ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 862359e0-669b-11dc-b00d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 30, work 6, person 115, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNY LISTY
3 masthead
10. dubna 1900.
4 masthead
Císlo 99.
5 article
184 pct., roku 1896 20.4 pet., roku 1897 25.25 pot. Výlohy na sanování katastrofy mostecké byly z výtěžku roku 1895 a 1896 úplně za- placeny, mimo to nashromážděn fond reservní a amortisační v obnosu 5 millionů zlatých. Aktiva společností obnášejí vůči a kciovému kapitálu 8 mill. zl. již v roce 1897 14.5 mill. zl.. v roce 1898 16 millionů zl. Zisk v roce 1898 obnáší téměř 40 pct., reservy se hromadí jelikož správa se ostýchá, platit větší superdi videndy 16 neb 18 pet Podobně vede se druhým velkým společ- nostem. Přes tento bohatý výtěžek, které doly uhelné, zejmena hnědouhelné v král. českém těžířstvu a velkoobchodu uhelnému poskytují byly ceny uhli v poslední době velkoobchodem uhelným bez vší příčiny opětovně a lehkovážně bezpříkladně zvýšeny a sice officiálně středn uhlí o 19 pet., ořechové o 30 pet., skutečně obnáší zvýšení toto i při velkých dodávkáchu některých druhů uhli z 28 zl. na 52 zl. za vagon, tedy o 85 pet.l Ostrovská továrna na porcelán u Karlových Varů platila za vagon uhli dosud 15—18 zl. nyní 28 zl., strojírna v Chebu v roce 189 18 zl., loňského roku 23 zl., nyní 31 zl.
Karlová Vary Cheb pet
6 article
Lučební továrna v Praze platila za vagon emeranského uhli 1. ledna 1900: 21 zl., nyní 36 zl., továrna na čokoládu v Podmoklech roku 1895 ořechové uhlí I. 16 zl., 1898 již 25 zl., nyní 38 zl., tedy vůči r. 1895 o 170% více Kartelovaná těžířstva a velko obchody uhelné vypovídají jedno- duše dosavadní smluvenky, dik tují kategoricky nové ceny a uza vírají dodávky jen proti nejodklad- nému stvrzení nových cen. Charakteristickým jest a svědčí to o ne- velké prozíravosti dotyčného ressortu minister- ského, že veškeré množství v c. k. státních dolech u Mostu (šacht Juliovy) těženého uhlí, zadán bylo smlouvou známému velkoob- chodníku s uhlím, od něhož za značně zvýšené ceny c. k. státn dráhy pro svou velkou potřeb uhlí kupovati musí, tedy od sou- kromého obchodu závi sí! Rozumi se samo sebou, že musilo své- volné, lehkovážné jednání velkoobchodu uhel- ného způsobiti velkou bouři v průmyslu domá- cím, jenž jest v základech svých vyděračstvím tím ohrožen. Utrpěl obrovské ztráty v dob stávky (10.—20.000 zl.), musel platiti za vagon špatného uhlí 150rr200 zl. a nyní, po ukon- čení stávky, z níž vyšla těžířstva jako vítězové. ukládají se jemu nové trvalé oběti. A jak k tomu všemu má hleděti obe- censtvo, naše živnostenstvo a drobný dělný lid Byla minulého pátku c. k. vládou svolána sice velká anketa průmyslníků, zástupců obchodníeh komor, velkoobchodníků s uhlím do Vídně, která však vůči nevysvětlitelné zdrželivosti vlády v otázce uhelné skončila úpln ým fiaske m.
Juliův Praha Podmokly Most Vídeň
7 article
Nepřinesla sice pomoci, ale objasnění. Auto- rita vlády utrpěla opět citelnou porážku. Co bylo platno, že prohlásil komorní president Neu- mann z Liberce, že nové zvýšení cen ubli zniči náš průmysl, co platný výrok experta Kinka, že větší průmyslový závod papírnický následkem zvýšení cen uhlí v posledních 3 le- tech o 20 zl. na vagon, musí o 40.000 zl. na palivo více vynaložiti, tvrzení Palma a Kd- niga, že existence průmyslu sklářského jest nejvýše ohrožena, Sobotky z Prahy, že své- pomoc průmyslu nepomůže, jelikož prodej uhl jest soustředěn v několika málo rukou, Eis- nera, že následkem zvýšení cen uhelných o 50 až 60% zvýší se ceny výrobků železných opět o 5, otázka exp. Briesse, co stane se te- prve s uhlím, kdyby žádané sociální reformy v dolech byly skutečně provedeny, na to od poví prostě pan ředitel Melhardt z Duch- cova, že budou ceny uhlí ještě vyšiší. pan Petschek radí, aby se dohodli průmysl- níci s velkoobchodem uhelným, a — koruna všeho — p. generální ředitel severní dráhy J ei- teles vysloví s bezpříkladnou zpupností památn větu: Průmyslníkům nesmi se jed- nati dnes o to, jak draho dostanou uhlí, nýbrž o to, jestli ho vůbec do- stanou!
Palma Kd Briess Petschek Liberec Praha severní dráha J ei
8 article
Tedy proto zříká se stát svého dolovacího práva na prospěch dolovatelů, aby tito, využit- kujíce do nejkrajnějších mezí své koncese, uči- nili na své milosti závislým domácí prů- mysl a obyvatelstvo země, jíž poklady uhelné na prvním místě přísluší, aby zásobovaly cizo- zemské závody na úkor průmyslu domácího. Stát a země podporuje spolky exportní. zřizuje exportní akademie, by domácí prů- mysl snáze mohl s cizím soutěžiti a ve vlastní zemi ubijí se před oči- ma vlády tento průmysl nesmy- slnými cenami uhelnými na pro- spěch 3 neb4 velkoobchodní ko s uhlím, již osvojili sobě monopol pro dejový. Zde musí platiti heslo Proti monopolu uhelného ob chodu monopol zemskýl Zbývá toliko jediný prostředek, zameziti lichvu uhelnou udělením výhradní h práva prodeje uhlí v obvodu krá lovství českého zemí, jež by zřídila k účeli tomu zvláštní prodejnu, která by měla za hlavní účel, převzíti za ceny ujednané neb dle skutečných po- měrů ustanovené veškeré“ v ob- vodu království českém dobyté uhlí, které by dle jakosti jeho z pevné : pokud lze stálé ceny pro- dávala, čímž by byla veškeré li- chvě a vydírání domácího průmy slu a obecenstva přítrž učiněna. Zvolili jsme tuto cestu, jelikož vzhledém k ny nějšímu neurovnanému stavu financi zemských a trhu peněžního nelze té doby pozemštěn dolů uhelných prospěšně provésti. Možná, že najde se opětně u nás dost, lidí, již budou považovati návrh náš za utopii. obtíže s tím spojené za nepřekonatelné. Nesouhlasím s náhledem tímto vůči notorické lichvě, při prodej s uhlím má stát nejen právo, nýbrž povinnost energicky zakročit
9 article
Jano z ohledů těch mohl by se zájmu veřejného pořádku i horníh regalu, výsostného práva svého na prospěch země vzdáti. Nežádáme toho však. Což neudělil stát, nehledě k vlastním mo nopolům: soli, tabáku, prachu, ledku, mono- pol cedulový národní bance, mo- nopol dopravy de facto soukro- mým železničním společnostem aniž by ony tisíce povozníků, zá jezdných hostinců, kteří tím utr- pěli citelnou ztrátu, odškodnil? Michaelis tvrdí dokonce, že tento přiro- zený monopol (ku př. železnie) a vlastnictv kapitálu jsou pojmy identickými. Vždyť zrušil, dle výtečného spisu dr. Če- lakovského, stát bez dlouhých okolků horn právo jihlavské, jachymovské a tím horní pri vileje měst Jihlavi, Jachymova, Hory Kutné Čáslavi, Něm. Brodu na prospěch horního re gulu královského urbury královské, odňal 1549 (Ferd. I.) rudokupeům právo kupování rudy jehož sám se ujal, ano patentem zev dňe 11 července 1850 byl zrušen stavotský regal horní a desátek z hor stavům českým dle narovnání r. 1575 odváděný, slíbiv za to velmi mírnou náhradu.
Jana Michaelis doktor če Jachymův Jihlav Německo Brod národní banka Hora Kutná Čáslav
10 article
Nuže ukázali jsme návrhem svým c. k vládě cestu, která by jedině v otázce libovol- ného zdražování uhlí vedla k žádoucímu cíli, věčné, neplodné ankety zde nepomohou. Hi e Rhodus, hic salta, jsem přesvědčen, že sněm království českého v pocitu své vznešen zodpovědnosti a lásce k veřejnému blahu návrh náš schválí. V ohledu formálním navrhují, aby návr náš byl přikázán komisi rozpočtové k brzkému podání zprávy a návrhu. (Výborně, Výborně Hlučný potlesk. Řečníku se z mnohá stran hlahopřeje.) Nejvyšší maršálek zemský oznamuje že k předmětu omuto přihlášení jsou řečníci: proti posl. Strache, dr. Leitner, Bhezno vský . Opitz, dr. Řeiniger; pro posl. Gebler Pacher. Stein, dr. Fořt, dr. Baxa, Hořica dr. Žalud. Nejvyšší maršálek zemský podotýká že z velké řady řečníků k předmětu zapsaných vy- plývá, že o tuto věc jeví se neobyčejný zájem. Protože pak při prvním čtení debata má se omeziti na for mální stránku, dotazuje se, zdali sněm svoluje v smyslu jednacího řádu k tomu, aby již při prvníím čtení rokováno mohlo býti o zásadách celéh návrhu. Sněm vyslovuje s límto rozšířením rokován v prvním člení souhlas. Posl. Strnche poukazuje k vídeňské anketě z dne 6. t. m. a praví, že neměla jiného účinku, nežl že vyhnala kursy uhelných podniků do výše (Sou- hlas.) a ministr obchodu, který po své platonické zahajovací řeči v positivní její výsledek asi nedoufal spokojiti se musí tedy jen s blahou podmínkou Zřejmo jest, že vláda neměla při této anketě žádne autority ani iniciativy (Souhlas.), kterých postrádala po celou dobu stávky.
Rhodus doktor Leitner Bhezno vský Opitz Řeiniger Gebler Pacher Stein Fořt Baxa Hořica Žalud Posl
11 article
Posl. Iro: Rakouský skandál? Posl. Strache praví, že vláda musí býti číněna zodpovědnou za nezdar stávky a za krisi v průmyslu. V Sasku skončena byla zakročením vlády ve čtyřech dnech, kdežto u nás orgánové vlády neměli žádných diřektiv a způsobem politování hodným sem tam se poláceli. Za poměrů těchto nelze se ovšem diviti, že červená internacionála zvolila si právě Rakousko za pokusnou stanici, by zejmena v našem slabém prů- myslu své socialistické problěmy prvně zkusila. Stávka protáhla se také proto, že orgánové vlády nekonali vždy a všude své povinnosti, naopak pro- náší se podezření, že stávka prospěla právě maji- telům dolů (Slyšte! Slyšte !) a že byla jimi z příčiny té prodloužena. Konsumenti také věděli, že stávku ať dopadne jakkoli, samí zaplatí. Bylo jisto, že úbl bude dražší, avšak jeho ceny, jež jsou po stávce. musí přece jen zaraziti. (Souhlas.) Řečník uvádí, že ceny uhlí se i zosmeronáso- bily, kdežto horníkům nebylo ničeho přidáno, ani práce nezkrácena. Toto zdražení dlužno nazvati li chvou. (Souhlas). Před slávkou odpovídalo se na po- žadavky horníků, že uhlí k vůli konkurenci nesnese zdražení a nyní, ač horníkům nedáno nic, jest uhlí o 20, 30 i 40 proc. dražší. (Tak jest! Ničemnostl) Uhelné bursovní papíry zdražením uhlí nepoměrně stouply a staly se hříčkou spekulace, jelikož při pro- deji uhlí zavedl se monopol. Na tento monopol musil se při nouzí o uhlí obrátiti i místodržitel a přistou- pil k němu c. k. státní důl »Julius«. Tam, kde měl přísně zakročiti, místodržitel o uhlí prosil.
Posl Julius Sasko Rakousko
12 article
Stát naříditi by měl, aby doly učinily si, tak jako dráhy, zásoby. Míní-li stát, že nemůže dolům předpisovati, zač mají uhlí prodávati, dlužno namít nouli, že nejedná se v případu tomto o věc pře- pychu, nýbrž o jeden z nejpotřebnějších předmětů. jenž slouží i dobru veřejnému. Pokud doly nejsou majetkem země, nemůže tato předpisovati ceny ublí. Se státním monopolem, jak vidno z tabákového, se také nic nepomůže. Rovněž v příčině soli nejsou po- měry mnohem lepší, tak na př. ve volebním okresu řečníka čekati musili na dodávku objednaných 820 kg. soli k účelům živnostenským 9 měsíců, ač vyří- zena prý byla dle tvrzení úřadního mimořádně zry chleným způsobem. V dalším obrací se řečník proti pozemštění dold neboť pak vyskytnouti by se mohl návrh i na po- zemštění prodeje dříví, cukru atd. Návrh má však i stránku politickou. Konečně měly by se hospodářské otázky od politických od- děliti a projednávali samostatně. (Souhlas.) Návrh posl. Kaftana má jaksi příchuť státoprávní, něco z lheorie zvenelovatění. (Odpor na českých lavicích. Posl. Hořicn: To jest stránka hospodářská Posl. dr. Brzorád: Tak mluví lidé vzdělaní Posl. Kovářík: Jen žádné sprosťáctví Posl. Strache poukazuje, že komise rozpoč- tová, které má se návrh přikázati, jest prací přelí- žena a že není sestavena tak, by se jím mohla za- bývati. Proto bude řečník se svými politickými přá teli hlasovati proti formálnímu návrhu posl. Kaftana a vyčkají s dalšími kroky na odpověď vlády na dnešní svůj návrh.
Kaftan Posl doktor Brzorád Kovářík kg
13 article
Posl. Gebler prohlašuje, že je zcela v pořádku byla-li učiněna iniciativa, aby zakročeno bylo proti stále se vzmahající lichvé s uhlím. Jest podivno, že kde jde o lichvu, jsou při tom vždy židé, jakož do- kazuju jména Pelschek, Weinmann, Reimann a také Wiener Bankverein. Politování hodno jest však, že veškerá moc koří se mamonu a zlatému teleti. Ale řečník nevyjímá ani křesťanské židy mezi těmito lichváři. Kdyby to mělo takto jíti dále, šli bychom vstříc přímo otroctví. Největší nebezpečí spatřuje řečník v židovstvu. Řečník není prý vlastně anti- semitou, ale antikorupcionistou. Ale není jeho vinou, že jde-li o korupci nachází neobyčejně značné procento židů, tak že si váží slušného žida trojnáso více, než slušného křesťana. Židovstvo jest nebez- pečno oním druhem velkokapitalismu, jenž se ne- spokojuje slušným zúrokováním, nýbrž bere lichvářské úroky 40—42 proc. dividend. Pak ovšem chudina naříká, že největší část svého výdělku musí vydat na palivo. Praví-li se, že uhelný monopol státní neb zemský jest nemožný, dlužno uvážit, že i kdyby stát dráže pracoval než nynější velkokapitalistě, přece by cel- kový výtěžek náležel celku, kdežto výtěžek při mo- nopolu velkofinančníků plyne do bezedných kapes podnikatelů, kteří mohou své moci využitkovati i bov- kotu jak jednotlivců, tak celých obci. Řečník poukazuje na nedostatky posavadníh báňského zákona a potřebu jeho opravy. Jest zcela správné, snaží-li se dělníci zlepšiti svoje poměry Avšak jest velmi podivné, že vůdci sociálních demo- kratů — strany, jež sestává většinou z chudých děl- níků — jsou židé a že také representanty velkoka- pitalismu jsou zidě. Dlužno se tázati, není-li v tom
Posl Pelschek Weinmann Reimann Wiener Bankverein
14 article
jakási shoda, jakási souvislost. Není věru divu vidí-li dělník přepych velkoobchodníků s uhlím nel ředitelů dolů, že se stane socia listou a že zjev tentc mívá následky nanejvýš nepříjemné — anarchismus Bodáky vojska jsou toliko k tomu, aby chránily malý počet lichvářů. Je to smutné a myslím, že důstojníe a mužstvo nebudou se honosit, že se jich užív k takovým věcem. (Výborně ! Přál bych si, aby konečně byl uzavřen ne-l národní smír, aspoň příměří, aby se mohlo konečně přikročit ke zdárnému řešení otázek hospodářských Praví-li se, že monopolisování uhelných dolů příč se svobodomyslným názorům, je to divný pojem svobody, jež se přiznává toliko representantům zla- tého telete, kteří vyssávají svoje dělníky. Řečník prohlašuje na konec, že není nepřítelem hornictva, neboť byl sám horníkem a hladověl a trpěl nouzi. Vyslovuje toliko přání, s upřímným vzdař bůh!« každému poctivému horníku a každému poctivému majiteli dolů, aby padoušští lichváři uhlím kdysi viseli na společné šibenici. (Hlučná ve selost a pochvala.) Posl. Leftner (německý pokrokář) vyčítá před řečníkovi, že z debaty uhelné udělal debatu o židech Tito prý jsou ovšem již tak otrlí, že si z toho za jisté nedělají nic. Ostatně svými slovy jim spíše posloužil ve veřejnosti Posl. Wolf: O tom bych ale tuze pochyboval Posl. Glöckuer: Vždyť on nemluví jmenem strany !
Posl Wolf
15 article Posl. Wolf: Nemluvi tedy jmenem strany
Posl. Wolf: Nemluvi tedy jmenem strany Dobře, že to vímie Posl. Leitner (pokračuje): Naše strana ním arci nesouhlasí. Její program je velmi stručný. Posl. Wolf: Vyložte jej důkladněji. Dovedete to lépe než Gebler, který advokátem není. Proto však má přece pravdu on a ne vy Posl. Leltuer (pokračuje): My nacionálníh doktrinářství nepěstujeme Posl. Wolf: Jste zkrátka židovskými liberály Jen to řekněte rovnouo Posl. Leltner (pokračuje): Jsme nacionály ale ne nacionalisty-sociály, ale ne socialisty, liberály ale ne liberalisty Posl. Wolř: Máte zkrálka židy rádil Nejv. maršúlek zemský: Žádám posl Wolfa, by řečníka nevyrušoval. Posl. Leřtner: Jsme nábožni, ale niko klerikály. Co posl. Gebler navrhuje, znamen vlastně zákonodárnou rychlopalbu do židů Posl. Wolf: Utlačený lid volá o pomoc! Posl. Leltner: Tou cestou se ničeho nepo řídí. Dokud neuklidní se poměry a neutiší se vlny rozbouřeného veřejného mínění (Posl. Hořica Vždyť návrh Kaftanův je již starý devět let !), nelz na zdárné řešení léto otůzky pomýšleti. Ke práci zákonodárně je třeba klidného a jas- ného rozhledu a dokud je tento rozhled zkalen vášní , Posl. Wolf: Židovskými prejlemi, které máte na nose! Posl. Leitner (pokračuje): . .. není zákono dárná práce nie platnou. Právnicky promyšlený návrh Kaffanův neni. Chci-li hospodářský podnii vyvlastniti, musím podrobiti se práci, s tímto pod- níkem spojené. (Posl. Hořica: Tabák !) Myslíte kdybyste prodejny zavedli, že najdete někoho, kdo by dal kapitál, kdyby mu byly svázány rucer Posl. Stein: To jsou náhledy velkokapitalistů Posl. Leitner: Podnikateli dotyčněmu nesm se jeho majetek ome ovati a poškozovati.
Posl Wolf Leitner Kaftanův Kaffanův Stein Leltuer Leltner
16 article
Posl. Šteln: Když jde o sedláky, neptá se po tom nikdo Posl. Leitner k poslanci Steinovi, který b několikrát vyrušil: Dostanete také slovo a paksi promluvte bez obalu Posl. Stein: Práva výkřiků mně nikdo brát nesmí. Mám totěž právo, jako vy. (Nepokoj.) Nejv. zem. maršálek kn. Lobkowicz: Prosín pana posl. Wolfa, aby byl klidným Posl. Wolf: Já nic mneříkal, ale přijímám výtk tu již napřed. Posl. Leitner dokládá, že strana jeho bud hlasovat proti přikázání návrhu komisi, ježto má k němu nedůvěru z té příčiny, že seznává v něn tendenci státoprávní. Pro pokročilou dobu přistupuje nejv. maršá lek zemský k ukončení schůze Posl. dr. Bedřich Pacák a soudr. podávj tento návrh na změnu zákona o zastupitelsivech okresních: Slavný sněme račiž se usnésti: Zákon o zastupitelstvech okresních ze dne 25. července 1864 čís. 35. s dodatnými příslušnými zá- kony změněn budiž v tom směru, aby okresním zastupitelstvům a výborům poskytnuta byla výkonná moc odpovídající výkonné moci politických úřado zeměpanských, aby jednak usnešení v oboru své působnosti učiněná, jednak nařízení a rozhodnut při dohledu nad neztenčeným zachováním obecního jmění vydaná mohla vykonávati. V ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh odkázán byl bez prvního čtení komisi pro obecní okresní záležitosti Posl. dr. Bedřich Pacák a soudr, podávaj dále návrhy k zamezení škodlivých kartelů, jenž jes totožný s návrhem, kterýž podali již v minulých zasedaních sněmovních Posl. Karel Adámek a soudr. podávaj dále tento návrh na zákonnou ochranu do mácích památek uměleckých a histo rický ch. Slavný sněme račiž se usněsti
Posl Leitner Stein Lobkowicz Prosín Wolf doktor Pacák Adámek
17 article
Zemskému výboru se ukládá, aby provedl po třebná šetření a učinil návrhy na organisování trval součinnosti samosprávných sborů (obecních a okres ních) při ochraně památek uměleckých a historických a při řešení úkolů vlastivědných v království če- ském, a sice- 1. zřizováním památkovýchi komisí okresních pe samosprávných zastupitelstvech 2. zřizováním a vedením okresních seznam veškerých památek uměleckých a historických v ob vodu okresu se nacházejících, jak nemovitých tal movilých 3. náležitým umístěním, uspořádáním a opatro váním archivův obecních a j. 4. spolupůsobením při zachování a obnově pa mátek stavebních 5. spolupůsobením při zřizování a udržován museí odborných. C. k. vláda se vyzývá, aby se všemožným ury chlením učinila náležitá opatření na ochranu a za chování památek uměleckých a historických, zejmena 1. zákazem vývozu památek uměleckých a hi storických 2. zabezpečením a řádným uspořádáním i dop ňováním archivů veřejných a zamezením ničení a chivů soukromých (býv. vrchnostenských a j.) 3. zákonnou úpravou ochrany památek staveb ních a pod. 4. zamezením pustošení a drancování náleziší památek praehistorických a výhradou výzkumův vykopávek těchto památek odborným a vědeckým korporacím 5. zostřením kontroly obchodu se starožitnostmi zejmena přiměřenou změnou živnostenského řádu zákonnou výhradou předkupního práva uměleckých a historických památek pro musea a odborné i vě decké společnosti Posl. Krunbholz a soudr. dotazují se místo- držitele ve příčině donucování obecního starosty Malých Čičovicích podepisovat německé knížky četnické.
Posl
18 article
Posl. dr. Setunský a soudr. podávají na c.k místodržitele král. českého tento dotaz: Vaše Excel lenci ! Ve smyslu § 17. evangelického zřízení církev- ního nařízením ministeria kultu a vyučování ze dne 15. prosince 1891 v říšském zákonníku pod čís.4. r. 1892. vyhlášeného, zařízena byla v král. krajském městě Táboře pro členy evang. sborů, kteří jsou o farního úřadu vzdáleni, evangelické reform. diasporní kazatelská stanice, o čemž skrze seniorátní úřad pří- slušný politický úřad, jakož i c. k. evang. vrchní rada církevní ve Vídní zpraveny byly. Do diaspory této kazatelské stanice náleží i obvod kraje píse ckého a jest za evang. diasporního kazatele úřadně ustanoven dvct. p. F. Žilka v Táboře. Tento diasporn evang. kazatel hodlal v Písku míti evangelické Poho- služby, aby založil novou kazatelskou stanici v Písku
Posl doktor Setunský F Žilka Tábor Vídeň Písek
19 article
což oznámeno bylo politickému úřadu. Den pře prvními bohoslužbami došel ze slušnosti k c.k okresnímu hejtmanství v Pisku a zval zdvořile místo- držitelského radu p. Frenzla k účastenství. Sotva s představil, žádal p. rada Franzl rozčileně na kaza- teli, aby mu předložil průkaz, že jest oprávněn ko- nati evangelické bohoslužby také v Písku, a když jej kazatel upozornil, že žádných průkazů nepotřebuje že evangelické církvi, jakožto církvi státem uznané. k tomu právo sám státní zákon základní dává, a ž p. rada úřadní oznámení o úřadu kazatelově a jeho příchodu mů, že však, stojí-li p. rada na tom, jemu v čas svůj dekret a statut diasporního kazatelství dodá, — tu p. c. k. místodrž. rada Frenzl podezříval kazatele řka, to že by mohl přijíti každý a říci, že jest kazatelem a prohlásil, že on v katolickém městě v čas katolických bohoslužeb ve veřejné místnosti evangelické bohoslužby konati nedovolí.
Frenzl Franzl Pisco Písek
20 article
Kazatel namital, že evangelická církev jakožto církev rovnoprávná žádného povolení nepotřebuje, že on také o ně žádati nepřišel a že konání služeb božích evangelický zákon dovoluje sám, kteréhož by pah rada sám měl znáti a hájiti. Na to diktoval p. rwda Frenzl protokol, že evang. služby boží v Písku na úřadní vědomí nebere, že jich nepovoluje zejmena že zamýšlené služby boží nesmějí býti ve- řejné, nýbrž jen při zavřených dveřích a hro- zil policejním zakročením a násilím, že se o to po- stará, abyčtam (při těch službách božích) nebyl žádný jinověrec. Na to ovšem kazatel prohlásil, ž pokoulní služby boží konati zakazuje mu úcta ku evang. náboženství a církvi a úcta k zákonu, že tudlž s protestem proti tomuto zřej- mému násilí služby boží té doby ko- nati nebude. V tomto jednání p. místodrž. rady Frenzla, jako správce polit. okresu píseckého, spo čívá patrná neznalost, ano dokonce zůmyslné neše- tření a překročení státních základních zákonů o ná boženské svobodě pro státem uznané církve evange lické a mimo to i nedůstojné, urážlivé chovánís zástupce c. k. vlády a proto činíme tento dotaz 1. Jest V. E. tento případ znám? 2. Jakým způso- bem hodlá V. E. zjednati zadostiučinění těžce ura- žené církvi evangelické a jejímu úřadně ustanove- nému diaspornímu kazateli dv. p. Fr. Žilkovi ?3 Zdali ochotna jest V. E. podobné, úctu k nábožen- stvím a zákonu křiklavě porošující případy zameziti Příští schůze jest dne 10. dubna o 11. hod. dopolední.
Frenzl Žilka Písek Francie
21 article
Na jednacím pořadu jest volha člena komise rozpočtové celým sněmem, pokračování v dnešn debatě o návrhu posl. inž. Klaltána prvá čtení návrhů posl. Štěpána Richtra a soudr. v příčině vydání zákona kartelového, posl. Waltra soudr. v příčině podpory hospodářských družstev ku zřízení obílních skladišť a posl. dra. Bedř. Pacá ka a soudr. v příčmě provedení rovného práv jazyka českého při soudech a státních úřadech v království českém. Schůze skončena ve 3 hod. 30 minut odpoledne
Ing Richter Waltr soudr
22 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Školská komise konala schůzi dne 9. dubna, ve které bylo pokračováno v generální de- batě o úpravě platů učitelstva. Posl. Šplndle není pro to, aby se zvýšení platů učitelských poří dilo zvýšením přirážky zemské. Tím by byli způso- bení učitelstvu jen noví nepřátelé a stav ten stal by se nepopulárním. Má za to, že by bylo lépe zavést přirážku z piva, po případě zavésti také daň z hlavy. jež jest arci rovněž nepopulární. Požadavek, aby státu byla postoupena daň pozemková a činžovní se rovněž řečníku nezamlouvá. Obrací se rozhodně proti návrhu posl. hr. Zedtwitze, aby školy trojtřídn redukovány byly na dvoutřídní a jest rozhodně pro zrušení školního platu, který beztoho vynáší zem jen 11/2 mill. zl. Prof. dr. Fournier obírá se prohlášením zá- stupců vlády, že jedná se tu o olázku čiště finanční připomíná předně někdejší komisi pro úpravu zem- ských financí, ze kteréž vyšly různé podněty! jest li se zástupcové tím nechtěli zabývat, pak arci země bude odkázána na přízeň vlády, pokud úhrady s týče. Ve věci samě vyvrací řečník předně námitku, že přání učitelstva, pronáší se poněkud bouřlivě ; ve věci té praví, že v Rakousku stalo se již skoro axiomatem, že pouhá skromná naděje v lepší názory druhých již k níčemu nevede, o čemž se i velké po- litické strany přesvědčily. Oproti mínění hr. Zedt witze, aby obce přispívaly, řečník ukazuje k tomu že obce již bez toho jsou dosti stíženy takovým přídavky. Řečník vyslovůje se proti polodennímu vyučování.
Posl Zedtwitz profesor doktor Fournier Rakousko
23 article
Ukazuje k tomu, že byla zde onebdy deputace ve které se oběma jazyky mluvilo; jedná se tedy o věc oběma národům společnou a vzhledem k dů ležitosti, která se škole oběma národy příkládá, bude zajisté oprávněnou naděje, že se přáním učitelstv vyhoví. Na otázku prof. dra. Fourniera, jak dalek pokročilo jednání mezi zemským výborem a vládou v příčině přispívání na úpravu platů odpovídá pří- sedící zemského výboru prof. dr. Pražák, že do sudi žádná určitá odpověď vlády nedošla, že are jedná se s vládou o to, aby vláda povolila přídavek k dani z líhu. Ovšem vyžaduje vláda, aby všechny sněmy učinily stejné usnesení Přídavek ten poskytl by král. českému 19.000 K Ovšem i v této věci činí vláda překážky, žádajíe. aby před tím sněm zásadně osvobodil osobní dar z příjmu od zemské přírážky. Ohledně daně z piva vůbec jednáno nebylo; příčiny toho jsou v jednotli- vostech. Na říšské radě při jednání o dani z piva byla opposice; následkem toho mini str financí, aby ji ukonejšíl, od částky 300.000, která měla připadnout králov ství českému, upustil. (Sdělení toto vzbudilo v komisi značný rozruch a bylo provázeno různými poznámkami.) Posl. Vollgruber obrací se proti názoru jako by úřadníci XI. a X. třídy nedosahovali služ něho jakého nyní se domáhají učitelé. Řečník ze- vrubným způsobem pojednává o zvláštních poža- davcích učitelů na školách měšťanských, jež odůvod ňuje i zvýšenými požadavky, kteréž kladou se n učitele ty, co do předběžného vzdělání a zkoušel i ohledně výkonů jejich na školách měšťanských.
profesor doktor Fournier Pražák Posl
24 article
Oběma těmto stránkám neodpovídá postavení školy měšťanské, kteráž má vychovávati mládež intellí gentní i prakticky vzdělanou. Posl. Sokol souhlasí, že požadavky učitelstva nejsou niklerak přílišné a že základní slušné nemůže býti stáfe na menší míru uváděno; spornými mohou býti jenom věci vedlejší. Řečník porovnává poměru učitelů za dřívější doby s poměry nynějšími. Uka zuje k tomu, že dříve byl učiteli leckterý zdro přijmů přístupen, jenž nyní odpadu. Tím pak, zn změny živobytí, nastalo, třeba se příjmy jaksi zvý- šily, zhoršení poměrů učitelů.
Posl Sokol
25 article
Řečník dokazuje, že základní služné učitelů n skolách obecných 800 zl. není nikterak přemrštěné 2 zl. 19 kr. denně zajisté nedovolí rodině nižádný prospěch. Prohlašuje, že troufá si oproti svému vo ličstvu odůvodniti, že hlasoval pro to, aby základn služné na školách obecných bylo 800 zl., na školáci měšťanských nikoliv po 1000 zl. Ve příčině byto ukazuje řečník k příkladům přímo hrozným. V jed nom případě učiteli vykázán býl byt, na kterýž pře měněn byl dřívější chlév; na jiném místě musil uči tel přenocovat ve stodole. Jestli každý stav se snaží aby jeho zřízenci slušně bydleli, jestli se hledí k tomu aby hajní, poklasní stále bydleli jako lidé, tím spíše dlužno hleděti, aby i učitelé bydleli lidsky. Posl. Hořica přimlouvá se za požadavky uči- telstva, jež pokládá celkem za odůvodněné. Ve pří čině úbrady souhlasí s tím, aby se nestala zvýšením přirážek zemských. Pojednává o chování se vlády slovy velice ostrými praví, že chování se vlády vzbuzuje přímo dojem, jako by chtěla, aby království české bylo uvrženo do finanční zkázy. Řečník vy slovuje se proti návrhu, aby obce přispívaly na na- klad úpravy; ukazuje ke Slezsku, kde obec sama musí celé školství vydržovat, nepokládá však takový stav za správný, poněvadž školství nebude na pro- spěch, bude-li učitel jaksi závislým na obci. P krátké poznámce posl. Posselta schůze skončena Komise pro záležitosti zemědělské konala schůzi dne 9. dubna. Posl. hr. Chotek podává zprávu o zprávě zemského výboru ve pří- čině změny pravidel, jimiž upravují se služební po- měry učitelů na hospodářských školách, zemí vydr žovaných. Do schůze pozván byl přísedící zemského výboru posl. K. Adámek, jenž podává vysvětlení o sporných odstavcích zprávy zemského výboru
Posl Hořica Posselt Chotek K Adámek Slezsko zl
26 article
Po výměně názorů o jednotlivých paragralech zpráva zemského výboru s malými opravami přijata. Posl. Št. Richter podává zprávu o jednání subkomitétu o návrhu posl. Jaroše a Hor áka v příčině zřízení a podporování obilních skladišt posl. Hyrš poukazuje na poměry v rolnictvu, vy- slovuje se proti tomu, aby se v návrhu stanovilo, že podílníci musí přispívati na zřízení skladišť 330%. Pro týž náhled vyslovuje se posl. Horák, který na- vrhuje, aby se úhrada stala tím způsobem, že by po- dílníci byli povinni přispěti 20%, země subvence 20%, stát 30% a půjčkou meliorační ze zemské banky v obnosu 30%. Návrh ten nedochází podpory a po delší debatě přijata zásada, aby úhrada náklad se stala tím způsobem, že podílníci by hradili jednu třetinu nákladu, stát a země aby přispěly 18% sub- vence a 10% jako zápůjčkou; ostatní náklad má být uhražen příspěvky domácích činitelů, záložen, okrest a půjčkou z fondu císaře Frant. Josefa. Rokování s zúčastnili pp: Hyrš, Horák, Teklý, prine Schwarzenberg. Rataj.
Posl Richter Jaroš Hyrš František Josef Teklý Schwarzenberg Rataj
27 article
Usneseno předložiti sněmu tento návrh: 1. Do zemského rozpočtu na rok 1900 vkládá se za tím účelem, aby bylo podporováno zřizování skladišt družstevních a) na subvence 200.000 K, b) na ne- zúročitelné zápůjčky 100.000 K. 2. Zemskému výboru náleží, aby, rozděluje subvence a nezúročitelné zá- půjčky, přihlížel k zásadám svrchu vyloženým. 3. Zemskému výboru se ukládá, aby v příčině poža- davků, jež svrchu ve zprávě jsou vysloveny, zahájil jednání s c. k. vládou. 4. Zemskému výboru se ukládá, aby ve smyslu zásad svrchu vyslovených na dále podporoval zřízování skladišť a aby o své čin- nosti v tom směru, zejmena o tom, jak bylo užilo povolených subvencí a zápůjček, sněmu podal zprávu. K referátu z minulé schůze dodáváme, že posl. Teklý se přimlouval za zvýšení služného, návrh ten zůstal však v menšině a přijat návrh zemského výboru.
28 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. dubna. „Královna hladu“. Orgán irské kolonie v Paříží »L' Irlande libre« uveřejňuje pod záhlavím »Královaa hladu« statistiku anglických zločinů na obyva- telstvu Irska za panování královny Viktorie spá- chaných. V Irsku zemřelo hladem 1,225.000 obyvatelů. Z Irska vyhnáno 4,186.000 osob, 3,668.000 starousedlých zba- veno soudně majetku !« To první věta statistiky bídy irského lidu. Dle »Volného Irska«, které svá data ze zaznamenání zeměpanských úřado, z knihy jako »Home Rule« a publikací » Tifty years of national progres« ald. čerpá, prohlásil v r. 1837 sám vévoda Wellington, že nevi- děl nikdy tak nešťastné, ubohě země jako Irsko. V letech 1842, 1843, 1844 a 1845 řádilo v Irsku ponejprv »anglické zlo« (hladomor) a decimovalo obyvatelstvo, což přimělo lorda Russela k výroku: »Uči nilí jsme z Irska nejbídnější zemi ce- lého světal« Hladomor se dostavil tři let později nanovo, lid se bouřil, soudní zbavování majetku nastalo. Roku 1849 vypuzen
L Irlande Viktoria Home Wellington Russel Praha Paříž Irsko
29 article
90.440 Irčanů z příbytků a zbaveno majetku, v zimě roku 1852 vypově- zeno 43.494 osob, 12.500 zmrzlo v ši rém poli. V příštích letech a sice v 1856, 1857, 1859, 1861, 1862, 1863, 1865, 1868, 1869 a 1870 zabaveno jmění asi 80.000 osobám. Daně přibylo o 75 proc. Roku 1871, 1872, 1873, 1875, 1876 a 1878 řádil hlad a sklátil na 30.000 Irčanů v předčasný hrob. V roce 1888 uveřejněno 23.358 sekvestirac1; soudní zabavování majetku se dělo ve jmenu králové. Od r. 1891 do 1895 vypovězeno 39.000 osob. V roce 1897, jubi- lejním roce královnině (»Daimond Jubilee) se dostavil hlad a zimnice; 12.000 rodin jsouce bez přístřeší se vystěhovalo, 8500 zemřelo hla- dem atd. až do dnešního dne. »Mluvte nám pak ještě, končí pisatel článku, o nadšení irského lidu pro královnu, ježe v Dublíně objevila. Mluvte o lásce, štěsti a radosti anglických poddaných, o jásotu mass při slavnostních průvodech králové! Otevřte se hroby, vstaňtež ubožáci, vzhůru do Dublína, vrhněte se před trů- nem vaší milostivé panína kole na, vždyťona vás tak milovalal«
Irčan Daimond Jubilee lid pro královna Irčan
30 article Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy svolán byl na včerejšek ke II. mimořádné schůzi. Mimořádné proto, že celá řada nevyřízených běž- ných předmělů zbyla po známé debaté o opravě vo- lebního řádu z řádné schůze minulé. A projednány rychle, namnoze téměř bez debaty. Zahajuje rokování, věnoval předsedající starost dr. Srb vřelou posmrtní vzpomínku zesnulým čle nům sboru: řed. Em. Tonnerovi a dru. Prok Podlipskému. V řed. Tonnerovi ztrácí zastupi- telstvo král. Prahy muže šlechetného charakteru který horlivě sledoval jednání sboru a před týdnem ještě v jeho středu prodléval, Byl to muž zásad ušlechtilých, hluboké intelligence, lnoucí vřelou lá- skou k umění a k dějinám Slovanstva, zvlášťě bratří Poláků. Byl celým a opravdovým mužem, jenž s pří- kladnou horlivostí plnil úkoly mu svěřené. A jiná ještě ztráta sbor potkala. Úmrtím dra Prok. Podlipského, který do nedávna ve sboru za- sedal a získal sobě o zájmy veřejné nemalých zá- sluh. Tak horlivého a pilného druha těžce lze po- strádati. Zákeřná nemoc, bohužel, zesnulému nedo- volovala v poslední době účast na poradách aboru. Městská rada se usnesla, by dru. Podlipskému byly prokázány tytéž pocty, jaké náležejí každému členu sboru, jenž v této hodnosti zemřel Starosta konstatuje, že členové sboru povstáním projevili úctu paměti obou zesnulých a dává proje tento zaznamenati do protokolu.
Srb Tonner Podlipský Polák Prok Praha
31 article
Po té příkročeno k jednacímu pořadu Kladně vyřízeny stížnosti (ve věcech staveb- nich) prof. Dolejšky a arch. Rechziegla, z amít- nuly stížnosti V. Holzknechta a Jos. Schmidla. —— Povolen náklad 46.000 K na uliční kanalisaci při nové kadetce u Bruské brány. — Schválen po po- známkách pp. Jaroše, Storcha a Jirouska dle městské rady náklad 150.709 K 54 h na stavbu stoky v Je- lením příkopě k odvodnění části Hradčan, Pohořelce a zeměbranských kasáren za Strahovskou branou. — Magistrátnímu radním v VII. hodnostní třídě jmeno- ván mag. tajemník při zádušním úřadě pan Václav Jíra. Delší debata rozvinula se při návrhu městsk rady na. koupi clektrické dráhy smíchovsko- košířské a pozemků tak zv. Malé Klamovky ke stavbě remisy za 300.000 K od pozůstalosti Matěje Hlaváčka. Projektu opřel se ob. st. p. Kasalieký, do- vozuje, že nutnými opravami a připojením dráhyte k tratím pražským dostoupil by náklad výše 417.250 K O výnosnosti podniku toho není ve zprávě přesných dát a není konečně též zaručeno, že by při spodní stavbě kolejnic košířské dráhy mohla býti našimí vozy motorovými vozba provozována. Žádá, by návrh městské rady byl zamitnut. Pan dr. Holubovský činí souhlas svůj zá- vislým na podmince, by strana prodávající odevzdala dříve obci prohlášení obcí smíchovské a košířské jakož i firmy Ringhofferovy, že: 1. bezpodmínečně souhlas s přenesením smluv mezi oběma stranami do té doby platných na obec pražskou; 2. že sou-
Dolejšek Rechziegel V Holzknecht Schmidl Jaroš Storch Jirousek Jíra Hlaváček Kasalieký doktor Holubovský Ringhofferův Kladno Jos Hradčany Pohořelec