude platnosti dnem svého
vyhlášení.
22
article
Posl. Kaftan:
Posl
Kaftan
23
article
Není tomu poprvé, co otázka uhelná na
lézá se na denním pořádku sněmu královstv
českého. Po čtyry roky odůvodňoval jsem ná
vrh v příčině zemské dávky z úhlí, v královstv
Českém dobytého a mimo říši spotřebovaného,
který jsem převzal po zvěčnělém soudruhu
milém přiteli našem Dru. Juliu Grégrovi.
Dokázal jsem na základě své dlouholeté
zkušenosti a pozorování v pánvi hnědouhelné
škodlivost bezpříkladného, až na malé čestné vy-
jimky loupeživého dolování ve slujích hnědo-
uhelných, z nichž pouze třetina skutečně se
těží, dvě třetiny však následkem oblíbené sou-
stavy zavalení se ničí. O nějakém zásypu štol
a ulic hojným přebytečným materiálem odvale-
ným čili haldovaným není ani řeči, ač tento
způsob, jenž by umožnil pozdější dobytí v nad-
loží zůstaveného uhlí, úředně majitelům dolů
jest nařízen.
Upozornil jsem na nebezpečí, jaké násled-
kem chvatu a lakotností těžení hrozí českým
pramenům léčivým v Teplicích ano i Karlovým
Varům, městům a osadám v obvodu těžebním
ležícím, upozornil na dosavadni nedostatek důl-
ných map, na který sobě i c. k. ministerstv
orby ve své zprávě: »Die Bergwerksinspek lion
in Oesterreich 1896« stěžuje, žádav výslovně,
aby byla zřízena báňská komise zems ká.
jež by bděla nad účelným, racionelním dolová
ním v obvodu království Českého, jež by peč
livě pozorovala poměr, těžební, nedopustila lou-
peživého dobývání v době, kdy v sousedním
Německu úzkostlivě vláda a lid přihlíží ku še-
tření dolů uhelných, nedopustila, by
dělný lid, uhlokepové, na účet obrovského zisku
majitelů dolů a zejména velkoobchodu uhelného
nelidsky byl vykořisťován.
Grégr
Teplice
Karlová Vary
Německo
24
article
Pohříchu nenalezly návrhy tyto žádoucíh
ohlasu. Návrh prvý byl přikázán komisi rozpoč-
tové, tam ale tak omezen a pozměněn, že na-
děje na jeho uskutečnění ku prospěchu země
klesly na bod věčného mrazu.
Slavný sněm král. Českého usnesl se ve
schůzi dne 22. dubna 1899 následovně :
»Zemskému výboru se ukl'ádá,
aby vyslyšev odborné korporace
a zástupce interesentů bodli v
uvážil, jakým způsobem těžb
minerálního uhlí vČechách mohl
by býti zdaněna, aby o výsledku
šetření svého podal v přištím z-
sedání zprávu, po případě hotov
návrh zákona.«
Řídě se humanním pravidlém: »De mortui
nil nisi bene« nehodlám sáhnouti k rekrimina-
cím, postačí když sdělím, že dosud ani od-
borné korporace o návrhu tom vy-
slyšeny nebyly, ani zpráva ostav
věcí sl. sněmu podána nebyla.
A přece jedná se o jistý příjem zemský
v obnosu téměř 4 millionů zlatých, kterým by
jedním rázem roční sehodek zemský z rozpočtu
vymizel.
Jest nápadným, že také c. k. vláda cho-
vala se k návrhům a oprávněným stížnostem
při odůvodnění jejich vysloveným, velmi netečně
Lze-li takovéto jednání omluviti, jest to jedině
okolnost, že chovala se vláda důsledně i vůči
podobným návrhům na radě říšské, zejmenav
otázce instituce horních inspektorů.
Sněmovna uznala převážnou většinou, že může
zařízení toto jen tenkráte blahodárně působiti
když nebudou inspektoři horní vřaděni do statu
stávajících hejtmanství horních, nýbrž budou
bezprostředně podřízení c. k. ministerstvu orby
Ustanovení toto padlo v panské sněmovně, načež
padla i celá osnova zákona, která měla dáti
podnět ku žádoucí reformě zákonodárství ho
nického.
Z toho lze seznati, že krvavé událostiv
Mor. Ostravě a Falknově, jež se před několik
lety sběhly a velký rozruch i v obecenstv
způsobily, nebyly s to trvale pozornost vlády
upoutati.
Mor
Ostrava
Falknov
25
article
Nemůže býti tedy s podivením, že otázk
vybírání dávky zemské z uhlí a návrhy na pří-
snější dozor na dolování uhlí, zejmena v pány
hnědo-uhelné nedovedly sl. vládu ze závidění
hodného klidu vyrušiti.
Jest však podivu hodno, ano i politován
hodno, že i mnohé povlolané kruhy
české novými myšlenkami nerady
se zabývají, jest pohříchu vžd
těch více, již vynakládají vel ko
ptli a práci, aby odkryli domněl
slabiny takové myšlenky, uvá-
děvše dlouhou řadu překáž ek,
které se provedení jejímu v cestu
staví, než oněch přátel, již s na ž
se odstraniti takové obtiže, zdo-
konalovati a vybudovati návrh
učiněný na všeobecný prospěch
země a jejího obyvatelstva.
Otázce uhelné v království českém hrozilo
zbahnění, když na počátku letošního roku na-
staly událostí, které vzrušily měrou netušenou
nejen kruhy, bezprostředně interesované, nýbrž
i veškeré obecenstvo.
Následkem obrovské stávky uhclně, jež
nemá v dějinách uhelných, pamětníka, ani
Anglii, na této historické půdě pro veškeré pře-
měny sociální, neboť byla ji veškerá výroba uhl
velké říše jedním rázem zastavena, následkem
této krise nastala uprostřed kruté zimy trpká
všeobecná nouze o uhlí.
Račtež dobře uvážiti:
V drebném prodejii
ranní číslo o sobě . . . za Sh
vdpolední
. . . za z k
Ve filislkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
vdpolední
Inseraty
plati se hotově nopřel
Přečplacení a inserty přijímá »dminl-
strsce v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se táž redakce
tiskárna a ezpedios „Náredních Listš“
Bukopiny se nsvraesli.
Anglie
Náredne Listš
Bukopina
26
article
V království českém, jehož desátý díl
plochy chová v sobě bohaté sluje kameno-
a hnědo-uhelné, z nichž mnohé mají mohutnost
10, 20 až i 24 m. a z nichž ročně těží se 22
millionů tun čili 220 míllionů metr. centů uhll,
z nichž se do ciziny 100 millionů centů za
ceny nad míru levné vyváží, jehož hnědoluhelný
útvar od Litoměřic, přes Teplice, Duchcov, Most
až k Chebu v dělce 130 kilometrů se táhne,
nebylo pro bohatě vyvinutý průmysl a pro6
millionů obyvatelstva v době největší spotřeby
žádného uhlí.
Nemusím líčiti útrapy lidu, mnozí z vá
jste je pocítili sami, nejvíce ale živnostnictvo
drobný lid dělný, žijící co den od mozolné práce
svých rukou, v jehož rodínách nastaly poměry
přímo zoufalé.
A proč ?
Vlastníci dolů vzpírali se poskytnouti hor
nictvu žádoucí úlevy v prácí a zlepšení hmot-
ných poměrů jeho, stoupajícími cenami životníci
potřeb skutečně stížených.
Znalci poměrů důlních nemohlo býti tajno,
že skončí stávka nepříznivě pro hornietvo. Na
jedné straně 60.000 zahálejíeích horniků, 300.000
lidí bez výživy, v nouzi uprostřed zimy postave-
ných, na druhé straně toliko 300 kartelovaných,
velkým kapitálem oplývajících těžařstev uhel-
ných, jež mohla nejen snadno po měsíce, ano
i po celý rok stávce vzdorovati bez citelného
poškození a při tom odbýti za drahý peníz
staré zásoby uhlí, méně cenné, ano i bezcenně.
Nejvíce těžil však z nouze uhelné třetí,
zdánlivé nezúčastněný činitel — velkoobchod
uor il
uhelný.
A tu přicházíme knejtemnějsi
stránce stávky uhelné. V době, kdy
mílliony obyvatelů zápasily s krutou nouzí o ne-
zbytné palivo, kdy četné průmyslové závody
musily následkem nedostatku uhlí výrobu zasta-
viti a tisíce dělníků propustiti, kdy tisíce rodin
podléhalo krutému mrazu, bujela hnusným způ-
sobem v největší míře — lichva uhelná.
Vlastník
Litoměřice
Teplice
Duchcov
Most
Cheb
27
article
Uhlí, jakosti velmi chatrně, jehož hodnot
sotva 60—70 kr. obnášela, prodávalo se za
3 zl. za metr. cent. Známý velkoobchod s uhlím
v Praze prodával za tutéž cenu metrický cent
hornoslezského uhlí, jenž jej loco Praha stál
toliko 1 zl. 45 kr., vydělal tedy více než s to
procent při prodeji, při 100 vagonech pa-
katýlek 15.000 zl.
Charakteristická jest okolnost, že do Plzně,
ležící na pokraji nejvydatnější pánve kameno-
uhelné, dirigovalo c. k. místodržitelství z Magde-
burku 50 vagonů českého hnědého uhlí za 1 zl.
80 kr. metrický cent, totiž uhlí, které bylo pa-
trně českým velkoobchodnikem s uhlím pro
Magdeburk uzavřeno a aniž by překročilo hra-
nice české za cenu trojnásobnou v Če-
chách sotva 100 kilometrů od výrobiště pro-
dáno.
Nechci připomínati srdcervoucí scěny.
které se odehrály při drobném prodeji uhlí
v prodejnách obcí, úřadů státních a na ná-
dražích.
Po dlouhém trapném čekání v tlačenici,
zdraví a život ohrožující, podařilo se nebohému
lídu koupiti sobě několik kilogramů uhlí za ceny,
jež převyšovaly daleko cenu potravy, při ubl
tom uvařené.
Pohříchu ukázalo se v kritické této době,
že nedovedla vyvinouti c. k. ústřední vláda, jež
sobě jinak velmi ráda úlohu prozřetelnosti vin-
dikuje, patřičnou energii, jakou veškeré obe-
censtvo od ní očekávalo a která by při všem
šetření práv soukromých získala platnost dobru
obecnému. Slabost tato byla, jak náleží, důlními
podniky a velkoobchodem uhelným využitkována.
Mohlo se za to míti, že toto bezpříkladné
zdražení uhlí potrvá toliko po dobu stávky,
ustoupíc po ukončení stávky uhelné opětně
cenám dřívějším, normálním a to tím spíše,
jelikož skončila stávka vítězstvím těžířstva nad
požadavky zuboženého hornictva uhelného.
Praha
Plzeň
Magdeburk
28
article
Obecenstvo bylo sice dle dlouholetých zku-
šenosti připraveno k tomu, že nejlepší mzdy
a zkrácení doby pracovní v dolech zaplatí
z kapsy vlastní, toho však nikdo neočekával,
že budou vůči normálním cenám bezpřikladně
zvýšeny ceny uhlí, aniž by byla mzda hornictva
o krejear zvýšena a doba pracovní o minutu
zkrácena.
Hlavní smutnou zásluhu v
věci té získal si o říši, zejmen
o království české velkoobcho
uhelli ný.
Využitkovav způsobem bezohledným tísen
uhelnou, v měsíci lednu vypuknuvší, zvýšil bez
vší příčiny ceny uhlí měrou, jež hro zi
průmyslu našemu hotovou ka-
tastrofou
Zvykli jsme sice v království českém na
stálé, pravidelné stoupání cen uhelných; dle
přesné statistiky německé obnášela průměrná
cena 1 q. českého hnědého uhlí v roce 1890
23.4 krejearů, v roce 1898 37.8 kr., tedy
61 pet. čili o 6.8 pet. ročně, zatím co vývoz
hnědého uhlí z Čech do Německa zvýšil seo
29.9 peť., tedy toliko o 3.3 pet. ročně.
Stoupaní mzdy dělnictva horního obnášelo
v době té v dolech hnědouhelných pouze 26 6
pet., v pásmu kamenouhelném stoupla v posledním
desítiletí mzda uhlokopů průměrně o 11 pet.
nejvýše 18.5 pet.
V téže době zlevnila se doprava na Lab
o 50 pet., obnáší dovozné 1 metr. centu hně-
dého uhlí z Ústí do Magdeburku toliko 8 kr.
(366 kilometrů)
Okolnost tato prospívá již sama o sobě
velmi velkoobchodu uhelnému.
Nemůže býti tedy s podivením, že výtěžek
uhelných společností každým rokem obrovsky
vzrůstá. (Obyčejné divídendy 10—12 pct.)
Plati to zejmena o těžařstvu moste
ckém (Brüxer Bergbau-Gesellschaft). Bilanc
této společnosti vykazují zisku: roku 1895
Čechy
Německo
Ústí
Magdeburk
krejear
Brüxer BergbaoGesellschaft