3
masthead
10. dubna 1900.
5
article
184 pct., roku 1896 20.4 pet., roku 1897
25.25 pot.
Výlohy na sanování katastrofy mostecké
byly z výtěžku roku 1895 a 1896 úplně za-
placeny, mimo to nashromážděn fond reservní
a amortisační v obnosu 5 millionů zlatých.
Aktiva společností obnášejí vůči a kciovému
kapitálu 8 mill. zl. již v roce 1897 14.5 mill. zl..
v roce 1898 16 millionů zl. Zisk v roce 1898
obnáší téměř 40 pct., reservy se hromadí
jelikož správa se ostýchá, platit
větší superdi videndy 16 neb 18 pet
Podobně vede se druhým velkým společ-
nostem. Přes tento bohatý výtěžek, které doly
uhelné, zejmena hnědouhelné v král. českém
těžířstvu a velkoobchodu uhelnému poskytují
byly ceny uhli v poslední době velkoobchodem
uhelným bez vší příčiny opětovně a lehkovážně
bezpříkladně zvýšeny a sice officiálně středn
uhlí o 19 pet., ořechové o 30 pet., skutečně
obnáší zvýšení toto i při velkých dodávkáchu
některých druhů uhli z 28 zl. na 52 zl. za
vagon, tedy o 85 pet.l
Ostrovská továrna na porcelán u Karlových
Varů platila za vagon uhli dosud 15—18 zl.
nyní 28 zl., strojírna v Chebu v roce 189
18 zl., loňského roku 23 zl., nyní 31 zl.
Karlová Vary
Cheb
pet
6
article
Lučební továrna v Praze platila za vagon
emeranského uhli 1. ledna 1900: 21 zl., nyní
36 zl., továrna na čokoládu v Podmoklech roku
1895 ořechové uhlí I. 16 zl., 1898 již 25 zl.,
nyní 38 zl., tedy vůči r. 1895 o 170% více
Kartelovaná těžířstva a velko
obchody uhelné vypovídají jedno-
duše dosavadní smluvenky, dik
tují kategoricky nové ceny a uza
vírají dodávky jen proti nejodklad-
nému stvrzení nových cen.
Charakteristickým jest a svědčí to o ne-
velké prozíravosti dotyčného ressortu minister-
ského, že veškeré množství v c. k.
státních dolech u Mostu (šacht
Juliovy) těženého uhlí, zadán
bylo smlouvou známému velkoob-
chodníku s uhlím, od něhož za
značně zvýšené ceny c. k. státn
dráhy pro svou velkou potřeb
uhlí kupovati musí, tedy od sou-
kromého obchodu závi sí!
Rozumi se samo sebou, že musilo své-
volné, lehkovážné jednání velkoobchodu uhel-
ného způsobiti velkou bouři v průmyslu domá-
cím, jenž jest v základech svých vyděračstvím
tím ohrožen. Utrpěl obrovské ztráty v dob
stávky (10.—20.000 zl.), musel platiti za vagon
špatného uhlí 150rr200 zl. a nyní, po ukon-
čení stávky, z níž vyšla těžířstva jako vítězové.
ukládají se jemu nové trvalé
oběti.
A jak k tomu všemu má hleděti obe-
censtvo, naše živnostenstvo a drobný dělný lid
Byla minulého pátku c. k. vládou svolána sice
velká anketa průmyslníků, zástupců obchodníeh
komor, velkoobchodníků s uhlím do Vídně, která
však vůči nevysvětlitelné zdrželivosti vlády
v otázce uhelné skončila úpln ým
fiaske m.
Juliův
Praha
Podmokly
Most
Vídeň
7
article
Nepřinesla sice pomoci, ale objasnění. Auto-
rita vlády utrpěla opět citelnou porážku. Co
bylo platno, že prohlásil komorní president Neu-
mann z Liberce, že nové zvýšení cen ubli
zniči náš průmysl, co platný výrok experta
Kinka, že větší průmyslový závod papírnický
následkem zvýšení cen uhlí v posledních 3 le-
tech o 20 zl. na vagon, musí o 40.000 zl. na
palivo více vynaložiti, tvrzení Palma a Kd-
niga, že existence průmyslu sklářského jest
nejvýše ohrožena, Sobotky z Prahy, že své-
pomoc průmyslu nepomůže, jelikož prodej uhl
jest soustředěn v několika málo rukou, Eis-
nera, že následkem zvýšení cen uhelných o 50
až 60% zvýší se ceny výrobků železných opět
o 5, otázka exp. Briesse, co stane se te-
prve s uhlím, kdyby žádané sociální reformy
v dolech byly skutečně provedeny, na to od
poví prostě pan ředitel Melhardt z Duch-
cova, že budou ceny uhlí ještě vyšiší.
pan Petschek radí, aby se dohodli průmysl-
níci s velkoobchodem uhelným, a — koruna
všeho — p. generální ředitel severní dráhy J ei-
teles vysloví s bezpříkladnou zpupností památn
větu: Průmyslníkům nesmi se jed-
nati dnes o to, jak draho dostanou
uhlí, nýbrž o to, jestli ho vůbec do-
stanou!
Palma
Kd
Briess
Petschek
Liberec
Praha
severní dráha J ei
8
article
Tedy proto zříká se stát svého dolovacího
práva na prospěch dolovatelů, aby tito, využit-
kujíce do nejkrajnějších mezí své koncese, uči-
nili na své milosti závislým domácí prů-
mysl a obyvatelstvo země, jíž poklady uhelné
na prvním místě přísluší, aby zásobovaly cizo-
zemské závody na úkor průmyslu domácího.
Stát a země podporuje spolky exportní.
zřizuje exportní akademie, by domácí prů-
mysl snáze mohl s cizím soutěžiti a ve
vlastní zemi ubijí se před oči-
ma vlády tento průmysl nesmy-
slnými cenami uhelnými na pro-
spěch 3 neb4 velkoobchodní ko
s uhlím, již osvojili sobě monopol pro
dejový.
Zde musí platiti heslo
Proti monopolu uhelného ob
chodu monopol zemskýl
Zbývá toliko jediný prostředek, zameziti
lichvu uhelnou udělením výhradní h
práva prodeje uhlí v obvodu krá
lovství českého zemí, jež by zřídila
k účeli tomu zvláštní prodejnu, která by
měla za hlavní účel, převzíti za ceny
ujednané neb dle skutečných po-
měrů ustanovené veškeré“ v ob-
vodu království českém dobyté
uhlí, které by dle jakosti jeho z
pevné : pokud lze stálé ceny pro-
dávala, čímž by byla veškeré li-
chvě a vydírání domácího průmy
slu a obecenstva přítrž učiněna.
Zvolili jsme tuto cestu, jelikož vzhledém k ny
nějšímu neurovnanému stavu financi zemských
a trhu peněžního nelze té doby pozemštěn
dolů uhelných prospěšně provésti.
Možná, že najde se opětně u nás dost,
lidí, již budou považovati návrh náš za utopii.
obtíže s tím spojené za nepřekonatelné.
Nesouhlasím s náhledem tímto
vůči notorické lichvě, při prodej
s uhlím má stát nejen právo, nýbrž
povinnost energicky zakročit
9
article
Jano z ohledů těch mohl by se
zájmu veřejného pořádku i horníh
regalu, výsostného práva svého
na prospěch země vzdáti. Nežádáme
toho však.
Což neudělil stát, nehledě k vlastním mo
nopolům: soli, tabáku, prachu, ledku, mono-
pol cedulový národní bance, mo-
nopol dopravy de facto soukro-
mým železničním společnostem
aniž by ony tisíce povozníků, zá
jezdných hostinců, kteří tím utr-
pěli citelnou ztrátu, odškodnil?
Michaelis tvrdí dokonce, že tento přiro-
zený monopol (ku př. železnie) a vlastnictv
kapitálu jsou pojmy identickými.
Vždyť zrušil, dle výtečného spisu dr. Če-
lakovského, stát bez dlouhých okolků horn
právo jihlavské, jachymovské a tím horní pri
vileje měst Jihlavi, Jachymova, Hory Kutné
Čáslavi, Něm. Brodu na prospěch horního re
gulu královského urbury královské, odňal 1549
(Ferd. I.) rudokupeům právo kupování rudy
jehož sám se ujal, ano patentem zev dňe 11
července 1850 byl zrušen stavotský regal horní
a desátek z hor stavům českým dle narovnání
r. 1575 odváděný, slíbiv za to velmi mírnou
náhradu.
Jana
Michaelis
doktor
če
Jachymův
Jihlav
Německo
Brod
národní banka
Hora Kutná Čáslav
10
article
Nuže ukázali jsme návrhem svým c. k
vládě cestu, která by jedině v otázce libovol-
ného zdražování uhlí vedla k žádoucímu cíli,
věčné, neplodné ankety zde nepomohou. Hi e
Rhodus, hic salta, jsem přesvědčen, že
sněm království českého v pocitu své vznešen
zodpovědnosti a lásce k veřejnému blahu návrh
náš schválí.
V ohledu formálním navrhují, aby návr
náš byl přikázán komisi rozpočtové k brzkému
podání zprávy a návrhu. (Výborně, Výborně
Hlučný potlesk. Řečníku se z mnohá stran
hlahopřeje.)
Nejvyšší maršálek zemský oznamuje
že k předmětu omuto přihlášení jsou řečníci: proti
posl. Strache, dr. Leitner, Bhezno vský
. Opitz, dr. Řeiniger; pro posl. Gebler
Pacher. Stein, dr. Fořt, dr. Baxa, Hořica
dr. Žalud.
Nejvyšší maršálek zemský podotýká
že z velké řady řečníků k předmětu zapsaných vy-
plývá, že o tuto věc jeví se neobyčejný zájem. Protože
pak při prvním čtení debata má se omeziti na for
mální stránku, dotazuje se, zdali sněm svoluje v
smyslu jednacího řádu k tomu, aby již při prvníím
čtení rokováno mohlo býti o zásadách celéh
návrhu.
Sněm vyslovuje s límto rozšířením rokován
v prvním člení souhlas.
Posl. Strnche poukazuje k vídeňské anketě z
dne 6. t. m. a praví, že neměla jiného účinku, nežl
že vyhnala kursy uhelných podniků do výše (Sou-
hlas.) a ministr obchodu, který po své platonické
zahajovací řeči v positivní její výsledek asi nedoufal
spokojiti se musí tedy jen s blahou podmínkou
Zřejmo jest, že vláda neměla při této anketě žádne
autority ani iniciativy (Souhlas.), kterých postrádala
po celou dobu stávky.
Rhodus
doktor
Leitner
Bhezno
vský
Opitz
Řeiniger
Gebler Pacher
Stein
Fořt
Baxa
Hořica
Žalud
Posl
11
article
Posl. Iro: Rakouský skandál?
Posl. Strache praví, že vláda musí býti číněna
zodpovědnou za nezdar stávky a za krisi v průmyslu.
V Sasku skončena byla zakročením vlády ve čtyřech
dnech, kdežto u nás orgánové vlády neměli žádných
diřektiv a způsobem politování hodným sem tam se
poláceli. Za poměrů těchto nelze se ovšem diviti, že
červená internacionála zvolila si právě Rakousko za
pokusnou stanici, by zejmena v našem slabém prů-
myslu své socialistické problěmy prvně zkusila.
Stávka protáhla se také proto, že orgánové vlády
nekonali vždy a všude své povinnosti, naopak pro-
náší se podezření, že stávka prospěla právě maji-
telům dolů (Slyšte! Slyšte !) a že byla jimi z příčiny
té prodloužena. Konsumenti také věděli, že stávku
ať dopadne jakkoli, samí zaplatí. Bylo jisto, že úbl
bude dražší, avšak jeho ceny, jež jsou po stávce.
musí přece jen zaraziti. (Souhlas.)
Řečník uvádí, že ceny uhlí se i zosmeronáso-
bily, kdežto horníkům nebylo ničeho přidáno, ani
práce nezkrácena. Toto zdražení dlužno nazvati li
chvou. (Souhlas). Před slávkou odpovídalo se na po-
žadavky horníků, že uhlí k vůli konkurenci nesnese
zdražení a nyní, ač horníkům nedáno nic, jest uhlí
o 20, 30 i 40 proc. dražší. (Tak jest! Ničemnostl)
Uhelné bursovní papíry zdražením uhlí nepoměrně
stouply a staly se hříčkou spekulace, jelikož při pro-
deji uhlí zavedl se monopol. Na tento monopol musil
se při nouzí o uhlí obrátiti i místodržitel a přistou-
pil k němu c. k. státní důl »Julius«. Tam, kde měl
přísně zakročiti, místodržitel o uhlí prosil.
Posl
Julius
Sasko
Rakousko
12
article
Stát naříditi by měl, aby doly učinily si, tak
jako dráhy, zásoby. Míní-li stát, že nemůže dolům
předpisovati, zač mají uhlí prodávati, dlužno namít
nouli, že nejedná se v případu tomto o věc pře-
pychu, nýbrž o jeden z nejpotřebnějších předmětů.
jenž slouží i dobru veřejnému. Pokud doly nejsou
majetkem země, nemůže tato předpisovati ceny ublí.
Se státním monopolem, jak vidno z tabákového, se
také nic nepomůže. Rovněž v příčině soli nejsou po-
měry mnohem lepší, tak na př. ve volebním okresu
řečníka čekati musili na dodávku objednaných 820
kg. soli k účelům živnostenským 9 měsíců, ač vyří-
zena prý byla dle tvrzení úřadního mimořádně zry
chleným způsobem.
V dalším obrací se řečník proti pozemštění dold
neboť pak vyskytnouti by se mohl návrh i na po-
zemštění prodeje dříví, cukru atd.
Návrh má však i stránku politickou. Konečně
měly by se hospodářské otázky od politických od-
děliti a projednávali samostatně. (Souhlas.) Návrh
posl. Kaftana má jaksi příchuť státoprávní, něco
z lheorie zvenelovatění. (Odpor na českých lavicích.
Posl. Hořicn: To jest stránka hospodářská
Posl. dr. Brzorád: Tak mluví lidé vzdělaní
Posl. Kovářík: Jen žádné sprosťáctví
Posl. Strache poukazuje, že komise rozpoč-
tová, které má se návrh přikázati, jest prací přelí-
žena a že není sestavena tak, by se jím mohla za-
bývati. Proto bude řečník se svými politickými přá
teli hlasovati proti formálnímu návrhu posl. Kaftana
a vyčkají s dalšími kroky na odpověď vlády na
dnešní svůj návrh.
Kaftan
Posl
doktor
Brzorád
Kovářík
kg
13
article
Posl. Gebler prohlašuje, že je zcela v pořádku
byla-li učiněna iniciativa, aby zakročeno bylo proti
stále se vzmahající lichvé s uhlím. Jest podivno, že
kde jde o lichvu, jsou při tom vždy židé, jakož do-
kazuju jména Pelschek, Weinmann, Reimann a také
Wiener Bankverein. Politování hodno jest však, že
veškerá moc koří se mamonu a zlatému teleti. Ale
řečník nevyjímá ani křesťanské židy mezi těmito
lichváři. Kdyby to mělo takto jíti dále, šli bychom
vstříc přímo otroctví. Největší nebezpečí spatřuje
řečník v židovstvu. Řečník není prý vlastně anti-
semitou, ale antikorupcionistou. Ale není jeho
vinou, že jde-li o korupci nachází neobyčejně značné
procento židů, tak že si váží slušného žida trojnáso
více, než slušného křesťana. Židovstvo jest nebez-
pečno oním druhem velkokapitalismu, jenž se ne-
spokojuje slušným zúrokováním, nýbrž bere lichvářské
úroky 40—42 proc. dividend. Pak ovšem chudina
naříká, že největší část svého výdělku musí vydat
na palivo.
Praví-li se, že uhelný monopol státní neb zemský
jest nemožný, dlužno uvážit, že i kdyby stát dráže
pracoval než nynější velkokapitalistě, přece by cel-
kový výtěžek náležel celku, kdežto výtěžek při mo-
nopolu velkofinančníků plyne do bezedných kapes
podnikatelů, kteří mohou své moci využitkovati i bov-
kotu jak jednotlivců, tak celých obci.
Řečník poukazuje na nedostatky posavadníh
báňského zákona a potřebu jeho opravy. Jest zcela
správné, snaží-li se dělníci zlepšiti svoje poměry
Avšak jest velmi podivné, že vůdci sociálních demo-
kratů — strany, jež sestává většinou z chudých děl-
níků — jsou židé a že také representanty velkoka-
pitalismu jsou zidě. Dlužno se tázati, není-li v tom
Posl
Pelschek
Weinmann
Reimann
Wiener
Bankverein
14
article
jakási shoda, jakási souvislost. Není věru divu
vidí-li dělník přepych velkoobchodníků s uhlím nel
ředitelů dolů, že se stane socia listou a že zjev tentc
mívá následky nanejvýš nepříjemné — anarchismus
Bodáky vojska jsou toliko k tomu, aby chránily malý
počet lichvářů. Je to smutné a myslím, že důstojníe
a mužstvo nebudou se honosit, že se jich užív
k takovým věcem. (Výborně !
Přál bych si, aby konečně byl uzavřen ne-l
národní smír, aspoň příměří, aby se mohlo konečně
přikročit ke zdárnému řešení otázek hospodářských
Praví-li se, že monopolisování uhelných dolů příč
se svobodomyslným názorům, je to divný pojem
svobody, jež se přiznává toliko representantům zla-
tého telete, kteří vyssávají svoje dělníky.
Řečník prohlašuje na konec, že není nepřítelem
hornictva, neboť byl sám horníkem a hladověl a
trpěl nouzi. Vyslovuje toliko přání, s upřímným
vzdař bůh!« každému poctivému horníku a každému
poctivému majiteli dolů, aby padoušští lichváři
uhlím kdysi viseli na společné šibenici. (Hlučná ve
selost a pochvala.)
Posl. Leftner (německý pokrokář) vyčítá před
řečníkovi, že z debaty uhelné udělal debatu o židech
Tito prý jsou ovšem již tak otrlí, že si z toho za
jisté nedělají nic. Ostatně svými slovy jim spíše
posloužil ve veřejnosti
Posl. Wolf: O tom bych ale tuze pochyboval
Posl. Glöckuer: Vždyť on nemluví jmenem
strany !
Posl
Wolf
15
article
Posl. Wolf: Nemluvi tedy jmenem strany
Posl. Wolf: Nemluvi tedy jmenem strany
Dobře, že to vímie
Posl. Leitner (pokračuje): Naše strana
ním arci nesouhlasí. Její program je velmi stručný.
Posl. Wolf: Vyložte jej důkladněji. Dovedete
to lépe než Gebler, který advokátem není. Proto
však má přece pravdu on a ne vy
Posl. Leltuer (pokračuje): My nacionálníh
doktrinářství nepěstujeme
Posl. Wolf: Jste zkrátka židovskými liberály
Jen to řekněte rovnouo
Posl. Leltner (pokračuje): Jsme nacionály
ale ne nacionalisty-sociály, ale ne socialisty, liberály
ale ne liberalisty
Posl. Wolř: Máte zkrálka židy rádil
Nejv. maršúlek zemský: Žádám posl
Wolfa, by řečníka nevyrušoval.
Posl. Leřtner: Jsme nábožni, ale niko
klerikály. Co posl. Gebler navrhuje, znamen
vlastně zákonodárnou rychlopalbu do židů
Posl. Wolf: Utlačený lid volá o pomoc!
Posl. Leltner: Tou cestou se ničeho nepo
řídí. Dokud neuklidní se poměry a neutiší se vlny
rozbouřeného veřejného mínění (Posl. Hořica
Vždyť návrh Kaftanův je již starý devět let !), nelz
na zdárné řešení léto otůzky pomýšleti.
Ke práci zákonodárně je třeba klidného a jas-
ného rozhledu a dokud je tento rozhled zkalen
vášní ,
Posl. Wolf: Židovskými prejlemi, které máte
na nose!
Posl. Leitner (pokračuje): . .. není zákono
dárná práce nie platnou. Právnicky promyšlený
návrh Kaffanův neni. Chci-li hospodářský podnii
vyvlastniti, musím podrobiti se práci, s tímto pod-
níkem spojené. (Posl. Hořica: Tabák !) Myslíte
kdybyste prodejny zavedli, že najdete někoho, kdo
by dal kapitál, kdyby mu byly svázány rucer
Posl. Stein: To jsou náhledy velkokapitalistů
Posl. Leitner: Podnikateli dotyčněmu nesm
se jeho majetek ome ovati a poškozovati.
Posl
Wolf
Leitner
Kaftanův
Kaffanův
Stein
Leltuer
Leltner
16
article
Posl. Šteln: Když jde o sedláky, neptá se
po tom nikdo
Posl. Leitner k poslanci Steinovi, který b
několikrát vyrušil: Dostanete také slovo a paksi
promluvte bez obalu
Posl. Stein: Práva výkřiků mně nikdo brát
nesmí. Mám totěž právo, jako vy. (Nepokoj.)
Nejv. zem. maršálek kn. Lobkowicz: Prosín
pana posl. Wolfa, aby byl klidným
Posl. Wolf: Já nic mneříkal, ale přijímám výtk
tu již napřed.
Posl. Leitner dokládá, že strana jeho bud
hlasovat proti přikázání návrhu komisi, ježto má
k němu nedůvěru z té příčiny, že seznává v něn
tendenci státoprávní.
Pro pokročilou dobu přistupuje nejv. maršá
lek zemský k ukončení schůze
Posl. dr. Bedřich Pacák a soudr. podávj
tento návrh na změnu zákona o zastupitelsivech
okresních:
Slavný sněme račiž se usnésti:
Zákon o zastupitelstvech okresních ze dne 25.
července 1864 čís. 35. s dodatnými příslušnými zá-
kony změněn budiž v tom směru, aby okresním
zastupitelstvům a výborům poskytnuta byla výkonná
moc odpovídající výkonné moci politických úřado
zeměpanských, aby jednak usnešení v oboru své
působnosti učiněná, jednak nařízení a rozhodnut
při dohledu nad neztenčeným zachováním obecního
jmění vydaná mohla vykonávati.
V ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh
odkázán byl bez prvního čtení komisi pro obecní
okresní záležitosti
Posl. dr. Bedřich Pacák a soudr, podávaj
dále návrhy k zamezení škodlivých kartelů, jenž jes
totožný s návrhem, kterýž podali již v minulých
zasedaních sněmovních
Posl. Karel Adámek a soudr. podávaj
dále tento návrh na zákonnou ochranu do
mácích památek uměleckých a histo
rický ch.
Slavný sněme račiž se usněsti
Posl
Leitner
Stein
Lobkowicz
Prosín
Wolf
doktor
Pacák
Adámek
17
article
Zemskému výboru se ukládá, aby provedl po
třebná šetření a učinil návrhy na organisování trval
součinnosti samosprávných sborů (obecních a okres
ních) při ochraně památek uměleckých a historických
a při řešení úkolů vlastivědných v království če-
ském, a sice-
1. zřizováním památkovýchi komisí okresních pe
samosprávných zastupitelstvech
2. zřizováním a vedením okresních seznam
veškerých památek uměleckých a historických v ob
vodu okresu se nacházejících, jak nemovitých tal
movilých
3. náležitým umístěním, uspořádáním a opatro
váním archivův obecních a j.
4. spolupůsobením při zachování a obnově pa
mátek stavebních
5. spolupůsobením při zřizování a udržován
museí odborných.
C. k. vláda se vyzývá, aby se všemožným ury
chlením učinila náležitá opatření na ochranu a za
chování památek uměleckých a historických, zejmena
1. zákazem vývozu památek uměleckých a hi
storických
2. zabezpečením a řádným uspořádáním i dop
ňováním archivů veřejných a zamezením ničení a
chivů soukromých (býv. vrchnostenských a j.)
3. zákonnou úpravou ochrany památek staveb
ních a pod.
4. zamezením pustošení a drancování náleziší
památek praehistorických a výhradou výzkumův
vykopávek těchto památek odborným a vědeckým
korporacím
5. zostřením kontroly obchodu se starožitnostmi
zejmena přiměřenou změnou živnostenského řádu
zákonnou výhradou předkupního práva uměleckých
a historických památek pro musea a odborné i vě
decké společnosti
Posl. Krunbholz a soudr. dotazují se místo-
držitele ve příčině donucování obecního starosty
Malých Čičovicích podepisovat německé knížky
četnické.
Posl
18
article
Posl. dr. Setunský a soudr. podávají na c.k
místodržitele král. českého tento dotaz: Vaše Excel
lenci ! Ve smyslu § 17. evangelického zřízení církev-
ního nařízením ministeria kultu a vyučování ze dne
15. prosince 1891 v říšském zákonníku pod čís.4.
r. 1892. vyhlášeného, zařízena byla v král. krajském
městě Táboře pro členy evang. sborů, kteří jsou o
farního úřadu vzdáleni, evangelické reform. diasporní
kazatelská stanice, o čemž skrze seniorátní úřad pří-
slušný politický úřad, jakož i c. k. evang. vrchní
rada církevní ve Vídní zpraveny byly. Do diaspory
této kazatelské stanice náleží i obvod kraje píse
ckého a jest za evang. diasporního kazatele úřadně
ustanoven dvct. p. F. Žilka v Táboře. Tento diasporn
evang. kazatel hodlal v Písku míti evangelické Poho-
služby, aby založil novou kazatelskou stanici v Písku
Posl
doktor
Setunský
F Žilka
Tábor
Vídeň
Písek
19
article
což oznámeno bylo politickému úřadu. Den pře
prvními bohoslužbami došel ze slušnosti k c.k
okresnímu hejtmanství v Pisku a zval zdvořile místo-
držitelského radu p. Frenzla k účastenství. Sotva s
představil, žádal p. rada Franzl rozčileně na kaza-
teli, aby mu předložil průkaz, že jest oprávněn ko-
nati evangelické bohoslužby také v Písku, a když jej
kazatel upozornil, že žádných průkazů nepotřebuje
že evangelické církvi, jakožto církvi státem uznané.
k tomu právo sám státní zákon základní dává, a ž
p. rada úřadní oznámení o úřadu kazatelově a jeho
příchodu mů, že však, stojí-li p. rada na tom, jemu
v čas svůj dekret a statut diasporního kazatelství
dodá, — tu p. c. k. místodrž. rada Frenzl podezříval
kazatele řka, to že by mohl přijíti každý a říci, že
jest kazatelem a prohlásil, že on v katolickém
městě v čas katolických bohoslužeb ve veřejné
místnosti evangelické bohoslužby konati nedovolí.
Frenzl
Franzl
Pisco
Písek
20
article
Kazatel namital, že evangelická církev jakožto
církev rovnoprávná žádného povolení nepotřebuje,
že on také o ně žádati nepřišel a že konání služeb
božích evangelický zákon dovoluje sám, kteréhož by
pah rada sám měl znáti a hájiti. Na to diktoval p.
rwda Frenzl protokol, že evang. služby boží v Písku
na úřadní vědomí nebere, že jich nepovoluje
zejmena že zamýšlené služby boží nesmějí býti ve-
řejné, nýbrž jen při zavřených dveřích a hro-
zil policejním zakročením a násilím, že se o to po-
stará, abyčtam (při těch službách božích) nebyl
žádný jinověrec. Na to ovšem kazatel prohlásil, ž
pokoulní služby boží konati zakazuje mu úcta ku
evang. náboženství a církvi a úcta k zákonu, že
tudlž s protestem proti tomuto zřej-
mému násilí služby boží té doby ko-
nati nebude. V tomto jednání p. místodrž. rady
Frenzla, jako správce polit. okresu píseckého, spo
čívá patrná neznalost, ano dokonce zůmyslné neše-
tření a překročení státních základních zákonů o ná
boženské svobodě pro státem uznané církve evange
lické a mimo to i nedůstojné, urážlivé chovánís
zástupce c. k. vlády a proto činíme tento dotaz
1. Jest V. E. tento případ znám? 2. Jakým způso-
bem hodlá V. E. zjednati zadostiučinění těžce ura-
žené církvi evangelické a jejímu úřadně ustanove-
nému diaspornímu kazateli dv. p. Fr. Žilkovi ?3
Zdali ochotna jest V. E. podobné, úctu k nábožen-
stvím a zákonu křiklavě porošující případy zameziti
Příští schůze jest dne 10. dubna o 11. hod.
dopolední.
Frenzl
Žilka
Písek
Francie
21
article
Na jednacím pořadu jest volha člena komise
rozpočtové celým sněmem, pokračování v dnešn
debatě o návrhu posl. inž. Klaltána
prvá čtení návrhů posl. Štěpána Richtra a soudr.
v příčině vydání zákona kartelového, posl. Waltra
soudr. v příčině podpory hospodářských družstev ku
zřízení obílních skladišť a posl. dra. Bedř. Pacá ka
a soudr. v příčmě provedení rovného práv
jazyka českého při soudech a státních
úřadech v království českém.
Schůze skončena ve 3 hod. 30 minut odpoledne
Ing
Richter
Waltr soudr
22
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Školská komise konala schůzi dne 9.
dubna, ve které bylo pokračováno v generální de-
batě o úpravě platů učitelstva. Posl. Šplndle
není pro to, aby se zvýšení platů učitelských poří
dilo zvýšením přirážky zemské. Tím by byli způso-
bení učitelstvu jen noví nepřátelé a stav ten stal by
se nepopulárním. Má za to, že by bylo lépe zavést
přirážku z piva, po případě zavésti také daň z hlavy.
jež jest arci rovněž nepopulární. Požadavek, aby
státu byla postoupena daň pozemková a činžovní
se rovněž řečníku nezamlouvá. Obrací se rozhodně
proti návrhu posl. hr. Zedtwitze, aby školy trojtřídn
redukovány byly na dvoutřídní a jest rozhodně pro
zrušení školního platu, který beztoho vynáší zem
jen 11/2 mill. zl.
Prof. dr. Fournier obírá se prohlášením zá-
stupců vlády, že jedná se tu o olázku čiště finanční
připomíná předně někdejší komisi pro úpravu zem-
ských financí, ze kteréž vyšly různé podněty! jest li
se zástupcové tím nechtěli zabývat, pak arci země
bude odkázána na přízeň vlády, pokud úhrady s
týče. Ve věci samě vyvrací řečník předně námitku,
že přání učitelstva, pronáší se poněkud bouřlivě ; ve
věci té praví, že v Rakousku stalo se již skoro
axiomatem, že pouhá skromná naděje v lepší názory
druhých již k níčemu nevede, o čemž se i velké po-
litické strany přesvědčily. Oproti mínění hr. Zedt
witze, aby obce přispívaly, řečník ukazuje k tomu
že obce již bez toho jsou dosti stíženy takovým
přídavky. Řečník vyslovůje se proti polodennímu
vyučování.
Posl
Zedtwitz
profesor
doktor
Fournier
Rakousko
23
article
Ukazuje k tomu, že byla zde onebdy deputace
ve které se oběma jazyky mluvilo; jedná se tedy
o věc oběma národům společnou a vzhledem k dů
ležitosti, která se škole oběma národy příkládá, bude
zajisté oprávněnou naděje, že se přáním učitelstv
vyhoví. Na otázku prof. dra. Fourniera, jak dalek
pokročilo jednání mezi zemským výborem a vládou
v příčině přispívání na úpravu platů odpovídá pří-
sedící zemského výboru prof. dr. Pražák, že do
sudi žádná určitá odpověď vlády nedošla, že are
jedná se s vládou o to, aby vláda povolila přídavek
k dani z líhu. Ovšem vyžaduje vláda, aby všechny
sněmy učinily stejné usnesení
Přídavek ten poskytl by král. českému 19.000 K
Ovšem i v této věci činí vláda překážky, žádajíe.
aby před tím sněm zásadně osvobodil osobní dar
z příjmu od zemské přírážky. Ohledně daně z piva
vůbec jednáno nebylo; příčiny toho jsou v jednotli-
vostech. Na říšské radě při jednání o dani z piva
byla opposice; následkem toho mini str
financí, aby ji ukonejšíl, od částky
300.000, která měla připadnout králov
ství českému, upustil. (Sdělení toto vzbudilo
v komisi značný rozruch a bylo provázeno různými
poznámkami.)
Posl. Vollgruber obrací se proti názoru
jako by úřadníci XI. a X. třídy nedosahovali služ
něho jakého nyní se domáhají učitelé. Řečník ze-
vrubným způsobem pojednává o zvláštních poža-
davcích učitelů na školách měšťanských, jež odůvod
ňuje i zvýšenými požadavky, kteréž kladou se n
učitele ty, co do předběžného vzdělání a zkoušel
i ohledně výkonů jejich na školách měšťanských.
profesor
doktor
Fournier
Pražák
Posl
24
article
Oběma těmto stránkám neodpovídá postavení školy
měšťanské, kteráž má vychovávati mládež intellí
gentní i prakticky vzdělanou.
Posl. Sokol souhlasí, že požadavky učitelstva
nejsou niklerak přílišné a že základní slušné nemůže
býti stáfe na menší míru uváděno; spornými mohou
býti jenom věci vedlejší. Řečník porovnává poměru
učitelů za dřívější doby s poměry nynějšími. Uka
zuje k tomu, že dříve byl učiteli leckterý zdro
přijmů přístupen, jenž nyní odpadu. Tím pak, zn
změny živobytí, nastalo, třeba se příjmy jaksi zvý-
šily, zhoršení poměrů učitelů.
Posl
Sokol
25
article
Řečník dokazuje, že základní služné učitelů n
skolách obecných 800 zl. není nikterak přemrštěné
2 zl. 19 kr. denně zajisté nedovolí rodině nižádný
prospěch. Prohlašuje, že troufá si oproti svému vo
ličstvu odůvodniti, že hlasoval pro to, aby základn
služné na školách obecných bylo 800 zl., na školáci
měšťanských nikoliv po 1000 zl. Ve příčině byto
ukazuje řečník k příkladům přímo hrozným. V jed
nom případě učiteli vykázán býl byt, na kterýž pře
měněn byl dřívější chlév; na jiném místě musil uči
tel přenocovat ve stodole. Jestli každý stav se snaží
aby jeho zřízenci slušně bydleli, jestli se hledí k tomu
aby hajní, poklasní stále bydleli jako lidé, tím spíše
dlužno hleděti, aby i učitelé bydleli lidsky.
Posl. Hořica přimlouvá se za požadavky uči-
telstva, jež pokládá celkem za odůvodněné. Ve pří
čině úbrady souhlasí s tím, aby se nestala zvýšením
přirážek zemských. Pojednává o chování se vlády
slovy velice ostrými praví, že chování se vlády
vzbuzuje přímo dojem, jako by chtěla, aby království
české bylo uvrženo do finanční zkázy. Řečník vy
slovuje se proti návrhu, aby obce přispívaly na na-
klad úpravy; ukazuje ke Slezsku, kde obec sama
musí celé školství vydržovat, nepokládá však takový
stav za správný, poněvadž školství nebude na pro-
spěch, bude-li učitel jaksi závislým na obci. P
krátké poznámce posl. Posselta schůze skončena
Komise pro záležitosti zemědělské
konala schůzi dne 9. dubna. Posl. hr. Chotek
podává zprávu o zprávě zemského výboru ve pří-
čině změny pravidel, jimiž upravují se služební po-
měry učitelů na hospodářských školách, zemí vydr
žovaných. Do schůze pozván byl přísedící zemského
výboru posl. K. Adámek, jenž podává vysvětlení
o sporných odstavcích zprávy zemského výboru
Posl
Hořica
Posselt
Chotek
K Adámek
Slezsko
zl
26
article
Po výměně názorů o jednotlivých paragralech zpráva
zemského výboru s malými opravami přijata.
Posl. Št. Richter podává zprávu o jednání
subkomitétu o návrhu posl. Jaroše a Hor áka
v příčině zřízení a podporování obilních skladišt
posl. Hyrš poukazuje na poměry v rolnictvu, vy-
slovuje se proti tomu, aby se v návrhu stanovilo,
že podílníci musí přispívati na zřízení skladišť 330%.
Pro týž náhled vyslovuje se posl. Horák, který na-
vrhuje, aby se úhrada stala tím způsobem, že by po-
dílníci byli povinni přispěti 20%, země subvence
20%, stát 30% a půjčkou meliorační ze zemské
banky v obnosu 30%. Návrh ten nedochází podpory
a po delší debatě přijata zásada, aby úhrada náklad
se stala tím způsobem, že podílníci by hradili jednu
třetinu nákladu, stát a země aby přispěly 18% sub-
vence a 10% jako zápůjčkou; ostatní náklad má být
uhražen příspěvky domácích činitelů, záložen, okrest
a půjčkou z fondu císaře Frant. Josefa. Rokování s
zúčastnili pp: Hyrš, Horák, Teklý, prine
Schwarzenberg. Rataj.
Posl
Richter
Jaroš
Hyrš
František
Josef
Teklý
Schwarzenberg
Rataj
27
article
Usneseno předložiti sněmu tento návrh: 1. Do
zemského rozpočtu na rok 1900 vkládá se za tím
účelem, aby bylo podporováno zřizování skladišt
družstevních a) na subvence 200.000 K, b) na ne-
zúročitelné zápůjčky 100.000 K. 2. Zemskému výboru
náleží, aby, rozděluje subvence a nezúročitelné zá-
půjčky, přihlížel k zásadám svrchu vyloženým.
3. Zemskému výboru se ukládá, aby v příčině poža-
davků, jež svrchu ve zprávě jsou vysloveny, zahájil
jednání s c. k. vládou. 4. Zemskému výboru se
ukládá, aby ve smyslu zásad svrchu vyslovených na
dále podporoval zřízování skladišť a aby o své čin-
nosti v tom směru, zejmena o tom, jak bylo užilo
povolených subvencí a zápůjček, sněmu podal zprávu.
K referátu z minulé schůze dodáváme, že posl.
Teklý se přimlouval za zvýšení služného, návrh
ten zůstal však v menšině a přijat návrh zemského
výboru.
28
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. dubna.
„Královna hladu“.
Orgán irské kolonie v Paříží »L' Irlande
libre« uveřejňuje pod záhlavím »Královaa
hladu« statistiku anglických zločinů na obyva-
telstvu Irska za panování královny Viktorie spá-
chaných. V Irsku zemřelo hladem
1,225.000 obyvatelů. Z Irska vyhnáno
4,186.000 osob, 3,668.000 starousedlých zba-
veno soudně majetku !« To první věta statistiky
bídy irského lidu. Dle »Volného Irska«, které
svá data ze zaznamenání zeměpanských úřado,
z knihy jako »Home Rule« a publikací » Tifty
years of national progres« ald. čerpá, prohlásil
v r. 1837 sám vévoda Wellington, že nevi-
děl nikdy tak nešťastné, ubohě
země jako Irsko. V letech 1842, 1843,
1844 a 1845 řádilo v Irsku ponejprv »anglické
zlo« (hladomor) a decimovalo obyvatelstvo, což
přimělo lorda Russela k výroku: »Uči nilí
jsme z Irska nejbídnější zemi ce-
lého světal« Hladomor se dostavil tři let
později nanovo, lid se bouřil, soudní zbavování
majetku nastalo. Roku 1849 vypuzen
L Irlande
Viktoria
Home
Wellington
Russel
Praha
Paříž
Irsko
29
article
90.440 Irčanů z příbytků a zbaveno
majetku, v zimě roku 1852 vypově-
zeno 43.494 osob, 12.500 zmrzlo v ši
rém poli. V příštích letech a sice v 1856,
1857, 1859, 1861, 1862, 1863, 1865, 1868,
1869 a 1870 zabaveno jmění asi 80.000
osobám. Daně přibylo o 75 proc. Roku
1871, 1872, 1873, 1875, 1876 a 1878 řádil
hlad a sklátil na 30.000 Irčanů v předčasný
hrob. V roce 1888 uveřejněno 23.358
sekvestirac1; soudní zabavování majetku
se dělo ve jmenu králové. Od r. 1891 do 1895
vypovězeno 39.000 osob. V roce 1897, jubi-
lejním roce královnině (»Daimond Jubilee) se
dostavil hlad a zimnice; 12.000 rodin jsouce
bez přístřeší se vystěhovalo, 8500 zemřelo hla-
dem atd. až do dnešního dne.
»Mluvte nám pak ještě, končí pisatel
článku, o nadšení irského lidu pro královnu,
ježe v Dublíně objevila. Mluvte o lásce, štěsti
a radosti anglických poddaných, o jásotu mass
při slavnostních průvodech králové! Otevřte
se hroby, vstaňtež ubožáci, vzhůru
do Dublína, vrhněte se před trů-
nem vaší milostivé panína kole na,
vždyťona vás tak milovalal«
Irčan
Daimond Jubilee
lid pro královna
Irčan
30
article
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
svolán byl na včerejšek ke II. mimořádné schůzi.
Mimořádné proto, že celá řada nevyřízených běž-
ných předmělů zbyla po známé debaté o opravě vo-
lebního řádu z řádné schůze minulé. A projednány
rychle, namnoze téměř bez debaty.
Zahajuje rokování, věnoval předsedající starost
dr. Srb vřelou posmrtní vzpomínku zesnulým čle
nům sboru: řed. Em. Tonnerovi a dru. Prok
Podlipskému. V řed. Tonnerovi ztrácí zastupi-
telstvo král. Prahy muže šlechetného charakteru
který horlivě sledoval jednání sboru a před týdnem
ještě v jeho středu prodléval, Byl to muž zásad
ušlechtilých, hluboké intelligence, lnoucí vřelou lá-
skou k umění a k dějinám Slovanstva, zvlášťě bratří
Poláků. Byl celým a opravdovým mužem, jenž s pří-
kladnou horlivostí plnil úkoly mu svěřené.
A jiná ještě ztráta sbor potkala. Úmrtím dra
Prok. Podlipského, který do nedávna ve sboru za-
sedal a získal sobě o zájmy veřejné nemalých zá-
sluh. Tak horlivého a pilného druha těžce lze po-
strádati. Zákeřná nemoc, bohužel, zesnulému nedo-
volovala v poslední době účast na poradách aboru.
Městská rada se usnesla, by dru. Podlipskému byly
prokázány tytéž pocty, jaké náležejí každému členu
sboru, jenž v této hodnosti zemřel
Starosta konstatuje, že členové sboru povstáním
projevili úctu paměti obou zesnulých a dává proje
tento zaznamenati do protokolu.
Srb
Tonner
Podlipský
Polák
Prok
Praha
31
article
Po té příkročeno
k jednacímu pořadu
Kladně vyřízeny stížnosti (ve věcech staveb-
nich) prof. Dolejšky a arch. Rechziegla, z amít-
nuly stížnosti V. Holzknechta a Jos. Schmidla. ——
Povolen náklad 46.000 K na uliční kanalisaci při
nové kadetce u Bruské brány. — Schválen po po-
známkách pp. Jaroše, Storcha a Jirouska dle městské
rady náklad 150.709 K 54 h na stavbu stoky v Je-
lením příkopě k odvodnění části Hradčan, Pohořelce
a zeměbranských kasáren za Strahovskou branou. —
Magistrátnímu radním v VII. hodnostní třídě jmeno-
ván mag. tajemník při zádušním úřadě pan Václav
Jíra. Delší debata rozvinula se při návrhu městsk
rady na.
koupi clektrické dráhy smíchovsko-
košířské
a pozemků tak zv. Malé Klamovky ke
stavbě remisy za 300.000 K od pozůstalosti
Matěje Hlaváčka.
Projektu opřel se ob. st. p. Kasalieký, do-
vozuje, že nutnými opravami a připojením dráhyte
k tratím pražským dostoupil by náklad výše 417.250 K
O výnosnosti podniku toho není ve zprávě přesných
dát a není konečně též zaručeno, že by při spodní
stavbě kolejnic košířské dráhy mohla býti našimí
vozy motorovými vozba provozována. Žádá, by
návrh městské rady byl zamitnut.
Pan dr. Holubovský činí souhlas svůj zá-
vislým na podmince, by strana prodávající odevzdala
dříve obci prohlášení obcí smíchovské a košířské
jakož i firmy Ringhofferovy, že: 1. bezpodmínečně
souhlas s přenesením smluv mezi oběma stranami
do té doby platných na obec pražskou; 2. že sou-
Dolejšek
Rechziegel
V Holzknecht
Schmidl
Jaroš
Storch
Jirousek
Jíra
Hlaváček
Kasalieký
doktor
Holubovský
Ringhofferův
Kladno
Jos
Hradčany
Pohořelec